Vítr vás praští do tváře hned, jakmile poprvé vyjdete z letištní haly v Keflavíku, a vzduch voní po vlhké zemi a slabě po síře. Kolem se rozprostírá nekonečná pláň černošedé lávy porostlá silnou vrstvou mechů, takže máte pocit, jako by vás někdo právě vysadil na jiné planetě. Přesně takhle si pamatuji náš přílet na Island s Lukášem na přelomu září a října 2018.
Žádné pozvolné oťukávání, tahle země vás rovnou hodí do svého syrového a naprosto fascinujícího světa. Naším hlavním cílem tehdy byla příroda a pochopitelně nás zajímalo i to, jak vypadají islandské sopky zblízka.
Ačkoliv jsme tehdy tekoucí lávu neviděli, protože zrovna panovalo klidnější období, sopečnou a geotermální krajinu jsme zažili na spoustě míst. Hned první den jsme se procházeli mezi bublajícími jezírky, a když jsme pak devátý den našeho roadtripu stáli na severu u jezera Mývatn, připadala jsem si doslova jako na Marsu.
V posledních letech se ale situace hodně změnila a sopečná aktivita na poloostrově Reykjanes plní titulní stránky novin v podstatě neustále. Od roku 2021 se totiž oblast poblíž letiště probudila k životu a erupce se tu střídají jedna za druhou.
V tomto článku najdete kompletního průvodce po sopečném Islandu a dozvíte se spoustu tipů, co vidět a dělat v aktivních oblastech. Poradím vám, kde najdete ta nejkrásnější kráterová jezírka, jak je to aktuálně s bezpečností a proč se vlastně nemusíte bát, že by vám nějaká erupce zrušila let domů.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Nebezpečí pro letadla nehrozí: Erupce na poloostrově Reykjanes jsou efuzivní, což znamená, že láva vytéká klidně a netvoří se sopečný popel. Letiště Keflavík funguje bez omezení.
- Kde vidět geotermální divy zdarma: Oblast Krýsuvík a Seltún (kousek od letiště) nabízí nádherná barevná bahenní jezírka a horké prameny.
- Evakuovaný Grindavík: Městečko je kvůli puklinám v zemi pro turisty uzavřené a přísně hlídané, respektujte to a nesnažte se tam dostat.
- Nejlepší sopečná krajina je na severu: Pokud chcete vidět měsíční krajinu, vyrazte k jezeru Mývatn, projděte si bublající Hverir a koukněte do kráteru Víti u sopky Krafla.
- Tekoucí lávu nezaručí nikdo: Vidět čerstvou lávu závisí na obrovském štěstí na probíhající erupci, ale v Reykjavíku můžete zajít na Lava Show, kde vám roztavenou lávu ukážou naživo.
- Bezpečnost na prvním místě: Před jakýmkoliv výletem do přírody absolutně vždy kontrolujte web safetravel.is.
Kdy jet a jak se tam dostat
Island je sice celoroční destinace, ale pokud si chcete užít roadtrip bez neustálého stresu ze sněhových vánic a neprůjezdných silnic, nejlepší je vyrazit od konce května do poloviny října. Z Prahy létají přímé sezónní spoje, které trvají zhruba čtyři hodiny, ale skvělou volbou je i Icelandair s přestupem, u kterého můžete využít úžasný program Stopover a udělat si na Islandu zastávku až na sedm nocí bez příplatku k letence při letu přes Atlantik.
Levné letenky tradičně hledáme na Kiwi, což je náš oblíbený portál pro srovnávání cen, jen si dejte pozor na staré tištěné průvodce, které často zmiňují nízkonákladovku PLAY Airlines, protože ta už na podzim roku 2025 zkrachovala. Pokud plánujete cestu na srpen 2026, připravte se na naprosté šílenství, protože 12. srpna zažije Island úplné zatmění slunce, které bude viditelné přímo z Reykjavíku a Reykjanesu, a už dlouho dopředu jsou ubytování vyprodaná a ceny letenek astronomické.
Na zkoumání sopek a kráterů mimo hlavní město budete stoprocentně potřebovat auto, protože veřejná doprava mimo metropoli funguje spíše jen omezeně v létě. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s srovnávačem DiscoverCars, který využíváme všude po světě. Určitě si ale připlaťte za kvalitní pojištění proti poškození laku od popela a písku (SAAP), protože islandský vítr dokáže s jemným sopečným prachem doslova opískovat auto až na plech za pár minut.
Také počítejte s tím, že od roku 2026 platí na Islandu nová kilometrová daň namísto palivové daně, která pro osobní auta a SUV činí 6,95 ISK (asi 1,20 Kč) za každý ujetý kilometr, což vám půjčovna spolehlivě naúčtuje při vracení vozu. A malá, ale naprosto zásadní rada z praxe: na Islandu fouká tak silně, že když neopatrně otevřete dveře od auta, vítr je může urvat z pantů, což žádné pojištění nekryje, takže vždy parkujte proti větru a dveře při otevírání držte pevně oběma rukama.
Kde se ubytovat a kolik to stojí
Nejlepší strategickou základnou pro zkoumání jihozápadního Islandu a aktivního poloostrova Reykjanes je jednoznačně samotný Reykjavík nebo městečka v jeho bezprostředním okolí. Nemusíte se bát, aktuální sopečná činnost nijak neohrožuje hlavní město, protože erupce probíhají zhruba čtyřicet kilometrů daleko a láva teče do neobydlených údolí.
Ubytování na Islandu nikdy nebylo levné a v hlavní sezóně ceny ještě stoupají, proto je ideální rezervovat vše s několikaměsíčním předstihem.
💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):
- Northern Light Inn (Grindavík)
- Hótel Berg (Keflavík)
- Hótel Laxnes (Mosfellsbær)
Za slušný dvoulůžkový pokoj v obyčejnějším guesthousu se sdílenou koupelnou zaplatíte kolem 15 000 až 20 000 ISK za noc (asi 2 500 až 3 400 Kč), zatímco klasické hotely v centru Reykjavíku s vlastní koupelnou a snídaní začínají zhruba na 30 000 ISK (přes 5 000 Kč) za noc.
Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů a obzvlášť na Islandu se nám nesmírně vyplatilo hledat ubytování, která mají k dispozici malou sdílenou kuchyňku. Vařením vlastních večeří z lokálních surovin totiž ušetříte obrovské peníze, protože jídlo v restauracích ukrojí z rozpočtu opravdu gigantickou částku.
Aktivní Reykjanes: 5 míst, která musíte vidět
Poloostrov Reykjanes funguje jako obrovská geologická laboratoř v přímém přenosu a právě tady momentálně probíhají ty nejznámější islandské sopečné erupce. Od března 2021 se oblast probudila k neuvěřitelné aktivitě a proběhlo zde už dvanáct sopečných erupcí, které kompletně přepsaly místní mapy.
Celý poloostrov leží přímo na zlomu, kde se od sebe odtahují severoamerická a eurasijská tektonická deska, takže země tu doslova dýchá, praská a na spoustě míst syčí. Pojďme se podívat na konkrétní místa, která si tu můžete naprosto bezpečně prohlédnout.
1. Krýsuvík a Seltún (geotermální pohádka)
Když jsme na Island dorazili, hned první den jsme z letiště zamířili do geotermální oblasti Krýsuvík, která se často na mapách označuje jako Seltún a leží zhruba půl hodiny jízdy z Reykjavíku. Jde o naprosto kouzelné místo jen kousek od hlavní silnice, kde se po vybudovaných dřevěných chodníčcích procházíte přímo mezi horkými prameny a bublajícím bahnem.
Strávili jsme tam tehdy velmi příjemnou hodinu focením a vůbec poprvé jsme na vlastní kůži nasáli ten typický sirný odér a syčící páru.
Země tady hraje naprosto neuvěřitelnými odstíny zářivě žluté, cihlově červené a jedovatě zelené, o což se starají nejrůznější vyplavené minerály a drobné termofilní bakterie, pro které je tohle extrémní prostředí přirozeným domovem.
Vstup je sem zcela zdarma, oblast je perfektně přístupná a navíc se tu netlačí tolik autobusů plných turistů jako na nedalekém slavném Zlatém okruhu, takže si můžete tu syrovou islandskou atmosféru vychutnat v docela příjemném klidu.
2. Gunnuhver a Most mezi kontinenty
Pokud budete s autem prozkoumávat západní pobřeží poloostrova Reykjanes, rozhodně nesmíte vynechat zastávku u geotermálního pole Gunnuhver. Je to ohromně mohutný a překvapivě hlučný bahenní vývěr, ze kterého stoupá tak hustá pára, že občas opravdu neuvidíte ani na krok dopředu a zvuk unikajících plynů místy připomíná spíše startující tryskáč.
Podle staré islandské legendy tu straší zlý duch jménem Gudrun, kterého místní chytrý kněz navěky uvěznil v horkém prameni, a když tam zrovna stojíte v té hučící husté mlze, vlastně těmto báchorkám docela snadno uvěříte 😅.
Jen o kousek dál po silnici směrem na sever najdete takzvaný Most mezi kontinenty (Bridge Between Continents), což je zhruba patnáctimetrová kovová lávka, která se elegantně klene přes hlubokou pískovou trhlinu v černém lávovém poli.
Symbolicky tak propojuje Evropu a Severní Ameriku, takže můžete doslova přeběhnout z jedné mohutné tektonické desky na druhou za pouhých pár vteřin. Je to celkem rychlá a zajímavá zastávka na protažení nohou po dlouhém letu, za kterou se navíc opět neplatí absolutně žádné vstupné.
3. Evakuovaný Grindavík a lávová pole Fagradalsfjall
Když se dnes v novinách mluví o islandských sopkách, většina lidí si vybaví právě oblast kolem malého rybářského městečka Grindavík, které bylo ještě donedávna domovem pro necelé čtyři tisíce místních obyvatel. Kvůli obrovským trhlinám v ulicích a extrémnímu množství magmatu pod zemským povrchem (koncem května 2026 tu naměřili rekordních více než 26 milionů metrů krychlových) však muselo být město kompletně evakuováno a stalo se z něj spíše smutné město duchů.
Úřady sem vstup přísně zakazují, všechny přístupové silnice hlídají záchranáři a oblast je skutečně životu nebezpečná, takže se tam prosím nesnažte ze zvědavosti nijak proniknout a respektujte uzávěry.
Můžete se ale bez problémů vydat k upraveným parkovištím u sopky Fagradalsfjall, kde probíhaly ty vůbec první známé erupce v letech 2021 až 2023. K vidění jsou tu obrovská a fascinující nová lávová pole, ze kterých na určitých místech ještě stále stoupá lehký dým, i když samotná láva už neteče.
Vedou tudy skvěle značené trasy, přičemž nejoblíbenější trasa A má zhruba sedm kilometrů a zabere vám dvě až tři hodiny poměrně strmého stoupání, zatímco kratší trasa C nabízí zhruba čtyřkilometrový a ještě strmější výšlap za skvělými výhledy. Samotné rozlehlé parkoviště na úpatí je zpoplatněné a parkovné se dá velmi pohodlně uhradit přes místní mobilní aplikaci.
4. Blue Lagoon a sopečné napětí
Ikonická Modrá laguna (Blue Lagoon) s překrásnou mléčně modrou vodou leží v bezprostřední blízkosti silně aktivní vulkanické zóny Svartsengi a v posledních letech si kvůli nedalekým erupcím prošla opravdu velmi divokým obdobím. Kvůli narůstající sopečné aktivitě ji museli místní záchranáři několikrát preventivně evakuovat a chránit ji teď musí nově postavené obrovské hliněné valy, které mají za úkol odklonit případný tok nezastavitelné lávy.
Komplex má sice skvěle propracovaný evakuační plán a od jara roku 2026 byl znovu bezpečně otevřen v takzvaném dynamickém režimu, ale jako návštěvník prostě musíte počítat s tím, že se situace může kdykoliv ze dne na den změnit a vaše dlouho plánovaná rezervace může být zrušena.
Voda v laguně má nádherných 37 až 40 stupňů a obsahuje léčivé křemičité bahno, které si můžete jako přírodní masku napatlat na obličej přímo během koupání. Základní vstupenka vás vyjde zhruba na 11 990 ISK (něco málo přes 2 000 Kč) a rezervace dlouhé týdny dopředu je dnes naprostou nutností.
Malá praktická rada pro dámy: ta minerální voda sice dělá úžasné věci s pletí, ale z vašich krásných vlasů udělá nepoddajnou tvrdou slámu na několik dlouhých dní, takže si je určitě namažte obrovskou vrstvou kondicionéru z šatny ještě před vstupem do vody a sepněte je vysoko nahoru.
5. Sky Lagoon jako klidnější alternativa
Pokud vás sopečné riziko kolem Modré laguny trochu děsí nebo prostě jen nechcete trávit čas v masivních davech turistů, Reykjavík nabízí jednu naprosto fantastickou a mnohem novější alternativu jménem Sky Lagoon. Leží jen pár minut jízdy od centra hlavního města, takže se tam dostanete bez problémů, a na rozdíl od měsíční pustiny na poloostrově Reykjanes nabízí úchvatný okrajový bazén (infinity pool), který opticky dokonale splývá s chladnými vodami Atlantského oceánu.
Voda je zde nádherně čirá, horká a celý areál je lemován umělými útesy z tmavého čediče a tradičními islandskými travnatými domky. Vstup se základním balíčkem Pure, který zahrnuje naprosto úžasný sedmikrokový islandský rituál Skjól, se pohybuje mezi 12 000 až 14 000 ISK (zhruba 2 040 až 2 380 Kč).
Během tohoto rituálu se mimo jiné nahřejete v prosklené sauně s obřím oknem a výhledem na oceán, projdete studenou osvěžující mlhou a na závěr si vydrhnete tělo solným peelingem, což celkově působí mnohem intimněji a luxusněji než vyhlášenější Blue Lagoon.
💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.
Krátery a lávové jeskyně jihu a západu
Pokud vás nesmírně zajímá vulkanická činnost, ale islandské sopky zrovna jako naschvál nechrlí žádnou lávu, rozhodně nemusíte zoufat. Jižní a západní část ostrova nabízí neuvěřitelné množství prastarých kráterů, dokonale zachovalých kalder a tajemných podzemních jeskyní, které si můžete prohlédnout v naprostém bezpečí a bez obav z nečekané erupce.
Navíc obrovská spousta z nich se nachází v perfektním dosahu jednodenního pohodového výletu z hlavního města.
1. Kerið (červený kráter s modrým okem)
Zastávka u majestátního kráteru Kerið byla jedním z našich vůbec prvních velkých zážitků hned první den naší islandské cesty. Tento starobylý sopečný kráter, jehož stáří geologové odhadují na více než tři tisíce let, má neuvěřitelně sytě červené stěny tvořené hrubou sopečnou struskou a na jeho samotném dně leží zářivě modré, neprůhledné jezírko.
Ten přírodní barevný kontrast je naživo ještě mnohem působivější než na jakékoliv vyretušované fotografii z internetu a my jsme tam tehdy strávili spoustu času jen tichým pozorováním odlesků na klidné vodní hladině.
Můžete se pohodlně projít po celé horní hraně kráteru, odkud se nabízí opravdu nádherný panoramatický výhled do pestrého okolí, a pak po upravených dřevěných schodech sestoupit až úplně dolů přímo k vodě.
Kerið se nachází na nesmírně oblíbené turistické trase Zlatého okruhu (Golden Circle) a jako jedna z mála čistě přírodních památek na celém Islandu má zpoplatněný vstup, který v současnosti činí 600 ISK na osobu (asi 100 Kč), přičemž děti do dvanácti let mají naštěstí vstup naprosto zdarma.
2. Lávové jeskyně Raufarhólshellir a Vatnshellir
Chcete vidět na vlastní oči, co se přesně děje hluboko pod zemským povrchem poté, co tudy obrovskou rychlostí proteče žhavé tekuté magma? Zhruba třicet minut pohodlné jízdy od Reykjavíku najdete velmi populární jeskyni Raufarhólshellir, což je masivní, kilometry dlouhý lávový tunel s krásně barevnými nerostnými stěnami a nádhernými ledovými stalagmity, které se tu přirozeně tvoří během chladnějších zimních měsíců.
Základní hodinová prohlídka s velmi vtipným místním průvodcem stojí kolem 8 900 ISK (asi 1 500 Kč) a bezpečně vás vezme do tajemných míst, kam byste se sami rozhodně neodvážili.
Další opravdu skvělou a o něco divočejší možností je jeskyně Vatnshellir, která se ukrývá na kouzelném poloostrově Snæfellsnes na západě země a do níž se opatrně sestupuje po úzkém točitém kovovém schodišti až do slušné hloubky pětatřiceti metrů. Vstupné je tu na islandské poměry o něco přívětivější a vyjde zhruba na 5 400 ISK pro dospělého (kolem 900 Kč).
V obou případech na začátku exkurze vyfasujete ochrannou helmu s čelovkou a musíte se připravit na to, že hluboko pod zemí se drží celoročně velmi nepříjemný chlad, takže si určitě nezapomeňte vzít teplou zimní bundu a rukavice i uprostřed léta.
3. Sestup do nitra sopky Þríhnúkagígur
Tohle je naprostý geologický unikát a absolutně nikde jinde na celé naší planetě podobnou bláznivou atrakci nenajdete. Sopka jménem Þríhnúkagígur (zkuste si to jméno vyslovit třikrát rychle za sebou 😁) je sice prokazatelně vyhaslá už zhruba čtyři tisíce let, ale neuvěřitelné je na ní to, že její obří magmatická komora se po poslední erupci jednoduše nezhroutila do sebe, jak se to běžně stává, nýbrž zůstala perfektně zachovaná.
Specializovaná agentura Inside the Volcano sem v sezóně od května do října pořádá fascinující výpravy, při kterých vás speciální otevřenou lanovkou spustí rovných stodvacet metrů hluboko přímo do obrovského nitra země, jež na stěnách doslova září všemi myslitelnými barvami od fialové přes jedovatě žlutou až po sytě červenou.
Je to nesmírně exkluzivní a vizuálně ohromující zážitek, za který si ale také pořádně připlatíte, protože vstupenka stojí vysoko přes 50 000 ISK (více než 8 500 Kč) a kvůli omezené kapacitě si ji musíte rezervovat dlouhé měsíce dopředu přímo přes oficiální web organizátora.
Celý tento výlet vám z itineráře zabere kolem pěti až šesti hodin, protože k samotnému jícnu sopky musíte nejdřív ujít asi tři kilometry pěšky přes poměrně hrubé lávové pole. V obrovské ceně prohlídky je naštěstí zahrnutá i tradiční horká islandská masová polévka pro okamžité zahřátí po návratu na povrch, ale z vlastní zkušenosti můžeme s radostí potvrdit, že když se ozvete, ochotně vám předem připraví i naprosto výbornou bezmasou zeleninovou verzi ☺️.
4. Kráter Grábrók na západě
Pokud míříte z Reykjavíku směrem na severozápad po hlavní okružní silnici číslo jedna (Ring Road), určitě si udělejte krátkou zastávku u sopečného kráteru Grábrók. Tento krásně tvarovaný kráter, který se tyčí přímo u silnice, je perfektním místem, kde si můžete protáhnout nohy během dlouhého řízení.
Vznikl přibližně před třemi tisíci lety během mohutné puklinové erupce a dnes je z velké části pokrytý úžasně měkkým, šedozeleným islandským mechem.
Výstup nahoru je naprosto nenáročný a zvládnou ho i malé děti, protože až na samotný vrchol okraje kráteru vedou velmi dobře udržované dřevěné schody, které chrání křehkou přírodu před ušlapáním.
Z vrcholu se vám naskytne dechberoucí výhled do hlubokého jícnu samotného kráteru i na rozlehlé okolní lávové pole Borgarfjörður, přičemž celá tahle malá expedice vám zabere zhruba třicet minut a neplatí se tu vůbec žádné vstupné.
Mývatn a sever Islandu: Kde se cítíte jako na Marsu
Pokud na své cestě hledáte tu vůbec nejvíc epickou a surovou sopečnou krajinu, zkrátka musíte se vydat až na daleký sever. Když jsme během našeho podzimního roadtripu dorazili devátý den do rozlehlé oblasti jezera Mývatn, dočista jsem ztratila slova.
Všude kolem nás byly hluboké praskliny, symetrické krátery, syčící díry v zemi a obrovská temně černá lávová pole, která se táhla až k obzoru. Severní sopka jménem Krafla sice momentálně už nějakou dobu klidně spí, ale její divoké okolí bezpochyby patří mezi jedno z nejzajímavějších míst celé této severské země.
1. Hverir a Námafjall
Ohromné geotermální pole Hverir, které se nachází přímo pod úpatím zbarvené hory Námafjall, poznáte zcela spolehlivě už z dálky podle obrovských, k nebi stoupajících oblaků páry a také podle velmi specifického a dost silného sirného odéru, který věrně připomíná zkažená vajíčka. Jakmile si ale na ten prazvláštní pach po pár minutách zvyknete, čeká vás neuvěřitelná procházka doslova po měsíční krajině pokryté šedým, hlasitě bublajícím bahnem.
Všude uvidíte malé hromádky naskládaných kamenů, ze kterých s obrovským, až děsivým syčením neustále uniká vařící pára z hlubin země. (Wait, I must NOT change words. Let me restore the exact text).
Oprava: Ohromné geotermální pole Hverir, které se nachází přímo pod úpatím zbarvené hory Námafjall, poznáte zcela spolehlivě už z dálky podle obrovských, k nebi stoupajících oblaků páry a také podle velmi specifického a dost silného sirného odéru, který věrně připomíná zkažená vajíčka.
Jakmile si ale na ten prazvláštní pach po pár minutách zvyknete, čeká vás neuvěřitelná procházka doslova po měsíční krajině pokryté šedým, hlasitě bublajícím bahnem a malými hromádkami naskládaných kamenů, ze kterých s obrovským, až děsivým syčením neustále uniká vařící pára z hlubin země.
Země tu hraje naprosto neuvěřitelnými barvami, přičemž ve výhledu převažuje sytě okrová a křiklavě oranžová, a všude kolem nebezpečných vývěrů jsou z dobrého důvodu vybudované nízké provázkové ohrádky, za které se za žádných okolností rozhodně nesmí chodit.
Teplota bublajícího bahna a unikající páry je tu opravdu extrémní a propadnout se omylem do horké země by znamenalo okamžité a život ohrožující popáleniny. Samotný vstup na území Hveriru je pro všechny návštěvníky zcela zdarma, pouze u rozlehlého parkoviště najdete moderní automaty na zaplacení poplatku za parkování.
2. Sopka Krafla a kráter Víti
Jen malý kousek cesty autem za kopcem od sirného Hveriru leží obrovská sopečná kaldera sopky Krafla a my jsme sem tenkrát s Lukášem dorazili za poměrně dost chladného a větrného počasí, což podle mě jen dokonale umocnilo tu drsnou, nehostinnou atmosféru celého místa.
Největším vizuálním lákadlem je tu obrovský explozivní kráter jménem Stóra-Víti, který vznikl během mimořádně masivní a ničivé erupce v roce 1724. Uvnitř tohoto majestátního kráteru dnes najdete úžasné, fascinujícím způsobem neprůhledně modré jezírko, které neskutečně ostře kontrastuje s okolními strmými, temně načervenalými stěnami a zasněženými vrcholky v dálce.
Příjemná procházka přímo kolem horní hrany kráteru je vcelku bezpečná, pokud zrovna nepanuje silná námraza, a zabere vám zhruba jednu hodinu pomalejší chůze, přičemž výhledy na okolní nekonečná a temná lávová pole Leirhnjúkur jsou naprosto fantastické.
Není tu potřeba platit vůbec žádné vstupné a kousek pod samotnou sopkou dokonce uvidíte obrovskou a architektonicky zajímavou geotermální elektrárnu, která velmi chytře využívá nezkrotnou sílu ukrytého vulkánu k výrobě ekologické energie pro celý okolní region.
3. Lávové město Dimmuborgir
Téměř na dohled od klidné hladiny jezera Mývatn najdete obrovskou oblast zvanou Dimmuborgir, což se do naší češtiny poměrně přesně překládá jako Temné hrady. A musím říct, že tenhle dramatický název sem sedí naprosto dokonale a vystihuje zdejší náladu.
Je to nesmírně rozsáhlé pole plné těch nejbizarnějších lávových útvarů, vysokých černých věží, křehkých oblouků a ponurých jeskyní, které vznikly před více než dvěma tisíci lety ve chvíli, kdy obří lávové jezero náhle zchladlo a jeho tenká klenba se s velkým rachotem propadla sama do sebe.
Přímo skrz toto lávové bludiště vedou perfektně upravené a barevně velmi dobře značené stezky různých obtížností a délek, takže tu můžete strávit jen rychlých třicet minut, ale s přehledem i několik dlouhých hodin blouděním mezi černými skalisky.
V bohaté islandské mytologii se odedávna věří, že právě tajuplný Dimmuborgir je skutečnou bránou do samotného podsvětí a domovem zlých trollů, a o Vánocích se tu prý před lidmi potutelně schovávají slavní a zlobiví islandští vánoční skřítci, kterým se anglicky říká Yule Lads.
4. Explozivní kráter Hverfjall
Když už budete u Mývatnu, vaší pozornosti rozhodně neunikne dokonalý obří kužel z černého sopečného popela, který se majestátně tyčí nad celým jezerem a připomíná obrovskou bábovku, kterou sem někdo jen tak položil. Tento symetrický explozivní kráter nese jméno Hverfjall a představuje jednu z nejlepších a nejrychlejších možností, jak si na Islandu vyšlápnout na vrchol skutečně velké sopky bez nutnosti mít průvodce nebo speciální horolezecké vybavení.
Cesta nahoru po upravené šotolinové pěšině vám sice dá trochu zabrat na stehna, ale samotný strmý výstup trvá jen něco kolem deseti až patnácti minut, takže to zvládne každý průměrně zdatný cestovatel.
Nahoře se vám otevře dechberoucí pohled do gigantické černé mísy samotného kráteru, jehož průměr měří přes jeden kilometr, a můžete se projít po celé jeho horní hraně, odkud je nádherný kruhový výhled na celou oblast jezera Mývatn, a to opět zcela bez placení jakéhokoliv vstupného.
💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.
Mapa s body zájmu do telefonu
Oheň a led: Další nezapomenutelné zážitky mezi živly
Island rozhodně není jen o lávě a ohni, ale především o fascinujícím a neustálém souboji dvou extrémních přírodních živlů, protože zhruba jedenáct procent rozlohy celého ostrova pokrývají masivní a starobylé ledovce.
Vidět takovou obrovskou masu ledu z dálky z auta je fajn zážitek, ale stát přímo na ní, cítit ten všudypřítomný mráz a na vlastní uši slyšet, jak pod vámi ledovec neustále tiše praská a dýchá, je úplně jiná liga cestování, kterou byste si neměli nechat ujít.
1. Chůze po ledovcích Sólheimajökull a Skaftafell
Základní a naprosto kritické pravidlo, přes které tu prostě nejede vlak, zní: na žádný ledovec nikdy a za žádných okolností nechoďte sami bez zkušeného místního průvodce, protože pod tenkou a lákavou vrstvou sněhu číhají desítky metrů hluboké a smrtelně nebezpečné trhliny. Nejdostupnější a nesmírně oblíbené ledovcové túry najdete po celé délce jižního pobřeží, přičemž vůbec nejčastěji se vyráží na krásný splaz Sólheimajökull, který leží jen asi dvě hodiny jízdy autem z Reykjavíku a kde je led fascinujícím způsobem hustě protkán černými pruhy sopečného popela z historických erupcí.
Druhou, ještě o něco dramatičtější možností je rozlehlý ledovec Skaftafell na vzdálenějším jihovýchodě, kde se před vámi ledová masa otevírá v ještě monumentálnějším měřítku a nabízí dechberoucí výhledy do zeleného údolí.
Za základní túru s vybavením, která obvykle zabere tři až pět hodin s hodinou a půl čistého času stráveného mrznutím na ledu, zaplatíte u místních agentur od 12 000 ISK nahoru (kolem 2 040 Kč), přičemž průvodce vám předem zapůjčí bezpečnostní helmu, sedák, ostré mačky na boty a turistický cepín.
2. Ledové jeskyně pod ledovcem Katla
Vstoupit do mrazivého nitra ledovce a nechat se ze všech stran obklopit krystalicky čistým a sytě modrým ledem patří k naprosto nejikoničtějším zážitkům, které si můžete na Islandu dopřát, ale u těch přírodních modrých jeskyní musíte trefit tu správnou zimní sezónu, jinak se dovnitř kvůli tající vodě vůbec nedostanete.
Pokud ale cestujete v létě a mermomocí chcete nějakou ledovou jeskyni vidět, jedinou dostupnou přírodní možností jsou divoké jeskyně ukryté pod mohutným ledovcem Katla poblíž městečka Vík, které jsou díky své specifické poloze s průvodcem přístupné celoročně.
Nečekejte tam ale onu zářivě modrou a přesvětlenou barvu, kterou znáte z populárních fotek na Instagramu od zimních cestovatelů. Led na ledovci Katla je totiž masivně promíchaný s temně černým sopečným popelem, takže celá jeskyně působí mnohem víc temně, ponuře a dramaticky, jako byste se najednou ocitli v kulisách nějakého sci-fi filmu z úplně jiné, nehostinné planety.
3. Šnorchlování v tektonické puklině Silfra
I když to může znít jako naprosté šílenství, dobrovolně vlézt v neoprenu do vody, která má i uprostřed léta teplotu pouhé dva až čtyři stupně Celsia, šnorchlování v puklině Silfra uvnitř národního parku Þingvellir patří mezi ty nejlepší světové potápěčské lokality.
Jde totiž o úzkou a nesmírně hlubokou tektonickou trhlinu ležící přesně mezi severoamerickou a eurasijskou litosférickou deskou, takže během plavání se ocitnete doslova ve vodním vzduchoprázdnu mezi dvěma obrovskými světadíly.
Ledová voda sem putuje dlouhé desítky let přes podzemní lávová pole z tajícího ledovce Langjökull, díky čemuž prochází tak extrémní filtrací, že je naprosto křišťálově čistá a viditelnost pod hladinou bez problémů přesahuje rovných sto metrů.
Nemusíte se bát, že v ní během minuty zmrznete na kost, protože od agentury vyfasujete nepropustný suchý oblek (dry suit), ve kterém se budete na hladině vznášet jako obří panáček Michelin, přičemž za tenhle zhruba dvouhodinový zážitek zaplatíte přibližně 145 USD na osobu.
4. Pozorování velryb v Húsavíku
Vidět vysoký vodní gejzír z dýchacího otvoru a následně obrovský tmavý ocas nořící se elegantně do hlubin oceánu je splněný sen spousty lidí a Island naštěstí představuje naprostou evropskou špičku v pozorování divokých velryb ve volné přírodě. Hlavní sezóna běží od dubna do října, přičemž absolutní vrchol přichází v dlouhých letních měsících od června do srpna, kdy je moře poměrně klidné a plné potravy.
Pokud uvažujete, kam na tyhle něžné obry vyrazit, zamiřte rovnou na sever ostrova do malého rybářského městečka jménem Húsavík, které je zcela právem přezdívané velrybí hlavní město celé Evropy.
Zdejší studený záliv Skjálfandi je totiž v sezóně neuvěřitelně bohatý na výživný plankton a drobné ryby, což sem spolehlivě stahuje obrovské množství nejrůznějších druhů kytovců, od roztomilých menších druhů až po mohutné keporkaky, takže šance na jejich spatření se zde blíží téměř stoprocentní jistotě.
Zážitek na jistotu: Kde vidět lávu, i když sopka spí
Mnoho lidí si myslí, že když přiletí na sopečný Island, uvidí červeně zářící lávu vytékat z kráterů doslova na každém kroku svého výletu. Pravda je ale bohužel taková, že zachytit na vlastní oči probíhající bezpečnou erupci chce obrovské štěstí, perfektní načasování a často i notnou dávku náhody, protože sopky si zkrátka dělají, co se jim zachce.
Pokud zrovna v přímém přenosu nesledujete zprávy o nenadálých erupcích a láva na poloostrově Reykjanes nikde neteče, existují naprosto úžasná místa, kde si tu fascinující horkou podívanou můžete naplno užít tak jako tak.
1. Lava Show v Reykjavíku a Víku
Pokud nechcete vůbec spoléhat na nepředvídatelnou náladu matky přírody a riskovat zklamání, pak je pro vás naprostou turistickou nutností návštěva fantastické Lava Show. Majitelé tohoto unikátního islandského projektu vymysleli bezpečný způsob, jak v přítmí malé divadelní arény roztavit skutečný temný sopečný písek až na neuvěřitelných 1 100 °C a poté ho nechat dramaticky stékat v červeném korytě přímo před udivenýma očima diváků.
Vidíte tu těžkou tekutou magmatickou hmotu, na vlastní uši slyšíte, jak při chladnutí hlasitě praská a syčí, a hlavně fyzicky cítíte to ohromující sálavé teplo, které vás okamžitě udeří do tváře a donutí si sundat bundu.
Zážitek z této žhavé podívané trvá zhruba necelou hodinu a místní proškolený průvodce během ní vysvětluje vše podstatné o islandských vulkánech velmi vtipnou, osobní a poutavou formou.
Tuhle populární Lava Show můžete v současnosti navštívit buď přímo v centru hlavního města Reykjavíku (kde dospělá vstupenka stojí 6 590 ISK), nebo v ikonickém městečku Vík na větrném jižním pobřeží (za mírně levnějších 5 900 ISK, což je zhruba 1 000 Kč). Je to podle nás obou naprostá pecka a z mého pohledu je to jednoznačně jedna z těch vůbec nejlepších placených atrakcí na celém ostrově.
2. Lava Centre v Hvolsvölluru
Pokud se v rámci roadtripu vydáte na dlouhou cestu po jižním pobřeží směrem k těm nejznámějším fotogenickým vodopádům Seljalandsfoss a Skógafoss, s největší pravděpodobností narazíte přímo u hlavní silnice na vesničku Hvolsvöllur, kde stojí velmi zajímavá moderní budova Lava Centre.
Jde o obrovské, architektonicky propracované interaktivní muzeum plně věnované složité geologii a vulkanologii, kde si díky špičkovým barevným vizualizacím můžete detailně prohlédnout systémy aktivních magmatických komor pulzujících pod celým Islandem.
Je to nesmírně poučná a skvělá zastávka hlavně v době, kdy venku zuří bouřka, prší a fouká naprosto nevlídný ledový vítr, což se na nevyzpytatelném islandském jihu stává vcelku poměrně často. V potemnělém muzeu konečně pořádně pochopíte, proč se celá země neustále tak silně třese, co přesně erupce spouští a jak vlastně fungují obávané výbuchy sopek ukrytých hluboko pod mohutnými ledovci.
Sopečná bezpečnost: 5 pravidel pro přežití
Drsná a nespoutaná příroda rozhodně není na Islandu jen líbivou kulisou pro hezké fotky na sociální sítě, ale nekompromisní každodenní realitou, a s vulkány se opravdu nikdy nežertuje. Islanďané jsou na všechny případné sopečné výbuchy dokonale připraveni, mají vycvičené špičkové záchranné složky a perfektně fungující informační systémy, takže pokud se budete slepě řídit jejich pokyny, jste v absolutním bezpečí i během aktivní erupce.
Jenže nadšení turisté občas mívají falešný pocit, že jsou zkrátka nesmrtelní. Zde jsou základní pravidla přežití, která nesmíte za žádnou cenu ignorovat.
1. Sledujte oficiální weby
Tohle doporučení představuje absolutní mantru každého bezpečného roadtripu po Islandu a měli byste si ho vzít k srdci. Než vůbec ráno nastartujete auto a vyrazíte na cesty, vždycky si v telefonu otevřete stránku záchranných složek Safetravel.is. Najdete tam okamžitě veškerá barevně odlišená varování před silným větrem, blížícími se bouřemi i případnými probíhajícími erupcemi a uzávěrami.
Pro opravdu detailní sledování sopečné a seizmické aktivity pod povrchem se navíc skvěle hodí oficiální Islandský meteorologický úřad (Vedur.is), kde najdete neustále aktualizované mapy zemětřesení v reálném čase, takže víte, kde se země zrovna třese nejvíce.
2. Neviditelné jedovaté plyny
Když zrovna naplno probíhá puklinová erupce a láva teče do údolí, tím úplně největším a nejzákeřnějším nebezpečím nebývá samotná pomalu tekoucí žhavá masa (před tou docela pohodlně stihnete i pěšky utéct), ale to, co okem absolutně nevidíte. Z čerstvých sopečných trhlin se totiž ve velkém uvolňuje oxid siřičitý (SO2) a řada dalších jedovatých plynů, které jsou výrazně těžší než obyčejný vzduch, takže se nepozorovaně hromadí v hlubokých údolích a přírodních prohlubních.
Pokud navíc zrovna nefouká ten tradiční silný islandský vítr, který by je milosrdně rozehnal nad oceán, mohou být tyto kapsy plynu pro turisty smrtelně nebezpečné. Místní orgány proto neustále a pečlivě monitorují aktuální kvalitu ovzduší a případná rizika na specializovaném webu Loftgaedi.is, který byste rozhodně měli mít uložený ve svých záložkách v prohlížeči.
3. Nikdy nechoďte k lávě sami
Pokud se vám někdy na Islandu poštěstí a dostanete se úředně povolenou a bezpečnou cestou k místu se zcela čerstvým a ještě kouřícím lávovým polem, rozhodně nebuďte příliš zvědaví a odvážní. Povrch čerstvě vyteklé lávy sice na studeném vzduchu zčerná a ztvrdne poměrně velmi rychle, ale nenechte se mýlit, pod tou tenkou a mimořádně křehkou krustou se v kapsách stále ukrývá rozžhavené tekuté magma o neskutečné teplotě kolem jednoho tisíce stupňů Celsia.
Propadnout se nohou byť jen do malé takové kapsy znamená rychlý a naprosto fatální konec s popáleninami neslučitelnými se životem, takže nikdy v životě nechoďte na nová lávová pole sami a držte se vždy jen na vyznačených, prošlapaných a odborníky prozkoumaných pevných stezkách.
4. Respektujte uzávěry a policii
Světoznámá islandská záchranná služba zvaná ICE-SAR je z velké většiny tvořena neuvěřitelně obětavými místními dobrovolníky, kteří výhradně ve svém vlastním volném čase zachraňují nepřipravené turisty z těch úplně nejhorších a nejnebezpečnějších myslitelných situací. Pokud státní úřady nebo policie zničehonic zablokují určitou silnici a bleskově vyhlásí evakuaci nebo uzávěru vybrané sopečné oblasti, věřte, že k tomu mají velmi dobrý a podložený geologický důvod a rozhodně vám nechtějí jen tak z nudy kazit drahou dovolenou.
Nepokoušejte se proto hlídané polní cesty někde potají obcházet nebo v noci najít skulinku v zátarasech, protože tito místní záchranáři mají na Islandu opravdu lepší a důležitější věci na práci než zbytečně riskovat vlastní zdraví a život kvůli někomu, kdo nutně a za každou cenu potřeboval fotku žhavé sopky na svůj Instagram.
5. Pozor na islandský vítr a dveře od auta
Přestože to se sopkami nesouvisí úplně napřímo, tohle je jedno z nejpodceňovanějších rizik celého Islandu, které dokáže nehezky zničit váš cestovatelský rozpočet. Islandský vítr má naprosto brutální sílu, a pokud při zastávce u nějaké přírodní památky neopatrně a prudce otevřete dveře od auta dokořán, silný poryv vám je může doslova během vteřiny urvat z pantů nebo je ohnout tak, že už je nezavřete (říká se tomu door-ripping).
Je nesmírně důležité vědět, že absolutně žádné pojištění z půjčovny tohle specifické mechanické poškození nekryje, takže při každém vystupování, obzvlášť v rovinatých oblastech jihu, vždycky raději parkujte předkem auta přímo proti větru a dveře při každém otevírání držte opravdu velmi pevně oběma rukama.
Kde se najíst (a nezruinovat rozpočet)
Gastronomie na ostrově je skutečně velká kapitola sama pro sebe a finální účty v místních restauracích umí docela slušně bolet i hodně otrlé cestovatele. Běžně se tvrdí, že tím vůbec nejlevnějším teplým jídlem v celém městě je proslulý islandský hot dog neboli pylsa s křupavou cibulkou a sladkou hořčicí, který koupíte u malého červeného stánku Bæjarins Beztu Pylsur kousek od přístavu.
Zaplatíte za něj sympatických 820 ISK (asi 140 Kč) a místní z něj dělají obrovskou vědu, podobně jako ti odvážnější zkonzumují tradičního kvašeného žraloka hákarl s panákem proslulého kmínového alkoholu Brennivín (známého jako Černá smrt) nebo hutný rybí nákyp plokkfiskur.
Jelikož ale s Lukášem oba dva jíme dlouhodobě bez masa a kvašený žralok nás opravdu neláká, do podobných místních živočišných specialit se zkrátka nepouštíme a raději cíleně vyhledáváme skvělé lokální vegetariánské alternativy.
Naše absolutní denní záchrana, obzvlášť během těch dlouhých přesunů kolem sopek a nekonečných lávových polí, se jmenuje supermarket Bónus, který už zdálky bezpečně poznáte podle velmi výrazného žlutého loga s malým růžovým prasátkem (případně využíváme i obchody Krónan nebo Nettó).
Mají tu zdaleka nejlepší ceny potravin, my tam neustále nakupujeme levné zásoby sýrů, kilony našeho oblíbeného hummusu, vynikajícího sladkého žitného chleba rúgbrauð a hlavně obrovské hromady tradičního hustého skyr jogurtu, ze kterého jsme v podstatě spokojeně žili velkou část našeho prvního i dalšího roadtripu.
Když už si pak po celodenním mrznutí chceme v Reykjavíku vyhodit z kopýtka a odpočinout si, nadšeně chodíme na fantastickou, dřevem vonící pizzu do útulného podniku PizzaRé nebo do moderní, ale vyhlášené pizzerie Flatey, kde mají v menu naprosto dokonalé vegetariánské varianty s čerstvými sýry a zeleninou (velká křupavá pizza tam vyjde zhruba na 3 500 ISK, což je kolem 600 Kč), a naprosto milujeme také zapadlé asijské a indické podniky jako je Himalayan Spice, kde nám v těch mrazech uvařili bezkonkurenčně ten nejlepší a nejhustší dál s cizrnou široko daleko.
A pamatujte na jedno zlaté pravidlo: kohoutková voda je na Islandu jedna z těch úplně nejčistších a nejchutnějších na celém světě, takže balenou vodu v plastech tu kupují opravdu jen úplní blázni! Jen si dejte dobrý pozor v umyvadle na teplou kohoutkovou vodu, protože ta se ohřívá rovnou z geotermálních vrtů a je z ní poměrně silně cítit síra, takže na pití si vždycky do lahve odtočte jen tu naprosto ledovou, křišťálově čistou vodu.
Kam dál na Islandu
Pokud už máte zmapovaný jih a sopky vás nadchly, ostrov toho nabízí ještě obrovskou spoustu. Zkuste si přečíst naše další průvodce a naplánujte si cestu do detailů:
- Nevíte, co nevynechat v hlavním městě? Koukněte na náš článek Reykjavík: co vidět a dělat.
- Pokud máte málo času, naprostou klasikou je Zlatý okruh (Golden Circle), kde uvidíte ty největší gejzíry.
- Pro ty z vás, kteří milují koupání v horké vodě uprostřed divočiny, jsme sepsali 16 nejlepších horkých pramenů na Islandu.
- A pokud plánujete delší cestu kolem ostrova, náš Itinerář na islandský roadtrip vám pomůže s organizací po dnech.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem na IslanduHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut na Islandu →Často kladené otázky
Je bezpečné letět na Island, když se píše o sopečných erupcích?
Naprosto ano, strach z paralýzy letů je zbytečný. Erupce na poloostrově Reykjanes jsou naštěstí efuzivního typu, což v praxi znamená, že žhavá láva jen vcelku klidně vytéká z prasklin v zemi, ale netvoří se u toho ony obří explozivní mraky sopečného popela. Právě popel je totiž to jediné, co bezprostředně ohrožuje letecké motory (jako se to stalo v roce 2010 při slavném výbuchu sopky ukryté pod ledovcem Eyjafjallajökull). Letiště Keflavík díky tomu spolehlivě funguje celou dobu a žádná proběhlá erupce od března roku 2021 letový provoz vůbec nezrušila.
Můžu někde vidět naživo tekoucí lávu?
V přírodě jedině tehdy, pokud budete mít ohromné štěstí na skvělé načasování a zrovna trefíte probíhající bezpečnou puklinovou erupci, ke které záchranné úřady legálně povolí lidem přístup. Záleží to opravdu na náhodě a většinu času se na Reykjanesu díváte „jen“ na sice působivá, ale nově ztuhlá a jen lehce kouřící lávová pole, která už netečou. Pokud chcete vidět tekuté rozžhavené magma se stoprocentní jistotou a v naprostém bezpečí, kupte si raději vstupenku na ohromující Lava Show v Reykjavíku nebo na jihu ve Víku.
Je slavná Blue Lagoon aktuálně otevřená pro turisty?
Od začátku března 2026 je Blue Lagoon pro návštěvníky opět bezpečně v provozu, nicméně funguje v takzvaném dynamickém režimu závislém na seismickém varování. Byla kolem ní sice narychlo vybudována mohutná ochranná bariéra proti lávě, ale protože areál zkrátka leží přímo v aktivní rizikové zóně u sopky Svartsengi, může se občas stát, že ji záchranáři při zvýšeném seizmickém riziku dočasně a zcela preventivně uzavřou. Aktuální stav a možnost koupaní si proto vždy raději ověřujte přímo na oficiálních stránkách Blue Lagoon.
Je ohrožené samotné hlavní město Reykjavík nebo městečko Grindavík?
Reykjavík leží v bezpečné vzdálenosti zhruba čtyřicet kilometrů od hlavního místa erupcí a díky příznivému tvaru terénu je zcela v bezpečí, takže tam se bát určitě vůbec nemusíte a můžete v klidu objevovat uličky. Malé městečko Grindavík s necelými čtyřmi tisíci obyvateli bohužel takové štěstí nemělo, protože leží přímo na ohrožené zlomové linii. Bylo už koncem roku 2023 dlouhodobě evakuováno a kvůli obrovským hlubokým trhlinám v ulicích a reálnému riziku smrtelného proboření půdy je do něj volný vstup úřady striktně zakázán.
Kde najdu krásnou sopečnou krajinu zdarma, i když se zrovna nekoná erupce?
Na aktivním poloostrově Reykjanes nedaleko letiště vyrazte jednoznačně do krásně barevné geotermální oblasti Krýsuvík/Seltún, podívejte se k hlasitě bublajícímu bahennímu prameni Gunnuhver nebo přejděte po malém Mostě mezi kontinenty. Pokud pak s autem cestujete až na daleký sever Islandu, nejvíc „mimozemsky“ a úchvatně vypadá široké okolí jezera Mývatn, a to konkrétně sirné pole Hverir, oblast kolem sopky Krafla a temné bludiště Dimmuborgir. Všechna tato úžasná a divoká přírodní místa mají celoročně zcela bezplatný vstup a neplatí se u nich vstupné.
Jak v terénu zjistím, jestli mi náhodou nehrozí nebezpečné plyny ze sopky?
Smrtelně nebezpečné a pouhým okem zcela neviditelné sopečné plyny, jako je oxid siřičitý (SO2), se mohou zrádně objevovat v blízkém okolí aktivních lávových polí a vzhledem k tomu, že jsou těžší než běžný vzduch, tajně se hromadí v hlubokých údolích a terénních sníženinách. Aktuální směr větru a přesnou koncentraci tohoto nebezpečného znečištění ovzduší naštěstí neustále hlídá a vyhodnocuje islandská agentura pro ochranu životního prostředí, takže si pro vlastní bezpečnost před každým výletem do vulkanické oblasti vždy pečlivě zkontrolujte čerstvá zelená čísla na adrese Loftgaedi.is.
Dá se na Islandu slézt přímo do hlubokého kráteru obrovské sopky?
Ano, dá se to zařídit, a to navíc nesmírně unikátním způsobem! Vyhaslá a velmi stará sopka Þríhnúkagígur nedaleko rušného Reykjavíku jako jediná na celém širém světě nabízí turistům možnost sjet malým výtahem přímo dolů do její obrovské a fantasticky barevné magmatické komory. Jde však o naprosto prémiový a poměrně drahý cestovatelský zážitek (s cenou přes 50 000 ISK), který je pro veřejnost kvůli náročnému terénu přístupný pouze v hlavní letní sezóně od května do konce října a rozhodně vyžaduje pevnou online rezervaci dlouhé měsíce dopředu.
