Kdy jet na Island: počasí měsíc po měsíci

Když jsme s Lukášem na přelomu září a října roku 2018 vyrazili na náš velký ostrovní roadtrip, měli jsme docela jasnou představu o tom, jaká zima nás asi čeká. Vždyť teploměr ukazoval milosrdný minus jeden stupeň. Jenže pak jsme vylezli z auta a islandský vítr nám dal pořádnou facku. Kvůli mrazivým poryvům byla pocitová teplota klidně minus třicet a my na sebe rychle navlékali všechny vrstvy, které jsme měli v kufru. 😅

Zároveň to ale bylo naprosto magické období. Zamilovali jsme se do podzimních barev, nekonečných mechových lávových polí a toho božského klidu, protože turistů už rapidně ubylo. Úplně největší odměnou nám pak byla polární záře, kterou jsme nadšeně lovili v odlehlých Západních fjordech. Mělo to ovšem i svou stinnou stránku. Přesně od 1. října se na spoustě méně turistických míst objevily cedule s nápisem „zavřeno na zimu, otevíráme v dubnu“ a my občas marně hledali otevřenou restauraci. V tomto článku najdete detailní tipy, kdy je nejlepší na Island vyrazit, jaké tu panuje počasí a co přesně od jednotlivých měsíců očekávat, abyste si cestu užili na maximum a vyhnuli se nepříjemným překvapením.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší doba na vodopády a treky: Červen až srpen nabízí nejpříjemnější klima, nekonečné půlnoční slunce a jedinou možnost, jak se dostat s autem 4×4 do surového vnitrozemí (Highlands).
• Kdy vyrazit za zvířaty: Pokud chcete vidět roztomilé papuchalky, ideální okno je od konce dubna do začátku srpna. Za velrybami vyrazte nejlépe v letních měsících na sever ostrova do Húsavíku.
• Kdy lovit polární záři: Pokud toužíte vidět polární záři, sezóna začíná na konci srpna a končí začátkem dubna. Úplně nejlepší šance máte od listopadu do února, kdy panuje nejdelší tma.
• Ledovcové jeskyně: Fascinující přírodní modré jeskyně pod ledovcem Vatnajökull jsou bezpečně přístupné pouze v mrazivých měsících od poloviny října do března.
• Speciální událost léta 2026: Ve středu 12. srpna 2026 zažije západní část Islandu úplné zatmění Slunce. Ubytování v této oblasti je už teď extrémně drahé a vyprodané.
• Jak ušetřit: Od listopadu do března (mimo svátky) padají ceny ubytování a letenek o 30 až 50 % dolů. Kompromisem jsou přechodné měsíce květen a září, kdy je méně lidí, ale dny jsou ještě poměrně dlouhé.

Kdy jet a jak se tam dostat

Z Prahy se na tento severní ostrov dostanete velmi pohodlně, i když způsob dopravy se liší podle toho, jaké roční období si pro svou cestu nakonec vyberete. Letní měsíce představují absolutní vrchol sezóny a létají sem přímé spoje od aerolinky Smartwings, díky kterým jste v zemi ohně a ledu za necelé čtyři hodinky. Jakmile ale letní prázdniny skončí, budete s největší pravděpodobností muset vzít zavděk letem s přestupem, což se nám stalo právě na podzim.

Nejčastěji se létá s Icelandair přes Kodaň nebo Frankfurt, případně s Austrian Airlines s přestupem ve Vídni nebo přes Londýn. Přestupů se vůbec nebojte, bývají bleskové a mezinárodní letiště v Keflavíku je poměrně malé a neuvěřitelně přehledné. Občas se nás lidé ptají, jestli lety neohrožuje sopečná aktivita na poloostrově Reykjanes, která se probudila v roce 2021. Můžeme vás uklidnit, že současné erupce jsou takzvaně efuzivní, takže z trhlin vytéká láva, ale neprodukují se oblaka dusivého sopečného popela, která by zastavila letový provoz, jako se to stalo u slavné sopky Eyjafjallajökull v roce 2010.

Letenky pravidelně hledáme na Kiwi, je to náš oblíbený portál, kde si snadno srovnáte všechny možnosti. Cenově se v mimosezóně můžete dostat zhruba na 2 600 až 5 000 Kč za zpáteční letenku, zatímco v létě u přímých letů počítejte s částkou okolo 7 500 až 13 750 Kč. Pokud se necítíte na to půjčit si auto a čelit drsnému počasí nebo si netroufáte na brodění řek ve vnitrozemí, můžete využít služeb profesionálů. Z Česka sem pořádá skvělé zájezdy CK Adventura, která vás vezme na letní treky v Landmannalaugaru i zimní lovení aurory, a vy se nebudete muset o vůbec nic starat.

Kde se ubytovat a kolik to celé stojí

Místní měnou je islandská koruna (ISK) a pro rychlou orientaci si pamatujte, že 1 000 ISK je zhruba 170 Kč (kurz se pohybuje kolem 1 ISK = 0,17 Kč). Na to, abyste si u okénka vyměňovali balíky bankovek, můžete rovnou zapomenout. Jde asi o nejvíce bezhotovostní zemi na světě a i za použití veřejných záchodků uprostřed ničeho zaplatíte jednoduše kartou nebo mobilem přes Apple Pay a Google Pay. Rozhodně si ale nezapomeňte fyzickou kartu a pamatujte si svůj PIN kód, protože samoobslužné benzinové pumpy N1 nebo automaty na parkování to po vás budou striktně vyžadovat a bez zadání čtyř číslic vás prostě nepustí dál.

Při plánování rozpočtu musíte počítat s tím, že tohle není zrovna levná destinace a ceny se dramaticky liší podle sezóny. Za ubytování v obyčejném guesthousu pro dva s vlastní koupelnou dáte v hlavní letní sezóně běžně kolem 3 500 až 5 000 Kč za noc, v Reykjavíku to může být i více, zatímco od listopadu do března ceny klesají klidně o 30 až 50 procent. Ubytování v odlehlejších oblastech bývá omezené, takže pokud plánujete letní roadtrip kolem celého ostrova po silnici číslo jedna, musíte si pokojíčky zamlouvat dlouhé měsíce dopředu. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů a vřele doporučujeme rezervovat varianty s možností bezplatného storna.

Od 1. ledna 2026 navíc přibyla nová kilometrová daň pro všechna osobní půjčená auta a SUV do 3,5 tuny. Poplatek činí 6,95 ISK na ujetý kilometr (zhruba 1,18 Kč), takže se vám týdenní roadtrip prodraží o nějaké dva až tři tisíce korun jen na státních poplatcích. Většina půjčoven to řeší tak, že vám naúčtuje buď denní paušál kolem 1390 až 1550 ISK, nebo to s vámi přesně zúčtuje při odevzdání klíčků. Dobrou zprávou ale je, že na oplátku o něco zlevnilo palivo, protože stát zároveň zrušil původní palivovou daň.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Center Hotels Grandi (Reykjavík)
• Hótel Kea (Akureyri)
• Fosshótel Glacier Lagoon (Hof)
• Hótel Katla by Keahotels (Vík)

Jaro a léto: 5 důvodů, proč vyrazit za sluncem a zelení

Pokud zvažujete ideální termín pro svou úplně první návštěvu Islandu, jarní a letní měsíce od konce května do začátku srpna jsou tou nejbezpečnější a nejkomfortnější volbou. Příroda se po dlouhé zimě probouzí, mechová pole se nádherně zelenají a vy nebudete muset řešit zamrzlé silnice ani nečekané sněhové vánice, které by vám ze dne na den překopaly celý pracně sestavený itinerář. Pojďme se podívat na to, co tu v tomto voňavém období můžete zažít.

1. Půlnoční slunce a nekonečné dny

Největším fenoménem léta je bezesporu půlnoční slunce, které vrcholí kolem letního slunovratu 21. června. Slunce v Reykjavíku tou dobou zapadá až čtyři minuty po půlnoci a znovu vychází už za necelé tři hodiny. V praxi se vůbec úplně nesetmí. Obloha chytne nádherné oranžové a růžové odstíny, jen se tak trochu lehce sešeří, a vy máte neuvěřitelných 21 hodin denního světla na prozkoumávání všech přírodních krás. Na severu ostrova v okolí Akureyri je tento úkaz ještě o kousek extrémnější.

Tohle vám dává obrovskou taktickou výhodu při tvorbě itineráře a dovolí vám to zažít magické chvíle. Úplně v klidu můžete k nejznámějším místům, jako je třeba mohutný vodopád Skógafoss, vyrazit klidně o půlnoci. Zcela se tak vyhnete obrovským davům turistů a pořídíte naprosto dechberoucí fotky bez jediného cizího člověka v záběru. My bychom si takovou svobodu hrozně rádi užili, protože upřímně nenávidíme tlačenice na vyhlídkách a letní odpoledne na jihu ostrova bývají opravdu plná autobusů.

Má to ale jeden drobný a velmi praktický háček, který nesmíte podcenit. Nezapomeňte si do kufru přibalit opravdu kvalitní masku na spaní. Mnoho malých rodinných penzionů a farmářských domečků zkrátka nemá úplně dokonalé zatemňovací závěsy, a pokud nejste zvyklí tvrdě spát za plného denního světla, váš biorytmus dostane hned první noc pořádně zabrat.

2. Pozorování roztomilých papuchalků a obřích velryb

Milovníci zvířat mají v letních měsících naprosté hody a my jsme z místní fauny byli naprosto unesení. Od konce dubna do poloviny srpna se ostrov stává dočasným domovem pro miliony papuchalků, kteří sem přilétají z oceánu hnízdit. Tyto roztomilé ptáky s černobílým peřím a zářivě barevnými zobáky, kterým se láskyplně přezdívá mořští papoušci, najdete hlavně na vysokých útesech Látrabjarg v divokých Západních fjordech, kde bývají velmi krotcí a dají se fotit zblízka. Za obrovskými koloniemi ale můžete vyrazit i do Borgarfjörður eystri na východě nebo na ostrovy Vestmannaeyjar, kde údajně hnízdí až milion párů.

Ideálním časem pro jejich pozorování je absolutní vrchol léta, tedy červen a červenec. Z vlastní zkušenosti ale víme, že na místech, kde tito malí ptáčci hnízdí, bývá občas omezený přístup kvůli jejich striktní ochraně. Zvláště u populárního skalního oblouku a útesu Dyrhólaey na jihu může být v květnu a červnu stezka úplně uzavřená, abyste hnízdící páry nerušili, takže vždy respektujte vyznačené provázky a zátarasy.

Léto je také tou vůbec nejlepší hlavní sezónou pro pozorování velryb. Ačkoliv výletní lodě vyplouvají z přístavu v Reykjavíku po celý dlouhý rok, úplně největší šanci na úspěch máte od dubna do začátku října. Pokud chcete mít téměř stoprocentní jistotu (lodě tu oficiálně hlásí úspěšnost kolem parádních 98 až 99 procent), vydejte se na sever do malebného městečka Húsavík. Právě tomu se přezdívá hlavní velrybí město Evropy a v červnu a červenci se tu ve vodách objevují i fascinující plejtváci obrovští, což musí být zážitek na celý život.

3. Otevřené vnitrozemí a duhové hory Landmannalaugar

Zatímco slavná silnice číslo 1 (známá jako Ring Road) lemující celý ostrov je celoročně poměrně spolehlivě průjezdná, divoké islandské vnitrozemí neboli Highlands je v zimě neprodyšně uzavřeno pod mnoha metry těžkého sněhu. Teprve v závislosti na rychlosti jarního tání, obvykle mezi polovinou a koncem června, se konečně otevírají takzvané horské F-roads. Tyto drsné prašné silnice vyžadují povinně ze zákona auto s pohonem 4×4 a vřele doporučujeme si předem nastudovat pravidla pro brodění řek.

Vydat se sem ale rozhodně stojí za každou utracenou korunu navíc. Otevře se vám totiž svět surové, liduprázdné pustiny, který vypadá jako z jiné planety. Asi nejznámějším cílem jsou duhové hory Landmannalaugar, které hýří snad všemi představitelnými barvami od zářivě žluté přes zelenou až po sytě červenou díky vysokému obsahu ryolitu v horninách. Do oblasti sopečné pustiny Askja se cesty otevírají většinou až v prvním nebo druhém červencovém týdnu.

Pokud milujete pěší turistiku a máte slušnou fyzičku, otevírá se tu v letních měsících také slavný trek Laugavegur. Měří úctyhodných 55 kilometrů, vede z Landmannalaugaru do zeleného údolí Þórsmörk a běžně se chodí jen v krátkém okně od konce června do začátku září. Pamatujte ale, že místa v horských chatách, které spravuje asociace Ferðafélag Íslands, bývají beznadějně vyprodaná už mnoho měsíců dopředu. Když jsme ostrov objížděli my na podzim, hrozně nás mrzelo, že cesty do vnitrozemí už pomalu zapadaly sněhem a my jsme tenhle jiný svět museli oželet.

4. Sestup přímo do jícnu sopky Þríhnúkagígur

Pokud hledáte naprostý světový unikát, léto vám nabízí zážitek, který jen tak někde nenajdete. Na Islandu máte totiž jedinečnou možnost sjet speciálním otevřeným výtahem, který připomíná plošinu pro umývače oken mrakodrapů, celých 198 metrů hluboko do magmatické komory spící sopky Þríhnúkagígur.

Tato exkluzivní záležitost zvaná Inside the Volcano funguje pouze ve vymezeném čase od 5. května do 30. října, kdy to dovolují bezpečnostní a povětrnostní podmínky. Dole na vás čeká obrovský podzemní dóm hrající všemi barvami, od fialové přes žlutou až po sytě červenou, za což mohou minerály upečené extrémním žárem před tisíci lety.

Musíme vás ale upřímně varovat, že jde o hodně drahou zábavu, která provětrá váš cestovatelský rozpočet. Ceny za tento zhruba půldenní výlet začínají v přepočtu kolem 300 amerických dolarů na osobu. I přesto bývají termíny v hlavní letní sezóně velmi rychle plné, takže pokud o tomto unikátním sestupu sníte, rezervaci určitě nenechávejte na poslední chvíli.

5. Extrémní zatmění Slunce v srpnu 2026

Pokud plánujete cestu na léto 2026, musíte nutně vědět o jedné obrovské události, která se dotkne celého ostrova. Ve středu 12. srpna 2026 zasáhne západní část Islandu úplné zatmění Slunce. Jde o první takový astronomický úkaz v zemi od roku 1954 a další přijde až v roce 2196. Pás totality projde přímo přes odlehlé Západní fjordy, magický poloostrov Snæfellsnes, samotný Reykjavík i poloostrov Reykjanes.

Tato unikátní událost způsobila na ostrově naprosté logistické šílenství. Lidé, kteří se sjíždějí z celého světa, rozebrali ubytovací kapacity v oblasti pásu totality často už na začátku roku 2025. Ceny posledních volných pokojů atakují neuvěřitelné extrémy a není vůbec žádnou výjimkou narazit na obyčejný starší penzion v městečku Ísafjörður, který si za noc účtuje i 700 amerických dolarů. Na poloostrově Snæfellsnes se dokonce chystá obří festival.

Zážitek to bude jistě neuvěřitelný, ve fjordu u útesů Látrabjarg potrvá naprostá temnota více než dvě minuty a v Reykjavíku se slunce skryje kolem 17:48 zhruba na jednu minutu. Z historických dat ale vyplývá, že v srpnu bývá na Islandu ze 70 až 80 procent zataženo, takže je to docela drahá loterie s mraky. Pro detailní zjištění přesných lokací můžete mrknout na oficiální web eclipse2026.is. Pokud zatmění není vaším primárním cílem, upřímně doporučujeme se v polovině srpna 2026 vyhnout západní části ostrova velkým obloukem a zamířit raději na východ, kde bude situace s cenami o něco snesitelnější.

Podzim a zima: 5 zážitků, které vám nedají spát

Zimní dovolená blízko polárního kruhu zní možná trochu bláznivě, ale věřte nám, že má svoje naprosto nepopsatelné kouzlo. Zimní a podzimní měsíce od konce září do dubna vás donutí výrazně zpomalit. Zatímco v letním itineráři proženete auto a stihnete pět vodopádů za den, zima vám ukáže svou drsnou tvář a vy si musíte mnohem pečlivěji vybírat, co za těch pouhých pár hodin světla vůbec stihnete ujet.

1. Lov na magickou polární záři

Lidé se nás na Instagramu často ptají, v jakém měsíci mají vyrazit, aby ulovili ty nejlepší fotky polární záře neboli Aurory Borealis. Odpověď je překvapivě jednoduchá, potřebujete k tomu totiž co nejdelší tmu. Sezóna oficiálně začíná koncem srpna a trvá zhruba do začátku dubna. Nejlepší podmínky panují v období od listopadu do února, kdy je slunce nad obzorem jen velmi krátce a tma vládne krajině. My sami jsme auroru viděli v Západních fjordech a ten pocit, když vám nad hlavou začnou tancovat zelené pruhy a vy stojíte v mrazu uprostřed pustiny, se nedá vůbec s ničím srovnat.

K úspěšnému lovu potřebujete tři základní věci: naprostou tmu, jasnou oblohu a geomagnetickou aktivitu slunce (takzvaný KP index udávaný na škále od nuly do devíti). Rok 2026 je pro lovce obzvlášť příznivý, protože se nacházíme na vrcholu takzvaného Solar Cycle 25, což přináší nejsilnější polární záře za posledních více než deset let. Právě oblačnost ale bývá tím vůbec největším kamenem úrazu. Vždy se proto dívejte na oficiální meteorologický web en.vedur.is v záložce Aurora, kde na mapě oblačnosti bílá barva znamená čisté nebe a zelená barva ukazuje otravné mraky.

Nenechte se vůbec odradit tím, když KP index ukazuje jen číslo 2 nebo 3. I při těchto relativně nižších hodnotách může být divadlo na obloze naprosto fantastické, pokud jste dostatečně daleko od světelného smogu velkých měst. Pokud si chcete záři vyfotit, s mobilem z ruky to většinou moc nejde. Nutně potřebujete stativ, nastavit ISO na 1600 až 3200, clonu otevřít na maximum (například f/2.8) a čas závěrky protáhnout na 5 až 15 vteřin s manuálním ostřením na nekonečno.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

2. Průzkum úchvatných ledovcových jeskyní

Druhým největším magnetem tuhé islandské zimy jsou úžasné přírodní ledovcové jeskyně, známé celosvětově jako Ice Caves. Vznikají zcela přirozeným táním v létě a následným zamrzáním vody pod masivním ledovcem Vatnajökull na jihovýchodě ostrova. Ty obrovské, průsvitné a křišťálově modré tunely u laguny Jökulsárlón nebo v národním parku Skaftafell jsou bezpečně přístupné pouze v opravdu mrazivých měsících, konkrétně od poloviny října do března.

Z bezpečnostních důvodů se do nich chodí výhradně s certifikovaným průvodcem, který má u sebe potřebné vybavení, rozdá vám mačky na boty a helmy, a hlavně bezpečně zná aktuální stav ledovce. Tyto mohutné ledové struktury se totiž neustále mění, hýbou a občas se i zřítí. Jedinou výjimkou z tohoto zimního pravidla je o něco temnější jeskyně pod ledovcem Katla poblíž městečka Vík, která je přístupná víceméně celoročně, ale ty největší průsvitné krásky zkrátka vyžadují pořádný skřípající zimní mráz.

3. Zrádné zimní pláže a vlny v Reynisfjara

Zimní pobřeží Islandu je divoké a neuvěřitelně fotogenické, ale umí být i smrtelně nebezpečné. Týká se to hlavně slavné pláže Reynisfjara nedaleko Víku s ikonickým černým pískem a čedičovými sloupy, kterou v zimě bičují ledové větry. Právě tady se pravidelně vyskytují takzvané sneaker waves neboli zrádné vlny. Moře se zprvu zdá poměrně klidné a vy si děláte hezké fotky, ale zničehonic přijde obrovská vlna, která se vlije o desítky metrů dál na pláž než ty předchozí.

Tyto vlny mají obrovskou sílu, snadno vám podtrhnou nohy a silný spodní proud vás nekompromisně vtáhne do ledového oceánu, odkud už kvůli těžkému zimnímu oblečení prakticky není návratu. Za posledních dvacet let tu takto přišlo o život několik nepozorných turistů. Na pláži dnes proto funguje velký varovný semafor a my vás upřímně prosíme, abyste ho respektovali. Pokud svítí žlutě nebo červeně, držte se od vody v uctivé vzdálenosti minimálně 30 metrů a pamatujte na zlaté pravidlo místních: nikdy se k divokému oceánu neotáčejte zády, a to ani kvůli té nejkrásnější fotce na Instagram.

4. Horké prameny s výhledem na sníh

Zahřát se v horké geotermální vodě, zatímco vám na čepici padají sněhové vločky, patří k našim vůbec nejoblíbenějším zimním zážitkům. Koupání pod širým nebem se tu provozuje celoročně, ale teprve v zimě má ten správný magický kontrast. Můžete samozřejmě vyrazit do slavné Blue Lagoon nedaleko letiště (která má mimochodem skvěle zvládnutý evakuační plán pro případ sopečné erupce na nedalekém poloostrově Reykjanes), nebo zkusit architektonicky nádhernou a moderní Sky Lagoon přímo v Reykjavíku s jejich luxusním sedmikrokovým očistným rituálem.

Pokud ale v roce 2026 míříte na sever k sopečnému jezeru Mývatn, musíte vědět o jedné zásadní změně. Staré a oblíbené Mývatn Nature Baths se 1. ledna 2026 kompletně zavřely kvůli obrovské přestavbě. Znovuotevření pod novým moderním názvem Earth Lagoon se plánuje zhruba na přelom června a července 2026. Do té doby ale nemusíte smutnit, protože na severu se můžete krásně ohřát ve skvělých lesních lázních Forest Lagoon u města Akureyri nebo v dechberoucích bazéncích GeoSea v Húsavíku s výhledem přímo na otevřený oceán.

5. Podzimní barvy a shoulder season

Přechodné období, takzvaná shoulder season na přelomu měsíců září a října, je přesně ten čas, kdy jsme tu byli my s Lukášem. Bylo to z pohledu přírody neuvěřitelně fotogenické. Nekonečná lávová pole porostlá oním typickým hrubým mechem chytla nádherné sytě žluté, tmavě hnědé a načervenalé odstíny, které dokonale kontrastovaly s šedou oblohou a tmavě modrým oceánem v pozadí.

Navíc nám ohromně vyhovovalo, že turistů rapidně ubylo. Na úzkých vyhlídkových cestičkách jsme se nemačkali, ceny guesthousů byly o poznání příjemnější než v přecpaném červenci a u slavných vodopádů se dalo zaparkovat úplně bez nervů. Září je také měsícem, kdy většinou ještě v první polovině stihnete vyrazit na úplně poslední chvíli do vnitrozemí, než cesty na dlouhé měsíce definitivně zapadají sněhem.

Na druhou stranu musíte vědět, že říjen už přináší ostrý podzimní vítr a velmi silné deště. Zhruba od prvního října se také spousta menších služeb mimo velká města, drobné záchodky u vzdálenějších památek a roztomilá venkovská bistra nekompromisně zavírají s cedulí, že se uvidíme zase až v dubnu na jaře. Je s tím zkrátka potřeba dopředu počítat a pro jistotu mít s sebou vždycky nějakou tu větší svačinu nakoupenou ve městě.

Počasí měsíc po měsíci: Co vás čeká a nemine

Ačkoliv kolují strašidelné zkazky o arktických mrazech, díky silnému vlivu teplého Golfského proudu jsou islandské zimy překvapivě velmi mírné a léta naopak chladnější. V hlavním městě Reykjavíku průměrná teplota málokdy spadne hluboko pod bod mrazu. Skutečným a nevyzpytatelným nepřítelem tu totiž není rtuť na teploměru, ale neustále se měnící podmínky a extrémně silný vítr, který s pocitovou teplotou udělá naprosté divy. Pojďme si ten rok rozebrat detailně krok za krokem.

1. Leden až březen (Zima v plné síle)

Začátek roku se nese ve znamení chladu, dlouhých temných nocí a nevyzpytatelného divokého počasí. V lednu se průměrné teploty v hlavním městě pohybují jen těsně kolem nuly, většinou mezi -2 až +2 stupni Celsia. Sluníčko vykoukne jen na nějakých smutných pět hodin denně a jde statisticky o ten vůbec největrnější měsíc v celém roce. Silnice bývají běžně nebezpečně pokryté ledem a navátým sněhem, takže auto s náhonem 4×4 je naprostou a nezbytnou nutností pro vaše bezpečí.

Únor (s teplotami -2 až +3 stupně) a březen začínají pomalu přidávat na drahocenném denním světle. V březnu už sluníčko svítí zhruba parádních 11 hodin, což vám dává mnohem větší manévrovací prostor pro prozkoumávání vodopádů na jihu ostrova. Jde o naprosto ideální měsíce pro objevování modrých ledových jeskyní přes den a noční lovení polární záře po večerech. Velkým bonusem jsou pak finance, protože kromě svátků jsou zimní měsíce obecně tím vůbec nejlevnějším obdobím, kdy na letenkách i bydlení ušetříte klidně až 30 až 50 procent oproti hlavní letní sezóně.

2. Duben a květen (Probouzení a papuchalci)

Duben a květen představují období velkého jarního probouzení. Dny se najednou rapidně prodlužují a v květnu si užijete luxusních 18 hodin denního světla. Teploty se pomalu šplhají k příjemnějším hodnotám, obvykle naměříte mezi 4 až 9 stupni Celsia. Měsíc květen navíc statisticky patří k těm vůbec nejsušším měsícům na Islandu, což na tak deštivém místě s úlevou považujeme za obrovské plus.

V těchto měsících se příroda konečně vrací do života a na ostrov začínají hromadně přilétat milovaná hejna papuchalků. Silnice podél jižního i severního pobřeží už bývají čisté a snadno průjezdné bez většího stresu, nicméně vnitrozemí stále pevně svírá sníh a horské F-roads zůstávají nekompromisně zavřené. Jde zkrátka o skvělý jarní kompromis, kdy si užijete nádhernou probouzející se přírodu a velryby v zálivech, a to všechno naprosto bez mačkajících se davů turistů z letních prázdnin.

3. Červen až srpen (Hlavní sezóna)

Tohle jsou ty suverénně nejpopulárnější měsíce z celého roku. V červnu srážky padají na své roční minimum a v červenci bývá vítr konečně nejklidnější z celého roku. Teploty se přes den vyšplhají na jarních 9 až 13 stupňů Celsia, a i když se to nezdá moc, na přímém sluníčku někde v závětří za skálou se můžete klidně opalovat v tričku s krátkým rukávem. Zážitek z magického půlnočního slunce láká desetitisíce návštěvníků a s koncem června se konečně otevírají vytoužené prašné cesty k sopce Askja a do barevného Landmannalaugaru.

V červenci se ostrov nachází v absolutním vrcholu letní turistické špičky. Zámá místa na jihu, jako je nádherný vodopád Skógafoss nebo ledovcová laguna Jökulsárlón, doslova praskají ve švech pod náporem autobusů. Srpen se pak nese ve znamení odletu papuchalků zpět na oceán (většinou kolem poloviny měsíce) a postupného zkracování dlouhých dnů, přičemž už začíná pomalu přibývat dešťových srážek. Vždy si proto na letní měsíce dělejte rezervace půjčeného auta i všech hotelových pokojů s obrovským předstihem mnoha měsíců, obzvlášť kolem zatmění v roce 2026.

4. Září až prosinec (Od barevného podzimu po tmu)

Září je nesmírně krásné, ale lehce zrádné. Příroda sice získá nádherné zlatavé barvy, turistů ubude a zelená polární záře se s delšími nocemi vrací na oblohu, ale podle statistik jde o ten vůbec nejdeštivější měsíc ze všech. Říjen (kdy se teploty pohybují od 2 do 7 stupňů) pak bývá vysloveně loterií. Často se z oceánu přiženou silné podzimní bouře a vítr, který má takovou sílu, že vám může doslova utrhnout dveře od půjčeného auta, pokud si nedáte dobrý pozor. Většina služeb mimo velká města navíc zavírá své brány.

Listopad a prosinec jsou měsíce určené hlavně otrlejším dobrodruhům. V prosinci kolem zimního slunovratu se rozednívá až před polednem a slunce nad obzorem vydrží jen chabé 4 hodiny, přičemž teploty se neustále potácejí kolem bodu mrazu. Zato ale můžete zažít neuvěřitelně kouzelnou předvánoční atmosféru v uličkách Reykjavíku, bez výčitek se dlouhé hodiny zahřívat v horkých pramenech a večer co večer s hrnkem čaje vyhlížet zelenou auroru tancující nad zasněženými vrcholky hor.

Co si sbalit do islandského větru a zimy

Existuje jedno krásné a stoprocentně pravdivé místní rčení, které říká, že tu během oběda můžete zažít všechny čtyři roční období. Ráno jsme z penzionu vyrazili zalití sluníčkem jen v lehké mikině, v poledne nás na útesu chytil silný horizontální déšť, odpoledne začaly padat obrovské kroupy a večer nebe rozzářila aurora nad hvězdnou oblohou. Klíčem k přežití a dobré náladě je zkrátka správné a chytré balení do kufru.

1. Vrstvení je naprostý základ

Základním pravidlem číslo jedna je oblékání do více vrstev. Klasické džíny můžete rovnou s čistým svědomím nechat doma ve skříni, protože jakmile vám na islandském větru namoknou, uschnou vám pravděpodobně až po příletu zpátky do Prahy. Jako první spodní vrstvu vždy volte kvalitní termoprádlo z přírodní merino vlny, které skvěle odvádí pot a zároveň vás úžasně hřeje i v momentě, kdy je lehce navlhlé od námahy na treku. Na něj přijde dobrá zateplovací střední vrstva, nejlépe teplá fleecová mikina nebo tenká, lehce sbalitelná péřová bundička.

Tou suverénně nejdůležitější položkou v batohu je ale svrchní vrstva. Potřebujete absolutně nepromokavou a stoprocentně neprofoukavou bundu i kvalitní kalhoty (tady se vyplatí investovat do dobré membrány typu Gore-Tex). Islandský vítr dokáže velmi rychle snížit pocitovou teplotu na kůži a chladí zkrátka mnohem více než to, co vám ukazuje rtuť na teploměru v autě. Samozřejmostí do každého počasí jsou pak teplé čepice chránící uši, nepromokavé rukavice a pevné, kotníkové turistické boty, které si před odletem nezapomeňte pořádně ošetřit impregnací. Pokud jedete v zimních měsících, přibalte si do kufru určitě také kvalitní nesmeky na zledovatělé cesty u vodopádů a silnou čelovku.

S tímto drsným a nevyzpytatelným počasím úzce souvisí i naše důrazné doporučení ohledně auta z půjčovny. Silný vichr tu z dlouhých plání pravidelně zvedá jemný sopečný písek a ostré kamínky, které dokážou během pár hodin doslova obrousit lak vozu až na čistý plech a zničit přední sklo. My máme dlouhodobě dobrou zkušenost s vyhledávačem RentalCars, který s Lukášem využíváme všude po světě. Určitě si ale na Islandu sjednejte speciální doplňková pojištění Gravel Protection (proti odletujícímu štěrku) a SAAP (proti ničivému popelu a písku, jehož poškození se jinak může vyšplhat na 500 tisíc až 1,5 milionu ISK, což je přes čtvrt milionu korun). A pamatujte, žádné pojištění nekryje vyvrácené dveře, takže když na parkovišti fouká, držte je při vystupování vždycky pevně oběma rukama.

2. Proč nechat deštník doma a vzít si plavky

Možná vám to přijde jako samozřejmost, ale vážně, opravdu si s sebou do kufru neberte deštník. Bude vám tady naprosto k ničemu, protože proslulý islandský vítr by vám ho otočil naruby a nenávratně zničil zhruba za prvních pět vteřin po slavnostním otevření. Místo deštníku proto raději rovnou sáhněte po dobré pláštěnce nebo velkém ponču, které se dá šikovně přehodit i přes batoh s fotovýbavou. V letních měsících si určitě přibalte zmíněnou masku na spaní a pokud míříte k jezeru Mývatn, hodí se i repelent proti otravným drobným pakomárům.

Naopak věc, kterou nesmíte zapomenout doma za vůbec žádných okolností (a to platí i pro případ, že jedete uprostřed temných lednových vánic), jsou plavky. Termální koupele jsou tu totiž naprostou alfou a omegou místní kultury a zahřát se v horké vodě s výhledem na bíle zasněžené kopce je ten nejlepší relaxační pocit na světě po náročném dni v autě.

Mějte ale na paměti jednu zásadní věc, a tou je přísná etiketa místních bazénů (sundlaug). Před vstupem do horké vody se musíte vždycky důkladně umýt mýdlem naprosto bez plavek v oddělených sprchách (pozor, týká se to důkladného umytí podpaží, nohou i intimních partií). Islanďané totiž záměrně nepoužívají ve vodě tolik chemického chlóru a na tuhle striktní hygienu si nesmírně potrpí. Rychlé osprchování doma už navlečených plavkách je tady považováno za obrovské, neslušné a místními často i hlasitě kritizované faux pas. Před každou ranní cestou z hotelu si také nezapomeňte kontrolovat aktuální stav sjízdnosti silnic na umferdin.is a bezpečnostní varování před větrem na oficiálním webu záchranářů safetravel.is.

Kde se najíst na Islandu: Průvodce nejen pro vegetariány

Jídlo v malých kavárničkách a restauracích na ostrově je naprosto výborné, i když musíte předem počítat s tím, že spolehlivě provětrá vaši cestovatelskou peněženku o něco víc než podobné podniky ve zbytku Evropy. My dva s Lukášem jsme vegetariáni, takže spousta klasických a vyhlášených rybích restaurací na pobřeží šla při našem roadtripu úplně mimo nás. Místní sice v průvodcích s oblibou nabízí tradiční masité speciality, jako je fermentovaný žralok Hákarl (což je dnes spíše drahá adrenalinová turistická atrakce) nebo prohřívající jehněčí polévka Kjötsúpa, kterou si zase velmi pochvalují masožravci pro její vydatnost po náročném mrazivém dni, ale my jsme si tu bez problémů vždycky našli něco skvělého a teplého bez masa.

Úplně nejvíc jsme si při cestách po jihu oblíbili úžasnou rajčatovou farmu Friðheimar, která leží chytře na trase populárního okruhu Golden Circle a doporučujeme si tu udělat rezervaci stolu. Sedíte přímo ve vyhřátém, zářivém skleníku mezi stovkami vysokých rostlin zralých rajčat a servírují tu tu vůbec nejlepší krémovou rajčatovou polévku s čerstvým domácím chlebem. Navíc to tu funguje na geniální systém „sněz, co můžeš“, takže si za jednu fixní cenu můžete s naběračkou přidávat do prasknutí, což jsme po chladném, ufoukaném dopoledni u gejzírů ohromně ocenili a snědli asi tři talíře.

Pokud vás odpoledne přepadne hlad v menším městě Selfoss při cestě po jižním pobřeží, vřele doporučujeme zastavit se v hrozně útulném rodinném podniku Kaffi Krús. Zapadnete do malého žlutého domečku s příjemnou atmosférou, kde v peci dělají naprosto fantastické vegetariánské pizzy s bohatou oblohou a poctivé těstoviny. A pokud se budete toulat barevnými uličkami po hlavním městě Reykjavíku, určitě se zastavte na oběd v sympatickém bistru Kaffi Vínyl nebo si dejte luxusní veggie burger s pořádnou porcí hranolek ve vyhlášeném hipsterském podniku Block Burger. Překvapivě tu pro nás funguje veganská scéna velmi dobře a přirozeně a téměř na každé větší benzínce (dokonce i u těch proslulých samoobslužných pump N1) si bez dlouhého hledání seženete nějaký dobrý teplý veganský wrap nebo čerstvý sendvič na další cestu do auta. 😉

Kam dál

Pokud zrovna nadšeně dáváte dohromady plány na váš ostrovní roadtrip, určitě mrkněte i na naše další články plné detailních tipů a konkrétních tras, které jsme pro vás na blogu připravili.

• Island: Kompletní průvodce pro cestovatele – Vše, co potřebujete vědět před odletem na jednom místě.
• Jaký je Island v říjnu a kolik to celé stojí – Detailní pohled na náš podzimní rozpočet.
• Nejkrásnější místa Islandu: Co musíte vidět – Naše oblíbené zastávky s tipy na parkování.
• Kde a jak chytit polární záři: Island, Finsko a Norsko – Praktický návod na focení a lovení aurory.

Často kladené otázky