Hněvín

Proč sem jet

Ať se nenecháte zmást — hrad Hněvín, který se dnes tyčí nad Mostem, není žádná středověká pevnost. Původní gotický hrad nechali měšťané po třicetileté válce zbořit a to, co vidíte teď, je romantická napodobenina postavená kolem roku 1900. Jedete sem hlavně za výhledem, posezením a jedním pozoruhodným příběhem, ne za autentickými hradními sály.

Tím příběhem je Edward Kelley, anglický alchymista na dvoře Rudolfa II., kterého na starém Hněvíně věznili a kde také zemřel. Kolem téhle postavy se dnes točí celé kouzlo místa — od expozice v hradě až po sochu v areálu. Když k tomu přidáte kruhový rozhled z vyhlídkové věže, máte slušný důvod vyšlápnout si na kopec nad městem.

Hněvín oceníte, pokud rádi spojíte krátký výšlap s výhledem a kávou. Kdo hledá zařízené zámecké interiéry a dobový nábytek, bude zklamaný — tady jde o rozhlednu, restauraci a atmosféru. Nejpříjemněji je tu za jasného dne, kdy je z věže vidět až na Krušné hory a České středohoří.

Co uvidíte na Hněvíně

Aktuální otevírací dobu rozhledny i vstupné najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Dnešní hrad není původní — je to romantická rekonstrukce z přelomu 19. a 20. století. Z gotického hradu zůstaly hlavně sklepy a základy pod terénem.
• Hlavní důvod k návštěvě je výhled z věže, ne prohlídka historických interiérů — s tímhle očekáváním budete spokojení.
• Expozice o Kelleym bývá čas od času v rekonstrukci. Jestli jedete hlavně kvůli ní, ověřte si předem, že je otevřená.
• Restaurace na hradě prochází obnovou — provozní doba i nabídka se mohou lišit od toho, co najdete na starších fotkách.
• Parkování přímo u hradu je omezené na pár míst; větší parkoviště je o kousek níž u vodárny, odtud je to pár minut pěšky vzhůru.
• Ze seriálu Most! si lidé pletou Hněvín s cílem křížové cesty — ta ale ve skutečnosti vede podhradím, ne nahoru na hrad.

Jak se tam dostat

Most má vlakové i autobusové nádraží a dobré spojení z Prahy, Ústí nad Labem i Chomutova. Z centra města se na hrad jde pěšky do kopce — Hněvín stojí na severním okraji dnešního Mostu, takže ho nemůžete minout.

Autem dojedete až nahoru, ale parkoviště přímo u hradu pojme jen pár aut. Když je plné, využijte větší parkoviště u vodárny o kousek níž a zbytek dojděte pěšky.

Poslední metry vedou lesoparkem do kopce. Cesta je zpevněná, takže ji zvládnete i s kočárkem, ale počítejte se stoupáním. S menšími dětmi je fajn, že nahoře je hned rozhledna i prostor na nádvoří.

Historie Hněvína v kostce

Původní gotický hrad nad Mostem založil ve 13. století král Václav I. První písemná zmínka pochází z roku 1248, kdy ho neúspěšně obléhal Přemysl Otakar II. V roce 1331 se objevuje německé jméno Landeswarte, tedy Zemská stráž. Za husitských válek zůstal hrad nedobyt.

Roku 1595 císař Rudolf II. hrad prodal městu Most. Na hradě tehdy fungovala alchymistická laboratoř placená císařem, ve které pracoval Angličan Edward Kelley. Ten se z císařova oblíbence stal vězněm a v roce 1597 tu zemřel.

Osudná byla pro hrad třicetiletá válka. V roce 1646 ho po ostřelování dobyl švédský generál Wrangel. Po válce požádali vyčerpaní měšťané císaře o svolení hrad zbořit — bourání začalo v roce 1651 a skončilo 1653. Vrch pak přes dvě stě let zůstal pustý.

Obnova přišla až na sklonku 19. století. V roce 1879 tu vznikla výletní restaurace, kamennou vyhlídkovou věž dostavěli v roce 1900 a gotizující restauraci podle ní o pár let později. Tak vznikl novogotický hrad, který na Hněvíně stojí dodnes.

Legendy a zajímavosti

Nejsilnější příběh Hněvína píše Edward Kelley. Anglický alchymista slíbil Rudolfovi II., že umí vyrobit zlato, a stal se dvorním oblíbencem. Když sliby nedodržel a upadl v nemilost, skončil ve vězení — nejdřív na Křivoklátě, pak na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel. Jeho odkaz dnes hrad slaví Dnem magistra Kellyho, který se každoročně koná v červnu.

Hněvín zná i televizní publikum. Objevil se v seriálu Most!, kde je zmíněn jako cíl křížové cesty — historicky to ale není přesné, skutečná mostecká křížová cesta vedla podhradím.

Zajímavý je i osud okolí. Staré město Most zmizelo při demolici kvůli těžbě uhlí v druhé polovině 20. století. Hněvín a přilehlá vilová čtvrť Zahražany jsou dnes jedny z mála částí starého Mostu, které tuhle zkázu přežily.

Často kladené otázky