zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Proč sem jet

Jaroměřice patří k největším barokním zámkům u nás i v Evropě první poloviny 18. století. Není to hrad s věžemi na skále, ale rozlehlý palácový komplex, který spolu s kostelem sv. Markéty a zahradou splývá do jednoho celku — a nejlíp to vynikne, když k němu přijdete od zámeckého parku přes řeku Rokytnou.

Tohle místo nepostavili kvůli obraně, ale kvůli reprezentaci a hudbě. Hrabě Jan Adam z Questenberka tu držel vlastní orchestr a zámecké divadlo a Jaroměřice byly v jeho době jedním z center kulturního života na Moravě. Kdo má rád baroko a hudbu, je tu doma.

Přijeďte spíš mimo pondělí a mimo koncertní víkendy, pokud chcete klid. Na jaře a na podzim je zámek přístupný hlavně o víkendech, takže si dopředu ověřte den — a park obejděte, i kdyby byl zámek zavřený, přístupný je zdarma po celý rok.

Co uvidíte na zámku Jaroměřice nad Rokytnou

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Dovnitř jen s průvodcem. V dubnu a říjnu je zámek otevřený hlavně o víkendech, ve všední dny bývá vstup jen na online vstupenky — bez rezervace se nemusíte dostat dál.
• V hlavní sezóně je otevřeno denně mimo pondělí. Přesné dny a časy hlídejte v kartě nad článkem, mění se po měsících.
• Zámecký park je zdarma a přístupný celoročně. I když zámek zrovna nefunguje, procházka zahradou, přes lávky nad Rokytnou a k odrazu zámku ve vodě stojí za zastávku.
• Kostel sv. Markéty je propojený se zámkem do jednoho celku — nevynechávejte ho, kupole s freskou je vrchol návštěvy.
• Nabídka jídla přímo u zámku je spíš kavárenská. Na kávu a dezert po prohlídce dobré, na plnohodnotný oběd zajeďte do Třebíče nebo Moravských Budějovic.
• Nocleh v Jaroměřicích je tenký — prakticky jeden hotel u zámku. Kdo chce vybírat, přespí v Třebíči nebo Moravských Budějovicích pár kilometrů dál.
• Na letní koncerty — Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského nebo Helfertovo léto — si lístky pořiďte dopředu, patří k tomu nejlepšímu, co tu zažijete.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Jaroměřice leží jižně od Třebíče kousek od silnice I/38 mezi Jihlavou a Znojmem. Z Třebíče počítejte zhruba s čtvrthodinou, z Moravských Budějovic pár minut. Zaparkujete přímo před zámkem na náměstí Míru, nebo zdarma u parku.

Bez auta to jde taky. Vlakem po trati mezi Okříšky a Znojmem vystoupíte ve stanici Jaroměřice nad Rokytnou, autobusy jezdí z Třebíče. Od nádraží i zastávek je to k zámku pár minut po rovině, bez kopce — zvládnutelné i s kočárkem.

Historie Jaroměřic nad Rokytnou v kostce

Dnešní zámek stojí na místě staršího renesančního sídla, které vzniklo přestavbou tvrze pány Meziříčskými z Lomnice v 16. století. Trojkřídlá budova tehdy sahala zahradou až k Rokytné.

Po Bílé hoře získali panství Questenberkové. Jan Adam z Questenberka (1678–1752) nechal v letech 1700–1737 starý zámek přestavět v monumentální barokní sídlo, které patří k největším stavbám své doby u nás i v Evropě.

Projekt bývá připisován rakouskému architektovi Jakubu Prandtauerovi, na podobě kostela sv. Markéty se mohl podílet i Johann Lukas von Hildebrandt. Kostel se zámkem srostl do jednoho průčelí a jeho kupoli vymaloval Karel František Töpper. Zahradu na pravém břehu Rokytné navrhl kolem roku 1716 francouzský architekt Jean Trehet.

Sláva Jaroměřic stála na hudbě. Jan Adam tu vydržoval kapelu i zámecké divadlo, hostil skladatele a scénografy a díky Františku Václavu Míčovi tu roku 1730 zazněla první opera provedená česky. Jeho smrtí v roce 1752 rušný kulturní život utichl a panství pak měnilo majitele.

Od roku 1945 patří zámek státu, dnes ho spravuje Národní památkový ústav a je chráněný jako národní kulturní památka. Za rozsáhlou rekonstrukci získal roku 2020 krajské ocenění Zlatá jeřabina.

Legendy a zajímavosti

Míčova opera O původu Jaroměřic vypráví pověst o založení města. Že se právě tady zpívala první česká opera, dělá z jaroměřického zámeckého divadla jedno z nejdůležitějších míst starší české hudby — a je to důvod, proč se sem hudebníci vracejí dodnes.

K zámku patří i pověst o napoleonském kyrysníkovi. Těžce zraněný voják prý dojel až k panským sýpkám „Na kopci”, a než skonal, namočil prst do vlastní krve a načrtl na zeď obrys kostela s kupolí a dvěma věžemi. Kresba tam podle vyprávění zůstala patrná ještě po generace.

Barokní kulisy si oblíbili i filmaři. Natáčel se tu oceňovaný film Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi, historická série Marie Terezie, České století i pohádky. U zámku vede návštěvníky ještě jedna kuriozita — v parku se před časem přemnožily nutrie.

Často kladené otázky