Na Špicberky, nejsevernější pravidelnou linku světa, nepotřebujete vízum. Díky unikátní smlouvě z roku 1920 je souostroví formálně otevřené všem, ale bez platného pasu a speciálního pojištění vás drsná Arktida dál pustí jen velmi nerada. Přitom se do tohoto ledového království dostanete z Prahy přes Oslo pohodlně za jediný den.
Pokud plánujete cestu na místo, kde žije více ledních medvědů než lidí, musíte se připravit na zcela specifická pravidla. Špicberky (norsky Svalbard) fungují úplně jinak než zbytek Norska. Neplatí tu běžné evropské zdravotní pojištění, za hranice města nesmíte vyrazit bez pušky a v místním supermarketu vám neprodají pivo, pokud neukážete letenku.
Od letenek přes doklady a pojištění až po alkoholové kvóty: tohle jsou věci, které při plánování cesty na konec světa opravdu rozhodují. Včetně nových přísných pravidel platných od roku 2025 a 2026, toho, proč je duben absolutním vítězem, a proč se listopadu radši vyhnout.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Letecké spojení: Na letiště Longyearbyen (LYR) létají pouze společnosti SAS a Norwegian, a to z Osla nebo přes Tromsø. Let trvá necelé 3 hodiny.
- Cena letenek: Zpáteční letenka z Osla se obvykle pohybuje kolem 6 000 až 7 000 Kč, v letní sezóně a na jaře raději rezervujte s velkým předstihem.
- Doklady: Špicberky jsou mimo schengenský prostor. I když formálně stačí občanský průkaz, letecké společnosti i guvernér důrazně doporučují cestovní pas.
- Pojištění: Evropský průkaz (EHIC) zde neplatí. Potřebujete komerční pojištění, které kryje i pátrací a záchranné akce (SAR).
- Nejlepší čas na sníh: Březen a duben jsou ideální pro výlety na sněžných skútrech a návštěvy ledovcových jeskyní.
- Nejlepší čas na plavby: Červenec a srpen nabízí půlnoční slunce, otevřené fjordy a největší šanci na pozorování velryb a mrožů.
- Pravidlo bezpečnosti: Za hranice města Longyearbyen se nesmí chodit bez zbraně nebo bez ozbrojeného průvodce.
- Nákup alkoholu: Souostroví je bezcelní zóna s přídělovým systémem. Turisté musí při nákupu alkoholu předložit palubní lístek.
10 věcí, které musíte vědět před cestou na Špicberky
Plánování cesty za polární kruh vyžaduje trochu jiný přístup než běžná dovolená v Evropě. Pojďme se detailně podívat na deset nejdůležitějších bodů, které rozhodnou o úspěchu vaší arktické expedice.
1. Letenky a pravidelné linky z Osla
Na letiště Svalbard lufthavn (kód LYR) se dostanete výhradně se dvěma leteckými společnostmi. Jedná se o norské aerolinky SAS a Norwegian, které na souostroví udržují spolehlivý celoroční provoz. V hlavní letní sezóně a během jarních měsíců obě společnosti frekvenci spojů výrazně navyšují, takže sem z Osla míří klidně i sedm letů týdně. První ranní letadla startují z norské pevniny už před sedmou hodinou ranní, ta večerní naopak přistávají v Arktidě až po osmé hodině večer.
Nejčastějším výchozím bodem je právě norské hlavní město. Přímý let z Osla trvá necelé tři hodiny a zpáteční letenky se cenově pohybují okolo 6 500 až 7 500 Kč, pokud je koupíte včas. Společnost SAS provozuje také velmi oblíbené lety s mezipřistáním v severonorském Tromsø. Z tohoto města za polárním kruhem zabere samotný skok na Špicberky už jen příjemnou hodinu a půl.
Pokud letíte z Prahy nebo Vídně, budete muset vždy přestupovat minimálně jednou. Rezervaci letenek doporučuji řešit s obrovským předstihem, klidně i 330 dní dopředu, kdy se otevírají rezervační systémy. Kapacity letadel do Longyearbyenu jsou totiž striktně omezené a v jarních měsících, kdy vrcholí sezóna sněžných skútrů, bývají ty nejlepší termíny naprosto beznadějně vyprodané.
2. Proč si vždy nechat „buffer“ den
Počasí v Arktidě je nevyzpytatelné a dokáže bez milosti zrušit i ty nejlépe naplánované itineráře. Lety na Špicberky jsou silně závislé na aktuální viditelnosti a síle větru. Není vůbec výjimečné, že letadlo z Osla doletí až nad Longyearbyen, ale kvůli husté mlze nemůže bezpečně přistát. Po hodině kroužení nad fjordem se pilot prostě omluví a vrátí se i s cestujícími zpět na pevninu.
Pokud máte na Špicberkách navazovat na drahou expediční plavbu nebo máte zarezervovaný několikadenní výlet se psím spřežením, nikdy neleťte na úplně poslední chvíli. Cestovatelská fóra jsou plná smutných příběhů lidí, kteří kvůli zpožděnému letu zmeškali odjezd své lodi a přišli tak o stovky tisíc korun. Ideální strategií je přiletět do Longyearbyenu o jeden až dva dny dříve.
Tento takzvaný buffer den můžete skvěle využít k aklimatizaci na mrazivé teploty. Zajděte se podívat do Svalbard Museum, kde za vstupenku dáte 160 NOK a projdete celou historii souostroví od velrybářů po horníky. Čas se dá zkrátit i v North Pole Expedition Museum, které mapuje závod vzducholodí o severní pól. Pokud se vám navíc při přestupu zpozdí zavazadla, budete mít alespoň čas počkat na další let, případně si nakoupit teplé oblečení v místních obchodech.
3. Doklady a záludnosti Svalbardské smlouvy
Špicberky mají ve světě naprosto unikátní právní postavení, které pramení ze staré mezinárodní dohody. Podle takzvané Svalbardské smlouvy z roku 1920 nevyžaduje Norsko pro vstup na souostroví žádné vízum, a to bez ohledu na vaši národnost. Můžete zde dokonce neomezeně dlouho žít a pracovat, pokud se dokážete sami uživit a najdete si vlastní bydlení. Zajímavostí je, že tehdejší Československo smlouvu podepsalo už v roce 1930.
Má to ale jeden zásadní háček, na který turisté při plánování cesty často zapomínají. Svalbard není součástí schengenského prostoru ani Evropského hospodářského prostoru. Abyste se sem dostali, musíte projít klasickou pasovou kontrolou při odletu z Osla nebo Tromsø, čímž formálně opouštíte hranice Schengenu. Totéž vás čeká samozřejmě i při cestě zpět.
Ačkoliv norské úřady teoreticky uznávají národní občanské průkazy zemí EU, v praxi se všude důrazně doporučuje klasický cestovní pas. Letecké společnosti SAS i Norwegian ho často přímo vyžadují a místní guvernér před cestováním na občanku varuje. S občanským průkazem byste totiž mohli mít naprosto zbytečné problémy při řešení nouzových situací, proto svůj pas rozhodně nenechávejte ležet doma v šuplíku.
4. Pojištění a nová drsná pravidla pro rok 2026
Běžná modrá kartička evropského pojištěnce (EHIC) vám tady bude lidově řečeno k ničemu. Pravidla Evropské unie se na souostroví vůbec nevztahují a místní malá nemocnice v Longyearbyenu řeší pouze akutní případy. Neexistuje tu porodnice, žádná složitá chirurgie ani dlouhodobá péče. Jakýkoliv vážnější zdravotní problém vyžaduje okamžitý letecký transport na norskou pevninu do Tromsø, což se bez kvalitního pojištění neuvěřitelně prodraží.
Vaše cestovní pojištění musí navíc krýt i pátrací a záchranné akce, které jsou známé pod zkratkou SAR. Arktická příroda neodpouští chyby a výjezd záchranné helikoptéry do odlehlého fjordu stojí astronomické částky. Pokud jedete na organizovaný výlet s místní certifikovanou agenturou, toto speciální pojištění obvykle řeší oni v rámci ceny výletu.
Pro nezávislé cestovatele ale platí od ledna 2026 nová přísná pravidla. Pokud se chcete vydat mimo vyznačenou zónu kolem města na vlastní pěst, musíte svůj plán nahlásit guvernérovi minimálně 4 týdny předem. Součástí žádosti musí být i doložení obrovské finanční garance na případnou záchrannou akci. Například pro nejběžnější zónu A musíte prokázat krytí ve výši 120 000 norských korun.
5. Letiště Longyearbyen a transfer do města
Přistávací dráha letiště Svalbard lufthavn je postavena na věčně zmrzlé půdě přímo u břehu ledového fjordu, a už jen sestup nad zasněženými štíty stojí za místo u okénka. Letiště je opravdu velmi malé, efektivní a nachází se jen pár kilometrů od centra samotného města. Hned u výdeje zavazadel vás přivítá ikonický vycpaný lední medvěd, který je suverénně nejoblíbenějším místem pro první dovolenkové fotografie.
Nejjednodušším způsobem, jak se dostat s kufry do hotelu, je využít oficiální letištní autobus zvaný flybuss. Ten jezdí ve spolehlivé návaznosti na každý přílet i odlet a objíždí poctivě všechny hlavní hotely a penziony v obci. Jednosměrná jízdenka stojí zhruba 100 NOK (asi 210 Kč), ale výhodnější zpáteční lístek vás vyjde na 170 NOK (cca 360 Kč). Nezapomeňte, že v autobuse zaplatíte pouze platební kartou.
Pokud hodně spěcháte nebo cestujete ve větší skupině přátel, můžete bez problémů využít místní taxislužbu. Jízda do centra trvá pouhých pět až deset minut a vyjde vás zhruba na 150 až 250 NOK (přibližně 320 až 530 Kč). Autopůjčovny zde sice fungují, ale pronájem auta nedává absolutně žádný smysl. Celá silniční síť měří jen něco málo přes 40 kilometrů a nikam za hranice města po ní stejně nedojedete.
6. Jarní sezóna: Březen a duben jako absolutní vítěz
Kdy je vlastně nejlepší vyrazit na daleký sever? Podle zkušeností místních průvodců je absolutním vrcholem turistické sezóny jednoznačně duben. V tomto měsíci už je všude dostatek denního světla, ale krajina je stále hluboce zamrzlá a pokrytá silnou vrstvou sněhu. Je to naprosto ideální čas pro dlouhé celodenní výlety na sněžných skútrech k Tempelfjordu a parádní jízdy se psím spřežením.
Velmi magickým obdobím je také přelom února a března, kdy se po dlouhé polární noci vrací slunce. Přímo v Longyearbyenu se každoročně 8. března slaví tradiční Sluneční festival (Solfest), kdy sluneční paprsky poprvé dopadnou na schody staré nemocnice. Obloha se v tomto období barví do odstínů pastelové modři a růžové, kvůli kterým sem fotografové jezdí cíleně.
Počítejte ale s tím, že březen bývá statisticky vůbec nejchladnějším měsícem v celém roce. Denní teploty běžně padají k mrazivým -20 až -30 °C a ledový vítr pocitovou teplotu ještě výrazně snižuje. Právě brzy na jaře jsou také nejlepší podmínky pro návštěvu úchvatných ledovcových jeskyní, do kterých se dostanete buď pěšky, nebo speciální sněžnou rolbou.
7. Květnová past a letní sezóna plaveb
Květen je na Špicberkách velmi zvláštním přechodným obdobím, před kterým cestovatelská fóra často důrazně varují. Sníh v okolí města začíná pomalu tát a mění se v hluboké bláto, ale mořské fjordy jsou stále ještě pevně zamrzlé. Výletní lodě se tak nemohou dostat k ledovcovým čelům a skútrová sezóna kvůli tajícímu ledu naopak pomalu končí. Pokud sem vyrazíte začátkem května, riskujete, že nebudete moci dělat naplno ani letní, ani zimní aktivity.
Skutečné polární léto propuká naplno v červnu a trvá až do konce srpna. Zhruba od 20. dubna do 23. srpna zde panuje fenomén půlnočního slunce, což znamená, že slunce vůbec nezapadá za obzor. Teploty se v létě pohybují nejčastěji mezi příjemnými 3 až 7 °C, výjimečně mohou vystoupat k deseti stupňům. Pro klidný spánek si do kufru rozhodně přibalte kvalitní masku na oči, jinak neusnete.
Léto je hlavní sezónou pro lodní výlety, treking a pozorování divokých zvířat. Můžete vyrazit na plavbu do opuštěného ruského města Pyramiden nebo vyhlížet běluhy u ledovcových stěn. Od roku 2025 zde ale platí velmi přísná pravidla ochrany přírody. Výletní lodě smí mít na palubě maximálně 200 pasažérů, musí dodržovat odstup 300 až 500 metrů od ledních medvědů a létání s drony je v národních parcích zcela zakázáno.
8. Polární noc a mýtus o polární záři
Od poloviny listopadu do konce ledna vládne na souostroví temná polární noc. Slunce se vůbec neobjeví nad horizontem a i v pravé poledne je venku tma jako v pytli. Zkušenosti cestovatelů hovoří naprosto jasně. Listopad je pro návštěvu pravděpodobně tím nejtěžším a nejméně přívětivým měsícem v roce, protože silně fouká a chybí sníh pro zimní aktivity. Pokud už musíte jet v zimě, vyrazte alespoň na prohlídku uhelného dolu číslo 3.
Mnoho turistů sem v zimě létá s vidinou dokonalé polární záře, ale čeká je zklamání. Pravdou totiž je, že Špicberky leží pro pozorování aurory borealis příliš daleko na severu. Hlavní pás polární záře se často nachází mnohem jižněji nad severní Skandinávií. Pokud je vaším hlavním cílem tančící zelená obloha, doporučuji vám vyrazit raději do norského Tromsø, kde budete mít mnohem větší šanci na úspěch.
Zima na Špicberkách má ale jednu naprosto fascinující výjimku. Během hluboké polární noci je zde taková tma, že můžete polární záři pozorovat i v pravé poledne. Longyearbyen je totiž jediné obydlené místo na planetě, kde tento fenomén takzvané denní aurory můžete reálně zažít. Je to spíše zajímavost pro nadšence, ale pokud vám bude přát štěstí na jasnou oblohu, uvidíte něco zcela unikátního.
9. Co si sbalit na arktickou expedici
Základem přežití v drsné Arktidě je promyšlený systém vrstvení oblečení. Ať už jedete v zimě nebo v létě, zapomeňte na jednu obří neforemnou bundu. Raději vsaďte na kvalitní termoprádlo z merino vlny, izolační fleecovou vrstvu a naprosto větruodolnou vnější slupku. Vítr je zde totiž vaším největším nepřítelem a snadno z běžných -10 °C vykouzlí pocitových -25 °C během pár minut.
V letních měsících se připravte na to, že arktická tundra dokáže být neuvěřitelně mokrá a plná zrádného bláta. Kvalitní nepromokavé turistické boty jsou naprostou nutností, protože se budete při výletech často brodit mělkými potoky a rozmoklým sněhem. Běžné tenisky do města vám tady promoknou naskrz už během prvních deseti minut procházky.
Místní zajímavostí, na kterou turisté často nejsou připraveni, je přísné pravidlo zouvání bot ve vnitřních prostorách. V Longyearbyenu se boty povinně zouvají v hotelech, v muzeích, v knihovně i v turistickém infocentru. Je to stará tradice z dob těžby, aby se černý uhelný prach nenosil dovnitř. Vezměte si proto s sebou dostatek teplých a čistých ponožek, ve kterých budete trávit spoustu času.
10. Alkoholová kvóta a rezervace měsíce předem
Nakupování na Špicberkách má svá velmi specifická a mnohdy úsměvná pravidla. Celé souostroví je bezcelní zónou, což v praxi znamená, že outdoorové vybavení a elektronika zde bývají znatelně levnější než v pevninském Norsku. Čerstvé potraviny se sem ale musí složitě dovážet letadlem, takže za obyčejná jablka nebo čerstvé mléko si naopak pořádně připlatíte. Vaření z místního dobře zásobeného supermarketu se přesto vyplatí.
Největší kuriozitou je jednoznačně prodej alkoholu. V místním supermarketu Svalbardbutikken najdete oddělení Nordpolet, kde platí přísný přídělový systém. Jako turisté musíte u pokladny předložit svůj palubní lístek z letadla, jinak vám tvrdý alkohol ani pivo prostě neprodají. Víno je z těchto historických kvót naštěstí vyjmuto, takže si ho můžete koupit bez omezení.
Poslední a možná nejdůležitější radou je včasné plánování. Oblíbené výlety k ledovcům, plavby za mroži nebo jízdy se psím spřežením bývají v hlavní sezóně vyprodané i dlouhé měsíce dopředu. Kapacity certifikovaných průvodců jsou totiž striktně omezené a nelze je nijak nafouknout. Od roku 2027 navíc musí mít všichni průvodci oficiální státní certifikaci, což místa na výletech ještě více omezí.
Kde se ubytovat a orientační ceny (2026)
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Cenová hladina na Špicberkách je vysoká i na běžné norské poměry a ubytování tvoří společně s výlety největší položku rozpočtu. Neexistuje tu žádné Airbnb v podobě levných chatek, spát budete převážně v klasických hotelech nebo penzionech. Výběr ubytování přímo ovlivňuje, jak moc se nachodíte v mrazu a větru, protože město je roztažené v dlouhém údolí. Pojďme se podívat na konkrétní tipy podle vašeho rozpočtu.
Pokud hledáte cenově dostupnější variantu a nevadí vám delší procházky, vyrazte do čtvrti Nybyen na horním konci údolí. Nejlevnější postele najdete v penzionu Gjestehuset 102, kde vás pokoj pro dva vyjde zhruba na 150 až 180 eur za noc. Čtvrť je bezpečná, ale do centra plného restaurací půjdete zhruba třicet minut pěšky. Hned vedle stojí populární tříhvězdičkový hotel Coal Miners‘ Cabins, který sídlí v krásně zrekonstruovaných bývalých hornických ubytovnách.
Pro ty, kteří chtějí bydlet přímo v centru dění, doporučuji Basecamp Hotel. Nabízí naprosto úžasnou trapperskou atmosféru plnou naplaveného dřeva a kůží, takže si budete připadat jako na opravdové polární expedici. Hned naproti stojí Radisson Blu Polar Hotel Spitsbergen, který se pyšní titulem nejsevernějšího full-service hotelu na světě a nabízí úžasné venkovní vířivky s výhledem na hory.
Pokud hledáte luxus a špičkovou gastronomii, jasnou volbou je Funken Lodge. Tento butikový hotel leží mírně v kopci nad centrem města a nabízí prvotřídní služby. Při špatném počasí možná oceníte, že vůbec nemusíte chodit ven, protože jejich hotelová restaurace vaří naprosto fantasticky a nabízí i skvělá vegetariánská menu.
Značnou část rozpočtu spolknou povinné organizované výlety, protože bez zaplaceného průvodce s puškou se za hranice města zkrátka nedostanete. Zde je orientační přehled nákladů pro představu (kurz počítejte zhruba 2,1 Kč za 1 NOK):
- Zpáteční letenka z Osla (SAS/Norwegian): 2 800 až 3 500 NOK (cca 6 000 – 7 500 Kč)
- Jedna noc v hotelu (střední třída pro dva): 1 500 až 2 500 NOK (cca 3 200 – 5 300 Kč)
- Letištní autobus (zpáteční): 170 NOK (cca 360 Kč)
- Celodenní výlet na sněžných skútrech: 3 500 až 4 500 NOK (cca 7 500 – 9 500 Kč)
- Plavba lodí k ledovci nebo do Pyramidenu: 2 300 až 2 900 NOK (cca 4 800 – 6 100 Kč)
- Návštěva ledovcové jeskyně: 1 300 NOK (cca 2 800 Kč)
- Hlavní chod v běžné restauraci: 250 až 400 NOK (cca 530 – 850 Kč)
- Pivo v restauraci / v obchodě (tax-free): 130 NOK / od 17 NOK (cca 280 Kč / 35 Kč)
Na krátký čtyřdenní pobyt doporučuji vyčlenit zhruba 40 000 až 50 000 Kč na osobu (včetně letenek, ubytování a alespoň dvou pořádných výletů). Pokud chcete ušetřit, skvěle zásobený místní supermarket Svalbardbutikken vám umožní vařit si vlastní jídla, ušetřené peníze pak můžete investovat do lepších zážitků v terénu.
Kam dál
Pokud vás arktický sever láká, připravila jsem pro vás další průvodce, které vám pomohou s plánováním. Přečtěte si, co všechno můžete na Špicberkách vidět a zažít, nebo se ponořte do detailů samotného hlavního města v článku Longyearbyen: co vidět.
Pro ty, kteří uvažují o vodní cestě, doporučuji podrobný přehled Výlety a plavby na Špicberkách. Jestliže vás víc zajímá polární záře, zjistěte, proč je lepší vyrazit na pevninu do Tromsø: brána za polární září. A pro obecný přehled o skandinávském podnebí se podívejte na článek Kdy jet do Norska: norské počasí.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v NorskuHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut v Norsku →Často kladené otázky
Tady jsou odpovědi na otázky, které si před cestou na Špicberky klade skoro každý.
Potřebuji pro cestu na Špicberky vízum?
Nepotřebujete. Díky Svalbardské smlouvě z roku 1920 sem mohou občané všech smluvních států cestovat bez víza, přičemž Československo tuto dohodu podepsalo už v roce 1930. Musíte ale projít pasovou kontrolou při odletu z pevninského Norska, protože Špicberky nejsou v Schengenu.
Stačí mi občanský průkaz, nebo musím mít pas?
Formálně mohou občané EU cestovat i na občanský průkaz, ale letecké společnosti i guvernér Špicberků důrazně doporučují mít u sebe platný cestovní pas. Bez něj byste mohli mít obrovské problémy při případných mimořádných situacích, jelikož ostrovy leží mimo Evropský hospodářský prostor.
Platí na Špicberkách evropská karta pojištěnce (EHIC)?
Neplatí. Souostroví vůbec nepatří do Evropského hospodářského prostoru a místní nemocnice řeší jen to nejnutnější. Musíte si proto sjednat kvalitní komerční cestovní pojištění, které pokrývá i případné pátrací a záchranné akce (Search and Rescue).
Jak dlouho trvá let a kolik stojí letenka?
Přímý let z Osla trvá necelé 3 hodiny, z Tromsø jste na místě dokonce už za hodinu a půl. Zpáteční letenka z Osla se obvykle pohybuje v rozmezí 6 000 až 7 500 Kč, v závislosti na ročním období a předstihu, s jakým rezervujete. V létě létají linky i sedmkrát týdně.
Kdy je na Špicberkách největší tma a zima?
Největší tma panuje od poloviny listopadu do konce ledna, kdy slunce vůbec nevyjde nad obzor (polární noc). Nejchladnějším měsícem bývá statisticky překvapivě až březen, kdy denní teploty běžně padají k extrémním -20 až -30 °C.
Kdy je nejlepší vyrazit za polární září?
Ačkoliv je polární noc na Špicberkách dokonale temná, souostroví leží pro spolehlivé pozorování aurory borealis už příliš daleko na severu. Mnohem vyšší šanci na nádherné světelné divadlo budete mít v pevninském norském Tromsø, které leží přímo pod aurorálním oválem.
Kdy je nejlepší čas na pozorování ledních medvědů?
Největší šanci máte v letních měsících (červenec a srpen) během expedičních plaveb kolem souostroví. Pamatujte ale, že medvědi jsou divoká zvířata, nesmí se aktivně vyhledávat a od roku 2025 musí lodě striktně dodržovat přísný odstup minimálně 300 až 500 metrů.
Jak moc dopředu musím rezervovat hotely a výlety?
Ideálně hned několik měsíců předem. Jarní sezóna (březen a duben) a vrcholné léto (červenec) bývají v Longyearbyenu vyprodané neuvěřitelně dlouho dopředu. Kapacity průvodců na sněžné skútry nebo lodní výlety jsou velmi omezené a nedají se nijak navýšit.
