Praia da Marinha: nejkrásnější pláž Algarve – na co si dát pozor

Do Portugalska jezdíme s Lukášem pravidelně už od roku 2020 a Algarve se stalo naším druhým domovem, kde často trávíme i celé zimní měsíce. Milujeme zdejší nekonečné možnosti surfování, zlatavé vápencové útesy, malebné kavárny i lokální keramiku a dokonce už nějakou dobu zvažujeme koupi vlastního domečku.

Za ty roky jsme prozkoumali snad každý kout pobřeží, ale pokud bychom měli vybrat jedno jediné místo, které nás pokaždé spolehlivě uchvátí, je to bezpochyby Praia da Marinha u městečka Carvoeiro. Podle nás je to asi ta vůbec nejmalebnější pláž celého regionu, kam rádi vyrážíme brzy ráno, abychom si ten neuvěřitelný klid užili ještě před příjezdem davů.

Jednu věc ale musíme přiznat hned na začátku. Tahle pláž si žádá trochu plánování, protože bez správného načasování přílivu si ji neužijete ani z poloviny tak jako ve chvíli, kdy dorazíte přesně ve správný čas.

Shrnutí

  • Prestižní ocenění: Pláž se pravidelně objevuje v žebříčcích nejkrásnějších míst světa, přičemž ji vyzdvihl průvodce Michelin i stanice CNN.
  • Ikonické skalní srdce: Dvojitý oblouk na západním konci útesů vytváří při správném úhlu pohledu dokonalý tvar srdce.
  • Přístup po schodech: K samotné vodě vede zhruba 150 strmějších dřevěných schodů, takže místo není vhodné pro kočárky ani vozíčkáře.
  • Kouzlo odlivu: Návštěvu si vždy plánujte na dobu odlivu, kdy se pláž rozšíří a odhalí skryté jeskyně i skalní bazénky.
  • Nádherná turistika: Přímo u parkoviště začíná slavná útesová stezka Seven Hanging Valleys, která nabízí ty nejlepší výhledy na oceán.
  • Parkování zdarma: Auto necháte na bezplatném štěrkovém parkovišti nahoře nad útesy, ale v letní sezóně se plní už brzy ráno.
  • Strategické ubytování: Nejlepší základnou pro výlety je nedaleké městečko Carvoeiro, kde najdete skvělé hotely i výborné vegetariánské restaurace.

Kdy vyrazit na Praia da Marinha

Pokud si chcete tuto přírodní nádheru užít v klidu a bez stresu, doporučujeme vám vyrazit v květnu, na začátku června nebo v září. Během těchto měsíců je počasí už krásně teplé na koupání, ale vyhnete se největšímu náporu turistů, kteří sem proudí během hlavní letní sezóny. My sem jezdíme i v zimě, kdy je sice voda na plavání příliš ledová, ale pro toulky po útesech a focení bez lidí je to naprosto ideální období.

V červenci a srpnu musíte počítat s tím, že pláž praská ve švech a slunce dokáže být opravdu neúprosné. Jestliže sem cestujete právě o prázdninách, snažte se dorazit před devátou hodinou ranní, abyste v klidu zaparkovali a zabrali si kousek písku jen pro sebe. Kolem poledne se už tvoří fronty u schodů a atmosféra ztrácí hodně ze svého kouzla, takže si přivstat se opravdu vyplatí.

Naprosto zásadním faktorem pro plánování výletu je mořský příliv a odliv, který dokáže tvář pláže naprosto proměnit. Vždy si předem zkontrolujte aplikaci s tabulkami přílivu a odlivu, protože za vysoké vody podstatná část písku zmizí pod hladinou a koupání může být nebezpečné. Naopak za odlivu se vám otevře celý magický svět skalních průchodů, malých zátok a klidných bazénků.

Kde se ubytovat poblíž Praia da Marinha

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Prozkoumávání této části pobřeží je mnohem příjemnější, když nemusíte trávit hodiny v autě, a proto je ideální najít si základnu v bezprostředním okolí. Nejlépe se nám osvědčilo nedaleké malebné městečko Carvoeiro, které si zachovalo ráz rybářské vesnice a nabízí úžasnou atmosféru. Další praktickou možností je živější letovisko Armação de Pêra, kde najdete dlouhé písečné pláže a výbornou infrastrukturu pro rodiny s dětmi.

Pokud si chcete dopřát skutečný luxus a dokonalý servis, určitě se podívejte na pětihvězdičkový hotel Tivoli Carvoeiro. Tento nádherný resort je zasazený přímo do útesů nad oceánem, nabízí dechberoucí výhledy z bazénu a špičkové wellness centrum pro večerní relaxaci. Hosté v recenzích často vyzdvihují neuvěřitelně bohaté snídaně a perfektní polohu, ze které můžete snadno vyrážet na výlety do okolí.

Pro páry hledající romantiku a klid můžeme vřele doporučit Vila Alba Resort, který se nachází jen asi patnáct minut chůze od naší oblíbené pláže. Tento středně drahý hotel vás okouzlí svým nádherným infinity bazénem a přímým přístupem na nedalekou pláž Albandeira. Jeho klidná zahrada plná zeleně poskytuje dokonalé útočiště po náročném dni stráveném na sluníčku.

Rodinám s dětmi nebo skupinám přátel se bude velmi líbit v komplexu Pestana Palm Gardens přímo v Carvoeiru. Nabízejí zde velmi prostorné ubytování v menších domcích s výhledem na oceán a skvělý velký bazén v udržované zahradě. Je to perfektní kompromis mezi soukromím vlastního apartmánu a pohodlím hotelových služeb, navíc za velmi rozumnou cenu.

Jestliže preferujete moderní design a maximální soukromí, podívejte se na White Shell Beach Villas v nedaleké oblasti Porches. Zdejší luxusní vilky jsou ideální pro páry i rodiny, leží jen kousek od krásných pláží a nabízejí naprostý klid stranou od hlavního turistického ruchu. Jejich ekologický přístup a nádherná architektura dělají z každého pobytu opravdu výjimečný zážitek.

11 tipů, co vidět a dělat na Praia da Marinha a v okolí

1. Objevte ikonické skalní srdce

Při pohledu z útesů vás okamžitě zaujme masivní dvojitý oblouk, kterému se často přezdívá písmeno M nebo katedrála. Z určitého úhlu na vrcholu útesu se totiž tyto dva oblouky a nedaleká skalní jehla spojí do dokonalého tvaru srdce, kterému místní romanticky říkají srdce Algarve. Je to asi to nejfotografovanější místo celé oblasti a věřte mi, že naživo působí ještě mnohem majestátněji než na pohlednicích.

Abyste tento unikátní optický klam viděli v celé jeho kráse, musíte se vydat po útesové stezce západním směrem a pozorně sledovat správný úhel. Nejlepší světlo pro focení tady najdete těsně před západem slunce, kdy vápencové skály získají neuvěřitelně sytou zlatavou barvu. Pokud dorazíte za odlivu, můžete k těmto masivním obloukům dojít i přímo po pláži zblízka a obdivovat jejich ohromnou velikost zespodu.

2. Zvládněte zhruba 150 dřevěných schodů

Cesta z útesu dolů k hladině oceánu vede po klikatém dřevěném schodišti, které má přibližně 150 schodů. Zatímco cesta dolů je celkem snadná a zabere vám maximálně pět až deset minut, výstup zpět nahoru dokáže v letním vedru pořádně potrápit. Ke konci je schodiště docela strmé, takže si nahoře určitě rádi oddechnete a doplníte tekutiny.

Kvůli tomuto strmému přístupu bohužel pláž nedisponuje žádným bezbariérovým přístupem, což je potřeba mít předem na paměti. S kočárkem nebo invalidním vozíkem se dolů bohužel nedostanete, ale i samotný výhled seshora stojí za tu cestu. Pokud se u schodů tvoří fronta, doporučujeme obejít je po západní útesové cestě, odkud získáte navíc parádní bonusové výhledy na celou zátoku.

💡 Tip: Určitě si na sestup i následný výstup obujte pevnou obuv nebo alespoň kvalitní sandály, v žabkách to na dřevěných schodech docela klouže.

3. Načasujte návštěvu na odliv

Jak už jsme zmiňovali, tohle místo naplno ukáže své kouzlo pouze v době, kdy oceán ustoupí. Za odlivu se pláž výrazně rozšíří a vy se můžete bezpečně procházet mezi jednotlivými skalními věžemi, které dělí prostor na několik menších zátok. Odkryjí se také nádherné mořské jeskyňky a přírodní skalní bazénky, ve kterých se drží příjemně teplá voda.

Naopak za plného přílivu se volný prostor pro ručníky dramaticky zmenší a některé části pláže mohou být dokonce zcela zaplavené vodou. Hrozí zde i reálné nebezpečí uvíznutí na vzdálenějším konci pláže, odkud se pak přes zvednutou hladinu těžko vrací zpět ke schodům. My si s Lukášem vždycky hlídáme tabulky přílivu v telefonu a vyrážíme sem zásadně ve chvíli, kdy voda začíná klesat.

4. Vyrazte na túru po stezce Seven Hanging Valleys

Přímo u horního parkoviště začíná jedna z vůbec nejkrásnějších pobřežních tras v celé Evropě, která se jmenuje Percurso dos Sete Vales Suspensos. Tato stezka vás provede podél dechberoucích útesů, nabídne výhledy do hlubokých propastí a ukáže vám ty nejlepší přírodní scenérie celého Portugalska. Celková délka trasy jedním směrem je zhruba 5,7 kilometru a má střední obtížnost.

Cesta končí u menší pláže Praia de Vale Centeanes a jedním směrem vám pohodová chůze zabere přibližně dvě a půl až tři hodiny. Během túry minete slavný maják Farol de Alfanzina z roku 1920 a z výšky nahlédnete přímo do ohromného kráteru slavné jeskyně Benagil. My doporučujeme vyrazit z Praia da Marinha směrem na západ, protože tu lépe zaparkujete a slunce budete mít v zádech, což je ideální pro focení.

💡 Tip: Na tuto túru si vezměte opravdu dostatek pitné vody a dobrou pevnou obuv, cesta vede po kamenitém povrchu a nikde po cestě se neschováte před sluncem.

5. Šnorchlujte v křišťálově čisté vodě

Díky tomu, že je pláž chráněná před velkými vlnami a lemují ji vápencové útesy, může se pochlubit tou vůbec nejčistší vodou na celém Algarve. Křišťálová viditelnost z ní dělá naprostý ráj pro všechny milovníky šnorchlování, kteří sem míří prozkoumávat bohatý podmořský život. Kolem skalních útvarů a u dvojitého oblouku najdete spoustu zajímavých zákoutí k prozkoumání.

Pod hladinou běžně potkáte malé chobotnice, hejna barevných rybek a sasanky, které se drží na potopených kamenech. Nezapomeňte si ale přibalit vlastní vybavení na šnorchlování, protože přímo na pláži žádná půjčovna nefunguje a byla by obrovská škoda tento zážitek vynechat. Voda v Atlantiku bývá sice osvěžující a i v srpnu málokdy překročí dvaadvacet stupňů, ale jakmile se ponoříte do objevování podmořského světa, na zimu rychle zapomenete.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat na Praia da Marinha
5 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

6. Půjčte si kajak nebo paddleboard a doplujte k jeskyním

Z paluby malého plavidla získáte na tyhle ohromné útesy úplně novou perspektivu a navíc se dostanete do míst, kam to po souši jednoduše nejde. Moře v okolí je doslova provrtané desítkami menších i větších jeskyní, které čekají na prozkoumání. Vyjížďky s průvodcem trvají většinou kolem dvou a půl hodiny a probíhají v malých skupinkách do šesti osob, takže máte zajištěný klidný zážitek.

Hlavním cílem těchto vodních výletů bývá slavná jeskyně Benagil, která leží jen zhruba čtyři kilometry odsud a dovnitř se dostanete výhradně po vodní hladině. Mnoho cestovatelů si vybírá ranní termíny kolem deváté hodiny, kdy je oceán nejklidnější a světlo uvnitř jeskyní vytváří magickou atmosféru. Tyto lodní a kajakářské výlety doporučujeme rezervovat předem online přes GetYourGuide, protože na místě bývají ty nejlepší časy často vyprodané.

💡 Tip: Ačkoliv oficiální výlety nabízejí skvělý komfort, u místních provozovatelů přímo v nedaleké vesničce Benagil nebo v Carvoeiru často seženete půjčení kajaku o něco levněji.

7. Připravte se na polodivokou pláž bez sprch a lehátek

Tohle místo si i přes svou obrovskou popularitu stále zachovává ráz divoké přírody, což znamená naprosté minimum turistického zázemí. Nenajdete tu žádné úhledné řady pronajímaných lehátek se slunečníky, ani veřejné sprchy na opláchnutí od slané vody. Jediné toalety se nacházejí nahoře u parkoviště, takže se připravte na to, že si kvůli nim budete muset vyšlápnout ty zpropadené schody.

Co se týče občerstvení, funguje tu jen jeden malý snack bar nahoře u schodiště, který mívá docela vysoké ceny a v létě se před ním tvoří dlouhé fronty. My proto vždycky radíme sbalit si s sebou dostatek pitné vody, dobrou svačinu a kvalitní opalovací krém. Nezapomeňte si přinést také vlastní ručník a deštník proti slunci, protože přirozený stín pod útesy bývá brzy zabraný a navíc se z bezpečnostních důvodů doporučuje udržovat od skalní stěny bezpečný odstup kvůli riziku sesuvů.

8. Nenechte se zaskočit ranním bojem o parkování

Příjezd sem je naštěstí velmi jednoduchý, z hlavní silnice N125 stačí sjet u mezinárodní školy v Lagoa a pak už jen sledovat přehledné značení. Obrovskou výhodou je, že parkování je zde zcela zdarma na dvou upravených štěrkových plochách přímo nad útesy. Bohužel kapacita horního parkoviště je pouhých zhruba dvaatřicet míst, což v letní sezóně absolutně nedostačuje poptávce.

Během července a srpna se obě parkovací plochy zaplní často už během jedné až dvou hodin po východu slunce. Když kapacita přeteče, policie často uzavře celou příjezdovou cestu už kilometr před pláží a vy se dál prostě nedostanete. Ještě jedno důležité upozornění pro nomády a karavanisty, obytné vozy mají na toto parkoviště vjezd přísně zakázán a policie to velmi aktivně kontroluje.

💡 Tip: Pokud přece jen dorazíte později a najdete zavřenou závoru, netrapte se čekáním v koloně a popojeďte raději na některou z nedalekých menších pláží, které bývají volnější.

9. Prozkoumejte nedalekou pláž Praia de Vale Centeanes

Pokud se vydáte na zmíněnou útesovou stezku směrem na západ, dojdete nakonec k této kouzelné menší pláži jménem Praia de Vale Centeanes. Je sevřená mezi vysokými skalami, vládne tu o něco klidnější atmosféra a zlatavý písek přímo láká k odpolednímu odpočinku. Místní voda je i tady nádherně čistá, takže si sem nezapomeňte přibalit plavky jako odměnu po túře.

Velkým plusem této pláže je výborná restaurace O Stop, která leží přímo u vstupu a nabízí úžasné posezení s výhledem na oceán. Z Praia da Marinha sem pohodlnou chůzí dojdete za přibližně dvě a půl hodiny, takže je to ideální cíl pro dopolední výlet. My si tu s Lukášem vždycky rádi dáme kávu, chvíli sledujeme vlny a pak se plní energie vydáme na zpáteční cestu po útesech.

10. Obdivujte bizarní skalní útvary Algar Seco

Jen kousek od centra Carvoeira se nachází další přírodní klenot Algarve, kterým jsou bizarní vápencové útvary Algar Seco. Místní skály tu vítr a mořská voda za tisíciletí vytesaly do neuvěřitelných tvarů věží, hlubokých děr a přírodních oken. Celým areálem prochází soustava bezpečných dřevěných chodníčků a vytesaných schodů, díky kterým si můžete tuto nádheru prohlédnout opravdu zblízka.

Největším lákadlem je tu bezpochyby slavná jeskyně Boneca, ze které dvě malá přírodní okna nabízejí dechberoucí výhled přímo na modravý horizont Atlantiku. Procházka tímto skalním labyrintem je naprosto nenáročná, takže ji zvládnete i v sandálech a zabere vám zhruba hodinku. Je to ideální krátká zastávka cestou z pláže, obzvlášť v podvečer, kdy skály získají teplý oranžový nádech.

11. Zastavte se na skvělé vegetariánské jídlo v Carvoeiru

Jelikož jsme s Lukášem vegetariáni, vždycky pečlivě mapujeme místní gastro scénu a Carvoeiro nás v tomto ohledu nikdy nezklame. Najdete tu totiž opravdu skvělé vegetariánské jídlo, které bez problémů strčí do kapsy i podniky ve větších městech. Naším absolutním favoritem na pozdní snídani je Pink Brunch & Pizza, kde dělají neskutečné matcha palačinky, čerstvé šťávy a parádní veganské saláty.

Pokud máte po dni na pláži chuť na něco kořeněnějšího, určitě vyzkoušejte indickou a asijskou kuchyni. Můžeme vřele doporučit restaurace Gurkha Kitchen a Pashmina Indian Restaurant, obě nabízejí obrovský výběr vegetariánských, veganských i bezlepkových pokrmů, které chutnají naprosto fantasticky. Na lehký oběd nebo výběrovou kávu pak často zajdeme do nedaleké kavárny Organic, kde vládne velmi uvolněná atmosféra a jídlo je prostě perfektní.

Kam dál z Praia da Marinha

Pokud plánujete zůstat v regionu Algarve déle, máte obrovské štěstí, protože okolí nabízí nepřeberné množství výletů. Kousek odsud se nachází krásná rybářská městečka i divoké přírodní parky, které rozhodně stojí za průzkum. Připravili jsme pro vás proto tipy na další skvělá místa, o kterých si můžete přečíst v našich dalších článcích.

Kousek dál na západ na vás čekají dramatické útesy Ponta da Piedade u Lagosu, naše srdcovka pro lodní výlety do jeskyní. A pokud byste si chtěli užít trochu luxusu, zajeďte do letoviska Vilamoura s marinou, golfem a dlouhou plážou Falésia.

Hledáte ke své dovolené i ten správný hotel? Mrkněte na náš přehled nejlepších hotelů v Algarve podle typu dovolené.

Často kladené otázky

Na závěr jsme pro vás shrnuli odpovědi na nejčastější dotazy, které k Praia da Marinha řešíme úplně nejvíc.

Je Praia da Marinha opravdu ta nejkrásnější pláž Portugalska?

Patří rozhodně k těm úplně nejvýše hodnoceným a je to nejcitovanější favorit celého regionu Algarve. Získala ocenění od průvodce Michelin, který ji zařadil mezi deset nejkrásnějších v Evropě, a v roce 2018 ji stanice CNN jmenovala jednou z dvaceti nejlepších útesových pláží na světě.

Jak se na pláž nejlépe dostanu autem?

Cesta je jednoduchá, stačí jet po hlavní silnici N125 a sjet u mezinárodní školy v městečku Lagoa. Odtud už vás k pobřeží spolehlivě navedou hnědé turistické značky směr Caramujeira nebo Praia da Marinha. Z nedalekého Carvoeira i z letoviska Armação de Pêra vám cesta autem zabere jen asi patnáct minut.

Kolik schodů musím sejít dolů k oceánu?

Z útesu až k samotnému písku vede přibližně 150 dřevěných schodů, které jsou ke konci docela strmé. Cesta dolů vám zabere pět až deset minut, nahoru to pak dá trochu více zabrat. Místo není bohužel vůbec bezbariérové, takže s kočárkem to sem nemá smysl zkoušet.

Platí se nahoře za parkování?

Ne, parkování je zde zcela zdarma na dvou upravených štěrkových plochách. Problémem je ale jejich malá kapacita, která v létě absolutně nedostačuje a zaplní se často už do deváté hodiny ranní. Obytné vozy a karavany sem mají navíc vjezd přísně zakázán.

Kdy je nejlepší doba pro návštěvu?

Úplně nejlepší podmínky tu panují v květnu, na začátku června nebo pak v září, kdy je pěkné počasí, ale chybí tu letní davy. Během dne se snažte dorazit brzy ráno před devátou hodinou a hlavně si načasujte návštěvu na dobu odlivu, kdy je pláž nejširší.

Jak najdu to slavné skalní srdce?

Abyste srdce viděli, musíte se vydat po útesové stezce nad pláží západním směrem. Když se dobře postavíte, dva masivní skalní oblouky ve tvaru písmene M se opticky zarovnají a vytvoří dokonalý tvar srdce. Tento jev je nejkrásnější těsně před západem slunce, kdy mají skály zlatavou barvu.

Jaké je tu zázemí a vybavení?

Připravte se na polodivokou pláž, kde panuje minimální turistické zázemí. U horního parkoviště najdete veřejné toalety a jeden dražší snack bar, ale přímo dole u vody chybí jakékoliv sprchy nebo půjčovny lehátek. Všechno potřebné včetně stínu a svačiny si tak musíte přinést s sebou. EXCERPT: Objevte s námi Praia da Marinha, jednu z nejkrásnějších pláží Evropy. Zjistěte, jak najít ikonické skalní srdce a proč sem musíte vyrazit za odlivu.

Estonské ostrovy: Saaremaa, Hiiumaa, Muhu a Kihnu 2026

Estonské ostrovy sice čítají přes dva tisíce kousků pevniny, ale jen malá hrstka z nich je obydlená a přístupná zvídavým cestovatelům. Když místní obyvatelé řeknou, že jedou na víkend na ostrovy, znamená to dokonalý únik od civilizace a naprosté zpomalení času. Vzduch tu voní po moři a jalovcích a mobilní signál občas milosrdně zmizí.

Jenže tahle severská romantika má jeden obrovský háček, o kterém se v běžných průvodcích často mlčí. Zhruba půl roku jsou totiž hlavní estonské ostrovy prakticky zavřené a veškerý turistický život tu úplně zamrzne. Pokud si ale cestu dobře naplánujete na teplou letní sezónu, čeká vás naprosto dechberoucí zážitek.

Tak co vás na těchhle ostrovech čeká? Prozradím vám, jak se tam nejlépe dostat, proč se bez auta ani nepohybovat a na co si dát fakt pozor.

Shrnutí

  • Kolik ostrovů navštívit: Estonsko jich má tisíce, ale pro cestování se zaměřte hlavně na velkou čtyřku, kterou tvoří Saaremaa, Hiiumaa, Muhu a Kihnu.
  • Který ostrov pro koho: Saaremaa je ideální pro milovníky lázní a hradů, Hiiumaa láká na divokou přírodu a majáky, Muhu nabízí luxusní odpočinek a Kihnu zase naprosto unikátní matriarchální kulturu.
  • Jak se tam dostat: Hlavní dopravní tepnou jsou trajekty společnosti Praamid, přičemž na největší Saaremaa přejedete pohodlně po sypané hrázi přes menší ostrov Muhu.
  • Kolik dní potřebujete: Na rychlou ochutnávku stačí dva až tři dny, ale pro opravdu pohodový okruh počítejte raději s pěti až sedmi dny.
  • Kdy vyrazit: Nejlepší čas je od konce května do září, kdy všechno bez problémů funguje a severská příroda je nejkrásnější.
  • Proč potřebujete auto: Autobusy tu jezdí velmi zřídka a bez vlastního nebo půjčeného vozu se k odlehlým útesům a majákům prostě nedostanete.
  • ⚠️ Pozor na sezónnost: Od listopadu do dubna je velká část ubytování, vyhlášených restaurací a památek na ostrovech kompletně zavřená.

Jak se na estonské ostrovy dostat

Cestovatelská fóra to potvrzují jedno přes druhé: největší chyba, kterou na estonských ostrovech můžete udělat, je spoléhat na veřejnou dopravu. Bez auta se tu totiž prakticky neobejdete. Autobusy tu jezdí dost zřídka a snažit se s nimi poskládat smysluplný itinerář je spíše za trest. Z Tallinnu sice jezdí pohodlné linky přímo do ostrovní metropole Kuressaare, ale jakmile vystoupíte na nádraží, k útesům a zapadlým vesničkám se dostanete jen velmi těžko. Máte tedy dvě možnosti, buď vyrazíte z pevniny vlastním vozem, nebo si auto půjčíte hned po příletu.

Hlavní tepnou na ostrovy jsou moderní trajekty státní společnosti Praamid. Z pevninského přístavu Virtsu poplujete do přístavu Kuivastu na ostrově Muhu. Odtud pak na hlavní ostrov Saaremaa přejedete po dlouhé sypané hrázi, což je samo o sobě velký zážitek. Samotná plavba trvá pouhých 27 minut a uteče jako voda. Druhá hlavní linka spojuje pevninský přístav Rohuküla s přístavem Heltermaa na ostrově Hiiumaa a cesta zabere zhruba 75 minut.

Ceny za přepravu jsou poměrně přívětivé, ale v letní sezóně si lístky raději rezervujte přes web praamid.ee klidně i týden dopředu. Za osobní auto na trase Virtsu–Kuivastu zaplatíte orientačně 12 eur (asi 300 Kč) a za každého pasažéra další 4 eura (100 Kč). Systém funguje překvapivě mazaně. Kamera v přístavu si přečte vaši espézetku a závora do prioritního pruhu se zvedne sama. Žádné čekání na přepážce, žádný papírový lístek. Mezi ostrovy Saaremaa a Hiiumaa pak funguje lokální trajektová linka Triigi–Sõru, která je ideální pro delší roadtripy.

Existuje i letecké spojení, ale to využívají spíše místní byznysmeni. Malá letadla létají z Tallinnu do Kuressaare, let trvá necelou hodinu a ušetří spoustu času. I tak si ale na malém ostrovním letišti budete muset půjčit auto, abyste se mohli svobodně pohybovat po okolí.

⚠️ Sezónnost: kdy ostrovy žijí a kdy spí

Tohle je absolutně nejdůležitější informace z celého průvodce a nesmíte ji podcenit. Od listopadu do dubna je velká část ubytování, restaurací a atrakcí zavřená. Estonské ostrovy se zkrátka na půl roku uloží k hlubokému zimnímu spánku. Menší penziony a kavárny mimo hlavní město Kuressaare vůbec nefungují a ostrovní rytmus se zpomalí na naprosté minimum.

Vrchol sezóny je červen až srpen, a je to znát. Všechno je otevřené, festivaly jedou a dny jsou tak dlouhé, že se v deset večer divíte, proč je ještě světlo. I v hlavní sezóně se ale připravte na pomalý ostrovní rytmus, protože obchody a kavárny běžně otevírají až v devět ráno. Pokud hledáte kompromis mezi dobrým počasím a nižšími cenami, zkuste vyrazit v září.

Zimní návštěva dává smysl jen pro opravdové dobrodruhy a milovníky extrémních zážitků. V třeskutých mrazech se totiž na moři otevírají slavné ledové cesty, přičemž ta nejdelší měří 26,5 kilometru a spojuje pevninu s ostrovem Hiiumaa. Jde o nejdelší ledovou silnici v Evropě, ale má velmi přísná pravidla. Nesmíte se poutat bezpečnostním pásem a rychlost se nesmí pohybovat mezi 25 a 40 kilometry v hodině, aby rezonance nerozbila led. Cestovatelé ovšem varují, že v mírných zimách se tyto cesty neotevřou vůbec.

12 míst, která na estonských ostrovech nesmíte minout

Každý z ostrovů má svůj vlastní unikátní charakter. Zatímco na Saaremaa budete spíš potkávat lázeňské hosty a obdivovat středověkou architekturu, Hiiumaa vás pohltí svými nekonečnými lesy a tichem.

Vybrala jsem pro vás dvanáct lokalit, které perfektně ilustrují celou tu severskou pestrost. Můžete je prozkoumat během jednoho dlouhého roadtripu, nebo si vybrat jen pár těch, co vás nejvíc zaujmou.

1. Biskupský hrad v Kuressaare (Saaremaa)

Dominantou celého ostrova Saaremaa je naprosto úchvatný biskupský hrad ze čtrnáctého století. V hlavním městě Kuressaare na vás čeká jediná kompletně dochovaná středověká pevnost v celém Pobaltí, obehnaná mohutným vodním příkopem a rozlehlým parkem, kde se dá krásně bezcílně procházet.

Uvnitř pevnosti se nachází rozsáhlé historické muzeum, které vás provede dějinami ostrova od pravěku až po dvacáté století. Expozice jsou velmi moderní a interaktivní, takže rozhodně nejde o žádnou nudnou prohlídku zaprášených vitrín. Vstup do muzea vyjde zhruba na 12 eur (asi 300 Kč) a otevřeno mají po celý rok, ačkoliv v zimě s omezenou otevírací dobou.

Na prozkoumání celého hradního komplexu si vyhraďte klidně dvě až tři hodiny času. Místní doporučují vyjít až na samotný vrchol hlavní věže, odkud je fantastický výhled na celé město a přilehlý záliv.

💡 Tip: Pokud se sem chystáte na konci července, počítejte s obrovskými davy. Na hradním nádvoří se totiž koná slavný operní festival, který spolehlivě vyprodá všechny hotely v širokém okolí.

2. Lázeňské centrum Kuressaare (Saaremaa)

Když už budete v Kuressaare, byla by obrovská chyba nevyzkoušet zdejší slavné lázně. Lázeňská tradice tu sahá až do roku 1824, kdy se tu začaly využívat léčivé vlastnosti místního mořského bahna. Dnes se město pyšní jedním světovým unikátem. Podle dostupných informací má totiž vůbec největší koncentraci lázeňských lůžek na obyvatele na celém světě.

Do Kuressaare se běžně sjíždějí davy Finů i Estonců, kteří sem jezdí za špičkovým wellness odpočinkem. Většina moderních spa hotelů nabízí procedury s místním dolomitovým bahnem, které prý skvěle ulevuje bolavým kloubům a zjemňuje pokožku. Nemusíte hned kupovat drahý pobytový balíček, spousta hotelů pustí kohokoliv na jednorázový vstup do bazénu a saun za naprosto rozumné peníze.

Celé město působí neuvěřitelně malebným a upraveným dojmem. V uličkách najdete spoustu kaváren a výborných vegetariánských bister, kde si můžete odpočinout po horké sauně. Počítejte s tím, že na pořádný lázeňský relax si musíte vyhradit minimálně jedno celé odpoledne.

💡 Tip: Vyzkoušejte tradiční bahenní zábal. Sice u toho budete vypadat jako po pádu do bažiny, ale pokožka je po něm prý neuvěřitelně hebká a odpočatá.

3. Meteoritický kráter Kaali (Saaremaa)

Zhruba dvacet kilometrů od Kuressaare se ukrývá jedna z největších přírodních záhad celé Evropy. Kráter Kaali vznikl po dopadu meteoritu zhruba před třemi a půl tisíci lety a často se mu přezdívá estonská Tunguzka. Hlavní kráter má průměr úctyhodných 110 metrů a na jeho samém dně se krčí temně zelené jezírko, které působí až mystickým dojmem.

Celé místo vyzařuje neuvěřitelně silnou pohanskou atmosféru. V dávných dobách jezírko pravděpodobně sloužilo jako důležité obětiště a dodnes k němu místní chovají obrovský respekt. Kolem hlavního kráteru se nachází ještě osm menších satelitních kráterů, které můžete prozkoumat během krátké procházky lesem.

Vstup k samotnému kráteru je naprosto zdarma a dostanete se k němu po pohodlné cestičce. Hned u parkoviště se nachází malé a velmi zajímavé muzeum meteoritiky, kde se za drobný poplatek dozvíte vše o historii tohoto vesmírného karambolu. Návštěva vám nezabere více než hodinu, takže se dá skvěle spojit s přejezdem po ostrově.

💡 Tip: Zastavte se v místním obchůdku se suvenýry, prodávají tu krásné výrobky z jalovcového dřeva, které nádherně voní.

4. Útesy Panga (Saaremaa)

Pokud hledáte to nejlepší místo pro pozorování západu slunce, zamiřte na severní pobřeží ostrova Saaremaa. Útesy Panga jsou nejvyšší pobřežní útesy v celém západním Estonsku a dosahují úctyhodné výšky přes dvacet metrů. Skály padají strmě přímo do rozbouřených vod Baltského moře a nabízejí naprosto fantastické výhledy.

Kolem útesů vede příjemná turistická stezka, která se vine borovicovým lesem. Na samotném okraji útesu stojí starý dolomitový slunečník, který slouží jako oblíbený fotopoint pro všechny cestovatele. V dávných dobách prý z těchto útesů místní obyvatelé obětovali moři dary, aby si zajistili dobrý úlovek a přízeň bohů.

Autem se sem dostanete bez problémů a parkování je zdarma, což je u tak krásného místa příjemné překvapení. V sezóně tu funguje kiosek s kávou a svačinami, mimo sezónu si zásoby přivezte vlastní. Na procházku podél útesů a pořízení hromady fotek vám bude bohatě stačit hodina a půl.

💡 Tip: Přibalte si teplejší bundu nebo svetr i v parném létě. Od moře tu velmi často fouká ostrý a studený vítr.

5. Větrné mlýny Angla (Saaremaa)

Když se řekne estonský venkov, většina lidí si představí dřevěné větrné mlýny. Komplex pěti historických mlýnů ve vesnici Angla představuje vůbec nejlépe zachovalou skupinu těchto staveb na celém ostrově. V minulosti stál podobný mlýn téměř v každé větší vesnici, ale do dnešních dnů se jich dochoval jen zlomek.

Čtyři z těchto mlýnů jsou postavené v typickém ostrovním stylu a dají se celé otáčet po směru větru. Jeden mlýn je ovšem holandského typu a je o poznání větší. Skvělé je, že do většiny z nich můžete nahlédnout a prohlédnout si zachovalé dřevěné soukolí, které kdysi mlelo mouku pro celé široké okolí.

V areálu se nachází také velké kulturní centrum, kde si můžete vyzkoušet tradiční řemesla. Vstupné do celého areálu stojí kolem 8 eur (200 Kč) a návštěva potěší hlavně rodiny s dětmi.

💡 Tip: V kulturním centru dělají fantastický domácí kváskový chléb. Určitě si jeden bochník kupte na cestu, chutná naprosto božsky.

6. Národní park Vilsandi a tuleni (Saaremaa)

Na samém západním okraji ostrova Saaremaa se rozkládá národní park Vilsandi, který je učiněným rájem pro milovníky divoké přírody. Park se skládá z více než sto padesáti malých ostrůvků a mělkých zátok, které nabízejí útočiště tisícům mořských ptáků. Příroda je tu ponechána naprosto svému osudu a zásahy člověka jsou tu naprosto minimální.

Hlavním tahákem Vilsandi je ovšem něco úplně jiného. Park hostí vůbec největší kolonii tuleňů šedých v celém Estonsku. Tito nádherní mořští savci se tu líně povalují na obnažených kamenech a užívají si vzácné sluneční paprsky. Vidět je líně se válet na kamenech a mžourat do slunce je prostě ten typ pohledu, pro který lidé jezdí na kraj světa.

Nejlepší způsob, jak se k tuleňům přiblížit, je vyrazit na organizované tulení safari. Místní agentury pořádají výlety na malých člunech, které vás dovezou do bezpečné vzdálenosti od zvířat. Orientační cena za takový výlet se pohybuje kolem 135 eur (asi 3 400 Kč) za dospělého a v letní sezóně bývají místa velmi rychle vyprodaná. Výlet obvykle zabere celé dopoledne.

💡 Tip: Nezapomeňte si vzít kvalitní dalekohled a teleobjektiv na fotoaparát. Lodě se k tuleňům nesmí přiblížit úplně nadoraz, aby je nevyplašily.

7. Rybářská vesnice Koguva (Muhu)

Když trajektem dorazíte na ostrov Muhu, určitě jím jen slepě neprojeďte. Tradiční rybářská vesnice Koguva funguje v podstatě jako živý skanzen a patří k nejkrásnějším místům v celém Estonsku. Jakmile sem vstoupíte, najednou zmizí asfalt, turistické cedule i wifi. Zůstanou jen kamenné zídky porostlé mechem a ticho přerušované větrem.

Vesnice je proslulá svými kamennými zídkami, které jsou hustě porostlé mechem a lemují klikaté prašné uličky. Většina starých statků se pyšní poctivými doškovými střechami a v některých z nich dodnes žijí místní obyvatelé. Část vesnice funguje jako muzeum, kde si můžete prohlédnout tradiční ostrovní kroje a staré rybářské vybavení.

Atmosféra je tu neuvěřitelně tichá a klidná. Cestovatelé si velmi pochvalují místní malé kavárničky, kde dělají skvělou kávu a prodávají tradiční ostrovní pečivo. Procházka vesnicí a návštěva muzea vám zabere zhruba dvě hodiny, vstupné do muzejní části stojí symbolických pár eur.

💡 Tip: Respektujte soukromí místních obyvatel. Některé dvorky vypadají jako součást muzea, ale ve skutečnosti jde o soukromé zahrady.

8. Luxusní panství Pädaste Manor (Muhu)

Pokud hledáte absolutní luxus a neřešíte napjatý rozpočet, ostrov Muhu pro vás má jedno obrovské lákadlo. Zrekonstruované panství Pädaste Manor ze šestnáctého století platí za nejluxusnější venkovský hotel v Estonsku. Je dokonce hrdým členem prestižní sítě Small Luxury Hotels of the World a sjíždí se sem náročná klientela z celé Evropy.

Areál panství se nachází přímo na břehu moře a obklopuje ho nádherný udržovaný park. Nachází se tu proslulá restaurace Alexander, která se pravidelně umisťuje na předních příčkách estonské gastronomie. Specializují se na takzvanou kuchyni severských ostrovů. Nabídnou vám zvěřinu, ryby a lokální byliny z vlastních zahrad. Jako vegetarián tu ale taky nepřijdete zkrátka, degustační bezmasá menu jsou tu špičková.

Zážitek je to ovšem velmi drahý. Ceny za noc v tomto panství začínají mimo sezónu na 161 eurech (asi 4 000 Kč) a v letních měsících šplhají strmě vzhůru. Pokud se tu nechcete ubytovat, můžete si udělat alespoň rezervaci na oběd a projít si nádherné zahrady.

💡 Tip: Mají tu vlastní luxusní spa, kde nabízejí netradiční sennou koupel podle starých místních tradic.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat na estonských ostrovech (Saaremaa, Hiiumaa, Muhu, Kihnu)
5 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

9. Maják Kõpu (Hiiumaa)

Ostrov Hiiumaa je oproti sousední Saaremaa o poznání divočejší a klidnější. Jeho naprostým symbolem je majestátní maják Kõpu, který stojí na nejvyšším kopci ostrova. Tento architektonický skvost svítí námořníkům nepřetržitě už od roku 1531 a patří k nejstarším neustále fungujícím majákům na světě.

Stavba vůbec nepřipomíná ty štíhlé bílé majáky z filmů, má totiž tvar obrovské čtvercové věže s masivními opěráky a vypadá spíš jako nedobytná pevnost, ke které se na vyhlídkovou plošinu drápe hodně strmým a úzkým schodištěm. Kondičku to prověří spolehlivě.

Výhled shora ovšem stojí za každou kapku potu. Uvidíte odtud nekonečné husté lesy, které pokrývají většinu ostrova Hiiumaa. Vstupné na maják stojí kolem 5 eur (125 Kč) a dole pod věží najdete příjemnou malou kavárnu. Vyhraďte si na návštěvu alespoň hodinu času.

💡 Tip: Schody uvnitř jsou opravdu strmé a vysoké. Neberte si sem žabky, pevná obuv je pro výstup naprostou nutností.

10. Kulturní prostor ostrova Kihnu

Ostrov Kihnu představuje naprostý evropský unikát a často se o něm mluví jako o posledním matriarchátu Evropy. Jeho kulturní prostor je dokonce zapsán na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Historický důvod je prostý, muži z ostrova odplouvali na dlouhé měsíce na moře a ženy tak musely převzít absolutní kontrolu nad chodem celé komunity.

Dodnes tu vládne velmi specifická atmosféra. Běžně tu potkáte místní ženy v tradičních pruhovaných sukních, jak se prohánějí po prašných cestách na starých motorkách se sajdkárou. Barva pruhů na jejich sukních má přitom hluboký význam a signalizuje, zda žena drží smutek, nebo se raduje.

Na ostrov se dostanete trajektem z přístavu Munalaid nedaleko Pärnu. Ostrov Kihnu se nejlépe projede na kole, které si můžete půjčit rovnou v přístavu. Jde o ideální cíl pro celodenní výlet, během kterého stihnete navštívit místní muzeum, maják a starý kostelík.

💡 Tip: V létě bývají trajekty na Kihnu plně obsazené. Určitě si lístky pro sebe i pro kolo kupte s dostatečným předstihem online.

11. Bílý maják Tahkuna (Hiiumaa)

Kromě slavného Kõpu má ostrov Hiiumaa ještě jeden nádherný maják, který byste neměli minout. Elegantní bílý maják Tahkuna stojí na samém severním cípu ostrova a s výškou přes čtyřicet metrů jde o nejvyšší litinový maják v celém Estonsku. Byl vyroben ve Francii a na ostrov dovezen po částech v roce 1875.

Okolí majáku je velmi divoké a bičují ho silné větry od otevřeného moře. Hned nedaleko se v lese ukrývají rozsáhlé zbytky starých sovětských bunkrů, které si můžete volně prolézt. Tyto vojenské pozůstatky dodávají místu lehce ponurou, ale nesmírně fascinující atmosféru.

Na samotný maják se dá v sezóně také vystoupat a nabízí skvělý výhled na rozbouřený Balt. U paty majáku stojí velmi emotivní památník obětem trajektu Estonia, jehož potopení v roce 1994 patří k největším námořním tragédiím novodobé historie. Návštěva tohoto cípu ostrova zabere zhruba dvě hodiny.

💡 Tip: Pokud se chystáte prolézat nedaleké bunkry, určitě si vezměte silnou baterku. Uvnitř je absolutní tma a podlaha bývá plná suti.

12. Ostrov Vormsi a švédská stopa

Pokud vám zbude čas a hledáte absolutní únik od veškeré civilizace, zvažte návštěvu čtvrtého největšího ostrova Vormsi. Tento ostrov je fascinující svou silnou švédskou historií, protože až do druhé světové války tu žila silná komunita pobřežních Švédů. To se dodnes odráží v názvech místních vesnic, které znějí naprosto jinak než zbytek Estonska.

Hlavní a naprosto unikátní raritou ostrova je hřbitov u starého kostela svatého Olafa. Najdete tu vůbec největší sbírku unikátních kruhových náhrobních křížů na světě, kterým se říká sluneční kříže. Tyto kamenné kříže pocházejí ze třináctého století a působí neuvěřitelně mystickým dojmem.

Na Vormsi se dostanete trajektem z přístavu Rohuküla a plavba trvá necelou hodinu. Na ostrově panuje naprostý klid a minimum dopravy, takže je to další skvělé místo pro cyklistiku. Na prozkoumání toho nejdůležitějšího vám bude bohatě stačit jeden den.

💡 Tip: Mimo letní sezónu tu funguje jen naprosté minimum služeb. Určitě si s sebou zabalte dostatek vlastního jídla a pití.

Saaremaa, Hiiumaa, Muhu nebo Kihnu: který ostrov si vybrat

Pokud nemáte čas prozkoumat všechny ostrovy, budete si muset vybrat. Každý z nich má naprosto jinou povahu a hodí se pro jiný typ cestovatelů. Tady je přehledné srovnání, které vám usnadní to těžké rozhodování:

OstrovČím je typickýPro koho je ideálníKolik dní vyhraditJak se tam dostat
:—:—:—:—:—
SaaremaaStředověký hrad, lázně, meteoritický kráter, útesy Panga.Pro rodiny, milovníky lázní a historie, kteří chtějí dobré služby.3 až 4 dnyAutem a trajektem Virtsu–Kuivastu (přes ostrov Muhu a hráz).
HiiumaaStaré majáky, divoká příroda, prázdné pláže, ostrovní humor.Pro milovníky přírody a klidu, kteří rádi objevují opuštěná místa.2 až 3 dnyAutem a trajektem Rohuküla–Heltermaa (z pevniny).
MuhuTradiční doškové střechy v Koguvě, luxusní panství Pädaste.Pro romantiky, gurmány a ty, kteří ostrovem jen projíždějí.1 denAutem a trajektem Virtsu–Kuivastu (leží hned u přístavu).
KihnuUNESCO, ženy na motorkách v pruhovaných sukních, cyklistika.Pro nadšence do folklóru a jednodenní cyklovýletníky.1 den (bez přespání)Osobním trajektem z přístavu Munalaid (bez auta).

Kolik dní si na ostrovy vyhradit

Rozhodně pusťte z hlavy myšlenku, že stihnete celé estonské pobřeží za jeden prodloužený víkend. Zeměpisné vzdálenosti a časy strávené na trajektech vyžadují pečlivější plánování.

Pro rychlou ochutnávku na 2 až 3 dny se nabízí klasický okruh po jihu. Z Tallinnu přejedete autem do přístavu Virtsu a trajektem na ostrov Muhu. Tam si dáte oběd a prohlédnete vesnici Koguva. Následně přejedete po hrázi do Kuressaare na ostrově Saaremaa, kde se ubytujete. Druhý den prozkoumáte hrad, kráter Kaali a útesy Panga. Třetí den vás čeká pohodový návrat na pevninu.

Ostrovní okruh na 5 až 7 dní už vám dovolí pořádně zpomalit. Vyhraďte si tři dny na Muhu a Saaremaa, kde navštívíte větrné mlýny a tuleně ve Vilsandi. Poté přejedete lokálním trajektem z přístavu Triigi do Sõru na ostrov Hiiumaa. Tam strávíte dva dny prolézáním starých majáků a užíváním si prázdných pláží. Zpět na pevninu se vrátíte trajektem do přístavu Rohuküla.

Kihnu pak nejlépe funguje jako zajímavý jednodenní výlet, pokud zrovna trávíte čas na proslulých plážích ve městě Pärnu.

Kde se ubytovat na ostrovech

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Výběr ubytování na ostrovech je poměrně široký, ale znovu opakuji, že mimo letní sezónu je nabídka extrémně omezená. Většina menších venkovských penzionů zavírá své brány a jistotu najdete jen ve větších městech. Booking nebo Airbnb fungují spolehlivě, ale v létě opravdu nečekejte, dobrá místa na Saaremaa zmizí klidně měsíc dopředu.

Tady jsou konkrétní tipy na ověřená a vyhlášená místa, kde složit hlavu:

  • Pädaste Manor (Muhu): Naprostý vrchol estonského luxusu. Toto historické sídlo nabízí špičkové služby, vyhlášenou restauraci a nádherné zahrady. Cena je velmi vysoká, ale zážitek odpovídá světové extratřídě.
  • GOSPA (Georg Ots Spa Hotel) (Kuressaare): Jeden z nejlepších rodinných spa hotelů na ostrově Saaremaa. Mají tu skvělé bazény, moderní pokoje s výhledem na hrad a výborné snídaně.
  • Grand Rose Spa Hotel (Kuressaare): Tento hotel je vyhlášený svým romantickým stylem, který je plný motivů růží. Má fantastické saunové centrum a páry si ho velmi pochvalují pro víkendové úniky.
  • Spa Hotel Meri (Kuressaare): Příjemný a cenově o něco dostupnější lázeňský hotel, který leží přímo na promenádě u moře. Nabízí velký bazén a spoustu možností klasických procedur s místním bahnem.

Kde se dobře najíst

Estonská ostrovní gastronomie je kapitolou sama pro sebe. Místní kuchaři sázejí na čerstvé suroviny z moře, lesní plody a bylinky, takže jídlo tu chutná naprosto fantasticky. Sepsala jsem pro vás pár tipů, které byste rozhodně neměli minout.

Saaremaa Veski (Kuressaare)

Tahle restaurace sídlí v historickém větrném mlýně a nabízí ten pravý ostrovní zážitek. Určitě zkuste vyhlášený domácí sýr s jalovcem nebo pečenou kořenovou zeleninu z místních farem. Tradiční ostrovní klasikou je tu rybí polévka, na kterou sem míří většina hostů.

Roograhu (Hiiumaa)

Zapadlý poklad u malého přístavu, kde dělají tu nejlepší pizzu široko daleko. Ano, zní to zvláštně, ale věřte mi, místní sem na ni jezdí i z druhého konce ostrova. K tomu mají výborné lokální pivo a naprosto kouzelný výhled na kotvící loďky.

Kam dál

Často kladené otázky

Než začnete balit kufry, pojďme si shrnout ty nejzásadnější praktické informace. Tyhle otázky vás totiž při plánování cesty dříve nebo později napadnou.

Připravila jsem rychlý přehled toho nejdůležitějšího, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením a užili si cestu naplno.

Jak se dostat na Saaremaa?

Na ostrov Saaremaa se dostanete trajektem společnosti Praamid z pevninského přístavu Virtsu. Trajekt vás doveze do přístavu Kuivastu na ostrově Muhu, odkud pak jednoduše přejedete na Saaremaa po sypané silniční hrázi.

Kolik stojí trajekt na ostrovy?

Orientační cena za jednosměrnou cestu pro osobní auto je 12 až 14 eur (asi 300 až 350 Kč) v závislosti na trase. K tomu musíte připočítat zhruba 4 eura (100 Kč) za každého pasažéra ve voze. V létě o víkendech platí přirážka.

Potřebuji na ostrovech auto?

Ano, bez auta se prakticky neobejdete. Autobusové spojení mezi ostrovními vesničkami je velmi slabé a k většině přírodních zajímavostí, útesů a majáků se veřejnou dopravou zkrátka nedostanete.

Kdy jet na estonské ostrovy?

Nejlepší čas pro návštěvu je od konce května do poloviny září. V tomto období je stabilnější počasí, dlouhé dny a hlavně mají všechny památky, restaurace a hotely otevřeno.

Jsou ostrovy v zimě otevřené?

Většina turistických služeb je od listopadu do dubna zavřená. Fungují pouze větší lázeňské hotely v Kuressaare a několik málo celoročních obchodů. Ostrovy se v zimě hodí spíše pro milovníky naprostého klidu a drsné přírody.

Kolik dní stačí na návštěvu?

Pro rychlou ochutnávku toho nejlepšího ze Saaremaa vám budou stačit 2 až 3 dny. Pokud ale chcete přidat i divočejší ostrov Hiiumaa a vyhnout se stresu, vyhraďte si na okruh 5 až 7 dní.

Který ostrov je nejlepší?

Nelze říct, který je nejlepší, protože každý nabízí něco jiného. Saaremaa je perfektní pro milovníky hradů a lázní, Hiiumaa láká na divoké pobřeží s majáky a Kihnu je skvělý pro poznávání unikátních místních tradic.

Co vidět na Saaremaa?

Určitě nesmíte minout impozantní biskupský hrad v Kuressaare, mystický meteoritický kráter Kaali a větrné mlýny ve vesnici Angla. Za vidění stojí i vysoké útesy Panga na severním pobřeží ostrova.

Dá se na Kihnu jet jen na jeden den?

Ano, ostrov Kihnu je ideální pro jednodenní cyklovýlet. Trajektem z přístavu Munalaid jste tam za chvíli, auto můžete nechat na pevnině a malý ostrov pohodlně projedete na zapůjčeném kole za pár hodin.

Jezdí se v Estonsku po ledu?

Ano, v případě velmi tuhých zim se otevírají oficiální ledové silnice přes zamrzlé moře. Ta nejznámější vede na ostrov Hiiumaa a měří přes 26 kilometrů. V mírných zimách se ovšem neotevírají vůbec a platí na nich velmi přísná bezpečnostní pravidla.

Špicberky (Svalbard): 15 tipů, co vidět a zažít na konci světa v roce 2026

Možná si myslíte, že severská divočina končí kdesi na Islandu nebo v severním Norsku. Omyl. Tisíc kilometrů za slavným Nordkappem leží souostroví, kde žije zhruba stejně ledních medvědů jako lidí. Špicberky (nebo norsky Svalbard) jsou přesně tou destinací, která zní jako z nedostupného dokumentu na National Geographic, ale ve skutečnosti vám tam letadlo z Osla doletí za pouhé tři hodiny. Je to asi nejdostupnější arktická divočina, do které se můžete bez větších logistických problémů vydat.

Zároveň je ale potřeba říct narovinu, že to není destinace pro low-cost baťůžkáře, kteří si rádi chodí sami po horách. Prakticky každý výlet mimo hlavní město Longyearbyen představuje placenou exkurzi, protože kvůli všudypřítomnému riziku setkání s ledním medvědem se do divočiny zkrátka bez ozbrojeného průvodce nesmí. Pokud s tím ale do rozpočtu počítáte, čeká vás naprosto neuvěřitelný arktický víkend plný modrého ledu, majestátních ledovců a nedotčené severské přírody.

Připravila jsem pro vás velkého průvodce — od ubytování přes nejlepší výlety až po to, co vás to celé bude stát. Čtěte dál, stojí to za to. Zjistíte, že na Špicberkách najdete skvělé restaurace i luxusní hotely, ale také přísná pravidla ochrany přírody, která se od roku 2025 ještě výrazně zpřísnila. Pojďme se společně podívat na to nejlepší, co toto ledové souostroví nabízí.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Dostupnost: Létá sem celoročně SAS a Norwegian přímo z Osla nebo přes Tromsø, let trvá necelé tři hodiny.
  • Bezpečnost: Mimo takzvanou zónu 10 (okolí Longyearbyenu) je povinné mít prostředky na zaplašení medvěda, turisté řeší pohyb výhradně přes placené výlety s ozbrojeným průvodcem.
  • Doklady: Svalbard není v Schengenu, povinně potřebujete cestovní pas, ale naopak nepotřebujete žádná víza.
  • Pojištění: Klasická evropská kartička EHIC tu neplatí, nutností je kvalitní komerční cestovní pojištění.
  • Kdy jet: Pro zimní aktivity (skútry, psi, jeskyně) je ideální březen a duben, pro lodní výlety pak letní měsíce od června do srpna.
  • Rozpočet: Připravte se na vysoké ceny, orientačně vás čtyři dny vyjdou na 40 000 až 65 000 Kč na osobu podle množství zakoupených aktivit.

Kdy vyrazit do Svalbardu

Plánování cesty na Špicberky se točí primárně kolem světla, protože tady se roční období dělí podle polohy slunce. Od poloviny listopadu do konce ledna vládne souostroví temná polární noc, kdy slunce vůbec nevyjde nad obzor a aktivity jsou velmi omezené. Cestovatelé se shodují, že pokud nejedete vyloženě za extrémním zážitkem z naprosté tmy, je daleko lepší si vybrat o něco světlejší měsíce, kdy z arktické krajiny uvidíte více než jen obrysy hor.

Naprostým vítězem pro zimní radovánky je duben, kdy je krajina stále pod hlubokým sněhem, ale dny už jsou krásně dlouhé a plné sluníčka. Zhruba od konce února totiž nastupuje takzvané modré období, které fotografové naprosto milují pro jeho neuvěřitelné pastelové barvy, jež přecházejí z temně modré až do růžové. Průměrné teploty se v těchto měsících pohybují kolem minus čtrnácti stupňů, ale s všudypřítomným větrem pocitová teplota padá klidně ke třiceti pod nulou. V dubnu máte nejlepší podmínky na sněžné skútry, psí spřežení i průzkum ledovcových jeskyní, takže se připravte na to, že hotely a výlety bývají vyprodané dlouho dopředu.

Pokud vás lákají spíše lodní výlety, pozorování velryb a mrožů nebo dlouhé pěší túry, musíte vyrazit v letní sezóně. Půlnoční slunce tu svítí nonstop od 20. dubna do 23. srpna, takže máte na poznávání celých 24 hodin denně. Letní měsíce od června do srpna nabízí snesitelnější teploty kolem pěti až osmi stupňů nad nulou, ale počítejte s tím, že tající sníh a permafrost mění tundru v poměrně blátivý terén. Nezapomeňte si proto přibalit opravdu kvalitní nepromokavé boty na brodění potůčků a dobrou masku na oči na spaní, protože tělo je z neustálého slunce po pár dnech neuvěřitelně vyčerpané.

Zlatou střední cestou pak může být přelom srpna a září, protože v tuto dobu se pomalu vrací tma a tundra se barví do úžasných podzimních odstínů. Lodě ještě stále plují, terén je po létě nejvíce vysušený a turistů už znatelně ubývá, takže si můžete arktickou přírodu vychutnat v mnohem větším klidu.

Kde se ubytovat v Longyearbyenu

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Hlavní město Longyearbyen je poměrně malé a naprostá většina ubytovacích kapacit se nachází buď přímo v centru, nebo v nedaleké klidnější čtvrti Nybyen. Obrovskou výhodou je, že letištní autobus staví u všech hlavních hotelů a penzionů, takže po příletu nemusíte řešit žádné složité transfery s kufry ve sněhu. Zpáteční jízdenka vyjde na 170 norských korun (zhruba 370 Kč) a autobus vždy spolehlivě navazuje na všechny přílety i odlety. S rezervací ubytování ale opravdu nečekejte: v dubnu jsou hotely i guesthousy zkrátka přes noc plné.

Pokud hledáte cenově nejdostupnější variantu, cestovatelé velmi často doporučují Gjestehuset 102 v části Nybyen. Je to jednoduchý, ale čistý guesthouse s výbornou snídaní, kde postel ve sdíleném pokoji pořídíte zhruba od 1 500 Kč za noc. Do centra to odsud máte asi třicet minut pěšky, což se sice dá bez problémů zvládnout, ale v zimní vánici to může být docela dobrodružné. Hned v sousedství najdete velmi oblíbené Coal Miners‘ Cabins (od 2 900 Kč za noc), které sídlí v pečlivě zrekonstruovaných historických chatách původních horníků a nabízí opravdu nádhernou autentickou atmosféru celého místa.

Pro milovníky většího pohodlí přímo v centru města je naprosto skvělou volbou Basecamp Hotel (od 11 000 Kč za noc), který vás na první pohled okouzlí svým luxusním trapperským designem plným masivního dřeva a tuleních kůží. Velmi populární je také moderní Radisson Blu Polar Hotel Spitsbergen (od 7 000 Kč za noc), který leží na strategickém místě jen kousek od hlavního supermarketu a po celodenním mrazu oceníte jeho luxusní venkovní vířivky. Pokud hledáte něco opravdu netradičního, vyzkoušejte Mary-Ann’s Polarrigg (od 4 000 Kč za noc), což je neuvěřitelně svérázný penzion vybudovaný v bývalé hornické ubytovně s naprosto jedinečnou restaurací. Těm, kteří si chtějí dopřát skutečný butikový luxus a nevadí jim mírný kopeček, pak vřele doporučuji elegantní Funken Lodge, který se pyšní fantastickou kuchyní a skvělým výhledem na celé zasněžené údolí.

15 tipů, co vidět a dělat na Špicberkách

Ať už se rozhodnete pro zasněženou zimní pohádku, nebo naopak pro letní prozkoumávání zelených fjordů, Špicberky mají rozhodně co nabídnout v každém ročním období. Tady je mých patnáct tipů — od těch povinných po pár skrytých klenotů, na které narazíte, jen když víte, kde hledat.

1. Nasajte atmosféru Longyearbyenu

Nejsevernější město světa s pravidelnou leteckou dopravou je samo o sobě fascinujícím místem, které projdete pěšky za jediné odpoledne. Žije tu kolem dvou a půl tisíce obyvatel z více než padesáti zemí světa, což uprostřed ledové pustiny vytváří neuvěřitelně kosmopolitní a přátelskou komunitu. Projděte se mezi pestrobarevnými dřevěnými domečky, které ostře kontrastují s drsnou arktickou krajinou, a nezapomeňte se vyfotit u slavné dopravní značky s ledním medvědem, která nápisem „Gjelder hele Svalbard“ varuje, že nebezpečí platí pro celé souostroví. Značku najdete hned u výjezdu z města směrem do údolí Adventdalen a za ni už se bez zbraně nesmí.

Specifikem města je silný odkaz na hornickou minulost, který se projevuje v jednom pro turisty velmi překvapivém zvyku. Prakticky všude se tu zouvají boty, a to nejen ve vašem hotelu, ale i v muzeu, na univerzitě nebo v turistickém informačním centru. Tento zvyk vznikl v dobách, kdy horníci nosili na podrážkách všudypřítomný uhelný prach, a dodnes se striktně dodržuje, takže si do kufru určitě přibalte teplé vlněné ponožky. Kontrastem k této domácí pohodě jsou pak všudypřítomné pušky, pro které najdete před místním supermarketem a bankou speciální uzamykatelné odkládací skříňky.

💡 Tip: Další naprostou kuriozitou je fakt, že na ostrovech je oficiálně zakázáno umírat a rodit se. Kvůli permafrostu, který by těla vytlačil zpět na povrch, hřbitov už desítky let nepřijímá nové pohřby a těhotné ženy musí několik týdnů před termínem odletět do porodnice na pevninu.

2. Prozkoumejte arktická muzea a nejsevernější kostel

Pokud venku zrovna zuří sněhová vánice nebo si chcete zkrátka odpočinout po náročném celodenním výletě, je ideální čas schovat se do tepla místních muzeí. Tím hlavním a nejdůležitějším je krásně zpracované Svalbard Museum, které najdete přímo v moderní budově univerzitního centra hned u fjordu. Interaktivní expozice vás provede kompletní historií souostroví od prvních objevitelů a drsných trapperů přes uhelné doly až po moderní výzkum tání permafrostu. Vstupné stojí 160 norských korun (zhruba 350 Kč), děti do osmnácti let mají vstup zcela zdarma a otevřeno je obvykle každý den od desíti do pěti.

Druhým klenotem pro milovníky historie je North Pole Expedition Museum, které se detailně zaměřuje na fascinující a často tragické pokusy o dobytí severního pólu. Dozvíte se tu naprosto vše o obrovských vzducholodích Norge a Italia, kterými se Roald Amundsen a Umberto Nobile snažili přeletět přes ledové pláně. Vstupné sem vyjde zhruba na stovku norských korun a obě muzea vám dohromady zaberou příjemné půldne.

💡 Tip: Během procházky městem určitě nevynechejte návštěvu Svalbard Kirke. Jde o vůbec nejsevernější kostel na světě, který funguje jako komunitní centrum a je otevřený nonstop 24 hodin denně. Uvnitř si můžete v klidu sednout, ohřát se a dokonce si zdarma nalít horkou kávu nebo čaj.

3. Zastavte se u trezoru soudného dne

Globální semenná banka, známá po celém světě spíše jako Svalbard Global Seed Vault, je bezpochyby jedním z nejzajímavějších a nejdůležitějších projektů naší planety. Tento obrovský trezor je zaražený 120 metrů hluboko do skály ve věčně zmrzlé půdě kousek nad letištěm a slouží jako ultimátní záloha pro případ celosvětové přírodní nebo válečné katastrofy. Podle údajů z roku 2026 se uvnitř aktuálně nachází více než 1,4 milionu vzorků semen zemědělských plodin z celého světa, které tu bezpečně spí v teplotě hluboko pod bodem mrazu.

Dovnitř se bohužel nepodíváte: trezor je pro veřejnost přísně uzavřen a v minulosti navíc řešil problémy se zatékající vodou z tajícího permafrostu, takže celý vstupní tunel prošel hydroizolací. Kolem portálu ale vede běžná silnice a ikonická betonová stavba s tyrkysově zářící světelnou instalací na střeše stojí za každý krok.

💡 Tip: Pěšky je to z centra města docela daleko a do kopce. K trezoru vás ale pohodlně vezme většina okružních jízd městem, například velmi oblíbený minibusový zájezd Kalo Sightseeing, který za 385 norských korun nabízí skvělý dvouhodinový úvod do tajů Longyearbyenu.

4. Sestupte do nitra ledovcové jeskyně

Tohle je podle mnoha nadšených cestovatelů z fór naprostý vrchol zimní návštěvy Špicberků a zážitek, na který se nezapomíná. Během krátkého letního tání vyhloubí voda v ledovcích hluboké kanály, které v zimě opět zamrznou a vytvoří fascinující třpytivé jeskyně plné modrého ledu. Tyto populární výlety se pořádají typicky od konce ledna do poloviny května a vedou nejčastěji k nedalekému ledovci Longyearbreen, který se majestátně tyčí v údolí kousek za městem.

Dostat se k samotné jeskyni je dobrodružství samo o sobě, protože vás tam vyveze speciální pásová rolba zvaná snowcat. U vstupu do ledovce pak dostanete helmu s čelovkou a budete se s průvodcem protahovat úzkými ledovými chodbami, které hrají všemi možnými odstíny modré a bílé barvy. Některé pasáže vyžadují trošku plazení a klouzání, ale s průměrnou fyzičkou to zvládne každý. Tříhodinový výlet s agenturou jako je Snowfox Travel vyjde zhruba na 1 300 norských korun (asi 2 800 Kč) a ten pohled na tisíce let starý led rozhodně stojí za každou korunu.

5. Zažijte ticho na psím spřežení

Zatímco sněžné skútry dělají obrovský hluk a zapáchají benzínem, jízda na saních tažených smečkou nadšených huskyů nabízí zažít arktickou přírodu tak, jak ji nezažijete z kabiny skútru ani z paluby lodi: v absolutním tichu, jen vy a smečka. Psí spřežení patří k nejoblíbenějším zimním aktivitám a můžete si vybrat od kratších tříhodinových vyjížděk do údolí Adventdalen až po vícedenní náročné expedice. Cestovatelé si na fórech velmi chválí přístup místních rodinných farem jako Green Dog Svalbard nebo Arctic Husky Travellers, kde je na první pohled vidět, že psi jsou pro majitele opravdovými parťáky a o zvířata je špičkově postaráno. Půldenní výlet vás vyjde zhruba na dva až tři tisíce norských korun.

Dobrou zprávou je, že o tento autentický zážitek nepřijdete ani v případě, že vyrazíte v letních měsících bez sněhu. Provozovatelé totiž v létě zapřahají psy do speciálních kolových kár, což je pro zvířata skvělý letní trénink a pro vás neméně vzrušující dobrodružství. Psi zimu i běhání vyloženě milují a jejich hlasitý nadšený štěkot před startem vás okamžitě nabije energií. Je to navíc jedna z mála venkovních aktivit, která dává obrovský smysl i během hluboké polární noci, kdy kolem poledne alespoň trochu rozeznáte okolní zasněžené kopce.

6. Vydejte se na sněžném skútru k ledovci

Sněžných skútrů je v Longyearbyenu registrováno o něco více než samotných obyvatel a v zimních měsících představují pro místní hlavní dopravní prostředek. Nejpopulárnější celodenní výlet vás vezme k zamrzlému fjordu Tempelfjorden, kde se před vámi po několika desítkách kilometrů otevře dechberoucí stěna ledovce Tunabreen. Tyto výlety jsou naprosto ideální volbou pro první seznámení s řízením skútru a zprostředkovává je například Hurtigruten Svalbard, který od nedávna nabízí dokonce i tiché elektrické skútry.

Pro zkušenější a odvážnější jedince se nabízí dlouhý přejezd na odlehlé východní pobřeží, kde máte mnohem větší šanci zahlédnout v dálce krále Arktidy. Počítejte ale s tím, že na skútru strávíte klidně osm hodin v kuse a arktický mráz v kombinaci s rychlostí jízdy dokáže být i přes zapůjčenou kombinézu opravdu neúprosný. Od roku 2025 navíc platí přísný zákaz vjíždět se skútry na mořský led v chráněných fjordech po prvním březnu, aby turisté nerušili medvědy lovící tuleně.

💡 Tip: Výlet k Tempelfjordu vyjde zhruba na 3 500 norských korun pro řidiče (asi 7 600 Kč). Pokud ale nemáte zkušenosti s řízením nebo chcete ušetřit, vůbec se nebojte přihlásit jako spolujezdec, který platí obvykle jen kolem 2 100 norských korun a může se celou cestu v klidu kochat ubíhající krajinou.

7. Proplujte ledovým fjordem na lodi

V letní sezóně od poloviny května do října taje sníh a hlavní dění se přesouvá z pevniny na vodu. Isfjorden je obrovský systém fjordů, který díky vlivu teplého Golfského proudu zůstává po většinu roku bez pevného ledu. Jednou z nejpříjemnějších a nejekologičtějších možností, jak ho prozkoumat, jsou plavby na moderních hybridních elektrolodích Brim Explorer, které nabízí naprosto tichý chod a obrovská panoramatická okna. Čtyřhodinová plavba stojí zhruba 2 295 norských korun a dostane vás k nádherným ptačím útesům.

Během plavby se dostanete do těsné blízkosti majestátních čel ledovců, ze kterých se s burácením odlamují obrovské kusy modrého ledu přímo do moře. Na palubě panuje skvělý komfort, můžete si dát horkou kávu nebo čaj v teplém salonu a na otevřenou palubu vyběhnout jen tehdy, když se objeví něco zajímavého k focení. Mějte ale na paměti, že od roku 2025 vstoupila v platnost nová ochranná pravidla, podle kterých do chráněných národních parků nesmí proplout lodě s kapacitou nad 200 pasažérů a kapitán musí udržovat povinný odstup od ledních medvědů celých 300 až 500 metrů.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat na Špicberkách (Svalbardu)
6 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

8. Objevte sovětské město duchů Pyramiden

Návštěva osady Pyramiden je jako fascinující cesta strojem času do dob hlubokého Sovětského svazu. Tato bývalá hornická pýcha spravovaná dodnes ruskou státní společností Trust Arktikugol byla kompletně opuštěna v roce 1998, pouhé dva roky po tragické havárii letadla, při které zahynulo 141 místních obyvatel. Díky arktickému mrazu zůstala osada dokonale zakonzervovaná a dnes tu žije jen kolem deseti až dvaceti lidí, kteří se starají o údržbu. Dostanete se sem v létě lodí během celodenního výletu za zhruba 2 800 norských korun.

Při procházce mezi prázdnými paneláky na vás dýchne opravdu zvláštní, lehce mrazivá atmosféra. K vidění je tu překvapivě zachovalý kulturní dům, starý plavecký bazén, prázdné jídelny a také vůbec nejsevernější socha Lenina na světě, která z náměstí shlíží na majestátní ledovec Nordenskiöldbreen. Protože se jedná o opuštěnou oblast bez stálých medvědích hlídek a medvědi tu občas projdou přímo mezi domy, procházka po městě probíhá striktně v těsné skupině s ozbrojeným průvodcem a nesmíte se od skupiny ani na krok odpojit, a upřímně, v místě, kde medvědi procházejí přímo mezi domy, to ani nikoho příliš nemrzí.

9. Nahlédněte do ruského Barentsburgu

Na rozdíl od Pyramidenu je Barentsburg stále aktivní těžební osadou, kterou obývá zhruba čtyři sta ruských a ukrajinských horníků, a ročně se tu stále vytěží kolem sto tisíc tun uhlí. Většina budov pochází ze sedmdesátých a osmdesátých let a najdete tu fungující školu, pravoslavnou kapli i unikátní pivovar Červený medvěd (Krasnyj Medveď), kde se v arktických podmínkách vaří lokální pivo. Do Barentsburgu se běžně jezdí lodí v rámci půldenních výletů nebo v zimě na skútru.

Je ale nutné zmínit složitý aktuální politický kontext, který ovlivňuje možnosti návštěvy. Po invazi na Ukrajinu místní norská turistická centrála Visit Svalbard vyzvala k bojkotu ruské státní společnosti Trust Arktikugol, která Barentsburg i Pyramiden provozuje. Z toho důvodu většina norských lodí, jako je například Polar Charter, nabízí za zhruba 2 300 norských korun pouze plavbu do fjordu s výhledem na město a takzvané „window shopping“. Případně se můžete projít po osadě bez toho, abyste tam utráceli jakékoliv peníze za služby a podporovali tak ruský státní podnik.

10. Vyrazte na túru s ozbrojeným průvodcem

Špicberky nabízí nádherné možnosti pro pěší turistiku, ale jak už víte z úvodu, mimo město za značku s medvědem nesmíte udělat ani krok bez nabité pušky. Na individuální výlety mimo takzvanou Zónu 10 dokonce potřebujete speciální pojištění a povolení guvernéra. Místní agentury proto pořádají skvělé organizované výšlapy na okolní vrcholy, které bezpečně zvládnete i s průměrnou fyzickou kondicí a průvodce se postará o veškerou bezpečnost. Velmi oblíbený je výstup na horu Trollsteinen nebo Sarkofagen, ze které je fantastický výhled na dva sousední ledovce.

Kratší a jednodušší variantou je večerní túra na plošinovou horu Platåberget přímo nad Longyearbyenem, kterou nabízí například Svalbard Wildlife Expeditions za 870 norských korun (necelé dva tisíce korun) a cestovatelé ji velmi chválí. Průvodci se během cesty starají nejen o vaši bezpečnost, ale také vyprávějí fascinující příběhy o geologii, těžbě uhlí a arktické fauně.

💡 Tip: Pokud vyrazíte na letní túru, připravte se na to, že roztátý permafrost mění krajinu v obří houbu. Budete se brodit bahnem a překračovat ledové potůčky, takže naprostou nutností jsou vysoké a stoprocentně nepromokavé pohorky, jinak budete mít po pěti minutách úplně mokré nohy.

11. Pozorujte jedinečnou arktickou faunu

Přestože ledního medvěda jen tak snadno z blízka nezahlédnete, zvířat je tu k vidění obrovská spousta a arktická příroda je překvapivě živá. Prakticky všude v okolí města narazíte na roztomilé soby špicberské, kterých na ostrovech žije přes dvacet dva tisíc. Mají kvůli adaptaci na zimu překvapivě krátké nohy a sudovité tělíčko, takže spíše než majestátní severské zvíře připomínají chlupatého poníka. Nemají přirozeného nepřítele, takže se vůbec nebojí lidí a nechají vás přiblížit se na pár metrů, jen je prosím zbytečně nestresujte focením zblízka.

Kolem ptačích útesů, jako je slavná oblast Alkefjellet, se často potulují hbité polární lišky v modré i bílé variantě srsti, které tu v létě pátrají po spadlých vejcích. Ve fjordech pak můžete z lodi běžně zahlédnout obrovské mrože odpočívající na plážích, například na populární zastávce Poolepynten. Pamatujte ale, že od roku 2025 platí přísná pravidla a lodě musí udržovat odstup minimálně 150 metrů od mrožích kolonií. A pokud byste chtěli vyrazit na výlet přímo za medvědy, vězte, že žádné komerční „polar bear tours“ tu oficiálně neexistují, protože aktivní stopování medvědů je přísně zakázáno a trestá se pokutou.

12. Oslavte návrat slunce na Solfestu

Konec polární noci je na Špicberkách naprosto zásadní událostí roku, na kterou se všichni obyvatelé neuvěřitelně těší po dlouhých měsících absolutní tmy. Slunce se sice nad obzor vyhoupne už v polovině února, ale kvůli vysokým horám, které svírají Longyearbyen ze všech stran, dopadnou první paprsky přímo do města až přesně 8. března. Tento den se slaví velkolepým festivalem Solfest, kdy se celá komunita sejde na schodech staré nemocnice a s obrovským nadšením vítá slunce zpět. Právě období těsně před tímto datem, takzvaná modrá hodinka, je považováno za fotograficky nejvděčnější část roku.

Od 20. dubna už pak slunce nezapadá za obzor vůbec a nastává období půlnočního slunce, které trvá nepřetržitě až do 23. srpna. Je to obrovský nápor na biorytmus, protože ve tři ráno svítí venku sluníčko s naprosto stejnou intenzitou jako ve tři odpoledne, což tělo mate. Pokud sem v létě vyrazíte, určitě vám doporučuji přibalit si do kufru opravdu kvalitní masku na spaní. Mnoho cestovatelů se na fórech svěřuje, že po týdnu neustálého slunečního svitu byli naprosto vyčerpaní, protože se v prosvětleném hotelovém pokoji jednoduše nedokázali pořádně vyspat.

13. Obeplujte souostroví na expediční lodi

Pokud máte k dispozici štědřejší rozpočet a chcete vidět to absolutně nejlepší z divoké Arktidy, vícedenní expediční plavba je zkrátka jiná liga, a cenově to bohužel také odpovídá. Tradičně se jezdí na západní pobřeží k Magdalenefjordu, nebo se v červenci a srpnu, kdy roztaje led na východním pobřeží, podniká kompletní obeplutí celého souostroví. Taková desetidenní až čtrnáctidenní plavba vás vyjde zhruba na 7 000 až 12 000 eur (170 až 300 tisíc korun). Na menších lodích se dostanete do míst, kam noha turisty běžně nevkročí, a právě odsud je zdaleka největší šance na bezpečné pozorování ledních medvědů lovících na krách.

Věnujte ale obrovskou pozornost novým pravidlům, která platí od začátku roku 2025. Norsko totiž radikálně zpřísnilo ochranu přírody, takže do chráněných území a národních parků smějí vplout jen lodě s kapacitou do 200 pasažérů. Vylodění na břeh přes nafukovací čluny Zodiac je navíc povoleno pouze na 43 předem vybraných místech místo původních stovek lokalit. Na palubě i na souši navíc nově platí absolutní zákaz létání s drony, takže na oblíbené letecké záběry ledovců rovnou zapomeňte, pokuty za porušení jsou astronomické.

14. Nenechte se napálit mýtem o polární záři

Spousta cestovatelů kupuje drahé letenky na Špicberky uprostřed hluboké zimy s tím, že tu uvidí tu nejlepší a nejzářivější polární záři na světě. Pravda je ale pro mnohé krutá: Svalbard leží paradoxně až příliš na severu a nachází se často mimo takzvaný aurorální ovál, který se táhne jižněji přes pevninskou Skandinávii. Místní průvodci i zkušení cestovatelé na fórech se jednohlasně shodují, že pokud je vaším hlavním cílem tančící aurora borealis, uděláte mnohem lépe, když zamíříte na norskou pevninu do Tromsø nebo na Lofoty.

Svalbard má ale přesto jednu obrovskou raritu, kterou jinde na světě nezažijete. Vzhledem k tomu, že během polární noci od listopadu do konce ledna panuje úplná tma i přes den, je to jediné obydlené místo na zemi, kde můžete pozorovat polární záři klidně ve dvanáct hodin v poledne. Říká se tomu „daytime aurora“ a má prý mírně odlišný odstín než ta noční. Pokud vám přes temnou zimu večer chybí program, velmi doporučuji návštěvu srubu Camp Barentz kousek za městem, kde za zhruba 1 545 norských korun dostanete u ohně skvělou teplou večeři a poutavou přednášku o životě ledních medvědů.

15. Objevte špičkovou arktickou gastronomii a pivovar

Na to, jak je Longyearbyen malý a extrémně odlehlý, nabízí překvapivě fantastickou gastro scénu, která si nezadá s velkými evropskými městy. Dovážet čerstvé suroviny letecky je sice extrémně drahé, ale místní kuchaři s nimi dokážou opravdová kouzla. Pro výjimečný večer vyrazte do kultovní restaurace Huset, která nabízí prvotřídní fine dining a pyšní se neuvěřitelným vinným sklepem s více než 15 000 lahvemi, což z něj dělá jeden z největších sklepů v celé Skandinávii. Místní raritou je také nejsevernější pivovar světa Svalbard Bryggeri, kam si můžete zajít na exkurzi a ochutnat pivo vařené z vody starého ledovce.

Na pohodový oběd nebo večeři se pak skvěle hodí legendární restaurace Kroa, kde dělají výbornou pizzu (počítat musíte s cenou kolem 300 Kč), nebo moderní gastropub Svalbar, který je proslulý svými poctivými burgery. Výbornou kávu a čokoládové pralinky pak najdete v nejsevernější kavárně světa Fruene. Pro ty, kteří nejedí maso, je dobré vědět, že se tu dá fungovat celkem bez problémů, skvělé vegetariánské menu nabízí například restaurace ve Funken Lodge. Místní masité speciality popsané na lístcích se totiž točí výhradně kolem soba, velryb a tuleňů, což rozhodně není pro každého.

💡 Tip: Alkohol se na ostrovech prodává v režimu bezcelní zóny, takže je levnější než na norské pevnině, ale jeho nákup má svá velmi přísná historická pravidla. Místní obyvatelé mají měsíční kvóty a vy jako turisté musíte u pokladny v obchodě Nordpolet povinně ukázat palubní lístek nebo zpáteční letenku, jinak vám jediné pivo ani víno vůbec neprodají.

Kam dál ze Špicberků

Vaše arktické dobrodružství tu rozhodně nemusí končit. Letecké spojení přes pevninské Norsko nabízí skvělou příležitost propojit návštěvu ledového souostroví s dalšími severskými krásami.

Často kladené otázky

Plánování cesty za polární kruh s sebou přináší spoustu specifik, která na běžné dovolené v Evropě řešit nemusíte. Vybrala jsem proto ty nejčastější dotazy, které mi ohledně Špicberků chodí, a připravila na ně jasné odpovědi, ať vás před cestou nic nezaskočí.

Potřebuji na Špicberky vízum nebo pas?

Vízum nepotřebujete, protože podle Svalbardské smlouvy mají občané smluvních států volný přístup, ale cestovní pas je naprostou nutností. Špicberky nejsou součástí schengenského prostoru, takže při odletu z Osla nebo Tromsø budete procházet klasickou pasovou kontrolou. Občanský průkaz formálně platí jen pro severské státy a letecké společnosti i guvernér důrazně vyžadují pas. Doporučuji si před cestou pečlivě zkontrolovat platnost pasu, která by měla být minimálně šest měsíců po plánovaném návratu. Letecké společnosti jsou v tomto ohledu nekompromisní a bez platného dokladu vás do letadla zkrátka nepustí.

Kolik dní stačí na návštěvu?

Cestovatelé se shodují, že ideální délka pobytu je čtyři až pět dní. Za tu dobu stihnete prozkoumat město, vyrazit na jeden celodenní výlet na skútru nebo lodí a přidat dvě kratší aktivity, jako je psí spřežení nebo průzkum ledovcové jeskyně. Delší pobyt na jednom místě se může nepříjemně prodražit, protože každý další výlet stojí tisíce korun a na vlastní pěst se za město nedostanete. Nezapomínejte si také nechat jeden den jako rezervu pro případ špatného počasí. Arktické podnebí je nevyzpytatelné a občas se stane, že kvůli sněhové bouři nebo silnému větru musí agentury plánované výlety na poslední chvíli zrušit.

Kolik takový výlet vlastně stojí?

Připravte se na to, že Arktida není levná záležitost. Nízkorozpočtově se dá pobyt na 4 dny s hostelem a skromnějšími výlety srazit zhruba na 40 000 Kč na osobu včetně letenek z Osla, ale pokud zvolíte lepší hotel, budete chodit do restaurací a dopřejete si celodenní skútr i plavbu, přes 60 000 Kč na osobu se dostanete velmi snadno. Pokud navíc cestujete v hlavní jarní sezóně, musíte počítat s tím, že ceny ubytování i letenek stoupají na svá roční maxima. Ušetřit se dá včasnou rezervací měsíce dopředu, nebo cestou na přelomu podzimu a zimy, kdy jsou ceny o něco přívětivější.

Uvidím na sto procent ledního medvěda?

Rozhodně ne a nikdo vám to ani nesmí slíbit. Cílené stopování medvědů je přísně zakázané a žádné komerční „polar bear tours“ zkrátka neexistují. Největší šanci máte během několikadenních expedičních plaveb na severu nebo při dlouhých výletech na skútru na východní pobřeží, ale kolem samotného Longyearbyenu se medvědi vyskytují jen velmi zřídka. Pokud se ale vydáte na jakýkoliv výlet s průvodcem, bezpečnost je vždy na prvním místě. Každá skupina má s sebou světlice na odstrašení a nabitou pušku, kterou by použili až v krajní nouzi, k čemuž naštěstí dochází naprosto výjimečně.

Je bezpečné tam jet s dětmi?

Ano, Longyearbyen je pro rodiny s dětmi bezpečný a nabízí veškerou občanskou vybavenost. Zvažte ale, jestli děti zvládnou drsné podnebí a jestli pro ně bude program vhodný. Většina adrenalinových výletů jako skútry nebo dlouhé túry má věkové omezení, ale například psí spřežení nebo plavba na lodi se dají bez problémů absolvovat i s menšími dětmi. Klíčem k úspěšné rodinné dovolené na Špicberkách je každopádně kvalitní vrstvené oblečení, které udrží ty nejmenší v teple i při celodenním pobytu venku. Předem se také ujistěte u konkrétní agentury, od kolika let danou aktivitu povolují, abyste se vyhnuli zklamání na místě.

Bude mi tam zima i uprostřed léta?

Zima je relativní pojem, ale v letních měsících se teploty pohybují průměrně kolem příjemných pěti až osmi stupňů nad nulou. Občas může teplota vyskočit i k deseti stupňům, takže vám bude stačit kvalitní fleecová mikina, nepromokavá větrovka a opravdu dobré nepromokavé boty do bláta. Zimní bundu do mínus třiceti můžete v létě s klidem nechat doma. Nezapomeňte ale, že pocitovou teplotu na ostrovech velmi často sráží studený arktický vítr od moře. Tenká, ale opravdu kvalitní neprofuk vrstva se vám tak bude hodit mnohem více než jeden hrubý vlněný svetr.

Platí na Špicberkách evropská kartička pojištěnce (EHIC)?

Ne, neplatí. Svalbard není součástí Evropského hospodářského prostoru, a proto se na něj nevztahují pravidla pro poskytování bezplatné péče na EHIC kartu. Nemocnice v Longyearbyenu navíc řeší jen akutní případy a vážnější zranění vyžadují drahý letecký transport na pevninu. Kvalitní komerční cestovní pojištění je tak na ostrovech naprostou nutností. Při sjednávání pojistky si proto velmi pečlivě zkontrolujte, zda vaše smlouva pokrývá i případné pátrací a záchranné akce v odlehlých oblastech. Pro aktivity, jako je jízda na sněžném skútru, si navíc většinou musíte připlatit speciální krytí pro rizikové sporty.

Zámek Lednice: 13 tipů, co vidět a dělat na zámku i v okolí v roce 2026

Přiznám se, že za zámkem Lednice jsem se táhla hlavně kvůli Lukášovi. Můj manžel totiž kdysi dávno snil o tom, že bude zahradní architekt, a to se v Česku studuje právě tady, na zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Nakonec ho to přešlo a zahradním architektem se nestal, ale květiny miluje dodnes, úplně po mamince, která má na zahrádce takový mini botanický ráj. 😁 Takže když jsme poprvé projeli branou zámeckého parku a otevřel se před námi ten nekonečný anglický park s jezírky, mostky a stromy, které vypadají jako z jiného světa, Lukáš doslova zářil. A já taky, protože zámek Lednice je prostě místo, kde vám spadne čelist a zůstane dole hodně dlouho.

Státní zámek Lednice je nejnavštěvovanější zámek v České republice a v roce 2024 sem zavítalo přes 306 000 lidí. Není divu. Tahle neogotická perla na jihu Moravy je součástí Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsaný na seznamu UNESCO, a zahrnuje zámecký park, palmový skleník, minaret, Janův hrad a spoustu dalšího. My tu strávili celý den a pořád jsme měli pocit, že jsme nestihli všechno. Pokud plánujete výlet na zámek Lednice, tenhle článek vám poradí, co rozhodně nevynechat, kde se najíst, kde přespat a na co si dát pozor.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

  • Kde: Lednice, jižní Morava (cca 1 hodina z Brna, 1 hodina z Vídně)
  • Kolik času potřebujete: minimálně 4–5 hodin, ideálně celý den nebo víkend
  • Vstupné: od 100 Kč (minaret/rozhledna) do 300 Kč (hlavní prohlídkové okruhy), děti do 5 let zdarma
  • Otevírací doba zámku Lednice: hlavní sezóna květen až srpen, úterý až neděle 9:00–17:00, v pondělí zavřeno (kromě prázdnin)
  • Park: denně 7:00–22:00, zdarma
  • Tip č. 1: kupte vstupenky online předem, v sezóně se čeká i 2 hodiny
  • Tip č. 2: parkování POUZE na české koruny v mincích, žádná karta, žádná eura
  • Nezapomeňte: pohodlné boty (park je obrovský), láhev s vodou, hotovost v korunách

Kdy vyrazit na zámek Lednice a jak se tam dostat

Načasování výletu na zámek Lednice může udělat obrovský rozdíl mezi pohodovým zážitkem a frustrací z davů. My jsme jeli na přelomu května a června a bylo to ideální, protože zahrady byly v plném květu, počasí krásné a lidí o poznání méně než v červenci nebo srpnu. Hlavní sezóna na zámku Lednice běží od května do srpna, kdy je otevřeno od úterý do neděle mezi 9:00 a 17:00. V červenci a srpnu se otevírá i v pondělí, což je jinak tradiční zavírací den. V zimních měsících (leden až březen) funguje zámek v hodně omezeném režimu, prohlídky jsou jen v úterý až pátek v 11:00 a 14:00 a o víkendech od 10:00 do 16:00. Aktuální otevírací dobu zámku Lednice si vždycky raději ověřte na oficiálním webu zámku.

Jak se dostat do Lednice

Z Brna je to nejjednodušší vlakem do Břeclavi (cesta trvá zhruba hodinu) a pak přestoupit na autobus do Lednice. Z Prahy počítejte s vlakem nebo autobusem do Břeclavi a pak místním spojem. Z Vídně je to autem překvapivě blízko, nějakých 70 až 89 kilometrů, takže zhruba hodina jízdy. Pokud jedete z rakouské strany, existuje skvělý tip: TURISTBUS 555, který o víkendech jezdí až do rakouského Poysdorfu. Denní lístek „Pálava“ vyjde na pouhých 5,20 EUR pro 2 dospělé a 3 děti, což je naprosto směšná cena za celodenní jízdenku.

Parkování (pozor, tohle je důležité!)

Centrální placené parkoviště je naproti hlavnímu vchodu do zámku a na první pohled vypadá všechno jednoduše. Jenže pozor: automaty na parkování přijímají POUZE české koruny v mincích. Žádná karta, žádná eura, žádné bankovky. Tohle nás málem dostalo, protože jsme přijeli s kartou a jednou padesátikorunou v kapse. 😅 Naštěstí Lukáš našel v autě hrst drobných, ale pokud jedete z Rakouska nebo prostě normálně platíte kartou jako většina lidí v roce 2025, připravte si mince předem. Berte to jako upřímné varování, protože v recenzích se tohle téma opakuje pořád dokola.

Kde se ubytovat v Lednici a okolí + kolik to stojí

Lednice je místo, kde se vyplatí zůstat alespoň na jednu noc. Za jeden den sice stihnete zámek a park, ale pokud chcete prozkoumat i minaret, Janův hrad, svézt se lodí po Dyji a třeba ještě zajet do Valtic nebo Mikulova, potřebujete víkend. A večerní procházka zámeckým parkem, když opadnou davy turistů, je zážitek, který za to přespání rozhodně stojí.

Zámecký hotel Lednice

Pokud chcete bydlet přímo v srdci dění, Zámecký hotel Lednice stojí v zámeckém areálu a nabízí restauraci, cukrárnu i vinný sklep. Je to asi nejpohodlnější varianta pro ty, kdo nechtějí nikam přejíždět. Ceny odpovídají lokaci, ale za ten pocit, že se ráno probudíte pár kroků od zámku, to stojí.

Penzion u Zámku

Tenhle penzion je doslova 50 metrů od vstupu do zámeckého areálu a na Booking.com má skóre polohy 9.8, což asi mluví za vše. Pokud hledáte ubytování v Lednici s perfektní dostupností a nechcete utrácet za hotel, je to skvělá volba. Dostupnost a ceny zkontrolujete tady.

Penzion Pohádka

Šest apartmánů v klidnější části Lednice, ideální pro rodiny nebo pro ty, kdo preferují klid. Název sedí, protože na zámku Lednice se skutečně natáčely pohádky (o tom víc za chvíli ☺️). Dostupnost a ceny zkontrolujete tady.

Tip na okolí

Pokud je v Lednici plno (a v hlavní sezóně to je reálný problém), zkuste hledat ubytování v Mikulově nebo ve Valticích. Obě městečka jsou krásná sama o sobě, nabízejí spoustu penzionů a restaurací a do Lednice se z nich dostanete autem nebo na kole za pár minut.

Zámek Lednice: 13 míst a zážitků, které nesmíte vynechat

A teď už k tomu nejdůležitějšímu. Zámek Lednice a jeho okolí nabízí tolik věcí k vidění, že je snadné se v tom ztratit. Tady je můj přehled třinácti tipů, které považuji za nejlepší, seřazených tak, jak bych vám je doporučila projít během jednoho (ideálně dvoudenního) výletu. Každý tip jsem doplnila o praktické info, ceny a osobní postřehy, abyste přesně věděli, do čeho jdete.

1. Reprezentační sály: vstup do zámku, který vám vyrazí dech

Pokud si chcete udělat ten nejsilnější první dojem, začněte prohlídku Reprezentačními sály. Tohle je přízemí zámku se společenskými prostory, kde Liechtensteinové přijímali hosty, a je to přesně tak honosné, jak byste čekali od rodu, který vlastnil tento zámek od 13. století až do roku 1945. Dřevěné obložení, zdobené stropy, detaily, u kterých si říkáte, kolik hodin asi řezbář strávil na jednom jediném panelu.

Prohlídka trvá 45 minut, vejde se maximálně 45 osob a vstupné je 300 Kč za dospělého. Když už budete v hale, nezapomeňte se podívat nahoru na mosazný lustr, který váží 690 kilogramů a je největším mosazným lustrem v celé České republice. Je to takový detail, který snadno přehlédnete, protože kolem vás je tolik krásy, že se nestíháte dívat na všechny strany najednou.

2. Soukromé apartmány: nahlédněte do ložnice knížete

Druhý prohlídkový okruh vás zavede do prvního patra, do soukromých prostor knížecí rodiny. Tady uvidíte knížecí byty s původním inventářem, kulečníkový sál, kde si Liechtensteinové krátili večery, a nádhernou zámeckou kapli. Tahle prohlídka je o něco intimnější, protože se vejde maximálně 25 osob, takže nemáte pocit, že stojíte v davu.

Vstupné je opět 300 Kč, trvá to 45 minut a osobně mi přišla tato prohlídka ještě zajímavější než Reprezentační sály, protože máte pocit, že opravdu nahlížíte do soukromí. Když si budete muset vybrat jen jeden okruh (třeba kvůli času nebo rozpočtu), zvažte právě tenhle.

3. Slavné vřetenové schodiště: 36 schodů z jednoho dubu

Tohle je můj asi nejoblíbenější detail celého zámku a důvod, proč říkám, že zámek Lednice stojí za návštěvu i kvůli věcem, které nejsou na první pohled vidět. V knihovně se nachází vřetenové schodiště vytesané z jednoho jediného dubu, 36 schodů bez jediného hřebíku, a pochází z roku 1851. Když si uvědomíte, jaká přesnost a řemeslná dovednost byla potřeba k tomu, aby se z jednoho kusu dřeva vytočilo celé schodiště, je to prostě ohromující.

Na tohle schodiště narazíte během prohlídky interiérů a já doporučuji průvodce přímo na něj upozornit, pokud by ho třeba přeskočil, protože je to jeden z těch „insider tipů“, kvůli kterým stojí za to poslouchat pozorně.

4. Zámecký park: srdce celé Lednice

Tady se dostávám k tomu, co na mě udělalo asi největší dojem ze všeho. Lednický park je anglický krajinářský park z počátku 19. století a upřímně, je to jedno z nejkrásnějších míst, co jsem v Česku viděla. Šestnáct ostrovů propojených mostky, jezírka, kanály a 614 druhů exotických dřevin, z nichž některé vypadají, jako by sem někdo přenesl kus tropického pralesa.

Park je volně přístupný denně od 7:00 do 22:00 a je zdarma, což je na tak výjimečné místo neuvěřitelně štědré. My jsme tu strávili asi dvě hodiny jen procházením a fotografováním a Lukáš, věrný svému někdejšímu snu o zahradní architektuře, komentoval každý druhý strom a keř s nadšením, které jsem u něj naposledy viděla, když jsme ochutnávali port ve vinařství v Portugalsku. 😁

Jeden důležitý praktický tip: v parku je zakázáno jezdit na kole. Vím, že Lednicko-valtický areál je cyklistický ráj a kolem vede spousta stezek, ale v samotném parku musíte kolo nechat venku. Psi jsou naopak v parku povoleni na vodítku, do interiérů zámku ale nesmí.

A ještě jedna kuriozita, kterou jsem se dozvěděla z německých zdrojů: po roce 2000 se do parku nastěhovali bobři, kteří každoročně porazí stovky stromů. Správci parku s nimi vedou takový tichý boj, o kterém běžný návštěvník ani neví, ale když se podíváte pozorně na kmeny stromů u vody, občas uvidíte typické stopy bobřích zubů.

5. Palmový skleník: nejstarší litinový skleník v Evropě

Palmový skleník v Lednici je stavba, u které jsem měla pocit, že jsem se přenesla do viktoriánské Anglie. Postaven mezi lety 1843 a 1845, měří 92 metrů na délku, 13 metrů na šířku a 10 metrů na výšku, a je to nejstarší dochovaný litinový skleník na evropském kontinentu. Uvnitř najdete tropickou a subtropickou vegetaci, palmy, orchideje a absolutní hvězdu celé sbírky: cykasu starou 300 až 500 let, která je považována za nejraritněji českou skleníkovou rostlinu.

Vstupné je 140 Kč a prohlídka je bez průvodce, takže si můžete procházet skleník vlastním tempem. Pro mě osobně to byl jeden z vrcholů návštěvy, protože ta kombinace historické litinové konstrukce a bujné zeleně uvnitř je prostě magická. Lukáš tu pochopitelně zůstal dvakrát déle než já, protože musel prozkoumat každou rostlinu. ☺️

6. Grotta: barokní jeskyně pod zámkem

O Grottě jsem předem skoro nic nevěděla a bylo to příjemné překvapení. Je to umělá barokní krápníková jeskyně ve sklepení zámku, kde Liechtensteinové vytvořili podzemní svět plný stalaktitů a stalagmitů. Prohlídka trvá jen 20 minut a vstupné je 120 Kč, takže je to takový rychlý, ale intenzivní zážitek, který se hodí jako doplněk k hlavním okruhům.

Kapacita je maximálně 20 osob, takže je to intimní záležitost. Doporučuji to hlavně, pokud cestujete s dětmi, které už mají dost zámeckých sálů a potřebují něco trochu dobrodružnějšího.

7. Dětské pokoje a Muzeum loutek

Když už jsme u dětí, třetí prohlídkový okruh je zaměřený na pokoje princů a princezen a zahrnuje i Muzeum loutek. Trvá 45 minut, vejde se 20 osob a vstupné je 260 Kč. Pokud máte malé děti, je to asi nejlepší volba ze všech okruhů, protože je interaktivnější a dětsky přívětivější než ty „dospělácké“ sály.

A k těm pohádkám, na které se spousta lidí ptá: na zámku Lednice se natáčely pohádky Království potoků, Dračí prsten a Zlatovláska. Takže pokud vaše děti (nebo vy sami, já se nestydím 😁) milují české pohádky, je to další důvod, proč sem vyrazit.

8. Minaret: 302 schodů a výhledy až do Vídně

Zámek Lednice a minaret k sobě patří jako víno a jižní Morava. Tenhle 60 metrů vysoký minaret stojí asi 1,5 kilometru od zámku (pěšky je to zhruba 50 minut tam a zpět) a je to jediný dochovaný příklad maurské architektury v České republice. Postaven byl v roce 1798 a navrhl ho Josef Hardtmuth, což je jméno, které možná neznáte, ale jeho vynález určitě ano: Hardtmuth vynalezl tužku a založil firmu Koh-i-noor. Takže pokaždé, když vezmete do ruky tužku, můžete myslet na člověka, který navrhl lednický minaret.

Nahoru vede 302 schodů po samonosném spirálovitém kamenném schodišti a na věži jsou tři vyhlídkové ochozy. Za dobrého počasí údajně dohlédnete až na katedrálu sv. Štěpána ve Vídni, což mi přijde trochu jako městská legenda, ale kdo ví, možná jsme prostě neměli dost jasný den. 😅

Máte na výběr ze dvou variant vstupu: rozhledna samotná za 100 Kč, nebo sály s orientálním nábytkem plus rozhledna za 180 Kč. Těch 8 místností s orientálním nábytkem je zajímavý bonus, ale pokud šetříte a záleží vám hlavně na výhledech, stačí základní vstupenka.

9. Plavba lodí po Dyji: nejpohodovější způsob, jak prozkoumat areál

Jedna z věcí, které bych vám na zámku Lednice doporučila úplně nejvíc, je plavba lodí po řece Dyji. Ze zámku k minaretu trvá cesta lodí asi 20 minut a stojí 200 Kč za dospělého a 100 Kč za dítě. Pokud chcete pokračovat až k Janovu hradu, je to dalších 40 minut a 300 Kč (děti 150 Kč). V létě lodě jezdí každých 20 až 30 minut a výklad během plavby vám prozradí spoustu zajímavostí o historii celého areálu.

My jsme se plavili k minaretu a byl to jeden z těch okamžiků, kdy jsem si říkala, proč to neděláme častěji. Klid na vodě, zeleň kolem, žádné auto, žádný spěch. Lukáš dokonce na chvíli odložil telefon, což je u něj asi tak vzácné jako ta 500letá cykasa ve skleníku. 😁

Tip od nás: spojte plavbu lodí s jízdou kočárem. Můžete jet lodí k Janovu hradu a kočárem zpět, nebo naopak. Je to romantické a zároveň praktické, protože se nemusíte vracet stejnou cestou pěšky.

10. Jízda kočárem po zámeckém parku

Romantické jízdy kočárem patří k Lednici jako víno k Moravě. Kočáry jezdí po trase zámek, minaret a zpět, každou půlhodinu (kromě pondělí). Pokud cestujete ve dvou a chcete si udělat takový ten „pohádkový moment“, je to přesně ono. Ceny se mění podle sezóny, takže se informujte přímo na místě, ale za ten zážitek to rozhodně stojí, zvlášť pokud kombinujete s plavbou lodí, jak jsem psala výše.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Lednici
4 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

11. Janův hrad: lovecký zámeček, co vypadá jako zřícenina

Janův hrad je dalším z klenotů lednického areálu a je to vlastně velký architektonický vtip. Vypadá totiž jako gotická hradní zřícenina, ale ve skutečnosti je to pseudogotická napodobenina, lovecký zámeček, který Liechtensteinové nechali postavit jako romantickou kulisu. Prohlídka trvá 25 minut, vejde se 30 osob a vstupné je 140 Kč.

Dostat se tam můžete pěšky, na lodi nebo kočárem a osobně doporučuji minimálně jednu cestu lodí, protože příjezd k Janovu hradu po vodě je opravdu malebný.

12. Ukázky dravců

U parkoviště zámku Lednice se konají letové ukázky dravců, které jsou super hlavně pro rodiny s dětmi. Není to nic, kvůli čemu byste museli plánovat celý den navíc, ale pokud zrovna máte čas a dravci vás fascinují, je to příjemný doplněk k návštěvě zámku.

13. Unikátní technické vychytávky zámku (na co se ptát průvodce)

Tohle je spíš bonus tip než konkrétní místo, ale chci ho sem zařadit, protože mě ty detaily nadchly. Zámek Lednice měl splachování záchody už v roce 1850 a teplovzdušné vytápění v 19. století, což je v kontextu doby naprosto šílené. Zámek má celkem 400 místností a 28 koupelen, a kdyby měl číšníky a room service, klidně by mohl konkurovat pětihvězdičkovému hotelu. 😅

Dalším fascinujícím detailem je, že na zámku se nacházejí hedvábné tapety, které pochází z Versailles, konkrétně z Petit Trianonu. Tohle jsem se dočetla v německých zdrojích a v českých průvodcích se o tom skoro nemluví, takže pokud se na to průvodce zeptáte, budete vypadat jako znalci.

Kde se najíst v Lednici a okolí

Po celodenním prozkoumávání zámku, parku a minaretu budete mít hlad jako vlci, to vám garantuju. Lednice naštěstí nabízí několik dobrých restaurací, od klasické české kuchyně po fine dining, takže si vybere každý.

Restaurace U Tlustých

Česká a moravská kuchyně na profesionální úrovni. Pokud hledáte klasiku, svíčkovou, kachnu, knedlíky a k tomu slušné moravské víno, je to asi nejspolehlivější volba v Lednici. Porce jsou štědré a kvalita stabilní.

Hospůdka U Korunky

Nenechte se odradit obyčejným exteriérem, tohle místo servíruje kvalitní jídlo za rozumné ceny a má útulný interiér, který zvenku vůbec nečekáte. Je to taková ta klasická situace, kdy knihu nemáte soudit podle obálky. Blogeři a recenzenti ji pravidelně doporučují a já se přidávám.

Resort Lednice, restaurace a pivovar

Pokud máte rádi čerstvě uvařené pivo, tady si přijdete na své. Restaurace pracuje s lokálními surovinami a to pivo je fakt dobré. Hodí se i na delší posezení po náročném dni.

Restaurace Essens v Grenzschlösslu

A pak je tu úplně jiná liga. Restaurace Essens má hodnocení 16 z 20 bodů v Gault & Millau a nabízí fine dining, který byste v malém městečku na jihu Moravy nečekali. Pokud si chcete udělat speciální večeři a nevadí vám vyšší ceny, je to místo, které vás překvapí. My tam nakonec nebyli, protože jsme se nacpali U Korunky a pak už jsme měli sílu maximálně na skleničku vína, ale příště to plánujeme napravit.

Lednicko-valtický areál: co ještě navštívit v okolí

Zámek Lednice je sám o sobě tak bohatý na zážitky, že byste tu mohli strávit celý den, aniž byste se nudili. Ale bylo by škoda přijet na jižní Moravu a neprozkoumat i okolí, protože Lednicko-valtický areál je obrovský (283 km², což je víc než celé Lichtenštejnsko se svými 160 km², a to je fakt, u kterého mi pokaždé spadne čelist) a nabízí spoustu dalších krásných míst.

Zámek Valtice a Salon vín

Zámek Valtice je jen pár kilometrů od Lednice a je to nádherný barokní zámek, který tvoří druhou „perlu“ celého areálu. Ale hlavní důvod, proč byste sem měli zajet, se jmenuje Salon vín. Je to expozice stovky nejlepších vín České republiky a za vstupné získáte 120 minut volné degustace. Ano, čtete správně. Dvě hodiny ochutnávání nejlepších českých vín. My jsme odtamtud odcházeli v tak skvělé náladě, že Lukáš začal zpívat moravské lidovky, ačkoli je Pražák. 😅 Aktuální informace najdete na webu Salonu vín.

Mikulov

Mikulov je jedno z nejkrásnějších městečka na Moravě, se zámkem na kopci, Svatým kopečkem, historickým židovským hřbitovem a kouzelným centrem plným vinných sklípků a kavárniček. A pokud milujete přírodní koupání, nedaleko je Zatopený lom, kterému se někdy říká „malý český Jadran“, protože voda tam má neskutečně tyrkysovou barvu.

Reistna kolonáda

Z kolonády Reistna se za dobrého počasí rozhlédnete do tří zemí najednou: České republiky, Rakouska a Slovenska. Je to krásný výlet na odpoledne a dá se tam dojít pěšky nebo dojet na kole z Valtic.

Cyklostezky a vinařské stezky

Lednicko-valtický areál je absolutní ráj pro cyklisty. Přes 90 kilometrů značených tras vede převážně po rovině, takže to zvládne i ten, kdo na kole nejezdí pravidelně. Obzvlášť krásná je Mikulovská vinařská stezka (65 km), která vede přes vinice, sklípky a malebné vesničky. Pokud máte rádi kolo a víno (a kdo nemá), je to asi ten nejlepší způsob, jak prozkoumat celý areál. Jen pamatujte, že přímo v lednickém parku se na kole jezdit nesmí. Podrobnosti o cyklostezkách najdete na webu Lednicko-valtického areálu.

Praktické rady a tipy

Tady jsem sesbírala všechno praktické, co jsem se o návštěvě zámku Lednice naučila, ať už z vlastní zkušenosti nebo z hodin pročítání recenzí a fór.

Přehled vstupného na zámek Lednice

Prohlídkový okruhDélkaCena dospělýKapacita
Reprezentační sály45 min300 Kčmax 45 osob
Soukromé apartmány45 min300 Kčmax 25 osob
Dětské pokoje + Muzeum loutek45 min260 Kčmax 20 osob
Grotta20 min120 Kčmax 20 osob
Skleníkvolný průchod140 Kčbez omezení
Minaret, rozhlednadle tempa100 Kčbez omezení
Minaret, sály + rozhlednadle tempa180 Kčbez omezení
Janův hrad25 min140 Kčmax 30 osob
  • Děti do 5 let mají vstup zdarma
  • Senioři 65+ a mládež 18–24 let mají nárok na slevu
  • Vstupenky na časované okruhy si můžete koupit online, nejpozději 24 hodin předem na oficiálním e-shopu zámku

Jak se vyhnout frontám

V hlavní sezóně (červenec, srpen) se na prohlídky čeká i 2 hodiny, což je šílené. Tady je pár tipů, jak tomu předejít:

  • Kupte vstupenky online předem. To je absolutně zásadní.
  • Přijeďte brzy ráno. První prohlídky bývají nejméně obsazené.
  • Vyhněte se českým svátkům a víkendům. Pokud můžete, jeďte ve všední den.
  • Zajímavý trik z německých zdrojů: přijeďte o rakouských svátcích místo českých. Češi mají volno jindy než Rakušané, takže o rakouských svátcích je v Lednici paradoxně méně lidí.

Jazyková bariéra

Tohle je věc, která v recenzích zahraničních návštěvníků boduje negativně: prohlídky zámku jsou pouze v češtině. Zahraniční návštěvníci dostávají tištěný překlad. Pokud jedete s přáteli z ciziny, existuje alternativa: SmartGuide, digitální audioprůvodce, který si stáhnete do vlastního telefonu a můžete ho poslouchat v několika jazycích. Není to sice totéž jako živý výklad, ale je to rozhodně lepší než papírový list.

Kolik času potřebuji?

Minimálně 4 až 5 hodin, pokud chcete projít alespoň jeden prohlídkový okruh, park a skleník. Pokud chcete vidět i minaret, svézt se lodí a naobědvat se, počítejte s celým dnem. A pokud chcete prozkoumat i okolí (Valtice, Mikulov), je to na víkend.

Focení

V interiérech zámku se typicky nesmí fotografovat nebo je focení zpoplatněno, informujte se před prohlídkou. V parku, u skleníku a u minaretu samozřejmě fotit můžete do sytosti.

Psi

Psi na vodítku jsou v parku vítáni. Do interiérů zámku, skleníku a minaretu ale vstup se psem není povolen.

Mapa areálu

Celý Lednicko-valtický areál je rozlehlý a orientace v něm může být zpočátku trochu matoucí. Mapu zámku Lednice a okolí najdete na informačních tabulích u vstupu do parku a také na webu areálu. Doporučuji si ji vyfotit na telefon hned na začátku, protože v parku místy není nejlepší signál.

Trocha historie pro zvídavé

Zámek Lednice má příběh dlouhý přes sedm století a patří k těm místům, kde se historie nezapírá a mluví z každého kamene. Nebojte se, nebudu vás trápit letopočty jako ve škole, ale pár věcí za zmínku stojí, protože vám to obohatí celou návštěvu.

Kdo postavil zámek Lednice?

Zámek Lednice je neodmyslitelně spjatý s rodem Liechtensteinů, kteří ho vlastnili od 13. století až do roku 1945, kdy o něj přišli na základě Benešových dekretů. A tady je krásná historická ironie: rod Liechtensteinů, který dal jméno státu Lichtenštejnsko, ve skutečnosti pochází z Moravy, ne z alpského knížectví. Lednicko-valtický areál, který vybudovali, je dokonce větší než celé Lichtenštejnsko, což je fakt, kterým můžete ohromit kohokoli u společného stolu.

Současnou neogotickou podobu dostal zámek v 19. století a na jeho přestavbě se podílel mimo jiné architekt, který pracoval i na vídeňském Schönbrunnu (Fischer von Erlach). Takže pokud vám zámek Lednice připadá trochu jako by patřil spíš do Vídně než na moravský venkov, není to náhoda.

Google Kristálový špendlík 2023

V roce 2023 získal zámek Lednice Google Kristálový špendlík jako nejlépe hodnocená památka v České republice na základě recenzí na Google Maps. Což mě nepřekvapuje, protože kombinace architektury, zahrad, skleníku a celého areálu je prostě těžko překonatelná.

Kam dál

Pokud vás baví prozkoumávat česká městečka a památky tak trochu loudavým krokem, jako nás, mám pro vás pár dalších tipů z blogu. Nedávno jsme se podívali do Slavonic, které jsou dalším jihočeským pokladem, o kterém spousta lidí ani neví. A pokud vás láká spíš moře a slunce, máme pro vás spoustu článků o Portugalsku, Řecku a dalších destinacích.

Jižní Morava je ale region, do kterého se budeme určitě vracet, protože za jeden víkend se toho prostě nedá stihnout dost. Příště plánujeme víc prozkoumávat vinařské stezky na kolech a možná konečně dorazíme i na tu večeři do restaurace Essens. ☺️

Jak velký je zámek Lednice?

Zámek samotný má 400 místností a 28 koupelen, což z něj dělá skutečně obří sídlo. Ale to, co dělá Lednici výjimečnou, je celý areál kolem. Lednický park s 614 druhy dřevin, palmový skleník dlouhý 92 metrů, minaret, Janův hrad. A Lednicko-valtický areál jako celek zabírá 283 km², takže na prozkoumání všeho potřebujete rozhodně víc než jeden den.

Kdo postavil zámek Lednice?

Zámek Lednice vybudoval rod Liechtensteinů, který ho vlastnil od 13. století do roku 1945. Současnou neogotickou podobu dostal zámek v 19. století za architekta, který spolupracoval i na vídeňském Schönbrunnu. Liechtensteinové pocházejí původně z Moravy, ne z Lichtenštejnska, což je detail, který většinu lidí překvapí.

Kolik stojí vstupné do zámku Lednice?

Vstupné se liší podle prohlídkového okruhu. Hlavní okruhy (Reprezentační sály a Soukromé apartmány) stojí 300 Kč za dospělého, Grotta 120 Kč, skleník 140 Kč a minaret od 100 do 180 Kč. Děti do 5 let mají vstup zdarma, senioři a mládež mají slevu. Vstupenky doporučuji kupovat online předem.

Jaká pohádka se natáčela na zámku Lednice?

Na zámku Lednice se natáčelo hned několik českých pohádek, mezi nejznámější patří Království potoků, Dračí prsten a Zlatovláska. Zámek je zkrátka tak fotogenický, že se filmaři rádi vracejí. ☺️

Jak dlouho trvá návštěva zámku Lednice?

Počítejte minimálně se 4 až 5 hodinami, pokud chcete vidět alespoň jeden prohlídkový okruh, projít se parkem a navštívit skleník. Pokud chcete i na minaret, plavbu lodí a oběd, je to na celý den. Na prozkoumání celého Lednicko-valtického areálu včetně Valtic a okolí doporučuji víkend.

Můžu do parku se psem?

Ano, psi na vodítku jsou v lednickém parku vítáni. Do interiérů zámku, skleníku a na minaret ale se psem nesmíte.

Dá se v Lednici zaparkovat?

Ano, přímo naproti hlavnímu vchodu do zámku je centrální placené parkoviště. Ale velký pozor: automaty přijímají pouze české koruny v mincích. Žádná karta, žádná eura. Připravte si drobné předem, ať nestojíte u automatu s bezradným výrazem jako my. 😅

Článek byl naposledy aktualizován v roce 2025. Ceny a otevírací doby se mohou změnit, vždy si je ověřte na oficiálním webu zámku Lednice.

18 zajímavostí o Špicberkách: semenná banka, zákaz koček i město, kde se nesmí umírat

Vysoko v zamrzlé hoře nad místním letištěm na 78. rovnoběžce leží ohromný trezor, který má za úkol přežít konec světa. Špicberky představují naprosto neuvěřitelnou sbírku rekordů a naprostých absurdit, jaké prostě nikde jinde na naší planetě nenajdete. Zdejší pravidla a zákony se formovaly v drsných podmínkách arktické divočiny a na mnoha místech zůstaly nezměněny po celá desetiletí.

Málokde je kontrast divočiny a civilizace vidět tak ostře. Na jedné straně tu máte moderní univerzitní centrum s rychlým internetem, zatímco hned za cedulí označující konec města už musíte mít pro vlastní bezpečnost nabitou zbraň. Místní komunita čítající zhruba 2 500 obyvatel se skládá z více než šedesáti národností a tvoří naprosto unikátní společnost.

Připravila jsem pro vás 18 zajímavostí a kuriozit — od slavné semenné banky přes alkoholové příděly, které fungovaly skoro sto let, až po sovětská města duchů. A u každé z nich i praktickou poznámku pro případ, že se na vlastní oči vydáte podívat.

Stručná odpověď

Špicberky jsou unikátní norské souostroví v Severním ledovém oceánu, kde platí naprosto specifické zákony a kde sídlí Globální semenná banka s více než 1,4 miliony vzorků osiva. Díky mezinárodní smlouvě z roku 1920 se zde může usadit občan jakéhokoliv smluvního státu zcela bez víz, ale zároveň tu platí přísná pravidla chránící přírodu, jako je zákaz chovu koček nebo povinnost nosit zbraň mimo obydlené osady kvůli ledním medvědům.

Shrnutí

  • Trezor na konec světa: V hoře nad letištěm se nachází obří úložiště semen z celého světa, které chrání globální zemědělství před katastrofami.
  • Jediné místo Evropy bez víz: Díky historické smlouvě nepotřebujete k životu a práci na souostroví žádné povolení k pobytu.
  • Město bez hřbitova a porodnice: Z důvodu všudypřítomného permafrostu se zde nepohřbívá a těhotné ženy létají rodit na pevninu.
  • Zrušené alkoholové příděly: Až do listopadu 2024 fungoval systém přídělových karet, turisté se dodnes při nákupu alkoholu prokazují palubním lístkem.
  • Přísná ochrana přírody: Od roku 2025 platí nová pravidla udržující lodě s turisty v bezpečné vzdálenosti 300 až 500 metrů od ledních medvědů.
  • Radiové ticho pro vědu: Ve výzkumné osadě Ny-Ålesund je v okruhu 20 kilometrů přísně zakázáno používat WiFi i Bluetooth.
  • Konec uhelné éry: V létě 2025 se nadobro uzavřel poslední norský uhelný důl a souostroví definitivně přechází na jiné zdroje energie.

18 největších zajímavostí o Špicberkách

Pojďme se rovnou ponořit do těch nejvíce fascinujících faktů, které dělají z tohoto arktického souostroví naprostý světový unikát. Vybrala jsem pro vás 18 konkrétních příběhů a pravidel, nad kterými občas zůstává rozum stát, ale v kontextu drsného severu dávají naprostý smysl.

1. Globální semenná banka: Trezor na konec světa

Tohle je pravděpodobně ta vůbec nejznámější stavba celého souostroví. Svalbard Global Seed Vault funguje jako zabezpečená záloha pro případ globálních katastrof, ať už by šlo o války, nemoci rostlin nebo dramatické klimatické změny. Zařízení bylo otevřeno na začátku roku 2008 a nachází se zhruba 120 metrů hluboko v pískovcové hoře Platåberget přímo nad místním letištěm.

Kapacita celého komplexu je obrovská a v polovině roku 2026 zde bylo uloženo neuvěřitelných 1 401 285 unikátních vzorků semen z genových bank z celého světa. Permafrost, tedy trvale zmrzlá půda, zajišťuje přirozené chlazení na teplotu minus 18 stupňů Celsia, což udržuje semena vitální po dlouhé desítky až stovky let.

💡 Tip: Ačkoliv je stavba nesmírně populární, dovnitř se jako běžný smrtelník nikdy nepodíváte. Turisté si mohou zvenku vyfotit pouze futuristický vstupní portál se světelnou uměleckou instalací, ke kterému se dá dojít pěšky nebo dojet taxíkem za zhruba 200 norských korun.

2. Semenná banka a Sýrie: Kdy se vybíralo poprvé

Mnoho lidí si myslí, že se tento ohromný trezor otevře až při nějaké celosvětové apokalypse. Ve skutečnosti už ale banka svůj hlavní účel úspěšně splnila v roce 2015, kdy si mezinárodní výzkumné centrum ICARDA vyžádalo zpět část svých vlastních záloh. Jejich původní genová banka v syrském Aleppu totiž přestala kvůli probíhající válce bezpečně fungovat.

Vědci si tehdy ze Špicberků odvezli cenné vzorky pšenice, ječmene a dalších plodin přizpůsobených suchému podnebí. Tyto plodiny následně úspěšně zaseli v Libanonu a Maroku, sebrali z nich nová semena a ty čerstvé obratem poslali zpátky do arktického trezoru k novému bezpečnému uložení. Celý systém tak prokázal svou obrovskou životaschopnost v praxi.

💡 Tip: Pokud vás zajímá, jak to vypadá uvnitř tohoto fascinujícího zařízení, můžete využít oficiální virtuální prohlídku na webových stránkách organizace Crop Trust, která celý projekt spolufinancuje a detailně dokumentuje.

3. Arctic World Archive: Zakopaný kód GitHubu

Kousek od semenné banky se v prostorách starého uhelného dolu číslo 3 nachází ještě jedno velmi podobné a neméně zajímavé zařízení. Projekt Arctic World Archive se nezaměřuje na zemědělství, ale slouží jako obří bezpečné úložiště světového digitálního dědictví. Různé státy, instituce i soukromé firmy sem posílají svá nejcennější data uložená na speciálních filmech s obrovskou životností.

Najdete tu uloženou digitalizovanou vatikánskou knihovnu, historické dokumenty z Mexika, a dokonce i kompletní zdrojové kódy z platformy GitHub. Tyto technologické základy moderního softwaru leží hluboko v permafrostu, aby případné budoucí generace měly k dispozici stavební kameny našeho digitálního světa.

💡 Tip: Samotný Důl 3 (Gruve 3) je na rozdíl od archivů přístupný veřejnosti formou komentovaných prohlídek. Během nich se obléknete do hornické kombinézy a prolezete si autentické šachty, což je naprosto skvělá aktivita pro dny, kdy venku zuří sněhová bouře.

4. Svalbardská smlouva: Jediné místo bez víz

Právní status tohoto území nemá ve světě obdoby. Na základě mezinárodní smlouvy podepsané v Paříži v roce 1920 získalo Norsko nad ostrovy suverenitu, ale s jednou obrovskou podmínkou. Občané všech signatářských států zde mají naprosto stejná práva k pobytu a podnikání jako samotní Norové.

V praxi to znamená, že Špicberky jsou jediným místem v Evropě, kam se můžete přestěhovat a začít tam pracovat bez jakéhokoliv víza. Tato smlouva má přes čtyřicet smluvních stran a zajímavostí je, že se k ní v roce 1930 připojilo i tehdejší Československo. Kromě toho dokument zaručuje, že veškeré vybrané daně musí zůstat na ostrovech, což z nich dělá velmi specifickou bezcelní zónu.

💡 Tip: Ačkoliv nepotřebujete vízum na samotné souostroví, všechny lety sem vedou přes norskou pevninu, typicky přes Oslo nebo Tromsø. Při přestupu tak fakticky vstupujete do schengenského prostoru, což znamená, že si s sebou musíte vzít platný cestovní pas.

5. Město, kde se nesmí umírat ani rodit

Tahle informace obvykle obletí internet jako virální senzace, ale reálné důvody jsou čistě pragmatické. V hlavním městě Longyearbyen se už od padesátých let minulého století oficiálně nepohřbívá do země. Místní permafrost totiž těla přirozeně konzervuje a nerozkládá, přičemž je postupně vytlačuje zpět k povrchu.

Místní nemocnice funguje pouze pro akutní případy a drobná ošetření. Nenajdete v ní žádnou porodnici ani oddělení pro dlouhodobě nemocné pacienty. Těhotné ženy proto musí několik týdnů před plánovaným termínem porodu povinně odletět na pevninu, nejčastěji do velké nemocnice v Tromsø. Stejně tak vážně nemocní lidé opouštějí ostrovy leteckým speciálem.

💡 Tip: Místní malý historický hřbitov se nachází kousek nad městem. Ačkoliv se na něm už dávno nepohřbívá, můžete si ho z dálky prohlédnout při procházce k nedalekému kostelu, který je mimochodem otevřený nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně.

6. Přísný zákaz koček kvůli ptactvu

Milovníci koček tady mají zkrátka obrovskou smůlu. Na celém souostroví platí naprosto striktní zákaz dovozu a chovu jakýchkoliv kočkovitých šelem. Důvodem je extrémně citlivý arktický ekosystém, který by přítomnost těchto efektivních predátorů mohl naprosto zdecimovat.

V létě sem přilétají hnízdit miliony mořských ptáků, včetně chráněných rybáků dlouhoocasých a drobných alkounů malých. Tito ptáci často hnízdí přímo na zemi nebo v nízkých sutinových svazích, kde by pro kočky představovali velmi snadnou kořist. Jediným přirozeným suchozemským predátorem tak zůstává polární liška, jejíž populaci vědci pečlivě monitorují.

💡 Tip: V ruském hornickém městě Barentsburg se dlouhé roky tradovala úsměvná legenda o ryšavém kocourovi jménem Kesha. Místní ho prý úřadům oficiálně nahlásili jako specifický druh polární lišky, aby obešli přísné norské zákony.

7. Stoleté alkoholové příděly a palubní lístky

Až do listopadu 2024 platil na ostrovech fascinující historický systém takzvaných alkoholových karet. Místní obyvatelé měli jasně danou měsíční kvótu na dvacet čtyři plechovek piva a dvě lahve tvrdého alkoholu, přičemž každý nákup se jim pečlivě zapisoval. Tento systém vznikl před téměř sto lety jako opatření proti plošnému alkoholismu mezi těžce pracujícími horníky.

I když staré fyzické karty nedávno definitivně zmizely a nahradil je modernější digitální registr obyvatel, turisté se s byrokracií setkají dodnes. Pokud si chcete v místním supermarketu koupit pivo, musíte u pokladny předložit platný palubní lístek nebo zpáteční letenku, jinak vám alkohol zkrátka neprodají.

💡 Tip: Místní obchod s potravinami Svalbardbutikken má speciální oddělení zvané Nordpolet. Díky absenci vysokých norských spotřebních daní je zde alkohol paradoxně výrazně levnější než kdekoliv jinde na pevninském Norsku.

8. Pivo tu bylo nelegální až do roku 2014

S konzumací alkoholu se pojí ještě jedna obrovská kuriozita. Starý norský zákon z roku 1928 totiž výslovně zakazoval komerční výrobu jakéhokoliv alkoholu přímo na území Špicberků. Tento archaický předpis platil naprosto bez výjimek dlouhá desetiletí, dokud se do věci nevložil místní nadšenec Robert Johansen.

Trvalo mu přesně pět let vytrvalého byrokratického boje, než donutil norský parlament tento starý zákon upravit. Hned následující rok tak mohl slavnostně otevřít lokální podnik Svalbard Bryggeri, který se okamžitě stal nejseverněji položeným pivovarem na celém světě. K vaření piva se zde používá neuvěřitelně čistá voda pocházející z dvoutisíciletého ledovce Bogerbreen.

💡 Tip: Pivovar nabízí pravidelné komentované prohlídky s degustací, které stojí zhruba 45 eur na osobu. Konají se obvykle v pondělí, ve středu a v sobotu podvečer a představují skvělý společenský zážitek v teple.

9. Lední medvědi: Pravda o počtech a pravidlech

Všude se dočtete, že na Špicberkách žije více ledních medvědů než lidských obyvatel. Je to pravda, ale vyžaduje to drobný kontext. Odhadovaná populace čítá zhruba 3 000 medvědů v celé oblasti severního Barentsova moře, zatímco v norských osadách žije něco přes dva a půl tisíce lidí. Medvědi se ale zdržují převážně na mořském ledu a na neobydleném východním pobřeží, přímo ve městě je potkáte jen naprosto výjimečně.

Od začátku roku 2025 vstoupila v platnost zcela nová a extrémně přísná pravidla pro turistické lodě. Plavidla musí udržovat povinnou vzdálenost minimálně 300 metrů od každého medvěda. V jarních měsících mezi březnem a červnem, kdy samice vyvádějí malá mláďata, se tento povinný odstup zvyšuje dokonce na celých 500 metrů.

💡 Tip: Pokud toužíte po kvalitní fotce medvěda, zapomeňte na běžný mobilní telefon. Průvodci se shodují, že kvůli novým nařízením o vzdálenostech potřebujete kvalitní teleobjektiv s ohniskem alespoň 500 milimetrů, nebo velmi dobrý pozorovací dalekohled.

10. Mimo osady jedině se zbraní v ruce

Tohle je pravděpodobně ten vůbec největší kulturní šok pro každého návštěvníka. Jakmile překročíte neviditelnou hranici města, takzvanou zónu 10, důrazně se doporučuje nosit s sebou střelnou zbraň a signální pistoli. Pokud jdete na organizovaný výlet, tuto zodpovědnost přebírá váš certifikovaný průvodce, který má pušku vždy u sebe.

Uvnitř samotného města platí přesně opačná pravidla. Zbraně se zde nosí viditelně vybité s otevřeným závěrem a platí přísný zákaz s nimi vstupovat do veřejných budov. Před bankou, poštou i supermarketem najdete speciální bezpečnostní skříňky, kam si místní obyvatelé své kulovnice před nákupem spořádaně odkládají.

💡 Tip: Turisté si mohou pušku zapůjčit ve sportovních obchodech v centru, ale proces je velmi zdlouhavý. Potřebujete k tomu buď platný evropský zbrojní pas, nebo speciální povolení od guvernéra, jehož vyřízení trvá až osm týdnů.

11. Sobi svalbardští: Endemit, co se nebojí lidí

Při procházce městem určitě potkáte místní soby, kteří vypadají trochu jinak než jejich příbuzní ve Skandinávii. Tento endemický poddruh se vyvíjel v naprosté izolaci, díky čemuž má výrazně kratší nohy, zavalitější tělo a menší hlavu. Na první pohled tak připomínají spíše velká roztomilá plyšová zvířata.

Jelikož tito sobi nemají na ostrovech žádného přirozeného suchozemského predátora, prakticky úplně ztratili plachost před lidmi. Běžně se pasou přímo mezi barevnými domky v Longyearbyenu a nechají vás projít jen pár metrů od nich. Podle posledního velkého sčítání vědců žije na souostroví více než 22 400 těchto jedinečných zvířat.

💡 Tip: Ačkoliv se sobi lidí nebojí a fotí se opravdu snadno, nikdy se je nesnažte krmit nebo hladit. Místní pravidla ochrany přírody zakazují jakékoliv aktivní rušení volně žijící zvěře v jejím přirozeném prostředí.

12. Polární záře v poledne a měsíce tmy

Polární noc tady nabývá naprosto extrémních rozměrů. Od poloviny listopadu do konce ledna vládne na ostrovech absolutní tma trvající přes dva a půl měsíce. Tato černočerná obloha přináší jeden unikátní fenomén, jelikož Špicberky jsou jediným obydleným místem na planetě, kde můžete pozorovat polární záři i v pravé poledne.

Má to ale jeden velmi podstatný háček. Souostroví leží na 78. rovnoběžce, což je paradoxně příliš daleko na sever a nachází se až pod hlavním aurorálním oválem. Zkušení průvodci se proto shodují, že pokud je vaším hlavním cílem lov polární záře, uděláte mnohem lépe, když vyrazíte do severonorského města Tromsø, které leží v naprosto ideální zeměpisné šířce.

💡 Tip: Nejlepším obdobím pro návštěvu je takzvané modré období na přelomu února a března. Slunce se sice ještě nehoupe vysoko na obloze, ale krajinu zalévá fantastické modré a růžové světlo, které je naprosto ideální pro fotografování.

13. Nejsevernější kebab, pivovar i socha Lenina

Místní obyvatelé i turisté doslova milují hru na to, co všechno je zde nejsevernější na světě. V Longyearbyenu najdete nejsevernější univerzitu, bankomat, celoročně otevřený kemp i stánek s kebabem. O kousek dál ve výzkumné osadě Ny-Ålesund se nachází nejsevernější funkční pobočka pošty.

Fascinující je také opuštěné sovětské hornické město Pyramiden, kam se pořádají oblíbené celodenní výlety lodí. Uprostřed dokonale zachovalé architektury z osmdesátých let tu dodnes hrdě stojí nejsevernější busta Vladimíra Iljiče Lenina na světě, která shlíží na majestátní ledovec Nordenskiöldbreen na druhé straně fjordu.

💡 Tip: Pokud do Pyramidenu vyrazíte lodí, nezapomeňte si vzít velmi teplé oblečení. Plavba trvá přibližně dvě až tři hodiny jedním směrem a stojí obvykle kolem 2 800 norských korun, přičemž výhledy na ledovce z otevřené paluby jsou naprosto dechberoucí.

14. Zouvání bot a víc skútrů než obyvatel

Při vstupu do mnoha místních budov vás čeká jedno velmi specifické překvapení. V hotelech, muzeích, knihovně, a dokonce i v turistickém informačním centru se musíte u vchodových dveří povinně zout. Tato tradice pochází z dob masivní těžby uhlí, kdy se horníci snažili nenanosit všudypřítomný černý uhelný prach do čistých vnitřních prostor.

Dalším specifikem je místní doprava. Běžných silnic je tu jen zhruba čtyřicet kilometrů a nevedou nikam mimo bezprostřední okolí města. Proto je zde podle odhadů registrováno více sněžných skútrů než samotných obyvatel. V zimních měsících představují skútry naprosto klíčový a často jediný dopravní prostředek pro cesty do vzdálenějších fjordů.

💡 Tip: Do svého zavazadla si přibalte pohodlné tlusté vlněné ponožky nebo lehké domácí pantofle. Budete v nich trávit spoustu času při pohybu uvnitř hotelu i při návštěvě vynikajícího místního muzea Svalbard Museum.

15. Vše před rokem 1946 je přísně chráněno

Zákon o ochraně životního prostředí na Špicberkách definuje kulturní památky velmi nekompromisně. Platí zde pravidlo, že veškeré lidské stopy a předměty pocházející z doby před rokem 1946 jsou automaticky chráněny státem. A to bez jakýchkoliv výjimek.

V praxi to znamená, že pokud v tundře najdete ležet starý rezavý hřebík, kus dřeva z rozpadlé lovecké boudy nebo prázdný zrezivělý sud od paliva, nesmíte ho zvednout ani nikam přemístit. Kolem všech těchto historických artefaktů platí navíc stometrové ochranné pásmo. Zakázáno je také sbírat staré zvířecí kosti, sobí parohy nebo trhat místní vzácnou flóru.

💡 Tip: Jakékoliv suvenýry nakupujte výhradně v oficiálních obchodech v centru Longyearbyenu. Pokud byste si na letiště v batohu přinesli nalezený historický artefakt, hrozí vám za to opravdu astronomická finanční pokuta.

16. Rádiové ticho v městečku Ny-Ålesund

Severozápadně od hlavního města leží osada Ny-Ålesund, která slouží výhradně jako mezinárodní vědecká a výzkumná základna. Různé státy zde provozují své laboratoře zaměřené na sledování klimatických změn a atmosféry. Kvůli extrémně citlivým měřicím přístrojům zde platí absolutní zákaz používání bezdrátových technologií.

V okruhu dlouhých dvaceti kilometrů kolem celé osady je přísně zakázáno zapínat sítě WiFi i připojení přes Bluetooth. Všichni turisté, kteří sem připlují na výletní lodi, si musí své mobilní telefony povinně přepnout do režimu letadlo. Jde o jednu z mála oblastí na planetě, kde zažijete opravdový digitální detox.

💡 Tip: Do Ny-Ålesundu se po vlastní ose vůbec nedostanete, neexistuje tu žádné komerční ubytování. Jedinou možností návštěvy je organizovaná expediční plavba, během které vás průvodci vezmou na zhruba hodinovou procházku po vyznačených cestách.

17. Konec uhlí a klíč vhozený do šachty

Historie souostroví je neoddělitelně spjata s těžbou černého uhlí, která sem počátkem dvacátého století přivedla první stálé obyvatele. Tato dlouhá éra se ale definitivně uzavřela na konci června roku 2025, kdy vyjel na povrch poslední vozík z Dolu 7, což byla úplně poslední aktivní norská šachta na ostrovech.

Demontáž celého těžebního zařízení trvala téměř rok a v květnu 2026 proběhl symbolický akt ukončení provozu. Horníci tehdy vchod do dolu natrvalo zamkli masivním řetězem a klíč od zámku hodili nenávratně hluboko do tmavé šachty. Longyearbyen už dříve odstavil svou uhelnou elektrárnu a město nyní investuje obrovské peníze do přechodu na obnovitelné zdroje doplněné obřími bateriovými úložišti.

💡 Tip: Ačkoliv moderní těžba skončila, hornickou historii můžete stále zažít. Rezervujte si prohlídku ve starém Dole 3, kde vám bývalí horníci ukážou, v jak nepředstavitelně drsných podmínkách se tu ještě nedávno pracovalo.

18. Sveagruva: Město kompletně vymazané z mapy

Projekt, který se odehrál ve fjordu Van Mijenfjorden, nemá ve světě obdoby. Hornická osada Sveagruva bývala zázemím pro největší uhelný důl na souostroví. Když padlo rozhodnutí o ukončení těžby, norská vláda nenařídila město jen opustit, ale rozhodla se ho kompletně zbourat a terén vrátit zpět čisté přírodě.

Šlo o vůbec největší renaturační projekt v severské historii. Těžké stroje zdemolovaly všechny ubytovny, přístavní zařízení, silnice, a dokonce i celou letištní dráhu. Projekt spolykal zhruba 1,6 miliardy norských korun a skončil v roce 2023. Dnes na místě bývalého průmyslového komplexu nenajdete vůbec nic, vládnou tu už jen lední medvědi a divoká příroda.

💡 Tip: Pokud se zajímáte o opuštěná místa, zamiřte místo zbourané Sveagruvy raději do ruské osady Pyramiden. Tamní budovy sice chátrají, ale kompletní sovětská infrastruktura z osmdesátých let zůstala dokonale zachována mrazivým klimatem.

Srovnání v přehledné tabulce

Pro rychlou orientaci jsem vám shrnula ty nejzajímavější místní extrémy do jednoduché tabulky. Jasně z ní vyčtete, proč lidé na tohle souostroví tak rádi jezdí a v čem spočívá jeho absolutní unikum.

ZajímavostLokaceČím je výjimečnáPraktický tip
Globální semenná bankaHora PlatåbergetPřes 1,4 milionu vzorků osiva z celého světa v permafrostuFotí se pouze zvenku, dovnitř je přísný zákaz vstupu
Nejsevernější pivovarLongyearbyenZaložen díky změně starého zákona z roku 1928Prohlídky s degustací stojí cca 45 eur
Sovětské město duchůPyramidenOpuštěno v roce 1998, zachovalý kulturní dům i bazénVýlet lodí zabere celý den a stojí kolem 2 800 NOK
Radiové tichoNy-ÅlesundZákaz WiFi a Bluetooth v okruhu 20 kilometrůPřístup pouze v rámci delších expedičních plaveb

Zajímavosti a rekordy

Ostrovy drží hned několik prvenství, která souvisí s jejich extrémní polohou v Severním ledovém oceánu. Pokud máte rádi encyklopedická data a zajímá vás, jak moc je místní příroda odlišná od zbytku Evropy, tato sekce je přesně pro vás.

Obrovské ledové čepičky

Více než šedesát procent celkové rozlohy souostroví pokrývá trvalý led. Ostrov Nordaustlandet hostí ledovec Austfonna, jehož rozloha činí neuvěřitelných 8 450 kilometrů čtverečních. Tento masiv představuje čtvrtou největší ledovou čepičku na světě, hned po Antarktidě, Grónsku a ruské Nové zemi. Jeho jižní okraj tvoří pětačtyřicet kilometrů dlouhou souvislou ledovou stěnu padající přímo do oceánu.

Dramatické oteplování planety

Arktida bohužel láme i velmi smutné rekordy. Od začátku sedmdesátých let minulého století zde průměrné teploty stouply o 3 až 5 stupňů Celsia, což z ostrovů činí nejrychleji se oteplující místo na celé planetě. Tající permafrost způsobuje praskání základů obytných domů a vede k nebezpečným sesuvům půdy, kvůli kterým muselo město postavit nad domy masivní lavinové zábrany.

Fascinující ptačí útesy

Během krátkého arktického léta se skály promění v ohlušující hnízdiště. V úžině Hinlopenstretet se nacházejí ohromné svislé útesy Alkefjellet, které padají z více než stometrové výšky do moře. Hnízdí na nich několik desítek tisíc párů alkounů tlustozobých, pod kterými neustále hlídkují hladové polární lišky sbírající spadlá vajíčka. Jde o jeden z nejlepších přírodovědných zážitků, jaký můžete z paluby lodi vidět.

Kam dál

Pokud vás arktický sever uchvátil a chtěli byste se o tomto fascinujícím regionu dozvědět ještě víc podrobností, mrkněte na naše další podrobné články. Najdete v nich spoustu praktických tipů, jak celou cestu zorganizovat a kolik peněz si připravit.

Často kladené otázky

Lidé se mě na tuhle destinaci ptají neustále dokola a většinou je zajímají ty samé praktické i bizarní věci. Připravila jsem proto přehled těch nejčastějších dotazů, se kterými se při plánování cesty na daleký sever určitě setkáte.

Co je semenná banka a dá se navštívit?

Globální semenná banka je zabezpečený podzemní trezor vyražený v permafrostu, který ukrývá přes 1,4 milionu vzorků semen z celého světa jako zálohu pro případ katastrof. Běžná veřejnost ani novináři nemají do vnitřních prostor vůbec žádný přístup, turisté si mohou vyfotit pouze svítící vstupní portál na úbočí hory nad letištěm.

Proč jsou Špicberky bezvízové?

Tento unikátní status vychází ze Svalbardské smlouvy podepsané v Paříži v roce 1920. Smlouva sice přiznává suverenitu nad ostrovy Norsku, ale zároveň garantuje občanům všech signatářských států naprosto stejná práva k pobytu a podnikání jako Norům. Československo se k dohodě připojilo v roce 1930, Češi zde proto mohou žít bez jakéhokoliv povolení.

Proč tam nesmí kočky?

Na celém souostroví platí přísný zákaz dovozu a chovu koček kvůli ochraně velmi zranitelného arktického ptactva. Místní ptáci, jako jsou chránění rybáci nebo drobní alkouni, často hnízdí přímo na zemi nebo v nízkých skalách, kde by pro efektivní kočičí predátory představovali extrémně snadnou kořist.

Opravdu se tam nesmí umřít?

Zákon to samozřejmě výslovně nezakazuje, ale v praxi to tak funguje kvůli chybějící infrastruktuře. Místní permafrost brání klasickému pohřbívání do země, protože těla přirozeně konzervuje a vytlačuje na povrch. Nemocnice navíc nedisponuje oddělením pro dlouhodobě nemocné, takže pacienti ve vážném stavu jsou letecky transportováni na pevninu.

Kolik je tam doopravdy medvědů?

Podle odhadů vědců žije v celé oblasti severního Barentsova moře přibližně 3 000 ledních medvědů, což je číselně více než zhruba 2 500 lidských obyvatel norských osad. Medvědi se ale pohybují primárně na mořském ledu a na východním pobřeží, přímo v ulicích hlavního města se objevují jen naprosto výjimečně.

Čí jsou vlastně Špicberky?

Souostroví patří pod plnou státní suverenitu Norska, které zde vykonává administrativní správu prostřednictvím guvernéra označovaného jako Sysselmester. Norsko zajišťuje policejní ochranu, záchranné akce a dodržování zákonů, přičemž ale musí respektovat mezinárodní úmluvy o volném přístupu občanů jiných států a udržovat demilitarizovanou zónu.

Můžu se pohybovat mimo město sám?

Do bezprostředního okolí města v takzvané zóně 10 můžete vyrazit bez zvláštního povolení, ale vřele se doporučuje mít u sebe nabitou pušku a signální pistoli. Pokud chcete vyrazit hlouběji do divočiny, potřebujete drahé pojištění pro záchrannou akci a formální povolení guvernéra. Většina turistů proto volí placené výlety s ozbrojeným průvodcem.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu?

Zkušení průvodci se shodují, že nejlepším měsícem pro návštěvu je duben. Nabízí ideální kombinaci dostatku sněhu pro výlety na skútrech a do ledovcových jeskyní a zároveň spoustu denního světla, které na konci měsíce přechází v půlnoční slunce. Pokud chcete jet na expediční plavbu a vidět velryby, zamiřte sem naopak v červenci nebo v srpnu.

Od kolika měsíců může dítě letět letadlem? Pravidla pro rok 2026

Většina leteckých společností ti dovolí cestovat s novorozencem už od sedmi do čtrnácti dnů věku, ačkoliv některé vyžadují potvrzení od lékaře. Sama jsem sice s prvním letem čekala až do Jonáškových necelých dvou let, ale takhle dlouho otálet určitě nemusíš.

Před brzkým odletem je dobré konzultovat cestu s pediatrem, který posoudí zdravotní stav miminka. Zároveň nezapomeň na úřady, protože i týdenní novorozenec musí mít pro cestu do zahraničí vyřízený vlastní cestovní pas. Bez něj tě u přepážky odbaví jen stěží.

Níže jsem rozepsala podrobná věková pravidla vybraných aerolinek a doporučení lékařů. Zjistíš také, jak se připravit na dlouhé lety s úplně malým miminkem a na co nezapomenout při plánování.

Shrnutí

  • Minimální věk podle aerolinek: Většina společností tě pustí na palubu s dítětem starším 14 dnů, u Ryanairu stačí 8 dnů a KLM nemá limit žádný.
  • Názor pediatrů: Lékaři radí počkat s prvním letem do 2 až 3 měsíců věku dítěte, primárně kvůli nezralé imunitě a letištním bacilům.
  • Poplatky za kojence: Dítě do 2 let letí na klíně za fixní poplatek, který v roce 2026 činí 25 eur u Ryanairu a zhruba 27 eur u Wizz Airu.
  • Náročnost podle věku: Miminka většinou let prospí, zatímco nejnáročnější bývají batolata mezi prvním a druhým rokem, protože nechtějí sedět.
  • Zdravotní rizika: S ucpanými dutinami a silnou rýmou se létat nedoporučuje, jelikož hrozí obrovská bolest uší při klesání letadla.
  • Evropská legislativa 2026: Nová pravidla nařizují aerolinkám bezplatně usadit děti mladší 14 let vedle jejich doprovázející osoby.
  • Tekutiny na letišti Praha: Od října 2025 platí na Terminálu 2 mírnější pravidla pro tekutiny, ale na Terminálu 1 zůstává striktní limit 100 ml.

10 věcí, které musíš vědět

1. Minimální věk pro let podle jednotlivých aerolinek

💡 Tip: Než vůbec začneš vybírat konkrétní letenky, vždy si pečlivě zkontroluj věkové limity na oficiálním webu vybrané letecké společnosti. Pravidla se totiž u jednotlivých dopravců diametrálně liší a rozhodují o tom čistě byznysová a bezpečnostní pravidla dané aerolinky.

Pokud se podíváš na klasické síťové dopravce, bývají k malým cestovatelům poměrně velmi benevolentní. Například společnost KLM nemá stanovený žádný minimální věk a novorozenec s nimi může letět prakticky ihned po narození. Naopak aerolinky jako British Airways nebo United Airlines tě na palubu pustí až s miminkem starším sedmi dnů.

U nízkonákladových společností jsou pravidla nastavena o poznání přísněji, jelikož se snaží minimalizovat jakákoliv rizika na palubě. Velmi oblíbený Ryanair přepravuje děti starší osmi dnů, zatímco Wizz Air a easyJet mají striktní limit nastavený až na 14 dnů po narození. Pokud by ses pokusila nastoupit s mladším dítětem, personál tě jednoduše nepustí do letadla.

Velmi specifická pravidla má pak česká společnost Smartwings, která létá do většiny prázdninových destinací. Děti do 48 hodin po porodu nepřepravují vůbec a pro děti ve věku od 48 hodin do sedmi dnů vyžadují speciální vyplněný formulář potvrzený lékařem. Zde je přehledná tabulka těch nejčastějších dopravců pro rok 2026.

Letecká společnostMinimální věk pro přepravuSpecifické podmínky
:—:—:—
KLMBez limituNovorozenec může letět prakticky od narození bez omezení.
SmartwingsOd 48 hodinDo 7 dnů věku pouze na základě vyplněného lékařského formuláře.
British AirwaysOd 7 dníBez dalších speciálních podmínek pro novorozence.
United AirlinesOd 7 dníBez dalších speciálních podmínek a potvrzení.
RyanairOd 8 dníDěti mladší 8 dnů striktně nepřepravují.
Wizz AirOd 14 dníVelmi striktní limit bez jakýchkoliv výjimek.
easyJetOd 14 dníVelmi striktní limit platný pro všechny lety.

2. Co na první let říkají pediatři a proč doporučují počkat

💡 Tip: Ačkoliv tě aerolinky nechají letět už pár dní po porodu, dětští lékaři mají na věc odlišný názor a doporučují počkat do dvou až tří měsíců věku dítěte. Toto zdrženlivé doporučení se opírá o ryze zdravotní a preventivní důvody.

Hlavním problémem totiž vůbec není samotný pobyt ve vzduchu nebo mírně snížený tlak v kabině letadla. Tím největším rizikem je nevyzrálý imunitní systém novorozence a naprosto nevhodné prostředí obrovských letištních hal. Představ si ten obrovský mix virů a bakterií, který cirkuluje v klimatizovaných prostorech, kudy denně projdou desítky tisíc lidí z celého světa.

Druhým důležitým faktorem je prevence odhalení případných vrozených vad. Během prvních týdnů života se mohou u miminka projevit skryté srdeční nebo plicní potíže, které by nižší tlak v letadle mohl nebezpečně zhoršit. Lékaři proto preferují, aby mělo dítě za sebou alespoň první komplexní prohlídky v ordinaci.

Pokud z rodinných důvodů opravdu musíš letět dříve, naplánuj si cestu co možná nejvíce ohleduplně. Snaž se minimalizovat čas strávený v přeplněných tranzitních halách a dbej na zvýšenou hygienu rukou. Dítě v nosítku otočené obličejem k rodiči je navíc lépe chráněné před kašlajícími spolucestujícími než miminko v otevřeném kočárku.

3. Let s novorozencem a batoletem a změna náročnosti

💡 Tip: Zapomeň na zažitou představu, že nejhorší je cestovat s malým miminkem v zavinovačce. Zkušené matky na diskuzních fórech se naprosto jednohlasně shodují, že kdykoliv by si vybraly let s miminkem raději než s batoletem.

Miminko do zhruba šesti měsíců věku představuje pro cestování naprostou zlatou éru. Dítě ještě neleze, nikam neutíká a většinu času v letadle jednoduše prospí za doprovodu uklidňujícího bílého šumu motorů. Kojení nebo krmení z lahvičky pak snadno vyřeší jak problém se zaléháním uší, tak případnou nudu během letu.

Zlom přichází v období mezi šestým a dvanáctým měsícem, kdy dítě začíná lézt a chce objevovat svět. V tomto věku už ho jen tak neudržíš na místě a často se začíná objevovat nepříjemná cestovní nevolnost. Rodiče proto často označují za záchranu ergonomické nosítko, se kterým můžeš chodit uličkou nahoru a dolů a dítě v něm spolehlivě uspat.

Absolutní vrchol náročnosti pak představuje věk mezi prvním a druhým rokem. Batole už umí chodit a má obrovskou potřebu pohybu, ale ještě se s ním nedokážeš racionálně domluvit, že teď musí sedět a mít zapnutý bezpečnostní pás. V tomto věku navíc dítě stále letí na tvém klíně, což znamená, že třináctikilové vztekající se batole se ti během tříhodinového letu opravdu hodně pronese.

Věková kategorieCo od letu reálně očekávatNejlepší strategie pro rodiče
:—:—:—
0 až 6 měsícůDítě hodně spí, neuteče a snadno ho uklidní krmení.Na dálkové lety rezervovat závěsnou postýlku (basinet).
6 až 12 měsícůZačíná objevovat svět, hrozí první kinetóza.Přibalit nosítko na procházky uličkou a náhradní oblečení.
1 až 2 rokyPotřebuje pohyb, nevydrží sedět, nelze se s ním domluvit.Připravit obrovskou zásobu různorodých hraček a svačinek.
2 až 4 rokyDítě má vlastní sedadlo, už se dá vyjednávat a vysvětlovat.Postupně dávkovat aktivity a tablet si nechat jako záchranu.
5 a více letZvládne si nést batůžek a chápe procesy na letišti.Zabavit filmy, oblíbenou hrou a vlastním pohodlným polštářem.

4. Kam na první cestu s dítětem a jak dlouhý let zvolit

💡 Tip: Pokud letíš s dítětem úplně poprvé, zapomeň na hrdinství a romantické sny o divoké exotice na druhém konci světa. První let ber vždy jako takový testovací provoz, během kterého potřebuješ zjistit, jak tvůj potomek reaguje na letiště, hluk a změnu tlaku.

Ideální první destinace by měla splňovat několik naprosto zásadních kritérií pro tvůj klid. Vybírej místa, kam se dostaneš co nejkratším letem, ideálně v rozmezí dvou až tří hodin. Z Prahy, Vídně nebo Katovic takto snadno obsáhneš celou Itálii, španělské pobřeží, Baleárské ostrovy, Řecko nebo třeba oblíbené Bulharsko.

Během takto krátké cesty dítě snáze udržíš v relativním klidu, stihneš ho nakrmit a pravděpodobně i na chvíli usne. Vyhni se také destinacím s velkým časovým posunem, protože cirkadiánní rytmus dítěte je nesmírně křehký. Zatímco dospělý člověk jet lag nějak překoná, rozhozené vnitřní hodiny u malého dítěte ti mohou zničit celý první týden dovolené.

Mysli také na dostupnou a kvalitní zdravotní péči přímo v místě pobytu. Evropa je v tomto ohledu naprosto zlatá a poskytuje obrovskou jistotu. Pokud si v destinaci plánuješ půjčovat auto, nezapomeň si dopředu nastudovat místní zákony o autosedačkách. V Itálii je například autosedačka povinná pro děti do 150 centimetrů výšky, zatímco ve Španělsku musí být děti do 135 centimetrů povinně na zadním sedadle a hrozí tam pokuty kolem 300 eur.

5. Přímý let versus přestup s malým dítětem

💡 Tip: Při výběru letenek pro první cestu s malým dítětem existuje jedno nepsané a naprosto zlaté pravidlo. Vždy si připlať za přímý let a obloukem se vyhni jakýmkoliv přestupům. Přestupování totiž logistickou náročnost cesty rovnou zdvojnásobuje.

Každý přestup znamená dvojí vzlet a dvojí přistání, což představuje dvojitý nápor na citlivé dětské uši a dvojité riziko bolesti. Místo toho, abys dítě po prvním letu uložila v hotelu, musíš ho probrat, vytáhnout z letadla a absolvovat stresující přesun přes obří tranzitní halu na další spoj.

Dále je tu neustálé riziko zpoždění. Pokud se první let jen mírně opozdí, hrozí ti, že navazující spoj s plačícím dítětem v náručí jednoduše nestihneš. Budeš pak muset trávit dlouhé hodiny nebo dokonce celou noc na lavičkách v terminálu, což je noční můra každého rodiče.

Zároveň musíš řešit neustálé tahání kočárku a příručních zavazadel přes bezpečnostní kontroly. Pokud máš možnost volby, raději jeď autem o dvě hodiny déle na vzdálenější letiště, ze kterého létá přímý spoj, než abys absolvovala cestu se dvěma na sebe navazujícími lety.

6. Rýma, záněty a kdy je lepší let odložit

💡 Tip: Bolest uší je pravděpodobně největším strašákem všech létajících rodičů. Vzniká ve chvíli, kdy se tlak v kabině letadla rychle mění a nevyrovnává se dostatečně rychle přes Eustachovu trubici.

Je důležité vědět, že klesání letadla je v tomto ohledu pro uši mnohem horší a bolestivější než samotný vzlet. Jako prevence proti zalehnutí a bolesti nejlépe funguje obyčejné polykání. U kojenců to vyřešíš prsem, lahví s mlékem nebo dudlíkem, u batolat a starších dětí pak výborně funguje pití z lahvičky s brčkem nebo žvýkání bonbónu.

Pokud má ale dítě silnou rýmu a ucpaný nos, situace se radikálně komplikuje. Eustachova trubice nefunguje správně a tlak se nemá jak přirozeně vyrovnat, což vede k obrovské bolesti. Zkušení rodiče proto radí použít kvalitní nosní sprej před vzletem a následně znovu před začátkem klesání, u nejmenších dětí pak vzít na palubu i nosní odsávačku.

Rozhodnutí, zda s nachlazeným dítětem vůbec letět, bys měla vždy konzultovat se svým pediatrem ještě před odletem. Zvláště při akutním zánětu středního ucha, horečce nebo krátce po jakékoliv operaci uší bývá letadlo lékaři striktně zakázáno, protože hrozí reálné riziko prasknutí bubínku.

7. Jak naplánovat let podle spánku dítěte

💡 Tip: Správné načasování letu dokáže proměnit stresující zážitek v poměrně pohodovou cestu. Mnoho rodičů se snaží letenky kupovat tak, aby čas strávený ve vzduchu pokryl běžný denní spánek dítěte.

My jsme s Lukášem vybrali náš první let s Jonáškem schválně právě na dobu jeho odpoledního spánku. Na cestě tam to vyšlo naprosto fantasticky a podstatnou část cesty spokojeně prospal. Zpátky ovšem nabral náš let nepříjemné zpoždění, celý pracně vymyšlený spánkový plán padl, ale i tak to Jonášek zvládl naprosto v pohodě a s úsměvem. To jen potvrzuje, že děti jsou často mnohem přizpůsobivější než naše pečlivé plány.

Velkým tématem na internetových fórech bývá zvládání spánku na dlouhých dálkových letech. Často zde narazíš na rady doporučující podání melatoninu, ale tady musíš být extrémně opatrná. Odborníci důrazně varují před podáváním melatoninu dětem mladším dvou let, protože pro to neexistuje žádná spolehlivá vědecká evidence.

U starších dětí by se léky na spaní měly řešit výhradně po důkladné konzultaci s pediatrem a ideálně si je vyzkoušet nanečisto už doma. U některých dětí totiž mají tyto přípravky paradoxní efekt a místo uklidnění je naopak hyperaktivně nabudí. Zjistit tohle v deseti kilometrech nad oceánem rozhodně zažít nechceš.

8. Očkování a exotické destinace s dětmi

💡 Tip: Cestování do vzdálené exotiky s velmi malými dětmi s sebou nese specifická rizika, která v Evropě vůbec nemusíš řešit. Tropické nemoci a odlišný hygienický standard vyžadují nadstandardní přípravu a pečlivé plánování očkování.

Lékaři většinou doporučují s cestami do Asie nebo Afriky počkat, dokud nemá dítě za sebou alespoň základní sadu povinných očkování. Navíc pro mnoho oblíbených exotických destinací potřebuješ speciální cestovní vakcíny, které nelze aplikovat velmi malým kojencům. Vždy se proto s dostatečným předstihem objednej do centra cestovní medicíny.

Dalším obrovským argumentem, proč s exotikou u miminek raději počkat, je úroveň místního zdravotnictví. Zatímco ve Španělsku nebo v Itálii najdeš špičkovou pediatrickou péči na každém rohu, na odlehlých ostrovech v Thajsku může být dostupnost lékaře obrovský problém. A u malých dětí dokáže zdravotní stav eskalovat v řádu několika málo hodin.

Pokud už se pro vzdálenou cestu rozhodneš, nikdy nešetři na kvalitním pojištění. Dítěti vždy sjednej komplexní cestovní pojištění hned od narození a určitě zvaž i pojištění storna cesty. Děti mají totiž neuvěřitelný talent dostat vysokou horečku přesně v noci před ranním odletem na vysněnou dovolenou.

9. Záludnost druhých narozenin během cesty

💡 Tip: Úderem druhých narozenin končí rodičům sranda s levným létáním a začíná tvrdá byrokratická i finanční realita. Dvouleté dítě už totiž z pohledu aerolinek potřebuje vlastní sedadlo a platí se za něj plná, případně jen nepatrně snížená cena dospělé letenky.

Největší past na rodiče číhá v situaci, kdy dítě oslaví své druhé narozeniny přímo během dovolené. Na cestu tam letí ještě jako kojenec (infant) na tvém klíně za fixní poplatek, ale v den zpátečního letu už mu jsou dva roky a potřebuje vlastní plnohodnotnou letenku. Mnoho rezervačních systémů s tímto neumí správně pracovat, takže musíš pečlivě ověřit, jak to daná aerolinka řeší, abys na letišti nemusela doplácet obrovské částky za okamžitý nákup sedadla.

Ačkoliv děti do dvou let mohou létat na klíně, bezpečnostní experti z FAA tento postup vlastně vůbec nedoporučují. Nejbezpečnějším místem pro dítě v letadle je schválený zádržný systém, nikoliv klín dospělého člověka. Dospělý totiž nemá při silných nečekaných turbulencích fyzickou sílu dítě v náručí udržet.

Pokud chceš pro dítě do dvou let vlastní sedadlo z důvodu bezpečnosti, musíš mu koupit plnou dospělou letenku a přinést si na palubu certifikovanou autosedačku, která se vždy umisťuje na sedadlo u okna. Existuje také certifikovaný popruhový systém CARES harness, který některé aerolinky akceptují pro děti od jednoho roku, ale vždy to musíš ověřit u konkrétního dopravce předem.

10. Co změnit v očekáváních podle věku dítěte

💡 Tip: Během létání s dětmi se tvoje očekávání a strategie musí neustále vyvíjet. Co fungovalo před půl rokem, bude dnes s největší pravděpodobností naprostou katastrofou. Zásadní je netrvat tvrdošíjně na domácích pravidlech a umět improvizovat.

Naše vlastní zkušenost to jen potvrzuje. Na letu do Paříže nechtěl být náš malý vůbec připoutaný při vzletu a přistání, což znamenalo obrovský stres a slzy. Při posledním letu už to ale nebyl vůbec žádný problém a pás zapínal s naprostým klidem. My s Lukášem mimochodem nedáme dopustit na náš cestovní kočárek Joolz Aer, se kterým létáme hlavně z Prahy a z Fara nejčastěji právě se společností Ryanair.

U batolat a předškoláků na palubě naplno nastupuje éra tabletů. I přísná Americká pediatrická akademie připouští, že použití obrazovek k zabavení dítěte na dlouhé cestě je naprosto v pořádku. Zlatá rada letušek ale zní jasně: nevytahuj všechny trumfy hned po nástupu do letadla. Střídej aktivity po dvaceti minutách, nejdříve vytáhni knížky, pak nové neokoukané hračky a tablet si nechej jako ultimátní zbraň na nejhorší krizi před přistáním.

Změny v roce 2025 a 2026 přinášejí také nové procesy přímo na letištích. Pokud poletíš z Letiště Praha z Terminálu 2 (lety uvnitř Schengenského prostoru), potěší tě nové CT skenery. Můžeš si vzít tekutiny nad 100 ml až do objemu dvou litrů a nemusíš je vůbec vyndávat z batohu. Dej si ale obrovský pozor, pokud poletíš z Terminálu 1 (mimo Schengen), tam nadále platí staré striktní pravidlo průhledného sáčku a lahviček do 100 mililitrů.

Praktické shrnutí a orientační ceny

Pro lepší představu o finanční stránce létání s těmi nejmenšími jsem pro tebe připravila přehled aktuálních poplatků a služeb pro rok 2026. Částky se mohou mírně lišit podle kurzu a konkrétní trasy, ale orientačně s nimi můžeš bezpečně počítat.

  • Poplatek za kojence (Ryanair): 25 eur za dítě do 2 let za jeden směr.
  • Poplatek za kojence (Wizz Air): zhruba 27 eur za jeden směr (liší se dynamicky).
  • Poplatek za kojence (síťoví dopravci): obvykle 10 % z ceny dospělého tarifu.
  • Závěsná postýlka (basinet): samotná postýlka je většinou zdarma, ale často musíš zaplatit vysoký poplatek za preferované sedadlo u přepážky.
  • Služba nedoprovázené dítě (Smartwings): od 85 eur za jeden směr pro děti ve věku 6 až 11 let.
  • Sedadla pro rodiny (nové nařízení EU): usazení dítěte do 14 let vedle doprovázející osoby musí být pro rodinu ze zákona zcela zdarma.

Kam dál

Pokud tě zajímají další praktické detaily a konkrétní postupy pro cestování s malými dětmi, určitě nevynechej tyto naše obsáhlé průvodce:

Často kladené otázky

Kdy může miminko poprvé do letadla?

Záleží na pravidlech aerolinky. Zatímco KLM nemá žádný minimální věk a Ryanair vyžaduje věk 8 dnů, Wizz Air a easyJet tě pustí na palubu až s dítětem starším 14 dnů. Pediatři však obecně doporučují počkat až do 2 nebo 3 měsíců věku dítěte kvůli nezralé imunitě.

Bolí děti v letadle uši?

Ano, změna tlaku může způsobovat bolest, a to především během klesání letadla před přistáním. Jako nejlepší prevence funguje polykání, proto se malým dětem doporučuje dát napít mléka z lahve, kojit je, nebo jim nabídnout dudlík přesně ve chvíli, kdy letadlo začne klesat.

Může dítě s rýmou do letadla?

Silná rýma a ucpané dutiny jsou v letadle obrovský problém, protože znemožňují přirozené vyrovnání tlaku, což vede k ostré bolesti uší. Před letem se proto doporučuje použít nosní sprej a odsávačku, ale u akutních zánětů bys měla cestu vždy konzultovat s pediatrem.

Co když dítě oslaví 2. narozeniny během dovolené?

Toto je logistická past. Na cestu tam letí dítě ještě jako kojenec na tvém klíně, ale v den zpátečního letu už mu jsou dva roky, takže ze zákona potřebuje vlastní plnohodnotné sedadlo a vlastní letenku. Vždy si tento detail ověř u aerolinky ještě před nákupem letenek.

Mohu dát dítěti v letadle lék na spaní?

Odborníci na dětský spánek důrazně varují před podáváním melatoninu a léků na spaní dětem mladším dvou let. U starších dětí je takový postup nutné předem konzultovat s lékařem, protože u některých dětí mohou mít tyto léky paradoxní efekt a dítě naopak silně nabudí.

Platí se za dítě v letadle plná cena?

Děti do 2 let letící na klíně platí fixní poplatek (u nízkonákladovek kolem 25 až 27 eur) nebo zhruba 10 % z ceny tarifu u síťových dopravců. Jakmile dítě dovrší dva roky, vyžaduje vlastní sedadlo a platí se za něj plná nebo jen nepatrně snížená cena dospělé letenky.

Budeme sedět v letadle společně?

Nová evropská pravidla schválená v roce 2026 nařizují leteckým společnostem, že děti mladší 14 let musí být bezplatně usazeny vedle své doprovázející osoby. Už se tedy nemusíš bát, že tě algoritmus aerolinky rozesadí s malým dítětem jen proto, že sis nezaplatila místenky.

Kde bydlet v Tallinnu: nejlepší čtvrti a hotely v roce 2026

Pokud právě řešíte, kde v Tallinnu bydlet, mám pro vás dobrou zprávu. Estonská metropole je tak kompaktní město, že z většiny čtvrtí dojdete do historického centra pohodlně pěšky. Výběr ubytování tu proto nerozhoduje ani tak o vzdálenosti, jako spíše o celkové atmosféře a cenovce za noc. Zatímco někdo hledá romantiku pod středověkými hradbami, jiný ocení blízkost přístavu po výstupu z trajektu.

Ať už sem vyrážíte na víkendový city break, nebo jen hledáte postel na jednu noc po plavbě z Helsinek, estonská metropole nabízí obrovskou variabilitu. Z recenzí ostatních cestovatelů vyplývá, že ceny ubytování v Tallinnu poměrně prudce rostou, obzvlášť během léta a o adventních víkendech. Standardní pokoj se dnes běžně pohybuje mezi 89 a 101 eury (zhruba 2 200 až 2 500 Kč).

V tomto průvodci vám ukážu 6 nejlepších čtvrtí, kde v Tallinnu bydlet, a poradím, pro koho se přesně hodí. Projdeme si konkrétní ověřené hotely od luxusních po ty nízkorozpočtové, abyste si mohli vybrat přesně podle svého stylu a finančních možností.

Shrnutí

  • Nejlepší čtvrť pro první návštěvu: Historický Vanalinn (Staré Město) je absolutní klasika zapsaná na seznamu UNESCO, kde budete mít všechny hlavní památky jako na dlani.
  • Kam na jednu noc z trajektu: Pokud přijíždíte lodí z Helsinek, zvolte okolí přístavu (Sadama), odkud k terminálu dojdete pěšky zhruba za patnáct minut a ušetříte čas.
  • Kde je to nejlevnější: Pro cestovatele s nižším rozpočtem se skvěle hodí hipsterská čtvrť Kalamaja nebo hostely na okraji centra, kde postel stojí orientačně od 16 eur (cca 400 Kč).
  • Kde najdete moderní design: Čtvrti Rotermann a City Centre nabízejí skvělý mix staré a nové architektury, navíc leží strategicky přímo mezi přístavem a Starým Městem.
  • Kdy začít s rezervací: O ubytování je největší zájem v červenci, srpnu a během prosince kvůli vyhlášeným vánočním trhům, takže hotely bookujte klidně měsíce dopředu.
  • Čemu se raději vyhnout: Víkendové noci přímo v centru Starého Města umí být velmi hlučné kvůli nočním barům. Parkování v historických uličkách je pak komplikované a nesmírně drahé.

Jak si vybrat čtvrť podle typu cesty

Tallinn je malý, ale čtvrti se od sebe překvapivě hodně liší, a kde přespíte, fakt ovlivní, jak celý výlet budete vnímat. Pokud do Estonska míříte úplně poprvé, pravděpodobně vás nejvíce okouzlí historické centrum. Bydlet přímo v hanzovním domě je obrovská romantika, která vás okamžitě vtáhne do děje.

Cestovatelé hledající párovou romantiku nebo oslavující výročí často nedají dopustit právě na křivolaké uličky Vanalinnu. Najdete tu ty nejkrásnější boutique hotely s historickou duší. Je ale potřeba počítat s tím, že za tento pohádkový zážitek si v hlavní sezóně celkem připlatíte.

Rodiny s dětmi naopak často vyhledávají klidnější oblasti s dostatkem zeleně a prostoru. Podle zkušeností mnoha návštěvníků je k nezaplacení rezidenční čtvrť Kadriorg, kde máte blízko obrovský park. Z dlážděných kostek v centru byste s kočárkem brzy byli pořádně vyklepaní.

Pro cestovatele s napjatým rozpočtem, kteří hledají dobrý poměr ceny a výkonu, se otevírají skvělé možnosti hned za hradbami. Výbornou volbou je dřevěná a hipsterská Kalamaja, kde se dá sehnat ubytování podstatně levněji. Navíc tu najdete spoustu cenově dostupných bister a kaváren, kam chodí místní.

Byznysmeni a lidé, kteří přijíždějí do Tallinnu pracovně, se obvykle soustředí na moderní City Centre a oblast Rotermann. Tyto čtvrti nabízejí špičkový servis, moderní prosklené hotely a výbornou dostupnost. Z letiště sem navíc dojedete pohodlně a rychle tramvají nebo estonským Boltem.

Specifickou skupinou jsou cestující, kteří přijíždějí trajektem z Helsinek jen na jednu noc. Pro ty je nejpraktičtější ubytovat se v okolí přístavu (Sadama). Nemusíte se tak s kufry trmácet nikam daleko a ráno jste u lodi za pár minut pěšky.

Samostatnou kapitolou je pak období zimního adventu. Tallinnské vánoční trhy patří údajně k těm nejkrásnějším v Evropě, a proto hotely v pěší dostupnosti od Radničního náměstí mizí bleskovým tempem. Pokud plánujete nasávat sváteční atmosféru, rezervujte si pokoj klidně už na konci léta.

6 nejlepších čtvrtí, kde v Tallinnu bydlet

Vybrat tu správnou lokalitu může znít jako věda, ale nebojte, estonská metropole je velmi přehledná. Níže vám představím 6 nejlepších čtvrtí, kde v Tallinnu bydlet, abyste si mohli zvolit základnu přesně podle svého gusta a cestovního itineráře.

Každá část města má totiž úplně jinou atmosféru. Někde na vás dýchne drsná námořní historie, jinde zase uvolněný hipsterský styl nebo moderní severský design. Ať už hledáte absolutní klid, nebo bujarý večerní život, z této nabídky si určitě vyberete.

1. Vanalinn (Staré Město)

Nejzachovalejší středověké město severní Evropy zapsané na seznamu UNESCO je naprostým magnetem pro většinu návštěvníků. Dlážděné uličky, červené střechy strážních věží a kupecké domy z dob hanzy vytvářejí neopakovatelnou atmosféru. Pokud je tohle vaše první návštěva, Vanalinn je jasná volba. Prostě vypadnete z hotelu a jste uprostřed toho všeho.

Na druhou stranu se Vanalinn úplně nehodí pro lidi, kteří přijíždějí vlastním autem. Parkování v úzkých historických uličkách je velmi komplikované a nesmírně drahé. Cestovatelé si v recenzích také často stěžují na hluk o víkendových nocích, kdy se do uliček vylejí návštěvníci z nočních barů a klubů.

Pokud jde o dostupnost, ze Starého Města dojdete k přístavu pěšky zhruba za patnáct až dvacet minut. K vlakovému nádraží Balti Jaam je to pak jen kousek podchodem pod hradbami. Běžné pokoje tu orientačně začínají na 85 eurech (cca 2 100 Kč), ale luxusnější hotely si účtují výrazně vyšší částky.

Z konkrétních hotelů se zde nachází slavný Schlössle Hotel, který je klasikou pro milovníky historického luxusu. Další fantastickou adresou je Hotel Telegraaf, jenž pro své hosty nabízí i krásné vnitřní spa. Pro ty, kteří hledají boutique styl za hradbami, se nabízí novější Nunne Boutique Hotel. A naprostou novinkou je The Burman Hotel, pětihvězdičkový klenot otevřený na jaře 2023 přímo v srdci uliček.

💡 Tip: Ráno si přivstaňte a projděte si uličky ještě před desátou hodinou dopolední. Jakmile se totiž ve městě vylodí davy z výletních lodí, stává se z centra celkem slušný lunapark, před kterým je lepší utéct do klidnějších čtvrtí.

2. Rotermann a City Centre

Rotermann a City Centre představují moderní tvář estonské metropole. Tato oblast plynule navazuje na historické centrum a leží strategicky přímo mezi Starým Městem a přístavem. Architektura tu dost překvapí. Stará industriální cihla z 19. století skoro těsně sousedí s hypermoderními prosklenými fasádami.

Čtvrť je ideální volbou jak pro první, tak i pro opakovanou návštěvu Tallinnu. Skvěle se hodí pro lidi, kteří chtějí mít blízko k nákupům, moderním restauracím a výborné kávě. Naopak milovníci čistého středověku nebo batůžkáři hledající co nejlevnější nocleh by se měli poohlédnout v jiných částech města.

Z hlediska dopravy je to tu naprosto perfektní. Tramvají se sem z letiště dostanete za pár minut a k trajektům do Finska dojdete pěšky pohodlnou chůzí. Orientace je jednoduchá a atmosféra tu je o poznání klidnější než na přeplněném Radničním náměstí.

Ceny ubytování se tu pohybují v hladině střední třídy, orientačně kolem 90 až 110 eur za noc (cca 2 250 až 2 750 Kč). Město navíc zažívá obrovský hotelový boom, což přináší na trh nové a moderní kapacity. Příkladem je luxusní Hyatt Place Tallinn, který se otevřel v srpnu 2023 jako vůbec první hotel této sítě v celém Pobaltí.

Kromě něj tu najdete skvělý Metropol Spa Hotel, který hosté hojně doporučují kvůli relaxačnímu wellness centru. Další oblíbenou stálicí nedaleko odsud je Palace Hotel Tallinn, jenž nabízí výborný standard střední třídy a perfektní dostupnost všemi směry.

💡 Tip: Až vás unaví procházky po památkách, zapadněte do některé z mnoha místních pekáren. Estonské pečivo, jako je sladký věnec kringel plněný skořicí a kardamomem, je prý naprosto návykové a skvěle doplní odpolední kávu.

3. Kalamaja

Když podchodem pod nádražím necháte hradby za zády, ocitnete se v úplně jiném světě. Kalamaja (v překladu Rybí dům) je bývalá rybářská čtvrť plná barevných dřevěných domků. Dnes platí za hlavní hipsterské centrum města, kde se pije výběrová káva a vládne uvolněná, kreativní atmosféra.

Tato čtvrť se dokonale hodí pro cestovatele, kteří mají rádi lokální autenticitu a chtějí uniknout turistickým davům. Je to skvělá volba pro mladé páry a lidi s o něco nižším rozpočtem. Naopak pokud hledáte tradiční hotelový luxus a portýra u dveří, v těchto končinách ho spíše nenajdete.

Do centra je to odsud stále velmi blízko. Z Kalamaji dojdete na Radniční náměstí pěšky zhruba za dvacet minut, nebo můžete naskočit na tramvaj a zkrátit si cestu na pár minut. Je tu neuvěřitelný klid a v pastelových ulicích potkáte hlavně místní obyvatele na kolech nebo rodiny s kočárky.

Cenově vychází Kalamaja o poznání přívětivěji než historické centrum. Běžné ubytování tu seženete orientačně od 70 eur za noc (cca 1 750 Kč), a k dispozici je tu také široká nabídka apartmánů přes platformu Airbnb. Hned vedle navíc leží slavná tržnice Balti Jaama Turg, kde se dá levně a fantasticky najíst u stánků se street foodem.

💡 Tip: Cestovatelé radí vyrazit do nedalekého kreativního městečka Telliskivi. V bývalých továrních halách tu sídlí designové butiky, ateliéry a populární pobočka stockholmské galerie Fotografiska.

4. Noblessner a Kalasadam

Pokud půjdete z Kalamaji ještě dál k moři, narazíte na moderní čtvrť Noblessner. Tato bývalá carská loděnice na výrobu ponorek se proměnila v ukázkový příklad moderního urbanismu. Dnes je to nejdražší a nejšik čtvrť ve městě, která nabízí luxusní byty, široké promenády a nádherné výhledy na záliv.

Noblessner a přilehlý Kalasadam jsou pro ty, kdo mají rádi moderní architekturu, dobré restaurace a výhled na vodu. Turistické davy tu prostě nenajdete. Pro batůžkáře a lidi, kteří chtějí bydlet přímo u památek, je to ale už trochu z ruky.

Dopravně je tato oblast o něco vzdálenější, nicméně díky estonskému Boltu jste v centru za pár minut a pár eur. Pěšky je to do Starého Města příjemná půlhodinová procházka přímo podél pobřeží. Ceny ubytování v moderních apartmánech u vody tu patří k těm nejvyšším v celém městě.

Tato čtvrť je domovem těch nejlepších estonských restaurací a najdete tu dokonce i luxusní podniky oceněné michelinskou hvězdou. Pro rodiny s dětmi je tu obrovským lákadlem interaktivní továrna na vynálezy PROTO a nedaleké námořní muzeum Lennusadam.

💡 Tip: Nenechte si ujít zážitek v plovoucích saunách Iglupark. Veřejná sauna tu stojí orientačně 24 eur a po pořádném prohřátí můžete skočit rovnou do chladných vln Baltského moře.

5. Kadriorg

Čtvrť Kadriorg je synonymem pro eleganci, neuvěřitelný klid a všudypřítomnou zeleň. Její srdce tvoří rozlehlý barokní park s nádherným palácem, který nechal postavit ruský car Petr Veliký. Jedná se o klidnou rezidenční oblast, kde se historické dřevěné vily přirozeně střídají s moderním bydlením.

Tato lokalita je jako stvořená pro rodiny s dětmi a cestovatele plánující delší pobyt. Nabízí dostatek prostoru pro odpočinek a dokonalý únik před hlukem velkoměsta. Pokud ale přijíždíte jen na jednu rychlou noc a chcete vymetávat noční bary, Kadriorg pro vás bude až příliš tichý a vzdálený.

Z centra se sem nejrychleji dostanete tramvají za sotva deset minut, ale i pěší procházka je příjemná a nenáročná. Ceny ubytování tomu trochu odpovídají, pohybují se orientačně kolem 90 až 120 eur za noc (cca 2 250 až 3 000 Kč).

Kromě krásného parku se čtvrť pyšní i obrovským muzeem umění KUMU, které je architektonickým majstrštykem zaříznutým přímo do vápencového útesu. V okolí najdete několik útulných kaváren, kam si místní chodí číst, pracovat a odpočívat.

💡 Tip: Pokud se ubytujete v této čtvrti, udělejte si procházku až k nedaleké pláži Pirita. V létě je to oblíbené místo pro víkendové koupání a v zimě se tu otevírají úchvatné výhledy na zamrzlé moře.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Tallinnu
6 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

6. Okolí přístavu a Sadama

Oblast zvaná Sadama se rozkládá v bezprostřední blízkosti tallinnských trajektových terminálů. Dříve šlo čistě o průmyslovou a tranzitní zónu, dnes se ale rychle mění v moderní funkční čtvrť. Její největší výhodou je bezesporu nepřekonatelná praktičnost pro cestující po moři.

Tato čtvrť se perfektně hodí pro cestovatele, kteří přijíždějí trajektem z Helsinek jen na jednu nebo dvě noci. Odpadá vám jakékoliv složité přejíždění s těžkými kufry. Naopak pro ty, kteří hledají historickou romantiku nebo hipsterskou atmosféru, bude okolí přístavu působit trochu neosobně.

Z přístavních terminálů dojdete do uliček Starého Města zhruba za patnáct minut. Nově tudy navíc projíždí šikovná tramvajová linka, která vás v případě únavy rychle popoveze blíž k centru. Ceny jsou tu poměrně variabilní, seženete tu jak drahé byznys hotely, tak i velmi levné hostely.

Přímo na pomezí přístavu a Starého Města leží oblíbený hostel Fat Margaret’s, který je ideální volbou pro cestovatele s nízkým rozpočtem. Pro ty, kteří hledají moderní a cenově dostupný koncept bez složité recepce, se tu přímo nabízí Citybox Tallinn City Center.

💡 Tip: V okolí přístavu najdete obrovské supermarkety zvané Superalko, kam míří davy finských turistů na legendární nákupy za levnějším zbožím. Jako bizarní kulturní exkurze to prý rozhodně stojí za vidění.

Konkrétní hotely podle rozpočtu

Výběr vychází ze skvělých recenzí cestovatelů. Tady jsou osvědčené hotely ve třech cenových kategoriích, ať si každý vybere podle kapsy. U všech z nich dává smysl hledat volné termíny s dostatečným předstihem přes vyhledávač Booking.

Luxusní ubytování pro náročné

Pokud si chcete dopřát to nejlepší a rozpočet pro vás není hlavní překážkou, Staré Město nabízí prvotřídní historické hotely. Dostanete to, za co platíte. Čekají vás historické interiéry, které vypadají jako z filmového natáčení, a personál, co si bude pamatovat vaše jméno. Klasikou v této kategorii je Schlössle Hotel nebo vyhlášený Hotel Telegraaf, který se pyšní vlastním relaxačním spa. Tyto adresy se hodí pro cestovatele hledající tradiční historický šarm, přičemž ceny tu běžně startují kolem 180 eur za noc (cca 4 500 Kč).

Pokud toužíte po naprostém unikátu, podívejte se na The Burman Hotel. Tento butikový klenot se otevřel na jaře 2023 přímo ve Starém Městě a nabízí pouze 17 exkluzivních apartmánů. Na podzim stejného roku dokonce získal prestižní ocenění Michelin New Hotel of the Year, takže se připravte na výjimečný zážitek pro ty nejnáročnější. Při vyhledávání přes oblíbený Booking tu najdete ceny orientačně od 250 eur za noc.

Střední třída a boutique hotely

V kategorii střední třídy získáte v estonské metropoli opravdu vynikající poměr ceny a kvality. Pokud chcete bydlet přímo u městských hradeb, nabízí se Nunne Boutique Hotel, kde noc vyjde orientačně na velmi příjemných 85 eur (zhruba 2 100 Kč). Krásně propojuje historické prvky s moderním designem a hosté si v recenzích často chválí bohaté snídaně.

Pro milovníky moderního stylu a wellness služeb je sázkou na jistotu Metropol Spa Hotel. Leží ve čtvrti Rotermann, disponuje vnitřním bazénem se saunami a představuje ideální útočiště po mrazivé zimní procházce. Zlatou střední cestou je pak tradiční Palace Hotel Tallinn, který si drží vysoký standard a leží jen pár kroků od hlavního náměstí.

Velkým lákadlem pro milovníky světových řetězců je nově otevřený Hyatt Place Tallinn. Své brány otevřel v srpnu 2023 a jde o vůbec první hotel této značky v celém Pobaltí. Běžný pokoj v těchto hotelech střední třídy vás bude stát zhruba mezi 89 a 101 eury za noc (cca 2 200 až 2 500 Kč).

Nízký rozpočet a hostely

Estonsko sice už nepatří mezi levné východní destinace, ale stále tu lze přespat za rozumné peníze. Skvělou volbou je moderní koncept Citybox Tallinn City Center, který leží v docházkové vzdálenosti od přístavu. Funguje jako samoobslužný hotel bez klasické recepce a pokoj tu seženete orientačně od 50 eur (zhruba 1 250 Kč).

Pokud vám nevadí sdílené pokoje a hledáte tu absolutně nejlevnější variantu, zamiřte do hostelu Fat Margaret’s. Nachází se kousek od severních hradeb a slavné námořní věže, takže do centra to máte opravdu jen pár minut chůze. Postel ve sdíleném pokoji tu vychází orientačně od 16 eur za noc (kolem 400 Kč), což z něj dělá ráj pro baťůžkáře.

Kdy rezervovat a jak ušetřit

Plánování cesty do Tallinnu vyžaduje trochu taktiky, protože ceny pokojů tu během roku divoce skáčou. Největší nápor zažívá město logicky během července a srpna, kdy sem proudí davy za příjemným letním počasím. V tomto období počítejte s tím, že se ceny běžně zdvojnásobí a rezervaci byste měli řešit alespoň měsíc předem.

Druhým absolutním vrcholem sezóny je zimní období adventu a oslavy Silvestra. Trhy na Radničním náměstí jsou proslulé po celé Evropě, takže hotely v centru hlásí plno už na podzim. Chcete-li si vychutnat vánoční pohádku bez zbytečného stresu, zajistěte si ubytování klidně už koncem léta.

Pokud chcete výrazně ušetřit, vyrazte sem v mimosezóně, tedy v říjnu, listopadu nebo brzy na jaře. Počasí sice bývá sychravé, ale za krásný butikový pokoj zaplatíte zlomek letní ceny. Přibalte prostě víc vrstev a užijte si prázdné středověké uličky, které v listopadu mají úplně jiné, trochu melancholické kouzlo.

Zajímavou alternativou k hotelům jsou pronájmy bytů přes platformu Airbnb. Průměrná cena za celý apartmán se pohybuje kolem 89 až 101 eur a získáte vlastní kuchyňku. Na druhou stranu vám odpadá hotelový servis a možnost pohodlné úschovy zavazadel, což oceníte zejména při pozdním odletu.

Kde se najíst

Když už máte vyřešené ubytování, určitě vás bude zajímat, kam zajít na dobré jídlo. Estonská gastronomie udělala za poslední roky obrovský skok dopředu a Tallinn je dnes plný skvělých podniků. Pokud hledáte tradiční estonskou kuchyni v moderním hávu a nevadí vám si trochu připlatit, určitě si udělejte rezervaci ve vyhlášené restauraci Rataskaevu 16 přímo ve Starém Městě. Vaří tu fantasticky a personál je neuvěřitelně milý.

Pro milovníky uvolněnější atmosféry a street foodu je naprostou nutností tržnice Balti Jaama Turg. V přízemí najdete desítky stánků s jídlem z celého světa, od skvělých bao buns až po čerstvé vafle. Pokud se ubytujete ve čtvrti Kalamaja, určitě nevynechejte legendární bistro F-hoone. Sídlí ve staré tovární hale, porce jsou štědré a místní sem chodí na ty nejlepší víkendové brunche.

Doprava z letiště a z přístavu

Tallinnské letiště Lennarta Meriho se pyšní obrovskou výhodou, protože leží pouhé čtyři kilometry od historického centra. Do města vás pohodlně doveze přímá tramvaj. Jízdenku koupíte pípnutím karty přímo ve voze, stojí kolem dvou eur a za dvacet minut jste v cíli.

Pokud cestujete s těžkými kufry nebo přijedete v noci, vyplatí se stáhnout aplikaci Bolt. Tato globální služba vznikla přímo v Estonsku, takže tu funguje naprosto bezchybně. Jízda z letiště do Starého Města vás vyjde orientačně na pět až dvanáct eur a ušetří vám spoustu starostí s hledáním adresy.

Příjezd trajektem z Finska je snad ještě jednodušší. Z terminálů v přístavu dojdete do Starého Města zhruba za patnáct minut pěšky po rovinatých chodnících. Nově navíc přímo k terminálům zajíždí tramvajová linka, která vás v případě špatného počasí hodí rovnou do centra.

Čemu se u ubytování v Tallinnu vyhnout

Při výběru vysněného pokoje si dejte velký pozor na víkendový hluk ve Starém Městě. Uličky kolem Radničního náměstí jsou plné barů a klubů, takže do ranních hodin tu bývá pořádně veselo. Pokud máte lehké spaní, čtěte pečlivě recenze nebo si rovnou vyberte klidnější čtvrť Kadriorg či Kalamaja.

Další častou pastí jsou levné apartmány bez klasické recepce. Pokud váš let nabere zpoždění nebo přijíždíte nočním trajektem, komunikace s majitelem přes zprávy může být stresující. V takových případech je vždy jistější spolehnout se na klasický hotel s nepřetržitým provozem recepce.

Vyhněte se také snaze zaparkovat vlastní auto uvnitř historických hradeb. Parkování je tu totiž komplikované a především extrémně drahé, což dokáže výlet nepříjemně prodražit. Zkušení řidiči doporučují hledat ubytování mimo centrum, kde hotely nabízejí vlastní parkoviště za zlomek ceny.

I když je Tallinn kompaktní, příliš okrajové čtvrti za pár ušetřených eur nestojí. Ztratíte čas dojížděním a přijdete o večerní procházky po nasvíceném centru, které mají nezaměnitelné kouzlo.

Kam dál

Pokud plánujete cestu do Pobaltí, podívejte se i na další články plné ověřených rad. Připravila jsem pro vás spoustu inspirace pro celý region.

Často kladené otázky

Která čtvrť je pro bydlení v Tallinnu nejlepší?

Pro vůbec první návštěvu města se nejlépe hodí historický Vanalinn (Staré Město), kde budete mít všechny památky nadosah. Pokud hledáte klidnější a modernější zázemí, skvělou volbou je Rotermann nebo hipsterská Kalamaja.

Vyplatí se v Tallinnu Airbnb?

Apartmány přes Airbnb představují fajn alternativu, průměrná cena se pohybuje kolem 89 až 101 eur za noc. Výhodou je vlastní kuchyňka, ale přijdete o možnost nechat si po odhlášení uschovat zavazadla na recepci.

Dá se dojít z letiště pěšky?

Letiště leží sice jen čtyři kilometry od centra, ale pěší chůze s kufry podél silnic není vůbec příjemná. Mnohem lepší je naskočit na přímou tramvaj nebo si zavolat estonský Bolt, který vás doveze k hotelu za pár eur.

Je bezpečné bydlet mimo centrum?

Ano, Estonsko patří mezi velmi bezpečné země a i okrajové rezidenční čtvrti jsou naprosto klidné. Problémem vzdálenějších lokalit není bezpečnost, ale spíše ztráta drahocenného času při dojíždění k památkám.

Je pobyt ve Starém Městě hodně hlučný?

Přes den je tu poměrně rušno kvůli výletníkům z lodí a o víkendových nocích tu mohou být hlučné bary. Záleží na konkrétní uličce, proto se vždy vyplatí číst čerstvé recenze hostů před potvrzením rezervace.

Kolik stojí hotel v Tallinnu?

Ceny se výrazně mění podle sezóny. Kvalitní boutique hotel pořídíte orientačně od 85 eur za noc (cca 2 100 Kč). V letní špičce nebo o adventu se ale běžný pokoj prodává i za více než 100 eur.

Jak daleko je přístav od centra?

Trajektové terminály leží velice blízko, k hradbám Starého Města dojdete pěšky zhruba za patnáct minut. Z přístavu navíc nově jezdí přímo do centra pohodlná tramvaj.

Kdy je nejlepší rezervovat ubytování?

Během července, srpna a zejména o adventních víkendech řešte rezervaci minimálně několik měsíců dopředu. V mimosezóně na jaře a na podzim seženete pěkný pokoj klidně i na poslední chvíli.

Kde bydlet v Tallinnu s dětmi?

Rodiny s dětmi si velmi pochvalují klidnou rezidenční čtvrť Kadriorg. Nabízí spoustu zeleně, obrovský park na procházky a vyhnete se tu neustálému drncání kočárku po historické dlažbě.

Kde se ubytovat opravdu levně?

Pro cestovatele s napjatým rozpočtem se nabízí hostely na okraji historického centra, jako je třeba Fat Margaret’s, kde postel vyjde orientačně na 16 eur. Skvělý poměr ceny a kvality nabízí také dřevěná čtvrť Kalamaja.

Öland: 16 tipů, co vidět na švédské riviéře v roce 2026

Öland je ostrov plný neuvěřitelných kontrastů, který měří na délku 137 kilometrů, ale na šířku má místy jen pár kilometrů. Spolu s nedalekým Gotlandem sbírá nejvyšší počet slunečných hodin ve Švédsku, a to na ostrově, kde se za dobré počasí vůbec nestydí. Zatímco střední Evropa si Švédsko spojuje hlavně s hlubokými lesy a jezery, tady na vás čeká úplně jiný svět ☺️.

Přímo uprostřed ostrova totiž leží obrovská vápencová step, na které nerostou téměř žádné stromy a která připomíná spíše africkou savanu než tradiční Skandinávii. Öland je švédská letní klasika, kterou zbytek Evropy zatím trestuhodně přehlíží, i když němečtí karavanisté sem jezdí už dlouhé roky. Obrovskou výhodou je fakt, že se sem dostanete pohodlně autem po mostě, takže nemusíte řešit žádné drahé trajekty z pevniny na ostrov.

Možná si teď říkáte, jaký je vlastně rozdíl mezi Ölandem a Gotlandem, který leží opodál. Zatímco Gotland láká hlavně na středověké hanzovní město Visby a dramatické vápencové věže zvané raukary, Öland je ostrovem nekonečných pláží, stovek starých větrných mlýnů a naprosto placaté krajiny. Je to zkrátka ideální destinace pro rodiny s dětmi, nadšené cyklisty a všechny, kteří chtějí zažít pravé severské léto bez komárů.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud zrovna spěcháte a potřebujete jen ty nejdůležitější body pro rychlé plánování, připravila jsem pro vás stručný přehled toho hlavního. Tady máte ostrov Öland v kostce:

  • Dostupnost zdarma: Na ostrov dojedete z pevninského města Kalmar po šestikilometrovém mostě Ölandsbron a za průjezd se neplatí vůbec žádné mýto.
  • Švédská savana: Jižní polovinu ostrova pokrývá vápencová step Stora Alvaret zapsaná na seznamu UNESCO, kde na jaře kvetou vzácné orchideje.
  • Královské léto: Na západním pobřeží najdete majestátní zříceninu hradu Borgholm a hned vedle ní letní sídlo švédské královské rodiny Solliden.
  • Ráj pro cyklisty: Öland je naprosto placatý a protkaný sítí bezpečných cyklostezek, takže si ostrov zamilujete i v případě, že na kole běžně moc nejezdíte.
  • Ostrov mlýnů: Dříve jich tu klapaly přes dva tisíce, dnes jich krajinu zdobí něco málo přes čtyři sta a tvoří nejikoničtější fotopointy celého regionu.
  • Kempingová velmoc: Na severu leží obří resort Böda Sand s kilometry bílých písečných pláží, které vám budou připomínat spíše Karibik než Baltské moře.
  • Místní gastronomie: Určitě ochutnejte lokální chřest, sladké ölandské jahody a užijte si tradiční kávovou pauzu zvanou fika v některé z mnoha malebných kaváren.

Kdy vyrazit na Öland

Plánování termínu je pro návštěvu Ölandu naprosto klíčové, protože ostrov během roku drasticky mění svou tvář. Pokud vás zajímá především unikátní příroda a chcete vidět kvetoucí vápencovou step Stora Alvaret, doporučuji vám vyrazit v květnu nebo v první polovině června. V tomto období tu kvetou desítky druhů divokých orchidejí a ostrov se teprve probouzí do hlavní turistické sezóny, takže tu najdete božský klid. Jarní měsíce jsou navíc ideální pro pozorovatele ptactva, kteří se sjíždějí k jižnímu majáku. Na pobřeží ale občas pořádně fouká, nezapomeňte si proto do kufru přibalit pár teplejších vrstev navíc.

Hlavní letní sezóna startuje na konci června po tradičním svátku slunovratu a trvá zhruba do poloviny srpna. V červenci má většina Švédů takzvaný industrisemester, což je hromadná celonárodní dovolená. V tuto dobu Öland pulzuje a bzučí životem, všechny letní kavárny jedou naplno a pláže jsou plné rodin s dětmi. Na rozdíl od severního Švédska se tu navíc nemusíte bát náletů agresivních komárů a mušek. Počítejte ale s tím, že ceny ubytování v tomto období letí strmě nahoru a populární kempy bývají beznadějně vyprodané dlouho dopředu.

Září nabízí naprosto kouzelnou atmosféru, kdy davy turistů zmizí, ale Baltské moře je po létě ještě docela vyhřáté. Zlatým hřebem podzimu je pak slavný Skördefest neboli slavnost sklizně, která se koná vždy na konci září (v roce 2026 to vychází na poslední zářijový víkend). Celý ostrov se rozzáří tisíci vydlabanými dýněmi, farmáři otevřou své dvorky a všude se ochutnávají lokální dobroty od marmelád až po sýry.

Naopak zimní měsíce bych vám pro první návštěvu spíše nedoporučila. Spousta hradů, muzeí i vyhlášených pekáren přechází na podzim na zkrácenou otevírací dobu nebo rovnou úplně zavře s cedulí, že majitelé odjeli na dovolenou. Zůstane vám sice krásná a drsná severská příroda, ale přijdete o spoustu z toho typického letního koloritu, který dělá švédskou riviéru tak výjimečnou. Na ostrov si určitě vyhraďte alespoň tři až čtyři dny, pro pohodovou rodinnou dovolenou klidně celý týden.

Kde se ubytovat na Ölandu

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Jižní Švédsko je zaslíbené kempování a pronájmu typických červených dřevěných chatek, kterým se tu říká stuga. Přestože ve Švédsku platí slavné právo volného pohybu v přírodě allemansrätten, pamatujte ale na to, že s autem nebo obytňákem nesmíte kempovat nadivoko na loukách ani u pláží. Tento zákon platí výhradně pro pěší s vlastním stanem. S vozidlem musíte vždy využít oficiální kempy nebo vyhrazená stání pro karavany zvaná ställplats, kterých je tu naštěstí požehnaně a jsou skvěle vybavená.

Pokud dáváte přednost pevné střeše nad hlavou, nejlepší strategickou základnou je městečko Borgholm na západním pobřeží nebo menší Färjestaden hned u mostu. Najdete tu spoustu obchodů, restaurací a večer to tu příjemně žije. Ceny za noc ve dvoulůžkovém pokoji se v letní sezóně pohybují zhruba od 1 200 do 2 500 SEK (cca 2 600 až 5 500 Kč), takže se rozhodně vyplatí rezervovat ubytování s velkým předstihem 😉.

Zde je několik konkrétních tipů, kde složit hlavu a užít si severskou pohodu:

  • Villa Sol: Útulný penzion v centru Borgholmu s krásnou zahradou a snídaněmi, po kterých budete litovat, že musíte vůbec vstávat. Za noc tu v sezóně zaplatíte kolem 1 200 SEK (cca 2 650 Kč) a získáte perfektní výchozí bod pro výlety po střední a severní části ostrova.
  • Drottning Victorias Vilohem: Luxusnější butikový hotel kousek od Borgholmu, který dříve sloužil jako odpočinkové sídlo samotné královny Viktorie. Atmosféra tu připomíná spíše anglický venkovský dům než hotel. Čekají na vás vysoké stropy, historický nábytek a klidná zahrada, kde se chce jen tak posedávat s knihou. Noc vyjde zhruba na 1 800 SEK (cca 4 000 Kč).
  • Böda Sand: Ultimátní volba pro rodiny s dětmi na severu ostrova. Jde o největší kemp ve Švédsku s vlastní pekárnou, bazény a bílou pláží. Klasická dřevěná chatka (stuga) tu vyjde orientačně na 1 000 až 1 500 SEK (2 200 až 3 300 Kč) za noc podle velikosti a vybavení.
  • Haga Park Camping & Stugor: Skvělá a cenově dostupnější varianta na jižní polovině ostrova, kterou milují hlavně windsurfaři a rodiny hledající klid. Chatku tu pořídíte už od 800 SEK (cca 1 750 Kč) a oblázkovou pláž máte jen pár kroků od postele.
  • Ekerum Resort Öland: Pokud si chcete dopřát maximální komfort s výhledem na moře a přístupem na špičkové golfové hřiště, tento resort kousek od Borgholmu je sázkou na jistotu. Ceny startují kolem 1 500 SEK (cca 3 300 Kč) za prostorný pokoj s famózní snídaní plnou lokálních surovin.

16 tipů, co vidět a dělat na Ölandu

Ostrov je sice úzký, ale nabízí neuvěřitelné množství zážitků od historických ruin přes přírodní rezervace až po malebné vesničky. Tady je 16 míst, která byste při své cestě rozhodně neměli vynechat.

1. Most Ölandsbron a majestátní příjezd na ostrov

Vaše dobrodružství začne ještě předtím, než se vůbec dotknete půdy ostrova. Z pevninského města Kalmar se totiž přes mořskou úžinu klene více než šestikilometrový Ölandský most. Když ho v září roku 1972 slavnostně otevírali, pyšnil se titulem nejdelšího mostu v celé Evropě a dodnes jde o naprosto fascinující inženýrské dílo, které navždy změnilo život ostrovanů. Do té doby se museli spoléhat výhradně na pomalé a často přeplněné trajekty.

Nejvyšší bod mostu se tyčí 36 metrů nad hladinou moře, takže při průjezdu budete mít naprosto dechberoucí výhled na Kalmarskou úžinu i blížící se ostrov. Cesta trvá zhruba deset minut a betonová silnice se na mostě mírně vlní, což vytváří krásný vizuální efekt. Most spojuje pevninu s ostrovním městečkem Färjestaden, které slouží jako takový hlavní uvítací bod plný obchodů a kaváren.

💡 Tip: Průjezd po mostě je zcela zdarma a neplatí se tu žádné mýto, což je ve srovnání s drahými mosty v Dánsku obrovská výhoda. Pamatujte ale na to, že na mostě platí přísný zákaz zastavení. Pokud si chcete tuto betonovou dominantu v klidu vyfotit, musíte to udělat z pevniny v Kalmaru, případně z parkoviště a odpočívadla hned za mostem na ölandské straně. Bývá tu dost větrno, takže opatrně při otevírání dveří u auta.

2. Stora Alvaret: Vápencová step a švédská savana

Tohle místo je pravděpodobně tím největším přírodním unikátem, který na ostrově najdete. Jižní polovinu Ölandu pokrývá obrovská vápencová step Stora Alvaret, která si díky své výjimečnosti vysloužila zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Vrstva půdy na vápencové desce je tu tak neuvěřitelně tenká, že tu nepřežijí žádné stromy a rostliny tu bojují o každý centimetr prostoru.

Při procházce touto krajinou budete mít pocit, jako byste se omylem teleportovali někam do africké savany. Krajina je plochá, kamenitá, posetá jalovci a neustále bičovaná větrem od moře. Právě tyto drsné podmínky ale vytvořily dokonalý ekosystém pro vzácné druhy flóry. Během jarních měsíců, především v květnu a červnu, tu ze spár v kamenech vyrůstají desítky druhů divokých orchidejí. Je to vizuální podívaná, kterou si nesmíte nechat ujít a kvůli které sem jezdí botanici z celé Evropy.

💡 Tip: Dostatek vody a opalovací krém jsou tady zkrátka povinná výbava. Stín tu opravdu nehledejte, step ho na vás jednoduše nemá. Nejlepší výchozí body pro pěší túry najdete v okolí malebných vesniček Resmo nebo Vickleby, kde jsou vybudovaná malá parkoviště s informačními tabulemi. Pamatujte, že step je chráněná, takže je tu přísně zakázáno kempovat nadivoko, rozdělávat oheň nebo trhat jakékoliv rostliny.

3. Zřícenina hradu Borgholm: Největší v severní Evropě

Na západním pobřeží ostrova se do výšky tyčí mohutná zřícenina hradu Borgholm, která funguje jako hlavní historický magnet celého Ölandu. Původní pevnost ze 12. století tu stála na obranu proti dánským nájezdům, později z ní král Jan III. vybudoval velkolepý renesanční palác plný luxusu. Bohužel v roce 1806 hrad do základů vyhořel, podle legendy kvůli neopatrnosti při výrobě střelného prachu, a zbyly z něj jen obrovské vápencové zdi.

Dnes se můžete volně procházet obrovskými prázdnými sály, nahlížet do bývalých komnat a představovat si, jak to tu vypadalo v dobách největší slávy, kdy se tu pořádaly královské hostiny. Z hradeb je navíc fantastický výhled na moře a okolní dubové lesy. Vstupné pro dospělého vyjde zhruba na 130 SEK (cca 285 Kč) a pro děti je tu připravena spousta interaktivních her, rytířských úkolů a malování štítů.

💡 Tip: Zkuste si návštěvu hradu naplánovat na pozdní odpoledne nebo podvečer. Zdi Borgholmu získávají při západu slunce nádherný zlatavý nádech a atmosféra je tu neuvěřitelně dramatická a romantická zároveň. V letních měsících se tu navíc velmi často konají velké venkovní koncerty slavných švédských kapel, takže se vyplatí zkontrolovat si kulturní program předem, abyste znali případná omezení návštěvní doby.

4. Královské letní sídlo Solliden

Hned v sousedství zříceniny Borgholm narazíte na úplně jiný svět plný zeleně a dokonalého řádu. Nachází se tu totiž Solliden, což je oficiální letní sídlo švédské královské rodiny. Tento bělostný palác si nechala na začátku 20. století postavit královna Viktorie. Byla to žena s chatrným zdravím, která milovala slunnou Itálii, a proto se inspirovala tamní architekturou a nechala kolem sídla vybudovat naprosto nádherné parky.

I když dovnitř paláce vás nepustí, royals si soukromí střeží zuby nehty, rozlehlé královské zahrady jsou přístupné veřejnosti od května do září. Během procházky tu objevíte dokonale střižené italské partery, uklidňující vodopády, bohaté růžové zahrady i stinné listnaté lesíky, které nabízí úkryt před letním sluncem. Vstupné do zahrad stojí kolem 140 SEK (cca 310 Kč) a rozhodně to za tu krásu a klid stojí.

💡 Tip: Pokud navštívíte Öland přesně 14. července, můžete zažít obrovskou slávu plnou hudby a květin. V tento den totiž slaví švédská korunní princezna Victoria narozeniny a královská rodina běžně vychází před palác, aby pozdravila zástupy nadšených gratulantů. Je to obrovská událost, kterou Švédové naprosto milují, ale počítejte v tento den s obrovskými davy a problémy s parkováním v celém okolí Borgholmu.

5. Větrné mlýny v Lerkace a Störlinge

Když se řekne Öland, většině Švédů se okamžitě vybaví charakteristická silueta starého větrného mlýna. Ostrov byl dříve obilnicí regionu a klapalo tu více než dva tisíce mlýnů, které sloužily farmářům k mletí úrody. S nástupem průmyslové revoluce sice ztratily svůj význam, ale dnes jich krajinu zdobí něco málo přes čtyři sta. Tyto typické dřevěné stavby jsou přísně chráněné jako kulturní památka a tvoří neodmyslitelnou součást místního koloritu.

Většina z nich je dřevěná a stojí na takzvaném pařezu, který umožňoval celou budovu otáčet za větrem. Nejkrásnější podívanou pak nabídnou tam, kde jich několik stojí seřazených v dlouhé řadě podél silnice, přičemž tím nejznámějším fotopointem je pečlivě udržovaná linie ve vesničce Lerkaka, nebo pětice překrásných mlýnů nedaleko Störlinge.

💡 Tip: Zastavte se u nich brzy ráno nebo naopak v podvečer, kdy je sluneční světlo nejměkčí a stíny se dlouze táhnou po trávě. Většina mlýnů na ostrově je volně přístupná zvenku po celý rok. Do některých zrekonstruovaných kousků, o které se starají místní komunity, se dá přes léto dokonce nahlédnout i dovnitř a zblízka si prohlédnout staré masivní mlecí mechanismy a obrovská dřevěná ozubená kola.

6. Böda Sand: Největší kemp ve Švédsku

Na severu ostrova leží fenomén, který má dokonce i svou vlastní velmi populární reality show ve švédské státní televizi. Böda Sand je obří kempingový resort s 1 350 místy a 125 chatkami, který v letních měsících funguje jako naprosto samostatné městečko. Najdete tu vlastní řemeslnou pekárnu, obrovské supermarkety, kadeřnictví, bazény s tobogány, venkovní posilovny a hlavně úchvatné kilometry neuvěřitelných pláží.

Písek je tu tak neskutečně jemný a bílý, že si budete připadat spíše jako někde v Karibiku než na chladných březích Baltského moře. I když zrovna nejste ubytovaní přímo v kempu, můžete sem přijet na jednodenní výlet. Stačí zaparkovat na vyhrazených plochách opodál, projít borovicovým hájem a užít si dokonalý plážový den s celou rodinou, protože vstup na pláž je volný.

💡 Tip: V průběhu července, během švédských průmyslových prázdnin, je Böda Sand beznadějně plný karavanů a pulzuje tu velmi rušný společenský život od rána do večera. Pokud hledáte spíše klid a poloprázdné pláže, vyrazte sem na konci srpna nebo na začátku září. Voda v mělkém zálivu je po dlouhém létě překvapivě vyhřátá a vy budete mít ty nejkrásnější úseky pobřeží skoro sami pro sebe.

7. Pláže Byxelkrok, Grönhögen a koupání v Baltu

Koupání ve Švédsku možná nezní jako ten úplně nejlepší nápad pro letní dovolenou, ale ostrov Öland vás velmi rychle vyvede z omylu. Díky mělkým písčitým zálivům a mimořádně vysokému počtu slunečných dnů se tu voda v létě běžně prohřeje na 20 až 22 °C. Celé pobřeží lemují nesčetné malebné zátoky, které jsou naprosto ideální a bezpečné i pro rodiny s menšími dětmi, protože moře tu bývá klidné.

Na severu ostrova rozhodně doporučuji navštívit pláže v okolí staré rybářské vesničky Byxelkrok. Najdete tu skvělé zázemí s toaletami, převlékárnami i spoustu stánků s výbornou točenou zmrzlinou. Na jihu zase lákají klidnější oblázkové a písečné pláže u Grönhögenu, kde panuje mnohem uvolněnější atmosféra, nepotkáte tu takové davy jako na rušném severu a voda tu bývá krásně průzračná.

💡 Tip: Švédové naprosto milují ranní koupání spojené s bohatým piknikem na pláži. Udělejte to úplně stejně jako oni, kupte si v místním obchodě čerstvé pečivo, uvařte si kávu do termosky a vyrazte k vodě hned po probuzení, než slunce začne pálit. Je to ten vůbec nejlepší způsob, jak nasát místní pohodovou ostrovní atmosféru a začít den plný energie.

8. Neptuni Åkrar: Kamenná pole a modré fialky

Na severozápadním pobřeží ostrova objevíte magické místo s velmi poetickým názvem Neptuni Åkrar, což se dá volně přeložit jako Neptunova pole. Toto jméno mu nedal nikdo jiný než slavný švédský přírodovědec Carl Linné už v 18. století během svých cest po ostrově. Jde o rozlehlé, stupňovité terasy složené z vápencových kamenů a hladkých oblázků, které po dlouhá tisíciletí formovaly narážející mořské vlny a ústup doby ledové.

Největší kouzlo místa ale teprve přijde v červnu a červenci, kdy celé zdánlivě pusté kamenné pole vykvete tisíci zářivě modrými květy hadince obecného, kterému Švédové s oblibou říkají blåeld (modrý oheň). Kontrast modrých květů, šedých vybělených kamenů a temně modrého moře v pozadí je naprosto uhrančivý a zaručuje vám parádní fotky do rodinného alba.

💡 Tip: Místo je celoročně volně přístupné a vede jím několik příjemných pěších stezek těsně kolem vody. Terén je tu ale kvůli nánosům oblých i ostrých kamenů dost nerovný a kluzký, takže si sem určitě obujte pevnější tenisky. Rozhodně si nenechávejte na nohou jen plážové žabky, ve kterých byste si snadno zvrtli kotník.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat na Ölandu
6 ubytování — wellness hotely, campingy a další možnosti ubytování

9. Trollskogen: Pokroucený les na severu

Pokud cestujete po Švédsku s dětmi, tohle místo je naprostou povinností a bude je obrovsky bavit. Trollskogen neboli Trolí les leží na úplně nejsevernějším cípu ostrova a funguje jako přísně chráněná přírodní rezervace. Stromy jsou tu díky staletím neutuchajících silných větrů z Baltského moře bizarně pokroucené, ohnuté k zemi a porostlé hustým břečťanem, takže celý les vypadá jako kulisy z nějaké strašidelné pohádky.

Kromě pokroucených borovic tu najdete i prastaré, mechem obrostlé duby, z nichž ten nejstarší, takzvaný Trolleken, pamatuje podle odhadů více než devět set let. Celou rezervací prochází několik skvěle značených okruhů různé délky, které bez problémů zvládnou i menší děti. Cestou po pobřeží navíc narazíte na dramatické zbytky starých dřevěných lodních vraků, které sem kdysi vyvrhly podzimní bouře.

💡 Tip: Vstup do rezervace i na parkoviště je zcela zdarma. Hned u vstupu funguje výborné, architektonicky zajímavé informační centrum zvané Naturum, kde se hravou formou dozvíte spoustu zajímavostí o místní fauně a flóře. Určitě si tam před procházkou vyzvedněte bezplatný plánek stezek, abyste v lese neminuli ta nejzajímavější místa a ty nejstarší stromy.

10. Maják Långe Erik na severním mysu

Öland je slavný jako ostrov dvou ikonických majáků, které jako věrní strážci hlídají jeho protilehlé konce. Na malém kamenitém ostrůvku Stora Grundet, těsně u severního cípu Ölandu, stojí Långe Erik (Dlouhý Erik). Tento nádherný vápencový maják vysoký 32 metrů byl postaven v polovině 19. století, aby chránil lodě před zrádnými útesy, a dodnes slouží jako nesmírně důležitý orientační bod pro námořníky v Kalmarském průlivu.

V letní sezóně je věž majáku otevřená pro veřejnost a vy si můžete vyšlápnout všech 138 úzkých točitých schodů až na samotný ochoz. Odměnou za trochu fyzické námahy vám bude naprosto fantastický výhled na rozbouřené Baltské moře, zalesněný Trolí les a klidný záliv Grankullaviken v dálce. Vstupné na vyhlídku stojí kolem 60 SEK (cca 130 Kč) a rozhodně doporučuji ho nevynechat, protože ten rozhled je nezapomenutelný.

💡 Tip: Ostrůvek, na kterém maják Erik stojí, je s pevninou spojený malým, úzkým mostkem pro pěší. Baltské moře tu ukazuje svou sílu, a pokud fouká opravdu silný vítr, může být přístup na venkovní ochoz majáku z bezpečnostních důvodů náhle uzavřen. Proto si raději zkontrolujte aktuální předpověď počasí, než vyrazíte na úplný sever ostrova.

11. Maják Långe Jan a ptačí stanice Ottenby

Zatímco sever ostrova hlídá Erik, na samém jižním cípu Ölandu drží už staletí stráž slavný Långe Jan (Dlouhý Jan). S úctyhodnou výškou téměř 42 metrů jde o vůbec nejvyšší maják v celém Švédsku a jeden z nejvyšších ve Skandinávii. Byl postaven už v roce 1785 a k jeho stavbě se tehdy prakticky použily kameny ze staré rozbořené křesťanské kaple. Výhled z jeho vrcholu na nekonečnou vápencovou step a moře bere dech, ale připravte se na náročný výstup čítající 197 schodů.

Okolí majáku tvoří přírodní rezervace Ottenby, která celosvětově funguje jako vyhlášená ornitologická stanice. Během jarních a podzimních tahů tu odpočívají obrovská hejna ptáků, kteří míří z mrazivého severu na jih nebo naopak. Najdete tu davy nadšených fotografů v nepromokavých bundách s obřími teleobjektivy i výborné moderní návštěvnické centrum, kde si můžete prohlédnout expozici nebo půjčit profesionální dalekohled.

💡 Tip: Dole u paty majáku funguje skvělá kavárna a restaurace Fågel Blå, kde si po zdolání všech těch schodů můžete v klidu dát vynikající horkou kávu a tradiční koláč. Samotný maják je otevřený pro návštěvníky od jara do podzimu a vstupné činí zhruba 60 SEK (cca 130 Kč). Na jihu ostrova bývá o poznání chladněji a vítr tady opravdu nepáře kapsy, větrovka je tedy naprostá nezbytnost.

12. Hradiště Eketorp: Živé muzeum doby železné

Pokud chcete zažít opravdovou historii na vlastní kůži a nebaví vás jen číst informační tabule, vyrazte na jižní část vápencové stepi k hradišti Eketorp. Jde o zcela zrekonstruované kruhové kamenné hradiště, jehož původní základy sahají až hluboko do doby železné. Skupina archeologů tu strávila dlouhé roky pečlivými vykopávkami a následně celou masivní pevnost znovu postavila přesně tak, jak vypadala před patnácti sty lety.

Uvnitř mohutných kamenných hradeb totiž od jara do podzimu funguje živé muzeum, kde volně pobíhají prasata, ovce a slepice. Průvodci oblečení v dokonalých dobových kostýmech tu pečou placky na otevřeném ohni, kují železo a předvádějí každodenní rutinu starověkých obyvatel. Děti si tu mohou vyzkoušet střelbu z luku, ražbu mincí nebo se podívat, jak se spalo ve starých chýších.

💡 Tip: Vstupné do Eketorpu vyjde v hlavní letní sezóně zhruba na 130 SEK (cca 285 Kč) pro dospělého. Vyhraďte si na návštěvu alespoň dvě až tři hodiny, protože ukázky historických řemesel a povídání s nadšenými průvodci jsou neuvěřitelně poutavé a vtáhnou do děje dospělé i ty nejmenší návštěvníky.

13. Pohřebiště Gettlinge a kamenné lodě Mysinge

Bohatá historie na Ölandu přímo vystupuje z kamenité země na každém vašem kroku. Podél hlavní západní silnice na jihu ostrova leží několik naprosto fascinujících archeologických nalezišť z doby bronzové a železné, která zůstala nedotčená po tisíciletí. Tím nejimpozantnějším je bezesporu pohřebiště Gettlinge, které se táhne v délce téměř dvou kilometrů podél okraje vápencové stepi a čítá stovky hrobů.

Největší pozornost tu přitahuje obrovská kamenná loď dlouhá třicet metrů, precizně složená ze vztyčených žulových balvanů. Tyto symbolické památníky stavěli staří seveřané pro své mrtvé náčelníky a bojovníky, aby jim usnadnili cestu do záhrobí. Dodnes z nich vyzařuje silně mystická atmosféra. O kousek dál směrem na sever pak najdete velmi podobné rozsáhlé pohřebiště Mysinge, odkud je navíc krásný panoramatický výhled do okolní ploché krajiny.

💡 Tip: Vstup na obě tato historická pohřebiště je zcela zdarma a navíc leží hned u hlavní silnice, takže tu stačí zastavit na dvacet minut cestou k jižnímu majáku Långe Jan. Zvláště při ranních mlhách nebo při západu slunce vypadají obří stojící kameny obklopené pasoucími se ovcemi neuvěřitelně tajemně a fotogenicky.

14. Na kole po Ölandu: Ráj pro cyklisty

Zapomeňte na chvíli na auto a poznejte ostrov pomalým tempem ze sedla kola. Öland je pro cyklistiku jako stvořený, protože je neuvěřitelně placatý a nejvyšší bod celého ostrova leží jen pár desítek metrů nad mořem. Najdete tu hustou síť perfektně značených a bezpečných cyklostezek, které vás zavedou podél pobřeží, přes rozkvetlé vápencové stepi i starými rybářskými vesničkami.

Nejznámější dálkovou trasou pro opravdové nadšence je Ölandsleden, která měří úctyhodných 400 kilometrů a provede vás po všech koutech ostrova. Vlastní kolo si ale vůbec nemusíte složitě vozit z domova. V Borgholmu, ve Färjestadenu nebo u velkých kempů funguje hromada skvěle vybavených půjčoven, kde vám za zhruba 150 až 200 SEK (cca 330–440 Kč) na den půjčí parádní bicykl včetně helmy a mapy.

💡 Tip: Jediným vaším nepřítelem na naprosto rovném ostrově bude vítr, který tu od otevřeného moře fouká prakticky neustále. Při plánování denního cyklistického výletu si proto vždy zkontrolujte předpověď a snažte se trasu chytře postavit tak, abyste měli silný vítr v zádech alespoň na náročnější cestu zpátky do ubytování.

15. Kde se najíst: Farmářské obchody, kroppkakor a fika

Öland je právem vyhlášený jako zemědělská perla Švédska a místní suroviny jsou tu naprosto prvotřídní. Během léta tu na každém rohu narazíte na malé farmářské stánky, kde si můžete koupit neskutečně sladké ölandské jahody, čerstvé sýry nebo vynikající zelený chřest. Vřele vám doporučuji se u nich zastavit, ta chuť vypěstovaná pod severským sluncem se s tou ze supermarketu nedá vůbec srovnat.

Když se řekne oběd na Ölandu, místní vám okamžitě doporučí kroppkakor. Jde o velké bramborové knedlíky plněné vepřovým masem a slaninou, štědře přelité rozpuštěným máslem. Je to taková ta pravá venkovská klasika, která sice vypadá docela prostě, ale je to přesně ten typ jídla, od kterého se nedokážete odtrhnout. Vy ale určitě v místních restauracích sáhněte po vynikající vegetariánské verzi plněné houbami nebo lahodnou zeleninovou směsí, kterou běžně podávají s typickými brusinkami. Pokud hledáte konkrétní místa, kde se dobře najíst, zastavte se v restauraci Kaffestugan i Böda, kde dělají fantastické lokální menu a domácí pečivo. Na jihu zase nevynechejte legendární kavárnu a pekárnu Gårdby Kafé & Lanthandel, která vás nadchne nejen svými dortíky, ale i kouzelným retro interiérem.

💡 Tip: Určitě nevynechejte švédský národní sport zvaný fika, což je naprosto posvátná odpolední kávová pauza. Zastavte se v některé z desítek útulných místních pekáren, objednejte si silnou překapávanou kávu a k tomu čerstvě upečeného skořicového šneka (kanelbulle) nebo tradiční nadýchaný kardamomový uzlík.

16. Kalmar: Renesanční brána na ostrov

I když město Kalmar neleží přímo na samotném ostrově, funguje jako hlavní přístupový bod a rozhodně si zaslouží alespoň půldenní zastávku předtím, než přejedete přes velký most na Öland. Toto nádherné historické město bylo kdysi nejdůležitější švédskou pevností na staré hranici s Dánskem a jeho staré dlážděné uličky mají úžasnou a velmi poklidnou atmosféru.

Hlavním magnetem pro návštěvníky je pochopitelně Kalmar slott, suverénně nejzachovalejší renesanční zámek v celé Skandinávii. Právě tady se v roce 1397 podepsala slavná Kalmarská unie, která pod taktovkou královny Markéty I. spojila celé severské území. Zámek nabízí nádherné bohaté interiéry, temné tajné chodby a výborné prohlídky, za které zaplatíte zhruba 160 SEK (cca 350 Kč).

💡 Tip: Projděte si i malebné staré město (Gamla stan) kousek od zámku a zajděte se podívat do místní mariny, kde kotví jachty. Je to skvělé místo na oběd, kde funguje několik výborných restaurací (zkuste třeba oblíbenou kavárnu Kullzénska Caféet pro autentickou kávovou fiku v historickém domě, nebo restauraci Postgatan na skvělý severský oběd) s nabídkou zvýhodněného denního menu zvaného dagens rätt. Za cenu kolem 120 až 150 SEK (270–330 Kč) dostanete hlavní jídlo, salátový bufet, vodu a kávu, což je nejlepší způsob, jak se ve Švédsku dobře a levně najíst.

Jak se na Öland dostat a jak se po něm pohybovat

Cesta na Öland ze střední Evropy je poměrně přímočará a na rozdíl od cesty na sousední Gotland nevyžaduje složité rezervace trajektů na samotný ostrov. Pokud vyrážíte autem z Česka, nejlepší možností je využít trajekt z německého Rostocku nebo polského Svinoústí, který vás vyloží na jihu Švédska ve městech Trelleborg či Ystad. Odtud vás čeká zhruba tříhodinová velmi pohodlná jízda po švédských dálnicích (které jsou zdarma) a silnicích napříč malebným regionem Småland až do přístavního města Kalmar. Rychlostní limity jsou ve Švédsku přísně hlídané, takže se opravdu vyplatí je dodržovat, pokuty dokážou dovolenou docela prodražit.

Z Kalmaru se na ostrov dostanete už zmíněným šestikilometrovým mostem Ölandsbron. Průjezd nezabere více než deset minut, je zcela osvobozen od mýta a funguje 24 hodin denně, takže nejste vázáni na žádné lodní řády. Pokud cestujete bez auta, můžete do Kalmaru dojet vlakem ze Stockholmu nebo Kodaně, případně využít místní letiště Kalmar Öland Airport, kam létají vnitrostátní spoje. Z Kalmaru pak přes most pravidelně pendlují žluté autobusy místní dopravy (Kalmar Länstrafik), které vás dovezou do hlavních uzlů jako Färjestaden a Borgholm.

Samotný Öland je podlouhlý ostrov, který měří 137 kilometrů na délku. Rozhodně se nedá projít pěšky, takže pokud chcete prozkoumat jeho severní i jižní cíp, vlastní auto nebo obytňák vám dodá potřebnou svobodu. Doprava na ostrově je velmi klidná, jen v červenci se může hlavní silnice číslo 136 občas ucpat. Jak už jsem zmínila, naprosto fenomenální možností je poznávat Öland ze sedla jízdního kola. Díky úplné rovině a husté síti bezpečných stezek oddělených od aut slouží kolo jako naprosto plnohodnotný dopravní prostředek i pro přejezdy mezi plážemi a kempy.

Okruh po Ölandu na 3 dny

Ostrov sice vypadá na mapě úzce, ale kvůli jeho délce se tu dají strávit hodiny v autě. Pokud máte na návštěvu zhruba tři dny, ideální je rozdělit si Öland na geografické třetiny a každý den věnovat jedné oblasti. Vyhnete se tak zbytečnému přejíždění nahoru a dolů. Jako strategickou základnu pro ubytování na všechny tři noci zvolte střed ostrova, ideálně okolí Borgholmu nebo Färjestadenu.

Den 1: Mystický jih a vápencové stepi Hned první den vyrazte na úplný jih. Cesta z Borgholmu k jižnímu cípu měří zhruba 80 kilometrů. Zastavte se u starověkého pohřebiště Gettlinge s kamennou lodí a projděte se kousek po obří vápencové stepi Stora Alvaret, kde na jaře kvetou orchideje. Odpoledne věnujte návštěvě zrekonstruovaného hradiště z doby železné Eketorp. Den zakončete výstupem na nejvyšší švédský maják Långe Jan v rezervaci Ottenby a pozorováním ptáků.

Den 2: Královský střed a větrné mlýny Druhý den si nechte na kratší přejezdy ve středu ostrova. Ráno vyrazte prozkoumat majestátní zříceninu hradu Borgholm a hned vedle ležící letní sídlo královské rodiny Solliden s jeho dokonalými zahradami. Na oběd si zajděte přímo do městečka Borgholm a odpoledne se vydejte na východní pobřeží. Právě tam najdete ty nejkrásnější řady starých větrných mlýnů, například v Lerkace nebo Störlinge, které zapadajícím sluncem vytváří dokonalou romantiku.

Den 3: Drsný sever a karibské pláže Poslední den věnujte severní části, která je od Borgholmu vzdálená asi 60 kilometrů. Zamiřte do magického Trolího lesa (Trollskogen) a nechte se okouzlit větrem pokroucenými borovicemi a vraky lodí. Cestou zpět se zastavte u vápencových teras Neptuni Åkrar plných modrých květů. Odpoledne zasvěťte čistému odpočinku a přejeďte do obřího resortu Böda Sand, kde můžete strávit zbytek dne na bělostném jemném písku a vykoupat se v klidném zálivu.

Kam dál z Ölandu

Pokud máte na objevování severu více času, vaše cesta rozhodně nemusí končit jen na tomto slunečném ostrově. Jižní část země skrývá nespočet dalších pokladů a my pro vás máme zpracované podrobné průvodce.

Často kladené otázky

Přinášíme odpovědi na ty nejčastější dotazy, které vám pomohou s plánováním vaší cesty na tento slunečný švédský ostrov. Pokud se chystáte na Öland poprvé, tyhle praktické tipy vám určitě ušetří spoustu času i starostí.

Jak se na Öland nejlépe dostat?

Nejjednodušší a nejlevnější cesta vede autem z pevninského města Kalmar přes šestikilometrový Ölandský most (Ölandsbron). Průjezd je zcela zdarma a neplatí se žádné mýto. Do Kalmaru můžete dojet vlastním autem po vylodění z trajektu na jihu Švédska, případně sem létají vnitrostátní spoje ze Stockholmu a jezdí přímé autobusy i vlaky.

Kolik dní si mám na Öland vyhradit?

Aby vaše návštěva nebyla jen rychlým přejezdem v autě, doporučuji vám strávit tu minimálně tři až čtyři dny. Ostrov je dlouhý 137 kilometrů a přejezdy ze severu na jih chvíli trvají. Pokud chcete zařadit i koupání na bílých plážích, cyklistiku a pohodu v kempu, týdenní pobyt bude naprosto ideální a odpočinkový.

Potřebuji na prozkoumání ostrova auto?

Auto nebo obytný vůz vám dá obrovskou svobodu, protože spousta památek, větrných mlýnů a opuštěných pláží leží mimo dosah hlavních autobusových linek. Pokud přijedete bez auta, nejlepší alternativou je půjčit si kolo ve Färjestadenu nebo Borgholmu. Ostrov je úplně placatý a síť cyklostezek je tu naprosto špičková a bezpečná.

Jaký je hlavní rozdíl mezi Ölandem a Gotlandem?

Gotland je známý především díky středověkému městu Visby a dramatickým vápencovým skalním útvarům (raukarům). Navíc se na něj dostanete jen poměrně drahým trajektem. Öland je naopak ještě rovinatější, plný starých větrných mlýnů, kempů, karibsky bílých pláží, vápencových stepí a je snadno a zdarma dostupný autem přes most.

Kde najdu nejlepší pláže na koupání?

Za těmi nejkrásnějšími písečnými plážemi vyrazte na úplný sever ostrova do resortu Böda Sand, který nabízí neuvěřitelně jemný bílý písek a mělký vstup do vody. Skvělé a o něco klidnější koupání nabízí také zálivy v okolí vesničky Byxelkrok nebo naopak oblázkové pláže na jihu u rybářského Grönhögenu.

Dá se v Baltském moři vůbec koupat?

Ano, a budete velmi příjemně překvapeni. Öland má mělká pobřeží a velké množství slunečných dnů, takže se teplota vody v mělkých zálivech v červenci a srpnu běžně vyšplhá na 20 až 22 °C. Voda sice není horká jako někde ve Středozemí, ale na osvěžující letní koupání je naprosto ideální.

Je Öland vhodná destinace pro rodiny s dětmi?

Öland je pro děti naprostý ráj. Najdete tu obří skvěle vybavené kempy s bazény, bezpečné cyklostezky bez převýšení, živé muzeum Eketorp, kde pobíhají zvířata a zkouší se stará řemesla, a spoustu tajemných zřícenin k prozkoumání. Navíc tu díky mírnějšímu ostrovnímu klimatu a větru nehrozí záplavy komárů, jako je tomu na severu Švédska.

Kdy je nejlepší doba pro návštěvu?

Pokud chcete vidět kvetoucí stepi a vzácné orchideje na Alvaretu, vyrazte v květnu nebo v první polovině června. Pro koupání a letní pohodu je nejlepší červenec a srpen, ale počítejte s tím, že ostrov bude plný švédských karavanistů. Krásný kompromis nabízí září, kdy davy opadnou a na konci měsíce se koná slavný Skördefest.

Lyžování v Gruzii: Gudauri, Bakuriani a nejlevnější lyže v Evropě v 2026

Kavkazské štíty tyčící se vysoko do nebes, nekonečné pláně nedotčeného prašanu a ceny, ze kterých se vám v porovnání s alpskými středisky doslova zatočí hlava. Gruzie už dávno není jen letní destinací pro milovníky vína a horských túr. V posledních letech se z ní stává regulérní zimní ráj, který láká lyžaře z celého světa na obrovské porce sněhu a nádhernou divokou přírodu.

Místní lyžařská střediska prošla obrovskou modernizací, najdete tu moderní sedačkové lanovky, luxusní hotely s bazény a sjezdovky široké tak, že se na nich nebudete s nikým mačkat. A co víc, lyžování v Gruzii nabízí naprosto bezkonkurenční možnosti freeridu, kvůli kterému sem jezdí profesionálové z celé Evropy. Kde jinde byste si mohli zalyžovat ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem a po setmění zapadnout do útulné restaurace na horké sýrové chačapuri za pár korun?

Pojďme se společně podívat na kompletního průvodce pro gruzie lyže, abyste věděli, kam přesně vyrazit, na co si dát pozor a jak z této zimní dovolené vytěžit absolutní maximum. Měnou je gruzínské lari (GEL) a orientačně platí, že 1 GEL je asi 8 Kč, i když kurz samozřejmě kolísá, takže si ceny vždy před cestou raději přepočtěte.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Nejlepší střediska: Gudauri je vlajková loď pro pokročilé a milovníky freeridu, Bakuriani je ideální pro rodiny s dětmi a začátečníky.
  • Kdy vyrazit: Sezóna trvá od konce prosince do poloviny dubna, nejlepší sněhové podmínky bývají v lednu a únoru.
  • Ceny: Jedny z nejnižších v Evropě. Celodenní skipas v Gudauri stojí kolem 70 GEL, v Bakuriani 55 GEL.
  • Jak se tam dostat: Ideálně letecky do Tbilisi pro Gudauri (2 hodiny cesty) nebo do Kutaisi pro Bakuriani. Z letiště využijte transfery GoTrip nebo místní maršrutky.
  • Pro koho to je: Na své si přijdou úplní začátečníci na mírných svazích, zkušení lyžaři i adrenalinoví nadšenci hledající heliskiing.
  • Ubytování: Od levných guesthousů po moderní ski-in/ski-out resorty s wellness.

Proč lyžovat zrovna v Gruzii

Gruzínské hory mají obrovské kouzlo, kterému se upravené, ale často přelidněné rakouské nebo italské Alpy jen těžko vyrovnají. Hlavním lákadlem je jednoznačně nejlepší poměr ceny a výkonu v Evropě. Denní skipas do špičkového střediska Gudauri vás vyjde na pouhých 70 lari, což je ve srovnání s alpskými středisky zhruba třetinová cena. Za ušetřené peníze si můžete dopřát mnohem lepší ubytování nebo zaplatit průvodce na freeride, což je další obrovský důvod, proč sem vyrazit.

Kavkaz totiž nabízí naprosto spektakulární prašanové pláně, kde vám nebudou překážet žádné stromy ani kameny, protože mnohá střediska leží vysoko nad hranicí lesa. Prý se tu dají zažít jedny z nejlepších off-piste sjezdů na světě a zkušení freerideři si to tu nemohou vynachválit. Navíc tu nepotkáte takové davy jako v západní Evropě, takže se vyhnete nekonečným frontám u lanovek a odpoledním rozježděným muldám. Když k tomu přidáte legendární gruzínskou pohostinnost a úžasně levné a syté jídlo, máte zaděláno na perfektní zimní dovolenou.

Kdy jet na lyže do Gruzie

Lyžařská sezóna v Gruzii obvykle startuje na konci prosince a táhne se až do poloviny dubna. Pokud chcete mít jistotu pravé zimní pohádky, vyrazte v lednu nebo v únoru, kdy bývají sněhové podmínky nejstabilnější a teploty drží sníh v dokonalém stavu. Právě tyto měsíce jsou ideální pro lovce hlubokého prašanu a milovníky freeridu mimo sjezdovky.

Březen je zase jako stvořený pro ty z vás, kteří preferují slunečné dny, opalování na terasách horských barů a jarní firn. Dny se už prodlužují, sluníčko má sílu a ceny ubytování začínají pomalu klesat. 💡 Tip: Počasí na Kavkaze dokáže být hodně nevyzpytatelné a sněhová nadílka meziročně kolísá, takže se rozhodně nedá spoléhat na to, že tu budou od prosince ležet dva metry sněhu. Před nákupem letenek se vždy podívejte na aktuální webkamery.

Musíte počítat i s logistickými nástrahami zimního Kavkazu. Zvláště Gruzínská vojenská cesta, po které pojedete z Tbilisi, bývá v zimě často zkoušena lavinami a hustým sněžením. Nejhorší úseky přes Jvari Pass se nachází sice až za střediskem směrem na Kazbegi a samotného příjezdu do Gudauri se úplné uzavírky týkají spíše výjimečně, přesto doporučuji před cestou raději sledovat oficiální portál roads.ge, abyste nezůstali trčet v kolonách.

Jak se dostat na gruzínské sjezdovky

Nejjednodušší a nejlevnější cesta do Gruzie vede vzduchem a vaše cílové letiště by se mělo odvíjet od toho, do jakého střediska přesně míříte. Pokud je vaším cílem vlajkové Gudauri ski centrum, doporučuji hledat letenky do hlavního města Tbilisi, odkud je to do hor pouhé dvě hodiny jízdy autem. Pokud vás láká spíše rodinné Bakuriani nebo vzdálenější střediska, mnohem lépe vám poslouží letiště v Kutaisi, kam létá velmi levně nízkonákladovka Wizz Air z okolních i českých letišť. Levné letenky tradičně hledejte přes portál Kiwi.

Z letiště se do hor dostanete několika způsoby. Pro cestu z Tbilisi do Gudauri je nejpopulárnější sdílená maršrutka, která odjíždí z autobusového nádraží Didube a cesta vás vyjde zhruba na 15 GEL na osobu. Pokud cestujete ve skupině, se spoustou zavazadel nebo máte rádi své pohodlí, vyplatí se objednat soukromý transfer přes platformu GoTrip, kde vás cesta vyjde zhruba na 150 až 180 lari a řidič vás nabere přímo na letišti v čase, který si sami určíte.

Do Bakuriani se snadno dostanete maršrutkou přes oblíbené lázeňské město Borjomi, případně vlakem. Historická úzkokolejka „Kukushka“ s mostem od samotného Eiffela, o které se často píše ve starých průvodcích, ale bohužel od pandemie covidu nejezdí, takže je to dnes spíše fotogenická historická kuriozita. Pokud si chcete půjčit auto (například přes RentalCars nebo DiscoverCars) a řídit sami, buďte velmi opatrní, dbejte na to, abyste měli vůz s pohonem 4×4, a sněhové řetězy v kufru jsou v zimních měsících naprostou nutností.

Kde se ubytovat

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Výběr správného ubytování na horách je často to nejdůležitější rozhodnutí z celé dovolené. Před středisky si dobře rozmyslete, co od pobytu očekáváte. Zkušení jezdci a páry často hledají luxusnější ubytování přímo na sjezdovce, takzvané ski-in a ski-out hotely, ze kterých ráno vyklouznete v lyžákách rovnou na lanovku. Rodiny s dětmi zase ocení klidnější penziony dál od hlučných après-ski barů, zatímco parta studentů pravděpodobně půjde po levnějších apartmánech v nižších patrech střediska.

V Gudauri najdete ubytování všeho druhu a infrastruktura je tu obrovská. Velký pozor si ale dejte na staré názvy a dezinformace na internetu, slavný „Rooms Hotel Gudauri“, o kterém si občas někde přečtete, ve skutečnosti vůbec neexistuje, síť Rooms má hotely v Kazbegi nebo v Tbilisi.

Mezi nejlepší možnosti ubytování patří legendární Hotel Marco Polo Gudauri, což je obrovský ski-in/ski-out resort s vynikajícím vybavením, případně moderní Gudauri Lodge s krásným wellness centrem a bazénem, kde si po lyžování parádně prohřejete svaly. Pokud hledáte nejlepší výhledy na údolí a nevadí vám kousek dojít, úžasný je Monte Hotel. Milovníci minimalistického designu si určitě zamilují klidný Quadrum Ski & Yoga Resort, který je celý postavený z lodních kontejnerů. Pokud preferujete vlastní vaření, podívejte se na obrovský komplex apartmánů New Gudauri.

Pokud míříte do střediska Bakuriani, zaměřte se na útulnější a rodinné hotely. Skvělou volbou pro rodiny s dětmi je Crystal Hotel & SPA, který nabízí vnitřní bazén a herny. Přímo na sjezdovce pak najdete oblíbený Kokhta Bakuriani Resort, který potěší hlavně ty, kteří chtějí být první na kopci. Luxusnější apartmánové ubytování v dřevěných chatkách nabízí nádherná Villa Mtashi a pokud hledáte něco opravdu levného pro budgetovou dovolenou, cestovatelé si často chválí útulný guesthouse Edelweiss Bakuriani.

💡 Tip: Ať už se ubytujete v jakémkoliv apartmánu od soukromých majitelů (především v Gudauri), důrazně doporučuji zkontrolovat přítomnost detektoru oxidu uhelnatého (CO). V roce 2024 bohužel došlo k tragickým otravám z důvodu špatně odvětrávaných generátorů během výpadků proudu, takže bezpečnost nepodceňujte.

Gudauri: vlajkové středisko

Když se řekne lyžování v Gruzii, většina lidí si automaticky představí právě Gudauri. Toto moderní a ohromně prostorné středisko leží v nadmořské výšce od 1990 až do ohromujících 3279 metrů nad mořem na hoře Sadzele. Čeká tu na vás zhruba 35 kilometrů poctivě značených sjezdovek (marketingové materiály občas lákají až na 70 kilometrů, ale do těch počítají i freeridové trasy), které obsluhuje přibližně patnáct rychlých a moderních lanovek značky Doppelmayr.

Sjezdovky jsou tu naprosto ideální pro středně pokročilé jezdce, plných 56 % tvoří krásné široké červené tratě a 31 % jsou strmější černé svahy, modrých pro úplné začátečníky je tu spíše menšina. Jelikož jsou svahy orientované na jih, užijete si tu spoustu sluníčka, a díky absenci vzrostlých stromů nehrozí, že byste ve volném terénu narazili na nějaký nečekaný kořen. Gudauri je proslulé jako freeridový ráj a úseky pod vrcholy Chirdili, Kudebi a zmíněnou Sadzele lákají dobrodruhy z celého světa. 💡 Tip: Vrchol Sadzele bývá poměrně často zavřený kvůli silnému větru, takže pokud uvidíte, že lanovka jede, neváhejte a hned vyrazte nahoru.

Pro ty největší fajnšmekry se tu nabízí i zážitek na celý život v podobě heliskiingu. Společnosti jako Heliksir vás zhruba od 550 eur za den vyvezou vrtulníkem na nedotčené alpské pláně a dopřejí vám tři nezapomenutelné sjezdy absolutní samotou. Celodenní klasický skipas vás tu vyjde orientačně na 70 lari a šestidenní na 340 lari. O víkendech pak dokonce středisko spouští i parádní večerní lyžování.

Bakuriani: rodinné a levnější

Zatímco Gudauri je symbolem adrenalinu, Bakuriani, které se schovává v lesnaté oblasti v nadmořské výšce od 1641 do 2702 metrů, platí za oázu klidu stvořenou pro rodinnou dovolenou. Najdete tu zhruba 29 kilometrů sjezdovek a profil kopců je mnohem mírnější, takže je to ideální místo pro úplné začátečníky a děti, které teprve dělají první krůčky na lyžích. Nechybí tu ani speciální dětské parky s pohyblivými pásy.

Středisko je rozděleno do několika zón. Tou nejznámější a nejvyšší je moderní Didveli, která disponuje systémem umělého zasněžování a rovněž nabízí oblíbené noční lyžování. Zkušení lyžaři většinou míří na zóny Kokhta a Mitarbi, které poskytují strmější svahy a v roce 2023 středisko dokonce hostilo Mistrovství světa ve freestylu. Ceny jsou tu znatelně přívětivější, denní skipas pořídíte za sympatických 55 GEL a sedmidenní permanentka vás vyjde na necelých 300 lari.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Gruzii
6 ubytování — hotely, resorty a další možnosti ubytování

Goderdzi a Mestia: pro dobrodruhy

Pokud už máte zježděné Alpy křížem krážem a hledáte opravdu něco neokoukaného, pak by vaše kroky měly směřovat do odlehlejších resortů. Goderdzi, ukryté v drsné Adžárii blízko Černého moře, je pověstné neuvěřitelným množstvím sněhu. Napadá tu průměrně tři až čtyři metry srážek a místní „japow“ prašan připomíná podmínky ze slavných japonských středisek. Mají tu sice jen pár lanovek a sedm kilometrů upravených tratí, ale obrovským lákadlem je tu extrémně levný cat-skiing, kdy vás rolba vyveze na hřebeny, o kterých se vám v Evropě ani nesnilo.

Dalším skvostem je historická Mestie v úchvatné Svanetii. V této oblasti můžete lyžovat ve dvou střediscích, menší Hatsvali s krásným výhledem na majestátní dvouvrchol Ushba a modernější Tetnuldi. Ačkoliv se někdy mylně tvrdí, že Tetnuldi je nejvyšší gruzínské středisko, se svou vrcholovou stanicí v 3160 metrech drží solidní výškový průměr a vyniká spíše dramatickými scenériemi starobylých obranných věží rozesetých v údolích pod sjezdovkami. Návštěva těchto oblastí se často pojí s výletem do slavného Ushguli a Svanetie, které určitě stojí za vidění.

Gudauri nebo Bakuriani?

A kam se tedy nakonec vydat? Pokud milujete obrovské nekonečné pláně, chcete pokoušet štěstí ve volném terénu, baví vás rychlé moderní lanovky a nevadí vám poněkud rušnější atmosféra velkého resortu plného moderních budov, Gudauri je pro vás naprosto jasná volba. Je lépe dostupné z letiště v Tbilisi a garantuje parádní lyžování pro středně a více pokročilé jezdce, pro které je připraven i legendární večerní après-ski život.

Bakuriani si naopak oblíbíte, pokud vyrážíte s rodinou, malými dětmi nebo přáteli, kteří stojí na lyžích teprve chvíli. Panuje tu mnohem autentičtější, vesnická a klidnější nálada plná vzrostlých borovic. Ceny ubytování i jídla jsou tu znatelně nižší a pro začátečníky je zóna obklopující Bakuriani se svými mírnými kopečky mnohem přívětivější než strmé vysokohorské pláně Gudauri.

Kolik stojí lyžování v Gruzii

Rozpočet na lyžařskou dovolenou v Gruzii je velmi příjemný a oproti zemím jako Rakousko, Švýcarsko nebo Francie ušetříte opravdu hodně peněz. Už jsme zmínili ceny skipasů, které se pohybují od 55 lari v Bakuriani po 70 lari za den v Gudauri. Pokud nemáte vlastní vybavení, nezoufejte, na místě funguje spousta kvalitních půjčoven. Za kompletní lyžařský nebo snowboardový set zaplatíte kolem 50 GEL na den a za půjčení přilby si připravte zhruba 10 až 15 lari.

Pokud toužíte po instruktorovi, soukromá hodina vás vyjde orientačně na 100 až 120 lari. Ti zkušenější si mohou pronajmout lavinový set (vyhledávač, sonda a lopata) za přibližně 35 lari na den. Celodenní rozpočet běžného lyžaře, který zahrnuje skipas, stravování na sjezdovce, večerní posezení a případné zapůjčení vybavení, se tak s přehledem vejde do 160 až 180 lari za den. Když si uvědomíte, že jen za skipas a půjčení lyží v Alpách dáte přes zimu za týden klidně 600 až 700 eur, vychází z tohoto srovnání Gruzie jako naprostý vítěz. Všechny ceny samozřejmě platí pro sezónu 2025/2026 a mohou se mírně měnit v závislosti na inflaci.

Co dělat mimo sjezdovky

Když si budete chtít odpočinout od celodenního krájení oblouků, hory nabízejí i hromadu jiných zážitků. Gudauri je známé jako mezinárodní hub pro zimní paragliding, kdy se vznesete z vrcholků hor a užijete si dechberoucí ptačí perspektivu na zasněžený Kavkaz. Tyto tandemové lety začínají na cenách kolem 419 lari. Můžete si tu také zaplatit túry na sněžných skútrech nebo si na bezlesých pláních vyzkoušet adrenalinový snowkiting. 💡 Tip: Na svahu se vyplatí vyrazit z apartmánu už brzy ráno s první lanovkou, oblíbené dostupné off-piste úseky kolem sjezdovek se přes den poměrně rychle rozjezdí.

Spousta lyžařů jezdí do hor také za skvělou zábavou a après-ski barů tu najdete požehnaně. V Gudauri je vyhlášený legendární Black Dog Bar, kam se po setmění stahují instruktoři i návštěvníci na vychlazené místní pivo (vyjde zhruba na 13 lari) a poslech živé hudby, velmi oblíbený je také Travel Bar nebo podnik Drunk Cherry. Pokud toužíte po regeneraci, pamatujte na to, že venkovní termální prameny tu v zimě k dispozici nejsou a wellness péči budete muset hledat v podobě vyhřívaných bazénů a saun uvnitř luxusnějších hotelů.

Bezpečnost na svazích a freeride

Bezpečnost by měla být obzvláště na vysokém Kavkaze vždy na prvním místě. Hory jsou tu obrovské, nevyzpytatelné a počasí se může změnit doslova z minuty na minutu z ostrého slunce na neproniknutelný whiteout, při kterém neuvidíte na krok. Gudauri nedisponuje vlastní profesionální lavinovou službou alpského typu, takže pokud vyrážíte kamkoliv mimo značené sjezdovky, děláte to vždy na vlastní nebezpečí a měli byste mít stoprocentně s sebou plnou lavinovou výbavu. Ideálně si vždy na off-piste túry najměte certifikovaného IFMGA vůdce.

V případě jakéhokoliv problému volejte tísňovou linku 112, ale uvědomte si, že záchranná horská služba tu ještě není úplně na švýcarské úrovni. Občas se připomíná děsivá nehoda z jara 2018, kdy na svahu Sadzele došlo k selhání vleku a stroje začaly obrovskou rychlostí couvat dolů. Naštěstí nikdo nezemřel a zranilo se jen 11 lidí, vyšetřování ukázalo, že šlo výhradně o lidskou chybu při přepnutí na generátor po výpadku proudu, samotné lanovky jsou kvalitní a neustále se tu modernizují.

Absolutní nutností před cestou do Gruzie je kvalitní pojištění. Od roku 2026 bude základní cestovní pojištění dokonce vyžadováno úřady s minimálním krytím kolem 30 tisíc lari. 💡 Tip: Na lyžování vám ale obyčejné pojištění k platební kartě stačit nebude, vždy se ujistěte, že vaše pojistka výslovně kryje zimní sporty, vysokohorskou turistiku a hlavně případné pátrání a záchranu vrtulníkem (Search and Rescue). Dobré zkušenosti mají cestovatelé s globální pojistkou od SafetyWing, která se dá snadno rozšířit o tyto adrenalinové balíčky.

Co ochutnat po lyžování

Lyžování v obrovských nadmořských výškách vás neskutečně vyčerpá a o to víc oceníte, jak geniální je gruzínská kuchyně. Ta je doslova stvořená pro doplnění energie a pro vegetariány je to naprostý splněný sen, protože maso tu rozhodně hrát prim nemusí (místní si sice v restauracích na svahu pochutnávají na masovém šašliku, ale vy si vyberete z desítek jiných možností). Naprostým základem jsou slavné gruzínské knedlíčky chinkali, které se tu podávají ve skvělých variantách plněných bramborami, jemným sýrem sulguni nebo čerstvými houbami. Pamatujte, že chinkali se jí vždy rukama, chytíte je za pevnou stopku, opatrně nakousnete, vysajete horký vývar zevnitř a pak dojíte zbytek, tvrdá stopka (uzlík) se nechává na talíři.

Po celém dni na mrazu vás naprosto úžasně prohřeje slavná chačapuri adžaruli, což je lodička z nadýchaného těsta plněná roztékajícím se slaným sýrem, do kterého se těsně před podáváním vyklepne syrové vajíčko a vhodí pořádný kus másla. Výborná je také tradiční fazolová polévka lobio podávaná v hliněném hrnci, kukuřičné placky mčadi, hutná kaše elardži se sýrem nebo svanský čvištari, což je placka plněná sýrem rovnou uvnitř.

Na sjezdovkách najdete spoustu stánků a chat, kde vám rádi naservírují hrnek horkého svařeného vína (glintvein), kávu nebo ostrou pálenku čaču na zahřátí. Oproti cenám v Tbilisi jsou restaurace na svazích v Gudauri pochopitelně zhruba o 40 až 60 procent dražší a dostanete tu i italskou vegetariánskou pizzu a pastu, ale s ohledem na gruzínský standard jsou to stále velmi únosné částky, které vaši peněženku nezruinují. A abyste druhý den ráno zvládli další kopec, zachrání vás od kocoviny oblíbená přírodní minerálka Borjomi nebo sladká bylinková limonáda Natakhtari.

Kam dál v Gruzii

Pokud máte v plánu protáhnout svou zimní dovolenou a podívat se i do jiných koutů této fascinující země, připravili jsme pro vás další praktické články, které se vám budou stoprocentně hodit:

  • Chystáte se do Gruzie poprvé a chcete mít přehled o všem podstatném? Přečtěte si náš hlavní článek Dovolená Gruzie.
  • Pokud poletíte lyžovat do Gudauri, pravděpodobně přistanete v hlavním městě. Objevte, co všechno ukrývá Tbilisi.
  • Jestli jedete přes slavnou Vojenskou cestu, určitě se mrkněte na tipy pro oblast Kazbegi a Gergeti, které leží jen kousek za sjezdovkami.
  • Lákají vás spíše vzdálená střediska Mestie a Hatsvali? Inspirujte se naším průvodcem po drsné Ushguli a Svanetii.

Často kladené otázky

Kde je nejlepší lyžovat v Gruzii?

Záleží na vašich zkušenostech a preferencích. Gudauri je naprostou špičkou pro milovníky nekonečného freeridu, dlouhých širokých sjezdovek a pokročilejší lyžaře. Pokud ale cestujete s rodinou a menšími dětmi, nebo stojíte na lyžích poprvé, mnohem více vám bude vyhovovat klidnější a levnější středisko Bakuriani se svými mírnými kopečky a dětskými parky.

Kdy je lyžařská sezóna?

Sezóna zpravidla začíná na konci prosince a končí až v polovině dubna. Nejlepší a nejstabilnější sněhové podmínky s obrovskými hromadami prašanu tu panují v lednu a v únoru, zatímco v březnu si užijete více sluníčka, jarní firn a prázdnější sjezdovky.

Kolik stojí skipas?

Ceny jsou velmi vstřícné a platí za jedny z nejlepších v Evropě. V Gudauri zaplatíte za celodenní skipas zhruba 70 lari, což odpovídá přibližně 560 českým korunám. V rodinném Bakuriani vás celodenní jízdenka vyjde na 55 lari.

Je lyžování v Gruzii bezpečné?

Na značených sjezdovkách ano, infrastruktura je moderní a lanovky podstupují pravidelnou údržbu. Pokud se ale vydáte mimo sjezdovky za freeridem, musíte si uvědomit, že v horách nefunguje lavinová záchranná služba na alpské úrovni. Měli byste mít bezpodmínečně lavinový vyhledávač, sondu a lopatu a ideálně s sebou vzít místního profesionálního horského vůdce.

Jak se dostat do Gudauri z Tbilisi?

Cesta trvá autem přibližně dvě hodiny. Z autobusového nádraží Didube odjíždějí pravidelné sdílené maršrutky, které stojí kolem 15 lari na osobu. Alternativně si můžete objednat pohodlný soukromý transfer přes službu GoTrip přímo z letiště za zhruba 150 až 180 lari za celé auto.

Pro koho je Gudauri a pro koho Bakuriani?

Gudauri se svými obrovskými jižními svahy a nadmořskou výškou až 3279 metrů cílí na zkušenější jezdce, milovníky hlubokého prašanu a příznivce aktivní après-ski zábavy. Bakuriani obklopené borovicovými lesy naopak nabízí přátelštější profil kopců pro rodiny a začátečníky.

Dá se lyžovat jako začátečník?

Určitě ano. Obzvláště v Bakuriani naleznete zóny přímo navržené pro lidi, kteří teprve dělají první krůčky na sněhu, nechybí tu dětské pásy ani možnost najmout si místního instruktora (za přibližně 100 až 120 lari na hodinu). V Gudauri je modrých sjezdovek o něco méně, ale u spodních stanic lanovek se také začátečníci perfektně vyřádí.

Potřebuji speciální pojištění na lyžování v Gruzii?

Ano, běžné cestovní pojištění většinou úrazy ze zimních sportů nekryje. Musíte se ujistit, že vaše pojistka explicitně zahrnuje krytí pro zimní lyžování, vysokohorské sporty a především položku Search and Rescue (pátrání a záchrana), která by případně pokryla zásah záchranářského vrtulníku ve vysokých horách. Dobrou volbou jsou specializované balíčky od společností jako SafetyWing.

Kam na dovolenou v jižních Čechách: 15 nejkrásnějších míst (i s dětmi) v roce 2026

TL;DRMezi 15 nejkrásnějších míst jižních Čech patří Český Krumlov, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lipno, Šumava, Třeboň, Orlík se Zvíkovem, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec, Česká Kanada s hradem Landštejn, Slavonice, Holašovice, Červená Lhota a Bechyně. Nejlepší je vyrazit v květnu nebo červnu, kdy je méně turistů, zatímco v červenci a srpnu bývají Krumlov i Lipno přeplněné. Pro rok 2026 platí zákaz koupání u Podolska na Orlíku kvůli sinicím, jistotu čisté vody nabízí Staňkovský rybník nebo třeboňské pískovny. Novinkou je návrat jindřichohradecké úzkokolejky od jara 2026 za 55 Kč na trase do Nové Bystřice. S dětmi je sázkou na jistotu Lipno se Stezkou korunami stromů od 190 Kč nebo ZOO Hluboká za 180 Kč, na dovolenou stačí prodloužený víkend, ideálně však týden.

Do jižních Čech se vracíme snad každý rok a musím se přiznat, že mě tenhle kout naší země nikdy nepřestane bavit. Je to dokonalý mix romantiky, hlubokých lesů a rybníků, které se v létě lesknou do dálky, a pokaždé tu objevíme něco nového. Ať už se touláme renesančními uličkami, nebo si užíváme klid v přírodě, vždycky si tu skvěle odpočineme.

Možná za to může ta všudypřítomná pohoda, nebo zkrátka fakt, že tu mají tu nejlepší kulajdu na světě, ale jihomoravské víno u nás v létě často prohrává právě s jihočeským pivem a borůvkovými knedlíky.. ☺️

Pokud právě plánujete, kam letos vyrazit, připravila jsem pro vás pořádného průvodce po těch nejkrásnějších místech, která byste rozhodně neměli minout. Zahrnula jsem do něj nejen naše osobní srdcovky, ale i praktické tipy na to, kde se ubytovat, co nevynechat s dětmi a na co si dát letos pozor, abyste nebyli na místě zklamaní.

Shrnutí

  • Nejkrásnější města: Český Krumlov a České Budějovice jsou absolutní nutnost, ale nezapomeňte ani na renesanční Slavonice nebo historický Tábor.
  • Příroda a klid: Pokud chcete utéct davům, vyrazte do České Kanady nebo na toulky po méně známých částech Šumavy.
  • Pro rodiny s dětmi: Lipno je sázka na jistotu s obrovským množstvím atrakcí, ale skvěle funguje i Hluboká nad Vltavou s malou zoologickou zahradou.
  • Kdy vyrazit: Nejlepší počasí a méně lidí zažijete v červnu, prázdniny jsou na exponovaných místech hodně plné.
  • Koupání 2026: Pozor na Orlík, kde je letos u Podolska zákaz koupání kvůli sinicím, raději volte pískovny nebo Staňkovský rybník.
  • Velká novinka: Jindřichohradecká úzkokolejka od jara 2026 znovu jezdí, což je zážitek, který si rozhodně nenechte ujít.

Kdy vyrazit do jižních Čech

Jižní Čechy jsou krásné celoročně, ale pokud si chcete užít památky i přírodu bez toho, abyste se prodírali davy turistů, ideální je vyrazit v květnu nebo v červnu. Dny už jsou krásně dlouhé, příroda je svěže zelená a na oblíbených místech potkáte jen zlomek lidí oproti hlavní letní sezóně. V červenci a srpnu musíte počítat s tím, že top destinace praskají ve švech a oblíbená řeka Vltava se pro vodáky mění v jednu velkou dálnici plnou raftů. Pokud se chystáte k vodě, mějte na paměti aktuální kvalitu koupání pro rok 2026, protože na Orlíku platí přísný zákaz koupání v oblasti Podolska kvůli extrémnímu výskytu sinic. Lipno se obvykle začíná kazit až v druhé polovině srpna, ale absolutní jistotou s čistou vodou po celé léto zůstává Třeboňsko se svými pískovnami nebo oblíbený Staňkovský rybník, kde se bez obav vykoupete i na konci prázdnin.

Hlavně v Českém Krumlově nebo na Lipně je v době letních prázdnin opravdu neskutečně plno, takže pokud můžete, naplánujte si návštěvu těchto míst zásadně na všední dny nebo na brzké ranní hodiny. Zámecká nádvoří a hlavní parkoviště se obvykle zaplní úderem desáté hodiny, kdy dorazí první organizované autobusové zájezdy. Naopak taková Česká Kanada, nenápadné Novohradsko nebo okolí Blatné si drží svůj absolutní klid i uprostřed srpna, takže se tam můžete spolehlivě schovat před civilizací. V září pak začíná jelení říje, což je v šumavských lesích neuvěřitelný zážitek, a pokud milujete podzimní atmosféru, určitě si nenechte ujít říjnové výlovy rybníků. Vidět na vlastní oči výlov největšího českého rybníka Rožmberk je doslova společenskou událostí a zblízka nasajete tu pravou jihočeskou tradici. Na pohodovou dovolenou v tomto regionu si vyhraďte alespoň prodloužený víkend, ale popravdě budete mít co objevovat klidně i na celých čtrnáct dní.

Kde se ubytovat v jižních Čechách

Když vybíráte základnu pro svou dovolenou, je dobré si pečlivě rozmyslet, jestli chcete mít všechno po ruce, nebo raději preferujete klid na samotě u lesa. Z jedné dobře zvolené základny v okolí Českých Budějovic totiž pohodlně dojedete do hodiny autem skoro ke všem hlavním památkám, což je obrovská výhoda především pro rodiny s dětmi.

Pokud toužíte po absolutní romantice v Českém Krumlově, Garni hotel Castle Bridge je naprostá špička, protože nabízí nádherný výhled na Plášťový most a řeku Vltavu přímo z postele a noc pro dva tu vyjde zhruba na 2600 korun. Pro rodiny hledající dostupnější variantu s bezproblémovým parkováním přímo před domem, což je v Krumlově opravdová vzácnost, můžu vřele doporučit Villa Gap apartments, kde se budete cítit velmi příjemně za cenu pod dva tisíce. Na Lipně je obrovským rodinným favoritem Amenity Hotel & Resort Lipno, který má vlastní upravenou pláž, bowling i skvělé dětské zázemí a přímo odtud dojdete pěšky až ke známé Stezce korunami stromů. Jestli hledáte místo s velkou mokrou variantou pro případ špatného počasí, mrkněte na Wellness Hotel Frymburk, což je totiž jediný hotel v širokém okolí s obrovským aquaparkem přímo uvnitř budovy. Upřímně, při rešerši jsem si jejich tobogán prohlížela tak dlouho, že už se na něm vidím. 😅 Skvělou volbou s dětmi je také Landal Marina Lipno, kde máte k dispozici prostorné apartmány s kuchyní, díky kterým ušetříte nemalé peníze za jídlo v restauracích.

V Třeboni doporučuji ubytování přímo u rybníka Svět, kde stojí oblíbený Lázeňský dům Aurora, který nabízí slavné slatinné koupele a vstup do Třeboňského vodního světa, jen počítejte s tím, že základní cena kolem 1500 korun na osobu je bez stravy. V Českých Budějovicích je naprostou klasikou Grandhotel Zvon s krásnými pokoji a nezapomenutelným výhledem přímo na historické náměstí Přemysla Otakara II. Na Hluboké se můžete cítit jako skutečná šlechta v Hotel Štekl, který leží pouhých 50 metrů pod zámkem, takže na nádvoří vyrazíte zaručeně dřív než první davy turistů. Pro milovníky Šumavy doporučuji Penzion Mauritz v Nové Peci s fantastickou domácí buchtou ke snídani, nebo Pension Biofarma Slunečná s poctivými bio snídaněmi a venkovními zvířátky. V Táboře je krásný Boutique Hotel Nautilus s proslulou restaurací Goldie. A pokud hledáte naprosto netradiční zážitek, vyzkoušejte glamping Treehouse Česká Kanada v Artolci, kde vám ráno vytáhnou snídani v piknikovém koši na laně přímo do korun stromů.

Kam na dovolenou v jižních Čechách: 15 nejkrásnějších míst

Pojďme se společně podívat na 15 nejhezčích míst, která byste při návštěvě jihu Čech neměli vynechat, ať už cestujete ve dvou, nebo s celou rodinou. Připravila jsem pro vás mix ikonických památek, hlubokých lesů i malebných vesniček, u kterých přidávám aktuální ceny pro rok 2026 i praktické rady, abyste přesně věděli, do čeho letos jdete.

1. Český Krumlov

Český Krumlov je prostě srdeční záležitost a my s Lukášem se sem vracíme neustále, i když tu v létě bývá opravdu hlava na hlavě a město praská ve švech. Toulat se křivolakými uličkami kolem Vltavy a obdivovat ty neuvěřitelné renesanční fasády se zkrátka nikdy neomrzí, zvlášť když si k tomu dáte dobrou kávu v některé z místních schovaných kavárniček. Zámek je naprostá dominanta celého údolí a základní vstupné na první trasu letos stojí 300 Kč, přičemž prohlídka unikátního barokního divadla vyjde na 400 Kč a musíte si ji rezervovat dlouho dopředu.

Pokud nechcete utrácet za vstupy do interiérů, obrovské zámecké zahrady jsou přístupné zcela zdarma a nabízí krásný výhled na město plné červených střech. Při procházce nezapomeňte nakouknout do hradního příkopu, kde stále bydlí medvědi, což je sice v dnešní době trochu kontroverzní, ale k zámku to historicky neodmyslitelně patří. Velkým lákadlem je také Otáčivé hlediště v zámecké zahradě, které má v roce 2026 na programu třeba netrpělivě očekávaného Malého prince, ale lístky na letní sezónu musíte kupovat s obrovským předstihem online, jinak nemáte šanci. 💡 Tip: Zaparkovat v Krumlově bývá o nervy, ale z našich zkušeností je parkoviště P3 u městského parku skoro vždy volné, stojí 40 Kč na hodinu a do centra je to jen kousek pěšky. Pokud máte rádi adrenalin, za 450 až 650 Kč na osobu si můžete půjčit raft a splout si historické centrum přímo po Vltavě.

2. České Budějovice

Do Budějovic jezdíme moc rádi už jen proto, že mají podle mě jedno z nejhezčích a největších náměstí u nás, přesně čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. Vždycky si tu sedneme na lavičku u Samsonovy kašny a užíváme si tu pohodovou městskou atmosféru, která je oproti přeplněnému Krumlovu o dost vzdušnější a mnohem klidnější. Když už tu budete, určitě si vyšlápněte úzké schody na Černou věž, ten výhled na celé město a vzdálené okolní kopce za tu trochu námahy rozhodně stojí.

Pro všechny milovníky piva je naprostou povinností prohlídka národního pivovaru Budvar, která trvá něco přes hodinu, letos vyjde na 290 Kč a musíte si ji rezervovat předem. Prohlídky pro jednotlivce začínají většinou ve dvě hodiny odpoledne, přičemž závěrečná ochutnávka piva přímo v ležáckých sklepích je pochopitelně přístupná jen pro plnoleté. 😅 Budějovice jsou také skvělým výchozím bodem pro nenáročné výlety na kole, protože tu začíná rovinatá asfaltová trasa podél vody. 💡 Tip: My jsme si hodně oblíbili pohodovou Vltavskou stezku, která vede podél řeky až na Hlubokou a měří zhruba 8 kilometrů. Pokud hledáte fajn místo na oběd, v uličkách kolem náměstí najdete spoustu skvělých bister a kaváren, kde dělají výbornou kávu a my si tam vždycky pochutnáme na skvělých vegetariánských dobrotách.

3. Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká je zkrátka český Windsor a mně osobně přijde, že je to asi náš nejromantičtější zámek vůbec. Jeho bělostné zdi a propracované detaily vypadají na fotkách naprosto dechberoucně a prohlídka reprezentačních pokojů za 300 Kč vás okamžitě přenese do doby největší slávy rodu Schwarzenbergů. Zámek je obklopený rozlehlým anglickým parkem, který je naprosto ideální pro dlouhé odpolední procházky pod korunami starých stromů.

Velkou výhodou Hluboké je fakt, že celý zámecký areál je přístupný celoročně a v zimě tu dokonce probíhají speciální zimní prohlídky temperovaných interiérů, takže sem můžete vyrazit i mimo hlavní letní sezónu. Rodiče s menšími dětmi pak velmi oceňují oblíbenou ZOO Ohrada ležící nedaleko zámku hned u velkého rybníka. ZOO je skvělá v tom, že je celkem malá a dvouleté dítě ji v klidu zvládne obejít po svých, vstupné stojí 180 Kč pro dospělého a děti do 90 centimetrů mají vstup úplně zdarma. 💡 Tip: Na Hlubokou vyrazte hned ráno na otevíračku, protože kolem poledne už nádvoří i zahrady praskají ve švech pod náporem autobusových zájezdů. Starší děti pak můžete vzít na speciální prohlídku zámeckých kuchyní, která stojí 180 Kč a je plná zajímavých historických vychytávek.

4. Lipno

K Lipnu máme s Lukášem trochu specifický vztah, v létě se mu spíše vyhýbáme kvůli davům, ale v zimě jsme tu zažili naprosto fantastický běžkařský víkend plný sněhu. Zasněžená Stezka korunami stromů má neuvěřitelné kouzlo a běžkování po upravených stopách v okolí zamrzlého jezera je zážitek, který vřele doporučuji všem milovníkům pravé zimy. V letní sezóně je Lipno pochopitelně centrem veškeré rodinné zábavy, fungují tu lanovky, bobové dráhy a oblíbená Stezka korunami stromů nabízí vstupenky s dynamickými cenami, takže se rozhodně vyplatí plánovat dopředu.

Vstupenky na stezku začínají online zhruba od 190 Kč, ale pokud je koupíte až na místě v plné sezóně, zaplatíte za dospělého skoro 400 Kč. Výhledy ze 40 metrů vysoké věže na zalesněnou Šumavu a vzdálené vrcholky Alp jsou za pěkného počasí k nezaplacení a dolů si to můžete zkrátit parádním suchým tobogánem. Pokud rádi jezdíte na kole nebo na in-line bruslích, Jezerní cyklostezka je naprostá pecka, je to nádherný rovinatý asfaltový úsek spojující Lipno nad Vltavou a Frymburk, který měří 19 kilometrů. 💡 Tip: Pokud se chcete vyhnout největšímu návalu v letní sezóně, volte jako základnu klidnější Frymburk místo rušného Lipna nad Vltavou, protože tu najdete i pozvolnější pláže s příjemnějším vstupem do vody.

5. Šumava

Šumava je prostě naše velká láska, její hluboké lesy, podmáčená rašeliniště a studené potůčky nás pokaždé spolehlivě dobijí energií. My jsme si ji poctivě prošli i s kočárkem, když byl Jonášek malý, a trasy kolem Kvildy, Modravy nebo Knížecích plání jsou pro rodiny s malými dětmi jako stvořené, jen to chce poctivou terénní úpravu koleček. Jedním z nejhezčích míst je moderní Návštěvnické centrum Kvilda, kde můžete z vyhlídkových věží zcela zdarma pozorovat jeleny a rysy v jejich přirozeném lesním prostředí, což je naprosto kouzelný zážitek pro celou rodinu.

Nezapomeňte si ale přivstat a vyrazit včas, protože hlavní záchytná parkoviště na Kvildě a Modravě bývají v letních měsících beznadějně plná už kolem deváté hodiny ranní. Pokud máte rádi trochu divočejší a nespoutanou přírodu, vyrazte k legendárnímu Boubínskému pralesu, kde okružní čtyřkilometrová stezka od jezírka nabízí pohled na opravdovou divočinu padlých kmenů a mechů. Celý tento výlet navíc můžete snadno spojit s jízdou vláčkem do Kubovy Huti, což je mimochodem nejvýše položená železniční stanice u nás. 💡 Tip: Šumava spadá z velké části do přísně chráněné první zóny národního parku, takže se tu smíte pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách, na což si dejte velký pozor, ať zbytečně nerušíte přírodu.

6. Třeboň a Třeboňsko

Třeboň je moje oblíbené lázeňské městečko, kde se čas tak nějak příjemně vleče a úplně všechno se tu točí kolem mělkých rybníků a naprosté pohody. Nejraději tu máme procházky po hrázi obrovského rybníka Svět, kde si vždycky koupíme něco dobrého na zub a užíváme si klid ve stínu starých dubů. Místní restaurace všude nabízejí svůj vyhlášený třeboňský kapr s chráněným označením EU, což je prý velká pochoutka pro všechny milovníky tradičních rybích specialit. Historické centrum Třeboně s malovanými renesančními domy a zámkem je sice malé, ale o to malebnější a příjemnější na prozkoumání.

Když půjdete po hrázi trochu dál, narazíte na Schwarzenberskou hrobku v Domaníně, což je úžasný architektonický skvost uprostřed parku, kam se podíváte za 110 Kč. My se vždycky rádi projdeme parkem kolem zámku a občas vyrazíme na vyhlídkovou plavbu po Světě, která trvá padesát minut a přes léto jezdí spolehlivě každý den. Krajina celého Třeboňska je naprosto placatá, takže je to opravdový ráj pro nenáročné cyklisty, stačí si půjčit kolo a vyrazit na nespočet upravených stezek. 💡 Tip: Pokud sem vyrazíte na podzim, určitě se podívejte na oficiální termíny výlovů rybníků, protože vidět zblízka tradiční výlov největšího rybníka Rožmberk je podívaná, jaká se jinde v Česku jen tak nevidí.

7. Orlík a Zvíkov

Orlík a Zvíkov jsou asi nejlepší podívaná ze všech jihočeských hradů, oba koukají přímo na vodu a v létě to celé vypadá trochu jako kulisa k pohádce, jen bez draka. Hrad Zvíkov leží na strmém skalnatém ostrohu přesně na soutoku Vltavy a Otavy, a podle mnoha návštěvníků má jednu z nejkrásnějších poloh u nás, přičemž základní vstupné na prohlídku letos vychází na 120 Kč. Zámek Orlík, který dříve stál vysoko na skále a dnes k němu sahá hladina vzedmuté přehrady, je obklopený krásným parkem plným pávů.

Obrovskou výhodou je, že v letní sezóně mezi Orlíkem a Zvíkovem funguje pravidelná lodní doprava, což je naprosto skvělý způsob, jak si prohlédnout oba historické skvosty z úplně jiné perspektivy přímo z vodní hladiny, aniž byste museli složitě přejíždět autem. Na co si ale letos musíte dát opravdu velký pozor, je kvalita vody v samotné přehradě, protože pro léto 2026 platí přísný zákaz koupání u Podolska kvůli extrémnímu výskytu zdraví nebezpečných sinic. 💡 Tip: Hradní areál Zvíkova je poměrně rozlehlý a s kočárkem se do některých historických částí dostanete hůře přes dlažební kostky, takže pokud sem jedete s malými dětmi, přibalte si raději nosítko.

8. Písek

Město Písek velmi často zůstává ve stínu slavnějšího Krumlova, ale podle mě je to obrovská škoda, protože má neuvěřitelné kouzlo a mnohem méně turistů v ulicích. Jeho největší chloubou je nejstarší kamenný most v Česku, který pochází už ze třináctého století a je dokonce starší než ten Karlův v Praze, takže procházka po něm má úžasnou historickou atmosféru. Pro všechny rodiny s dětmi je návštěva Písku naprostou nutností kvůli Sladovně, což je obří centrum ilustrace a zážitkových interaktivních expozic, kde si dospělí zaplatí 150 Kč a děti se tu spolehlivě zabaví na celé dlouhé hodiny.

Nejmenší děti do šesti let mají ve Sladovně vyhrazený speciální prostor zvaný Pilařiště za 120 Kč, ale o prázdninách tu bývá opravdu hodně plno, takže si časové bloky raději rezervujte online předem. Písek má také krásně upravené čisté nábřeží kolem líně tekoucí řeky Otavy, kde se můžete v klidu projít nebo si sednout do jedné z místních kaváren a jen tak pozorovat řeku. 💡 Tip: Kousek od Písku leží slavný Zemský hřebčinec, což je úžasná architektonická památka plná krásných zvířat, a pokud máte rádi koně, určitě si zjistěte aktuální termíny jejich komentovaných prohlídek.

9. Tábor

Do Tábora s Lukášem jezdíme moc rádi, tohle město na kopci má úžasnou atmosféru plnou křivolakých uliček a hluboké husitské historie. Staré město kolem Žižkova náměstí je doslova kamenné bludiště, ve kterém se hrozně rádi ztrácíme, a pokaždé tu objevíme nějaké nové romantické zákoutí nebo krásnou kavárnu s výborným espressem. Velkou událostí roku 2026 je, že Husitské muzeum přímo na náměstí nabízí stálé expozice zcela zdarma, platí se pouze vstup do tajemného podzemí za 120 Kč, které se spletitě táhne pod celým historickým centrem.

Když jsme tu byli i s Jonáškem, pochopitelně jsme nemohli vynechat místní Muzeum lega, které je sice rozlohou menší, ale pro malé stavitele je to naprostý ráj plný kostiček. Pokud máte rádi sladké, určitě zajděte do Muzea čokolády a marcipánu, kde mají krásné výtvory a v místní dílničce si můžete vyrobit vlastní čokoládovou pralinku, což děti spolehlivě zabaví. 💡 Tip: Pokud plánujete s rodinou navštívit více atrakcí najednou, zeptejte se na pokladně na výhodnou trojvstupenku do Muzea čokolády, Muzea lega a nedalekého Housova mlýna, kde si můžete osahat filmové zbroje.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v jižních Čechách
6 ubytování — hotely, wellness hotely a další možnosti ubytování

10. Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec je taková naše tajná láska na pomezí jižních Čech a Vysočiny, je to nádherné a vzdušné historické město s obrovským zámkem zrcadlícím se v hladině rybníku Vajgar. Nenechte si ujít slavné Krýzovy jesličky, největší mechanický betlém na světě zapsaný v Guinnessově knize rekordů, mě fascinuje, jak detailně je těch skoro 1400 figurek ručně zpracovaných. A teď ta naprosto nejlepší zpráva pro rok 2026, na kterou všichni čekali: Jindřichohradecká úzkokolejka znovu jezdí!

Od jara vyráží historické vláčky provozované společností Gepard Express opět směrem na Novou Bystřici, jízdenky koupíte pohodlně rovnou u vlakvedoucího, přičemž celá trasa stojí 55 Kč, a je to zážitek, který si při příští návštěvě rozhodně nenecháme ujít. Pomalá cesta hlubokými lesy Českou Kanadou je prostě romantika nejvyššího kalibru. Zámek v Jindřichově Hradci je třetí největší u nás a jeho renesanční arkády a unikátní hudební pavilon Rondel rozhodně stojí za to vidět na vlastní oči během jedné z komentovaných prohlídek. 💡 Tip: Parní vlaky na úzkokolejce jezdí primárně ve středu, v pátek a v sobotu, tak si podle toho dobře naplánujte svůj výletní itinerář, ať o kouřící mašinku nepřijdete.

11. Česká Kanada a hrad Landštejn

Když chceme s Lukášem opravdu vypnout a utéct od všeho toho městského ruchu, míříme rovnou do České Kanady, protože ty hluboké lesy a tmavé rybníky skryté mezi stromy mají až mystickou atmosféru. Naprostou dominantou kraje je zřícenina hradu Landštejn, mohutná kamenná pevnost uprostřed lesů, odkud je z vysoké věže neuvěřitelný výhled do širokého okolí a vstupné letos stojí 140 Kč. Tento pohraniční region je naprosto ideální na pěší turistiku a pohodovou cyklistiku daleko od aut.

Všechny stezky tu vedou čistou přírodou s naprostým minimem civilizace, a občas si tu opravdu připadáte jako někde v opuštěné severské divočině. Moc rádi tu pěšky objevujeme zvláštní žulové skalní útvary rozeseté po lesích, jako je třeba známá Ďáblova prdel, ke které vede velmi příjemná lesní stezka. Pro rodiny s menšími dětmi jsou tu skvělé Graselovy stezky v okolí Nové Bystřice, které nabízejí zábavné úkoly pro malé i větší děti úplně zdarma, stačí si jen vyzvednout hrací mapku v místním infocentru. 💡 Tip: Nezapomeňte si vzít dobré boty a poctivý repelent, protože lesy v České Kanadě jsou sice krásné, ale o to divočejší a komárů tu u vodních ploch bývá v létě docela dost.

12. Slavonice

Slavonice jsou naší obrovskou historickou srdcovkou, oprávněně se jim říká renesanční perla a já musím plně souhlasit, protože tak zachovalé historické náměstí hned tak někde v Česku neuvidíte. Domy s bohatými a neuvěřitelně detailními sgrafity na fasádách vypadají jako čerstvě vystřižené z učebnice dějepisu a my tu vždycky dokážeme prosedět celé hodiny na zahrádce a jen potichu obdivovat ty krásné vzory z šestnáctého století.

Obrovskou zajímavostí je, že pod celým náměstím se ukrývá spletité slavonické podzemí, my jsme si ho prošli a je to docela slušný adrenalin. Od průvodce dostanete gumáky, pláštěnku a baterku, a na kratší trase za 80 Kč se občas musíte i trochu přikrčit nebo protáhnout úzkou chodbou. Rozhodně to není nic pro klaustrofobiky, ale zážitek je to naprosto perfektní a jedinečný. 😅 Na samém okraji města najdete také pevnostní areál z třicátých let, který stoprocentně ocení milovníci vojenské historie, protože místní betonové bunkry jsou tu krásně zrekonstruované a veřejně přístupné. 💡 Tip: Pokud máte rádi originální keramiku a umění, určitě nakoukněte do místních řemeslných dílen, protože se tu dělají nádherné autorské kousky, které fungují jako skvělý suvenýr z cest.

13. Holašovice

Do Holašovic jsme s Lukášem zajeli tak trochu ze zvědavosti cestou na jih a byli jsme naprosto uneseni tím, jak krásně se tu do dnešních dnů zachovala tradiční venkovská architektura. Jde o takzvané selské baroko, což jsou nádherně zdobené bílé statky rozestavěné těsně vedle sebe kolem obrovské travnaté návsi s malým rybníčkem, a vůbec není divu, že je celá vesnice právem zapsaná na prestižním seznamu UNESCO. Vstup do samotné vesnice je pochopitelně zdarma, ale musíte počítat s tím, že jde o normálně obydlené domy plné místních obyvatel.

Proto prosím nenakukujte lidem přímo do oken a respektujte jejich soukromí, i když ty nádherně malované štíty k tomu focení občas hodně svádějí. Kousek nad vesnicí leží takzvané holašovické Stonehenge, což je velký kruh z obřích kamenů, který má prý silnou pozitivní energii a je odtud krásný výhled do širokého kraje. Každoročně se tu poslední červencový víkend konají tradiční Selské slavnosti, kdy náves ožije starými řemesly a muzikou, ale připravte se na obrovské množství lidí a zaparkovaných aut. 💡 Tip: Pokud si chcete Holašovice užít v opravdovém klidu a vyfotit si statky bez davů turistů, musíte sem přijet nejpozději do půl desáté ráno, než na náves dorazí první organizované autobusy.

14. Zámek Červená Lhota

Zámek Červená Lhota zná z klasických českých pohádek asi úplně každý a je to pravděpodobně ten nejikoničtější vodní zámek u nás, jehož výrazná červená barva krásně kontrastuje s okolní zelenou přírodou. Letos na vás ale na místě čeká jedno velké překvapení, protože rybník kolem zámku je už od roku 2022 kompletně vypuštěný kvůli poškozené hrázi a bohužel ani v letní sezóně roku 2026 v něm stále není žádná voda.

Pokud jste se těšili na romantické projížďky na lodičkách kolem zámku, letos to zkrátka nepůjde, tak s tím raději počítejte předem, ať nejste na místě zklamaní, protože zámek teď stojí tak trochu smutně na suchu. I tak ale rozhodně stojí za návštěvu, klasická prohlídka prvního patra vyjde na 180 Kč a historické interiéry jsou opravdu krásně a bohatě zařízené. Zámek je celkově poměrně malý, takže jeho prohlídka nezabere moc času, a je to naprosto ideální krátká zastávka, když přejíždíte autem mezi Jindřichovým Hradcem a Táborem. 💡 Tip: Přestože tu letos není žádná voda, udržovaný park kolem zámku je stále otevřený a volně přístupný, takže se můžete příjemně projít alespoň po travnatých březích suchého rybníka.

15. Bechyně

Město Bechyně, hrdě se tyčící na vysoké strmé skále přímo nad řekou Lužnicí, je úžasné a klidné místo s bohatou historií a velmi silnou lázeňskou tradicí. Naprostou technickou raritou je místní obří železobetonový most, kterému se trefně přezdívá Bechyňská duha, a po kterém jezdí nejen běžná auta, ale přímo v silnici jsou zabudované koleje pro vlak, což je v Česku velký unikát. Bechyně je také široko daleko vyhlášená výrobou kvalitní keramiky, protože se tu nachází vůbec nejstarší keramická škola v Čechách, a krásné umělecké výrobky si tu můžete nejen prohlédnout v muzeu, ale i rovnou nakoupit.

Samotný zámek Bechyně je sice v současnosti v soukromých rukou, ale v letní sezóně nabízí velmi zajímavé prohlídkové okruhy, které vás zavedou hluboko do bohaté historie rodu Rožmberků. Bechyně prostě nekypí hektickým ruchem, a to je přesně ono. Je to místo, kde si dáte kafe, projdete se po vyhlídkách vysoko nad řekou a nikam nepospícháte. 💡 Tip: Určitě se běžte podívat na parádní vyhlídku u starého kláštera, odkud se vám naskytne ten absolutně nejkrásnější pohled na hluboké zalesněné údolí Lužnice a okolní strmé svahy.

Jižní Čechy s dětmi: nejlepší rodinné tipy

Jižní Čechy jsou pro cestování s dětmi naprosto perfektní, zvlášť pokud máte doma exemplář, který odmítá chodit pěšky a zároveň chce všechno vidět. 😅 Připravila jsem pro vás přehled toho nejlepšího, co tu s dětmi podniknout, ať už máte doma malé průzkumníky s kočárkem, nebo starší puberťáky, které už jen tak nějaký zámek nezaujme.

Stezka korunami stromů a Lipno s dětmi

Lipno je bez debat hlavním rodinným epicentrem celého kraje a známá Stezka korunami stromů je obrovským tahákem, přičemž lístky kupujte zásadně online s předstihem, protože ceny jsou dynamické a začínají od 190 Kč, čímž se navíc vyhnete dlouhým frontám u pokladen. Děti budou zaručeně nadšené z obrovského tobogánu, kterým si můžete zkrátit cestu dolů z vysoké věže, a celá stezka je navíc plně bezbariérová.

Hned vedle stezky leží oblíbené Království lesa, což je obří herní areál plný trampolín a prolézaček, kde s přehledem strávíte půl dne a vyplatí se zvážit celosezónní permanentku za 990 Kč, pokud tu trávíte delší dovolenou. Pro starší děti a dospělé je kousek odtud bobová dráha Slideland, kde můžete otestovat korytovou i horskou dráhu za zhruba 80 Kč za jednu jízdu.

Pokud se náhodou zkazí počasí, Aquaworld Lipno je skvělou mokrou variantou, mají tu divokou řeku i bezpečné brouzdaliště a vstupné na dvě hodiny vyjde na 311 Kč pro dospělého.

Za zvířaty: zoo, medvědi i krokodýli

Malé děti zvířata prostě milují a ZOO Hluboká ležící hned u rybníka je pro ně jako stvořená, je totiž poměrně malá, takže ji dvouleťák v pohodě zvládne obejít po svých, a vstupné stojí příjemných 180 Kč, přičemž vám na celou návštěvu budou stačit tři hodiny. Výhodou je i krásná venkovní terasa restaurace hned vedle velkého dětského hřiště, kde si můžete dát v klidu kávu, zatímco děti bezpečně řádí.

Pokud máte doma odvážnější milovníky plazů, vyrazte do Krokodýlí ZOO v Protivíně, kde mají největší expozici krokodýlů v celé Evropě a o víkendech tu probíhá velmi oblíbené komentované krmení, na které rodinné vstupné vyjde na 650 Kč.

Úplnou novinkou pro rodiny je rozlehlý Farmapark Maletice u Písku, kde najdete roztomilé alpaky, oslíky, oblíbené vzdušné trampolíny a obří seníkové bludiště, přičemž denní rodinné vstupné zakoupené online vás vyjde na 799 Kč.

Když prší: Sladovna, muzea a aquaparky

Deštivé dny umí na dovolené pořádně potrápit, ale v jižních Čechách je mokrých možností opravdu spousta, přičemž absolutní jedničkou je Sladovna Písek se svými zážitkovými expozicemi, kde se děti do šesti let parádně vyřádí v interaktivním Pilařišti za 120 Kč, zatímco starší děti zaplatí 150 Kč. O letních prázdninách si tu ale musíte časové bloky striktně rezervovat přes internet předem, jinak se dovnitř kvůli kapacitě vůbec nedostanete.

V Českých Budějovicích zachraňuje deštivou situaci velká krytá herna Hopsárium, kde mají děti k dispozici obří prolézačky a trampolíny za 269 Kč, jen jim nezapomeňte vzít s sebou čisté ponožky. Pokud jste ubytovaní blíž k Táboru, spolehlivě vás zachrání Muzeum čokolády a marcipánu, kde si děti v kreativní dílničce mohou modelovat vlastní výtvory a zabijete tím klidně dvě hodiny.

A jak už jsem zmiňovala, Aquaworld Lipno nebo velký bazén s tobogánem ve Wellness Hotelu Frymburk jsou naprostou sázkou na jistotu, když venku padají trakaře.

S kočárkem po jižních Čechách

S kočárkem potřebujete hladký asfalt a naprosté minimum převýšení, a přesně to nabízí Jezerní cyklostezka na Lipně v úseku z Frymburku do Přední Výtoně, což je krásná a bezpečná rovinatá trasa dlouhá 19 kilometrů, kterou můžete kdykoliv otočit zpět. Trasa je krásně široká a po cestě najdete spoustu míst na odpočinek nebo sváču s výhledem přímo na jezero.

Velmi příjemné procházky s kočárkem nabízí také placatá Třeboň, kde oblíbený okruh nazvaný Cesta kolem Světa je sice dlouhý 12 kilometrů, ale je to naprostá rovina a všechny lesní cesty jsou krásně upravené. Dostanete se po něm až ke slavné Schwarzenberské hrobce a téměř celou dobu se pohybujete v příjemném stínu pod stromy.

V okolí Českých Budějovic je skvělá Vltavská stezka směrem na zámek Hluboká, která měří 8 kilometrů, je to rovina jak stůl a pravý břeh řeky nabízí klidnější šotolinovou cestu bezpečně daleko od všech aut.

Praktické tipy: vodáctví, koupání a doprava

Pokud plánujete vyrazit na vodu, Vltava je naprostá klasika, ale v červenci a srpnu se mění ve vodáckou dálnici. Hodinové splutí přes Krumlov vás vyjde zhruba na 450 až 650 Kč za osobu, pokud si chcete půjčit raft na celodenní výlet z Vyššího Brodu, počítejte s cenou kolem 1100 Kč za osobu. Pro rodiny s dětmi je mnohem klidnější variantou řeka Otava, kde pronájem rodinného raftu na den stojí kolem 1500 Kč a nepotkáte tu takové davy.

Co se týče koupání, rok 2026 přinesl komplikace na přehradě Orlík, kde platí přísný zákaz koupání u Podolska kvůli vysokému výskytu sinic, takže tam do vody určitě nechoďte. Kvalita vody na Lipně se obvykle drží do poloviny srpna, ale pokud chcete mít naprostou jistotu čisté vody po celé léto, vyrazte na Staňkovský rybník nebo pískovny na Třeboňsku. Vždy si předem zkontrolujte aktuální stav na portálu koupacivody.cz.

Parkování v turistických centrech bývá výzvou, v Českém Krumlově doporučuji využívat záchytná parkoviště P1 až P3, kde zaplatíte od 40 do 60 Kč za hodinu, přičemž P3 u městského parku mívá nejčastěji volná místa. Pokud trávíte dovolenou na Lipně, určitě si pořiďte Lipno.card, díky které získáte slevy na parkování, lanovky i vstupy na hlavní atrakce, což rodinnému rozpočtu docela uleví.

Kde se v jižních Čechách najíst

Jihočeská kuchyně je poctivá a trochu zemitá, přesně taková, jakou po celém dni na výletě oceníte. Já si tu pokaždé dopřeju pořádnou kulajdu s houbami a zastřeným vejcem a k tomu nesmí chybět jihočeské koláče nebo borůvkové knedlíky, které tu v sezóně dělají skoro všude. Místní specialitou číslo jedna je samozřejmě třeboňský kapr s chráněným označením EU, místní si pro něj a pro vyhlášené kapří hranolky chodí do podniků Šupina a Šupinka přímo v Třeboni.

Z kaváren máme s Lukášem pár prověřených srdcovek. V Českém Krumlově si zajděte do kavárny Kolektiv kousek od Lazebnického mostu, kde dělají výborné kafe v krásném minimalistickém prostoru. V Českých Budějovicích milujeme Fér Cafe s domácími dortíky a v Třeboni si nenechte ujít kávu v Zámecké lékárně, což je kombinace kavárny a malého muzea, jaká se jen tak nevidí.

A jedna klasika na závěr: k jihočeskému večeru patří pivo Budvar, ať už ho ochutnáte na prohlídce pivovaru, nebo v hospůdce u rybníka. Pokud řídíte, skoro všude natočí i nealko, takže o chuťový zážitek nepřijdete.

Kam dál

Pokud vás jižní Čechy nadchly, určitě si přečtěte našeho podrobného průvodce Český Krumlov: 20 tipů, co vidět a dělat, kde najdete všechny detaily o tomhle magickém městě. Kousek od Krumlova leží i České Budějovice: 28 tipů, co dělat a vidět, které nabízí mnohem víc než jen slavné náměstí a pivo.

Pro milovníky historie a památek jsme sepsali Co vidět v Táboře: 19 tipů, tohle město plné křivolakých uliček si zkrátka musíte projít. A pokud cestujete s rodinou, mrkněte na náš speciál Šumava s kočárkem: 17 tipů, kde najdete ověřené rovinaté trasy bez kořenů.

Často kladené otázky

Na závěr jsem sepsala odpovědi na otázky, které kolem dovolené v jižních Čechách řešíte nejčastěji. Najdete tu vše od nejlepších termínů přes koupání až po tipy, kam se schovat před davy.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu jižních Čech?

Nejlepší počasí a nejméně lidí zažijete v červnu nebo na začátku září. Během letních prázdnin v červenci a srpnu jsou hlavní taháky jako Krumlov nebo Lipno velmi přeplněné, takže si návštěvu těchto exponovaných míst plánujte na brzké ranní hodiny nebo na všední dny.

Kam vyrazit s malými dětmi a kočárkem?

Pro rodiny s kočárkem je ideální rovinaté Třeboňsko nebo asfaltová Jezerní cyklostezka na Lipně. Skvělou volbou je také ZOO Hluboká, která je malá a dítě ji zvládne obejít úplně samo, nebo návštěva jeleního a rysího výběhu na šumavské Kvildě, kde jsou povalové chodníčky.

Kde se dá v jižních Čechách bezpečně vykoupat?

V roce 2026 se určitě vyhněte Orlíku v oblasti Podolska, kde platí přísný zákaz kvůli sinicím. Nejčistší vodu dlouhodobě nabízí Staňkovský rybník na Třeboňsku nebo četné pískovny v okolí Veselí nad Lužnicí, které vydrží čisté až do konce léta. Stav vody si raději vždy ověřte online.

Co dělat v jižních Čechách, když prší?

Skvělou mokrou variantou je obří Sladovna v Písku plná interaktivních expozic pro děti, velká herna Hopsárium v Českých Budějovicích nebo Aquaworld na Lipně. Pro milovníky sladkého vřele doporučuji Muzeum čokolády a marcipánu v Táboře s vlastní tvořivou dílničkou.

Kolik dní si vyhradit na dovolenou?

Na rychlou ochutnávku stačí prodloužený víkend v jedné oblasti jako je Třeboň nebo Krumlov. Pokud ale chcete projet ty nejkrásnější památky a užít si i trochu přírody a turistiky, naplánujte si alespoň týden a vyberte si strategickou základnu někde uprostřed u Českých Budějovic.

Jsou v regionu nějaké novinky pro rok 2026?

Největší novinkou je návrat jindřichohradecké úzkokolejky, která od jara znovu jezdí do Nové Bystřice s Gepard Express. Také Husitské muzeum v Táboře letos nabízí vstup do stálých expozic zcela zdarma. Pozor na rybník u Červené Lhoty, který je kvůli poškozené hrázi bohužel i letos stále vypuštěný, takže se na romantických lodičkách kolem zámku bohužel neprojedete.

Kde hledat ubytování mimo davy turistů?

Pokud chcete opravdový klid, vyhněte se o prázdninách přeplněným centrům Krumlova a Lipna nad Vltavou. Zkuste hledat ubytování v hlubokých lesích České Kanady, na nenápadném Novohradsku nebo v okolí malebných Slavonic, kde i uprostřed srpna najdete poloprázdné lesní cesty a absolutní pohodu. Skvělou a o poznání klidnější alternativou k rušnému Lipnu je také Frymburk.

Kde najdu nejkrásnější historická města?

Kromě notoricky známého Českého Krumlova určitě nesmíte minout renesanční Slavonice s bohatě zdobenými sgrafitovými fasádami domů. Krásné historické centrum má také Jindřichův Hradec s monumentálním zámkem a Tábor, který je díky své husitské historii a křivolakým uličkám naprosto jedinečný. Skvělou historickou atmosféru bez davů turistů nabízí i Písek s nejstarším kamenným mostem u nás.