zámek Lázně Bělohrad

Proč sem jet

Rovnou na úvod férově: na zámku Lázně Bělohrad se dovnitř nedostanete. Objekt je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný, majitel z něj chystá hotel s restaurací. Přesto sem má smysl zajít, protože to nejlepší se odehrává venku.

Zámek totiž nestojí na kopci za hradbou, ale uprostřed lázeňského města a jeho parku. Přijdete k němu pěšky mezi starými stromy, obejdete ho a cestou narazíte na empírovou oranžérii, dnes Památník K. V. Raise. Je to spíš klidná procházka Raisovým Podkrkonořím než klasická prohlídka.

Ideální je spojit to s lázněmi Anna a jejich rozlehlou Bažantnicí. Přijeďte za pěkného počasí, kdy vynikne světlá barokní fasáda i park, a klidně ve všední den, davy tu nehrozí.

Co uvidíte na zámku Lázně Bělohrad

Vyplatí se vědět

• Vnitřek zámku je zavřený a prochází rekonstrukcí na hotel. Počítejte s tím, že si prohlédnete jen fasády, čestný dvůr a park, žádná prohlídka s průvodcem tu není.
• Památník K. V. Raise v oranžérii má vlastní sezónní otevírací dobu. Mimo sezónu bývá zavřený, aktuální stav si ověřte v kartě nad článkem.
• Park je volně přístupný celoročně a zdarma. Sem se dostanete vždycky, i když je zámek i památník zavřený.
• Navigace na „zámek” vás dovede k čestnému dvoru z jihu. Nejfotogeničtější je ale severní strana od parku, tu si nenechte ujít.
• Nad oběma vchody a v kapli je rozdělený latinský nápis. Přečtěte si obě strany portálů, teprve dohromady dají smysl.
• Zámek spojte s lázněmi a Bažantnicí, samotný zavřený objekt na celý výlet nestačí.

Jak se tam dostat

Vlakem je to snadné. Lázně Bělohrad mají vlastní železniční stanici na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, zastavují tu vlaky od Hradce Králové i z Trutnovska. Od nádraží dojdete do centra pěšky po modré značce.

Autem je to z Jičína zhruba čtvrt hodiny, z Hradce Králové asi půl hodiny. Zaparkovat můžete ve městě u náměstí a k zámku i do parku dojdete během pár minut pěšky. Vlastní parkoviště zámek zatím nemá, protože je uzavřený.

Historie zámku Lázně Bělohrad v kostce

Na místě zámku stávala od roku 1354 dřevěná tvrz Koštofrank. Zásadní zlom přišel, když panství získal Jindřich Škopek z Bílých Otradovic a jeho rod tu kolem roku 1550 postavil kamennou obílenou budovu. Pro její bílé zdi jí poddaní začali říkat „Bílý hrad”, tedy Bělohrad.

Historie majitelů je v 17. století pestrá. Panství tehdy drželi i lidé se zvučnými jmény, mezi nimi Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Albrecht z Valdštejna. Roku 1684 zámek získali Valdštejnové natrvalo.

Do dnešní barokní podoby nechal renesanční zámek přestavět v letech 1720–1722 Bertold Vilém z Valdštejna, patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Dokončil ji až Jan Arnošt ze Schaffgotsche, jemuž zámek připadl roku 1724, a jehož erb dodnes najdete nad hlavním průčelím.

Ve 2. polovině 19. století zámek zmodernizovali, přišel při tom o původní mansardovou střechu. Po roce 1949 připadl obci, zařízení putovalo na zámek Sychrov a v budově byla léta zemědělská škola a internát učiliště. V roce 2010 ho koupila soukromá firma a od té doby čeká na proměnu v hotel.

Legendy a zajímavosti

Sláva lázní Anna se začala psát v roce 1885, kdy hraběnka Anna z Asseburgu provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní slatiny. Na její počest dostaly lázně jméno Anenské a z panského dvora se stalo lázeňské město.

Nejsilnější stopu tu ale zanechal spisovatel Karel Václav Rais. Bělohrad je jeho rodištěm a okolní kraj po něm dostal přezdívku Raisovo Podkrkonoší. Jeho památník v zámecké oranžérii patří k tomu mála, co si tu prohlédnete i zevnitř.

Za pozornost stojí i šifra nad vchody. Rozdělený nápis „VERBUM CARO FACTUM” pokračuje uvnitř kaple slovy „ET HABITAVIT IN NOBIS”, celý citát z Janova evangelia tak spojuje exteriér i interiér do jednoho promyšleného celku. Autorství oltářního rámu se navíc připisuje sochaři Matyáši Bernardu Braunovi.

Často kladené otázky