Půjčení auta na Islandu a řízení bez stresu: kompletní průvodce

Když jsme s Lukášem na přelomu září a října 2018 poprvé vystoupili z letadla na letišti v Keflavíku, dostali jsme okamžitou facku od místního oceánského počasí. Vítr tam foukal s takovou intenzitou, že jsem měla pocit, že mi uletí nejen zimní čepice, ale snad i hlava. Vzduch voněl solí, sírou a naprosto syrovou divočinou.

Hned na parkovišti jsme pochopili to nejdůležitější pravidlo celého islandského roadtripu, které vám dokáže zachránit desítky tisíc korun. Dveře od auta totiž musíte při každém vystupování vždycky držet pevně oběma rukama.

Samotné půjčení auta na Islandu je celkově tak trochu specifická disciplína, protože místní příroda dokáže řidiče potrápit v mnoha nečekaných ohledech. My jsme nakonec naši spolehlivou čtyřkolku Suzuki Grand Vitara prohnali po 3500 kilometrech nádherných i strašidelných silnic.

Island zkrátka není destinace, kam si jedete odpočinout na lehátko. Je to spíše expedice do míst, kde zemská kůra praská vejpůl, zpod ledovců sálá magma a pohled na nekonečnou prázdnotu vás donutí přehodnotit vlastní velikost. Zároveň je to ale podle prestižního žebříčku Global Peace Index ta vůbec nejbezpečnější země na světě.

Domovy se tu nezamykají, kriminalita je téměř nulová a vaším jediným skutečným nepřítelem je právě nevyzpytatelná matka příroda. V článku najdete detailního průvodce, jak zvládnout řízení v zemi ohně a ledu bez jediné vrásky na čele. Podíváme se na novou kilometrovou daň pro rok 2026, rozebereme zapeklité pojištění a poradíme vám, kde se na cestách dobře a levně najíst.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Výběr auta: Na letní objetí hlavní silnice (Ring Road) vám bude stačit běžné auto s náhonem na dvě kola (2WD). Pokud ale jedete mimo sezónu nebo chcete objevovat drsnější vnitrozemí (F-roads), musíte si ze zákona půjčit čtyřkolku (4×4).
• Pojištění je nutnost: Klasické pojištění nestačí, takže si vždy připlaťte za ochranu proti odlétávajícímu štěrku (Gravel Protection) a případně i proti písku a popelu (Sand & Ash), protože islandský vítr dokáže lak z auta kompletně obrousit a škody jdou do milionů korun.
• Novinky pro rok 2026: Vláda zavedla novou kilometrovou daň ve výši 6,95 ISK za ujetý kilometr, což se propíše do vyúčtování u půjčovny. Na druhou stranu ale výrazně klesla cena benzínu na zhruba 210 až 225 ISK za litr.
• Zrádné dveře: Žádná pojistka na světě vám nekryje dveře vyvrácené větrem. Pamatujte na to při každém vystupování, protože silné poryvy větru jsou na Islandu na denním pořádku.
• Platební karty: Island je plně bezhotovostní země. Potřebujete ale fyzickou kartu a její PIN kód, protože bez toho nenatankujete na samoobslužných čerpacích stanicích.

Kdy jet a jak se tam dostat

Islandská sezóna se dělí na drahé přelidněné léto a nevyzpytatelný zbytek roku. Golfský proud sice drží teploty překvapivě vysoko a v zimě v Reykjavíku málokdy mrzne dlouhodobě, ale skutečným diktátorem je tu vítr.

Ten dokáže pocitovou teplotu srazit klidně o deset stupňů dolů. Nepromokavá a neprofukavá bunda je naprostou nutností i v červenci.

Pokud chcete vidět polární záři, musíte vyrazit v období tmy od září do dubna. My jsme zvolili přelom září a října a bylo to zkrátka magické, protože už nebyly takové davy turistů a podzimní barvy krásně kontrastovaly se zasněženými vrcholky hor.

Pokud máte v plánu lovit právě auroru borealis, musím vás upozornit na jednu zásadní věc. V letních měsících od května do srpna nemáte šanci vidět vůbec nic, protože ostrov zažívá takzvané půlnoční slunce a nikdy se tam pořádně nesetmí.

K úspěšnému lovu potřebujete absolutní tmu, jasnou oblohu bez mraků a vysokou sluneční aktivitu (KP index). Odborníci z NOAA každopádně předpovídají, že i podzim 2026 bude na nebeské divadlo naprosto výjimečný. Na focení si ale nezapomeňte vzít pevný stativ, protože polární záři na automatiku z ruky prostě nevyfotíte.

Letecké spojení je dnes už velmi pohodlné, i když na trhu proběhly nedávno poměrně zásadní změny. Pokud jste zvyklí létat s nízkonákladovkou PLAY v zářivě červených letadlech, musím vás zklamat. Společnost na konci září 2025 zkrachovala a nechala na letištích viset tisíce pasažérů.

Z Prahy se ale stále dostanete velmi snadno přímými letními spoji se společností Smartwings, se kterou let trvá necelé čtyři hodiny, nebo tradičními aerolinkami Icelandair s přestupem. Pokud máte namířeno ještě dál do Severní Ameriky, můžete využít oblíbený Stopover program od Icelandair. Ten vám umožní udělat si na ostrově zastávku až na sedm dní bez jakéhokoliv příplatku k ceně letenky.

Obrovským tahákem pro rok 2026 je navíc úplné zatmění Slunce, které proběhne ve středu 12. srpna. Jde o obrovskou astronomickou událost, protože z Islandu bylo podobné zatmění vidět naposledy v roce 1954 a další šance přijde až za necelých dvě stě let. Pás nejhlubší tmy protne západní fjordy, poloostrov Snæfellsnes a bude nejlépe viditelný právě ze západní části ostrova.

Nejdéle si tmu užijí útesy Látrabjarg, kde zatmění potrvá přes dvě minuty. Počítejte ale s tím, že na srpen už jsou mnohé kapacity beznadějně vyprodané. Cena za obyčejný penzion na západě vyletěla do extrémních výšin a celý měsíc bude ostrov praskat ve švech. Na poloostrově Snæfellsnes se dokonce koná masivní festival, takže klid tam v létě opravdu nehledejte.

Kde se ubytovat + kolik to stojí

Ačkoliv mnoho cestovatelů volí kempování nebo spaní v dodávkách, my jsme s Lukášem pohodlnější a dali jsme přednost spaní pod pevnou střechou. Během našeho dvoutýdenního roadtripu jsme vystřídali celou řadu sympatických penzionů, menších guesthousů a občas i útulných apartmánů, kde jsme si mohli večer sami uvařit večeři. Island zkrátka patří k nejdražším zemím na světě a musíte se připravit na to, že ubytování ukousne z vašeho rozpočtu pořádně velkou část.

Týdenní roadtrip pro dvě osoby ve středním standardu (spaní v guesthousech, půjčení solidního auta a vlastní vaření z lokálních surovin) vás v roce 2026 vyjde zhruba na 80 000 až 130 000 Kč bez letenek. Noc v běžném guesthousu s vlastní nebo sdílenou koupelnou se pohybuje kolem 21 000 až 30 000 Kč za šest nocí, což v přepočtu dělá zhruba 80 až 150 EUR za jednu noc.

Pokud byste chtěli spát v klasických větších hotelech, připravte si na noc klidně 200 až 400 USD. Skvělou a populární alternativou jsou farmstays nabízené přes síť Hey Iceland, kde máte často k dispozici i velkou sdílenou kuchyň a můžete nahlédnout pod pokličku života místních farmářů. Nejnižší cenovou kategorií pro spaní pod střechou jsou pak hostely, kde za lůžko ve sdíleném pokoji zaplatíte kolem 40 až 60 USD.

Za půjčení naší čtyřkolky jsme tehdy na dva týdny platili kolem 15 493 Kč, ale dnes se ceny mohou v hlavní letní sezóně vyšplhat i na dvojnásobek. Doporučuji hledat ubytování co nejdříve, protože kapacity mimo hlavní město jsou opravdu velmi omezené a ta nejlepší místa mizí rychlostí blesku. Pokud se rozhodnete celý rozpočet radikálně srazit, můžete se vejít do 50 000 až 70 000 Kč za dva lidi na týden, ale to už znamená extrémní šetření a spaní výhradně ve stanech nebo obyčejných autech.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Center Hotels Grandi (Reykjavík)
• Hótel Kea (Akureyri)
• Hótel Katla by Keahotels (Vík)

Půjčení auta: 2WD nebo 4×4?

Když zabrousíte na jakékoliv cestovatelské fórum, zjistíte, že téma půjčení auta na Islandu ovládá snad každou diskuzi a lidé se neustále hádají, jaké vozidlo je vlastně potřeba. Pravda je taková, že obě varianty mají svůj smysl a záleží jen na tom, kam přesně se chystáte a v jakém ročním období letíte. Pojďme si to tedy rozebrat podrobněji, abyste zbytečně nepřepláceli za něco, co nakonec vůbec nevyužijete.

1. Kdy vám bude stačit klasické auto (2WD)

Pokud letíte na Island čistě v letních měsících a máte v plánu objet pouze slavnou Ring Road (okružní silnici číslo 1) nebo populární Zlatý okruh (Golden Circle), bude vám s přehledem stačit menší auto s náhonem na dvě kola. Většina těchto hlavních tahů je dnes už krásně vyasfaltovaná a udržovaná.

Musíte ale počítat s tím, že i na samotné okružní silnici je zhruba třicet procent úseků stále tvořeno nezpevněným povrchem. Menší štěrkové cesty, na které občas narazíte při odbočkách k vodopádům a ubytováním, se dají s opatrností a pomalou jízdou v klidu projet.

Menší auto je samozřejmě výrazně levnější na samotný pronájem a potěší vás i podstatně nižší spotřeba paliva. Zvláště při současných cenách v roce 2026 a zavedení nové kilometrové daně je to úspora, za kterou si pak můžete dopřát třeba vstupenku do dražších horkých pramenů.

Pamatujte ale na jednu zcela zásadní věc. S klasickým autem typu 2WD máte přísně zakázán vjezd na horské silnice, které jsou na všech mapách označeny písmenem F (F-roads). Pokud tento zákaz porušíte, propadne vám veškeré pojištění a v případě uvíznutí platíte záchrannou akci ze svého.

2. Proč jsme my zvolili silnou čtyřkolku (4×4)

My jsme si s Lukášem přes vyhledávač RentalCars vybrali Suzuki Grand Vitara s náhonem na všechna čtyři kola, protože jsme cestovali až na podzim a chtěli jsme mít prostě jistotu. Na Islandu se totiž počasí dokáže změnit během pouhých pěti minut a nechtěli jsme se bát každého malého kopečku pokrytého ranní námrazou. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s RentalCars, které využíváme všude po světě, a i tentokrát klaplo vše od předání až po vrácení naprosto na jedničku.

Některé odlehlejší silnice, zejména pokud chcete jet na méně turisticky vytížená místa mimo hlavní okruh, se svou kvalitou docela podobaly tomu, co jsme zažili na prašných cestách v daleké Ugandě.

Čtyřkolka je navíc vyloženě nutností a zákonným požadavkem, pokud plánujete objevovat divoké vnitrozemí (Highlands). Místa jako duhové hory Landmannalaugar nebo měsíční krajina sopečné oblasti Askja jsou bez správného terénního vozu naprosto nepřístupná. Bez čtyřkolky tam riskujete nejen to, že zničíte auto, ale také astronomickou pokutu.

3. Půjčení obytného auta jako alternativa

Stále populárnější možností pro dobrodružnější povahy je zarezervovat si na ostrově obytnou dodávku nebo rovnou velký karavan. Právě půjčení obytného auta na Islandu vám dává obrovskou svobodu, protože nemusíte řešit každodenní check-in v hotelích, nemusíte se stresovat přesnými časy a můžete spát jen pár kroků od těch nejkrásnějších vodopádů a útesů.

Navíc si uvnitř pohodlně uvaříte snídani i večeři, což neskutečně srazí vaše celkové výdaje za drahé restaurace.

Musíte ale počítat s tím, že na Islandu je dnes z důvodu ochrany křehké přírody zakázáno kempovat nadivoko. S dodávkou tedy musíte každý večer zamířit do jednoho z oficiálních kempů. Rozhodně se vyplatí pořídit si takzvanou Camping Card, která v roce 2026 vyjde zhruba na 26 000 ISK (okolo 4 400 Kč).

Platí celých 28 nocí, pokrývá dva dospělé lidi a až čtyři děti a pustí vás do více než čtyřiceti různých kempů po celém ostrově. Na místě pak už doplatíte jen drobnou pobytovou taxu kolem 400 ISK za noc. Dejte si ale velký pozor při samotném řízení, protože velká obytná auta jsou extrémně náchylná na všudypřítomný silný boční vítr.

Pojištění, aneb na čem rozhodně nešetřit

Přiznám se, že běžně si při půjčování aut někde v jižní Evropě prémiová pojištění s nulovou spoluúčastí moc neberu, ale Island je obrovská výjimka. Příroda je tu tak strašně drsná a silnice skrývají tolik drobných nástrah, že šetřit pár stovek korun denně na pojistce se vám může opravdu šeredně nevyplatit. Cestovatelská fóra na internetu jsou plná hrůzostrašných příběhů a ještě hrůzostrašnějších účtů z půjčoven, které nešťastní lidé museli doplácet ze svého.

1. Základní pojištění a ochrana proti štěrku (Gravel Protection)

Každé auto z půjčovny má v základní ceně pojištění CDW (Collision Damage Waiver), které ale obsahuje velmi vysokou spoluúčast a hlavně nekryje spoustu specifických islandských rizik. Abyste měli představu, toto základní krytí vyjde u malého auta zhruba na 3 190 ISK denně a u čtyřkolky kolem 4 090 ISK. Absolutním minimem, které byste si měli vždycky přikoupit, je speciální ochrana proti odlétávajícím kamínkům, takzvané Gravel Protection (GP).

Na Islandu totiž i slavná vyasfaltovaná Ring Road občas z ničeho nic přejde do šotolinového úseku, a to klidně na několik desítek kilometrů. Když kolem vás pak ve vysoké rychlosti projede těžký náklaďák nebo jiné robustní terénní auto, sprška ostrých kamínků od jejich kol je téměř nevyhnutelná. Rozbitá čelní skla a ošklivě poškrábané kapoty jsou tady suverénně nejčastější škodní událostí, kterou půjčovny řeší prakticky každý den.

2. Písek, popel a proč zvážit SAAP

Pokud máte v plánu projet větrné jižní a jihovýchodní pobřeží, obsluha v půjčovně vám pravděpodobně nabídne i velmi specifické pojištění proti písku a sopečnému popelu (Sand & Ash Protection, zkráceně SAAP). Možná vám to na první dobrou zní jako zbytečný luxus nebo trik na turisty, ale věřte mi, že pískové bouře jsou na Islandu obrovskou reálnou hrozbou.

Když se zvedne silný vítr na černých sopečných plážích nebo v otevřených oblastech poblíž aktivních sopek, jemný sopečný prach zafunguje jako obří průmyslová pískovačka. Během několika málo kilometrů jízdy dokáže z vašeho auta kompletně obrousit lak až na holý matný kov a totálně zničit všechna okna. Účty za celkové přelakování a opravu takto zničeného vozidla se pak pohybují v naprosto astronomických částkách od 500 000 do 1 500 000 islandských korun.

3. Co vám žádná pojišťovna nekryje

I když si koupíte úplně to nejdražší prémiové pojištění s nulovou spoluúčastí a budete mít pocit, že jste krytí na všechno, existují na Islandu situace, které prostě nekryje vůbec nic. Tou nejznámější a nejdražší chybou jsou škody způsobené silným větrem na dveřích auta (door-ripping). Když zastavíte někde na vyhlídce a neopatrně otevřete dveře, islandský vichr se do nich okamžitě opře a s brutální silou je doslova vyvrátí z pantů. Vždycky je proto otevírejte neuvěřitelně pomalu a držte je po celou dobu pevně oběma rukama.

Další velkou výjimkou jsou jakékoliv škody na podvozku vozidla a škody způsobené vodou při brodění divokých řek. I když máte z půjčovny obří silnou čtyřkolku a můžete podle smlouvy legálně jezdit po drsných F-roads, do každého vodního brodu vjíždíte vyloženě a jen na své vlastní riziko. Pokud nasajete do motoru vodu nebo auto utopíte v nečekaně silném proudu, veškeré náklady spojené s odtahem a opravou jdou plně za vámi a částky se hravě šplhají do stovek tisíc korun.

Skryté poplatky a nová kilometrová daň pro rok 2026

Islandská ekonomika a složitý daňový systém se neustále vyvíjí, což jako turisté velmi výrazně pocítíte právě u přepážky vaší autopůjčovny. Od 1. ledna 2026 totiž vstoupila v platnost poměrně zásadní legislativní změna, která mění to, jak budete za vaše letní či zimní cestování platit. Nejde nutně o zdražení celého výletu, ale spíše o kompletní přesunutí nákladů ze samotných benzínek přímo k půjčovnám a jejich smlouvám.

1. Jak funguje kilometrová daň v praxi

Vláda se rozhodla změnit zdanění dopravy a zavedla takzvanou kilometrovou daň (Kilometer Fee), která platí pro všechna osobní auta, mohutná SUV i moderní elektromobily. Její aktuální sazba činí přesně 6,95 ISK (tedy zhruba 1,18 Kč) za každý jeden ujetý kilometr. Půjčovny tento nový vládní poplatek samozřejmě nelibě nesou a přenáší ho rovnou na vás jakožto na koncového zákazníka.

Některé společnosti vám při převzetí vozidla naúčtují jakýsi fixní paušál, který se pohybuje kolem 1390 až 1550 ISK za každý den pronájmu, zatímco jiné půjčovny si pečlivě zapíší počáteční stav tachometru a po vrácení auta vám přesnou ujetou částku strhnou z vaší kreditní karty.

Pokud se rozhodnete objet celý ostrov, což dělá zhruba 1330 kilometrů na hlavní silnici plus odbočky, prodraží se vám to o necelých devět až deset tisíc islandských korun. Doporučuji si vždy pečlivě přečíst podmínky smlouvy, ať na konci dovolené nejste zbytečně překvapeni, až vám z účtu odejde nečekaná suma.

2. Ceny benzínu a platby kartou

Nová kilometrová daň má pro všechny cestovatele i jednu velmi pozitivní stránku. Stát totiž jako formu kompenzace zrušil část spotřební daně z paliva přímo u stojanů, takže ceny benzínu v roce 2026 naštěstí výrazně klesly. Zatímco ještě na podzim předchozího roku se litr nebezpečně blížil k hrozivým 305 ISK, nyní natankujete za velmi příjemných 210 až 225 ISK za litr (zhruba 36 až 38 Kč). Slušné ceny mívají velké pumpy jako N1, Olís a obzvlášť levno bývá u hypermarketu Costco.

Tankování samotné je pro spoustu Čechů zážitek, protože téměř všechny benzínové pumpy jsou tu kompletně samoobslužné. Vložíte do stojanu fyzickou kartu, zadáte svůj PIN kód, navolíte si přesnou částku nebo rovnou plnou nádrž a začnete tankovat.

Důrazně upozorňuji, že bez fyzické plastové karty s čipem a znalosti vašeho PIN kódu tu palivo do auta zkrátka nedostanete. S oblíbeným placením přes mobil pomocí Apple Pay nebo Google Pay na opuštěných venkovských benzínkách totiž většinou vůbec nepochodíte, protože automaty vyžadují vložení karty.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

Řízení na Islandu: Na co si dát pozor

Islandské silnice jsou vizuálně naprosto nádherné a filmové scenérie se mění za každou ostrou zatáčkou, ale samotné řízení vyžaduje vaše neustálé soustředění. Nejsou tu sice žádné složité dálniční křižovatky ani otravné zácpy (s výjimkou centra Reykjavíku), o to víc na vás ale čekají nástrahy v podobě všudypřítomných nepozorných zvířat a nesmírně zrádných meteorologických podmínek. My jsme se s Lukášem za volantem naší Vitary poctivě střídali a občas jsme toho měli večer po dojetí na ubytování vážně plné zuby.

1. Jednopruhové mosty a nepozorné ovce

Jedným z nejvíce ikonických a občas trochu stresujících prvků islandských silnic jsou takzvané jednopruhové mosty. Poznáte je bezpečně předem, protože jsou vždy jasně označeny žlutou reflexní značkou s nápisem „Einbreið brú“. Pravidlo pro jejich bezpečné projetí je naprosto jednoduché: řidič, který k úzkému mostu dojede blíž a vjede na něj jako první, má zkrátka přednost. Od obou stran to ale vyžaduje maximální ohleduplnost, zdravý rozum a včasné zpomalení, protože tyto mosty se často záludně objevují až těsně za nepřehlednou zatáčkou.

Kromě mostů vás budou celou cestu doprovázet islandské ovce, kterých na tomto nehostinném ostrově žije dokonce více než samotných lidských obyvatel. V létě se volně pasou napříč krajinou a bohužel mají ve zvyku naprosto nesmyslně přebíhat silnici těsně před rychle projíždějícími auty. Zvláštní a velký pozor si dávejte na malá jehňátka, která se snadno zpanikaří a vběhnou vám rovnou pod kola, i když jejich matka zůstala v naprostém klidu stát na bezpečné krajnici.

2. Zrádné počasí a užitečné aplikace

Místní obyvatelé s velkou oblibou říkají, že pokud se vám nelíbí aktuální ostrovní počasí, máte prostě jen pět minut počkat. Zní to sice jako otřepaná fráze, ale dokonale to vystihuje zdejší realitu. Slunečný a klidný podzimní den se dokáže během několika málo okamžiků změnit v neprostupnou hustou mlhu nebo prudký horizontální déšť, který vám stěrače vůbec nestihnou pobrat.

Před každým ranním výjezdem z tepla ubytování jsme si proto s Lukášem udělali rituál a zkontrolovali takzvaný svatý trojlístek islandských webů. Nejprve jsme se podívali na vedur.is{rel=“nofollow noopener“}, kde visí detailní meteorologické předpovědi včetně map větru.

Následně jsme pečlivě zkontrolovali všechna bezpečnostní varování na portálu safetravel.is{rel=“nofollow noopener“} a sjízdnost konkrétních úseků silnic jsme vždy prověřili na státním webu road.is{rel=“nofollow noopener“}. Zaručuji vám, že tyto tři důležité záložky budete mít v prohlížeči telefonu otevřené neustále.

3. Parkování a rychlostní limity

Pokuty za překročení maximální povolené rychlosti jsou na Islandu doslova drakonické a hravě vám zruinují pečlivě propočítaný rozpočet na celou dovolenou. Maximální rychlost na vyasfaltovaných silnicích mimo obec je pouhých 90 km/h, na šotolině a štěrkových úsecích musíte povinně zpomalit na 80 km/h a ve všech obcích se jezdí padesátkou. Policie má sice jen poměrně málo fyzických hlídek, ale celá okouzlující krajina je doslova posetá nenápadnými skrytými radary a moderní kamerami.

Velkou změnou za posledních pár let je také masivní zpoplatnění parkovného. Většina nádherných přírodních krás a obrovských vodopádů je sice naštěstí stále k vidění úplně zadarmo, ale za odstavení vašeho pronajatého auta už si u nich tvrdě zaplatíte.

Na slavných místech jako je vodopád Skógafoss nebo ikonický národní park Þingvellir visí na sloupech inteligentní kamery, které pečlivě snímají vaši poznávací značku (SPZ). Parkovné (většinou kolem 1000 ISK) snadno a rychle uhradíte přes mobilní aplikace jako Parka.is{rel=“nofollow noopener“}, EasyPark nebo Checkit.is. Pokud se rozhodnete ujet potají bez placení, půjčovna vám dlužný poplatek nekompromisně strhne z karty a přidá k němu velmi tučnou administrativní přirážku.

Nejkrásnější místa a regiony: Co vidět a zažít

Kolem celého ostrova vede slavná vyasfaltovaná silnice Ring Road, která je dlouhá přes 1300 kilometrů. Pokud ji chcete pohodlně objet celou a nestrávit přitom osm hodin denně v křeči za volantem, budete potřebovat minimálně osm až deset dní. My jsme během našeho výletu potkali spoustu lidí, kteří se snažili stihnout úplně všechno za pět dní, a výsledkem byly jen unavené obličeje a rozmazané fotky focené přes špinavé okénko spolujezdce. Raději si vyberte jen pár regionů a poznejte je pořádně.

1. Reykjavík a poloostrov Reykjanes

Hlavní město Reykjavík je sympaticky maličké a na jeho klidnou prohlídku vám bude bohatě stačit jediný den. Určitě nevynechejte pohled na ikonický betonový kostel Hallgrímskirkja, kde si za vstup na vysokou vyhlídkovou věž připravte zhruba 1400 ISK. Projděte se kolem moderní prosklené opery Harpa až k blyštivé ocelové soše Sluneční lodi (Sun Voyager) a večer vyrazte do ulic, kterým dominuje takzvaný rúntur, což je slavný a docela divoký tah po místních barech.

Kousek za městem se rozkládá sopečný poloostrov Reykjanes, který zažívá od roku 2021 opravdu divoké geologické probuzení. Najdete tu sice zajímavý Most mezi kontinenty (Bridge Between Continents), kde se rozestupují tektonické desky, ale hlavním tématem je tu oblast Svartsengi a sopky ze systému Sundhnúkur.

Erupce jsou sice lokální a bezpečné pro letectví, ale slavné termální lázně Blue Lagoon musí kvůli nim fungovat v dynamickém bezpečnostním režimu a městečko Grindavík je kompletně evakuované. Před cestou do této oblasti si proto vždy raději otevřete aktuální zprávy na vládních webech.

2. Zlatý okruh (Golden Circle) a jeho klasiky

Zlatý okruh je naprostá islandská klasika a nejnavštěvovanější oblast celého ostrova. Jde o ideální jednodenní trasu z hlavního města, která pokrývá zhruba 250 kilometrů čisté krásy. Vaší první zastávkou bude národní park Þingvellir, místo, kde už v roce 930 vznikl vůbec první islandský parlament. Nachází se tu také magická tektonická trhlina Silfra, ve které se odvážlivci mohou potápět ve vodě chladné pouhé 2 stupně Celsia.

Dalším bodem trasy je proslulá geotermální oblast Geysir, která dala jméno všem gejzírům na světě. Původní velký gejzír už sice většinou spí, ale jeho menší bratr Strokkur spolehlivě vystřikuje vařící vodu do výšky až třiceti metrů zhruba každých pět až deset minut. Okruh pak s velkou parádou uzavírá masivní dvousupňový vodopád Gullfoss, u kterého si v chladném počasí určitě nasadíte kapuci, protože z něj neustále stříká obrovská vodní tříšť.

3. Jižní pobřeží: Vodopády a zrádné vlny

Jakmile vyrazíte z Reykjavíku po jižním pobřeží podél hlavní silnice, čeká na vás jedna fotogenická ikona vedle druhé. Projdete se úzkou pěšinkou přímo za padající stěnou vodopádu Seljalandsfoss, vystoupáte dlouhé desítky dřevěných schodů podél neuvěřitelně mohutného Skógafossu a pokud máte rádi pochmurnou atmosféru, dojdete až k opuštěnému rezavému vraku letadla DC-3, které leží na nekonečné černé pláži Sólheimasandur.

O kousek dál leží malebné městečko Vík a u něj nádherná černá pláž Reynisfjara s čedičovými sloupy. Tady ale obrovský pozor. Reynisfjara patří k nejnebezpečnějším místům na ostrově kvůli takzvaným zrádným vlnám (sneaker waves).

Tyto oceánské vlny přicházejí naprosto nečekaně, sahají klidně o desítky metrů dál na pevninu než vlny předchozí a mají smrtící sílu. Za posledních dvacet let tu bohužel zemřelo už šest turistů, takže vždy striktně respektujte varovný plážový semafor a nikdy se k hučícímu oceánu neotáčejte svými zády.

4. Jihovýchod: Ledovcová laguna a Východní fjordy

Když necháte Vík za sebou, turistické davy začnou příjemně řídnout a krajina se ještě více otevře. Jihovýchodní části ostrova absolutně dominuje národní park Vatnajökull se stejnojmenným ledovcem, který je největší v celé Evropě a pokrývá úctyhodných osm procent rozlohy Islandu. Absolutním vizuálním vrcholem je zde ledovcová laguna Jökulsárlón, kde se s praskáním odlamují obrovské modré kry. Ty pak oceánské proudy vyplavují na černý písek protější pláže, které se trefně přezdívá Diamond Beach.

Odtud už cesta plynule pokračuje do klidných Východních fjordů. Je to nádherná odlehlá krajina plná ostrých útesů, klikatých silnic a občasných divokých sobů, kteří sem byli v minulosti dovezeni.

Určitě si udělejte zajížďku do malebného městečka Seyðisfjörður, které leží sevřené na samém konci dlouhého fjordu a proslavilo se krásným modrým kostelíkem, k němuž vede namalovaná duhová ulička. Nezapomeňte ale na východě častěji kontrolovat nádrž auta, protože vzdálenosti mezi benzínovými pumpami se tu razantně prodlužují.

5. Severní Island: Diamantový okruh a velryby

Roli pomyslného hlavního města chladného severu plní pohodové městečko Akureyri. Celá tato oblast je úchvatná a z turistického hlediska tvoří takzvaný Diamantový okruh (Diamond Circle). Během něj obdivujete božský vodopád Goðafoss, úžasně smrdutou geotermální oblast jezera Mývatn s bublajícím bahnem a tajuplnými lávovými útvary, a nakonec stanete tváří v tvář majestátnímu Dettifossu, což je vůbec nejmohutnější a nejvíce nahánějící vodopád celé Evropy.

Sever je také celosvětovou mekkou pro pozorování divokých velryb v jejich přirozeném prostředí. Lodě vyplouvající z malebného přístavu Húsavík mají neuvěřitelnou úspěšnost (uvádí se přes 98 procent), a v letních měsících tu můžete při troše štěstí spatřit i gigantické plejtváky obrovské.

Po dlouhém dni v chladném větru určitě oceníte naložení do horké termální vody. Místní lázně prošly obrovskou přestavbou a na jaře roku 2026 se otevírají pod novým názvem Earth Lagoon, případně můžete navštívit luxusní Forest Lagoon přímo u Akureyri nebo kouzelnou GeoSea v Húsavíku.

6. Poloostrov Snæfellsnes a Západní fjordy

Poloostrovu Snæfellsnes, který leží západně od hlavního města, se s oblibou a velmi trefně přezdívá „Island v malém“. Během jediného dne tu totiž najdete všechno, čím je země typická. Tyčí se tu nádherná sopka s bílým ledovcem, ohromí vás dramatické útesy u vesničky Arnarstapi, zaujme vás osamocený černý dřevěný kostelík Búðir a samozřejmě tu stojí i ta vůbec nejfotografovanější hora Islandu, špičatá hora Kirkjufell (kterou proslavila slavná sága Hra o trůny).

Ještě dál na odlehlém severozápadě leží divoké Západní fjordy (Westfjords), což je pro většinu turistů naprosto neprobádaný svět. Míří sem totiž jen zlomek cestovatelů, protože silnice tu krkolomně obkreslují neuvěřitelně hluboké fjordy a asfalt se tu často nečekaně mění ve zrádný štěrk. Odměnou za pomalou a opatrnou jízdu je vám ale absolutní ticho a izolace. Vrcholem oblasti je kaskádový vodopád Dynjandi a strmé útesy Látrabjarg, které slouží jako domov pro tisíce párů roztomilých papuchalků.

7. Vnitrozemí (Highlands): Nespoutaná divočina pro čtyřkolky

Drsné a naprosto odlehlé srdce Islandu je kapitola sama pro sebe. Nevedou sem žádné pohodlné vyasfaltované silnice, nenajdete tu bezpečné benzínky ani útulné teplé hotely. Existují tu pouze kamenité a drncavé horské cesty (F-roads), hluboké brody přes divoké řeky plné ledovcové vody a nekonečné pustiny. Právě zde ale leží úchvatné barevné ryolitové hory v oblasti Landmannalaugar nebo naprosto fascinující měsíční krajina u neklidné sopky Askja.

Vnitrozemí je z důvodu přívalů sněhu pro veřejnost přístupné jen velmi omezeně, a to zhruba od poloviny června do poloviny září. K jízdě sem potřebujete výhradně kvalitní auto s pohonem 4×4. Důrazně upozorňuji, že vjezd s běžným vozem typu 2WD na jakékoliv F-roads je ze zákona naprosto nelegální.

Propadá vám tím navíc naprosto veškeré sjednané pojištění a pokud někde uvíznete v bahně nebo zničíte auto na kamenech, hrozí vám vyloženě likvidační statisícové pokuty a účty za placený odtah speciální těžkou technikou.

8. Koupání jako místní: Přísná etiketa v termálních bazénech

Zatímco většina běžných turistů se po příletu ihned hrne do známých a extrémně drahých luxusních lázní (kde klidně zaplatíte dvanáct i více tisíc islandských korun za jeden rituál), místní obyvatelé chodí hromadně relaxovat do klasických městských vyhřívaných bazénů (Sundlaug). Najdete je snad v každé větší vesnici, vstupné do nich je naprosto zlomkové a ponoření se do horké vody pod otevřeným nebem je úžasný zážitek. Mají ale svá striktní pravidla, která musíte znát.

Islandské bazény totiž používají ve vodě jen naprosté minimum chemického chloru a o čistotu se tak starají hlavně sami návštěvníci už před vstupem do vody. Než vyrazíte do bazénu, musíte se důkladně umýt zcela nazí. Nejen trochu v plavkách. Zcela nazí.

Pro stydlivého Středoevropana to bývá obrovský kulturní šok, ale pro Islanďany je veřejná hygiena absolutně posvátná. V šatnách dokonce často potkáte přísné hlídače sprch, kteří vás bez milosti pošlou zpět, pokud uvidí, že se snažíte umýt schovaní pod plavkami. Nestyďte se, opravdu nikdo cizí na vás při sprchování nekouká.

Kde se najíst (pro vegetariány i zvědavce)

Islandská kuchyně je hodně specifická, surová a tradičně se v ní všechno točí převážně kolem jehněčího masa a darů moře. Asi nejznámější místní specialitou, kterou se odvážní turisté občas snaží s obličejem plným znechucení pro pobavení ochutnat, je proslulý hákarl (fermentovaný a poměrně silně zapáchající žralok) nebo všudypřítomné harðfiskur (tvrdé a houževnaté sušené ryby). Jelikož jsme ale s Lukášem oba letití vegetariáni, všechny tyto masové ostrovní tradice jsme naprosto bez výčitek a s velkým obloukem vynechali a zaměřili se na jiné věci.

Najíst se v běžné restauraci tu stojí docela velké peníze. Hlavní jídlo vás vyjde klidně kolem dvou až tří tisíc islandských korun, což je klidně i šest set našich, takže jsme po většinu cesty hodně sázeli na samovaření. Nakupovali jsme primárně v supermarketech Bónus, které bezpečně poznáte podle nepřehlédnutelného zářivě růžového prasátka v logu a které jsou zaručeně nejlevnější na celém ostrově.

O něco dražší alternativou na nákupy je pak síť Krónan či Nettó, a naprosto nejdražší záležitostí jsou prémiové obchody Hagkaup, kam jsme se chodili spíš jen dívat. K večeři jsme si na ubytování s radostí dělali obrovské misky plné těstovin, teplé zeleninové bowly nebo saláty.

Měli jsme obrovskou spotřebu skvělého islandského skyru. Tahle lahodná a hustá mléčná pochoutka, která má zhruba 16 gramů čistých bílkovin na porci a je naprosto vegetariánská, nás zachraňovala snad na každé snídani ☺️.

Když už jsme měli chuť vyrazit mezi lidi a najíst se venku, překvapivě skvělou zkušenost jsme měli přímo v centru deštivého Reykjavíku s malým a útulným podnikem Mandi, kde nám připravili výborný a křupavý falafel s miskou čerstvého krémového hummusu. Pokud milujete dobré italské těsto tak moc jako my, vřele vám můžu doporučit oblíbenou pizzerii Flatey, kde pečou dokonalou vegetariánskou pizzu v autentickém neapolském stylu s parádními spálenými okraji.

Co se týče pitného režimu, nákupem vody zbytečně neplýtvejte ani jedinou korunu. Zdejší kohoutková voda je famózní, ledově čistá a plná zdravých minerálů, takže jediné, co k životu potřebujete, je nosit si všude s sebou vlastní znovupoužitelnou lahev. A pokud byste si večer k těstovinám chtěli otevřít lahvinku vína, myslete na to, že v žádném Bónusu alkohol nepořídíte, musíte vyrazit do specializovaných státních obchodů Vínbúðin.

Kam dál

Pokud vás představa divokého půjčení auta na Islandu, zrádných meteorologických podmínek a vysokých severských cen už vůbec neděsí a máte jasno, že tam brzy vyrazíte, sepsali jsme pro vás na blog spoustu dalších článků. Pevně věříme, že vám trochu usnadní to stresující plánování.

• Zajímá vás, kolik to celé bude poctivě stát a jaké je ve skutečnosti počasí na podzim? Přečtěte si článek Jaký je Island v říjnu a kolik stojí.
• Pokud si chcete odpočinout od řízení a náročných treků v úžasně teplé vodě, sepsali jsme pro vás obrovský seznam s 16 nejlepších horkých pramenů na Islandu.
• Nevíte vůbec kudy a kam přesně jet? Nechte se plně inspirovat naším detailním průvodcem po těch nejkrásnějších místech Islandu.
• A pokud lovíte polární záři a nechcete mrznout zbytečně, sepsali jsme pro vás ty nejpraktičtější tipy jak a kde ji s jistotou chytit.

Často kladené otázky