Špilberk

Proč sem jet

Špilberk vidíte z Brna skoro odevšad — hrad a pevnost na kopci nad historickým centrem, kolem dokola obklopený parkem. Nahoru se nejezdí autem, vyjdete pěšky, a než dojdete k bráně, máte město pod sebou jako na dlani. Do samotného areálu se dostanete zadarmo a otevřeno je tu od časného rána do noci.

Tahle pevnost umí něco, co většina českých hradů ne: nabízí barokní kasematy, které sloužily jako obávané vězení. Právě jako „žalář národů“ se Špilberk zapsal do evropských dějin, a temné klenuté chodby si projdete s průvodcem i sami vlastním tempem. K tomu přidejte rozhlednu s výhledem na celé Brno, lapidárium ukryté v obřích vodojemech a stálé expozice Muzea města Brna.

Přijeďte spíš ve všední den. Areál a park zvládnete kdykoli, ale na prohlídky s průvodcem se vstupenky prodávají na konkrétní časy — v sezóně a o víkendech se hodí koupit je online předem, ať nečekáte na volný termín u pokladny.

Co uvidíte na Špilberku

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Na hrad platí zákaz vjezdu autem — nahoru se jde pěšky přes park. Kdo neuvyjde do kopce, může využít sezónní minibus linky 80 (Česká — Úvoz — hrad), který jezdí zhruba od dubna do října.
• Areál a park jsou přístupné zdarma a s dlouhou otevírací dobou, ale expozice, kasematy i rozhledna mají vlastní časy a vstupenky — nespoléhejte, že sem přijdete pozdě večer a ještě něco stihnete.
• Kasematy jde projít s průvodcem i bez něj. Verze bez průvodce má delší otevírací okno a nemusíte čekat na začátek prohlídky.
• Některé okruhy s průvodcem (Příběh hradu, Kasematy, Vodojemy) se otevírají podle zájmu — dostupnost termínů si ověřte online na BrnoiD ještě před cestou.
• Vstupenky koupíte online přes BrnoiD, nebo osobně v pokladně na malém nádvoří.
• V kasematech je chladno a šero po celý rok — i v horkém létě se hodí něco přes sebe.
• Velká část hradu je barokní pevnost a pozdější přestavba na vězení a kasárna, ne původní gotika. Berte Špilberk jako pevnost a vězení, ne jako zámecké interiéry.

Jak se tam dostat

Špilberk stojí přímo v centru Brna, takže od hlavního nádraží nebo z náměstí Svobody sem dojdete pohodlně pěšky. Poslední úsek vede parkem do kopce — počítejte s ním i s kočárkem.

Bez auta je to nejjednodušší. Tramvají 5, 6 nebo 12 dojedete na Šilingrovo náměstí, trolejbusy 35, 38 a 39 zastavují na Tvrdého — odtud v obou případech vyjdete do svahu k bráně.

Autem až nahoru zapomeňte, do areálu se nesmí. Zaparkujte v centru a zbytek dojděte pěšky, nebo v teplé půlce roku využijte minibus linky 80, který vás vyveze od zastávky Česká přes Úvoz až k hradu.

Historie Špilberku v kostce

Hrad založil ve druhé polovině 13. století moravský markrabě a český král Přemysl Otakar II. jako oporu panovnické moci na Moravě. Nejstarší písemné zmínky pocházejí z let 1277–1279, jméno Špilberk se pro hrad ustálilo kolem roku 1300.

Vrcholem byla rezidence moravských markrabat — Jana Jindřicha (vládl 1350–1375) a jeho syna Jošta Moravského (1375–1411). Jošt byl roku 1410 zvolen římsko-německým králem, jenže tři měsíce nato na hradě zemřel a Špilberk tím svou rezidenční roli natrvalo ztratil.

Od 17. století se hrad měnil v mohutnou barokní pevnost. Roku 1645 Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu obléhání švédské přesily, v roce 1742 pevnost vzdorovala i pruskému vojsku Fridricha II. To byl poslední velký válečný okamžik hradu.

Nejtemnější kapitolou je vězení. Od roku 1783 tu seděli nejtěžší zločinci monarchie i političtí vězni — italský vlastenec Silvio Pellico, který věznici proslavil knihou Mé vězení, nebo pod číslem 1042 loupežník Václav Babinský. Věznici zrušil roku 1855 císař František Josef I. a hrad se stal na sto let kasárnami.

Za nacistické okupace tu bylo vězněno několik tisíc českých vlastenců. Vojsko odešlo roku 1959, o rok později se hrad stal sídlem Muzea města Brna a v roce 1962 byl i s parkem prohlášen národní kulturní památkou.

Legendy a zajímavosti

Přezdívku „žalář národů“ nedostal Špilberk náhodou. Seděli tu vězni z celé Habsburské monarchie a právě Silvio Pellico svou knihou Mé vězení rozšířil pověst brněnské pevnosti po celé Evropě. Kolem kasemat se od jejich otevření nabalila spousta povídaček a mýtů — většina z nich je ovšem jen bujná lidová fantazie.

Mezi zdejšími vězni byl i proslulý plukovník pandurů Franz von der Trenck, který na Špilberku zemřel roku 1749. V Brně se hradu familiárně říká Špilas a stejné jméno nese i planetka pojmenovaná po kopci.

Dnes je Špilberk hlavně kulturní scénou. Na hlavním nádvoří se každé léto konají Letní shakespearovské slavnosti i Mezinárodní hudební festival Špilberk a z hradu se odpalují ohňostroje soutěže Ignis Brunensis.

Často kladené otázky