zámek Uhříněves

Proč sem jet

Rovnou na úvod dvě věty, které vám ušetří zklamání: zámek Uhříněves není turisticky přístupný a nemá žádnou pokladnu ani prohlídkovou trasu. Od roku 1953 sídlí v jeho areálu Výzkumný ústav živočišné výroby a běžný návštěvník se nedostane ani přes vnější vrátnici.

Přesto sem má smysl zajít — jen s jiným očekáváním. Zámek je součástí hezkého barokního jádra Uhříněvsi, dnešní Prahy 22, a stojí hned vedle výrazného kostela Všech svatých. Kousek dál se rozkládá Uhříněveská obora, ideální na klidnou procházku.

Berte to jako zastávku na půl hodiny, ne jako cíl výletu. Nejlíp posloužíte sobě i dětem, když Uhříněves spojíte s procházkou oborou nebo návštěvou kostela, který na rozdíl od zámku otevřený bývá.

Co uvidíte v Uhříněvsi

Vyplatí se vědět

• Zámek je nepřístupný — uvidíte jen jeho exteriér od silnice, dovnitř ani na nádvoří vás nepustí.
• Nepleťte si zámek s vilou Na Zámečku (dnes hotel). Ta je novější, honosnější a stojí o kus dál v ulici Rozdělená.
• Zámek neleží v oboře, přestože ho tam některé mapy chybně umisťují. Hledejte ho vedle kostela v centru Uhříněvsi.
• Skutečné barokní jádro města je kostel Všech svatých. Ten bývá otevřený při bohoslužbách a akcích jako Noc kostelů, jinak si ho užijete zvenčí.
• Obora je volně přístupná pěší zóna na procházku, ne prohlídková trasa zámkem — plánujte ji jako samostatný program.
• Dojedete pohodlně městskou hromadnou dopravou. Auto je tu spíš přítěž než výhoda.

Jak se tam dostat

Vlakem je to nejrychlejší. Ze stanice Praha hl. n. jede příměstská linka S9 směr Strančice a Benešov a zastavuje ve stanici Praha-Uhříněves. Cesta trvá zhruba dvacet minut, od nádraží je to ke kostelu a zámku pár minut pěšky po rovině.

Autobusem se sem dostanete od metra — spoje PID jezdí mimo jiné od stanic Háje, Skalka a Depo Hostivař. Autem zaparkujete v ulicích kolem centra, ale vzhledem k tomu, že se stejně jen projdete kolem, se vyplatí nechat ho doma. Poslední metry jsou rovné a zvládne je i kočárek.

Historie zámku Uhříněves v kostce

První písemná zmínka o vsi Uhříněves pochází z roku 1227. Ve středověku tu stála tvrz a k roku 1292 je doložena i komenda templářů, po nich sídlo johanitů — na tak obyčejné místo překvapivě rušná minulost.

Zásadní jméno je Smiřický ze Smiřic. Jaroslav I. Smiřický koupil Uhříněves roku 1579 a v areálu dvora nechal roku 1591 vystavět renesanční zámek. Nešlo o okázalé sídlo — sloužil hospodářské správě panství, byly tu kanceláře i panské pokoje.

Po stavovském povstání získali panství Lichtenštejnové: roku 1622 ho koupil Karel z Lichtenštejna od Albrechta z Valdštejna. V roce 1639 zámek vydrancovali a zapálili Švédové, propadly se stropy a poškodilo se zdivo.

Dnešní barokní podobu dal zámku Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, který ho nechal upravit roku 1711, rok před svou smrtí. Lichtenštejnové na panství seděli až do roku 1919, kdy velkostatek Uhříněves zabrala pozemková reforma.

Pak se z panského sídla stal provoz. Areál sloužil jako školní statek vysoké školy zemědělské, a od roku 1953 ho využívá Výzkumný ústav živočišné výroby. Proto zámek dodnes nefunguje jako památka, ale jako pracoviště za zavřenou bránou.

Legendy a zajímavosti

Nejvytrvalejší uhříněveský omyl je ta záměna zámku a vily. Fotku novobarokní vily Na Zámečku najdete na pohlednicích popsanou jako „zámek Uhříněves” dodnes, i když skutečný zámek je o poznání skromnější budova u kostela.

Málokdo taky čeká pod barokní omítkou středověké rytíře. Doložená komenda templářů z roku 1292 a po nich johanité patří k mála podobných řádových stop v Čechách — a to všechno na místě, kde dnes bádá zemědělský ústav.

A do třetice vysvětlení té strohosti. Zámek nikdy nebyl reprezentační rezidencí. Smiřický i Lichtenštejnové ho postavili a drželi hlavně jako správní a hospodářské středisko velkostatku — okázalá sídla měli tihle magnáti jinde. Proto vypadá spíš jako velký úřad než jako pohádkový zámek.

Často kladené otázky