Tvrz Čelákovice

Proč sem jet

Čelákovická tvrz stojí na ostrohu nad ramenem Labe hned vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, pár kroků od náměstí. Patří k nejzachovalejším tvrzím ve středních Čechách a z ulice ji poznáte podle šedého psaníčkového sgrafita na hlavní budově.

Nečekejte hradní okruh se zbrojnicí a padacím mostem. Tohle je malá středověká tvrz, ve které od roku 1949 sídlí Městské muzeum v Čelákovicích. Tah, kvůli kterému se sem jezdí, je uvnitř: archeologie celého středního Polabí a Pošembeří.

Muzeum je malé, ale sbírkami hraje výš, než by čekal kdokoli podle velikosti městečka. Berte to jako půldenní zastávku, ideálně vlakem z Prahy, spojenou se skanzenem v Přerově nad Labem nebo s nedalekou Starou Boleslaví.

Co uvidíte na tvrzi v Čelákovicích

Vyplatí se vědět

• Tvrz se rekonstruuje. Do slavnostního znovuotevření na podzim 2026 je přístupné jen infocentrum s výstavou „Tvrz – muzeum – artefakt”; stálá archeologická expozice se otevírá až v roce 2027. Než vyrazíte, ověřte si aktuální stav.
• Zavíracím dnem je pondělí, muzeum je otevřené od úterý do neděle. Přesné časy a vstupné najdete v kartě praktických informací nad článkem.
• Je to malé muzeum, ne celodenní hrad. Na samotnou prohlídku počítejte spíš s hodinou a naplánujte si k ní další cíl.
• Nabízí se spojit návštěvu se skanzenem lidové architektury Polabí v Přerově nad Labem, s lázeňskou Toušení nebo se Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem.
• Navigaci zadejte na adresu Na Hrádku 464. Tvrz stojí v centru města u kostela, ne na samotě za městem.
• Bez auta to sem máte pohodlné: od nádraží je tvrz pár minut pěšky, takže se hodí i jako výlet bez řízení.

Jak se tam dostat

Vlakem je to nejpohodlnější. Z Prahy od Masarykova nádraží jedou spoje směr Lysá nad Labem a Kolín po trati 231 a ve stanici Čelákovice vystoupíte. Od nádraží dojdete k tvrzi pěšky za pár minut přes centrum.

Autem sjedete z dálnice D11 a pokračujete přes Nehvizdy, nebo přijedete od Brandýsa nad Labem, od kterého jsou Čelákovice jen asi pět kilometrů. Parkuje se v ulicích v centru, poslední metry k tvrzi jsou po rovině.

Historie čelákovické tvrze v kostce

Tvrz vyrostla kolem roku 1300 v místě staršího slovanského hradiště. Prvními známými majiteli byli zbohatlí pražští patricijové, Rokycanští z Okoře a po nich rytíři z Cách.

Po roce 1420 získal Čelákovice Beneš z Vartenberka a předal je do rodiny Alše Škopka z Dubé. Právě v té době, podle novější literatury roku 1421, tvrz vypálila husitská vojska. Brzy po zničení ji ale někdo obnovil, takže neležela v troskách tak dlouho, jak se dřív myslelo.

Během 15. století se majitelé střídali, mimo jiné páni z Michalovic a Tovačovští z Cimburka, a k jižnímu jádru přibyl severní trakt. Roku 1483 zdědila panství Johanka z Krajku a Krajířové z Krajku je drželi až do roku 1547, kdy část majetku propadla konfiskací.

Poté tvrz ztratila vrchnostenský význam. Císařský úředník Jan Habartický z Habartic ji rozšířil, roku 1578 dokončil přestavbu a pro celý komplex zavedl jméno Hrádek. Za třicetileté války město opakovaně pustošila procházející vojska a roku 1665 koupila Hrádek královská komora a připojila ho k brandýskému panství. Budovy pak dlouho sloužily hospodářsky, dokonce jako hostinec.

V 19. století přišla tvrz probouráním oken o svůj starý ráz. Zachránilo ji až 20. století: od roku 1949 tu funguje muzeum a rekonstrukce z let 1973 až 1982 vrátila budově renesanční podobu se sgrafitem, kterou vidíte dnes.

Legendy a zajímavosti

Čelákovice se do učebnic dostaly hlavně díky pohřebišti „upírů”, které se tu podařilo prozkoumat. Šlo o protivampýrské pohřby z raného středověku, kdy živí zajišťovali mrtvé před návratem tím, že jim svázali ruce, přitížili kameny nebo oddělili hlavu. Je to jeden z nejcennějších dokladů pověrečného strachu ze zemřelých u nás.

Menší kuriozita se váže k pozdějším majitelům. Když tvrz ztratila šlechtický status, drželi ji bohatí mlynáři, jimž patřil jeden z největších a technicky nejdokonalejších mlýnů v Čechách. Užíváním tvrze si vytvářeli fikci rytířského sídla, i když rytíři nikdy nebyli. Mlýn ostatně k areálu patří dodnes.

Často kladené otázky