Valladolid, Španělsko: 15 tipů, co vidět a dělat

Když se řekne Španělsko, většina turistů si okamžitě představí snové Gaudího fasády v Barceloně, nekonečné pláže na jihu nebo uličky provoněné pomerančovníky v Andalusii. Valladolid, hrdé hlavní město rozlehlého regionu Kastilie a León, je tak trochu skrytý poklad, o kterém se v běžných cestovatelských průvodcích mluví o poznání méně. A to je pro nás, kteří milujeme autentickou atmosféru a klidnější objevování bez davů s foťáky, naprosto skvělá zpráva. My jsme si tohle město zamilovali hned během prvních hodin, kdy jsme se procházeli jeho malebným centrem a nasávali tu pravou, neředěnou španělskou pohodu.

Tato historická metropole kdysi fungovala jako hlavní město celého Španělska, a to dávno předtím, než tuto prestižní roli definitivně převzal sousední Madrid. Během procházek starými ulicemi na vás dýchne neuvěřitelná historie, protože se tu rodili, žili i umírali slavní králové, objevitelé a spisovatelé. Pokud hledáte destinaci, kde se snoubí úchvatná gotická architektura s moderním životním stylem a vynikajícím jídlem, jste tady naprosto správně. Připravila jsem pro vás podrobného průvodce, ve kterém se společně podíváme na ty nejlepší památky, tichá zákoutí, skvělé kavárny i místa, kde se strategicky ubytovat.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Doprava z Madridu: Do Valladolidu se dostanete naprosto luxusně vysokorychlostním vlakem AVE z madridského nádraží Chamartín za necelou hodinu.
• Hlavní náměstí: Místní Plaza Mayor je vůbec prvním pravidelným obdélníkovým náměstím ve Španělsku a posloužilo jako vzor pro to slavnější v Madridu.
• Nedokončená katedrála: Monumentální stavba, které se přezdívá La Inconclusa, nabízí možnost vystoupat na věž s dechberoucím výhledem na celé město.
• Klenoty architektury: Fasáda kostela Iglesia de San Pablo je mistrovským dílem gotického sochařství, ze kterého vám doslova spadne brada.
• Město velikánů: Můžete tu navštívit autentický dům Miguela de Cervantese nebo muzeum na místě, kde vydechl naposledy Kryštof Kolumbus.
• Ráj pro milovníky vína: Valladolid je obklopený hned několika slavnými vinařskými oblastmi v čele s prestižní Ribera del Duero.
• Zelené oázy a pláže: Když vás unaví historie, můžete si odpočinout v parku Campo Grande plném pávů nebo na nefalšované písečné pláži u řeky Pisuerga.
• Gastro scéna: Najdete tu fantastické tržnice jako Mercado del Val a nespočet tradičních tapas barů, kde jsme si s Lukášem užívali ty nejlepší bezmasé dobroty.

Kdy vyrazit do Valladolidu a jaké čekat počasí

Valladolid leží na rozlehlé severní náhorní plošině, což mu dalo do vínku poměrně drsné kontinentální klima. Místní obyvatelé rádi s nadsázkou říkají, že tu mají devět měsíců zimy a tři měsíce pekla. Zimy tu bývají opravdu mrazivé a sychravé, s teplotami, které se běžně pohybují jen okolo 5 až 10 °C. Pokud vám ale nevadí navléct si teplý kabát a chcete se vyhnout i těm zbytkům turistů, zimní návštěva má své melancholické kouzlo a ceny ubytování klesají na absolutní minimum.

Léto je naopak spalující a nekompromisní. Během července a srpna se denní teploty běžně šplhají přes 35 °C a rozpálené kamenné ulice sálají teplo až do pozdních nočních hodin. V tomto období se život ve městě přes den prakticky zastaví, všichni dodržují přísnou siestu a ven se vyráží teprve se západem slunce. Procházky po památkách v pravé poledne jsou tak v létě spíše testem fyzické odolnosti než příjemným zážitkem.

Ideálním obdobím pro návštěvu je proto jednoznačně jaro nebo podzim. Během dubna, května a následně v září a říjnu se teploty pohybují ve velmi příjemném rozmezí mezi 15 a 25 °C. Na jaře navíc město ožívá slavnými velikonočními procesími a na podzim se zase vše točí kolem vinobraní v okolních regionech. Pokud můžete, naplánujte si cestu právě na tyto přechodné měsíce, kdy si toulky uličkami užijete v naprosté pohodě.

Na samotnou prohlídku historického centra vám bude bohatě stačit jeden plný den, protože většina důležitých památek leží blízko sebe. Pokud si ale chcete v klidu projít muzea, posedět v kavárnách a možná vyrazit i na krátký výlet na nějakou nedalekou vinici, určitě doporučujeme vyhradit si na Valladolid alespoň dva až tři dny. Získáte tak dostatek času nasát tu pravou kastilskou atmosféru bez zbytečného spěchu.

Kde se ubytovat ve Valladolidu

Výběr správného ubytování je klíčem k úspěšnému výletu, zvlášť v historických městech, kde chcete mít všechno důležité v docházkové vzdálenosti. Z naší vlastní zkušenosti můžeme říct, že nejlepší je hledat hotel přímo v historickém jádru, ideálně v okruhu do patnácti minut pěšky od hlavního náměstí Plaza Mayor. Vyhnete se tak nutnosti řešit místní hromadnou dopravu a do hotelu si můžete kdykoliv během dne odskočit odpočinout.

Pokud bude volno, ubytování v Hotelu Boutique Gareus je naprostá sázka na jistotu, kterou jsme si sami vyzkoušeli. Je to přesně ten typ hotelu, který je luxusní, ale nepůsobí vůbec snobsky. Má moderní vybavení, ale zachovává si neuvěřitelnou útulnost. Po celodenním potulování po městě se sem budete vracet s radostí, protože pokoje jsou krásně prostorné, postele nesmírně pohodlné a všude je dokonale čisto.

Obrovským bonusem tohoto hotelu jsou jejich vynikající bohaté snídaně, které vás spolehlivě nabijí energií na celé dopoledne. Jasně, parkování přímo v historickém centru bývá vždycky trochu oříšek kvůli úzkým jednosměrkám, ale hotel má tenhle problém skvěle vyřešený. I když přijedete větším autem z půjčovny, místní usměvavý personál si s tím poradí a auto vám bezpečně zaparkuje. My s Lukášem vždycky oceníme hlavně lidský přístup a tady byli všichni přátelští, ochotní poradit, ale zároveň naprosto nevtíraví.

Další skvělou alternativou v centru, kterou cestovatelé často chválí na portálu Booking, je historický Hotel Nexus Valladolid Suites & Hotel. Tento butikový klenot se nachází jen pár kroků od katedrály a starobylého kostela Santa María la Antigua. Nabízí moderně zrekonstruované apartmány s kuchyňkou, což je naprosto ideální, pokud si rádi připravujete vlastní snídaně ze surovin nakoupených na místní tržnici. Ceny ubytování ve městě jsou celkově velmi přívětivé a za krásný dvoulůžkový pokoj v centru zaplatíte obvykle kolem 2 000 až 3 000 Kč za noc.

15 tipů, co vidět a dělat ve Valladolidu

Pojďme se nyní podrobně podívat na to, co toto okouzlující město nabízí. Připravila jsem pro vás seznam patnácti míst a zážitků, které byste rozhodně neměli minout.

1. Náměstí Plaza Mayor s červenými arkádami

Začněte svou procházku na Plaza Mayor, které tvoří skutečné srdce celého města a logický výchozí bod pro všechny turisty. Možná si říkáte, že podobné náměstí má přece skoro každé větší město ve Španělsku. Valladolidské Plaza Mayor je ale historicky naprosto výjimečné, protože bylo vůbec prvním náměstím s pravidelným obdélníkovým půdorysem v celé zemi.

Jeho dnešní podoba se zrodila z obrovské tragédie. Po ničivém požáru v roce 1561, který sežehl velkou část původního středověkého centra, bylo náměstí kompletně přestavěno. Tohoto úkolu se zhostil nadaný architekt Francisco de Salamanca, který navrhl revoluční pravoúhlý prostor lemovaný elegantními arkádami. Tento inovativní design se stal natolik populárním, že posloužil jako přímý vzor pro slavnější náměstí v Madridu nebo Salamance.

Dnes je náměstí obklopené nádhernými budovami s výraznými červenými fasádami a tepanými balkony, které září v odpoledním slunci. Celému prostoru dominuje impozantní budova místní radnice s hodinovou věží, která byla přistavěna až na počátku dvacátého století. Pod podloubími najdete desítky malých obchůdků, pekáren a tradičních barů.

💡 Tip: Nejlepší atmosféru má náměstí brzy ráno, kdy se teprve probouzí k životu. Sedněte si na zahrádku jedné z kaváren, objednejte si silné cortado, křupavý toast s rajčaty a olivovým olejem a jen pozorujte místní obyvatele spěchající do práce.

2. Úchvatný kostel Iglesia de San Pablo

Pokud jste milovníky gotické architektury, návštěva tohoto kostela pro vás bude naprostým zjevením. Nachází se na stejnojmenném náměstí a jeho stavba byla zahájena už v roce 1445 na popud vlivného kardinála Juana de Torquemada. Kostel je považován za skutečný klenot takzvané isabelinské gotiky, což je specifický španělský styl plný neuvěřitelně detailních ornamentů.

To, co vás na první pohled doslova přiková na místo, je jeho impozantní hlavní fasáda. Představte si obrovský kamenný retábl pod širým nebem, kde se s neskutečnou precizností prolínají sochy světců, složité heraldické znaky a bohaté rostlinné motivy. Tato fascinující kamenická práce byla dokončena kolem roku 1500 pod vedením slavného architekta Simóna de Colonia a dodnes bere dech všem kolemjdoucím.

Když vstoupíte dovnitř do příjemného chládku, ocitnete se v rozlehlém prostoru s jedinou hlavní lodí. Tento koncept je velmi typický pro pozdní španělskou gotiku a dává vyniknout krásným žebrovým klenbám. Po stranách si můžete prohlédnout bohatě zdobené boční kaple, které jsou chytře zasazené mezi mohutné opěrné pilíře celého chrámu.

Kostel San Pablo nebyl jen obyčejnou farností, ale místem úzce spjatým s nejvyšší mocí. Byl svědkem křtů slavných králů Filipa II. a Filipa IV., kteří utvářeli dějiny tehdejšího světa. Dokonce sem během svého tažením Španělskem v roce 1809 zavítal samotný Napoleon Bonaparte, který obdivoval mistrovskou práci středověkých kameníků.

3. Nedokončená Katedrála ve Valladolidu

Místní katedrála nikdy nebyla plně dokončena, a přesto patří k těm nejúžasnějším stavbám, které můžete v regionu vidět. Když stojíte před jejím strohým průčelím, snadno si představíte, jak monumentální by celá stavba byla, kdyby se původní velkolepé plány podařilo dotáhnout do konce.

Projekt svěřil v šestnáctém století král Filip II. slavnému architektovi Juanu de Herrerovi s ambicí postavit tu největší katedrálu v celé Evropě. Jenže osud a politika tomu chtěly jinak. Když se královský dvůr definitivně přesunul do nedalekého Madridu, peníze na stavbu rychle vyschly. Z obřího projektu se tak nakonec podařilo zrealizovat jen asi čtyřicet procent původního plánu.

Dnes se katedrále mezi místními neřekne jinak než „La Inconclusa“, tedy Nedokončená. Její architektura je fascinující ukázkou dvou odlišných stylů. Dolní část hlavního průčelí nese přísné renesanční rysy herreriánského stylu, zatímco horní patra, která navrhl Alberto Churriguera až v osmnáctém století, překypují barokní zdobností.

💡 Tip: Nejste vůbec na historii a prohlížení oltářů vás nudí? Nevadí, určitě vystoupejte na zachovalou katedrální věž. Za malý poplatek kolem pěti eur se dostanete na ochoz, ze kterého se vám otevře ten vůbec nejkrásnější panoramatický výhled na celé historické centrum a okolní kastilské pláně.

4. Národní muzeum sochařství (Museo Nacional de Escultura)

Toto muzeum je absolutní povinností i pro ty, kteří běžně galerie na svých cestách vynechávají. Sídlí v historické budově Colegio de San Gregorio, která byla založena v patnáctém století a sama o sobě by mohla fungovat jako prvořadá památka. Její nádherná gotická fasáda plná spletitých reliéfů a divokých figur je ukázkou dokonalé řemeslné práce.

Muzeum bylo oficiálně založeno v roce 1842 a dnes se pyšní nejvýznamnější sbírkou dřevěného polychromovaného sochařství v celém Španělsku. Nenajdete tu chladný mramor, ale neuvěřitelně živé a expresivní dřevěné sochy ze středověku a renesance. Umělci tehdy dokázali ze dřeva vyřezat detaily svalů, slzy i krev s takovou realističností, až z toho mrazí.

Mezi ty nejcennější exponáty patří mistrovská díla od velikánů jako Alonso Berruguete, Juan de Juni nebo Gregorio Fernández. Tito sochaři jsou považováni za absolutní pilíře španělského umění a jejich oltáře kdysi zdobily ty nejbohatší kostely v zemi. Procházet potemnělými sály s nasvícenými sochami je obrovský emotivní zážitek.

Kromě úchvatné stálé expozice doporučuji nevynechat ani samotné nádvoří budovy. Dvoupatrová křížová chodba s bohatě zdobenými sloupky nabízí úžasný klid a dokonalé útočiště před letním žárem. Vstupné do muzea stojí pouhá tři eura a v sobotu odpoledne bývá vstup pro všechny návštěvníky dokonce zcela zdarma.

5. Tržnice Mercado del Val a ochutnávka vín

V žádném pořádném španělském městě nesmí chybět centrální tržnice, kde to od rána bzučí životem a kde nakoupíte ty nejlepší lokální suroviny. Mercado del Val je navíc architektonický skvost, protože se jedná o nádhernou železnou konstrukci z devatenáctého století, která nezapře inspiraci slavnými pařížskými tržnicemi z rodiny Les Halles.

Uvnitř na vás čeká exploze barev a vůní. Najdete tu desítky pečlivě upravených stánků, kde usměvaví prodejci nabízejí čerstvou zeleninu z okolních farem, obrovské homole ovčích sýrů i lahůdkové speciality z celé Kastilie. Je to ideální místo, kam zajít dopoledne nasát místní kulturu a podívat se, jak probíhají běžné nákupy místních obyvatel.

Valladolid je proslulý svými kvalitními víny a tržnice je skvělým místem pro první ochutnávku. Zastavte se u některého ze stánků s vínem a nechte si nalít skleničku hutného červeného z nedaleké oblasti Ribera del Duero. K tomu si určitě nechte nakrájet trochu vyzrálého sýra manchego nebo si kupte místní specialitu Mantecados de Portillo, což je tradiční drobivé sladké pečivo zalité v cukrové polevě.

💡 Tip: Tržnice prošla nedávno rozsáhlou a velmi citlivou rekonstrukcí. Vznikla tu řada malých bister a tapas barů přímo mezi stánky. Zastavte se tu na rychlý oběd, dejte si pár jednohubek a užívejte si ten pulzující hluk kolem vás, je to ten nejautentičtější zážitek.

6. Odpočinek v Parque Campo Grande

Když vás unaví procházení muzeí a proplétání se kamennými uličkami, zamiřte do zeleného srdce města. Parque Campo Grande je obrovský trojúhelníkový park o rozloze více než jedenácti hektarů, který tvoří přirozenou hranici mezi historickým centrem a novějšími čtvrtěmi. Je to dokonalá oáza klidu, kterou místní využívají k nedělním procházkám i rannímu běhání.

Historie tohoto prostoru sahá až do patnáctého století, kdy místo sloužilo jako důležité městské shromaždiště. Až na konci osmnáctého století byl prostor romanticky přetvořen na zahradní oblast s křivolakými pěšinami, fontánami a lavičkami. Dnes park funguje jako plnohodnotná botanická zahrada s obrovskou paletou vzrostlých stromů, které v létě poskytují tolik kýžený stín.

Největší atrakcí parku, kterou si zamilují hlavně děti, je ale místní zvířena. Po upravených trávnících se tu zcela volně procházejí desítky pávů, kteří se vůbec nebojí lidí a s oblibou předvádějí svá nádherná pera. Kromě nich tu potkáte i bažanty, kachny na umělých jezírcích a ve větvích stromů se schovávají čiperné veverky.

7. Dům a muzeum Miguela de Cervantese

Španělská literatura by nebyla ničím bez svého největšího velikána, autora nesmrtelného Dona Quijota. Miguel de Cervantes žil ve Valladolidu v letech 1603 až 1606 a právě v tomto nenápadném domě našel útočiště během velmi plodného období své kariéry. Dům se nachází nedaleko parku Campo Grande a je pečlivě zrestaurovaný do původní podoby.

Prohlídka Casa de Cervantes je jako cesta strojem času do počátku sedmnáctého století. Pokoje jsou vybaveny dobovým nábytkem, starými gobelíny a předměty denní potřeby, které věrně ukazují, jak žila tehdejší kastilská střední třída. Můžete nahlédnout do spisovatelovy pracovny, ložnice i staré kuchyně s původním ohništěm.

Právě během svého pobytu v tomto domě Cervantes zažil obrovský profesní úspěch. Zatímco tu bydlel, vyšel v roce 1605 první díl jeho Dona Quijota, který se okamžitě stal literárním hitem. Zároveň se zde ale spisovatel zapletl do podivné kriminální aféry po vraždě šlechtice před jeho dveřmi, kvůli které strávil dokonce pár dní v místním vězení.

💡 Tip: Před domem si nezapomeňte prohlédnout malou zahrádku, ve které stojí krásná socha Cervantese. Vstupné do muzea je opět velmi symbolické, kolem tří eur, a prohlídka vám nezabere více než pětačtyřicet minut, takže ji snadno vtěsnáte do programu.

8. Casa Museo de Colón a odkaz objevitele

Dalším gigantem světových dějin, jehož osud je pevně spjatý s tímto městem, je Kryštof Kolumbus. Slavný mořeplavec a objevitel Ameriky zemřel ve Valladolidu 20. května 1506, starý, nemocný a zahořklý z toho, že ho španělská koruna zbavila dřívějších výsad. Dům, ve kterém skutečně vydechl naposledy, se bohužel nedochoval.

Na jeho počest však město vybudovalo fascinující muzeum Casa Museo de Colón, které rozhodně stojí za návštěvu. Budova je navržena jako přesná replika paláce Kolumbova syna Diega, který dodnes stojí v dominikánském Santo Domingu. Už samotná goticko-renesanční architektura vily s krásnými okny a terasami je velmi fotogenická.

Uvnitř na vás čekají interaktivní expozice, které mapují Kolumbovy čtyři slavné plavby přes oceán. Najdete tu detailní modely jeho lodí v čele se slavnou Santa Maríou, staré navigační přístroje, námořní mapy a sbírku fascinujícího předkolumbovského umění dovezeného z nových území. Expozice skvěle vysvětluje, jak obrovský vliv měly jeho cesty na změnu tehdejšího světa.

9. Romantická pasáž Pasaje de Gutiérrez

Když se budete procházet mezi ulicemi Fray Luis de León a Castelar, nezapomeňte vejít do této nádherné kryté obchodní pasáže. Byla otevřena v roce 1886 z iniciativy bohatého obchodníka Eusebia Gutiérreze a dnes představuje jeden z mála dochovaných příkladů evropských nákupních galerií ve Španělsku.

Architekt Jerónimo Ortiz de Urbina se při jejím návrhu silně inspiroval tehdejšími moderními galeriemi v Paříži a Miláně. Pasáž je úžasnou ukázkou architektury beaux-arts, která elegantně kombinuje klasické sochařské prvky s tehdejšími industriálními novinkami. Dominantou je vzdušná prosklená střecha na železných nosnících, která propouští dovnitř měkké denní světlo.

Při procházce určitě zvedněte hlavu. Stropy jsou bohatě zdobené štuky a malbami s mytologickými motivy a v centrální rotundě hrdě stojí socha Merkura, římského boha obchodu. Po dlouhých letech úpadku byla pasáž nedávno krásně zrestaurována a dnes nabízí klidnou, téměř nostalgickou atmosféru daleko od hluku hlavních ulic.

💡 Tip: Tohle je to pravé místo na odpolední kávu. Nachází se tu skvělá kavárna Franela Café de Especialidad, kde vám připraví naprosto dokonalý flat white z výběrových zrn. Pokud máte chuť na něco sladkého, zkuste vedlejší ADELAIDA Sweet & Coffee.

10. Skryté náměstí Plaza del Viejo Coso

Tohle místo většina běžných turistů snadno mine, protože je šikovně ukryté mezi obytnými bloky nedaleko centra. Přístup k němu vede pouze úzkými průchody z ulic San Quirce a San Ignacio. Když jimi ale projdete, otevře se před vámi okouzlující osmiúhelníkové náměstí s neobvyklou historií.

Plaza del Viejo Coso bylo postaveno v roce 1833 jako vůbec první stálá býčí aréna ve městě. Ve své době se na dřevěné tribuny vměstnalo až osm tisíc nadšených diváků, kteří sledovali dramatické koridy. Jako hlavní dějiště býčích zápasů aréna sloužila až do roku 1890, kdy kapacita přestala stačit a na okraji města vyrostla aréna nová.

Opuštěná budova pak sloužila jako kasárna pro Guardia Civil, až byla v osmdesátých letech dvacátého století geniálně přestavěna na obytné prostory. Původní zděné lože, kde sedávala místní smetánka, se proměnily v balkony útulných bytů. Bývalé písečné kolbiště dnes slouží jako tichý park se stromy, lavičkami a neuvěřitelně klidnou atmosférou, kde si hrají děti místních rezidentů.

11. Letní pohoda na Playa de Las Moreras

Ano, čtete správně. I když leží Valladolid stovky kilometrů od nejbližšího mořského pobřeží uprostřed vyprahlé kastilské plošiny, má svou vlastní písečnou pláž. Playa de Las Moreras se nachází na břehu řeky Pisuerga, která městem líně protéká, a tvoří nesmírně oblíbené útočiště během horkých letních dnů.

Břeh řeky je tu vysypaný jemným světlým pískem, najdete tu veřejné sprchy, převlékárny i hřiště na plážový volejbal. Během léta sem místní rodiny i studenti vyrážejí s ručníky a slunečníky, aby chytali bronz a užívali si pikniky v trávě v přilehlém parku. Voda v řece sice bývá osvěžující, ale koupání je tu spíše pro otrlé.

Z pláže můžete vyrazit na příjemnou procházku podél břehů, které jsou lemované vzrostlými stromy poskytujícími dokonalý stín. Funguje tu také malý přístav, odkud pravidelně vyplouvá výletní loď Leyenda del Pisuerga. Plavba trvá asi hodinu a nabízí zase úplně jiný, velmi relaxační pohled na historické památky města z vodní hladiny.

12. Futuristická Cúpula del Milenio

Abyste si nemysleli, že celé město žije jen hlubokou historií, vydejte se kousek za řeku obdivovat moderní architekturu. Cúpula del Milenio je obrovská futuristická stavba ve tvaru prosklené polokoule, která stojí v ostrém, ale velmi osvěžujícím kontrastu se starobylými kostely a paláci na druhém břehu.

Tato impozantní high-tech konstrukce má velmi zajímavý původ. Byla totiž původně postavena pro světovou výstavu Expo 2008 ve městě Zaragoza jako pavilon zasvěcený vodě. Po skončení výstavy byla složitě rozebrána, převezena do Valladolidu a v roce 2011 znovu slavnostně otevřena pro veřejnost jako nový multifunkční prostor.

Kopule má úctyhodný průměr přes šestačtyřicet metrů a pod její průsvitnou střechou, která v noci krásně svítí různými barvami, se skrývá obrovská plocha. Dnes pavilon slouží jako moderní centrum pro nejrůznější akce, od lokálních sportovních soutěží přes módní přehlídky až po gurmánské festivaly. I když se zrovna nic nekoná, samotná stavba a náměstí kolem ní stojí za krátkou zastávku a pár fotek.

13. Románská věž Santa María La Antigua

Tento kostel patří k těm vůbec nejfotografovanějším místům v celém Valladolidu a jakmile ho uvidíte, hned pochopíte proč. Nachází se v těsném sousedství nedokončené katedrály a jeho nejvýraznějším prvkem je štíhlá románská věž s jehlanovitou střechou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve Španělsku.

Původní chrám na tomto místě stál už ve dvanáctém století a právě z té doby se dochovala úchvatná kamenná věž a severní arkádový portikus. Samotné tělo kostela však bylo ve čtrnáctém století přestavěno v elegantním gotickém stylu s typickými lomenými oblouky a opěrným systémem. Toto spojení dvou odlišných architektonických epoch působí neuvěřitelně harmonicky.

💡 Tip: Kolem kostela se rozprostírají krásně upravené zahrady s trávníkem a lavičkami. Je to ideální místo, kde si po prohlídce sousední katedrály můžete na chvíli sednout, dát si zmrzlinu a prostě se jen kochat výhledem na staré kamenné zdi zalité odpoledním sluncem.

14. Výlet za vínem do Ribera del Duero

Být ve Valladolidu a neochutnat místní víno by byl naprostý hřích. Město je totiž obklopeno hned pěti prestižními vinařskými oblastmi s chráněným označením původu. Tou absolutně nejslavnější je region Ribera del Duero, který se táhne podél řeky Duero směrem na východ od města a patří k absolutní špičce španělského vinařství.

Tento drsný region s horkými léty a mrazivými zimami dává vzniknout plným, strukturovaným a neuvěřitelně lahodným červeným vínům, která se vyrábějí převážně z lokální odrůdy Tinto Fino (což je místní název pro slavné Tempranillo). Zdejší vína běžně sbírají ta nejvyšší světová ocenění a zrají v dubových sudech ukrytých v podzemních sklepích.

Pokud máte auto, určitě vyrazte na jednodenní výlet po místních bodegas (vinařstvích). Můžete navštívit jak hypermoderní vinařství s architekturou od slavných designérů, tak malá rodinná hospodářství s tradicí předávanou po generace. Nezapomeňte si předem zarezervovat prohlídku s degustací, většina z nich stojí od patnácti do třiceti eur a zahrnuje i drobné občerstvení.

Pokud preferujete spíše bílé víno, vydejte se na jih do sousední oblasti Rueda, která je proslulá svými svěžími a aromatickými víny z odrůdy Verdejo. A jestli nemáte čas vyjet za hranice města, nezoufejte. Prakticky každý bar v centru Valladolidu vám nabídne fantastický výběr lokálních vín po skleničce za ceny, které vás velmi příjemně překvapí.

15. Semana Santa a bezmasé tapas hody

Pokud si můžete vybrat termín návštěvy, velikonoční týden (Semana Santa) je ve Valladolidu naprosto fenomenální zážitek, který byl dokonce vyhlášen událostí mezinárodního turistického významu. Na rozdíl od hlučné a veselé Andalusie jsou zdejší velikonoční procesí pověstná svým hlubokým tichem, respektem a nesmírně emotivní atmosférou. Ulicemi se nesou právě ty historické dřevěné sochy z Národního muzea sochařství, což je vizuálně ohromující podívaná.

S místní kulturou je neodmyslitelně spojená i kastilská gastronomie. Tradičním pokrmem celého regionu je vyhlášené lechazo asado, což je mladé sele nebo jehněčí pečené v tradičních hliněných pecích na dubovém dřevě. Maso se peče neuvěřitelně pomalu a místní restauratéři se chlubí tím, že je tak křehké, že ho mohou hostům porcovat hranou obyčejného keramického talíře.

My s Lukášem jsme ale dlouholetí vegetariáni, a tak jsme masité hody s úsměvem přenechali ostatním turistům. Naštěstí je místní tapas scéna tak neuvěřitelně bohatá, že jako vegetariáni tu rozhodně nebudete trpět hlady. Skvělé uličky plné tapas barů najdete hned v okolí Plaza Mayor.

💡 Tip: Zavedli jsme si tu náš vlastní večerní rituál. Chodili jsme z baru do baru, v každém si dali sklenku vína a k tomu úžasné bezmasé tapas. Nejvíc jsme si pochutnávali na tradiční bramborové tortille (tortilla de patatas), smažených zelených papričkách Padrón posypaných hrubozrnnou solí, sýrových kroketách a patatas bravas s pikantní omáčkou. Španělsko je pro vegetariány mnohem přívětivější, než se na první pohled zdá!

Kam dál z Valladolidu

Valladolid má obrovskou výhodu ve své strategické poloze a skvělém vlakovém spojení. Pokud se chystáte objevovat další krásy Španělska, vysokorychlostní vlaky AVE vás odsud dopraví doslova rychlostí blesku na všechna důležitá místa v zemi.

• Zpět do centra dění: Do hlavního města Madridu dojedete vlakem za pouhých 55 minut. Můžete si tu projít slavné muzeum Prado, dát si churros s čokoládou a užít si ruch opravdového velkoměsta.
• Za Gaudím na pobřeží: Pokud vás láká moře a modernistická architektura, nasedněte na přímý rychlovlak, který vás za necelé čtyři hodiny doveze přímo do Barcelony.
• Objevování Andalusie: Chcete zažít pravý jih a maurskou architekturu? I tam se dostanete vlakem velmi pohodlně. Inspirujte se našimi průvodci a vyrazte objevit nejkrásnější místa Andalusie. Můžete navštívit ohromující Sevillu, prozkoumat tajemnou Córdobu nebo se ztratit v uličkách pod palácem Alhambra v Granadě.
• Kulinářský sever: Pokud vás spíše láká chladnější Atlantik a ta vůbec nejlepší španělská gastronomie, vydejte se na sever do Baskicka. Nádherný San Sebastián s proslulými pintxos bary nebo Guggenheimovým muzeem proslavené Bilbao za ten výlet rozhodně stojí.

Nevíte si rady, co dalšího dobrého ochutnat? Mrkněte na náš velký přehled na téma typické španělské jídlo, kde najdete spoustu (i vegetariánské) inspirace.

Často kladené otázky