Západní fjordy jsme projeli 11. až 13. den našeho velkého islandského roadtripu a doteď na to vzpomínám jako na vyloženě spektakulární adrenalinový zážitek (tedy spektakulární, i když trochu adrenalinový zážitek). Hned na rovinu se přiznám, že jsme tu na šotolinových cestách v horách málem uvízli ve vánici, ale nakonec vše dobře dopadlo a my si to vlastně docela užili. 😅 Krajina je tady neskutečně syrová a drsná, takže si doslova každý kilometr volá o zastavení a vy máte pocit, že musíte pořád jen fotit.
Zatímco po slavném okruhu Ring Road krouží davy turistů, sem na severozápad zabloudí jen necelých 10 % všech návštěvníků. Je to obrovský, rozeklaný poloostrov, který na mapě vypadá jako ruka natahující se ke Grónsku, a představuje tu pravou, nespoutanou krajinu Vikingů, kterou zkrátka nelze nemilovat.
Pokud vás lákají zajímavá místa na islandských Západních fjordech, jste na správném místě. V článku najdete 12 tipů, co vidět a dělat v oblasti Westfjords, poradím vám, kde se strategicky ubytovat, jak je to se sjízdností silnic a ukážu vám ta nejkrásnější místa, kvůli kterým se sem vyplatí trmácet.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Ideální doba návštěvy: Zcela upřímně doporučuji výhradně léto (od poloviny června do poloviny srpna), protože v zimě je spousta horských průsmyků neprůjezdných a zavřených.
- Zatmění slunce 2026: Pozor, v srpnu 2026 proběhne přesně nad touto oblastí úplné zatmění slunce, takže ceny ubytování jsou už teď extrémní a bude tu plno.
- Časová náročnost: Na projetí regionu potřebujete minimálně 3 dny, ale ideální jsou spíše 4 až 5 dní (z Reykjavíku sem pojedete minimálně 6 hodin).
- Největší lákadla: Rozhodně vílí vodopád Dynjandi, ptačí útesy Látrabjarg plné krotkých papuchalků a horké termální prameny roztroušené podél pobřeží.
- Auto: Přestože jsou hlavní silnice 60 a 61 z velké části vyasfaltované, kvůli časté šotolině a horským úsekům jednoznačně doporučujeme auto s pohonem 4×4.
Kdy jet a jak se tam dostat
Západní fjordy leží opravdu hodně stranou od hlavních turistických tras a cesta sem vyžaduje poměrně dost času i plánování. Můžete se rozhodnout pro nekonečné objíždění hlubokých zálivů po vlastní ose, případně si cestu zkrátit trajektem, ale připravte se na to, že logistika v této části Islandu funguje podle trošku jiných pravidel než na civilizovaném jihu ostrova.
Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že na tuhle oblast si rozhodně nevyšetříte jen jedno volné odpoledne a k běžnému itineráři si musíte přidat minimálně dva až čtyři dny navíc.
Autem přes hory a zálivy
Z Reykjavíku vám cesta k prvním zálivům zabere zhruba tři až čtyři hodiny, ale k těm největším tahákům pojedete klidně i sedm hodin v kuse. Pojedete po silnici číslo 1 na sever a posléze odbočíte na silnici číslo 60, která vás provede úchvatnými, ale velmi hlubokými fjordy. Co vypadá na mapě jako pět kilometrů vzdušnou čarou, znamená ve skutečnosti hodinu pečlivého točení volantem po hraně útesů, protože silnice sledují každý záhyb pobřeží.
Na hlavní tahy sice teoreticky stačí i běžné auto s náhonem na dvě kola, ale kvůli obrovskému množství rozbitých šotolinových úseků a strmým stoupáním přes horská sedla s Lukášem důrazně doporučujeme připlatit si za auto s pohonem 4×4, které vás na léto vyjde zhruba na 12 000 až 35 000 ISK za den, tedy asi 2 000 až 6 000 Kč.
Řízení tady vyžaduje obrovskou dávku pozornosti a neustálé soustředění. Rychlostní limit na asfaltu je sice 90 km/h a na šotolině 80 km/h, ale reálně raději hodně zpomalte, protože nejvíce nehod vzniká právě v momentě, kdy řidiči vletí z pevného asfaltu na štěrk v plné rychlosti a auto dostane smyk.
Běžně se tu také setkáte se značkou Blindhæð, která označuje slepý horizont, za který prostě nevidíte, takže se musíte držet striktně vpravo a sundat nohu z plynu, stejně tak narazíte na spoustu mostů pro jedno auto, kde platí jednoduché pravidlo, že kdo k mostu přijede dřív, ten jede první.
Zásadní věcí je také pojištění vašeho auta, u kterého si bezpodmínečně připlaťte za takzvané pojištění Gravel Protection, protože odletující kamínky od aut v protisměru vám tady velmi snadno rozbijí čelní sklo a bez pojistky by vás i malý pavouk na skle stál stovky tisíc korun.
Nové poplatky a daně na islandských silnicích
Od 1. ledna 2026 vstoupila na Islandu v platnost zcela nová kilometrová daň, která se vztahuje na osobní auta a SUV do 3,5 tuny a činí 6,95 ISK za každý ujetý kilometr, což je v přepočtu zhruba 1,18 Kč na kilometr. Půjčovny aut vám tuto částku naúčtují buď jako denní paušál ve výši okolo 1 390 až 1 550 ISK, případně vám ji strhnou na konci vaší cesty přesně podle tachometru, takže s tím při plánování výletu do Západních fjordů určitě počítejte.
Jako malou kompenzaci ale stát zrušil původní palivovou daň, díky čemuž litr benzínu příjemně zlevnil zhruba o 80 ISK a v letní sezóně 2026 tak za litr zaplatíte kolem 305 ISK, což dělá asi 52 Kč. Na Islandu sice zaplatíte úplně všude bezkontaktně kartou nebo telefonem, ale pamatujte si jednu zásadní věc, pro platby na samoobslužných benzínkách a v parkovacích aplikacích budete nutně potřebovat znát číselný PIN vaší fyzické karty.
Trajekt Baldur jako skvělá zkratka
Pokud si chcete ušetřit stovky kilometrů za volantem a užít si parádní výhledy na oceán i tisíce drobných ostrůvků, můžete využít trajekt Baldur, který vyplouvá z města Stykkishólmur na poloostrově Snæfellsnes, proplouvá zálivem Breiðafjörður a končí v přístavu Brjánslækur na jihu Westfjords. Plavba trvá zhruba dvě a půl hodiny a v roce 2026 zaplatíte za dospělého pasažéra 7 700 ISK (asi 1 300 Kč) a naprosto stejnou částku dáte i za běžné osobní auto do pěti metrů délky, přičemž děti do dvanácti let cestují zcela zdarma.
V letní sezóně od začátku června do konce srpna jezdí trajekt dvakrát denně a auto pluje s vámi, ale lístky si určitě rezervujte s velkým předstihem na oficiálních stránkách Seatours, protože v zimě frekvence klesá na jeden spoj denně mimo soboty a místa rychle mizí.
Proč sem nejezdit v zimě a co vás čeká v létě
S Lukášem jsme Západní fjordy navštívili na přelomu září a října a už tehdy jsme zažili pořádnou sněhovou bouři, která nás docela vyděsila a my drkotali zuby z obav, jestli to vůbec sjedeme. Mějte na paměti, že většina horských cest se tu od října do května vůbec neudržuje, silnice k hlavním památkám leží pod metry sněhu a turistická infrastruktura včetně mnoha ubytování v podstatě zavírá, takže návštěvu plánujte opravdu jen na letní měsíce.
V létě si tu naopak užijete fascinující půlnoční slunce, kdy například na konci června světlo trvá neuvěřitelných 21 hodin a slunce prakticky nezapadá, takže můžete prázdné fjordy klidně objevovat ve dvě ráno a nepotkáte přitom jediné auto.
Určitě si ale do kufru přibalte masku na oči, jinak se v těch prosvětlených pokojích prostě nevyspíte, a jestli toužíte po polární záři, musíte přijet až na samém konci srpna nebo v září, kdy už je v noci pořádná tma a otevírá se šance na toto nebeské divadlo.
Kde se ubytovat + kolik to stojí
Nabídka ubytování je velmi omezená v této opuštěné části Islandu a vzhledem k obrovským vzdálenostem si musíte pečlivě rozmyslet, kde po dlouhém dni složíte hlavu. My jsme při naší cestě vůbec nekempovali, protože jsme chtěli mít večer po celodenním mrznutí venku teplo a vlastní kuchyňku, takže jsme spali výhradně v útulných penzionech, hostelech a apartmánech podél naší trasy.
Pokud cestujete v campervanu nebo plánujete stanovat, hodně se vám vyplatí pořízení oblíbené Camping Card 2026, která vyjde na zhruba 26 000 ISK (asi 4 400 Kč) a platí pro dva dospělé a až čtyři děti v desítkách kempů po celém ostrově, jen nezapomeňte, že se všude na Islandu nově doplácí ubytovací daň, která činí 400 ISK za noc v kempu a 800 ISK za klasický hotelový pokoj.
💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):
- Fosshótel Westfjords (Patreksfjörður)
- Hótel Ísafjörður (Ísafjörður)
- Gentle Space Guesthouse (Ísafjörður)
Běžný hotelový pokoj v hlavní letní sezóně vychází v průměru na 250 USD (zhruba 35 000 ISK / 6 000 Kč) za noc, přičemž ty nejskromnější guesthousy seženete od 2 800 Kč (17 000 ISK). Nejširší možnosti a také ty nejlepší supermarkety najdete v největším městečku Ísafjörður, pro pohodlné objevování jižní části je pak naprosto ideální Patreksfjörður, kde se nachází například náš oblíbený Fosshotel Westfjords s cenami od 109 USD za noc, případně se můžete podívat po ubytování v menších vesničkách jako Þingeyri a Reykhólar.
Extrémní pozor si dejte, pokud plánujete cestu na srpen 2026, kdy ve středu 12. srpna proběhne přímo přes Západní fjordy naprosté zatmění slunce, což je astronomický úkaz, který Island nezažil od roku 1954. Kvůli této velkolepé události je většina ubytování v pásu totality dávno beznadějně vyprodaná a obyčejné penziony v Ísafjörðuru si za noc účtují naprosto nesmyslné částky šplhající až k 700 USD, takže pokud ještě nemáte rezervaci a nechcete spát v autě, srpnu se letos raději obloukem vyhněte a nechte prostor astronomům.
Jižní a západní část: 4 úchvatná místa a co tu dělat
Jakmile sjedete z hlavní asfaltky na hodně hrubou šotolinu, ocitnete se ve světě, kde vládne pouze hučící oceán, strmé černé skály a neskutečný klid. Jižní cíp poloostrova ukrývá ty vůbec nejkrásnější přírodní extrémy od milionových ptačích kolonií až po obří vodopády, které vám jednoduše vezmou dech a vy se u nich zdržíte déle, než jste původně plánovali.
1. Látrabjarg a krotcí papuchalci
Látrabjarg je jeden z nejzápadnějších bodů celé Evropy a představuje největší ptačí útes na kontinentu, který se táhne v neuvěřitelné délce čtrnácti kilometrů a padá přímo do temného oceánu z ohromující výšky až 440 metrů. Je to místo vyloženě jako z jiného světa, kam vede hodně rozbitá štěrková silnice, na které pohon 4×4 rozhodně oceníte, i když byste to v létě s opatrností zvládli i obyčejným autem.
Vstup na útesy je pro všechny návštěvníky zcela zdarma, ale buďte prosím extrémně opatrní na okraje, které jsou často hodně podemleté a hrozí jejich nečekané zřícení do moře. Stát hrdinně na hraně s foťákem u oka tady znamená doslova poukázku na jednosměrný let do ledových vln, takže platí přísné pravidlo, že se k okraji přibližujeme výhradně plazením po břiše.
Od května do poloviny srpna se tyto velkolepé útesy mění v obrovské, hlučící a také docela specificky páchnoucí ptačí velkoměsto, kterému vévodí krásně krotcí papuchalci, kterých tu hnízdí kolem padesáti tisíc párů. Zdejší papuchalci nemají na rozdíl od jihu Islandu žádné přirozené suchozemské predátory, takže jsou neuvěřitelně důvěřiví a vy si je můžete pohodlně vyfotit klidně ze vzdálenosti pouhých dvou metrů, aniž by se vás nějak lekli.
Absolutní vrchol hnízdící sezóny nastává od konce června do začátku srpna, kdy je tu obloha ptáků doslova plná. Pro ověření aktuální bezpečnosti na příjezdových cestách a varování před silným větrem vám doporučuji vždy zkontrolovat oficiální web Safetravel.is.
2. Červená pláž Rauðasandur
Zatímco zbytek Islandu proslavily zavedené temně černé sopečné pláže v čele s jižní Reynisfjarou, rozlehlá zátoka Rauðasandur, což v překladu znamená Červené písky, hraje všemi úžasnými odstíny červené, zlaté a zářivě oranžové barvy. Tato neuvěřitelná pláž se táhne v délce úctyhodných deseti kilometrů a zdejší jemný písek se neustále proměňuje podle toho, jak zrovna svítí odpolední sluníčko a v jaké fázi je příliv, takže z každého úhlu vypadá tohle místo pokaždé trošku jinak.
Samotná cesta dolů na pláž je docela slušný adrenalinový zážitek, protože se klesá po velmi strmé a hodně klikaté štěrkové silnici plné serpentin bez jakýchkoliv svodidel, což vyžaduje chladnou hlavu a jistou ruku na volantu. Jakmile ale dorazíte v pořádku dolů, tou obrovskou odměnou vám bude naprostá izolace od okolního světa, protože tu nejsou vůbec žádné davy turistů, a pokud budete mít jen trochu štěstí, můžete tu svými dalekohledy pozorovat početné kolonie tuleňů, jak se spokojeně vyvalují na zlatavém písku a odpočívají po lovu.
3. Termální bazénky podél pobřeží
Islandské termální prameny a přírodní hot poty jsou kapitola sama pro sebe a dvanáctý den našeho roadtripu jsme začali naprosto pohádkově, když jsme vyrazili ke kaskádě termálních bazénků Pollurin nedaleko vesnice Tálknafjörður. Jde o nádherné, skryté místo se čtyřmi malými nádržemi, kde se teplota horké vody pohybuje mezi hodně příjemnými 36 až 45 stupni Celsia. Nejlepší na těchto hot potech je fakt, že nabízí dokonalý výhled přímo na hladinu fjordu a najdete u nich i jednoduchou venkovní převlékárnu, což se v drsném ostrovním chladu cení víc než zlato.
Kromě Pollurinu ale Západní fjordy ukrývají celou řadu dalších horkých bazénků, do kterých můžete skočit většinou zcela zdarma nebo za drobný příspěvek do dřevěné kasičky. Úžasným objevem je například nedaleký bazének Reykjafjarðarlaug v Arnarfjörðuru, kde se můžete vyhřívat přímo v surové přírodě.
Pokud se nebojíte trochy punku a mrazivého větru při svlékání, určitě si udělejte zajížďku také k hot potu Hörgshlíðarlaug v Mjóifjörðuru, kde má tyrkysová voda kolem 40 stupňů a samotný pramen se nachází na pozemku místního farmáře, takže je milou slušností se jen v rychlosti zeptat, jestli se můžete vykoupat, ale většinou s tím nemají absolutně žádný problém.
4. Dynjandi, vílí kaskádový vodopád
Tohle je ten skutečný, nezpochybnitelný klenot celého západního regionu a někteří zkušení cestovatelé dokonce tvrdí, že jde o ten vůbec nejkrásnější vodopád na celém Islandu, který strčí do kapsy i ty nejznámější na jihu. Dynjandi, který často najdete v mapách také pod starším označením Fjallfoss, nemasíruje návštěvníky obřím průtokem masy vody, ale naprosto fascinujícím tvarem. Připomíná totiž obrovský svatební závoj, který je nahoře široký třicet metrů, pak se rozprostírá po strmé skále v celkem sedmi kaskádách do sto metrové výšky a dole se rozšiřuje až na dvojnásobných šedesát metrů.
My jsme tu s Lukášem strávili dobrou půldruhou hodinu, protože jsme se té přírodní nádhery jednoduše nedokázali nabažit. Cesta sem sice spolkne dost času a pojedete sem z Reykjavíku nějakých pět až šest hodin, ale samotné parkoviště je zcela zdarma a nahoru podél skály vede upravená, zhruba patnáctiminutová stezka, podél které si prohlédnete několik dalších menších vodopádů a navíc se vám naskytne dechberoucí pohled dolů na záliv Arnarfjörður.
Myslete ale vždy na to, že horská silnice vedoucí k vodopádu se v zimě kompletně zavírá a neudržuje, takže tuhle vodní krásu můžete pohodlně obdivovat jen v krátkém okně od června do konce září.
💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.
Severní část a Ísafjörður: 5 tipů na drsný sever
Zatímco jih regionu bezpečně definují dlouhé pláže a ptačí útesy padající do vln, severní část tvoří velmi nepřehledný labyrint hlubokých, neskutečně strmých fjordů, které se zařezávají do pevniny jako hodně ostrá sekyra. Nachází se tu vůbec největší město širokého okolí, ze kterého vyplouvají všechny důležité lodě, a také je to vstupní brána do té úplně nejdivočejší rezervace, jakou můžete dnes v Evropě reálně zažít.
5. Ísafjörður a jeho staré dřevěné domky
Městečko Ísafjörður sice obývá jen něco málo přes dva a půl tisíce stálých obyvatel, ale v měřítkách pustých Západních fjordů jde o opravdovou metropoli se vším všudy. Město pohádkově leží na úzké písečné kose přímo uprostřed ledového fjordu Skutulsfjörður a tyčí se nad ním dramatické, temné strmé hory, ze kterých během dlouhých zim neustále hrozí nečekané pády velkých lavin, což dává místu hodně dramatický nádech.
My jsme se tu ubytovali na dvě noci po náročném dni plném nekonečných přejezdů a večerní procházka mezi nádherně zachovalými starými dřevěnými domky z 18. a 19. století v klidné historické čtvrti Neðstikaupstaður měla obrovské, až romantické kouzlo.
Pokud vás detailněji zajímá místní historie a těžký, nebezpečný život dávných rybářů, určitě nevynechejte návštěvu poutavého Westfjords Heritage Museum, které krásně sídlí v jedné z těch nádherných budov přímo u vody, a pokud sem vyrazíte v období Velikonoc, zažijete tu obrovský hudební festival Aldrei fór ég suður, kterým žije doslova celý sever Islandu.
Z praktického hlediska je toto město také absolutně posledním místem, kde můžete ještě spolehlivě nakoupit velké zásoby jídla ve vyhlášených supermarketech Bónus či Krónan předtím, než zmizíte v naprosté divočině.
6. Nebezpečná, ale nádherná silnice 60 přes hory
Západní fjordy vám za volantem dají opravdu nekompromisně zabrat, protože spousta tras tu zkrátka překonává vysoká a nechráněná horská sedla s velmi nestálým, rychle se měnícím počasím. Při našem dřívějším přesunu směrem na sever nás ve vyšších polohách chytla tak silná a agresivní sněhová vánice, že jsme málem uvízli a drkotali zuby z toho, jestli se vůbec dostaneme dolů, a to i když jsme měli půjčenou opravdu hodně bytelnou a bezpečnou čtyřkolku s kvalitním obutím.
Dnes už řadu těch úplně nejnebezpečnějších horských přechodů na hlavní silnici 60 nahradily zbrusu nové moderní tunely, které celou cestu výrazně zkrátily a naštěstí i zbezpečnily, ale i tak zkrátka musíte být neustále ve střehu a dívat se daleko před sebe. Islandský vichr je totiž tak zákeřný, že vám při neopatrném otevření snadno vyrve dveře od auta rovnou z pantů, což vám mimochodem standardní pojištění nikdy nekryje, takže je musíte vždycky pevně držet oběma rukama.
7. Ostrov Vigur s mlýnem a ptačí poštou
Pokud na chvíli toužíte po troše pravé ostrovní romantiky a chcete si dát od řízení oraz, vydejte se z hlavního přístavu v Ísafjörðuru na zhruba třicetiminutovou houpavou plavbu lodí na malinkatý ostrov Vigur. Je to neuvěřitelně fotogenické a klidné místo, kde během teplého léta hnízdí neskutečných 100 000 papuchalků, obloha je tu doslova plná malých křídel a vy nebudete vědět, kam dřív s foťákem zamířit.
Ostrov je po celém Islandu hodně slavný také tím, že se na něm hrdě tyčí vůbec jediný dochovaný historický větrný mlýn na celém ostrově, a dokonce tu najdete i nejmenší roztomilou poštu v Evropě, odkud můžete jako krásnou vzpomínku poslat domů pohlednici. Tyto výlety s příjemným průvodcem trvají obvykle kolem pohodových tří hodin a jsou naprosto skvělým zpestřením celodenního sezení v autě.
8. Hornstrandir, opravdová arktická divočina
Jestliže o Západních fjordech obecně mluvíme jako o divočině plné samoty, pak je rozlehlý poloostrov Hornstrandir ležící na samém severu těsně pod polárním kruhem divočinou rovnou na druhou. Na tohle území totiž nevedou žádné silnice a poslední stálí obyvatelé tuhle drsnou, nehostinnou zemi nadobro opustili už v padesátých letech minulého století, protože tu život byl prostě příliš krutý.
Dnes je to přísně chráněné území a skutečný ráj pro zkušené trekaře a milovníky polárních lišek, které tu naprosto ztratily svou přirozenou plachost, jelikož je nikdo neloví, a klidně přijdou až těsně k vašemu stanu ze zvědavosti, co to tam vaříte.
Abyste se sem vůbec dostali, musíte využít speciální lodní spoje od společností jako Borea nebo Sjóferðir z Ísafjörðuru, přičemž zpáteční lístek vás vyjde zhruba na 150 až 250 eur, ovšem sezóna pro návštěvu trvá jen v hodně krátkém okně od konce června do začátku září a musíte být stoprocentně vybavení, protože z klidného počasí se tu brutální bouře dokáže vyvinout klidně za dvacet minut.
9. Muzeum mořských příšer v Bíldudalu
V hodně malém a nesmírně zapadlém přístavním městečku Bíldudalur narazíte při projíždění na opravdu kuriózní zastávku, která se islandsky jmenuje Skrímslasetur, což se do češtiny překládá jako Muzeum mořských příšer. Obrovský záliv Arnarfjörður byl totiž odjakživa pověstný častým výskytem naprosto podivných tvorů a stvoření, a tak si tu místní rybáři a obyvatelé po generace vyprávěli dlouhé strašidelné legendy, aby si nějak ukrátili ty nekonečné temné večery.
Je to sice z mého pohledu trochu bizarní, ale ve výsledku nesmírně zábavná expozice, která je plná moderních multimediálních prvků, historek oživlých námořníků a interaktivních modelů nestvůr, která naprosto perfektně ilustruje, jak krutá zimní izolace a strach o přežití kdysi formovaly hodně bujnou islandskou fantazii.
Tajné perly a další zajímavosti: 3 místa, která nevynechat
Kromě hlavních a slavných památek skrývají Westfjords spoustu velmi drobných, nenápadných míst, která možná nevykouknou hned z předních stránek obřích turistických průvodců, ale rozhodně dodají vaší cestě ten správný osobní nádech, o kterém pak budete doma u vína nadšeně vyprávět přátelům.
10. Vesnička Þingeyri a legendární kavárna Simbahöllin
Když jsme jednoho zachmuřeného odpoledne projížděli kolem malinké pobřežní vesnice Þingeyri, narazili jsme zcela náhodou na naprosto kouzelnou kavárnu Simbahöllin, která krásně sídlí ve zrekonstruovaném starém dřevěném domě, kde pod nohama s každým krokem mile vržou masivní podlahy. Místo má úžasnou, takovou až vřelou domáckou atmosféru, kterou dotváří nesmírně milá obsluha a intenzivní vůně čerstvě upečených dobrot hned u vchodu.
Kavárna je v celém regionu vyhlášená svými vynikajícími a nadýchanými belgickými vaflemi s hutnou domácí marmeládou a kopcem šlehačky, ale pokud přijdete vymrzlí, bohatě se tu zahřejete i výbornými horkými domácími polévkami. Je to přesně ten typ roztomilého podniku, kde si s radostí a horkým hrnkem v dlaních odpočinete po dlouhých hodinách strávených soustředěným kroucením volantem, a naberete potřebnou energii i cukr na další bláznivý průzkum poloostrova.
11. Pozorování polární záře z opuštěné chatky
Když jsme se tehdy večer 11. dne konečně ubytovali v jedné z hodně odlehlých dřevěných chatek, doufali jsme už jen v horký čaj a alespoň trochu tichého klidu po náročné cestě, ale příroda nám za oknem připravila mnohem velkolepější a nečekané představení. Obloha se náhle rozjasnila, mraky se roztrhly a my jsme přímo ze zamrzlé terasy našeho malého ubytování fascinovaně pozorovali nádhernou zelenou polární záři, která plynule tancovala a vlnila se nad zasněženými vrcholky blízkých hor.
Západní fjordy jsou pro lov polární záře neboli aurory borealis zcela ideálním místem, protože tu není téměř žádný světelný smog z velkých měst a obcí, takže hvězdy tu září s neskutečnou intenzitou.
Pokud sem vyrazíte už na samém konci srpna nebo lépe v září, máte obrovskou šanci tento magický přírodní úkaz spatřit na vlastní oči, přičemž vám vřele doporučuji si každý večer detailně kontrolovat aktuální předpověď oblačnosti a solární aktivity na oficiálních stránkách Icelandic Met Office, abyste přesně věděli, kdy má smysl mrznout venku a kdy je lepší jít v klidu spát.
12. Koupání s drsným výhledem na oceán v Hellulaug
Když už jsme u těch termálních pramenů, rozhodně nesmím zapomenout na přírodní bazének Hellulaug, který se ukrývá přímo na drsném jižním pobřeží nedaleko trajektového přístavu Brjánslækur a zamilujete si ho na první pohled. Na rozdíl od moderních a sterilních betonových koupališť poblíž Reykjavíku jde v tomto případě o čistě přírodně vypadající nenápadnou kamennou tůň, která skvěle zapadá do skály.
Horká geotermální voda tu má luxusních 38 stupňů a vy se do ní můžete s požitkem naložit až po krk s přímým, naprosto ničím nerušeným výhledem na bouřící vlny ledového Atlantského oceánu, což je kontrast, který vás zkrátka dostane.
Samotné koupání je zde zdarma, případně můžete hodit drobný dobrovolný příspěvek na nenápadnou údržbu tůňky, jen se musíte psychicky připravit na to, že tu chybí vůbec jakékoliv zázemí nebo stříšky a do mokrých plavek se budete muset rychle soukat hezky venku rovnou na hodně mrazivém islandském větru, což je ten pravý zážitek pro otrlé cestovatele. 😉
Kde se najíst ve Westfjords (nejen pro vegetariány)
S Lukášem jsme vegetariáni a upřímně říkám, že na Islandu, který je doslova plný lovených mořských ryb a tradičního jehněčího masa, to bývá občas hodně velká a složitá výzva, obzvlášť v takto odlehlé oblasti se zásobováním na bodu mrazu. Většinu jídel jsme si proto raději a levněji vařili z vlastních zásob v kuchyňkách našich apartmánů, ale když už jsme přes den vyrazili ven a chtěli si dopřát, našli jsme v centru Ísafjörðuru hned několik naprosto skvělých míst s výborným jídlem.
Naše oblíbené vegetariánské objevy
Moc rádi a s chutí vzpomínáme na útulný podnik Húsið, což je taková uvolněná pohodová kavárna hezky kombinovaná s barem a klasickou restaurací, kde se bezmasých jídel vůbec nebojí. My jsme si tam s Lukášem po náročném dni sedli a s obrovskou úlevou snědli výbornou bezmasou pizzu s poctivou porcí těstovin. Pokud máte rádi dobrou kávu a hledáte spíše nějaká lehčí moderní jídla a dortíky, moc rádi vám doporučujeme vyrazit rovnou do stylového hipsterského podniku Heimabyggð, který má úžasný interiér a neztratil by se ani někde v centru Prahy na Letné.
Jestli hledáte trochu víc historie a klidné místo na vydatný oběd s polévkou nebo odpolední sladký koláč, určitě nezapomeňte otevřít dveře restaurace Edinborg, jež sídlí v jedné z těch krásných velkých historických budov postavených v 19. století, a pro ty úplně nejlepší křupavé ranní kousky čerstvého pečiva ke snídani si pak rovnou zajděte do staré, dřevem vonící pekárny Gamla Bakaríið, kde mají to nejlepší sladké v širokém okolí.
Za běžné hlavní jídlo v těchto slušných restauracích zaplatíte orientačně částky mezi 2 500 až 4 500 ISK, což po přepočtu dělá asi rozumných 420 až 760 Kč.
Místní legendární rybí tradice
Pokud na rozdíl od nás nepatříte mezi vegetariány a zkrátka milujete objevovat a ochutnávat lokální tradiční jídla, nesmíte v uličkách Ísafjörðuru rozhodně minout naprosto legendární rodinnou restauraci Tjöruhúsið. Podnik se chytře nachází v jedné z těch nejstarších dřevěných budov přímo vedle muzea s dlouhými sdílenými stoly bez klasického lístku a mezi cestovateli i místními platí za to vůbec nejvyhlášenější místo na celém ostrově.
Lidé sem zdaleka nejezdí na nic jiného než na zaručeně čerstvé ryby a nesmírně proslulou plokkfiskur, což je islandská rybí kaše s bramborami, kterou kuchaři v kuchyni připravují vždy přesně a jen podle toho, co jim místní rybáři ten samý den ráno za úlovek přivezli do přístavu.
Kam dál na Islandu
Pokud plánujete širší objevování celého ledového ostrova, určitě se podívejte i na naše další rozsáhlé články plné konkrétních tipů a osobních zkušeností z Islandu, do kterých jsme sepsali to nejlepší:
- Island: Průvodce a tipy, co vidět
- Itinerář: Roadtrip po Islandu na 14 dní
- Jak a kde chytit polární záři na severu
- 16 nejlepších horkých termálních pramenů na Islandu
Často kladené otázky
1. Kolik dní reálně potřebuji na projetí Západních fjordů?
Na nějaký základní, ale hodně uspěchaný průzkum tohoto obrovského regionu potřebujete naprosté minimum v podobě tří plných dnů, ale to vám garantuji, že budete jen od rána do večera sedět v autě a spěchat, abyste to vůbec objeli. Ideální doba, kterou s Lukášem doporučujeme, jsou 4 až 5 dnů čistého času, abyste si mohli v klidu a beze stresu projít vysoké útesy Látrabjarg, zastavit se v kavárně na vafle, prozkoumat vodopády a užít si mnohem pomalejší tempo jízdy po nezpevněných klikatých cestách.
2. Je opravdu nutné půjčovat si dražší auto s pohonem 4×4?
V letních měsících od června do srpna sice ty úplně hlavní asfalové tahy s notnou dávkou štěstí teoreticky projedete i s opatrným řízením běžného auta s náhonem pouze na dvě kola, ale vzhledem k obrovskému množství rozbitých, hrubých šotolinových úseků a strmým stoupáním čtyřkolku naprosto důrazně doporučujeme. Vaše cesta bude mnohem bezpečnější i klidnější a navíc se nemusíte bát defektu na každém kameni, přičemž v podzimních měsících je auto s pohonem všech čtyř kol vyloženou a neoddiskutovatelnou nezbytností a bez něj by vás sem občas ani nepustili.
3. Jak se do Západních fjordů nejlépe a nejrychleji dostat?
Máte v zásadě dvě naprosto odlišné možnosti. Buď se obrníte trpělivostí a pojedete autem po pevnině z Reykjavíku po silnici číslo jedna a pak po hodně klikaté silnici šedesát, což vám i bez větších zastávek a focení zabere reálně šest až sedm hodin čistého času kroucení volantem, nebo chytře využijete velký trajekt Baldur, který vyplouvá z městečka Stykkishólmur na poloostrově Snæfellsnes a zhruba za pohodové dvě a půl hodiny vás i s autem hladce převeze přímo na jih Westfjords.
4. Kdy přesně a kde s jistotou uvidím roztomilé papuchalky?
Největší pravděpodobnost na blízké pozorování papuchalků máte na velkolepých strmých útesech Látrabjarg. Tito krásní ptáci sem začínají pomalu přilétat už v květnu a zůstávají tu zhruba do poloviny srpna, přičemž absolutní vrchol hnízdící sezóny, kdy jich je tu opravdu přes padesát tisíc párů a nechají vás při opatrném plazení přijít naprosto v klidu až na dva metry od nich, nastává v okně od konce června do začátku srpna.
5. Stojí velká zajížďka k vodopádu Dynjandi za ten ztracený čas?
Jednoznačně a s čistým svědomím říkám, že ano! Tento majestátní a sto metrů vysoký vodopád úchvatně tvořený sedmi skalními kaskádami patří naprosto zaslouženě k těm vůbec nejkrásnějším a nejzajímavějším na celém ostrově, protože nevypadá jako klasická padající voda, ale spíš jako obří svatební závoj. Parkoviště přímo pod vodopádem je navíc stále ještě zdarma a k samotnému úpatí s dechberoucími výhledy na fjord Arnarfjörður dojdete příjemnou procházkou za patnáct minut, jen pamatujte na to, že v zimě je uzavřená a kompletně zasypaná sněhem příjezdová horská silnice.
6. Lze odlehlé Západní fjordy nějak navštívit také v zimě?
Cestování a objevování v této velmi drsné oblasti během mrazivé zimy (což se počítá už od října do konce května) je extrémně omezené a rizikové, protože velká většina důležitých horských průsmyků je zavalená metry hutného sněhu a silničáři je často vůbec neudržují průjezdné. Ty největší hlavní taháky regionu jako zmíněný vodopád Dynjandi nebo daleké ptačí útesy Látrabjarg jsou obvykle zcela nedostupné a odříznuté od světa, takže pokud nejste polárníci, vaši návštěvu sem plánujte skutečně jen na letní měsíce od června do začátku září.
7. Najíme se ve Westfjords dobře, i když chceme jíst bezmasě?
Určitě ano, i když je to na první pohled drsný rybářský region založený na úlovcích z moře a mase z ovcí, tak nebudete hladovět. V tom největším městečku jménem Ísafjörður najdete překvapivě hned několik skvělých a moderních podniků s dobrou kávou, my jsme měli hodně výbornou a osobní zkušenost se stylovými restauracemi Húsið nebo Heimabyggð, kde se chutných vegetariánských těstovin nebo pizzy vůbec nebojí, a pokud narazíte na apartmán, kde je praktická kuchyňka, vyplatí se vám zastavit se u Bónusu, nakoupit zásoby a jednoduše si večer uvařit něco vlastního. —
Tipy a triky pro vaší dovolenou
Nepřeplácejte za letenky
Letenky hledejte na Kayaku. Je to náš nejoblíbenější vyhledávač, protože prohledává webové stránky všech leteckých společností a vždy najde to nejlevnější spojení.
Rezervujte si ubytování chytře
Nejlepší zkušenosti při vyhledávání ubytování (od Aljašky až po Maroko) máme s Booking.com, kde bývají hotely, apartmány i celé domy nejlevnější a v nejširší nabídce.
Nezapomeňte na cestovní pojištění
Kvalitní cestovní pojištění vás ochrání před nemocí, úrazem, krádeží nebo stornem letenek. Pár návštěv nemocnic jsme v zahraničí už absolvovali, takže víme, jak se hodí mít sjednané pořádné pojištění.
Kde se pojišťujeme my: SafetyWing (nejlepší pro všechny) a TrueTraveller (na extra dlouhé cesty).
Proč nedoporučujeme nějakou českou pojišťovnu? Protože mají dost omezení. Mají limity na počet dnů v zahraničí, v případě cestovka u kreditní karty po vás chtějí platit zdravotní výdaje pouze danou kreditní kartou a často limitují počet návratů do ČR.
Najděte ty nejlepší zážitky
Get Your Guide je obří on-line tržiště, kde si můžete rezervovat komentované procházky, výlety, skip-the-line vstupenky, průvodce a mnoho dalšího. Vždy tam najdeme nějakou extra zábavu!
