Bilbao, Španělsko: 23 tipů, co vidět a dělat

Když jsme loni s Lukášem jeli autem na naši pravidelnou „zimovací“ cestu do Portugalska, udělali jsme si zastávku, která nám naprosto vyrazila dech. Bilbao je opravdová perla severního Španělska, i když se to o něm možná v našich končinách tolik neví. Byla jsem moc ráda, že jsme si na něj vyhradili čas, protože tohle město dokázalo naprosto dokonale propojit hrdou baskickou tradici s tou nejmodernější architekturou. Z kdysi špinavého a upadajícího průmyslového města na řece Nervión se stala kosmopolitní metropole, která vás okamžitě vtáhne do své specifické atmosféry.

Pokud jste zvyklí na vyprahlý jih Španělska, tady zažijete kulturní i klimatický šok. Vzduch je tu vlhčí, sytá zeleň připomíná spíše Irsko a celkové tempo města je tak nějak příjemně uvolněné. My jsme si zamilovali toulání úzkými uličkami, objevování fantastických vegetariánských pintxos v zapadlých barech i obdivování ohromujících staveb, které se tu tyčí doslova na každém rohu. Připravila jsem pro vás opravdu detailního průvodce s neuvěřitelnými 23 tipy na to, co v tomto fascinujícím městě vidět, ochutnat a zažít. Pojďme se společně podívat na to nejzajímavější, co baskická metropole nabízí. ☺️

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Guggenheimovo muzeum je absolutní nutnost, i když vás moderní umění jinak vůbec nezajímá, protože samotná titanová budova je architektonický zázrak.
• Historické centrum Casco Viejo nabízí ty nejlepší toulky úzkými uličkami a najdete zde ty nejtradičnější bary pro večerní tah.
• Pintxos kultura je tu náboženstvím, takže zapomeňte na klasické večeře u jednoho stolu a vydejte se ochutnávat jednohubky z baru do baru.
• Lanovka na Mirador de Artxanda vám poskytne ten vůbec nejkrásnější panoramatický výhled na celé město a okolní zelené kopce.
• Most Vizcaya kousek za městem je technickým unikátem zapsaným v UNESCO a určitě stojí za krátký výlet vlakem.
• Na návštěvu si vyhraďte ideálně 3 plné dny, a pokud chcete vyrazit i do okolní přírody nebo k oceánu, protáhněte to klidně na pět dní.
• Nezapomeňte si přibalit deštník nebo pláštěnku, protože severní Španělsko je tak nádherně zelené právě proto, že tu poměrně často prší.

Kdy vyrazit do Bilbaa a jaké čekat počasí

Severní Španělsko, často označované jako España Verde neboli Zelené Španělsko, má naprosto odlišné klima než zbytek Pyrenejského poloostrova. Bilbao má mírné oceánské klima s příjemnými teplotami po celý rok, ale také s poměrně vysokým úhrnem srážek. Ne nadarmo se říká, že dešťové mraky jsou nutnou daní za ty nejšťavnatější pastviny a fantastické lokální suroviny. Pokud vyloženě nesnášíte déšť, musíte pečlivě plánovat.

Nejlepší období pro návštěvu je jednoznačně od června do září. V létě teploty zřídka přesáhnou 25 °C, což je naprosto ideální pro městskou turistiku a dlouhé procházky. Zatímco na jihu Španělska se v srpnu nedá dýchat kvůli extrémním vlnám veder, tady si užijete nádherné slunečné dny s příjemným vánkem od Atlantiku. My jsme tu zažili naprosto perfektní podmínky, kdy nám stačilo tričko a večer lehký svetřík.

Jaro a podzim nabízejí krásné barvy a menší počet turistů, ale musíte počítat s tím, že pravděpodobnost deště se výrazně zvyšuje. Může se stát, že vám proprší celé tři dny, ale stejně tak můžete chytit nádherný slunečný prodloužený víkend. Jarní měsíce (duben a květen) jsou skvělé pro obdivování rozkvetlé přírody v okolních kopcích, zatímco podzim je ideální pro milovníky gastronomie, protože vrcholí sezóna vína v nedaleké oblasti Rioja.

Zimní měsíce od prosince do března jsou chladnější, větrnější a často zatažené. Teploty se sice většinou drží nad nulou (kolem 8 až 12 °C), ale vlhký vzduch od oceánu umí zalézt pod nehty. Město má však své kouzlo i v této době a obrovskou výhodou jsou výrazně nižší ceny ubytování a nulové fronty u hlavních atrakcí. Pokud se rozhodnete pro zimní návštěvu, určitě si zabalte kvalitní nepromokavou bundu a dobrou náladu, kterou případně podpoříte skvělým lokálním vínem v útulných barech. 😅

Na samotné město vám budou bohatě stačit 2 až 3 dny. Zvládnete projít historické centrum, navštívit hlavní muzea a užít si večerní atmosféru. Pokud ale plánujete prozkoumat i nádherné okolí, vyrazit na pobřeží Biskajského zálivu nebo do hor, doporučuji vyhradit si alespoň 4 až 5 dní.

Kde se ubytovat v Bilbau

Bilbao naštěstí není tak rozlehlé jako Madrid nebo Barcelona, takže pokud si vyberete ubytování v širším centru, všude dojdete pohodlně pěšky. Město nabízí možnosti pro každý vkus i rozpočet, od luxusních designových hotelů až po útulné penziony. Při výběru lokality se zaměřte na to, co od pobytu očekáváte.

Pro ty, kteří chtějí být v absolutním centru dění, je ideální oblast Casco Viejo (Staré město) nebo sousední čtvrť Abando. Tady budete mít ty nejlepší pintxos bary doslova pod nosem a nasajete tu pravou historickou atmosféru. Přímo v této lokalitě můžeme vřele doporučit hotel Letoh Letoh Bilbao, který má skvělý moderní design a fantastickou polohu. Další výbornou volbou v centru je BYPILLOW Bilbo, což je velmi stylové a čisté ubytování za rozumnou cenu.

Pokud hledáte o něco luxusnější zážitek a milujete moderní architekturu, zaměřte se na oblast kolem muzea Guggenheim. Najdete tam nádherné hotely s výhledem na řeku a ikonické stavby. Skvělý poměr ceny a kvality v této prémiové čtvrti nabízí například Vincci Consulado de Bilbao. Je to nádherný hotel s terasou, odkud máte muzeum jako na dlani, a přitom vás noc nezruinuje tak jako okolní pětihvězdičkové resorty.

Pro cestovatele, kteří preferují klidnější a autentičtější lokální atmosféru, stojí za zvážení čtvrť Deusto. Nachází se na druhém břehu řeky, je velmi oblíbená mezi studenty a mladými lidmi, a najdete tu spoustu skvělých kaváren a levnějších restaurací. Do centra je to přitom jen krátká procházka přes most. Ať už si vyberete jakoukoliv čtvrť, doporučuji řešit rezervaci s dostatečným předstihem, my ubytování hledáme nejčastěji přes klasický Booking, kde je výběr největší.

23 tipů, co vidět a dělat v Bilbau

Bilbao je naprostým rájem pro všechny milovníky umění, neobvyklé architektury a skvělého jídla. Pojďme se podrobně podívat na ta nejzajímavější místa, která byste během své návštěvy rozhodně neměli minout.

1. Guggenheimovo muzeum — architektonický zázrak

Když se řekne Bilbao, asi každému se okamžitě vybaví právě tato ikonická stavba. Muzeum Guggenheim je absolutním symbolem moderního města a mistrovským dílem kanadsko-amerického architekta Franka O. Gehryho (ano, to je ten samý architekt, který v Praze navrhl náš Tančící dům). Budova byla otevřena v roce 1997 a odstartovala takzvaný „Guggenheimův efekt“, který proměnil upadající průmyslové město v kulturní metropoli světového formátu.

Samotná stavba je vlastně obrovskou sochou. Její fasáda je obložena 33 tisíci titanovými pláty, které se ve slunečním světle třpytí a mění barvu od stříbrné přes zlatou až po jemně narůžovělou. Architektura má připomínat rybí šupiny nebo trupy lodí, což odkazuje na námořní a průmyslovou historii města. Kolem muzea se můžete procházet hodiny a z každého úhlu bude vypadat úplně jinak. Doporučuji si ho prohlédnout jak za denního světla, tak večer, kdy je nádherně nasvícené.

Uvnitř na vás čeká rozsáhlá sbírka současného umění. Naprostým vrcholem je stálá instalace Richarda Serry s názvem „Hmota času“. Jde o obrovské bludiště z ohýbaných ocelových plátů, kterými můžete procházet a vnímat, jak se mění prostor a akustika kolem vás. Je to neskutečný zážitek i pro lidi, kteří modernímu umění běžně neholdují. Kromě toho tu najdete neustále se měnící výstavy světových umělců.

Vstupenky stojí kolem 16 až 18 eur podle aktuální sezóny. I mimo hlavní letní sezónu tu bývají poměrně dlouhé fronty, takže rozhodně doporučuji zakoupit lístky předem. My často používáme online portál GetYourGuide pro rezervaci vstupenek na konkrétní čas, čímž ušetříte spoustu drahocenného času, který pak můžete věnovat ochutnávání místních dobrot.

💡 Tip od místní: Pokud chcete vidět muzeum z té nejlepší perspektivy, vydejte se na protější břeh řeky k univerzitě, odkud pořídíte ty nejkrásnější panoramatické fotky bez davů turistů.

2. Puppy od Jeffa Koonse — nejroztomilejší strážce

Když přijdete na hlavní náměstí před muzeem Guggenheim, zaručeně vás upoutá obrovská, dvanáctimetrová socha psa. Tato neobvyklá instalace se jmenuje Puppy a stala se snad ještě oblíbenějším maskotem města než samotné muzeum. Socha je dílem slavného amerického umělce Jeffa Koonse a představuje štěně západohorského bílého teriéra. Původně tu měla stát jen dočasně, ale obyvatelé Bilbaa si ji zamilovali natolik, že ji město nakonec odkoupilo natrvalo.

To, co dělá sochu tak unikátní, je její povrch. Celý pes je totiž vytvořen z živých květin zasazených do složité ocelové konstrukce s integrovaným zavlažovacím systémem. Používá se na ni přes 38 000 rostlin, mezi kterými najdete begonie, petúnie, lobelky nebo afrikány. Je to vlastně taková obrovská vertikální zahrada ve tvaru zvířete, která vyžaduje každodenní péči týmu zahradníků.

Díky použití živých rostlin se vzhled sochy mění podle ročního období. Na jaře a v létě Puppy září pestrými barvami a květy jsou v plném rozkvětu, zatímco na podzim a v zimě má trochu tlumenější, zelenější kabátek. Dvakrát do roka probíhá kompletní přesazování všech rostlin, což je samo o sobě fascinující podívaná, kterou se občas podaří turistům zahlédnout.

Puppy symbolizuje radost, nevinnost a důvěru. Je to pravděpodobně to nejfotografovanější místo v celém Bilbau, takže se připravte na to, že ulovit fotku bez dalších lidí v záběru vyžaduje trochu trpělivosti nebo hodně brzké vstávání. Určitě si ale sochu obejděte ze všech stran, z každého úhlu působí trochu jinak. 😉

💡 Tip od místní: Nejlepší světlo na focení Puppyho je v pozdním odpoledni, kdy zapadající slunce nádherně nasvítí barevné květy a vytvoří kouzelnou atmosféru.

3. Maman — obří pavouk nad řekou

Zatímco zepředu hlídá muzeum roztomilý květinový pes, ze zadní strany směrem k řece Nervión na vás čeká něco mnohem dramatičtějšího. Monumentální bronzová socha pavouka s názvem Maman je dílem slavné francouzsko-americké umělkyně Louise Bourgeois. S výškou přes 9 metrů a rozpětím nohou více než 10 metrů působí z dálky až děsivě, ale její skutečný význam je hluboce dojemný.

Název „Maman“ znamená ve francouzštině „maminka“. Umělkyně tuto sochu vytvořila jako poctu své vlastní matce, která pracovala jako restaurátorka historických tapiserií ve Francii. Pavouk pro ni nebyl symbolem strachu, ale naopak zosobňoval ochranu, trpělivost, užitečnost a kreativitu — přesně ty vlastnosti, které obdivovala na své matce. Když tká pavučinu, je vlastně tkadlenou, stejně jako její maminka.

Pokud se odvážíte a stoupnete si přímo pod obří pavoučí tělo, čeká vás překvapení. V břiše pavouka se skrývá drátěný koš obsahující mramorová vejce, což ještě více umocňuje téma mateřství, zranitelnosti a ochrany nového života. Kontrast mezi tvrdým, tmavým bronzem nohou a hladkým, světlým mramorem vajec je vizuálně velmi působivý.

Tato socha v Bilbau není jediná na světě. Jde o jeden z několika odlitků, takže její sestry můžete potkat například před galerií Tate Modern v Londýně, v Tokiu nebo v Ottawě. Zde v Bilbau však pavouk tvoří naprosto dokonalý kontrast s hladkou a lesklou titanovou fasádou muzea Guggenheim v pozadí.

💡 Tip od místní: Zkuste se pod pavouka postavit večer. Okolní osvětlení vrhá přes jeho dlouhé nohy dramatické stíny na dlažbu, což vytváří naprosto fantastickou scénu.

4. Most La Salve (Puente de La Salve)

Tento ikonický červený most, který doslova protíná areál muzea Guggenheim, je jednou z nejvýraznějších dopravních staveb ve městě. Most s výrazným červeným obloukem byl původně postaven v 70. letech 20. století z čistě praktických důvodů, aby propojil centrum města s předměstími. Jeho název „La Salve“ odkazuje na místo, odkud námořníci vracející se z oceánu poprvé spatřili baziliku Begoña a modlili se k Panně Marii.

Když se stavělo muzeum Guggenheim, architekt Frank Gehry se rozhodl most nezbourat, ale chytře ho začlenit do celkového designu komplexu. V roce 2007, k desátému výročí otevření muzea, dostal most svůj současný vzhled. Byl k němu přidán obrovský červený portál ve tvaru písmene H, jehož autorem je francouzský umělec Daniel Buren.

Tento červený oblouk nese název „L’Arc Rouge“ a jeho zářivá barva fantasticky kontrastuje s šedavým titanem muzea. Z dálky to vypadá, jako by most muzeum objímal. Je to také skvělé místo pro fotografy, protože z chodníku pro pěší na mostě se nabízí jeden z nejlepších výhledů na samotné muzeum i na řeku Nervión.

Pokud si chcete most prohlédnout zblízka, můžete na něj vyjet proskleným výtahem přímo od řeky. Výtah je zdarma a ušetří vám šlapání do kopce. Věž výtahu je navíc obložena stejným kamenem jako okolní budovy, takže dokonale zapadá do celkové architektury nábřeží.

💡 Tip od místní: Při procházce po mostě si všimněte, jak se mění perspektiva na muzeum. Z výšky totiž mnohem lépe vynikne tvar lodi, který Gehry do své stavby promítl.

5. Casco Viejo — ztraceni v Sedmi ulicích

Historické srdce Bilbaa, známé jako Casco Viejo nebo také „Zazpi Kaleak“ (v překladu Sedm ulic), je místem, kde to všechno začalo. Původní středověké město tvořily pouze tři ulice, ke kterým se později přidaly další čtyři, čímž vznikl charakteristický labyrint, který tu najdete dodnes. Je to nejživější a nejautentičtější část města, kde se historie prolíná s každodenním životem místních obyvatel.

Procházka úzkými, dlážděnými uličkami je jako cesta časem. Mnoho budov tu má nádherné prosklené balkony, které jsou pro baskickou architekturu typické a v minulosti sloužily k zachycení co nejvíce vzácného slunečního svitu. Dnes v přízemí těchto historických domů najdete nepřeberné množství obchůdků, pekáren, tradičních řemeslných dílen a samozřejmě těch nejlepších barů.

Právě v Casco Viejo se odehrává ten pravý baskický večerní rituál zvaný „txikiteo“. Spočívá v tahání od baru k baru, ochutnávání pintxos a popíjení vína. Lidé tu většinou nesedí u stolů, ale postávají s přáteli na ulici před bary s malou skleničkou vína v ruce. Je to neuvěřitelně společenská a hlasitá záležitost, do které se rozhodně musíte zapojit, abyste nasáli tu pravou místní atmosféru.

Doporučuji se tu jen tak ztratit a bloudit bez cíle. Objevte skrytá malá náměstíčka, nakoukněte do výloh se starožitnostmi a nechte se unášet davem. Navíc je celá tato oblast vyhrazena pouze pro pěší, takže vás při objevování nebudou rušit žádná auta, jen občasný cinkot sklenic a smích linoucí se z otevřených dveří barů.

💡 Tip od místní: Ulice Somera je považována za jednu z nejlepších pro večerní pintxos crawl. Začněte na jejím začátku a prostě postupujte od jednoho podniku ke druhému.

6. Katedrála Santiago — gotický klenot Baskicka

Přímo uprostřed spleti uliček Casco Viejo se tyčí nádherná gotická Katedrála Santiago. Tato stavba ze 14. století je nejvýznamnějším chrámem v celém Bilbau a je zasvěcena svatému Jakubovi (Santiago), patronovi města a také patronovi poutníků. Bilbao totiž leží na severní trase slavné Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela, takže tu často potkáte poutníky s batohy a typickými mušlemi.

Na katedrále je zajímavé to, že ačkoliv patří k nejstarším stavbám ve městě, status katedrály získala oficiálně až v roce 1950. Její architektura je velmi ucelená a čistá, což u podobně starých staveb nebývá zvykem, protože se často stavěly a přestavovaly po staletí. Zde můžete obdivovat krásnou křížovou klenbu a elegantní gotické proporce.

Zajímavostí je hlavní průčelí a věž katedrály, které jsou mnohem mladší než zbytek stavby. Byly přistavěny až na konci 19. století v novogotickém stylu, ale do původního rázu budovy zapadají tak dokonale, že to jako laik pravděpodobně vůbec nepoznáte. Uvnitř se nachází krásný ambit (křížová chodba), který je oázou naprostého ticha uprostřed hlučného starého města.

Vstup do katedrály je zpoplatněn (stojí kolem 6 eur), ale v ceně lístku je zahrnutý i audioprůvodce, který vám velmi poutavě přiblíží historii stavby i celého města. Pokud máte rádi sakrální architekturu nebo jen hledáte chvilku klidu a zamyšlení, tohle místo byste neměli vynechat.

💡 Tip od místní: Prohlédněte si takzvanou „Puerta del Ángel“ (Andělskou bránu), přes kterou dodnes vcházejí do chrámu poutníci mířící do Santiaga de Compostela.

7. Plaza Nueva — srdce společenského života

I když název „Plaza Nueva“ znamená Nové náměstí, ve skutečnosti pochází z poloviny 19. století. Toto nádherné neoklasicistní náměstí má dokonalý čtvercový tvar a je ze všech stran obklopené budovami s krásnými podloubími a arkádami. Je to jedno z mála míst ve starém městě, kde se prostor otevírá a vy můžete volně dýchat.

Přes den je to poměrně klidné místo, kam chodí místní maminky s dětmi nebo senioři na kávu, ale jakmile se začne blížit večer, náměstí ožije neuvěřitelnou energií. Pod arkádami se totiž nachází jedny z nejlepších a nejvyhlášenějších pintxos barů v celém Bilbau. Lidé se tísní u pultů, sedí na venkovních zahrádkách a celým prostorem se nese hlasitá baskická i španělská konverzace.

Pokud budete v Bilbau o víkendu, rozhodně si nenechte ujít tradiční nedělní trh, který se na náměstí koná. Od brzkého rána se pod arkádami rozloží desítky stánků, kde sběratelé a obchodníci nabízejí staré knihy, mince, známky, starožitnosti a různé kuriozity. Je to skvělá příležitost, jak ulovit originální suvenýr s opravdovým příběhem.

Náměstí má pět přístupových bran, kterými se dostanete zpět do úzkých uliček starého města. Díky uzavřenému tvaru tu panuje skvělá akustika, takže tu často narazíte na pouliční muzikanty, kteří dokreslují už tak skvělou a pohodovou atmosféru tohoto místa.

💡 Tip od místní: Zastavte se v baru Café Bar Bilbao pod arkádami. Patří k nejstarším na náměstí a zachoval si svůj původní, nádherný dlaždičkový interiér z počátku 20. století.

8. Mercado de la Ribera — ráj pro gurmány

Hned na okraji starého města, přímo na břehu řeky Nervión, stojí budova, kterou prostě nepřehlédnete. Mercado de la Ribera je s plochou přes 10 000 metrů čtverečních největším krytým trhem v celé Evropě. Současná budova pochází z roku 1929 a je postavena v krásném stylu art deco, s obrovskými okny a nádhernými barevnými vitrážemi, které propouštějí dovnitř spoustu přirozeného světla.

Uvnitř vás čeká exploze barev, vůní a zvuků. Trh je rozdělen do tří pater podle typu zboží. V přízemí najdete ryby a mořské plody, které sem dovážejí čerstvé z nedalekého oceánu (pokud nejste vegetariáni jako my, je to fascinující podívaná). V prvním patře se prodává maso a ve druhém najdete nádherné stánky s čerstvou zeleninou, ovocem, sýry, houbami a lokálními specialitami.

Tržnice neslouží jen k nakupování, ale stala se i obrovským gastronomickým centrem. V jedné z částí budovy vznikl takzvaný gastromarket, kde najdete desítky stánků nabízejících čerstvě připravené pintxos a nápoje. Můžete si tu vybrat z nepřeberného množství jednohubek, sednout si k velkým společným stolům nebo na terasu s výhledem na řeku a užívat si skvělé jídlo za velmi přijatelné ceny.

Pokud chcete zažít trh v jeho nejautentičtější podobě, doporučuji vyrazit brzy ráno, ideálně v pátek nebo v sobotu, kdy sem chodí nakupovat nejvíce místních obyvatel a šéfkuchařů z okolních restaurací. V neděli bývá trh (s výjimkou gastrozóny) zavřený, takže si návštěvu dobře naplánujte.

💡 Tip od místní: Určitě ochutnejte sýr Idiazábal, který se prodává v mnoha stáncích. Je to tradiční baskický ovčí sýr, mírně pikantní a často lehce zauzený. S kouskem křupavé bagety je to dokonalost.

9. Iglesia de San Nicolás — barokní perla

Když se budete procházet po okraji starého města Casco Viejo směrem k řece, narazíte na velmi elegantní stavbu. Tento barokní kostel z 18. století je zasvěcen svatému Mikuláši z Bari, který je patronem námořníků. Vzhledem k tomu, že Bilbao bylo odjakživa úzce spjato s námořním obchodem a mořeplavbou, je umístění a význam tohoto kostela zcela logické.

Zajímavé je, že současný kostel stojí na místě původní kaple z roku 1490, kterou bohužel zničily ničivé povodně, jež byly v minulosti pro město velkým problémem. Kostel, jak ho vidíme dnes, byl dokončen v roce 1756 a má velmi zajímavý půdorys ve tvaru řeckého kříže s krásnou centrální kupolí. Jeho historie je poměrně pohnutá — během karlistických válek v 19. století dokonce sloužil jako vojenský sklad a v roce 1816 do něj uhodil blesk.

Pokud vstoupíte dovnitř, budete ohromeni nádherným interiérem, kterému vévodí pět barokních a rokokových oltářů. Jsou dílem dvorního sochaře Juana Pascuala de Meny a patří k tomu nejlepšímu, co z tohoto období ve španělském Baskicku najdete. Dřevořezby jsou neuvěřitelně detailní a bohatě zlacené, což vytváří krásný kontrast s jinak poměrně strohým, tmavým interiérem.

Kostel je dodnes aktivní farností, takže při návštěvě respektujte probíhající mše a modlitby. Zvenku si všimněte zajímavého průčelí se dvěma věžemi a bronzovým tympanonem nad hlavním vchodem, který sem byl přidán na konci 19. století a dodává budově velmi vznešený vzhled.

💡 Tip od místní: Hned vedle kostela se nachází stanice metra navržená Normanem Fosterem. Všimněte si toho fantastického architektonického kontrastu mezi barokním chrámem a supermoderním proskleným vstupem do podzemí.

10. Baskické muzeum — klíč k pochopení regionu

Pokud chcete pochopit, proč se obyvatelé Bilbaa cítí být v první řadě Bsky a až v druhé řadě Španěly, tohle místo nesmíte vynechat. Baskické muzeum (Museo Vasco) sídlí v nádherné budově bývalé jezuitské koleje ze 17. století, přímo v srdci starého města. Nabízí naprosto fascinující vhled do izolované kultury a historie tohoto hrdého národa.

Baskové jsou jedním z nejstarších národů v Evropě a jejich jazyk, Euskara, je absolutní lingvistickou záhadou. Není totiž příbuzný s žádným jiným známým jazykem na světě. V muzeu najdete skvělé expozice, které vysvětlují původ tohoto jazyka, a také si tu můžete poslechnout jeho jedinečné znění. Pro nás to znělo trochu jako elfština smíchaná se španělštinou. 😁

Ve třech patrech muzea najdete obrovskou sbírku artefaktů dokumentujících tradiční baskický způsob života. Jsou tu modely starých rybářských lodí, ukázky tradičních krojů, masivní nástroje pro zpracování železa, kterým byl region proslulý, a expozice věnovaná pastevectví v okolních drsných horách. Velmi zajímavá je také část věnovaná tradičním baskickým sportům, jako je sekání dřeva na čas nebo zvedání obřích kamenů.

Na nádvoří muzea se nachází jeden z nejzáhadnějších exponátů — takzvaný Mikeldiho idol, obrovská kamenná socha zvířete (asi kance nebo býka) pocházející z doby železné. Vstupné do muzea je velmi symbolické (často jen 3 eura) a ve čtvrtek odpoledne bývá dokonce zdarma, takže se sem určitě zajděte podívat.

💡 Tip od místní: Budova muzea má krásnou a tichou křížovou chodbu (klaustro), kde si můžete na chvíli odpočinout od ruchu velkoměsta a obdivovat staré kamenné erby baskických šlechtických rodů.

11. Teatro Arriaga — elegantní kulturní centrum

Když vyjdete ze starého města směrem k řece, vaše oči okamžitě přitáhne majestátní budova divadla Teatro Arriaga. Tato nádherná neobarokní stavba z konce 19. století je inspirována pařížskou operou Palais Garnier a je pojmenována po místním skladateli Juanu Crisóstomu de Arriagovi, kterému se často přezdívalo „španělský Mozart“, protože zemřel velmi mladý, ale zanechal po sobě úžasné dílo.

Budova má za sebou docela dramatickou historii. V roce 1914 ji zničil rozsáhlý požár a o několik desítek let později ji zdevastovaly obrovské povodně v roce 1983, kdy voda dosahovala až do druhého patra. Divadlo však bylo vždy pečlivě zrekonstruováno a dnes září v plné kráse. Jeho fasáda zdobená sochami a elegantními balkony je jedním z nejkrásnějších fotopointů ve městě.

I když neplánujete jít na večerní představení, můžete si zaplatit komentovanou prohlídku interiéru, která se koná většinou o víkendech dopoledne. Uvidíte nádherně zdobené hlediště, královskou lóži, obrovský lustr a luxusní foyer plné zrcadel a plyše. Je to jako vstoupit do úplně jiného, aristokratického světa.

Pokud máte rádi kulturu, určitě se před cestou podívejte na jejich program. Hrají se tu opery, balet, klasické činoherní hry, ale pořádají se tu i koncerty moderní hudby a flamenca. Lístky se dají sehnat za rozumné ceny a zážitek z představení v takto historickém prostoru je opravdu nezapomenutelný.

💡 Tip od místní: Před divadlem se rozkládá malé náměstíčko, které je oblíbeným místem setkávání místních. Je to skvělý výchozí bod pro procházku podél řeky směrem k muzeu Guggenheim.

12. Mirador de Artxanda — město jako na dlani

Pokud bych vám měla doporučit jen jednu jedinou vyhlídku v Bilbau, byla by to jednoznačně hora Artxanda. Z tohoto kopce tyčícího se na severním okraji města máte celé Bilbao doslova jako na dlani. Uvidíte, jak se město rozkládá v údolí, jak jím protéká řeka Nervión a jak je ze všech stran obklopené těmi nádhernými, sytě zelenými kopci, které jsou pro Baskicko tak typické.

Nahoru sice můžete vyjít pěšky, ale daleko lepším zážitkem je cesta historickou pozemní lanovkou (Funicular de Artxanda). Její spodní stanici najdete nedaleko mostu Zubizuri. Lanovka funguje už od roku 1915 a její ikonické červené vagónky vás vyvezou na vrchol za pouhé 3 minuty. Zpáteční jízdenka stojí necelá 4 eura a jízda samotná je skvělý retro zážitek.

Na vrcholu vás nečeká jen vyhlídková plošina, ale celý rozlehlý park, kde místní tráví víkendová odpoledne. Je tu spousta zeleně, laviček, a dokonce i několik restaurací, kde dělají skvělé lokální speciality (většinou masové hody, ale dají se najít i dobré bramborové tortilly a sýry). Najdete tu také zajímavou obrovskou sochu otisku prstu, která slouží jako památník obětem španělské občanské války.

Určitě doporučuji vyrazit sem v jasný den, za dobré viditelnosti totiž na jedné straně vidíte celé město a na druhé straně dohlédnete až k oceánu. Úplně nejkouzelnější je to tu těsně před západem slunce, kdy se údolí zalije zlatým světlem a na budovách dole se začnou rozsvěcet první světla.

💡 Tip od místní: Pokud máte nabitou kartu Barik (místní kartička na MHD), můžete s ní zaplatit i jízdu lanovkou a vyjde vás to výrazně levněji než nákup jednorázového lístku.

13. Most Zubizuri — Calatravova bílá plachetnice

Kromě červeného mostu La Salve má Bilbao ještě jeden ikonický most, který spojuje oba břehy řeky nedaleko lanovky na Artxandu. Most Zubizuri (což v baskičtině znamená prostě „Bílý most“) je dílem slavného španělského architekta Santiaga Calatravy. Pokud jste někdy byli ve Valencii (o které máme na blogu samostatný článek), jeho nezaměnitelný styl okamžitě poznáte.

Most byl otevřen v roce 1997 a jeho elegantní oblouková konstrukce má připomínat napnutou plachtu lodi. Působí neuvěřitelně lehce a vzdušně a okamžitě se stal jedním ze symbolů moderního Bilbaa. Je určen výhradně pro pěší, takže se po něm můžete v klidu procházet a obdivovat zajímavé architektonické detaily i výhledy na řeku.

S mostem se ale pojí i jedna docela úsměvná architektonická chyba. Calatrava původně navrhl podlahu mostu ze skleněných dlaždic, což vypadalo úžasně, obzvlášť v noci, kdy byl most zespodu nasvícen. Jenže v Bilbau velmi často prší, sklo bylo extrémně kluzké a místní si tu pravidelně lámali nohy. Město to nakonec vyřešilo tak, že přes nádherné sklo natáhlo obyčejný tmavý protiskluzový koberec, z čehož architekt prý neměl vůbec radost. 😅

Ať už s kobercem nebo bez, Zubizuri je krásným příkladem toho, jak moderní architektura dokáže oživit nábřeží. Vede přímo od promenády k moderním věžím Isozaki Atea, což vytváří krásnou vizuální osu spojující řeku s městem.

💡 Tip od místní: Projděte se po mostě po setmění. Bílá konstrukce je krásně nasvícená a odráží se v temné hladině řeky, což je ideální příležitost pro romantickou večerní fotku.

14. Muzeum výtvarného umění (Bellas Artes)

Zatímco všichni turisté míří rovnou do Guggenheimu, místní vám řeknou, že skutečným klenotem pro milovníky klasického umění je Muzeum Bellas Artes. Nachází se v krásném parku Doña Casilda a patří k těm nejvýznamnějším muzeím v celém Španělsku. Pokud máte rádi malířství, strávíte tu klidně půl dne.

To, co dělá toto muzeum tak výjimečným, je obrovský rozsah jeho sbírek. Najdete zde více než 10 000 uměleckých děl od středověku až po současnost. Můžete tu obdivovat mistrovská díla od velikánů, jako jsou El Greco, Francisco Goya, Bartolomé Esteban Murillo nebo Paul Gauguin. Navíc se muzeum může pochlubit absolutně největší sbírkou baskického umění na světě, což vám pomůže pochopit místní kulturu z vizuálního hlediska.

Samotná budova je zajímavým mixem stylů. Původní neoklasicistní část z roku 1945 byla v 70. letech rozšířena o moderní křídlo, a v současné době (okolo roku 2026) probíhá další masivní rozšíření pod vedením slavného architekta Normana Fostera. Cílem je propojit staré budovy novou střešní konstrukcí a vytvořit tak nové výstavní prostory.

Vstupné se pohybuje kolem 10 eur, ale každý den od 18:00 do 20:00 je vstup do stálých expozic zdarma (časy se mohou měnit, doporučuji ověřit na oficiálním webu). Je to skvělá příležitost, jak si prohlédnout ty nejlepší kousky, i když zrovna cestujete s omezeným rozpočtem.

💡 Tip od místní: Nenechte si ujít sekci věnovanou Franciscu Goyovi. Jeho portréty, které jsou zde vystaveny, jsou neskutečně psychologicky propracované a patří k vrcholům celé sbírky.

15. Park Doña Casilda — zelená oáza klidu

Pokud budete potřebovat chvíli orazit po celodenním běhání po památkách, nebo pokud se budete chtít schovat před letním sluncem, zamiřte sem. Park Doña Casilda Iturrizar je tím nejkrásnějším a nejrozlehlejším parkem v centru Bilbaa, který se nachází jen kousek od muzea Guggenheim a přímo obklopuje Muzeum Bellas Artes.

Tento park ve francouzském a anglickém stylu pochází z počátku 20. století a místní mu často láskyplně říkají „Park kachen“ (Parque de los Patos). Důvod pochopíte hned, jakmile dojdete k velkému romantickému jezírku uprostřed, které je plné kachen, labutí a pávů volně se procházejících po trávnících. Je to ideální místo, pokud cestujete s dětmi.

V parku najdete krásné široké promenády lemované vzrostlými stromy, klasicistní sochy, fontány a dokonce i starý dřevěný kolotoč. Je to přesně ten typ místa, kam si místní chodí číst knížku, běhat, nebo si jen tak sednout na lavičku a pozorovat cvrkot. V létě tu stromy poskytují nádherný, chladivý stín.

Když jsme tu byli my, objevili jsme tu i krásnou pergolu s vodotrysky, kde se občas pořádají venkovní koncerty. Park je perfektním místem pro piknik, takže doporučuji nakoupit si čerstvé sýry, olivy a bagetu na tržnici Ribera a udělat si oběd v trávě pod stromy.

💡 Tip od místní: Zkuste najít nádhernou romantickou fontánu zvanou „Fuente de los patos“ nebo starou meteorologickou stanici, která tu stojí už od dob založení parku.

16. Centrum Azkuna (Alhóndiga) — víno a kultura

Tohle místo je dokonalou ukázkou toho, jak se dá stará, nevyužívaná industriální budova přetvořit v něco naprosto dechberoucího. Budova původně sloužila jako obrovský sklad vína (Alhóndiga) z počátku 20. století. Dlouhé roky chátrala, než se jí chopil slavný francouzský designér Philippe Starck a vytvořil z ní multifunkční kulturní centrum Azkuna Zentroa.

Když vejdete dovnitř, budete si chvíli připadat jako v pohádce. Starck nechal vybourat vnitřek budovy a postavil do něj tři obří cihlové kvádry, které drží na 43 unikátních sloupech. Žádný z těchto sloupů není stejný – najdete tu sloupy ve tvaru draků, klasických řeckých soch, orientálních vzorů nebo zvířecích motivů. Procházet se mezi nimi a zkoumat detaily je neuvěřitelná zábava.

To ale není všechno. Když zvednete hlavu nahoru, uvidíte přes prosklený strop přímo do bazénu, který se nachází na střeše budovy. Můžete tak pozorovat plavce vznášející se nad vašimi hlavami, což je docela surreálný zážitek. V centru najdete také moderní knihovnu, kina, výstavní prostory, výborné kavárny a fitness centrum.

Vstup do „Atria kultur“, kde se nacházejí zmíněné sloupy, je zcela zdarma. Je to úžasné místo, kam se můžete schovat, když venku zrovna prší (což se, jak už víme, v Bilbau stává poměrně často). Můžete tu nasát moderní uměleckou atmosféru, dát si kávu a pozorovat ruch tohoto neobyčejného komunitního prostoru.

💡 Tip od místní: Zajeďte výtahem do nejvyššího patra na takzvanou „Sun Terrace“ (Sluneční terasu), odkud je krásný výhled na střechy okolních domů a kde si můžete odpočinout na lehátkách.

17. Gran Vía a Palacio de la Diputación

Každé velké španělské město má svou hlavní tepnu a v Bilbau je to Gran Vía Don Diego López de Haro. Tato široká, elegantní ulice je výkladní skříní moderního města a táhne se od starého centra až k parku Doña Casilda. Je lemovaná vzrostlými stromy, lavičkami a především nádhernou buržoazní architekturou z přelomu 19. a 20. století, kdy město bohatlo díky průmyslu.

Pokud milujete nakupování, tady budete v sedmém nebi. Najdete tu butiky všech světových i prestižních španělských značek, stejně jako velký obchodní dům El Corte Inglés. Ale i když zrovna neplánujete provětrat peněženku, procházka po Gran Vía stojí za to už jen kvůli obdivování precizně zdobených fasád starých bank a úřadů.

Asi nejkrásnější budovou na celé třídě je Palacio de la Diputación Foral de Bizkaia (Palác zemské vlády). Je to ohromující, bohatě zdobená budova z konce 19. století, která vypadá spíše jako královský palác než jako úřad. Můžete se přihlásit na bezplatnou komentovanou prohlídku interiéru, kde uvidíte nádherné mramorové schodiště, fresky a luxusní sály.

Ulice je plná života od rána do večera. V její centrální části se nachází náměstí Plaza Moyúa s krásnou barevnou fontánou, které funguje jako hlavní dopravní a společenský uzel. Zde se kříží všechny důležité cesty a najdete tu i další ze slavných „fosteritos“ — prosklených vstupů do metra od Normana Fostera.

💡 Tip od místní: Projděte si ulici v podvečer, kdy je krásně nasvícená a plná místních obyvatel (takzvaných bilbaínos), kteří si sem po práci vyšli na tradiční večerní procházku (paseo).

18. Radnice Bilbaa — historická elegance na břehu řeky

Když se vydáte na procházku podél řeky Nervión, určitě narazíte na nepřehlédnutelnou budovu Radnice (Ayuntamiento de Bilbao). Tato elegantní stavba z roku 1892 byla postavena na místě bývalého františkánského kláštera a je nádhernou ukázkou francouzského eklekticismu. Její architekt Joaquín Rucoba se nechal inspirovat pařížskou radnicí a je to na první pohled znát.

Budova má krásnou zvonici a k hlavnímu vchodu vede majestátní schodiště, které je oblíbeným místem pro svatební fotografie místních párů. I když je to dodnes fungující úřední budova, její význam přesahuje jen administrativu — je to jeden ze symbolů prosperity města na konci 19. století.

Pokud budete mít možnost (většinou je to možné po předchozí rezervaci na webu města), určitě nahlédněte dovnitř, konkrétně do Arabského sálu (Salón Árabe). Tento sál, navržený stejným architektem, je inspirován maurskou architekturou paláců v Andalusii a je neuvěřitelně detailně zdobený kachličkami a štuky. Slouží pro ty nejslavnostnější události a přijímání významných hostů města.

Před radnicí se rozkládá malé náměstí s moderní sochou od baskického umělce Jorgeho Oteizy, která vytváří zajímavý vizuální kontrast mezi historickou budovou a moderním uměním, což je pro Bilbao tak typické. Od radnice se pak nabízí krásný výhled na most Zubizuri a promenádu podél řeky.

💡 Tip od místní: Radnice je skvělým výchozím bodem pro večerní procházku podél řeky směrem ke Guggenheimu. Nábřeží je tu široké, krásně upravené a plné cyklistů a běžců.

19. Torres Isozaki (Isozaki Atea) — brána do města

Při pohledu na panorama Bilbaa od řeky si nelze nevšimnout dvou výrazných skleněných mrakodrapů, které stojí přímo u mostu Zubizuri. Torres Isozaki (neboli Isozaki Atea, což baskicky znamená Brána Isozaki) jsou dílem slavného japonského architekta Araty Isozakiho. Byly dokončeny v roce 2008 a představují další dílek do skládačky moderní transformace města.

Tyto dvě symetrické, 82 metrů vysoké věže sice slouží převážně jako luxusní rezidenční a kancelářské budovy, ale jejich urbanistický význam spočívá v tom, jak propojují řeku s výše položenou čtvrtí Ensanche. Architekt je navrhl tak, aby fungovaly jako pomyslná vstupní brána do města pro lidi přicházející po mostě Zubizuri od starého města.

Mezi věžemi se nachází monumentální, široké schodiště inspirované slavnými Španělskými schody v Římě. Toto schodiště není jen průchozím místem, ale veřejným prostorem, kde si lidé sedají, pijí kávu a pozorují ruch dole u řeky. Je to skvělý příklad toho, jak moderní architektura může sloužit lidem a nevytvářet jen chladné skleněné bariéry.

Komplex věží a mostu tvoří jeden z nejzajímavějších architektonických celků v Bilbau. Doporučuji si toto místo projít odpoledne, kdy se slunce opírá do skleněných fasád věží a vytváří zajímavé světelné efekty na zemi i na hladině řeky.

💡 Tip od místní: Pokud se vám nechce šlapat po těch obrovských schodech nahoru do města, podél stěn věží se nacházejí nenápadné, ale veřejně přístupné výtahy, které vás vyvezou až nahoru na ulici.

20. Stadion San Mamés — fotbalová katedrála

I když jsme s Lukášem fotbaloví analfabeti a tomuto sportu vůbec neholdujeme, nemůžeme v průvodci Bilbaem vynechat stadion San Mamés. Pro místní je to totiž doslova posvátné místo a fotbalovému klubu Athletic Bilbao se tu fandí s náboženským fanatismem. Není divu, že se starému i novému stadionu přezdívá „La Catedral“ (Katedrála).

Klub Athletic Bilbao je světovým unikátem, protože za něj hrají výhradně hráči, kteří se narodili nebo fotbalově vyrostli v širším Baskicku. Tato hrdá tradice dělá z klubu víc než jen sportovní tým – je to symbol národní identity. Nový stadion byl otevřen v roce 2013, pojme 53 000 diváků a z architektonického hlediska jde o naprostou špičku, za kterou získal řadu mezinárodních ocenění.

Zvenku budova působí velmi moderně a dynamicky, její fasáda je tvořena nakloněnými lamelami, které v noci nádherně svítí v klubových červeno-bílých barvách. I když nepůjdete na zápas (lístky bývají často vyprodané a hodně drahé), můžete si zaplatit prohlídku stadionu a obrovského interaktivního muzea, které mapuje historii klubu a celého regionu.

Přímo ve stadionu se nachází také vyhlášená restaurace s výhledem na hřiště. Atmosféra v okolí stadionu v den zápasu je něco, co stojí za to zažít, i když fotbalu nerozumíte. Ulice se zaplní lidmi v dresech, ze všech barů voní pintxos a zpívají se tradiční baskické chorály. My jsme se do davu na chvíli přimíchali a ta energie byla neskutečná!

💡 Tip od místní: Fanouškovský obchod (megastore) přímo na stadionu je obrovský a najdete v něm neuvěřitelně kreativní suvenýry, od oblečení až po tradiční baskické barety s logem klubu.

21. Bilborock — kostel, kde hraje rock’n’roll

Tohle je přesně ten typ místa, který ukazuje nekonvenční duši Bilbaa. Bilborock se nachází v budově bývalého kostela La Merced ze 17. století, který stojí hned u řeky na okraji starého města. Kostel byl v 90. letech odsvěcen, kompletně zrekonstruován a proměněn v živé kulturní centrum a koncertní sál zaměřený na mládež a alternativní scénu.

Je to docela bizarní zážitek vstoupit do barokního chrámu s klenbami a sloupy, a místo oltáře vidět profesionálně nasvícené pódium s obrovskými reproduktory. Prostor má díky původní architektuře naprosto fantastickou, lehce temnou akustiku, což z něj dělá jeden z nejlepších klubů pro živou hudbu v celém severním Španělsku.

Kromě koncertů místních i mezinárodních kapel se tu pořádají divadelní představení, filmové projekce, výstavy a různé workshopy. V patře (na bývalém kůru) se dokonce nacházejí zkušebny pro mladé lokální kapely, které mohou prostory využívat za velmi dotované ceny. Město tak aktivně podporuje rozvoj místní kultury.

Pokud rádi objevujete lokální hudební scénu, určitě si před cestou zkontrolujte jejich program na Instagramu nebo na webu. Koncerty tu bývají velmi levné nebo dokonce zdarma. Dát si pivo a poslouchat baskický indie-rock v prostorách bývalého chrámu je zkrátka zážitek, který jen tak někde nezažijete.

💡 Tip od místní: Hned vedle Bilborocku se nachází tržnice La Ribera, takže ideální večerní plán je začít pintxos večeří na trhu a pak se přesunout na koncert jen o pár desítek metrů vedle.

22. Bazilika Begoña — patronka města na kopci

Když zvednete z centra města oči k východním kopcům, uvidíte majestátní věž Baziliky Naší Paní z Begoñi (Basílica de Nuestra Señora de Begoña). Tento gotický chrám je zasvěcen patronce celého regionu, které místní láskyplně přezdívají „Amatxu“ (baskicky maminka). Je to pravděpodobně nejuctívanější náboženské místo v celém Bilbau.

Cesta k bazilice je tak trochu fyzickou výzvou. Z náměstí Unamuno ve starém městě k ní vede slavných 213 schodů (Calzadas de Mallona). Pokud se vám zrovna nechce šlapat do takového krpálu, můžete využít veřejný výtah uvnitř stanice metra Casco Viejo**, který vás za drobný poplatek vyveze téměř až k samotnému kostelu. Věřte mi, že obzvlášť v letních měsících tuhle zkratku opravdu oceníte. My jsme si cestu nahoru usnadnili a schody jsme si nechali až na cestu dolů.

Samotná bazilika pochází z počátku 16. století a její architektura krásně kombinuje gotické základy s renesančním hlavním portálem. Chrám má za sebou velmi bouřlivou historii. Během karlistických válek v 19. století utrpěl obrovské škody, protože kvůli své strategické poloze na kopci sloužil jako vojenská pevnost. Dnes je to ale neuvěřitelně klidné místo s překrásným dřevěným oltářem.

Uvnitř si určitě všimněte sochy Panny Marie z Begoñi. Podle legendy se zjevila místním pastevcům na počátku 14. století a od té doby je s městem neodmyslitelně spjata. Námořníci z Bilbaa se k ní tradičně modlili před každou nebezpečnou plavbou do neznámých vod a dodnes je jí zasvěcen obrovský srpnový festival Semana Grande.

Z prostranství před bazilikou se nabízí krásný výhled na staré město a okolní zvlněnou krajinu. Je to úplně jiná perspektiva než z lanovky na Artxandu, protože jste mnohem blíž historické zástavbě a můžete krásně pozorovat červené střechy starých domů.

💡 Tip od místní: Nejlepší čas na návštěvu je 11. října, kdy se koná velká slavnost takzvaného Dne Begoñi. Náměstí před kostelem se zaplní lidmi a ochutnávají se tu tradiční baskické sladkosti.

23. Ztraťte se v kultuře pintxos a lokálních chutích

Náš poslední tip nesměřuje k žádné konkrétní budově, ale k něčemu, co dělá severní Španělsko naprosto unikátním. Gastronomie je tady doslova náboženstvím a vy byste neměli odjet, aniž byste se do ní naplno ponořili. Místní kultura takzvaných pintxos je pro Baskicko tím, čím jsou tapas pro jih, ale v mnohem propracovanější a sofistikovanější podobě.

Zatímco na jihu dostanete k pivu často jen misku oliv, baskické pintxo je dokonalé kulinářské minidílo, které obvykle trůní na kousku čerstvé bagety a je propíchnuté párátkem. Když s Lukášem cestujeme, milujeme objevovat lokální typické španělské jídlo, a tady jsme jako vegetariáni byli naprosto nadšení. Bary nabízejí neuvěřitelné variace s divokými houbami, ovčím sýrem Idiazábal, pečenými paprikami a fantastickou španělskou tortillou.

Účtování v těchto barech probíhá často velmi specificky. Vy si prostě nabíráte dobroty z pultu a na konci vám číšník spočítá útratu podle počtu prázdných párátek na vašem talířku. K jídlu si místní nejčastěji dávají takzvané txakoli. Je to velmi suché a mírně perlivé bílé víno, které číšníci nalévají do sklenic z obrovské výšky, aby se nápoj provzdušnil. Je to skvělá podívaná.

Tradiční místní specialitou je také marmitako, což je vydatný rybářský guláš z čerstvého tuňáka a brambor. Původně šlo o velmi prosté jídlo námořníků přímo na lodích, ale dnes je to vyhledávaná pochoutka. My jsme ho sice neochutnali, ale vůně z restaurací v přístavu byla opravdu intenzivní. Zkrátka vyrazte večer do ulic, vlezte do toho nejplnějšího baru a nechte se unášet chutěmi.

💡 Tip od místní: Nelekejte se, když uvidíte na zemi v pintxos barech zmačkané ubrousky. V tradičních podnicích je zvykem je prostě hodit na zem a paradoxně to znamená, že se tu lidem líbí a chutná jim.

Kam dál z Bilbaa

Severní Španělsko je region, který si zaslouží mnohem víc než jen víkendový pobyt. Pokud přemýšlíte, kam na dovolenou ve Španělsku, a chcete uniknout letním vedrům, Zelený sever je tou nejlepší volbou. Bilbao funguje jako naprosto dokonalý výchozí bod pro objevování celého pobřeží i vnitrozemí.

Hned na prvním místě se nabízí sousední San Sebastián, který je vzdálený necelou hodinu cesty. Tohle město s nádhernou zátokou ve tvaru mušle je považováno za gastronomické nebe Evropy. Napsali jsme pro vás samostatného průvodce pro San Sebastián, kde zjistíte, proč sem dříve jezdila odpočívat i španělská královská rodina. Zdejší elegance je opravdu nezaměnitelná a tvoří zajímavý kontrast k industriálnímu Bilbau.

Pokud máte rádi přírodu a dramatičtější scenérie, vydejte se autem na západ do pohoří Picos de Europa v sousední Kantábrii. Tyto vápencové štíty se zvedají téměř kolmo z oceánu a skrývají nádherná ledovcová jezera Covadonga a ikonickou lanovku Fuente Dé. Krajina je tu sytě zelená, plná pasoucích se krav a hlubokých soutěsek. Je to úplně jiný svět než ten, který znáte z vyprahlých fotek nejkrásnějších míst Andalusie.

Za návštěvu určitě stojí také slavná filmová lokace Gaztelugatxe, což je malý ostrůvek s kapličkou spojený s pevninou kamenným mostem. Fanoušci Hry o trůny toto místo bezpečně poznají jako hrad Dračí kámen. Cesta z Bilbaa sem trvá zhruba 45 minut, ale určitě si nezapomeňte předem rezervovat bezplatný vstup na oficiálních stránkách, protože kapacita je kvůli ochraně přírody přísně omezena.

A nakonec tu máme něco pro milovníky vína. Jen hodinu a půl cesty na jih leží slavný vinařský region La Rioja, který produkuje ta nejlepší červená vína na poloostrově. Najdete tu ohromující moderní vinařství postavená světovými architekty, jako je například hotel Marqués de Riscal, který navrhl stejný architekt jako Guggenheimovo muzeum. Cestování po severu zkrátka nabízí úplně jiný zážitek než rušná Barcelona nebo horký Madrid.

Často kladené otázky