Když se řeknou parky a zahrady v Praze, vždycky si vybavím dobu, kdy jsem chodila do Malostranského gymnázia a o poledních pauzách se procházeli v okolních zahradách. Praha pro mě nikdy nebyla jen městem kamene, gotických věží a dlážděných ulic. Byla to spletitá síť skrytých dvorů, terasovitých zahrad a rozlehlých obor, které tvořily přirozenou kulisu mého dospívání i studentských let.

Když jsem později na Univerzitě Karlově absolvovala kurz fotožurnalistiky, trávila jsem hodiny čekáním na dokonalé světlo v opuštěných koutech barokních zahrad. S těžkou zrcadlovkou na krku jsem dokumentovala, jak se mění stíny na oprýskaných zdech a jak do přísně střižených živých plotů zasahuje divoká příroda. Tehdy jsem tyhle zelené oázy poznala z úplně jiné perspektivy — ne jako místa pro rychlý odpočinek, ale jako svébytná architektonická díla, která mají svá vlastní pravidla a rytmus.

Dnes se do Prahy vracíme s manželem Lukášem každý rok a město objevujeme znovu, tentokrát tempem, které určuje náš dvouletý syn Jonáš. Zjistila jsem, že romantické terasovité zahrady s desítkami schodů, které jsem dřív tolik milovala, jsou s kočárkem naprostou noční můrou. Můj pohled na pražskou zeleň se radikálně proměnil. Začala jsem oceňovat široké asfaltové cesty, bezbariérové vstupy a stinná místa pod vzrostlými stromy, kde se dá v klidu rozložit pikniková deka s vegetariánskou svačinou.

Pražské parky jsou v permanentní proměně. Některé procházejí citlivou revitalizací, jiné si drží svou lehce zanedbanou, melancholickou tvář, kterou znám už od střední školy. Tento text každoročně aktualizuji a jeho poslední verze odráží stav v dubnu 2026. Ať už hledáte perfektní výhled na červené střechy, klidné místo pro čtení knihy, nebo prostor, kde se vaše děti mohou bezpečně proběhnout, mám pro vás seznam mých oblíbených míst, která průvodce od stolu často opomíjejí.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Většina historických palácových zahrad (včetně Vrtbovské a těch pod Pražským hradem) otevírá své brány výhradně v letní sezóně, typicky od 1. dubna do 31. října.
• Pro rodiny s kočárky je absolutním vítězem Stromovka. Najdete tu kilometry hladkých cest, moderní hřiště a spoustu stínu. Terasovité barokní zahrady na Malé Straně s kočárkem raději vynechte.
• Vrtbovská zahrada nabízí podle mě ten vůbec nejfotogeničtější výhled na Pražský hrad a chrám sv. Mikuláše, navíc bez stovek lidí, kteří se tísní na klasických vyhlídkách.
• Vstup do Valdštejnské zahrady je zdarma. Můžete si tu prohlédnout monumentální sala terrenu a volně pobíhající pávy, jen si dejte pozor na otevírací dobu, která se řídí zasedáním Senátu.
• Pokud chcete zažít opravdovou divočinu v hranicích města, jeďte tramvají do Divoké Šárky. Skály, lesy a přírodní koupaliště vás donutí zapomenout, že jste v metropoli.
• Nejlepší západy slunce s výhledem na Hradčany zažijete v Riegrových sadech na Vinohradech. Je to místo, kde se v podvečer schází místní s lahví vína a dekou.
• Vojanovy sady jsou skrytou oázou kousek od rušné stanice metra Malostranská. Ticho, lavičky pod ovocnými stromy a klid, který v centru jen tak nenajdete.
• V Havlíčkových sadech (Grébovce) se můžete projít skutečnou vinicí a obdivovat umělou jeskyni Grottu, která nedávno prošla nádhernou rekonstrukcí.

Kdy vyrazit do pražských zahrad a parků

Pražská zeleň žije vlastním kalendářem, který striktně rozděluje rok na dvě poloviny. Zatímco velké městské parky jsou přístupné celoročně a mění jen svou barevnou paletu, historické barokní zahrady se na zimu ukládají k tvrdému spánku a jejich těžké kované brány zůstávají zamčené.

Jaro a léto: Praha v plném květu

Jaro je v Praze naprosto zásadní. Duben a květen barví svahy Petřína do růžova a bíla, vzduch voní a město se probouzí z šedivé zimy. Toto období je pro návštěvu zahrad ideální, protože teploty ještě nedosahují letních extrémů a tráva je svěže zelená. Zkuste si přivstat a vyrazit do zahrad hned po otevírací době, kolem deváté ráno. Budete mít rosu na trávnících a prázdné lavičky jen pro sebe.

S příchodem června až srpna se ulice rozpálí a stín vzrostlých stromů se stává nedostatkovým zbožím. V letním žáru historické centrum přehřívá, takže úprk do Stromovky nebo pod platany na Kampě je nutností pro přežití. Připravte se na to, že o letních víkendech praskají parky ve švech, na dekách posedávají hloučky studentů a zahrádky u stánků s občerstvením jedou na plné obrátky.

Podzim a zima: Melancholie a klid

Září a říjen jsou pro mě osobně nejlepší měsíce pro dlouhé procházky. Zlaté světlo babího léta měkce dopadá na fasády paláců a listnaté stromy na Letné a v Riegrových sadech hrají všemi odstíny žluté a červené. Teploty jsou snesitelné a davy turistů mírně opadnou. Nezapomeňte ale, že s koncem října se většina palácových zahrad nekompromisně zavírá.

Listopad až březen omezuje výběr na volně přístupné parky. Zima odhalí syrovou tvář města, stromy bez listí otevírají nové průhledy na architekturu, které jsou po zbytek roku skryté. Pokud napadne sníh, mění se Petřín a Stromovka v pohádkové zimní království, kam Pražané vyrážejí s boby a sáňkami. Je to období pro introverty, kteří ocení tichou melancholii zamrzlého města.

Kde se ubytovat

Když jsme se s Lukášem naposledy vraceli do Prahy, dlouho jsme řešili, kde složíme hlavu. S malým Jonášem už nemůžeme spát v hlučných hostelech nad hospodou, jako za studentských let. Potřebovali jsme klid, prostor a možnost udělat si vlastní snídani. Zvolili jsme The Julius Hotel na Senovážném náměstí a byla to trefa do černého.

Bydleli jsme v jejich One Bedroom Suite, což znamenalo oddělenou ložnici a plně vybavenou kuchyňku. Pro nás jako rodiče dvouleťáka to byl absolutní zachránce, mohli jsme mu ohřát mléko nebo připravit rychlou večeři, když už byl na restauraci příliš unavený. Navíc jako vegetariánka jsem ocenila jejich snídaně, kde se neomezovali jen na obligátní vajíčka a sýr, ale měli skvělý výběr rostlinných alternativ. Hotel je jen pár minut chůze od Hlavního nádraží i Václavského náměstí, takže jsme s kočárkem nemuseli složitě manévrovat v MHD. Pokud hledáte inteligentní ubytování s perfektním designem, zkontrolujte ceny The Julius Hotel na Bookingu.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Praze

3 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

The Julius Hotel

Hotel na Senovážném náměstí s One Bedroom Suite, oddělenou ložnicí a plně vybavenou kuchyňkou. Ideální pro rodiny s dětmi, skvělý výběr vegetariánských snídaní, jen pár minut chůze od Hlavního nádraží i Václavského náměstí.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

The Julius Hotel

Hotel s perfektním designem, plně vybavenou kuchyňkou a skvělou polohou u Hlavního nádraží. Nabízí prostorné One Bedroom Suite ideální pro rodiny, výborné vegetariánské snídaně.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Praze

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Praze a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Barokní a palácové zahrady (Kde se zastavil čas)

Malá Strana a Hradčany schovávají za vysokými zdmi to nejlepší, a musím říct, že pokaždé, když vstoupím do jedné z těchto zahrad, mám pocit, že jsem se vloupala na soukromý pozemek. Což je vlastně historicky celkem přesné: tyhle prostory nevznikaly pro veřejnost, ale jako okázalá demonstrace moci šlechtických rodů. Dnes jsou (většinou za vstupné) přístupné nám všem, a já toho využívám každý rok. Pamatujte jen, že jejich sezóna trvá od dubna do října.

Vrtbovská zahrada

Tato kaskádovitá barokní zahrada ukrytá v nenápadném dvoře v Karmelitské ulici je mým osobním favoritem. Když jsem tu v rámci kurzu fotožurnalistiky trávila odpoledne, fascinovalo mě, jak mistrně architekt František Maxmilián Kaňka využil strmý svah Petřína. Zahrada je terasovitá, stoupá strmě vzhůru a každé patro zdobí originální sochy od Matyáše Bernarda Brauna. Z nejvyšší terasy se otevírá výhled na červené prejzové střechy Malé Strany a majestátní kopuli chrámu sv. Mikuláše.

Pro jistotu mrkněte na oficiální web Vrtbovské zahrady, vstupné pro dospělého činí v sezóně 2026 zhruba 130 Kč. Otevřeno mají denně od 10:00 do 18:00 (v letních měsících do 19:00). Dostanete se sem tramvají číslo 12, 15, 20 nebo 22 na zastávku Malostranské náměstí nebo Hellichova. S kočárkem sem vůbec nechoďte, schodiště jsou úzká a strmá.

💡 Tip: Nejlepší fotky tu pořídíte zhruba hodinu před zavíračkou, kdy slunce klesá za Petřín a hází na pískovcové sochy měkké, dlouhé stíny. V ten čas už tu navíc bývá minimum lidí.

Valdštejnská zahrada

Součást areálu Senátu Parlamentu ČR je obrovským překvapením pro každého, kdo sem vejde poprvé. Albrecht z Valdštejna chtěl svým palácem a zahradou zastínit samotný Pražský hrad, a když stojíte před monumentální lodžií (sala terrenou), musíte uznat, že se mu to téměř povedlo. Zahrada je plná bronzových soch (kopie děl Adriana de Vries), geometricky střižených živých plotů a velkého bazénu s kapry. Volně se tu procházejí pávi, včetně vzácných bílých exemplářů, kteří dokážou udělat pořádný hluk.

Vstup do areálu (mrkněte i na stránky Senátu ČR, jestli nemají nějakou mimořádnou akci) je zcela zdarma, zahrada je otevřená od dubna do října (ve všední dny od 7:30, o víkendech od 10:00, v létě oboje prodloužené do 19:00) a najdete ji přímo u stanice metra A a tramvají Malostranská. Cesty jsou zde vysypané jemným pískem a bez problémů sjízdné i pro kočárky nebo vozíčkáře.

💡 Tip: Zastavte se u umělé krápníkové stěny v jižní části zahrady. Když se do ní zaposloucháte a zadíváte dostatečně pozorně, objevíte ve struktuře krápníků skryté tváře zvířat a podivných nestvůr, které tam stavitelé v 17. století zakomponovali.

Královská zahrada Pražského hradu

Renesanční oáza na severním okraji Pražského hradu byla původně založena Ferdinandem I. pro pěstování exotických rostlin a chov vzácných zvířat. Dnes je to rozlehlý a pečlivě udržovaný prostor, kterému dominuje Letohrádek královny Anny (Belveder) a slavná Zpívající fontána. Její kapky dopadající na bronzovou mísu vytvářejí zvuk podobný vzdálenému zvonění. Pro mě je to místo spojené s naším prvním rande s Lukášem – právě tady jsme se tehdy procházeli, než jsme sešli dolů na Malou Stranu.

Vstup je zdarma, ale musíte projít bezpečnostními rámy u vstupů do Hradu (nejrychlejší to bývá od zastávky tramvaje Královský letohrádek). Otevřeno je od dubna do konce října, od 10:00 do 18:00. Pokud chcete Hrad a jeho zahrady prozkoumat do hloubky a s odborným výkladem, doporučuji rezervaci prohlídky přes GetYourGuide.

💡 Tip: Většina turistů vstupuje do Hradu od Hradčanského náměstí. Pokud přijedete tramvají 22 na zastávku Královský letohrádek a začnete prohlídku právě v Královské zahradě, vyhnete se těm nejhorším ranním frontám na bezpečnostní kontrolu.

Palácové zahrady pod Pražským hradem

Tohle je vlastně komplex pěti navzájem propojených historických zahrad (Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská), které se drápou po jižním svahu pod Hradem. Terasovitá architektura plná schodišť, balustrád, altánků a popínavých růží vytváří jeden z nejkomplexnějších barokních prostorů v Evropě. Výhledy odtud jsou fenomenální, vidíte celou Malou Stranu jako na dlani.

Vstupné do celého komplexu stojí kolem 140 Kč. Přístup je z Valdštejnského náměstí (ulice Valdštejnská). Otevřeno je od dubna do října, denně od 10:00 do 18:00. Úplně zapomeňte na návštěvu s kočárkem nebo pokud máte problémy s koleny – počet schodů, které musíte zdolat, jde do stovek a terén je fyzicky velmi náročný.

💡 Tip: Na nejvyšší terase Ledeburské zahrady je malý, často opuštěný altánek. Je to naprosto dokonalé, tiché místo pro čtení knihy s výhledem, kde vás nebude rušit vůbec nikdo, protože málokdo vyjde až úplně nahoru.

Vojanovy sady

Nejstarší částečně dochovaná zahrada v Praze leží paradoxně jen pár desítek metrů od hlučné křižovatky Klárov, přesto o ní spousta lidí vůbec neví. Původně patřila ke klášteru karmelitek, dnes je to veřejný park plný starých ovocných stromů, pod kterými kvetou na jaře koberce bledulí a narcisů. Je to uzavřený, tichý svět, kde se volně procházejí pávi a kde na lavičkách sedávají místní s kávou z nedalekých bister.

Vstup je zdarma a park leží v ulici U Lužického semináře. Otevřený je celoročně (v zimě od 8:00 do 16:00, v létě až do 19:00) a cesty jsou tak rovné a široké, že s kočárkem tu nebudete mít nejmenší problém. Pro děti je tu dostatek bezpečného prostoru pro běhání po trávě.

💡 Tip: Na podzim, když dozrávají jablka a hrušky na starých stromech, padá ovoce volně do trávy. Místní sem chodí s plátěnými taškami a padavčata si sbírají na štrúdl – je to taková tichá malostranská tradice, kterou nikdo oficiálně nezakazuje.

Velké městské parky v Praze (Kde žije celé město)

Zatímco barokní zahrady jsou spíše venkovními muzei, velké parky představují skutečné plíce města. Jsou otevřené 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tady Pražané běhají, venčí psy, hrají frisbee, pijí pivo z kelímku a tráví víkendy.

Petřínské sady a Růžový sad

Když se řekne Petřín, většina lidí si představí lanovku a zmenšeninu Eiffelovky. Pro mě je to kopec, kam jsme ze střední školy chodili za školu. Rozlehlé sady pokrývají celý kopec a nabízejí nespočet klikatých cestiček. Zvláštní pozornost si zaslouží Růžový sad na samotném vrcholu, kde kvete přes deset tisíc keřů růží, a Květnice, což je malá uzavřená zahrada s trvalkami, která působí až venkovským dojmem.

Vstupné do sadů se neplatí, platí se jen za rozhlednu nebo zrcadlové bludiště. Lanovka na Petřín spadá pod pražskou MHD, takže vám platí běžná jízdenka nebo lítačka (více najdete na stránkách Prague City Tourism). Pro rodiny s dětmi doporučuji vyjet lanovkou nahoru a dolů se projít pěšky po asfaltových cestách, které s kočárkem sjedete bez potíží, i když chvílemi musíte brzdit z prudšího kopce.

💡 Tip: Vykašlete se na hlavní asfaltovou cestu od lanovky k rozhledně. Zamiřte do Lobkovické zahrady na východním svahu Petřína. Je tam podstatně méně lidí, staré ovocné sady a úžasný výhled na Hradčany skrz větve stromů.

Stromovka (Královská obora)

Tohle je nezpochybnitelný král pražských parků a můj současný favorit. Od té doby, co máme Jonáše, jsme tu pečení vaření. Stromovka leží v Holešovicích a je to obrovský rovinatý prostor s rybníky, širokými asfaltovými cestami a starými duby. Bývalá lovecká obora českých králů dnes funguje jako centrální místo pro běžce, in-line bruslaře a rodiče s kočárky. Nedávná revitalizace přinesla nová mola u rybníků a čisté veřejné toalety.

Vstup je celoročně zdarma. Nejlepší přístup je od Výstaviště Holešovice (tramvaje 6, 12, 17). Park je absolutně bezbariérový. Naše oblíbená zastávka je u restaurace Vozovna, kde mají skvělé dětské hřiště, nebo u rybníků, kde děti krmí kachny. Jako vegetariánka tu vždycky najdu nějaký fajn food truck s bezmasým jídlem.

💡 Tip: V zadní části Stromovky směrem k Císařskému ostrovu je populární dětské hřiště Kaštánek. Je chráněné plotem a stíněné obřími stromy, takže i v parném létě je tam snesitelně a děti se neupečou na slunci.

Riegrovy sady

„Riegráče“ na Vinohradech jsou synonymem pro letní pražské večery. Park leží v mírném svahu a jeho hlavní atrakcí je obrovská travnatá pláň s výhledem na panorama Pražského hradu. Západy slunce jsou tu tak populární, že v teplých měsících tu hlava na hlavě sedí stovky lidí s piknikovými dekami, kytarami a lahvemi vína. Je to uvolněné, mírně bohémské místo, kde se mísí expati, studenti i rodiny s dětmi.

Park je přístupný zdarma 24/7. Nejblíže to máte ze stanice metra a tramvají Jiřího z Poděbrad. Uvnitř parku najdete obrovskou venkovní pivní zahrádku (beer garden), kde točí pivo do skla i do kelímku a kde se dají sehnat i klasické hospodské pochutiny, včetně sýra pro vegetariány. S kočárkem se tu jezdí dobře, i když některé boční cesty jsou vysypané hrubším štěrkem.

💡 Tip: Pokud chcete vidět ten slavný západ slunce z hlavní louky, přijďte v létě minimálně hodinu předem. Ta nejlepší místa s přímým výhledem na Hrad bývají obsazená už kolem sedmé večer.

Letenské sady

Zelený pás táhnoucí se po hraně letenského kopce nad Vltavou nabízí ty nejznámější pohledy na pražské mosty. V devadesátých letech, po pádu komunismu, tu místo Stalinova pomníku vyrostl obří Metronom, kolem kterého se dnes schází skejťácká komunita. Letná je rozdělena na dvě části, na široké pláně vhodné pro sport a procházky se psy, a cesty lemující sráz nad řekou, odkud jsou fantastické výhledy.

Vstup je volný, dostanete se sem tramvají na zastávky Sparta nebo Letenské náměstí. Stejně jako v Riegrových sadech, i na Letné funguje legendární pivní zahrádka u Letenského zámečku. S Lukášem jsme tu jednou proseděli celé odpoledne, vzrostlé kaštany, výhled na Staré Město a studené pivo. Jeden z těch momentů, kdy si řeknete, proč Praha nikdy nepřestane být skvělá.

💡 Tip: Nechoďte jen na hlavní vyhlídku u Hanavského pavilonu, kde se tísní davy s fotoaparáty. Popojděte asi 300 metrů na východ podél hrany svahu k menší, méně nápadné zídce. Výhled na zákrut Vltavy je odtud čistší a nebudete se muset přetahovat o místo.

Ostrov Kampa

Kampa vlastně není klasický park, ale spíše rozlehlá travnatá plocha na ostrově, který od Malé Strany odděluje umělý kanál Čertovka. Leží přímo pod Karlovým mostem, takže se tu nevyhnete turistům, ale přesto si místo zachovává obrovskou dávku šarmu. Velká louka je lemovaná platany a z jedné strany Vltavou, po které jezdí výletní lodě.

Přístup je celoročně zdarma, stačí sejít schody z Karlova mostu nebo přijít od ulice Újezd. Je to ideální místo pro krátký odpočinek během náročného prozkoumávání centra. Najdete tu i Museum Kampa zaměřené na moderní umění, před kterým se po trávě procházejí známá bronzová miminka od Davida Černého.

💡 Tip: Na jižním cípu Kampy, blízko Sovových mlýnů, je úzký pruh břehu, kde můžete sejít až úplně k vodě. Je to skvělé místo, kde děti rády házejí kamínky do Vltavy a kde se dá krmit labutě daleko od největšího ruchu.

Skrytá zelená zákoutí (Kam utéct před davy)

Pokud máte pocit, že se centrum Prahy mění v jednu velkou turistickou kulisu, stačí popojít pár stanic tramvají. Existují parky a zahrady, které si zachovaly svůj lokální charakter a kde potkáte spíše sousedy venčící psy než výpravy s průvodcem.

Havlíčkovy sady (Grébovka)

Tento rozlehlý park na pomezí Vinohrad a Vršovic je inspirovaný italskou renesancí a upřímně, při první návštěvě mi trochu vyrazil dech, takovouhle pompéznost bych ve Vršovicích nečekala. Nechal ho vybudovat průmyslník Moritz Gröbe a dodnes mu dominuje majestátní Gröbova vila. Největším lákadlem je ale funkční historická vinice na jižním svahu, kde se pěstuje vinná réva, a dřevěný Viniční altán, kde si můžete dát sklenku místního vína.

Vstup je zdarma a park je otevřený denně, na noc se ale brány zamykají (otevřeno je od 6:00 do 22:00, v zimě do 20:00). Doprava je nejlepší tramvají na zastávku Krymská nebo Nádraží Vršovice. Park má poměrně značné převýšení, takže s kočárkem se do kopce trochu zapotíte, ale asfaltové cesty jsou kvalitní.

💡 Tip: Nenechte si ujít umělou jeskyni Grottu v horní části parku. Po rekonstrukci je přístupná a můžete prolézat jejími kamennými chodbami a schodišti. Je to naprosto surreální zážitek, který byste v centru Prahy nečekali.

Kinského zahrada

Kinského zahrada plynule navazuje na petřínské sady z jižní, smíchovské strany, ale má úplně jinou atmosféru. Je divočejší, strmější a mnohem méně navštěvovaná. Lesní cesty se tu klikatí kolem pískovcových skal, umělých vodopádů a jezírek. Uprostřed svahu stojí letohrádek Kinských, kde dnes sídlí národopisné muzeum, a kousek nad ním celodřevěný karpatský kostelík sv. Michala (který bohužel před pár lety vyhořel a čeká na obnovu).

Vstup je zdarma, otevřeno nonstop. Nejsnazší přístup je z náměstí Kinských (zastávka tramvaje Švandovo divadlo nebo Újezd). Terén je zde opravdu strmý, takže pro rodiny s malými dětmi nebo kočárky je to spíše kondiční trénink než relaxační procházka.

💡 Tip: Pokud se chcete vyhnout prudkému stoupání, vyjeďte autobusem 176 na zastávku Stadion Strahov a do Kinského zahrady vstupte shora. Celou cestu půjdete pohodlně z kopce a užijete si krásné výhledy na Smíchov.

Divoká Šárka

Když potřebujeme s Lukášem úplně vypnout a zapomenout, že žijeme v milionovém městě, jedeme do Divoké Šárky. Tato rozlehlá přírodní rezervace na severozápadě Prahy nabízí hluboké údolí sevřené strmými skalami, husté lesy a meandrující Šárecký potok. Je to ideální místo pro celodenní výlet, delší túry a v létě i pro koupání.

Vstup do rezervace je volný. Nejlepší startovní bod je konečná tramvají 20 a 26, zastávka Divoká Šárka. Hlavní asfaltová cesta údolím je perfektní pro kočárky a odrážedla, ale jakmile uhnete na lesní pěšiny vedoucí na vyhlídky na skalách, připravte se na náročný terén s kořeny a kameny.

💡 Tip: V samotném srdci údolí najdete letní koupaliště U Veselíka. Je napájené pramenitou vodou, takže i v těch největších srpnových vedrech má voda teplotu, která vás spolehlivě zchladí (někteří by řekli, že je to ledárna). Dělají tam navíc skvělý langoš.

Františkánská zahrada

Tohle je malý zázrak přímo v tepajícím srdci komerční Prahy. Mezi Václavským a Jungmannovým náměstím se ve vnitrobloku skrývá zahrada bývalého františkánského kláštera. Kolem poledne se tu lavičky zaplní úředníky, kteří si sem nosí obědy v krabičkách, a po zbytek dne tu odpočívají turisté, kterým z nákupů těžknou nohy. Zahrada je známá svými bylinkovými záhony a nádhernými oblouky porostlými růžemi.

Zahrada se na noc zamyká, přes den (obvykle 8:00–19:00) je vstup zdarma. Můžete do ní vstoupit z pasáže Světozor, z Jungmannova náměstí nebo z Václavského náměstí přes pasáž Alfa. Je to tu absolutní rovina, takže kočárky a invalidní vozíky projedou bez problému. V horní části je i oplocené dětské hřiště.

💡 Tip: Než si půjdete sednout na lavičku, zastavte se v pasáži Světozor v legendární zmrzlinárně Ovocný Světozor. Vezměte si točenou jahodovo-banánovou zmrzlinu s sebou do zahrady. Je to rituál, který dodržují snad všichni Pražané.

Jižní zahrady Pražského hradu a Jelení příkop

Okolí Pražského hradu není jen Královská zahrada. Jižní zahrady (Rajská, Na Valech a Hartigovská) se táhnou v úzkém pruhu podél jižního průčelí Hradu a nabízejí ty nejikoničtější pohledy na střechy Malé Strany. Za jejich současnou podobou stojí částečně slovinský architekt Josip Plečnik, jehož cit pro detail a práci s kamenem tu uvidíte na každém kroku. Na opačné, severní straně Hradu se pak nachází Jelení příkop, hluboká rokle, která dříve sloužila jako obranný val a místo pro chov zvěře.

Vstup do Jižních zahrad i Jeleního příkopu je zdarma (po projití bezpečnostní kontrolou Hradu). Otevřeno je pouze v letní sezóně, od dubna do října. Jelení příkop prošel nedávno revitalizací a procházka jím je tichá a stinná, ideální pro horké dny. Do příkopu vede poměrně strmá cesta, takže s kočárkem to vyžaduje trochu síly.

💡 Tip: V Jelením příkopu si nenechte ujít průchod tunelem pod Prašným mostem, který navrhl právě Josip Plečnik. Je to temné, cihlami vykládané místo s úžasnou akustikou, které působí téměř mysticky.

Kde se najíst po procházce

Když prochodíte celé odpoledne na čerstvém vzduchu, dřív nebo později se ozve žaludek. S Jonášem jsme si zvykli, že musíme mít vždycky po ruce nějaký ten rohlík, ale když chceme s Lukášem normální oběd nebo kávu, máme pár oblíbených míst blízko našich oblíbených parků.

Nebaví nás sterilní restaurace, takže většinou hledáme podniky, které jsou tak trochu komunitní a mají skvělou atmosféru. Navíc, jako vegetariánka vždycky ocením, když je na lístku něco víc než jen smažený sýr.

Moje oblíbená bistra a kavárny

Kolem Stromovky nedáme dopustit na bistro Salt’n’Pepa, kde dělají fantastické vegetariánské burgery a hranolky. Je to tam maličké, ale neuvěřitelně přátelské. Pokud se motáte kolem Riegrových sadů na Vinohradech, zkuste Kavárnu Mezi Srnky. Mají tam skvělé brunche, bezkonkurenční kávu a my si tam s Lukášem rádi sedneme na vajíčka, než vyrazíme do parku.

A když sejdeme z Letné směrem na Strossmayerovo náměstí, jasnou volbou je pro nás Bistro Cobra. Přes den tam dělají super obědy, večer se to mění v příjemný bar. Tyhle podniky mají tu správnou uvolněnou energii a i s naším prckem jsme se tam vždycky cítili vítaní.

Praktické info a tipy pro návštěvu

Pár věcí, které bych si přála, aby mi někdo řekl při první návštěvě. Ušetřilo by mi to jedno zbytečné zpackané odpoledne před zamčenou bránou.

• Doprava a MHD: Praha má jeden z nejlepších systémů veřejné dopravy v Evropě. K většině zahrad vás doveze tramvaj. Pokud plánujete intenzivní přejíždění, vyplatí se vám 24hodinová jízdenka za 150 Kč. Jednorázové jízdenky na 30 minut stojí 30 Kč a koupíte je bezkontaktně na žlutých terminálech přímo uvnitř každé tramvaje a autobusu.
• Otevírací sezóna: Zapamatujte si magické datum 1. dubna. To je den, kdy se otevírá drtivá většina palácových a hradních zahrad. Zavírají se obvykle úderem 31. října. Městské parky jako Stromovka nebo Letná žádná omezení nemají.
• Pikniky a alkohol: Ve velkých veřejných parcích (Stromovka, Riegrovy sady, Letná) je piknikování na trávě povoleno a běžné. Konzumace alkoholu na veřejnosti je v Praze vyhláškou na mnoha místech zakázána, ale v parcích u pikniku se to tiše toleruje, pokud neděláte hluk a nepořádek. V historických barokních zahradách je ale piknikování a sezení na trávníku přísně zakázáno.
• Psi: Do velkých parků mohou psi bez problémů, často tam mají i vyhrazené louky pro volný poběh. Do historických zahrad (Vrtbovská, Valdštejnská, zahrady Pražského hradu) je psům vstup striktně zakázán.

Kam dál

Pokud už máte zeleň prozkoumanou a chcete se vrhnout na další objevování města, připravila jsem pro vás další průvodce a detailní články:

• Co vidět v Praze: 100+ tipů na památky, kavárny a restaurace
• Pražský hrad: Kompletní průvodce pro návštěvu bez stresu
• Petřínská rozhledna: Jak se tam dostat a co nevynechat
• Co dělat s batoletem v Praze: Ověřené tipy pro rodiče

Často kladené otázky

Když jsem během svého kurzu fotožurnalistiky na Univerzitě Karlově dostala za úkol nafotit kontrasty pražských ulic, věděla jsem, že moderní architektura Praha skrývá víc než jen nablýskané kanceláře, a tak moje první kroky nevedly na Staroměstské náměstí.

S těžkou zrcadlovkou na krku jsem stála na Jiráskově náměstí, sledovala ranní slunce odrážející se ve skleněných panelech a čekala, až tramvaj číslo 17 projede kolem stavby, která v devadesátých letech rozdělila Prahu na dva nesmiřitelné tábory. Tančící dům pro mě tehdy představoval dokonalý symbol toho, že město není jen ustrnulý skanzen plný barokních andělíčků a gotických věží, ale živý organismus, který dýchá, roste a občas provokuje.

Prahu jsem díky rokům stráveným na Malostranském gymnáziu znala z pohledu historických učebnic. Učitelé nás tahali po palácích a kostelech, takže k renesančním sgrafitům jsem si vybudovala vztah už v pubertě. Ale skutečná fascinace městem přišla až ve chvíli, kdy jsem začala objevovat jeho novodobou tvář. Moderní architektura má totiž v Praze úplně jiný náboj než v Berlíně nebo Rotterdamu. Tady musí každá nová budova svést tichý boj s tisíciletou historií, která ji obklopuje. Zářivým příkladem je právě dekonstruktivistický Tančící dům, skleněná brutalistní Nová scéna nebo nečekaně klidné kubistické vily pod Vyšehradem.

S manželem Lukášem se do Prahy vracíme každý rok a naše trasy se postupně mění. Zatímco dřív jsme trávili páteční večery v poloprázdných holešovických galeriích a debatovali nad současným uměním, dnes městem manévrujeme s dvouletým Jonášem v kočárku. Zjistila jsem tak, že velkorysé prostory kolem brutalistních obchodních domů nebo bezbariérové náplavky jsou pro rodinnou logistiku mnohem přívětivější než úzké dlážděné uličky Malé Strany. Zvlášť na Rašínově nábřeží trávíme spoustu času, Jonáš pozoruje lodě a my si užíváme kávu z moderně zrekonstruovaných kobek v nábřežní zdi.

Tak pojďte se mnou — od Tančícího domu přes brutalistní obchoďáky až po kubistické vily, kde jsem Jonáše přesvědčovala, že šestihranné zábradlí je taky atrakce. Podíváme se společně na surový brutalismus, revitalizované veřejné prostory a umění, které z české metropole dělá mnohem víc než jen kulisu pro historické filmy.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Tančící dům (oficiálně Ginger & Fred) neobdivujte jen zvenku, místo placení drahého vstupného na vyhlídku si dejte drink v Glass Baru v posledním patře.
• Restaurace Ginger & Fred v Tančícím domě nabízí skvělé výhledy na Hradčany, počítejte ale s prémiovými cenami za lokaci.
• Žižkovský vysílač s miminky od Davida Černého je nejvyšší stavbou města a ukázkou high-tech architektury, kterou místní dlouho nenáviděli a dnes ji berou jako samozřejmost.
• Za současným uměním a architekturou jděte do DOXu v Holešovicích, kde na střeše trůní obří dřevěná vzducholoď Gulliver.
• Nová scéna Národního divadla od Karla Pragera je fascinující ukázkou skleněného brutalismu, pod kterou se psaly moderní dějiny během protestů na Národní třídě.
• CAMP (Centrum architektury a městského plánování) v areálu Emauz je skvělé, bezplatné místo pro pochopení toho, jak se Praha urbanisticky vyvíjí.
• Pokud chcete vidět český architektonický unikát, projděte si kubistické stavby, od Domu U Černé Matky Boží až po Kovařovicovu vilu pod Vyšehradem.
• Rašínovo nábřeží (náplavka) prošlo skvělou modernizací, kdy staré ledárny v nábřežní zdi nahradily designové kavárny s unikátními kulatými skleněnými dveřmi.
• Fenomén Jižního Města ukazuje tvrdou realitu panelové výstavby z dob socialismu, obrovský urbanistický projekt pro statisíce lidí.

Moderní architektura Praha: Kdy vyrazit

Hledání těch správných úhlů pro fotky betonových a skleněných ploch vyžaduje specifické světlo. Moderní budovy v Praze často stojí na rušných dopravních tepnách nebo otevřených prostranstvích, takže načasování vaší procházky zásadně ovlivní celkový dojem. Sama mám vyzkoušeno, že každé roční období dává těmto stavbám jiný kontext.

Jaro a podzim: Zlaté světlo a festivaly

Duben, květen a pak zas září a říjen jsou podle mě jasná volba. Ostré jarní slunce se skvěle odráží od skleněných tvárnic Nové scény a podzimní měkké světlo zase sluší syrovému betonu.

Pokud plánujete návštěvu na podzim, určitě si zapište do kalendáře Signal Festival, který probíhá od 15. do 18. října 2026. Během něj se moderní i historické fasády mění v obrovská plátna pro světelný videomapping a ulice ožívají současným digitálním uměním.

Zima a brzká rána: Syrová tvář města

Leden a únor odhalí tu nejtvrdší vrstvu města. Turisté zmizí a vy máte prostor vnímat měřítko staveb bez rušivých elementů. Brutalistní budovy v mrazivé mlze působí přesně tak dystopicky, jak je architekti v sedmdesátých letech možná zamýšleli.

Ranní procházka po prázdné náplavce, kdy se z Vltavy zvedá opar a vy máte celou scenérii s Tančícím domem jen pro sebe, vynahradí i ten nejvlezlejší chlad. Zmrzlé prsty pak snadno zahřejete v některé z mnoha galerií.

Kde se ubytovat

Když jsme loni s Lukášem a malým Jonášem hledali základnu, která by nám poskytla komfort, prostor a zároveň odpovídala našemu vkusu pro moderní design, vybrali jsme The Julius Hotel na Senovážném náměstí. Hotel sídlí v historické budově, ale interiér navrhlo milánské studio Matteo Thun & Partners, takže uvnitř najdete naprosto čistý, moderní a funkční design v zemitých barvách. Bydleli jsme v One Bedroom Suite, což pro cestování s dvouletým dítětem doporučuji všemi deseti. Měli jsme oddělenou ložnici, plně vybavenou kuchyňku a obrovskou koupelnu. Ráno jsem si dělala výběrovou kávu přímo na pokoji, zatímco Jonáš zkoumal plyšové koberce. Hotel leží jen pár kroků od Masarykova nádraží, které nedávno získalo supermoderní fasádu od Zahy Hadid, takže architektonickou prohlídku začnete hned po opuštění lobby. Ceny a dostupnost pokojů v The Julius Hotel si rezervujete přes Booking.com zde.

Kde se najíst v Praze

Když už městem couráme s kočárkem a obdivujeme betonové křivky, dřív nebo později se přihlásí hlad. V Praze je naštěstí spousta míst, kde se skvělé jídlo potkává s úžasným prostorem a designem, takže architektonický zážitek nemusíte přerušovat ani u oběda.

Lukáš je spíš na maso, já jako vegetariánka hledám něco lehčího, ale v moderních bistrech kolem galerií vždycky najdeme kompromis. Ráda vám doporučím pár mých oblíbených zastávek, kde se nejen dobře najíte, ale i posedíte v krásném interiéru.

Moje oblíbená bistra a kavárny

Pokud se pohybujete kolem Nové scény Národního divadla, určitě si zajděte na oběd do okolních ulic. Já nedám dopustit na lehká bistra směrem k Národní třídě, kde často narazíte na fantastické vegetariánské možnosti a výběrovou kávu. Je tu znát obrovský posun v gastronomii, kdy i ta nejobyčejnější kavárna vypadá jako ze stránek časopisu o designu.

Druhým mým tajným tipem je spojit návštěvu Emauz a CAMPu s pozdním brunchem. Tamní kavárna je super na rychlé espresso, ale hned za rohem najdete spoustu skvělých moderních podniků s prosklenými výlohami a otevřenou kuchyní. Když tam sedíme a Jonáš konečně aspoň na pět minut usne v kočárku, je to pro mě ta pravá pražská nirvána.

Tančící dům: Od kontroverze k ikoně

Žádná jiná novodobá stavba nevyvolala v Praze tak vášnivé debaty. Dnes kolem něj chodíme jako kolem samozřejmosti, ale pamatuji si z vyprávění starších kamarádů, jak obrovský poprask tahle dekonstruktivistická hříčka na nábřeží způsobila.

Architektura a příběh vzniku

Na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží stál původně činžovní dům, který v roce 1945 zničila americká bomba. Proluka zůstala prázdná celá desetiletí, dokud do hry nevstoupil Václav Havel, který bydlel v sousedním domě. Společně s chorvatsko-českým architektem Vladem Milunićem snili o budově s kulturním přesahem. Nakonec se k projektu připojil světoznámý kanadsko-americký architekt Frank Gehry a v roce 1996 byla stavba dokončena. Dvě věže, jedna statická kamenná a druhá dynamická skleněná, symbolizují slavný taneční pár Freda Astaira a Ginger Rogersovou. Kontrast mezi strnulou historií a dynamickou budoucností je tu hmatatelný v každém detailu. Budova stojí za detailní prozkoumání zvenčí. Všimněte si asymetrických oken vystupujících z fasády, která mají připomínat obrazy v rámech.

Prakticky se sem dostanete tramvají (zastávka Jiráskovo náměstí) nebo pěšky podél řeky od Národního divadla. Zvenku je budova přístupná nepřetržitě a nejlepší fotky pořídíte buď z protějšího rohu náměstí, nebo z náplavky pod ním.

💡 Tip: Nejkrásnější světlo pro focení skleněné věže „Ginger“ je v pozdním odpoledni, kdy do ní opře slunce zapadající nad Smíchovem.

Vyhlídka a Glass Bar

Mnoho turistů platí vysoké vstupné jen proto, aby vyjeli výtahem do nejvyššího patra a udělali si fotku. Pokud chcete vidět město z ptačí perspektivy, tančící dům vyhlídka nabízí panoramatický výhled na Pražský hrad, Petřín i Vltavu, který je skutečně působivý. Samotná střešní terasa je přístupná přes bar v posledním patře.

Můj osobní přístup k této atrakci je ale trochu jiný. Vstup na střechu stojí zhruba 300 Kč, ale já ty peníze vždycky raději investuju do nápoje v Glass Baru — a výhled mám stejně. Když si koupíte drink, vstup na venkovní vyhlídku máte zdarma. Bar samotný má fascinující interiérovou strukturu, sedíte pod prosklenou kupolí, která zvenku tvoří pomyslnou „hlavu“ Freda. Interiér je trochu stísněný, ale na rychlou kávu nebo večerní koktejl to stačí. Otevřeno mají denně od 10:00 do půlnoci.

💡 Tip: Běžte sem těsně před západem slunce. Bar se sice rychle plní, ale ten pohled na zčervenalé nebe nad Hradčany s drinkem v ruce za to stojí mnohem víc než pouhé odškrtnutí vyhlídky v pravé poledne.

Restaurace Ginger & Fred a galerie

V sedmém patře budovy se nachází tančící dům restaurace, oficiálně nazvaná Ginger & Fred. Pravidelně se objevuje v doporučeních různých průvodců, michelinskou hvězdu ale zatím nemá (a klidně si myslím, že bez ní žije dobře). Lákadlem je tu francouzská a mezinárodní kuchyně spojená s fantastickým výhledem. Jako vegetariánka vždycky trnu, jestli luxusní restaurace nabídnou víc než jen předražené krémové rizoto, ale tady si s bezmasými chody hrají překvapivě dobře. Obvykle mají na lístku sofistikovanou úpravu sezónní zeleniny nebo lanýžové těstoviny.

Je třeba říct na rovinu, že v ceně jídel se výrazně promítá exkluzivita adresy. Hlavní chody běžně atakují hranici 800 Kč a degustační menu vás vyjde na několik tisíc. Je to místo pro oslavu výročí, ne na rychlý oběd během toulek městem.

V nižších patrech budovy pak funguje Galerie Tančící dům, která pořádá dočasné výstavy zaměřené na design, popkulturu nebo retrospektivy českých umělců. Vstupné do galerie se pohybuje kolem 200 Kč.

💡 Tip: Pokud chcete zažít luxus restaurace, ale nechcete utratit majlant, zarezervujte si stůl na všední den v čase oběda, kdy nabízejí cenově dostupnější polední menu.

Moderní umění a brutalismus v ulicích

Její moderní tvář formovaly i drsné betonové konstrukce a provokativní umělecké instalace (které historický kontext narušují s nebývalou drzostí, a právě to je na nich fascinující).

Žižkovský vysílač a miminka

Když jedete do Prahy vlakem nebo autem, uvidíte ho už z dálky. Žižkovský vysílač s výškou 216 metrů je nejvyšší stavbou města a dlouhé roky suverénně vyhrával ankety o nejošklivější budovu světa. Postaven byl na konci osmdesátých let v duchu high-tech architektury a k jeho stavbě musela být zničena část starého židovského hřbitova. Dnes už ho místní berou na milost. K jeho popularizaci výrazně přispěl sochař David Černý, který na jeho tubusy v roce 2000 instaloval obří laminátová miminka s deformovanými obličeji (tzv. Babies).

Nahoru se dostanete rychlovýtahem za zhruba 350 Kč (otevřeno denně od 9:00 do půlnoci) a najdete tam observatoř s 360stupňovým výhledem, restauraci a dokonce jeden hotelový pokoj — to poslední mě vždycky trochu fascinuje, kdo asi chce spát uvnitř vysílače.

💡 Tip: Pokud si chcete miminka prohlédnout zblízka a zdarma, tři bronzové odlitky stejných soch leží na zemi v parku Kampa hned vedle Musea Kampa, kde po nich Jonáš s oblibou leze.

Nová scéna Národního divadla

Přímo v srdci města, hned vedle novorenesanční budovy Národního divadla, stojí blok poskládaný ze 4306 skleněných tvárnic. Nová scéna od architekta Karla Pragera, otevřená v roce 1983, je učebnicovou ukázkou toho, jak brutalismus dokáže agresivně a přesto fascinujícím způsobem vstoupit do historické zástavby.

Během mých studentských let jsem kolem ní chodila denně a vždycky mě fascinovalo, jak pohlcuje zvuk z rušné Národní třídy. Právě na piazzettě pod touto budovou, dnes náměstí Václava Havla, se scházeli studenti během protestů, takže místo má obrovský historický náboj. Uvnitř se nachází kavárna Nona s výhledem přímo na ulici.

💡 Tip: Kavárna v prvním patře má obrovská okna přímo nad Národní třídou, takže si tam s espressem můžete sednout a jen pozorovat cvrkot velkoměsta pod vámi.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Praze

2 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

The Julius Hotel

Historická budova s moderním interiérem od milánského studia Matteo Thun & Partners. Doporučená One Bedroom Suite s oddělenou ložnicí, plně vybavenou kuchyňkou a obrovskou koupelnou ideální pro rodiny s dětmi. Pár kroků od Masarykova nádraží s fasádou od Zahy Hadid.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Praze

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Praze a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Obchodní domy Kotva a Bílá labuť

Při debatách o moderní architektuře se často zapomíná na stavby, které slouží každodenní potřebě. Funkcionalistický obchodní dům Bílá labuť v ulici Na Poříčí byl ve 30. letech nejmodernějším svého druhu ve střední Evropě a měl dokonce první pohyblivé schodiště v Praze.

O kus dál na náměstí Republiky stojí Kotva, ikonická brutalistní stavba ze sedmdesátých let od manželů Machoninových. Její půdorys připomíná včelí plástve. Dnes trochu bojují s identitou, nevědí jestli jsou nákupní centrum nebo muzeum, ale pro mě jsou pořád fascinující, a to bez ohledu na to, co prodávají uvnitř.

S kočárkem a Jonášem občas projíždíme širokými betonovými terasami kolem Kotvy, které nabízejí nečekaně klidný prostor uprostřed jinak přelidněného náměstí. 💡 Tip: Zkuste najít původní detaily v interiéru Kotvy, jako jsou přiznané betonové podhledy a masivní schodiště, které přežily všechny novodobé přestavby.

Fenomén paneláků a Jižní Město

Pokud chcete pochopit, jak žije velká část Pražanů, musíte opustit centrum. Panelová sídliště představují zásadní urbanistický fenomén druhé poloviny 20. století. Největším z nich je Jižní Město (slangově Jižák), obrovský komplex betonových bloků, kam se z historického jádra dostanete červenou linkou metra C (stanice Háje nebo Opatov).

Není to turistická atrakce v pravém slova smyslu, ale z hlediska historie architektury a urbanismu je to fascinující sonda. Z původně šedé betonové džungle se díky zateplování stalo barevné město ve městě s vlastními parky a infrastrukturou.

💡 Tip: Běžte se projít do Centrálního parku na Jižním Městě. Zjistíte, že na rozdíl od stísněného centra tu komunističtí plánovači nechali mezi domy obrovské zelené plochy, které dnes rodiny s dětmi naplno využívají.

Galerie a revitalizovaný veřejný prostor

Holešovice mě kdysi táhly temnou industriální atmosférou a dnes jsou důkazem, že z opuštěné továrny může být kulturní srdce města (stačí trochu odvahy a dobrý architekt).

DOX Centrum současného umění

Tohle místo v Holešovicích je mojí srdeční záležitostí. Bývalá továrna se proměnila na rozlehlou galerii současného umění s čistým, industriálním designem. V roce 2016 přibyla na střeše gigantická dřevěná vzducholoď Gulliver, která slouží jako prostor pro literární čtení a diskuze.

DOX ukazuje, jak se dají zachránit staré industriální čtvrti bez toho, aby ztratily svou duši. Vstupenka stojí 280 Kč, mají zavřeno v pondělí a úterý. Z centra sem dojedete tramvají na zastávku Ortenovo náměstí.

💡 Tip: Kavárna v DOXu má skvělou letní terasu ve vnitrobloku, kde je absolutní ticho a klid na čtení knihy, kterou si zrovna koupíte v jejich perfektně zásobeném designovém knihkupectví.

CAMP (Centrum architektury a městského plánování)

Pokud vás zajímá, jak se Praha bude vyvíjet dál, jděte do CAMPu. Sídlí v areálu Emauzského kláštera v budovách ze 60. let od Karla Pragera. Uvnitř najdete obrovský sál s 25 metrů dlouhou projekční stěnou, kde se promítají plány budoucích pražských čtvrtí, mostů a parků.

Vstup na výstavy je zdarma, otevírají od úterý do neděle. Prostor je sám o sobě architektonickým zážitkem s přiznaným betonem a tmavým dřevem.

💡 Tip: Mají tu jednu z nejlepších kaváren s výběrovou kávou v okolí Karlova náměstí a spoustu zahraničních magazínů o architektuře, které si můžete u stolu prolistovat.

Rašínovo nábřeží a náplavka

Prostor pod Tančícím domem, těsně u hladiny Vltavy, prošel před pár lety brilantní architektonickou proměnou. Původní kobky v nábřežní zdi, které dřív sloužily jako sklady ledu, zrekonstruoval architekt Petr Janda. Osadil je obrovskými eliptickými skleněnými dveřmi, které se otevírají vyklopením.

Dnes se v nich skrývají kavárny, bary, galerie i veřejné toalety. Architektura tu naprosto přirozeně slouží lidem. Náplavka je přes den skvělá pro jízdu s kočárkem a večer se mění v největší pražský venkovní bar.

💡 Tip: V sobotu dopoledne tu probíhají farmářské trhy. Kupte si čerstvý chleba a sýr, sedněte si na okraj nábřeží a nechte si nohy viset nad Vltavou. Lepší víkendový start v Praze neexistuje.

Kubistická Praha a Dům U Černé Matky Boží

Kubismus v architektuře je naprostý světový unikát, který nikde jinde než v Česku nenajdete. Zatímco Picasso kubismus maloval, čeští architekti jako Josef Gočár se rozhodli ho postavit. Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu je toho nejslavnějším důkazem.

Fasáda je rozlámaná do krystalických tvarů a uvnitř najdete jedinou kubistickou kavárnu na světě, Grand Café Orient, kde dokonce i lustry a věšáky mají ostré geometrické tvary. Další skvělou ukázkou je Kovařovicova vila pod Vyšehradem, kolem které často chodíme na procházky.

💡 Tip: V Domě U Černé Matky Boží si nenechte ujít pohled z přízemí nahoru do schodištní šachty, jejíž zábradlí tvoří dokonalý tvar žárovky. Jde o oblíbený cíl všech fotografů.

Kontrasty v Troji: Zámek vs. Trojský most

Když se řekne Trojský zámek, vybaví se vám nádherná barokní stavba ze 17. století s monumentálním schodištěm. Proč ho zmiňuji v článku o moderní architektuře? Protože právě v Troji zažijete jeden z nejlepších urbanistických kontrastů ve městě.

Jen pár stovek metrů od barokních zahrad se přes řeku klene Trojský most, otevřený v roce 2014. Tato síťová oblouková konstrukce bez jediného pilíře v řece je mistrovským dílem moderního inženýrství. A pokud budete pokračovat do nedaleké zoo, narazíte na špičkové moderní pavilony z posledních let.

💡 Tip: Nejlepší výhled na čisté linie Trojského mostu s barokní kulisou v pozadí získáte z Císařského ostrova v době, kdy se nad řekou začíná stmívat a most se rozzáří bílými světly.

Praktické info

Orientace a přesuny mezi architektonickými zajímavostmi vyžadují trochu plánování. Tady jsou základní praktické rady pro rok 2026.

• Doprava a jízdenky: Většina zajímavých staveb leží u tramvajových zastávek nebo stanic metra. Vyplatí se koupit si 24hodinovou jízdenku za 150 Kč nebo 72hodinovou za 330 Kč. Lístky snadno koupíte v aplikaci PID Lítačka nebo bezkontaktně v oranžových terminálech uvnitř každé tramvaje.
• Aplikace MAPY.CZ: Zapomeňte na Google Maps, pokud hledáte konkrétní turistické trasy nebo detaily budov. Česká aplikace Mapy.cz má mnohem lepší pokrytí pěších tras, ukáže vám každý průchod i přesnou polohu soch ve veřejném prostoru.
• Vstupenky: Do většiny státních a městských galerií (včetně těch v moderních budovách) si lístky koupíte na místě, ale u soukromých subjektů jako je DOX nebo vyhlídky na vysílači doporučuji nákup online, vyhnete se frontám.
• Káva a občerstvení: Moderní budovy často hostí skvělé kavárny (DOX, CAMP, Národní divadlo). Většina z nich už dnes běžně nabízí ovesné mléko a několik vegetariánských či veganských sendvičů, takže s jídlem na těchto místech nebudete mít problém.

Kam dál

Pokud vás zajímají další tipy, jak si Prahu užít mimo hlavní turistický proud, podívejte se na moje další články:

• Co vidět v Praze: 100+ tipů na památky, kavárny, restaurace
• Nejlepší pražské kavárny: Kde najdete výběrovou kávu

Často kladené otázky

Hledáte ty nejlepší vegetariánské restaurace v Praze? Když jsem před lety sedávala v lavicích Malostranského gymnázia a s kručením v břiše čekala na konec vyučování, znamenalo pro mě vegetariánství v centru Prahy každodenní boj o přežití. Tehdejší gastronomická realita se smrskla na smažený sýr s tatarkou v zakouřené hospodě, případně na rozvařenou brokolici, kterou kuchaři z nějakého záhadného důvodu sypali eidamem. Centrum města vonělo po guláši a pečených kolenech, zatímco my, co jsme maso nejedli, jsme se museli spolehnout na sýrové rohlíky z nejbližší večerky. Dnes, když se proplétám stejnými uličkami, mám pocit, že jsem se ocitla v paralelním vesmíru.

Během mých studií na Univerzitě Karlově se situace začala pomalu lámat. S fotoaparátem na krku jsem při kurzu fotožurnalistiky dokumentovala nejen pouliční ruch a protesty, ale i nenápadný zrod prvních alternativních bister. Praha se nadechla a s ní i celá rostlinná scéna. Staré tmavé výčepy začaly uvolňovat místo světlým prostorům, kde se místo vepřového sádla pracuje s fermentovanou zeleninou, tempehem a lokálními surovinami. Z města, které bylo pro vegetariány spíše nutným zlem, se stala sebevědomá evropská metropole, jež se v rostlinné gastronomii může směle měřit s Berlínem.

Tento článek každoročně aktualizuji a jeho současnou podobu čtete v dubnu 2026. S manželem Lukášem, se kterým jsme v Praze měli první rande, sem jezdíme pravidelně. V posledních měsících s námi město objevuje i náš dvouletý syn Jonáš, což mé vnímání pražských restaurací posunulo do další roviny. Najednou nehledám jen skvěle dochucené veganské jídlo, ale i podniky, kam se dá vymanévrovat s kočárkem a kde obsluha neprotočí panenky, když dítěti upadne lžička na zem.

Výběr, který před sebou máte, není jen mechanicky opsaný seznam z internetu. Jsou to místa, kde jsem za těch deset let strávených v Praze nechala spoustu času i peněz. Od kultovních institucí schovaných v renesančních sklepeních až po moderní karlínská bistra, kam chodí pražští studenti na nedělní brunch.

Ale dost nostalgizování. Tady jsou místa, kam teď skutečně chodíme a kam vás bez váhání pošleme. 😁

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Highlight: Kultovní Lehká Hlava a Maitrea zůstávají absolutní špičkou pro slavnostnější večeře, rezervace je nutná dny dopředu.
• Highlight: Pokud hledáte poctivá veganská bistra Praha, vinohradský Moment Praha vás zachrání skvělými rostlinnými alternativami klasických jídel.
• Highlight: Čtvrť Karlín je současným epicentrem moderní gastronomie, flexitariánská Eska nabízí fantastická bezmasá jídla oceněná Bib Gourmand.
• Highlight: Na rychlý vegan fast food funguje bezchybně Forky’s nebo asijský bufet Loving Hut.
• Highlight: Pro milovníky asijských chutí doporučuji Pho Vietnam, kde umí připravit autentické pho v čistě vegetariánské verzi.
• Highlight: Luxusní snídani bez živočišných produktů si překvapivě nejlépe užijete v tradičním Café Savoy.
• Highlight: Kro Kitchen sice proslulo kuřaty, ale jejich práce s pečenou zeleninou a tempehem je pro vegetariány zjevením.
• Highlight: Aplikace HappyCow je v Praze mimořádně spolehlivá, vyplatí se ji mít v telefonu pro rychlé vyhledávání v okolí.

Kdy vyrazit za gastroturistikou do Prahy

Pražská gastronomická scéna žije vlastním rytmem a jídlo si tu užijete nezávisle na tom, jestli zrovna mrzne, nebo se asfalt roztéká pod nohama. Přesto se charakter vašich kulinářských toulek bude s ročními obdobími výrazně měnit. Záleží jen na vás, jestli dáváte přednost lehkým letním salátům na rušné ulici, nebo těžším podzimním omáčkám v teple starého měšťanského domu.

Jaro a léto na zahrádkách

Když se v dubnu a květnu oteplí, Praha se přesune ven. Vegetariánské restaurace i kavárny otevírají své předzahrádky a vnitrobloky. Tohle je ideální čas na objevování Vinohrad a Letné. Můžete si vzít veganské wrapy nebo burgery s sebou a uspořádat piknik v Riegrových sadech s výhledem na Hradčany. Letní měsíce jsou skvělé pro lehkou rostlinnou stravu, ale počítejte s tím, že v centru bude o volné stoly na čerstvém vzduchu obrovský boj.

Podzimní a zimní hody

Osobně mám pro gastroturistiku nejraději podzim. Když se v říjnu koná Signal Festival (letos 15. až 18. 10. 2026), město potemní a vy máte ideální výmluvu, proč se na dvě hodiny zavřít do útulného bistra. Zimní měsíce si vyloženě říkají o hutnější jídla. Pražské veganské restaurace v tomto období excelují v přípravě rostlinných variací na tradiční české omáčky, guláše s knedlíkem nebo silné zeleninové vývary, které vás po celodenním chození v mrazu postaví na nohy.

Kde se ubytovat

Když už v Praze nebydlíme trvale, museli jsme s Lukášem najít místo, které nám poskytne komfort, strategickou polohu a ideálně i zázemí pro rodinu. Poslední roky se vracíme do The Julius Hotel na Senovážném náměstí. Je to jenom kousek od Hlavního nádraží i Václavského náměstí, takže všude dojdete pěšky. Pro mě jako vegetariánku a matku dvouletého Jonáše je naprosto klíčové, že jsme si vybrali One Bedroom Suite s plně vybavenou kuchyní. Když zrovna nemáme náladu večer obrážet restaurace, můžu nám z lokálních surovin uvařit něco rychlého přímo na pokoji. Interiér je navíc nádherně tlumený a klidný, což po celodenním hluku velkoměsta oceníte. Aktuální ceny a dostupnost si rezervujete přes Booking.com.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Praze

2 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

The Julius Hotel

Hotel na Senovážném náměstí blízko Hlavního nádraží a Václavského náměstí. One Bedroom Suite s plně vybavenou kuchyní, ideální pro rodiny. Tlumený a klidný interiér.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Praze

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Praze a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Kde se najíst: Kultovní instituce, kde to všechno začalo

Tyhle podniky tu byly dřív, než byl vegan v Praze cokoliv jiného než důvod k úsměšku. A pořád jsou nejlepší. Nic víc k tomu nepotřebuju říkat.

Lehká Hlava

Pokud existuje jedno místo, které by se dalo označit za chrám pražského vegetariánství, je to Lehká Hlava. Sídlí v domě z 15. století v nenápadné uličce Boršov, jen pár minut od Karlova mostu. Vstup do restaurace je jako krok do jiného světa, protože nejznámější místnost s hvězdným nebem na stropě a krbem působí až mysticky.

Vaří tu výhradně vegetariánsky a vegansky, přičemž jejich „Clear Mind“ roast s červeným zelím a bramborovým knedlíkem je naprostá legenda. Ceny hlavních chodů se pohybují kolem 300 Kč. Otevřeno mají denně, ale dostat se sem bez ohlášení je téměř nemožné. 💡 Tip: Rezervujte si stůl pod hvězdným nebem alespoň dva týdny předem, tahle místnost je suverénně nejžádanější a pro romantickou večeři nemá v Praze konkurenci.

Maitrea

Mladší sestra Lehké Hlavy, Maitrea, sídlí v Týnské uličce kousek od Staroměstského náměstí. Zatímco Boršov je mystický, Maitrea je vzdušná, zařízená striktně podle principů feng-šuej s dřevěnými prvky a zurčícími fontánkami. Prostor ve dvou patrech je obrovský, přesto působí nesmírně intimně a klidně.

Jejich jídelní lístek bravurně balancuje mezi asijskou inspirací a tradiční českou kuchyní v rostlinném provedení. Veganská svíčková nebo udon nudle s tempehem tu patří k mým osobním favoritům. Cenově je na tom podobně jako Lehká Hlava. 💡 Tip: Během oběda ve všední dny nabízí cenově velmi výhodné polední menu, na které chodí místní z okolních kanceláří, takže doporučuji dorazit už v 11:30.

Dhaba Beas

Tohle není restaurace na dlouhé vysedávání, ale absolutní nutnost pro dny, kdy potřebujete rychlé, teplé a spolehlivé jídlo. Dhaba Beas je síť vegetariánských indických bufetů, které najdete po celé Praze, a moje oblíbená pobočka je v ulici V Celnici.

Funguje to jednoduše: naberete si na tác rýži, různé druhy sabdží, dal, saláty a zaplatíte u pokladny podle váhy (aktuálně kolem 35 Kč za 100 gramů) a dostanete autentické, vždy čerstvé jídlo, které vás vrátí do kondice i po nejdelším pražském dni. 💡 Tip: Hodinu před zavírací dobou mají na veškeré jídlo z bufetu slevu 50 %, což z Dhaby dělá jednu z nejlevnějších a nejkvalitnějších večeří v širším centru.

Shromáždiště

Pokud chcete zažít atmosféru klasické žižkovské hospody, ale bez pachu přepáleného omastku a s plně veganským lístkem, jděte do Shromáždiště v Krásově ulici. Tohle místo si na nic nehraje. Dostanete tu poctivé pivo, utopence z rostlinných uzenin, výborné burgery a famózní veganské výpečky.

Je to přesně ten typ podniku, kam vezmete zarytého masožravce, aby pochopil, že rostlinná strava není jen o klíčcích a salátu. Ceny jsou tu velmi přátelské, takže hlavní jídlo pořídíte do 250 Kč. 💡 Tip: V pátek večer tu bývá neuvěřitelně narváno, žižkovští studenti sem chodí na pivo a bezmasé nakládané sýry, takže doražte brzy odpoledne.

Chutnej

Bistro Chutnej začínalo jako malý projekt a dnes je to stabilní bod na mapě pro každého, kdo má chuť na veganský comfort food. Zaměřují se primárně na pizzu a burgery. Těsto na pizzu nechávají dlouho kynout a jejich rostlinné sýry, které se na ní rozpékají, jsou jedny z nejlepších, co jsem v Praze ochutnala.

Najdete je na Vinohradech v ulici Voroněžská. Atmosféra je tu naprosto neformální, takže je to ideální místo pro setkání s přáteli nad dobrým jídlem. 💡 Tip: Jejich veganská pizza s „bacon“ kousky je tak autentická, že se při prvním soustu budete muset ujistit u obsluhy, že vám opravdu přinesli rostlinnou verzi.

Moderní rostlinná gastronomie

Tady se to teprve rozjíždí. Místa, která jsem sem zařadila, sledují to, co se děje v Kodani, Londýně nebo Berlíně, a pak to přeloží do pražského kontextu tak přirozeně, že se divíte, proč to nefunguje všude.

Moment Praha

Kavárna a bistro Moment ve Slezské ulici na Vinohradech je moje srdcovka. Trávila jsem tu hodiny nad skripty už během univerzity. Celý koncept je striktně veganský. Dělají fantastické snídaně (jejich míchané tofu je vyhlášené), přes oběd nabízí denní menu a odpoledne skvělou výběrovou kávu s domácími dezerty.

Prostor je malý, často plný freelancerů s notebooky, ale panuje tu neuvěřitelně přátelská atmosféra. Otevřeno mají od rána do podvečera. 💡 Tip: Pokud se tu objeví v nabídce jejich veganský věneček nebo laskonka, berte je okamžitě, mizí z vitríny rychlostí blesku.

Satsang Grill & Bar

Krymská ulice ve Vršovicích je sama o sobě výlet. A někde uprostřed toho gastronomického ráje sedí Satsang. Je to vegetariánská a veganská restaurace s industriálním interiérem a přiznanými cihlami. Soustředí se na fúzi chutí z celého světa, od pad thai po vynikající burgery z Beyond Meat.

Co je ale proslavilo nejvíc, jsou jejich víkendové brunche s bezednou mimosou a kávou. Ceny jsou mírně vyšší, ale odpovídají nadstandardní kvalitě surovin. 💡 Tip: Na nedělní brunch s bezednou mimosou musíte mít rezervaci klidně měsíc dopředu, je to jedna z nejoblíbenějších víkendových kratochvílí pražských mileniálů.

Kala Café

Nenápadný poklad na pomezí Vinohrad a Žižkova. Kala Café v Italské ulici spojuje koncept výběrové kavárny a plně veganského bistra. Interiér je minimalistický, plný rostlin a přirozeného světla, a přesně taková je tu i atmosféra.

K tomu výborné snídaňové bowly, avokádové toasty a vitrína plná dokonalých rostlinných dortů, které vypadají příliš hezky na to, aby se snědly. Je to místo, kam si jdete v klidu přečíst knihu. 💡 Tip: Jejich veganský „vaječný“ salát na kváskovém chlebu chutná lépe než originál, doporučuji ho k pozdní snídani.

Pho Vietnam

Vím, co si myslíte: vietnamské bistro v průvodci pro vegetariány? Ale Pho Vietnam na Jiřáku mě přesvědčilo. Vaří tu poctivý zeleninový vývar s tofu, který je lepší než většina „pravých“ pho, co jsem jedla.

Zatímco dřív znamenalo bezmasé pho jen hovězí vývar bez kousků masa, tady přidávají hromadu čerstvých bylinek. Je to rychlé, levné (kolem 180 Kč za obrovskou mísu) a naprosto spolehlivé. 💡 Tip: Během farmářských trhů na Jiřáku si vezměte jejich jarní závitky s tofu do ruky a běžte si sednout na lavičku před kostel Nejsvětějšího srdce Páně.

Pastva

Na Smíchově, nedaleko Anděla v Nádražní ulici, funguje čistě veganská Pastva, a upřímně, ta čtvrť to potřebovala. Jsou tu precizně vyladěné burgery, saláty plné barev a obměňované polední menu, u kterého jsem nikdy nebyla zklamaná.

K tomu mají na čepu řemeslná piva z malých pivovarů, takže Lukáš neprotestuje. ☺️ Atmosféra uvnitř je velmi uvolněná a obsluha vždycky moc milá. 💡 Tip: Jejich domácí limonády z čerstvého ovoce a bylinek jsou v létě tím nejlepším osvěžením na rušném Smíchově.

Vegan fast food a bistra pro rychlý hlad

Když není čas vysedávat a potřebujete rychle doplnit energii mezi památkami, tyhle zastávky vás nezklamou.

Forky’s

Český franšízový zázrak Forky’s má v Praze pobočku například ve Veleslavínově ulici kousek od Staroměstské. Koncept je jasný: 100% rostlinný street food. Jejich burgery, wrapy a not-dog klobásy jsou pořádná dávka, která vás zasytí na zbytek odpoledne.

Interiér je moderní, objednáváte u pultu a jídlo máte do deseti minut na stole. Po celodenním chození po městě přesně tohle potřebujete, abyste rychle dobili baterky. 💡 Tip: Jejich batátové hranolky s veganskou bylinkovou majonézou jsou vysoce návykové, neberte si malou porci, budete litovat.

Loving Hut

Mezinárodní síť Loving Hut má v Praze několik poboček, často v nákupních centrech (např. Nový Smíchov nebo Černá Růže). Nabízí asijský veganský bufet, který vás zachrání, když prostě nemáte čas zkoumat mapu.

Kvalita je naprosto stabilní, jídlo je vždy teplé a výběr od smažených nudlí přes sushi až po sójové maso s brokolicí je obrovský, platíte podle váhy a já vždy podcením, kolik toho na tác naložím. 😅 Záchrana pro rychlý oběd mezi nákupy.

💡 Tip: Pobočka v Černé Růži v centru města bývá přes oběd v obležení úředníků, jděte tam až kolem druhé hodiny odpoledne, kdy opadne největší nápor, ale jídlo je stále čerstvé.

Paprika

Ačkoliv Paprika na Vinohradech (Rumunská ulice) a na Andělu není striktně vegetariánská, jejich jídelníček je z 90 % postavený na rostlinách. Tohle středomořské bistro dělá ten nejlepší hummus, falafel a šakšuku ve městě.

Porce jsou gigantické, pita chléb pečou čerstvý přímo před vámi a atmosféra uvnitř připomíná rušný trh v Tel Avivu. My se sem rádi vracíme hlavně pro tu uvolněnou náladu.

💡 Tip: Objednejte si „Vegan Shawarma“ v pitě, dokonale kořeněná hlíva ústřičná nahrazuje maso tak dobře, že sem na ni chodí i zapřisáhlí masožravci.

Dosa Dosa

Pokud se ocitnete v Holešovicích, musíte zajít do Dosa Dosa v ulici Uranie. Tohle drobné bistro se specializuje na jihoindický street food, konkrétně na dosu. Jsou to tenké, křupavé palačinky z fermentované rýže a čočky plněné kořeněnými bramborami.

Je to přirozeně veganské a bezlepkové jídlo. Podávají ho s vynikajícím kokosovým čatní a horkým sambarem, což vás krásně prohřeje. 💡 Tip: Mají tu jen pár míst k sezení, takže si jídlo nechte zabalit a snězte ho v nedalekém parku Stromovka.

Kofárna

Na Malé Straně, kousek od Kampy, leží kavárna Kofárna. Není to čistě veganský podnik, ale jejich přístup k rostlinné stravě je příkladný. Mají skvělou kávu a vždy několik druhů veganských dortů a sendvičů, takže si zaručeně vyberete.

Pro mě je to strategická zastávka, když s Jonášem přejdeme Karlův most a potřebujeme načerpat síly před výšlapem na Hrad. 💡 Tip: Kofárna je jedním z mála míst na Malé Straně, které nepodlehlo turistickým pastem a zachovalo si normální pražské ceny i atmosféru.

Mainstreamové restaurace, kde maso nechybí

Tyhle podniky nejsou primárně vegetariánské, ale jejich práce se zeleninou a bezmasými surovinami je natolik brilantní, že by byla chyba je minout.

Eska

Eska v Karlíně má Bib Gourmand od Michelina a zaslouží si ho. Sídlí v bývalé továrně, kde z jednoho konce voní čerstvý chleba z pece a z druhého konce se táhne dým z otevřeného grilu. Já jsem pokaždé nervózní, jestli si vzít k jídlu víno, nebo radši ještě jeden krajíc másla. 😅

Ačkoliv mají v menu maso, jejich vegetariánská jídla jsou často tou nejzajímavější položkou lístku. Pečené brambory v popelu s uzeným kefírem jsou naprostá klasika. Ceny jsou tu vyšší, hlavní chod vyjde na 400 Kč a více.

💡 Tip: Nekupujte si lístky na drahé snídaně jinde, přijďte sem v devět ráno, kupte si u pultu jejich čerstvý chleba s našlehaným máslem (nebo veganskou pomazánkou) a kávu, za zlomek ceny dostanete špičkový zážitek.

Alma

V nově zrekonstruovaném vnitrobloku na Novém Městě (V Jirchářích) se otevřela Alma. Je to architektonicky nádherný prostor, který spojuje kavárnu, vinárnu a restauraci, takže tu můžete strávit klidně celé odpoledne.

Jejich kuchyně se hodně opírá o sběr divokých bylin a lokální dodavatele, a věřte mi, šéfkuchaři tu se zeleninou předvádějí věci, po kterých zapomenete, že nějaké maso vůbec existuje. Tvoří totiž naprosto úžasné a promyšlené kombinace. 💡 Tip: Alma má nádherný skrytý dvorek, který je v létě dokonalou únikovou zónou před rozpálenými ulicemi centra, ideální na podvečerní skleničku naturálního vína.

Café Savoy

Na první pohled to nedává smysl. Honosná kavárna Café Savoy ze sítě Ambiente na Újezdě, s neorenesančním stropem a číšníky v kravatách, jako tip pro vegany? Ano. Jejich „Veganská snídaně Savoy“ je totiž mistrovské dílo.

Dostanete rostlinné párky, skvěle ochucené tofu, čerstvé ovoce, veganský croissant a výbornou kávu. Jonáš vždycky fascinovaně kouká na ten malovaný strop, zatímco my s Lukášem v klidu snídáme. Je to sice drahé, ale občas to za ten zážitek stojí.

💡 Tip: O víkendu dopoledne tu bez rezervace nebudete mít šanci, ale pokud přijdete ve všední den po třetí hodině odpoledne, stůl seženete a užijete si kavárnu v mnohem klidnějším tempu.

Kro Kitchen

Když se řekne Kro Kitchen (mají pobočky na Vinohradech, v Karlíně a ve Vršovicích), většina Pražáků si vybaví jejich slavná grilovaná kuřata. Proč je tedy vůbec zmiňuji? Protože jejich zeleninové přílohy a vegetariánská hlavní jídla s tempehem jsou prostě fenomenální.

Pečená mrkev s hnědým máslem, dokonale dochucené brambory nebo jejich vegetariánské kombo s trhaným tempehem vás naprosto odzbrojí a určitě se sem budete chtít vrátit.

💡 Tip: Jejich vinohradská pobočka je maličká a často plná, vezměte si jídlo s sebou a sedněte si na lavičku na nedaleké náměstí Jiřího z Poděbrad.

MamaCoffee

Síť pražíren a kaváren MamaCoffee (například ve Vodičkově ulici) byla jednou z prvních, která do Prahy přinesla fair trade kávu a zároveň nabídla plnohodnotné veganské jídlo. Dnes je to na mapě Prahy spolehlivá a léty prověřená klasika.

Mají výborné veganské lívance, hummusové talíře a spoustu sendvičů. Je to ideální místo pro pomalá dopoledne, kdy potřebujete vyřídit pár mailů a dát si dobrou kávu s ovesným mlékem bez příplatku. 💡 Tip: Pobočka ve Vodičkově má patro s velkými okny s výhledem na ulici, je to nejlepší místo na „people watching“ v centru Prahy, když venku prší.

Praktické info

• Doprava: Praha má jednu z nejlepších MHD v Evropě. Nespoléhejte na předražené taxíky z ulice. Kupte si v aplikaci Lítačka jízdenku (aktuálně stojí 150 Kč za 24h jízdenku) a dostanete se úplně všude. K většině zmíněných podniků jezdí tramvaj nebo metro.
• Aplikace: Určitě si stáhněte aplikaci HappyCow. V Praze je extrémně přesná a aktualizovaná, rychle vám ukáže, co máte zrovna kolem sebe.
• Spropitné: V pražských restauracích se běžně nechává dýško kolem 10 %, pokud jste byli se servisem spokojeni. Často se už při platbě kartou terminál zeptá, jaké procento chcete přidat.
• Kombinace s památkami: Mnoho skvělých restaurací je blízko hlavních tahů. Pokud se chystáte na rezervaci prohlídky Židovského města přes GetYourGuide, Maitrea je odtud jen pět minut chůze.

Kam dál

• Co vidět v Praze: 100+ tipů na památky, kavárny, restaurace
• Průvodce pražskými kavárnami: Kde najít tu nejlepší výběrovou kávu
• Praha s dětmi: Jak přežít a užít si centrum s batoletem

Často kladené otázky

Když jsem začala objevovat muzea v Praze během studia na Univerzitě Karlově, můj pohled na město se radikálně změnil. Místo abych s tehdejší těžkou zrcadlovkou naháněla turisty u orloje, trávila jsem desítky hodin v tichých sálech Veletržního paláce. Hledala jsem správné úhly, studovala hru světla na sochách a nasávala klid, který vám žádná venkovní procházka nedá. K Muchovu muzeu jsem měla podobný vztah, secesní linie mě fascinovaly natolik, že jsem tam trávila víc času než v univerzitní knihovně.

Dnes se do Prahy vracíme s manželem Lukášem a naším dvouletým synem Jonášem. Vidět Jonášovy rozzářené oči ze všeho nového dalo mým muzejním toulkám úplně nový rozměr. Najednou nehodnotím jen kurátorský záměr, ale i to, jestli se dá mezi exponáty bezpečně manévrovat s kočárkem a kde je nejbližší přebalovací pult.

Upřímně, Praha mě pořád překvapuje. Pamatuju si dobu, kdy se v Národním muzeu prašily vitríny a nikdo se neohlížel zpět, ale dnes je to úplně jiný příběh. Tradiční instituce prošly modernizací a ty nové se nebojí provokovat. Pokud hledáte surová svědectví 20. století nebo se chcete schovat před deštěm mezi plátny starých mistrů, máte z čeho vybírat. Místní kurátoři konečně pochopili, že návštěvníci chtějí interakci a kontext.

Takže co vás čeká? Pár gigantů, které znáte z průvodců, pár míst, která v průvodcích nejsou, a jedno muzeum, ze kterého Jonáš odmítal odejít celé odpoledne. 😄 Podíváme se i na silné příběhy, které vypráví Muzeum komunismu v Praze.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Národní muzeum na Václavském náměstí prošlo obrovskou rekonstrukcí a jeho historická budova s kupolí je dnes vizuálním středobodem města.
• Veletržní palác ukrývá sbírky moderního umění Národní galerie, projdete se tu mezi plátny Kupky a Picassa v čistém funkcionalistickém prostoru.
• Národní technické muzeum na Letné je absolutní nutnost pro rodiny s dětmi, obrovská dopravní hala s letadly a vlaky zabaví na celé odpoledne.
• Muzeum komunismu nabízí syrový a nepřikrášlený pohled na nedávnou historii, skvělé pro pochopení kontextu střední Evropy.
• DOX v Holešovicích reprezentuje současné umění a jeho dřevěná vzducholoď Gulliver na střeše je architektonický unikát.
• Museum Kampa uchovává životní sbírku Medy Mládkové, primárně díla Františka Kupky, v krásném prostředí u Vltavy.
• Židovské muzeum není jedna budova, ale komplex synagog a starého hřbitova, který detailně mapuje historii pražské židovské obce.
• Muchovo muzeum potěší milovníky secese, najdete tu slavné plakáty pro Sarah Bernhardt i osobní věci Alfonse Muchy.
• Skryté klenoty jako České muzeum hudby nebo MeetFactory ukazují alternativní tvář města bez davů turistů.

Kdy vyrazit za kulturou a uměním

Plánování návštěvy galerií vyžaduje trochu taktiky, obzvlášť pokud nesnášíte davy. Víkendy, obzvlášť deštivé, znamenají fronty u pokladen a přeplněné šatny. Pokud můžete, směřujte své kulturní pochůzky na všední dny dopoledne. Většina pražských institucí má zavírací den v pondělí, na to si dejte velký pozor, ať nestojíte před zamčenými dveřmi.

Pražská muzejní noc a dny zdarma

Jednou za rok, typicky v červnu, ožívá město Pražskou muzejní nocí. Vstupy jsou zdarma, mezi institucemi jezdí speciální autobusy a atmosféra je skvělá. Připravte se ale na to, že si u těch nejpopulárnějších míst postojíte hodinu ve frontě.

Mnohem klidnější variantou jsou dny volného vstupu, které Národní galerie nabízí při státních svátcích nebo při výročích svého založení. To si s Lukášem vždycky vyhlédneme dopředu, uděláme si hezké odpoledne a ušetřené peníze raději investujeme do dobré večeře na oslavu vydařeného dne.

Počasí jako hlavní kurátor

Když se v srpnu v Praze nedá vydržet venku a Lukáš už třetí den opakuje, že je vedro jako v pekle, zamiřte do klimatizovaných sálů Veletržního paláce, funguje to jako dokonalá záchrana. Je to obrovský prostor, kde se můžete chladit klidně půl dne.

Naopak na podzim, kdy se město halí do mlhy, doporučuji komornější prostory na Malé Straně. Třeba Muzeum Franze Kafky má v sychravém listopadu tu správnou ponurou atmosféru, kterou slunečný letní den zkrátka přebije. Vždycky z něj pak vylezeme rovnou do nejbližší kavárny na něco teplého.

Kde se ubytovat

Pokud do Prahy jedete primárně za kulturou, potřebujete strategickou základnu v centru, odkud všude dojdete pěšky nebo se rychle přesunete tramvají. My jsme si při naší poslední rodinné cestě vybrali The Julius Hotel na Senovážném náměstí a můžu ho s čistým svědomím doporučit.

Bydleli jsme v prostorném One Bedroom Suite, což pro cestování s dvouleťákem znamenalo záchranu. Měli jsme k dispozici plně vybavenou kuchyň, takže příprava ranní kaše pro Jonáše nebyla problém. Interiér je dotažený do posledního detailu, podzimní barvy a dubové dřevo působí neuvěřitelně uklidňujícím dojmem. Navíc je to odtud kousek na hlavní nádraží i na Václavák, takže k Národnímu muzeu nebo k Muzeu komunismu dojdete za deset minut. Aktuální dostupnost a ceny si rezervujete přes Booking.com.

Klasická muzea a galerie: Národní poklady

Základní pilíře pražské kultury, které definují tvář města. Tyhle instituce sbírají, chrání a vystavují to nejcennější, co v České republice máme.

Národní muzeum

Dominanta horní části Václavského náměstí je po své obří rekonstrukci z roku 2018 vizuálně ohromující. I když vás historie nebaví, samotná neorenesanční budova stojí za vidění. Hlavní panteon s mramorovými sochami a obrovskou prosklenou kupolí působí monumentálně. Expozice přírody s legendární kostrou plejtváka myšoka se dočkala moderního nasvícení a interaktivních prvků, takže už to není jen obyčejná přehlídka vycpaných zvířat, kde se děti nudí u každé vitríny.

V podzemí se nachází spojovací chodba do Nové budovy, kde se promítají fascinující videomappingy o historii Prahy. Celá prohlídka vám zabere klidně půl dne, pokud chcete číst popisky. S dětmi se dá projít zrychleným tempem přes zvířata a minerály, což je obvykle baví maximálně.

Základní vstupné je 350 Kč a platí do obou budov. Pokud jdete poprvé, klidně si vyhraďte celý den, protože těch sálů je opravdu hodně. Nejsnáz se sem dostanete metrem A nebo C na stanici Muzeum. Oficiální detaily o aktuálních výstavách najdete na webu Národního muzea.

💡 Tip: Zaplaťte si vstupenku předem online. Fronty u fyzických pokladen bývají v sezoně nesnesitelné a táhnou se až ven na schody.

Veletržní palác: Národní galerie

Tohle je moje srdeční záležitost. Obrovská funkcionalistická budova v Holešovicích ukrývá sbírky moderního a současného umění. Desítky hodin jsem tu za studentských let bloumala mezi obrazy Františka Kupky, obdivovala francouzské impresionisty a hledala detaily na plátnech Gustava Klimta či Pabla Picassa. Prostor je tak obrovský, že tu nikdy nemáte pocit přelidnění.

Kromě stálých expozic sem chodím na dočasné výstavy, které bývají skvěle kurátorsky zvládnuté. Budova sama o sobě, se svou rozlehlou dvoranou a ochozy, je mistrovským dílem meziválečné architektury. Káva v místní kavárně v přízemí patří k mým oblíbeným rituálům, mají výbornou výběrovou kávu a klidné posezení.

Vstupenka do stálých expozic stojí 250 Kč, otevřeno mají od úterý do neděle od desíti. Z centra sem dojedete tramvají číslo 17 na zastávku Veletržní palác. A pozor, budova je opravdu obrovská, takže pohodlné boty nejsou doporučení, ale nutnost. 😉 Aktuální program si můžete projít na webu Národní galerie.

💡 Tip: První středu v měsíci nabízí Národní galerie odpoledne snížené nebo volné vstupné do některých expozic, zkontrolujte si aktuální podmínky na jejich webu.

Muchovo muzeum

Alfons Mucha je pro Prahu tím, čím je Gaudí pro Barcelonu. Tohle komorní muzeum v Kaunickém paláci nedaleko Václavského náměstí se soustředí na jeho pařížské období. Najdete tu ty nejznámější litografie a plakáty, které tvořil pro herečku Sarah Bernhardt. Mě osobně na kurzu fotografie fascinovaly jeho skici a přípravné fotografie modelek, které tu jsou rovněž vystavené.

Prostor není velký, projdete ho za necelou hodinu. Je to intenzivní dávka secesní estetiky, květinových motivů a jemných pastelových barev. Pokud máte rádi design přelomu 19. a 20. století, budete nadšení.

Vstupné je poměrně vysoké, v roce 2026 zaplatíte 300 Kč. Otevřeno je denně od 10:00 do 18:00. Adresa je Panská 7, kousek od stanice metra Můstek.

💡 Tip: Vyhněte se nákupu suvenýrů přímo v muzejním obchodě, ceny za plakáty a pohlednice jsou tu nadsazené. Podobné seženete v papírnictvích po městě levněji.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Tohle muzeum naproti Rudolfinu nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí a výsledek je výborný. Expozice se zaměřují na design, sklo, módu a šperky. Česká republika je sklářská velmoc a tuhle expozici vám doporučuji i v případě, že vás sklo normálně absolutně nezajímá. Prostě se k těm vitrínám přiblížíte a najednou strávíte půl hodiny zkoumáním detailů, aniž víte proč. Já to mám pokaždé stejně. 😅 Milovníci módy ocení sbírku historických oděvů, která ukazuje, jak se oblékala pražská smetánka v minulých stoletích.

Interiér budovy s mohutným schodištěm a vitrážovými okny je sám o sobě uměleckým dílem. Často sem chodím jen nasát tu tichou, noblesní atmosféru. V přízemí mají moc příjemnou moderní kavárnu, kde dělají skvělé vegetariánské quiche.

Plné vstupné vyjde na 150 Kč. Mají otevřeno od úterý do neděle, 10:00 až 18:00 (v úterý až do 20:00). Nachází se na ulici 17. listopadu, u stanice metra Staroměstská.

💡 Tip: Jděte sem v podvečer v úterý. Bývá tu úplně prázdno a prodloužená otevírací doba vám dá dostatek klidu na prohlídku detailů kubistického nábytku.

Národní technické muzeum

Když cestujete s dětmi, tohle místo nesmíte vynechat. Obrovská budova na Letné schraňuje všechno od historických automobilů, přes parní lokomotivy až po astronomické přístroje. Dopravní hala s letadly zavěšenými pod střechou a starými tatrovkami je prostě ohromující. Děti odtud většinou nechtějí odejít a nejspíš jim budete muset slíbit, že se sem brzy vrátíte.

Kromě dopravy tu najdete skvělou expozici architektury a stavitelství nebo historické fotografické techniky, u které jsem jako bývalá studentka fotožurnalistiky strávila nepoměrně víc času než zbytek rodiny. Expozice jsou hravé a mnoho z nich nabízí interaktivní prvky.

Lístek stojí 280 Kč. Otevřeno je od úterý do neděle, 9:00 až 18:00. Zastávka tramvaje Letenské náměstí je vzdálená asi pět minut chůze.

💡 Tip: Místní kavárna je spíše průměrná a pro vegetariány moc možností nenabízí. Raději si po návštěvě zajděte do nedaleké ulice Milady Horákové, kde najdete skvělá moderní bistra.

Příběh 20. století: Od umění po totalitu

Dvacáté století zanechalo v Praze hluboké jizvy i fantastické umělecké sbírky. Tyhle instituce vám pomohou pochopit, čím si město a jeho obyvatelé prošli.

Muzeum komunismu

Nachází se trochu paradoxně v sousedství kasina a luxusních butiků v ulici Na Příkopě. Poprvé jsem tam šla s kamarádkou z Německa, která tomu pořád nevěřila. Pak viděla zrekonstruovanou výslechovou místnost StB a prázdný obchod s potravinami a přestala klást otázky. Pro pochopení nedávné české historie je to naprosto klíčové místo.

Texty jsou psané s mírným cynismem a černým humorem, který je Čechům tak vlastní. Pokud máte zahraniční přátele, kteří nechápou, proč si neseme historická traumata, vezměte je sem. My sem občas vezmeme návštěvy a vždycky z toho vznikne dlouhá večerní debata.

Vstupenka stojí 380 Kč. Mají otevřeno denně od 9:00 do 20:00. Vstup si snadno zajistíte předem, rezervace přes GetYourGuide vám ušetří čas u pokladny.

💡 Tip: Nenechte si ujít krátký dokumentární film, který se promítá v zadní části muzea. Obsahuje reálné záběry z pražských ulic během okupace v roce 1968.

DOX Centrum současného umění

Holešovický DOX je důkazem, že se Praha umí dívat dopředu. Bývalá továrna se proměnila v obrovský, vzdušný prostor plný současného umění, které často reaguje na aktuální společenská témata. Žádné stálé historické sbírky, ale dynamické, občas provokativní výstavy.

Architektonickým symbolem DOXu je obrovská dřevěná vzducholoď Gulliver, která trůní na střeše budovy. Slouží jako čítárna a prostor pro literární akce. V přízemí funguje skvělá kavárna a knihkupectví zaměřené na design a architekturu.

Jako vegetariánka jsem tady nadšená pokaždé. Konečně kavárna, kde mám opravdu z čeho vybírat a nemusím řešit, jestli ten sendvič náhodou není jen chleba se sýrem. Vstupné je 280 Kč. Otevřeno mají od středy do neděle, 12:00 až 18:00 (o víkendu od 10:00). Dojedete sem tramvají na zastávku Ortenovo náměstí.

💡 Tip: Vzducholoď bývá v letních měsících hodně vyhřátá. Jděte se do ní podívat hned, jak DOX otevře, a zbytek času věnujte výstavám v klimatizovaných sálech.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Praze

3 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

The Julius Hotel

Prostorný One Bedroom Suite s plně vybavenou kuchyní na Senovážném náměstí, ideální pro rodiny s dětmi. Interiér je dotažený do posledního detailu s podzimními barvami a dubovým dřevem. Kousek od hlavního nádraží a Václavského náměstí, k muzeím dojdete za deset minut.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Julius Meinl House Prague

Prostorný apartmán s plně vybavenou kuchyní na Senovážném náměstí, strategická poloha v centru s rychlým přístupem k muzeím a památkám.

★★★★ Zkontrolovat ceny přes Booking.com

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Praze

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Praze a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Museum Kampa

Sbírka, kterou dala dohromady mecenáška Meda Mládková, sídlí v Sovových mlýnech přímo na břehu Vltavy. Museum Kampa se soustředí na středoevropské moderní umění, přičemž těžištěm je fantastická sbírka děl Františka Kupky a soch Otto Gutfreunda. Právě tady pochopíte, jak zásadní vliv měl Kupka na vznik abstraktního umění.

Budova samotná, citlivě zrekonstruovaná s prosklenými prvky, nabízí krásné průhledy na řeku a Karlův most. Venkovní nádvoří lemují slavní žlutí tučňáci, kteří v noci svítí, a obří sochy miminek od Davida Černého.

Lístek vyjde na 350 Kč. Otevírací doba je denně od 10:00 do 18:00. Z Malostranského náměstí sem dojdete pěšky přes park Kampa za deset minut.

💡 Tip: Kupte si lístek, který zahrnuje i vstup na vyhlídkovou věž muzea. Nabízí neokoukaný pohled na hladinu Vltavy a střechy Malé Strany z úplně jiné perspektivy.

Židovské muzeum v Praze

Tohle není jedna budova, ale rozsáhlý komplex památek v Josefově. Zahrnuje několik historických synagog, obřadní síň a světoznámý Starý židovský hřbitov. Expozice mapují historii, tradice a tragický osud pražské židovské obce. Pinkasova synagoga, jejíž zdi jsou popsány jmény obětí holocaustu, je místem, kde ztichne i ten nejhlučnější návštěvník.

Španělská synagoga s maurskou výzdobou nedávno prošla obnovou a její zlatý interiér vyráží dech. Prohlídka celého komplexu vyžaduje čas a pohodlné boty.

Kombinovaná vstupenka stojí 550 Kč (nezahrnuje Staronovou synagogu). Otevřeno je denně kromě sobot a židovských svátků, od 9:00 do 18:00 (v zimě do 16:30). Pro hladký průběh bez stresu doporučuji koupit lístky přes GetYourGuide.

💡 Tip: Začněte prohlídku hned v devět ráno na Starém židovském hřbitově. Kolem jedenácté hodiny se sem už nahrnou obrovské organizované skupiny a úzké cestičky se ucpou.

Skryté klenoty: Alternativa k hlavnímu proudu

Místa, která běžní turisté často minou, ale vy byste neměli. Ukazují specifičtější, často intimnější tvář pražské historie a kultury.

České muzeum hudby

Sídlí v bývalém barokním kostele svaté Máří Magdalény na Malé Straně. Když vejdete dovnitř, ohromí vás obrovská dvorana, která dřív sloužila jako hlavní loď kostela. Sbírka historických hudebních nástrojů je obrovská a fascinující i pro lidi, kteří na nic nehrají. Najdete tu klavír, na který hrál sám Mozart během svého pobytu v Praze.

Atmosféra je tu neuvěřitelně klidná. Občas se tu konají koncerty a díky původní kostelní architektuře je zdejší akustika dokonalá. Pro mě je to jedno z nejlepších míst, kam utéct před hlukem nedalekého Karlova mostu.

Vstupné stojí 150 Kč. Otevřeno je od středy do pondělí, 10:00 až 18:00 (v úterý zavřeno). Zastávka tramvaje Hellichova je přímo před budovou.

💡 Tip: Postavte se na jedno z velkých schodišť v atriu a zkuste jen zašeptat. Akustika prostoru přenese váš hlas až na druhou stranu budovy.

Muzeum Bedřicha Smetany

Tohle malé muzeum najdete v krásné novorenesanční budově bývalé vodárny přímo na břehu Vltavy, hned vedle Karlova mostu. Už jen ta lokace a výhledy z oken na Hradčany stojí za návštěvu. Expozice se věnuje životu a dílu našeho slavného skladatele, najdete tu jeho klavír, osobní korespondenci i dobové partitury.

Je to drobná instituce, projdete ji za půl hodiny, ale zvuk Vltavy narážející na jez přímo pod okny dává Smetanově hudbě, která tu hraje do sluchátek, tak reálný rozměr, že ta půlhodina najednou vůbec nestačí.

Lístek stojí symbolických 50 Kč. Mají otevřeno od středy do pondělí, 10:00 až 17:00. Dojdete sem pěšky ze stanice Staroměstská.

💡 Tip: Před muzeem je malá terasa s kavárenskými stolky. Je to jedno z mála míst přímo v centru, kde si můžete dát kávu za normální cenu a koukat u toho na Karlův most.

Franz Kafka Museum

Temné, psychologické a lehce znepokojivé, přesně jako Kafkovy romány. Nachází se v Hergetově cihelně na Malé Straně. Expozice neukazuje jen Kafkův životopise, ale spíš to, jak Praha formovala jeho úzkosti a literární vize. Audiovizuální instalace, podivné zvuky a bludiště vitrín vás vtáhnou do hlavy slavného spisovatele.

I když jsem nikdy nebyla velkou fanynkou Kafkova těžkého stylu, vizuální zpracování tohoto muzea mě baví. Před vchodem navíc stojí slavná fontána s čůrajícími postavami od Davida Černého.

Vstupné vyjde na 300 Kč. Otevřeno mají denně od 10:00 do 18:00. Z Malostranského náměstí je to sem asi sedm minut chůze.

💡 Tip: Výstava je poměrně temná a texty vyžadují soustředění. Nechoďte sem unavení na konci dne, jinak z těch existenciálních textů nebudete nic mít.

MeetFactory

Průmyslová budova na Smíchově, vklíněná mezi železniční trať a dálnici, je centrem alternativní kultury. Založil ji sochař David Černý a na fasádě visí jeho typická červená auta. Není to klasické muzeum, ale spíš syrová galerie současného umění, hudební klub a ateliéry pro umělce v jednom.

Atmosféra je tu drsná, industriální a hodně neformální. Chodím sem na večerní vernisáže, protože ta komunitní nálada je úplně jiná než v naleštěných galeriích v centru, kde se všichni tváří vážně. Pokud chcete vidět, jak žije pražská umělecká subkultura mimo střed města, určitě se zastavte.

Vstupné na výstavy bývá často dobrovolné nebo kolem 100 Kč. Galerie je otevřená denně od 13:00 do 20:00. Nejbližší zastávka tramvaje je Lihovar.

💡 Tip: Spojte návštěvu galerie s večerním koncertem. Prostor má skvělou akustiku pro elektronickou a alternativní hudbu.

Národní zemědělské muzeum

Tohle místo je naše rodinná stálice, protože leží hned vedle Technického muzea na Letné a nabízí trochu jiný zážitek. Zatímco vedle obdivujete obrovské lokomotivy, tady si děti mohou vlézt do opravdových historických traktorů. Děti tu bývají naprosto bez sebe a často dá zabrat dostat je včas domů k večeři. Výstava o rybářství s velkým akváriem je taky moc povedená a celkově tu vládne hrozně příjemná, uvolněná nálada.

Pro mě je ale největším tahákem střecha muzea. Najdete tam krásnou bylinkovou zahradu a úžasný výhled na celou Prahu, kde si v klidu sednete na lavičku, zatímco kolem bzučí včely z místních úlů. Vstupné vychází na 200 Kč, otevřeno je od úterý do neděle, 9:00 až 17:00. Doporučuji spojit s procházkou po nedalekých Letenských sadech.

Galerie Rudolfinum

Když máte chuť se trochu kulturně rozmazlit, vyrazte do Rudolfina. Je to jedna z mála galerií v Česku, která se zaměřuje výhradně na špičkové současné umění bez vlastní stálé sbírky. Prostory samotné novorenesanční budovy jsou úchvatné a kurátoři s nimi umí skvěle pracovat. Výstavy bývají velmi moderní, často provokativní a plné fotografií i multimediálních instalací.

Navíc tu mají naprosto famózní kavárnu, která vypadá jako vystřižená z filmu o první republice. Obrovská zrcadla, luxusní lustry a výborná káva tvoří dohromady perfektní zážitek. Vstup na většinu výstav bývá díky sponzorům často zcela zdarma, což je v dnešní době malý zázrak. Otevřeno mají od úterý do neděle od 10:00 do 18:00, ve čtvrtek dokonce až do osmi večer.

Galerie Tančící dům

Tančící dům na Rašínově nábřeží zná z fotek každý, ale málokdo ví, že uvnitř funguje několikapatrová galerie. Zaměřuje se na moderní umění, design a často hostí retrospektivní výstavy slavných českých tvůrců. Prostor je to atypický, stěny jsou zakřivené, okna nepravidelná, což dává instalacím specifickou dynamiku.

Kromě umění sem návštěvníky táhne i architektura samotné budovy, kterou navrhli Vlado Milunić a Frank Gehry. Prohlídka galerie je skvělou záminkou, jak si interiér prohlédnout zblízka.

Vstupné na výstavy činí 200 Kč. Otevřeno je denně od 9:00 do 20:00. Tramvají dojedete na zastávku Jiráskovo náměstí.

💡 Tip: Se vstupenkou do galerie máte automaticky přístup na střešní vyhlídku a do Glass Baru. Výhled na Pražský hrad a Vltavu odtud patří k těm nejlepším ve městě.

Kde se najíst

Po několika hodinách strávených na nohou mezi vitrínami zákonitě přijde hlad. A ruku na srdce, muzejní kavárny jsou někdy fajn na rychlé espresso, ale na pořádný oběd to většinou nestačí. Během našich toulek po Praze jsme si našli pár míst, kam se s Lukášem a Jonášem rádi vracíme a kde vím, že nešlápneme vedle.

Ať už se pohybujete kolem Staroměstské, nebo zrovna objevujete Holešovice, možností je spousta. Jako vegetariánka si vždycky hlídám, abychom nezapadli do tradiční české hospody, kde mají bez masa maximálně smažený sýr.

Naše oblíbené podniky v okolí

Když jsme u Veletržního paláce nebo v DOXu, automaticky směřujeme do bistra Cobra na třídě Milady Horákové. Mají tam skvělé vegetariánské bowly, úžasné limonády a večer se z toho stává hodně příjemný bar. Prostředí je neformální a s dětským kočárkem tam nikdy nebyl problém, obsluha je moc milá a usměvavá.

V centru kolem Národního muzea je to trochu složitější na klidná místa bez davů, ale objevili jsme skvělý podnik Špejle na Jindřišské. Všechno jídlo tam mají napíchané na špejlích, takže si jen vybíráte různé jednohubky a salátky od pultu. Jonáše hrozně bavilo si ty špejle sám vybírat a Lukáš ocenil, že si mohl dát víc různých chutí. Účet pak zaplatíte jednoduše podle počtu nasbíraných dřívek, což je vlastně taková malá hra na závěr.

Praktické info pro návštěvníky

Pokud plánujete navštívit více institucí během pár dnů, spočítejte si, jestli se vám nevyplatí Prague Visitor Pass. Tahle městská karta zahrnuje vstupy do mnoha z výše zmíněných míst, včetně Národního muzea, a navíc slouží jako jízdenka na MHD.

Po Praze se nejlépe pohybuje tramvajemi a metrem. Základní jízdenka na 30 minut stojí 30 Kč, ale pro muzejní maraton doporučuji celodenní lístek, 24hodinová jízdenka stojí 120 Kč. Většina galerií nabízí šatny zdarma nebo zamykací skříňky na desetikorunovou zálohu. S velkými batohy vás do sálů nepustí, takže cestujte nalehko.

Kam dál

Praha nabízí tolik úžasných míst, že se to do jednoho výletu snad ani nedá vtěsnat. Pokud už máte umění a historie plné zuby, mrkněte na další mé průvodce, které vám pomohou naplánovat zbytek pobytu.

• Přečtěte si můj hlavní článek /co-videt-v-praze/ s tipy na další památky.
• Detailní průvodce pro /prazsky-hrad/ vám pomůže vyhnout se frontám.
• Pokud cestujete s dětmi, koukněte na /co-delat-s-batoletem-v-praze/.
• Zajímají vás moderní stavby? Zkuste text /tancici-dum-moderni-praha/.

Často kladené otázky

Máte před cestou ještě nějaké pochybnosti? Tady jsem sepsala odpovědi na pár otázek, na které se mě kamarádi ptají úplně nejčastěji.