Když jsme s Lukášem na přelomu září a října 2018 poprvé vystoupili z letadla na letišti v Keflavíku, dostali jsme okamžitou facku od místního oceánského počasí. Vítr tam foukal s takovou intenzitou, že jsem měla pocit, že mi uletí nejen zimní čepice, ale snad i hlava. Vzduch voněl solí, sírou a naprosto syrovou divočinou.

Hned na parkovišti jsme pochopili to nejdůležitější pravidlo celého islandského roadtripu, které vám dokáže zachránit desítky tisíc korun. Dveře od auta totiž musíte při každém vystupování vždycky držet pevně oběma rukama.

Samotné půjčení auta na Islandu je celkově tak trochu specifická disciplína, protože místní příroda dokáže řidiče potrápit v mnoha nečekaných ohledech. My jsme nakonec naši spolehlivou čtyřkolku Suzuki Grand Vitara prohnali po 3500 kilometrech nádherných i strašidelných silnic.

Island zkrátka není destinace, kam si jedete odpočinout na lehátko. Je to spíše expedice do míst, kde zemská kůra praská vejpůl, zpod ledovců sálá magma a pohled na nekonečnou prázdnotu vás donutí přehodnotit vlastní velikost. Zároveň je to ale podle prestižního žebříčku Global Peace Index ta vůbec nejbezpečnější země na světě.

Domovy se tu nezamykají, kriminalita je téměř nulová a vaším jediným skutečným nepřítelem je právě nevyzpytatelná matka příroda. V článku najdete detailního průvodce, jak zvládnout řízení v zemi ohně a ledu bez jediné vrásky na čele. Podíváme se na novou kilometrovou daň pro rok 2026, rozebereme zapeklité pojištění a poradíme vám, kde se na cestách dobře a levně najíst.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Výběr auta: Na letní objetí hlavní silnice (Ring Road) vám bude stačit běžné auto s náhonem na dvě kola (2WD). Pokud ale jedete mimo sezónu nebo chcete objevovat drsnější vnitrozemí (F-roads), musíte si ze zákona půjčit čtyřkolku (4×4).
• Pojištění je nutnost: Klasické pojištění nestačí, takže si vždy připlaťte za ochranu proti odlétávajícímu štěrku (Gravel Protection) a případně i proti písku a popelu (Sand & Ash), protože islandský vítr dokáže lak z auta kompletně obrousit a škody jdou do milionů korun.
• Novinky pro rok 2026: Vláda zavedla novou kilometrovou daň ve výši 6,95 ISK za ujetý kilometr, což se propíše do vyúčtování u půjčovny. Na druhou stranu ale výrazně klesla cena benzínu na zhruba 210 až 225 ISK za litr.
• Zrádné dveře: Žádná pojistka na světě vám nekryje dveře vyvrácené větrem. Pamatujte na to při každém vystupování, protože silné poryvy větru jsou na Islandu na denním pořádku.
• Platební karty: Island je plně bezhotovostní země. Potřebujete ale fyzickou kartu a její PIN kód, protože bez toho nenatankujete na samoobslužných čerpacích stanicích.

Kdy jet a jak se tam dostat

Islandská sezóna se dělí na drahé přelidněné léto a nevyzpytatelný zbytek roku. Golfský proud sice drží teploty překvapivě vysoko a v zimě v Reykjavíku málokdy mrzne dlouhodobě, ale skutečným diktátorem je tu vítr.

Ten dokáže pocitovou teplotu srazit klidně o deset stupňů dolů. Nepromokavá a neprofukavá bunda je naprostou nutností i v červenci.

Pokud chcete vidět polární záři, musíte vyrazit v období tmy od září do dubna. My jsme zvolili přelom září a října a bylo to zkrátka magické, protože už nebyly takové davy turistů a podzimní barvy krásně kontrastovaly se zasněženými vrcholky hor.

Pokud máte v plánu lovit právě auroru borealis, musím vás upozornit na jednu zásadní věc. V letních měsících od května do srpna nemáte šanci vidět vůbec nic, protože ostrov zažívá takzvané půlnoční slunce a nikdy se tam pořádně nesetmí.

K úspěšnému lovu potřebujete absolutní tmu, jasnou oblohu bez mraků a vysokou sluneční aktivitu (KP index). Odborníci z NOAA každopádně předpovídají, že i podzim 2026 bude na nebeské divadlo naprosto výjimečný. Na focení si ale nezapomeňte vzít pevný stativ, protože polární záři na automatiku z ruky prostě nevyfotíte.

Letecké spojení je dnes už velmi pohodlné, i když na trhu proběhly nedávno poměrně zásadní změny. Pokud jste zvyklí létat s nízkonákladovkou PLAY v zářivě červených letadlech, musím vás zklamat. Společnost na konci září 2025 zkrachovala a nechala na letištích viset tisíce pasažérů.

Z Prahy se ale stále dostanete velmi snadno přímými letními spoji se společností Smartwings, se kterou let trvá necelé čtyři hodiny, nebo tradičními aerolinkami Icelandair s přestupem. Pokud máte namířeno ještě dál do Severní Ameriky, můžete využít oblíbený Stopover program od Icelandair. Ten vám umožní udělat si na ostrově zastávku až na sedm dní bez jakéhokoliv příplatku k ceně letenky.

Obrovským tahákem pro rok 2026 je navíc úplné zatmění Slunce, které proběhne ve středu 12. srpna. Jde o obrovskou astronomickou událost, protože z Islandu bylo podobné zatmění vidět naposledy v roce 1954 a další šance přijde až za necelých dvě stě let. Pás nejhlubší tmy protne západní fjordy, poloostrov Snæfellsnes a bude nejlépe viditelný právě ze západní části ostrova.

Nejdéle si tmu užijí útesy Látrabjarg, kde zatmění potrvá přes dvě minuty. Počítejte ale s tím, že na srpen už jsou mnohé kapacity beznadějně vyprodané. Cena za obyčejný penzion na západě vyletěla do extrémních výšin a celý měsíc bude ostrov praskat ve švech. Na poloostrově Snæfellsnes se dokonce koná masivní festival, takže klid tam v létě opravdu nehledejte.

Kde se ubytovat + kolik to stojí

Ačkoliv mnoho cestovatelů volí kempování nebo spaní v dodávkách, my jsme s Lukášem pohodlnější a dali jsme přednost spaní pod pevnou střechou. Během našeho dvoutýdenního roadtripu jsme vystřídali celou řadu sympatických penzionů, menších guesthousů a občas i útulných apartmánů, kde jsme si mohli večer sami uvařit večeři. Island zkrátka patří k nejdražším zemím na světě a musíte se připravit na to, že ubytování ukousne z vašeho rozpočtu pořádně velkou část.

Týdenní roadtrip pro dvě osoby ve středním standardu (spaní v guesthousech, půjčení solidního auta a vlastní vaření z lokálních surovin) vás v roce 2026 vyjde zhruba na 80 000 až 130 000 Kč bez letenek. Noc v běžném guesthousu s vlastní nebo sdílenou koupelnou se pohybuje kolem 21 000 až 30 000 Kč za šest nocí, což v přepočtu dělá zhruba 80 až 150 EUR za jednu noc.

Pokud byste chtěli spát v klasických větších hotelech, připravte si na noc klidně 200 až 400 USD. Skvělou a populární alternativou jsou farmstays nabízené přes síť Hey Iceland, kde máte často k dispozici i velkou sdílenou kuchyň a můžete nahlédnout pod pokličku života místních farmářů. Nejnižší cenovou kategorií pro spaní pod střechou jsou pak hostely, kde za lůžko ve sdíleném pokoji zaplatíte kolem 40 až 60 USD.

Za půjčení naší čtyřkolky jsme tehdy na dva týdny platili kolem 15 493 Kč, ale dnes se ceny mohou v hlavní letní sezóně vyšplhat i na dvojnásobek. Doporučuji hledat ubytování co nejdříve, protože kapacity mimo hlavní město jsou opravdu velmi omezené a ta nejlepší místa mizí rychlostí blesku. Pokud se rozhodnete celý rozpočet radikálně srazit, můžete se vejít do 50 000 až 70 000 Kč za dva lidi na týden, ale to už znamená extrémní šetření a spaní výhradně ve stanech nebo obyčejných autech.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Center Hotels Grandi (Reykjavík)
• Hótel Kea (Akureyri)
• Hótel Katla by Keahotels (Vík)

Půjčení auta: 2WD nebo 4×4?

Když zabrousíte na jakékoliv cestovatelské fórum, zjistíte, že téma půjčení auta na Islandu ovládá snad každou diskuzi a lidé se neustále hádají, jaké vozidlo je vlastně potřeba. Pravda je taková, že obě varianty mají svůj smysl a záleží jen na tom, kam přesně se chystáte a v jakém ročním období letíte. Pojďme si to tedy rozebrat podrobněji, abyste zbytečně nepřepláceli za něco, co nakonec vůbec nevyužijete.

1. Kdy vám bude stačit klasické auto (2WD)

Pokud letíte na Island čistě v letních měsících a máte v plánu objet pouze slavnou Ring Road (okružní silnici číslo 1) nebo populární Zlatý okruh (Golden Circle), bude vám s přehledem stačit menší auto s náhonem na dvě kola. Většina těchto hlavních tahů je dnes už krásně vyasfaltovaná a udržovaná.

Musíte ale počítat s tím, že i na samotné okružní silnici je zhruba třicet procent úseků stále tvořeno nezpevněným povrchem. Menší štěrkové cesty, na které občas narazíte při odbočkách k vodopádům a ubytováním, se dají s opatrností a pomalou jízdou v klidu projet.

Menší auto je samozřejmě výrazně levnější na samotný pronájem a potěší vás i podstatně nižší spotřeba paliva. Zvláště při současných cenách v roce 2026 a zavedení nové kilometrové daně je to úspora, za kterou si pak můžete dopřát třeba vstupenku do dražších horkých pramenů.

Pamatujte ale na jednu zcela zásadní věc. S klasickým autem typu 2WD máte přísně zakázán vjezd na horské silnice, které jsou na všech mapách označeny písmenem F (F-roads). Pokud tento zákaz porušíte, propadne vám veškeré pojištění a v případě uvíznutí platíte záchrannou akci ze svého.

2. Proč jsme my zvolili silnou čtyřkolku (4×4)

My jsme si s Lukášem přes vyhledávač RentalCars vybrali Suzuki Grand Vitara s náhonem na všechna čtyři kola, protože jsme cestovali až na podzim a chtěli jsme mít prostě jistotu. Na Islandu se totiž počasí dokáže změnit během pouhých pěti minut a nechtěli jsme se bát každého malého kopečku pokrytého ranní námrazou. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s RentalCars, které využíváme všude po světě, a i tentokrát klaplo vše od předání až po vrácení naprosto na jedničku.

Některé odlehlejší silnice, zejména pokud chcete jet na méně turisticky vytížená místa mimo hlavní okruh, se svou kvalitou docela podobaly tomu, co jsme zažili na prašných cestách v daleké Ugandě.

Čtyřkolka je navíc vyloženě nutností a zákonným požadavkem, pokud plánujete objevovat divoké vnitrozemí (Highlands). Místa jako duhové hory Landmannalaugar nebo měsíční krajina sopečné oblasti Askja jsou bez správného terénního vozu naprosto nepřístupná. Bez čtyřkolky tam riskujete nejen to, že zničíte auto, ale také astronomickou pokutu.

3. Půjčení obytného auta jako alternativa

Stále populárnější možností pro dobrodružnější povahy je zarezervovat si na ostrově obytnou dodávku nebo rovnou velký karavan. Právě půjčení obytného auta na Islandu vám dává obrovskou svobodu, protože nemusíte řešit každodenní check-in v hotelích, nemusíte se stresovat přesnými časy a můžete spát jen pár kroků od těch nejkrásnějších vodopádů a útesů.

Navíc si uvnitř pohodlně uvaříte snídani i večeři, což neskutečně srazí vaše celkové výdaje za drahé restaurace.

Musíte ale počítat s tím, že na Islandu je dnes z důvodu ochrany křehké přírody zakázáno kempovat nadivoko. S dodávkou tedy musíte každý večer zamířit do jednoho z oficiálních kempů. Rozhodně se vyplatí pořídit si takzvanou Camping Card, která v roce 2026 vyjde zhruba na 26 000 ISK (okolo 4 400 Kč).

Platí celých 28 nocí, pokrývá dva dospělé lidi a až čtyři děti a pustí vás do více než čtyřiceti různých kempů po celém ostrově. Na místě pak už doplatíte jen drobnou pobytovou taxu kolem 400 ISK za noc. Dejte si ale velký pozor při samotném řízení, protože velká obytná auta jsou extrémně náchylná na všudypřítomný silný boční vítr.

Pojištění, aneb na čem rozhodně nešetřit

Přiznám se, že běžně si při půjčování aut někde v jižní Evropě prémiová pojištění s nulovou spoluúčastí moc neberu, ale Island je obrovská výjimka. Příroda je tu tak strašně drsná a silnice skrývají tolik drobných nástrah, že šetřit pár stovek korun denně na pojistce se vám může opravdu šeredně nevyplatit. Cestovatelská fóra na internetu jsou plná hrůzostrašných příběhů a ještě hrůzostrašnějších účtů z půjčoven, které nešťastní lidé museli doplácet ze svého.

1. Základní pojištění a ochrana proti štěrku (Gravel Protection)

Každé auto z půjčovny má v základní ceně pojištění CDW (Collision Damage Waiver), které ale obsahuje velmi vysokou spoluúčast a hlavně nekryje spoustu specifických islandských rizik. Abyste měli představu, toto základní krytí vyjde u malého auta zhruba na 3 190 ISK denně a u čtyřkolky kolem 4 090 ISK. Absolutním minimem, které byste si měli vždycky přikoupit, je speciální ochrana proti odlétávajícím kamínkům, takzvané Gravel Protection (GP).

Na Islandu totiž i slavná vyasfaltovaná Ring Road občas z ničeho nic přejde do šotolinového úseku, a to klidně na několik desítek kilometrů. Když kolem vás pak ve vysoké rychlosti projede těžký náklaďák nebo jiné robustní terénní auto, sprška ostrých kamínků od jejich kol je téměř nevyhnutelná. Rozbitá čelní skla a ošklivě poškrábané kapoty jsou tady suverénně nejčastější škodní událostí, kterou půjčovny řeší prakticky každý den.

2. Písek, popel a proč zvážit SAAP

Pokud máte v plánu projet větrné jižní a jihovýchodní pobřeží, obsluha v půjčovně vám pravděpodobně nabídne i velmi specifické pojištění proti písku a sopečnému popelu (Sand & Ash Protection, zkráceně SAAP). Možná vám to na první dobrou zní jako zbytečný luxus nebo trik na turisty, ale věřte mi, že pískové bouře jsou na Islandu obrovskou reálnou hrozbou.

Když se zvedne silný vítr na černých sopečných plážích nebo v otevřených oblastech poblíž aktivních sopek, jemný sopečný prach zafunguje jako obří průmyslová pískovačka. Během několika málo kilometrů jízdy dokáže z vašeho auta kompletně obrousit lak až na holý matný kov a totálně zničit všechna okna. Účty za celkové přelakování a opravu takto zničeného vozidla se pak pohybují v naprosto astronomických částkách od 500 000 do 1 500 000 islandských korun.

3. Co vám žádná pojišťovna nekryje

I když si koupíte úplně to nejdražší prémiové pojištění s nulovou spoluúčastí a budete mít pocit, že jste krytí na všechno, existují na Islandu situace, které prostě nekryje vůbec nic. Tou nejznámější a nejdražší chybou jsou škody způsobené silným větrem na dveřích auta (door-ripping). Když zastavíte někde na vyhlídce a neopatrně otevřete dveře, islandský vichr se do nich okamžitě opře a s brutální silou je doslova vyvrátí z pantů. Vždycky je proto otevírejte neuvěřitelně pomalu a držte je po celou dobu pevně oběma rukama.

Další velkou výjimkou jsou jakékoliv škody na podvozku vozidla a škody způsobené vodou při brodění divokých řek. I když máte z půjčovny obří silnou čtyřkolku a můžete podle smlouvy legálně jezdit po drsných F-roads, do každého vodního brodu vjíždíte vyloženě a jen na své vlastní riziko. Pokud nasajete do motoru vodu nebo auto utopíte v nečekaně silném proudu, veškeré náklady spojené s odtahem a opravou jdou plně za vámi a částky se hravě šplhají do stovek tisíc korun.

Skryté poplatky a nová kilometrová daň pro rok 2026

Islandská ekonomika a složitý daňový systém se neustále vyvíjí, což jako turisté velmi výrazně pocítíte právě u přepážky vaší autopůjčovny. Od 1. ledna 2026 totiž vstoupila v platnost poměrně zásadní legislativní změna, která mění to, jak budete za vaše letní či zimní cestování platit. Nejde nutně o zdražení celého výletu, ale spíše o kompletní přesunutí nákladů ze samotných benzínek přímo k půjčovnám a jejich smlouvám.

1. Jak funguje kilometrová daň v praxi

Vláda se rozhodla změnit zdanění dopravy a zavedla takzvanou kilometrovou daň (Kilometer Fee), která platí pro všechna osobní auta, mohutná SUV i moderní elektromobily. Její aktuální sazba činí přesně 6,95 ISK (tedy zhruba 1,18 Kč) za každý jeden ujetý kilometr. Půjčovny tento nový vládní poplatek samozřejmě nelibě nesou a přenáší ho rovnou na vás jakožto na koncového zákazníka.

Některé společnosti vám při převzetí vozidla naúčtují jakýsi fixní paušál, který se pohybuje kolem 1390 až 1550 ISK za každý den pronájmu, zatímco jiné půjčovny si pečlivě zapíší počáteční stav tachometru a po vrácení auta vám přesnou ujetou částku strhnou z vaší kreditní karty.

Pokud se rozhodnete objet celý ostrov, což dělá zhruba 1330 kilometrů na hlavní silnici plus odbočky, prodraží se vám to o necelých devět až deset tisíc islandských korun. Doporučuji si vždy pečlivě přečíst podmínky smlouvy, ať na konci dovolené nejste zbytečně překvapeni, až vám z účtu odejde nečekaná suma.

2. Ceny benzínu a platby kartou

Nová kilometrová daň má pro všechny cestovatele i jednu velmi pozitivní stránku. Stát totiž jako formu kompenzace zrušil část spotřební daně z paliva přímo u stojanů, takže ceny benzínu v roce 2026 naštěstí výrazně klesly. Zatímco ještě na podzim předchozího roku se litr nebezpečně blížil k hrozivým 305 ISK, nyní natankujete za velmi příjemných 210 až 225 ISK za litr (zhruba 36 až 38 Kč). Slušné ceny mívají velké pumpy jako N1, Olís a obzvlášť levno bývá u hypermarketu Costco.

Tankování samotné je pro spoustu Čechů zážitek, protože téměř všechny benzínové pumpy jsou tu kompletně samoobslužné. Vložíte do stojanu fyzickou kartu, zadáte svůj PIN kód, navolíte si přesnou částku nebo rovnou plnou nádrž a začnete tankovat.

Důrazně upozorňuji, že bez fyzické plastové karty s čipem a znalosti vašeho PIN kódu tu palivo do auta zkrátka nedostanete. S oblíbeným placením přes mobil pomocí Apple Pay nebo Google Pay na opuštěných venkovských benzínkách totiž většinou vůbec nepochodíte, protože automaty vyžadují vložení karty.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

Řízení na Islandu: Na co si dát pozor

Islandské silnice jsou vizuálně naprosto nádherné a filmové scenérie se mění za každou ostrou zatáčkou, ale samotné řízení vyžaduje vaše neustálé soustředění. Nejsou tu sice žádné složité dálniční křižovatky ani otravné zácpy (s výjimkou centra Reykjavíku), o to víc na vás ale čekají nástrahy v podobě všudypřítomných nepozorných zvířat a nesmírně zrádných meteorologických podmínek. My jsme se s Lukášem za volantem naší Vitary poctivě střídali a občas jsme toho měli večer po dojetí na ubytování vážně plné zuby.

1. Jednopruhové mosty a nepozorné ovce

Jedným z nejvíce ikonických a občas trochu stresujících prvků islandských silnic jsou takzvané jednopruhové mosty. Poznáte je bezpečně předem, protože jsou vždy jasně označeny žlutou reflexní značkou s nápisem „Einbreið brú“. Pravidlo pro jejich bezpečné projetí je naprosto jednoduché: řidič, který k úzkému mostu dojede blíž a vjede na něj jako první, má zkrátka přednost. Od obou stran to ale vyžaduje maximální ohleduplnost, zdravý rozum a včasné zpomalení, protože tyto mosty se často záludně objevují až těsně za nepřehlednou zatáčkou.

Kromě mostů vás budou celou cestu doprovázet islandské ovce, kterých na tomto nehostinném ostrově žije dokonce více než samotných lidských obyvatel. V létě se volně pasou napříč krajinou a bohužel mají ve zvyku naprosto nesmyslně přebíhat silnici těsně před rychle projíždějícími auty. Zvláštní a velký pozor si dávejte na malá jehňátka, která se snadno zpanikaří a vběhnou vám rovnou pod kola, i když jejich matka zůstala v naprostém klidu stát na bezpečné krajnici.

2. Zrádné počasí a užitečné aplikace

Místní obyvatelé s velkou oblibou říkají, že pokud se vám nelíbí aktuální ostrovní počasí, máte prostě jen pět minut počkat. Zní to sice jako otřepaná fráze, ale dokonale to vystihuje zdejší realitu. Slunečný a klidný podzimní den se dokáže během několika málo okamžiků změnit v neprostupnou hustou mlhu nebo prudký horizontální déšť, který vám stěrače vůbec nestihnou pobrat.

Před každým ranním výjezdem z tepla ubytování jsme si proto s Lukášem udělali rituál a zkontrolovali takzvaný svatý trojlístek islandských webů. Nejprve jsme se podívali na vedur.is{rel=“nofollow noopener“}, kde visí detailní meteorologické předpovědi včetně map větru.

Následně jsme pečlivě zkontrolovali všechna bezpečnostní varování na portálu safetravel.is{rel=“nofollow noopener“} a sjízdnost konkrétních úseků silnic jsme vždy prověřili na státním webu road.is{rel=“nofollow noopener“}. Zaručuji vám, že tyto tři důležité záložky budete mít v prohlížeči telefonu otevřené neustále.

3. Parkování a rychlostní limity

Pokuty za překročení maximální povolené rychlosti jsou na Islandu doslova drakonické a hravě vám zruinují pečlivě propočítaný rozpočet na celou dovolenou. Maximální rychlost na vyasfaltovaných silnicích mimo obec je pouhých 90 km/h, na šotolině a štěrkových úsecích musíte povinně zpomalit na 80 km/h a ve všech obcích se jezdí padesátkou. Policie má sice jen poměrně málo fyzických hlídek, ale celá okouzlující krajina je doslova posetá nenápadnými skrytými radary a moderní kamerami.

Velkou změnou za posledních pár let je také masivní zpoplatnění parkovného. Většina nádherných přírodních krás a obrovských vodopádů je sice naštěstí stále k vidění úplně zadarmo, ale za odstavení vašeho pronajatého auta už si u nich tvrdě zaplatíte.

Na slavných místech jako je vodopád Skógafoss nebo ikonický národní park Þingvellir visí na sloupech inteligentní kamery, které pečlivě snímají vaši poznávací značku (SPZ). Parkovné (většinou kolem 1000 ISK) snadno a rychle uhradíte přes mobilní aplikace jako Parka.is{rel=“nofollow noopener“}, EasyPark nebo Checkit.is. Pokud se rozhodnete ujet potají bez placení, půjčovna vám dlužný poplatek nekompromisně strhne z karty a přidá k němu velmi tučnou administrativní přirážku.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat na Islandu

3 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Center Hotels Grandi

Hotel v Reykjavíku, hlavním městě Islandu. Vhodný jako základna pro objevování města a okolních atrakcí.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hótel Kea

Hotel v Akureyri, hlavním městě severu Islandu. Ideální základna pro objevování Diamantového okruhu, pozorování velryb a návštěvu geotermálních lázní.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hótel Katla by Keahotels

Hotel v malebném městečku Vík na jižním pobřeží. V blízkosti nádherné černé pláže Reynisfjara s čedičovými sloupy a ikonických vodopádů.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Nejkrásnější místa a regiony: Co vidět a zažít

Kolem celého ostrova vede slavná vyasfaltovaná silnice Ring Road, která je dlouhá přes 1300 kilometrů. Pokud ji chcete pohodlně objet celou a nestrávit přitom osm hodin denně v křeči za volantem, budete potřebovat minimálně osm až deset dní. My jsme během našeho výletu potkali spoustu lidí, kteří se snažili stihnout úplně všechno za pět dní, a výsledkem byly jen unavené obličeje a rozmazané fotky focené přes špinavé okénko spolujezdce. Raději si vyberte jen pár regionů a poznejte je pořádně.

1. Reykjavík a poloostrov Reykjanes

Hlavní město Reykjavík je sympaticky maličké a na jeho klidnou prohlídku vám bude bohatě stačit jediný den. Určitě nevynechejte pohled na ikonický betonový kostel Hallgrímskirkja, kde si za vstup na vysokou vyhlídkovou věž připravte zhruba 1400 ISK. Projděte se kolem moderní prosklené opery Harpa až k blyštivé ocelové soše Sluneční lodi (Sun Voyager) a večer vyrazte do ulic, kterým dominuje takzvaný rúntur, což je slavný a docela divoký tah po místních barech.

Kousek za městem se rozkládá sopečný poloostrov Reykjanes, který zažívá od roku 2021 opravdu divoké geologické probuzení. Najdete tu sice zajímavý Most mezi kontinenty (Bridge Between Continents), kde se rozestupují tektonické desky, ale hlavním tématem je tu oblast Svartsengi a sopky ze systému Sundhnúkur.

Erupce jsou sice lokální a bezpečné pro letectví, ale slavné termální lázně Blue Lagoon musí kvůli nim fungovat v dynamickém bezpečnostním režimu a městečko Grindavík je kompletně evakuované. Před cestou do této oblasti si proto vždy raději otevřete aktuální zprávy na vládních webech.

2. Zlatý okruh (Golden Circle) a jeho klasiky

Zlatý okruh je naprostá islandská klasika a nejnavštěvovanější oblast celého ostrova. Jde o ideální jednodenní trasu z hlavního města, která pokrývá zhruba 250 kilometrů čisté krásy. Vaší první zastávkou bude národní park Þingvellir, místo, kde už v roce 930 vznikl vůbec první islandský parlament. Nachází se tu také magická tektonická trhlina Silfra, ve které se odvážlivci mohou potápět ve vodě chladné pouhé 2 stupně Celsia.

Dalším bodem trasy je proslulá geotermální oblast Geysir, která dala jméno všem gejzírům na světě. Původní velký gejzír už sice většinou spí, ale jeho menší bratr Strokkur spolehlivě vystřikuje vařící vodu do výšky až třiceti metrů zhruba každých pět až deset minut. Okruh pak s velkou parádou uzavírá masivní dvousupňový vodopád Gullfoss, u kterého si v chladném počasí určitě nasadíte kapuci, protože z něj neustále stříká obrovská vodní tříšť.

3. Jižní pobřeží: Vodopády a zrádné vlny

Jakmile vyrazíte z Reykjavíku po jižním pobřeží podél hlavní silnice, čeká na vás jedna fotogenická ikona vedle druhé. Projdete se úzkou pěšinkou přímo za padající stěnou vodopádu Seljalandsfoss, vystoupáte dlouhé desítky dřevěných schodů podél neuvěřitelně mohutného Skógafossu a pokud máte rádi pochmurnou atmosféru, dojdete až k opuštěnému rezavému vraku letadla DC-3, které leží na nekonečné černé pláži Sólheimasandur.

O kousek dál leží malebné městečko Vík a u něj nádherná černá pláž Reynisfjara s čedičovými sloupy. Tady ale obrovský pozor. Reynisfjara patří k nejnebezpečnějším místům na ostrově kvůli takzvaným zrádným vlnám (sneaker waves).

Tyto oceánské vlny přicházejí naprosto nečekaně, sahají klidně o desítky metrů dál na pevninu než vlny předchozí a mají smrtící sílu. Za posledních dvacet let tu bohužel zemřelo už šest turistů, takže vždy striktně respektujte varovný plážový semafor a nikdy se k hučícímu oceánu neotáčejte svými zády.

4. Jihovýchod: Ledovcová laguna a Východní fjordy

Když necháte Vík za sebou, turistické davy začnou příjemně řídnout a krajina se ještě více otevře. Jihovýchodní části ostrova absolutně dominuje národní park Vatnajökull se stejnojmenným ledovcem, který je největší v celé Evropě a pokrývá úctyhodných osm procent rozlohy Islandu. Absolutním vizuálním vrcholem je zde ledovcová laguna Jökulsárlón, kde se s praskáním odlamují obrovské modré kry. Ty pak oceánské proudy vyplavují na černý písek protější pláže, které se trefně přezdívá Diamond Beach.

Odtud už cesta plynule pokračuje do klidných Východních fjordů. Je to nádherná odlehlá krajina plná ostrých útesů, klikatých silnic a občasných divokých sobů, kteří sem byli v minulosti dovezeni.

Určitě si udělejte zajížďku do malebného městečka Seyðisfjörður, které leží sevřené na samém konci dlouhého fjordu a proslavilo se krásným modrým kostelíkem, k němuž vede namalovaná duhová ulička. Nezapomeňte ale na východě častěji kontrolovat nádrž auta, protože vzdálenosti mezi benzínovými pumpami se tu razantně prodlužují.

5. Severní Island: Diamantový okruh a velryby

Roli pomyslného hlavního města chladného severu plní pohodové městečko Akureyri. Celá tato oblast je úchvatná a z turistického hlediska tvoří takzvaný Diamantový okruh (Diamond Circle). Během něj obdivujete božský vodopád Goðafoss, úžasně smrdutou geotermální oblast jezera Mývatn s bublajícím bahnem a tajuplnými lávovými útvary, a nakonec stanete tváří v tvář majestátnímu Dettifossu, což je vůbec nejmohutnější a nejvíce nahánějící vodopád celé Evropy.

Sever je také celosvětovou mekkou pro pozorování divokých velryb v jejich přirozeném prostředí. Lodě vyplouvající z malebného přístavu Húsavík mají neuvěřitelnou úspěšnost (uvádí se přes 98 procent), a v letních měsících tu můžete při troše štěstí spatřit i gigantické plejtváky obrovské.

Po dlouhém dni v chladném větru určitě oceníte naložení do horké termální vody. Místní lázně prošly obrovskou přestavbou a na jaře roku 2026 se otevírají pod novým názvem Earth Lagoon, případně můžete navštívit luxusní Forest Lagoon přímo u Akureyri nebo kouzelnou GeoSea v Húsavíku.

6. Poloostrov Snæfellsnes a Západní fjordy

Poloostrovu Snæfellsnes, který leží západně od hlavního města, se s oblibou a velmi trefně přezdívá „Island v malém“. Během jediného dne tu totiž najdete všechno, čím je země typická. Tyčí se tu nádherná sopka s bílým ledovcem, ohromí vás dramatické útesy u vesničky Arnarstapi, zaujme vás osamocený černý dřevěný kostelík Búðir a samozřejmě tu stojí i ta vůbec nejfotografovanější hora Islandu, špičatá hora Kirkjufell (kterou proslavila slavná sága Hra o trůny).

Ještě dál na odlehlém severozápadě leží divoké Západní fjordy (Westfjords), což je pro většinu turistů naprosto neprobádaný svět. Míří sem totiž jen zlomek cestovatelů, protože silnice tu krkolomně obkreslují neuvěřitelně hluboké fjordy a asfalt se tu často nečekaně mění ve zrádný štěrk. Odměnou za pomalou a opatrnou jízdu je vám ale absolutní ticho a izolace. Vrcholem oblasti je kaskádový vodopád Dynjandi a strmé útesy Látrabjarg, které slouží jako domov pro tisíce párů roztomilých papuchalků.

7. Vnitrozemí (Highlands): Nespoutaná divočina pro čtyřkolky

Drsné a naprosto odlehlé srdce Islandu je kapitola sama pro sebe. Nevedou sem žádné pohodlné vyasfaltované silnice, nenajdete tu bezpečné benzínky ani útulné teplé hotely. Existují tu pouze kamenité a drncavé horské cesty (F-roads), hluboké brody přes divoké řeky plné ledovcové vody a nekonečné pustiny. Právě zde ale leží úchvatné barevné ryolitové hory v oblasti Landmannalaugar nebo naprosto fascinující měsíční krajina u neklidné sopky Askja.

Vnitrozemí je z důvodu přívalů sněhu pro veřejnost přístupné jen velmi omezeně, a to zhruba od poloviny června do poloviny září. K jízdě sem potřebujete výhradně kvalitní auto s pohonem 4×4. Důrazně upozorňuji, že vjezd s běžným vozem typu 2WD na jakékoliv F-roads je ze zákona naprosto nelegální.

Propadá vám tím navíc naprosto veškeré sjednané pojištění a pokud někde uvíznete v bahně nebo zničíte auto na kamenech, hrozí vám vyloženě likvidační statisícové pokuty a účty za placený odtah speciální těžkou technikou.

8. Koupání jako místní: Přísná etiketa v termálních bazénech

Zatímco většina běžných turistů se po příletu ihned hrne do známých a extrémně drahých luxusních lázní (kde klidně zaplatíte dvanáct i více tisíc islandských korun za jeden rituál), místní obyvatelé chodí hromadně relaxovat do klasických městských vyhřívaných bazénů (Sundlaug). Najdete je snad v každé větší vesnici, vstupné do nich je naprosto zlomkové a ponoření se do horké vody pod otevřeným nebem je úžasný zážitek. Mají ale svá striktní pravidla, která musíte znát.

Islandské bazény totiž používají ve vodě jen naprosté minimum chemického chloru a o čistotu se tak starají hlavně sami návštěvníci už před vstupem do vody. Než vyrazíte do bazénu, musíte se důkladně umýt zcela nazí. Nejen trochu v plavkách. Zcela nazí.

Pro stydlivého Středoevropana to bývá obrovský kulturní šok, ale pro Islanďany je veřejná hygiena absolutně posvátná. V šatnách dokonce často potkáte přísné hlídače sprch, kteří vás bez milosti pošlou zpět, pokud uvidí, že se snažíte umýt schovaní pod plavkami. Nestyďte se, opravdu nikdo cizí na vás při sprchování nekouká.

Kde se najíst (pro vegetariány i zvědavce)

Islandská kuchyně je hodně specifická, surová a tradičně se v ní všechno točí převážně kolem jehněčího masa a darů moře. Asi nejznámější místní specialitou, kterou se odvážní turisté občas snaží s obličejem plným znechucení pro pobavení ochutnat, je proslulý hákarl (fermentovaný a poměrně silně zapáchající žralok) nebo všudypřítomné harðfiskur (tvrdé a houževnaté sušené ryby). Jelikož jsme ale s Lukášem oba letití vegetariáni, všechny tyto masové ostrovní tradice jsme naprosto bez výčitek a s velkým obloukem vynechali a zaměřili se na jiné věci.

Najíst se v běžné restauraci tu stojí docela velké peníze. Hlavní jídlo vás vyjde klidně kolem dvou až tří tisíc islandských korun, což je klidně i šest set našich, takže jsme po většinu cesty hodně sázeli na samovaření. Nakupovali jsme primárně v supermarketech Bónus, které bezpečně poznáte podle nepřehlédnutelného zářivě růžového prasátka v logu a které jsou zaručeně nejlevnější na celém ostrově.

O něco dražší alternativou na nákupy je pak síť Krónan či Nettó, a naprosto nejdražší záležitostí jsou prémiové obchody Hagkaup, kam jsme se chodili spíš jen dívat. K večeři jsme si na ubytování s radostí dělali obrovské misky plné těstovin, teplé zeleninové bowly nebo saláty.

Měli jsme obrovskou spotřebu skvělého islandského skyru. Tahle lahodná a hustá mléčná pochoutka, která má zhruba 16 gramů čistých bílkovin na porci a je naprosto vegetariánská, nás zachraňovala snad na každé snídani ☺️.

Když už jsme měli chuť vyrazit mezi lidi a najíst se venku, překvapivě skvělou zkušenost jsme měli přímo v centru deštivého Reykjavíku s malým a útulným podnikem Mandi, kde nám připravili výborný a křupavý falafel s miskou čerstvého krémového hummusu. Pokud milujete dobré italské těsto tak moc jako my, vřele vám můžu doporučit oblíbenou pizzerii Flatey, kde pečou dokonalou vegetariánskou pizzu v autentickém neapolském stylu s parádními spálenými okraji.

Co se týče pitného režimu, nákupem vody zbytečně neplýtvejte ani jedinou korunu. Zdejší kohoutková voda je famózní, ledově čistá a plná zdravých minerálů, takže jediné, co k životu potřebujete, je nosit si všude s sebou vlastní znovupoužitelnou lahev. A pokud byste si večer k těstovinám chtěli otevřít lahvinku vína, myslete na to, že v žádném Bónusu alkohol nepořídíte, musíte vyrazit do specializovaných státních obchodů Vínbúðin.

Kam dál

Pokud vás představa divokého půjčení auta na Islandu, zrádných meteorologických podmínek a vysokých severských cen už vůbec neděsí a máte jasno, že tam brzy vyrazíte, sepsali jsme pro vás na blog spoustu dalších článků. Pevně věříme, že vám trochu usnadní to stresující plánování.

• Zajímá vás, kolik to celé bude poctivě stát a jaké je ve skutečnosti počasí na podzim? Přečtěte si článek Jaký je Island v říjnu a kolik stojí.
• Pokud si chcete odpočinout od řízení a náročných treků v úžasně teplé vodě, sepsali jsme pro vás obrovský seznam s 16 nejlepších horkých pramenů na Islandu.
• Nevíte vůbec kudy a kam přesně jet? Nechte se plně inspirovat naším detailním průvodcem po těch nejkrásnějších místech Islandu.
• A pokud lovíte polární záři a nechcete mrznout zbytečně, sepsali jsme pro vás ty nejpraktičtější tipy jak a kde ji s jistotou chytit.

Často kladené otázky

Když jsme s Lukášem na přelomu září a října vyrazili na náš velký ostrovní roadtrip, měli jsme docela jasnou představu o tom, jaká zima nás asi čeká. Vždyť teploměr ukazoval milosrdný minus jeden stupeň. Jenže pak jsme vylezli z auta a islandský vítr nám dal pořádnou facku.

Kvůli mrazivým poryvům byla pocitová teplota klidně minus třicet a my na sebe rychle navlékali všechny vrstvy, které jsme měli v kufru. 😅

Zároveň to ale bylo naprosto magické období. Zamilovali jsme se do podzimních barev, nekonečných mechových lávových polí a toho božského klidu, protože turistů už rapidně ubylo. Úplně největší odměnou nám pak byla polární záře, kterou jsme nadšeně lovili v odlehlých Západních fjordech.

Mělo to ovšem i svou stinnou stránku. Přesně od 1. října se na spoustě méně turistických míst objevily cedule s nápisem „zavřeno na zimu, otevíráme v dubnu“ a my občas marně hledali otevřenou restauraci. V tomto článku najdete detailní tipy, kdy je nejlepší na Island vyrazit, jaké tu panuje počasí a co přesně od jednotlivých měsíců očekávat, abyste si cestu užili na maximum a vyhnuli se nepříjemným překvapením.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší doba na vodopády a treky: Červen až srpen nabízí nejpříjemnější klima, nekonečné půlnoční slunce a jedinou možnost, jak se dostat s autem 4×4 do surového vnitrozemí (Highlands).
• Kdy vyrazit za zvířaty: Pokud chcete vidět roztomilé papuchalky, ideální okno je od konce dubna do začátku srpna. Za velrybami vyrazte nejlépe v letních měsících na sever ostrova do Húsavíku.
• Kdy lovit polární záři: Pokud toužíte vidět polární záři, sezóna začíná na konci srpna a končí začátkem dubna. Úplně nejlepší šance máte od listopadu do února, kdy panuje nejdelší tma.
• Ledovcové jeskyně: Fascinující přírodní modré jeskyně pod ledovcem Vatnajökull jsou bezpečně přístupné pouze v mrazivých měsících od poloviny října do března.
• Speciální událost léta 2026: Ve středu 12. srpna 2026 zažije západní část Islandu úplné zatmění Slunce. Ubytování v této oblasti je už teď extrémně drahé a vyprodané.
• Jak ušetřit: Od listopadu do března (mimo svátky) padají ceny ubytování a letenek o 30 až 50 % dolů. Kompromisem jsou přechodné měsíce květen a září, kdy je méně lidí, ale dny jsou ještě poměrně dlouhé.

Kdy jet a jak se tam dostat

Z Prahy se na tento severní ostrov dostanete velmi pohodlně, i když způsob dopravy se liší podle toho, jaké roční období si pro svou cestu nakonec vyberete. Letní měsíce představují absolutní vrchol sezóny a létají sem přímé spoje od aerolinky Smartwings, díky kterým jste v zemi ohně a ledu za necelé čtyři hodinky.

Jakmile ale letní prázdniny skončí, budete s největší pravděpodobností muset vzít zavděk letem s přestupem, což se nám stalo právě na podzim.

Nejčastěji se létá s Icelandair přes Kodaň nebo Frankfurt, případně s Austrian Airlines s přestupem ve Vídni nebo přes Londýn. Přestupů se vůbec nebojte, bývají bleskové a mezinárodní letiště v Keflavíku je poměrně malé a neuvěřitelně přehledné.

Občas se nás lidé ptají, jestli lety neohrožuje sopečná aktivita na poloostrově Reykjanes, která se probudila v roce 2021. Můžeme vás uklidnit, že současné erupce jsou takzvaně efuzivní, takže z trhlin vytéká láva, ale neprodukují se oblaka dusivého sopečného popela, která by zastavila letový provoz, jako se to stalo u slavné sopky Eyjafjallajökull v roce 2010.

Letenky pravidelně hledáme na Kiwi, je to náš oblíbený portál, kde si snadno srovnáte všechny možnosti. Cenově se v mimosezóně můžete dostat zhruba na 2 600 až 5 000 Kč za zpáteční letenku, zatímco v létě u přímých letů počítejte s částkou okolo 7 500 až 13 750 Kč.

Pokud se necítíte na to půjčit si auto a čelit drsnému počasí nebo si netroufáte na brodění řek ve vnitrozemí, můžete využít služeb profesionálů. Z Česka sem pořádá skvělé zájezdy CK Adventura, která vás vezme na letní treky v Landmannalaugaru i zimní lovení aurory, a vy se nebudete muset o vůbec nic starat.

Kde se ubytovat a kolik to celé stojí

Místní měnou je islandská koruna (ISK) a pro rychlou orientaci si pamatujte, že 1 000 ISK je zhruba 170 Kč (kurz se pohybuje kolem 1 ISK = 0,17 Kč). Na to, abyste si u okénka vyměňovali balíky bankovek, můžete rovnou zapomenout.

Jde asi o nejvíce bezhotovostní zemi na světě a i za použití veřejných záchodků uprostřed ničeho zaplatíte jednoduše kartou nebo mobilem přes Apple Pay a Google Pay. Rozhodně si ale nezapomeňte fyzickou kartu a PIN kód, protože samoobslužné benzinové pumpy N1 nebo automaty na parkování to po vás budou striktně vyžadovat a bez zadání čtyř číslic vás prostě nepustí dál.

Při plánování rozpočtu musíte počítat s tím, že tohle není zrovna levná destinace a ceny se dramaticky liší podle sezóny. Za ubytování v obyčejném guesthousu pro dva s vlastní koupelnou dáte v hlavní letní sezóně běžně kolem 3 500 až 5 000 Kč za noc, v Reykjavíku to může být i více, zatímco od listopadu do března ceny klesají klidně o 30 až 50 procent.

Ubytování v odlehlejších oblastech bývá omezené, takže pokud plánujete letní roadtrip kolem celého ostrova po silnici číslo jedna, musíte si pokojíčky zamlouvat dlouhé měsíce dopředu. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů a vřele doporučujeme rezervovat varianty s možností bezplatného storna.

Od 1. ledna 2026 navíc přibyla nová kilometrová daň pro všechna osobní půjčená auta a SUV do 3,5 tuny. Poplatek činí 6,95 ISK na ujetý kilometr (zhruba 1,18 Kč), takže se vám týdenní roadtrip prodraží o nějaké dva až tři tisíce korun jen na státních poplatcích.

Většina půjčoven to řeší tak, že vám naúčtuje buď denní paušál kolem 1390 až 1550 ISK, nebo to s vámi přesně zúčtuje při odevzdání klíčků. Dobrou zprávou ale je, že na oplátku o něco zlevnilo palivo, protože stát zároveň zrušil původní palivovou daň.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Center Hotels Grandi (Reykjavík)
• Hótel Kea (Akureyri)
• Fosshótel Glacier Lagoon (Hof)
• Hótel Katla by Keahotels (Vík)

Jaro a léto: 5 důvodů, proč vyrazit za sluncem a zelení

Pokud zvažujete ideální termín pro svou úplně první návštěvu Islandu, jarní a letní měsíce od konce května do začátku srpna jsou tou nejbezpečnější a nejkomfortnější volbou. Příroda se po dlouhé zimě probouzí, mechová pole se nádherně zelenají a vy nebudete muset řešit zamrzlé silnice ani nečekané sněhové vánice, které by vám ze dne na den překopaly celý pracně sestavený itinerář.

Pojďme se podívat na to, co tu v tomto voňavém období můžete zažít.

1. Půlnoční slunce a nekonečné dny

Největším fenoménem léta je bezesporu půlnoční slunce, které vrcholí kolem letního slunovratu 21. června. Slunce v Reykjavíku tou dobou zapadá až čtyři minuty po půlnoci a znovu vychází už za necelé tři hodiny. V praxi se vůbec úplně nesetmí.

Obloha chytne nádherné oranžové a růžové odstíny, jen se tak trochu lehce sešeří, a vy máte neuvěřitelných 21 hodin denního světla na prozkoumávání všech přírodních krás. Na severu ostrova v okolí Akureyri je tento úkaz ještě o kousek extrémnější.

Tohle vám dává obrovskou taktickou výhodu při tvorbě itineráře a dovolí vám to zažít magické chvíle. Úplně v klidu můžete k nejznámějším místům, jako je třeba mohutný vodopád Skógafoss, vyrazit klidně o půlnoci. Zcela se tak vyhnete obrovským davům turistů a pořídíte naprosto dechberoucí fotky bez jediného cizího člověka v záběru.

My bychom si takovou svobodu hrozně rádi užili, protože upřímně nenávidíme tlačenice na vyhlídkách a letní odpoledne na jihu ostrova bývají opravdu plná autobusů.

Má to ale jeden drobný a velmi praktický háček, který nesmíte podcenit. Nezapomeňte si do kufru přibalit opravdu kvalitní masku na spaní. Mnoho malých rodinných penzionů a farmářských domečků zkrátka nemá úplně dokonalé zatemňovací závěsy, a pokud nejste zvyklí tvrdě spát za plného denního světla, váš biorytmus dostane hned první noc pořádně zabrat.

2. Pozorování roztomilých papuchalků a obřích velryb

Milovníci zvířat mají v letních měsících naprosté hody a my jsme z místní fauny byli naprosto unesení. Od konce dubna do poloviny srpna se ostrov stává dočasným domovem pro miliony papuchalků, kteří sem přilétají z oceánu hnízdit.

Tyto roztomilé ptáky s černobílým peřím a zářivě barevnými zobáky, kterým se láskyplně přezdívá mořští papoušci, najdete hlavně na vysokých útesech Látrabjarg v divokých Západních fjordech, kde bývají velmi krotcí a dají se fotit zblízka. Za obrovskými koloniemi ale můžete vyrazit i do Borgarfjörður eystri na východě nebo na ostrovy Vestmannaeyjar, kde údajně hnízdí až milion párů.

Ideálním časem pro jejich pozorování je absolutní vrchol léta, tedy červen a červenec. Z vlastní zkušenosti ale víme, že na místech, kde tito malí ptáčci hnízdí, bývá občas omezený přístup kvůli jejich striktní ochraně. Zvláště u populárního skalního oblouku a útesu Dyrhólaey na jihu může být v květnu a červnu stezka úplně uzavřená, abyste hnízdící páry nerušili, takže vždy respektujte vyznačené provázky a zátarasy.

Léto je také tou vůbec nejlepší hlavní sezónou pro pozorování velryb. Ačkoliv výletní lodě vyplouvají z přístavu v Reykjavíku po celý dlouhý rok, úplně největší šanci na úspěch máte od dubna do začátku října. Pokud chcete mít téměř stoprocentní jistotu (lodě tu oficiálně hlásí úspěšnost kolem parádních 98 až 99 procent), vydejte se na sever do malebného městečka Húsavík.

Právě tomu se přezdívá hlavní velrybí město Evropy a v červnu a červenci se tu ve vodách objevují i fascinující plejtváci obrovští, což musí být zážitek na celý život.

3. Otevřené vnitrozemí a duhové hory Landmannalaugar

Zatímco slavná silnice číslo 1 (známá jako Ring Road) lemující celý ostrov je celoročně poměrně spolehlivě průjezdná, divoké islandské vnitrozemí neboli Highlands je v zimě neprodyšně uzavřeno pod mnoha metry těžkého sněhu. Teprve v závislosti na rychlosti jarního tání, obvykle mezi polovinou a koncem června, se konečně otevírají takzvané horské F-roads.

Tyto drsné prašné silnice vyžadují povinně ze zákona auto s pohonem 4×4 a vřele doporučujeme si předem nastudovat pravidla pro brodění řek.

Vydat se sem ale rozhodně stojí za každou utracenou korunu navíc. Otevře se vám totiž svět surové, liduprázdné pustiny, který vypadá jako z jiné planety. Asi nejznámějším cílem jsou duhové hory Landmannalaugar, které hýří snad všemi představitelnými barvami od zářivě žluté přes zelenou až po sytě červenou díky vysokému obsahu ryolitu v horninách.

Do oblasti sopečné pustiny Askja se cesty otevírají většinou až v prvním nebo druhém červencovém týdnu.

Pokud milujete pěší turistiku a máte slušnou fyzičku, otevírá se tu v letních měsících také slavný trek Laugavegur. Měří úctyhodných 55 kilometrů, vede z Landmannalaugaru do zeleného údolí Þórsmörk a běžně se chodí jen v krátkém okně od konce června do začátku září.

Pamatujte ale, že místa v horských chatách, které spravuje asociace Ferðafélag Íslands, bývají beznadějně vyprodaná už mnoho měsíců dopředu. Když jsme ostrov objížděli my na podzim, hrozně nás mrzelo, že cesty do vnitrozemí už pomalu zapadaly sněhem a my jsme tenhle jiný svět museli oželet.

4. Sestup přímo do jícnu sopky Þríhnúkagígur

Pokud hledáte naprostý světový unikát, léto vám nabízí zážitek, který jen tak někde nenajdete. Na Islandu máte totiž jedinečnou možnost sjet speciálním otevřeným výtahem, který připomíná plošinu pro umývače oken mrakodrapů, celých 198 metrů hluboko do magmatické komory spící sopky Þríhnúkagígur.

Tato exkluzivní záležitost zvaná Inside the Volcano funguje pouze ve vymezeném čase od 5. května do 30. října, kdy to dovolují bezpečnostní a povětrnostní podmínky. Dole na vás čeká obrovský podzemní dóm hrající všemi barvami, od fialové přes žlutou až po sytě červenou, za což mohou minerály upečené extrémním žárem před tisíci lety.

Musíme vás ale upřímně varovat, že jde o hodně drahou zábavu, která provětrá váš cestovatelský rozpočet. Ceny za tento zhruba půldenní výlet začínají v přepočtu kolem 300 amerických dolarů na osobu.

I přesto bývají termíny v hlavní letní sezóně velmi rychle plné, takže pokud o tomto unikátním sestupu sníte, rezervaci určitě nenechávejte na poslední chvíli.

5. Extrémní zatmění Slunce v srpnu 2026

Pokud plánujete cestu na léto 2026, musíte nutně vědět o jedné obrovské události, která se dotkne celého ostrova. Ve středu 12. srpna 2026 zasáhne západní část Islandu úplné zatmění Slunce.

Jde o první takový astronomický úkaz v zemi od roku 1954 a další přijde až v roce 2196. Pás totality projde přímo přes odlehlé Západní fjordy, magický poloostrov Snæfellsnes, samotný Reykjavík i poloostrov Reykjanes.

Tato unikátní událost způsobila na ostrově naprosté logistické šílenství. Lidé, kteří se sjíždějí z celého světa, rozebrali ubytovací kapacity v oblasti pásu totality často už na začátku roku 2025.

Ceny posledních volných pokojů atakují neuvěřitelné extrémy a není vůbec žádnou výjimkou narazit na obyčejný starší penzion v městečku Ísafjörður, který si za noc účtuje i 700 amerických dolarů. Na poloostrově Snæfellsnes se dokonce chystá obří festival.

Zážitek to bude jistě neuvěřitelný, ve fjordu u útesů Látrabjarg potrvá naprostá temnota více než dvě minuty a v Reykjavíku se slunce skryje kolem 17:48 zhruba na jednu minutu. Z historických dat ale vyplývá, že v srpnu bývá na Islandu ze 70 až 80 procent zataženo, takže je to docela drahá loterie s mraky.

Pro detailní zjištění přesných lokací můžete mrknout na oficiální web eclipse2026.is. Pokud zatmění není vaším primárním cílem, upřímně doporučujeme se v polovině srpna 2026 vyhnout západní části ostrova velkým obloukem a zamířit raději na východ, kde bude situace s cenami o něco snesitelnější.

Podzim a zima: 5 zážitků, které vám nedají spát

Zimní dovolená blízko polárního kruhu zní možná trochu bláznivě, ale věřte nám, že má svoje naprosto nepopsatelné kouzlo. Zimní a podzimní měsíce od konce září do dubna vás donutí výrazně zpomalit.

Zatímco v letním itineráři proženete auto a stihnete pět vodopádů za den, zima vám ukáže svou drsnou tvář a vy si musíte mnohem pečlivěji vybírat, co za těch pouhých pár hodin světla vůbec stihnete ujet.

1. Lov na magickou polární záři

Lidé se nás na Instagramu často ptají, v jakém měsíci mají vyrazit, aby ulovili ty nejlepší fotky polární záře neboli Aurory Borealis. Odpověď je překvapivě jednoduchá, potřebujete k tomu totiž co nejdelší tmu. Sezóna oficiálně začíná koncem srpna a trvá zhruba do začátku dubna.

Nejlepší podmínky panují v období od listopadu do února, kdy je slunce nad obzorem jen velmi krátce a tma vládne krajině. My sami jsme auroru viděli v Západních fjordech a ten pocit, když vám nad hlavou začnou tancovat zelené pruhy a vy stojíte v mrazu uprostřed pustiny, se nedá vůbec s ničím srovnat.

K úspěšnému lovu potřebujete tři základní věci: naprostou tmu, jasnou oblohu a geomagnetickou aktivitu slunce (takzvaný KP index udávaný na škále od nuly do devíti). Rok 2026 je pro lovce obzvlášť příznivý, protože se nacházíme na vrcholu takzvaného Solar Cycle 25, což přináší nejsilnější polární záře za posledních více než deset let.

Právě oblačnost ale bývá tím vůbec největším kamenem úrazu. Vždy se proto dívejte na oficiální meteorologický web en.vedur.is v záložce Aurora, kde na mapě oblačnosti bílá barva znamená čisté nebe a zelená barva ukazuje otravné mraky.

Nenechte se vůbec odradit tím, když KP index ukazuje jen číslo 2 nebo 3. I při těchto relativně nižších hodnotách může být divadlo na obloze naprosto fantastické, pokud jste dostatečně daleko od světelného smogu velkých měst.

Pokud si chcete záři vyfotit, s mobilem z ruky to většinou moc nejde. Nutně potřebujete stativ, nastavit ISO na 1600 až 3200, clonu otevřít na maximum (například f/2.8) a čas závěrky protáhnout na 5 až 15 vteřin s manuálním ostřením na nekonečno.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

2. Průzkum úchvatných ledovcových jeskyní

Druhým největším magnetem tuhé islandské zimy jsou úžasné přírodní ledovcové jeskyně, známé celosvětově jako Ice Caves. Vznikají zcela přirozeným táním v létě a následným zamrzáním vody pod masivním ledovcem Vatnajökull na jihovýchodě ostrova. Ty obrovské, průsvitné a křišťálově modré tunely u laguny Jökulsárlón nebo v národním parku Skaftafell jsou bezpečně přístupné pouze v opravdu mrazivých měsících, konkrétně od poloviny října do března.

Z bezpečnostních důvodů se do nich chodí výhradně s certifikovaným průvodcem, který má u sebe potřebné vybavení, rozdá vám mačky na boty a helmy, a hlavně bezpečně zná aktuální stav ledovce. Tyto mohutné ledové struktury se totiž neustále mění, hýbou a občas se i zřítí.

Jedinou výjimkou z tohoto zimního pravidla je o něco temnější jeskyně pod ledovcem Katla poblíž městečka Vík, která je přístupná víceméně celoročně, ale ty největší průsvitné krásky zkrátka vyžadují pořádný skřípající zimní mráz.

3. Zrádné zimní pláže a vlny v Reynisfjara

Zimní pobřeží Islandu je divoké a neuvěřitelně fotogenické, ale umí být i smrtelně nebezpečné. Týká se to hlavně slavné pláže Reynisfjara nedaleko Víku s ikonickým černým pískem a čedičovými sloupy, kterou v zimě bičují ledové větry.

Právě tady se pravidelně vyskytují takzvané sneaker waves neboli zrádné vlny. Moře se zprvu zdá poměrně klidné a vy si děláte hezké fotky, ale zničehonic přijde obrovská vlna, která se vlije o desítky metrů dál na pláž než ty předchozí.

Tyto vlny mají obrovskou sílu, snadno vám podtrhnou nohy a silný spodní proud vás nekompromisně vtáhne do ledového oceánu, odkud už kvůli těžkému zimnímu oblečení prakticky není návratu. Za posledních dvacet let tu takto přišlo o život několik nepozorných turistů.

Na pláži dnes proto funguje velký varovný semafor a my vás upřímně prosíme, abyste ho respektovali. Pokud svítí žlutě nebo červeně, držte se od vody v uctivé vzdálenosti minimálně 30 metrů a pamatujte na zlaté pravidlo místních: nikdy se k divokému oceánu neotáčejte zády, a to ani kvůli té nejkrásnější fotce na Instagram.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat na Islandu

4 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Center Hotels Grandi

Ubytování v hlavním městě Islandu Reykjavíku, ideální jako základna pro prozkoumávání okolí.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hótel Kea

Hotel na severu Islandu v městě Akureyri, v oblasti s nejlepšími podmínkami pro pozorování velryb.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Fosshótel Glacier Lagoon

Ubytování v oblasti Hof na jihovýchodě Islandu, v blízkosti ledovcové laguny Jökulsárlón a přístupu k ledovcovým jeskyním.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hótel Katla by Keahotels

Hotel v městečku Vík na jižním pobřeží Islandu, v blízkosti slavné černé pláže Reynisfjara s čedičovými sloupy.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost

4. Horké prameny s výhledem na sníh

Zahřát se v horké geotermální vodě, zatímco vám na čepici padají sněhové vločky, patří k našim vůbec nejoblíbenějším zimním zážitkům. Koupání pod širým nebem se tu provozuje celoročně, ale teprve v zimě má ten správný magický kontrast.

Můžete samozřejmě vyrazit do slavné Blue Lagoon nedaleko letiště (která má mimochodem skvěle zvládnutý evakuační plán pro případ sopečné erupce na nedalekém poloostrově Reykjanes), nebo zkusit architektonicky nádhernou a moderní Sky Lagoon přímo v Reykjavíku s jejich luxusním sedmikrokovým očistným rituálem.

Pokud ale v roce 2026 míříte na sever k sopečnému jezeru Mývatn, musíte vědět o jedné zásadní změně. Staré a oblíbené Mývatn Nature Baths se 1. ledna 2026 kompletně zavřely kvůli obrovské přestavbě. Znovuotevření pod novým moderním názvem Earth Lagoon se plánuje zhruba na přelom června a července 2026.

Do té doby ale nemusíte smutnit, protože na severu se můžete krásně ohřát ve skvělých lesních lázních Forest Lagoon u města Akureyri nebo v dechberoucích bazéncích GeoSea v Húsavíku s výhledem přímo na otevřený oceán.

5. Podzimní barvy a shoulder season

Přechodné období, takzvaná shoulder season na přelomu měsíců září a října, je přesně ten čas, kdy jsme tu byli my s Lukášem. Bylo to z pohledu přírody neuvěřitelně fotogenické. Nekonečná lávová pole porostlá oním typickým hrubým mechem chytla nádherné sytě žluté odstíny, které dokonale kontrastovaly s šedou oblohou a tmavě modrým oceánem v pozadí.

Navíc nám ohromně vyhovovalo, že turistů rapidně ubylo. Na úzkých vyhlídkových cestičkách jsme se nemačkali, ceny guesthousů byly o poznání příjemnější než v přecpaném červenci a u slavných vodopádů se dalo zaparkovat úplně bez nervů.

Září je také měsícem, kdy většinou ještě v první polovině stihnete vyrazit na úplně poslední chvíli do vnitrozemí, než cesty na dlouhé měsíce definitivně zapadají sněhem.

Na druhou stranu musíte vědět, že říjen už přináší ostrý podzimní vítr a velmi silné deště. Zhruba od prvního října se také spousta menších služeb mimo velká města, drobné záchodky u vzdálenějších památek a roztomilá venkovská bistra nekompromisně zavírají s cedulí, že se uvidíme zase až v dubnu na jaře.

Je s tím zkrátka potřeba dopředu počítat a pro jistotu mít s sebou vždycky nějakou tu větší svačinu nakoupenou ve městě.

Počasí měsíc po měsíci: Co vás čeká a nemine

Ačkoliv kolují strašidelné zkazky o arktických mrazech, díky silnému vlivu teplého Golfského proudu jsou islandské zimy překvapivě velmi mírné a léta naopak chladnější. V hlavním městě Reykjavíku průměrná teplota málokdy spadne hluboko pod bod mrazu.

Skutečným a nevyzpytatelným nepřítelem tu totiž není rtuť na teploměru, ale neustále se měnící podmínky a extrémně silný vítr, který s pocitovou teplotou udělá naprosté divy. Pojďme si ten rok rozebrat detailně krok za krokem.

1. Leden až březen (Zima v plné síle)

Začátek roku se nese ve znamení chladu, dlouhých temných nocí a nevyzpytatelného divokého počasí. V lednu se průměrné teploty v hlavním městě pohybují jen těsně kolem nuly, většinou mezi -2 až +2 stupni Celsia.

Sluníčko vykoukne jen na nějakých smutných pět hodin denně a jde statisticky o ten vůbec největrnější měsíc v celém roce. Silnice bývají běžně nebezpečně pokryté ledem a navátým sněhem, takže auto s náhonem 4×4 je naprostou a nezbytnou nutností pro vaše bezpečí.

Únor (s teplotami -2 až +3 stupně) a březen začínají pomalu přidávat na drahocenném denním světle. V březnu už sluníčko svítí zhruba parádních 11 hodin, což vám dává mnohem větší manévrovací prostor pro prozkoumávání vodopádů na jihu ostrova.

Jde o naprosto ideální měsíce pro objevování modrých ledových jeskyní přes den a noční lovení polární záře po večerech. Velkým bonusem jsou pak finance, protože kromě svátků jsou zimní měsíce obecně tím vůbec nejlevnějším obdobím, kdy na letenkách i bydlení ušetříte klidně až 30 až 50 procent oproti hlavní letní sezóně.

2. Duben a květen (Probouzení a papuchalci)

Duben a květen představují období velkého jarního probouzení. Dny se najednou rapidně prodlužují a v květnu si užijete luxusních 18 hodin denního světla.

Teploty se pomalu šplhají k příjemnějším hodnotám, obvykle naměříte mezi 4 až 9 stupni Celsia. Měsíc květen navíc statisticky patří k těm vůbec nejsušším měsícům na Islandu, což na tak deštivém místě s úlevou považujeme za obrovské plus.

V těchto měsících se příroda konečně vrací do života a na ostrov začínají hromadně přilétat milovaná hejna papuchalků. Silnice podél jižního i severního pobřeží už bývají čisté a snadno průjezdné bez většího stresu, nicméně vnitrozemí stále pevně svírá sníh a horské F-roads zůstávají nekompromisně zavřené.

Jde zkrátka o skvělý jarní kompromis, kdy si užijete nádhernou probouzející se přírodu a velryby v zálivech, a to všechno naprosto bez mačkajících se davů turistů z letních prázdnin.

3. Červen až srpen (Hlavní sezóna)

Tohle jsou ty suverénně nejpopulárnější měsíce z celého roku. V červnu srážky padají na své roční minimum a v červenci bývá vítr konečně nejklidnější z celého roku.

Teploty se přes den vyšplhají na jarních 9 až 13 stupňů Celsia, a i když se to nezdá moc, na přímém sluníčku někde v závětří za skálou se můžete klidně opalovat v tričku s krátkým rukávem. Zážitek z magického půlnočního slunce láká desetitisíce návštěvníků a s koncem června se konečně otevírají vytoužené prašné cesty k sopce Askja a do barevného Landmannalaugaru.

V červenci se ostrov nachází v absolutním vrcholu letní turistické špičky. Zámá místa na jihu, jako je nádherný vodopád Skógafoss nebo ledovcová laguna Jökulsárlón, doslova praskají ve švech pod náporem autobusů.

Srpen se pak nese ve znamení odletu papuchalků zpět na oceán (většinou kolem poloviny měsíce) a postupného zkracování dlouhých dnů, přičemž už začíná pomalu přibývat dešťových srážek. Vždy si proto na letní měsíce dělejte rezervace půjčeného auta i všech hotelových pokojů s obrovským předstihem mnoha měsíců, obzvlášť kolem zatmění v roce 2026.

4. Září až prosinec (Od barevného podzimu po tmu)

Září je nesmírně krásné, ale lehce zrádné. Příroda sice získá nádherné zlatavé barvy, turistů ubude a zelená polární záře se s delšími nocemi vrací na oblohu, ale podle statistik jde o ten vůbec nejdeštivější měsíc ze všech.

Říjen (kdy se teploty pohybují od 2 do 7 stupňů) pak bývá vysloveně loterií. Často se z oceánu přiženou silné podzimní bouře a vítr, který má takovou sílu, že vám může doslova utrhnout dveře od půjčeného auta, pokud si nedáte dobrý pozor. Většina služeb mimo velká města navíc zavírá své brány.

Listopad a prosinec jsou měsíce určené hlavně otrlejším dobrodruhům. V prosinci kolem zimního slunovratu se rozednívá až před polednem a slunce nad obzorem vydrží jen chabé 4 hodiny, přičemž teploty se neustále potácejí kolem bodu mrazu.

Zato ale můžete zažít neuvěřitelně kouzelnou předvánoční atmosféru v uličkách Reykjavíku, bez výčitek se dlouhé hodiny zahřívat v horkých pramenech a večer co večer s hrnkem čaje vyhlížet zelenou auroru tancující nad zasněženými vrcholky hor.

Co si sbalit do islandského větru a zimy

Existuje jedno krásné a stoprocentně pravdivé místní rčení, které říká, že tu během oběda můžete zažít všechny čtyři roční období. Ráno jsme z penzionu vyrazili zalití sluníčkem jen v lehké mikině, v poledne nás na útesu chytil silný horizontální déšť, odpoledne začaly padat obrovské kroupy a večer nebe rozzářila aurora nad hvězdnou oblohou.

Klíčem k přežití a dobré náladě je zkrátka správné a chytré balení do kufru.

1. Vrstvení je naprostý základ

Základním pravidlem číslo jedna je oblékání do více vrstev. Klasické džíny můžete rovnou s čistým svědomím nechat doma ve skříni, protože jakmile vám na islandském větru namoknou, uschnou vám pravděpodobně až po příletu zpátky do Prahy.

Jako první spodní vrstvu vždy volte kvalitní termoprádlo z přírodní merino vlny, které skvěle odvádí pot a zároveň vás úžasně hřeje i v momentě, kdy je lehce navlhlé od námahy na treku. Na něj přijde dobrá zateplovací střední vrstva, nejlépe teplá fleecová mikina nebo tenká, lehce sbalitelná péřová bundička.

Tou suverénně nejdůležitější položkou v batohu je ale svrchní vrstva. Potřebujete absolutně nepromokavou a stoprocentně neprofoukavou bundu i kvalitní kalhoty (tady se vyplatí investovat do dobré membrány typu Gore-Tex). Islandský vítr dokáže velmi rychle snížit pocitovou teplotu na kůži a chladí zkrátka mnohem více než to, co vám ukazuje rtuť na teploměru v autě.

Samozřejmostí do každého počasí jsou pak teplé čepice chránící uši, nepromokavé rukavice a pevné, kotníkové turistické boty, které si před odletem nezapomeňte pořádně ošetřit impregnací. Pokud jedete v zimních měsících, přibalte si do kufru určitě také kvalitní nesmeky na zledovatělé cesty u vodopádů a silnou čelovku.

S tímto drsným a nevyzpytatelným počasím úzce souvisí i naše důrazné doporučení ohledně auta z půjčovny. Silný vichr tu z dlouhých plání pravidelně zvedá jemný sopečný písek a ostré kamínky, které dokážou během pár hodin doslova obrousit lak vozu až na čistý plech a zničit přední sklo. My máme dlouhodobě dobrou zkušenost s vyhledávačem RentalCars, který s Lukášem využíváme všude po světě.

Určitě si ale na Islandu sjednejte speciální doplňková pojištění Gravel Protection (proti odletujícímu štěrku) a SAAP (proti ničivému popelu a písku, jehož poškození se jinak může vyšplhat na 500 tisíc až 1,5 milionu ISK, což je přes čtvrt milionu korun). A pamatujte, žádné pojištění nekryje vyvrácené dveře, takže když na parkovišti fouká, držte je při vystupování vždycky pevně oběma rukama.

2. Proč nechat deštník doma a vzít si plavky

Možná vám to přijde jako samozřejmost, ale vážně, opravdu si s sebou do kufru neberte deštník. Bude vám tady naprosto k ničemu, protože proslulý islandský vítr by vám ho otočil naruby a nenávratně zničil zhruba za prvních pět vteřin po slavnostním otevření.

Místo deštníku proto raději rovnou sáhněte po dobré pláštěnce nebo velkém ponču, které se dá šikovně přehodit i přes batoh s fotovýbavou. V letních měsících si určitě přibalte zmíněnou masku na spaní a pokud míříte k jezeru Mývatn, hodí se i repelent proti otravným drobným pakomárům.

Naopak věc, kterou nesmíte zapomenout doma za vůbec žádných okolností (a to platí i pro případ, že jedete uprostřed temných lednových vánic), jsou plavky. Termální koupele jsou tu totiž naprostou alfou a omegou místní kultury a zahřát se v horké vodě s výhledem na bíle zasněžené kopce je ten nejlepší relaxační pocit na světě po náročném dni v autě.

Mějte ale na paměti jednu zásadní věc, a tou je přísná etiketa místních bazénů (sundlaug). Před vstupem do horké vody se musíte vždycky důkladně umýt mýdlem naprosto bez plavek v oddělených sprchách (pozor, týká se to důkladného umytí podpaží, nohou i intimních partií). Islanďané totiž záměrně nepoužívají ve vodě tolik chemického chlóru a na tuhle striktní hygienu si nesmírně potrpí.

Rychlé osprchování doma už navlečených plavkách je tady považováno za obrovské, neslušné a místními často i hlasitě kritizované faux pas. Před každou ranní cestou z hotelu si také nezapomeňte kontrolovat aktuální stav sjízdnosti silnic na umferdin.is a bezpečnostní varování před větrem na oficiálním webu záchranářů safetravel.is.

Kde se najíst na Islandu: Průvodce nejen pro vegetariány

Jídlo v malých kavárničkách a restauracích na ostrově je naprosto výborné, i když musíte předem počítat s tím, že spolehlivě provětrá vaši cestovatelskou peněženku o něco víc než podobné podniky ve zbytku Evropy. My dva s Lukášem jsme vegetariáni, takže spousta klasických a vyhlášených rybích restaurací na pobřeží šla při našem roadtripu úplně mimo nás.

Místní sice v průvodcích s oblibou nabízí tradiční masité speciality, jako je fermentovaný žralok Hákarl (což je dnes spíše drahá adrenalinová turistická atrakce) nebo prohřívající jehněčí polévka Kjötsúpa, kterou si zase velmi pochvalují masožravci pro její vydatnost po náročném mrazivém dni, ale my jsme si tu bez problémů vždycky našli něco skvělého a teplého bez masa.

Úplně nejvíc jsme si při cestách po jihu oblíbili úžasnou rajčatovou farmu Friðheimar, která leží chytře na trase populárního okruhu Golden Circle a doporučujeme si tu udělat rezervaci stolu. Sedíte přímo ve vyhřátém, zářivém skleníku mezi stovkami vysokých rostlin zralých rajčat a servírují tu tu vůbec nejlepší krémovou rajčatovou polévku s čerstvým domácím chlebem.

Navíc to tu funguje na geniální systém „sněz, co můžeš“, takže si za jednu fixní cenu můžete s naběračkou přidávat do prasknutí, což jsme po chladném, ufoukaném dopoledni u gejzírů ohromně ocenili a snědli asi tři talíře.

Pokud vás odpoledne přepadne hlad v menším městě Selfoss při cestě po jižním pobřeží, vřele doporučujeme zastavit se v hrozně útulném rodinném podniku Kaffi Krús. Zapadnete do malého žlutého domečku s příjemnou atmosférou, kde v peci dělají naprosto fantastické vegetariánské pizzy s bohatou oblohou a poctivé těstoviny.

A pokud se budete toulat barevnými uličkami po hlavním městě Reykjavíku, určitě se zastavte na oběd v sympatickém bistru Kaffi Vínyl nebo si dejte luxusní veggie burger s pořádnou porcí hranolek ve vyhlášeném hipsterském podniku Block Burger. Překvapivě tu pro nás funguje veganská scéna velmi dobře a přirozeně a téměř na každé větší benzínce (dokonce i u těch proslulých samoobslužných pump N1) si bez dlouhého hledání seženete nějaký dobrý teplý veganský wrap nebo čerstvý sendvič na další cestu do auta. 😉

Kam dál

Pokud zrovna nadšeně dáváte dohromady plány na váš ostrovní roadtrip, určitě mrkněte i na naše další články plné detailních tipů a konkrétních tras, které jsme pro vás na blogu připravili.

• Island: Kompletní průvodce pro cestovatele – Vše, co potřebujete vědět před odletem na jednom místě.
• Jaký je Island v říjnu a kolik to celé stojí – Detailní pohled na náš podzimní rozpočet.
• Nejkrásnější místa Islandu: Co musíte vidět – Naše oblíbené zastávky s tipy na parkování.
• Kde a jak chytit polární záři: Island, Finsko a Norsko – Praktický návod na focení a lovení aurory.

Často kladené otázky