Boskovice

Proč sem jet

Nad městem Boskovice stojí na Hradském kopci rozlehlá zřícenina gotického hradu. Nepleťte si ji s empírovým zámkem Boskovice, který leží dole ve městě — to jsou dvě různé stavby a sem míříte na hrad, na kamenné zdi bez střech s výhledem do kraje.

Hlavní tah je slavná studna se šlapacím kolem. Chodí se sem hlavně kvůli ní, protože je to jediný funkční šlapací mechanismus svého druhu v republice a můžete si zblízka prohlédnout, jak se jím kdysi tahala voda z hloubky. Kolem toho pak rozsáhlé zdivo, brány s erby a vyhlídky na město a na Drahanskou vrchovinu.

Je to zřícenina, ne opravený zámek — počítejte s nerovným terénem, schody a výšlapem do kopce. Přijeďte spíš za pěkného počasí, za deště bývá hrad kvůli bezpečnosti zavřený a mokré kamení je zrádné. Ideální je spojit to s procházkou židovskou čtvrtí dole ve městě.

Co uvidíte na hradě Boskovice

Vyplatí se vědět

• Míříte na hrad (zřícenina na kopci), ne na empírový zámek Boskovice dole ve městě — navigace i cedule je snadno zamění. Jsou to dva různé objekty s vlastním vstupným.
• Hrad se prochází volně bez průvodce, nejste vázaní na časy prohlídek — přijďte kdykoli v otevírací době.
• Za mimořádně nepříznivého počasí se hrad kvůli bezpečnosti uzavírá. Když prší nebo hrozí bouřka, radši si předem ověřte, že je otevřeno.
• Na hrad je zákaz vstupu se psy a jinými zvířaty — se čtyřnohým parťákem se dovnitř nedostanete.
• V pondělí bývá zavřeno (kromě státního svátku, který na pondělí připadne). Přesné dny a časy hlídejte v kartě nad článkem.
• Poslední vstup je zhruba půl hodiny před koncem otevírací doby — nepřijíždějte na poslední chvíli.
• Je to zřícenina: nerovný terén, kamení a schody. V pohodlných botách ano, ale s kočárkem počítejte s omezením.
• Dole ve městě je jedna z nejlépe dochovaných židovských čtvrtí u nás — ideální doplněk k výletu na hrad.

Jak se tam dostat

Autem je to nejpohodlnější. Boskovice leží zhruba 40 kilometrů severně od Brna; zaparkujete ve městě pod Hradským kopcem a poslední úsek k hradní bráně vyjdete pěšky do kopce. Konkrétní parkoviště najdete v kartě nad článkem.

Vlakem dojedete do stanice Boskovice (přípoj bývá v Skalici nad Svitavou na trati od Brna). Od nádraží je to procházka městem a pak výšlap na hradní kopec. Cestou můžete vzít i židovskou čtvrť a zámek.

Historie hradu Boskovice v kostce

Podle hradu se psal už roku 1222 Jimram z Boskovic, první písemná zmínka o samotném hradu je ale až z roku 1312. Původní raně gotický hrad stál o kus západněji a téhož roku 1312 ho pobořilo vojsko krále Jana Lucemburského, když se vzbouřil Arkleb z Boskovic.

Znovu vyvrácený hrad koupil na sklonku 14. století Heralt z Kunštátu a se souhlasem markraběte Jošta postavil před rokem 1398 nový, mohutnější hrad kus na východ — jeho jádro tvoří dodnešní zříceninu. Za husitských válek hrad roku 1424 dobyli husité, později tu seděl Viktorín z Kunštátu, otec pozdějšího krále Jiřího z Poděbrad.

Roku 1458 se hrad vrátil pánům z Boskovic. Z rodu vzešel i Jaroslav z Boskovic, kancléř uherského krále Matyáše Korvína, jehož kariéru ukončilo nařčení ze zrady a poprava ve Vídni roku 1485. Roku 1547 museli zadlužení Boskovicové sídlo prodat hornickému podnikateli Šimonu Ederovi ze Štiavnice.

Za Ederů a hlavně za pánů ze Zástřizl prošel hrad renesanční přestavbou — vznikla věž hláska, nová brána, velká zbrojnice a proslulá knihovna. Roku 1690 panství vyženili Ditrichštejnové, kterým už ale hrad nevyhovoval. Postavili si novou rezidenci ve městě, hradu strhli střechu a začali ho rozebírat na kámen. Roku 1784 byl hrad úplně opuštěn a zůstala z něj dnešní zřícenina, od roku 1964 chráněná jako kulturní památka.

Legendy a zajímavosti

Nejznámější je pověst o založení, kterou zapsal už roku 1593 Bartoloměj Paprocký. Ptáčník Velen prý pohostil zbloudilého moravského knížete a rozčesal mu vlasy hřebenem; kníže ho za to povýšil do šlechtického stavu a dal mu do erbu bílý sedmizubý hřeben. Když si Velen na kopci stavěl hrad, zakopl o práh, srazil si palec a zanaříkal „už nebudu chodit bosko-více” — a tak prý vznikl název Boskovice.

K hradu patří i příběh hledačů zlata. Za Šimona Edera se v kopci naproti hradu kutalo, protože se říkalo, že je v něm zlato. Podle pověsti se prý našlo jen na jedinou minci — a kopci se od té doby říká Zlatník.

Zřícenina se ukázala i na filmovém plátně. Natáčely se tu záběry pohádky Sedmero krkavců (1993), miniseriálu Teta a kriminálního seriálu Labyrint. Když vám hradní zdi budou povědomé, klidně za to může scéna, kterou jste kdysi viděli.

Často kladené otázky