Rybaření v Norsku je snem mnoha rybářů, protože v moři můžete lovit zadarmo a bez jakékoliv povolenky, což z této země dělá absolutní ráj pro milovníky tohoto sportu. Pokud se ale chystáte vyrazit na sever s vidinou mrazáku narvaného k prasknutí, musím vás hned na začátku trochu přibrzdit, protože od roku 2025 a 2026 platí nejpřísnější pravidla v historii. Norská vláda se rozhodla tvrdě zakročit proti přelovování a organizovanému pašování rybího masa, takže se rapidně snížily vývozní kvóty, zavedlo se povinné denní hlášení úlovků a na hranicích i trajektech probíhají masivní kontroly, které končí astronomickými pokutami. Tahle pravidla si zaslouží projít pěkně po jednom — jinak riskujete, že na hranicích zaplatíte víc, než jste za celou dovolenou utratili.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 1 Rybářská loď v norském fjordu](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-01.jpg)
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
Pokud se vám zrovna nechce louskat všechny odstavce a hledáte jen to hlavní, připravila jsem pro vás rychlý výcuc. Tohle jsou ty nejdůležitější body, které potřebujete vědět, než nahodíte udici.
- V moři lovíte zdarma: Nepotřebujete žádný rybářský lístek, ale smíte používat pouze ruční náčiní (prut, přívlač) a musíte dodržovat vzdálenost minimálně 100 metrů od lososích farem.
- Nová vývozní kvóta 2026: Z Norska si smíte odvézt maximálně 15 kg ryb nebo filetů na osobu (a od roku 2027 to bude už jen 10 kg), nanejvýš dvakrát za rok. Éra dodávek plných mrazáků je definitivně za námi.
- Nutnost registrovaného kempu: Abyste si mohli ryby vůbec odvézt domů, musíte být ubytovaní v oficiálně registrovaném podniku (turistfiskebedrift), který vaše úlovky denně hlásí úřadům. Kdo loví na vlastní pěst takzvaně na divoko, nesmí vyvézt ani gram.
- Trofejní ryba zrušena: Dřívější výjimka na jednu velkou trofejní rybu navíc ke kvótě už neplatí, vše se dnes nekompromisně počítá do celkového patnáctikilového limitu.
- Likvidační pokuty na hranicích: Za pašování ryb nad limit hrozí základní pokuta 8 000 NOK plus 200 NOK za každý další kilogram, přičemž celníci běžně kontrolují i trajekty do Dánska a Německa.
- Vnitrozemí se platí vždy: Pokud vyrazíte na jezera nebo řeky, potřebujete místní povolenku z portálu inatur.no, a pro lov lososa navíc státní poplatek fiskeravgift ve výši 338 NOK.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 2 Mořské rybaření je v Norsku zdarma](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-02.jpg)
10 věcí, které musíte vědět o rybaření v Norsku
Tady jsou věci, které si před odjezdem fakt přečtěte, protože vás ušetří od nepříjemných překvapení na hranicích i na vodě. Od přesných vývozních limitů přes minimální míry až po orientační ceny za pronájem chaty, abyste přesně věděli, co vás na severu čeká.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 3 S prutem z břehu bez povolenky](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-03.jpg)
1. Mořské rybaření je zdarma, ale s jasnými mantinely
Norové to mají jednoduše: moře patří všem, a proto v něm turisté mohou lovit bez jakýchkoliv poplatků nebo státních licencí. Má to ale svá striktní pravidla, protože jako cizinci bez trvalého pobytu v Norsku smíte používat výhradně ruční náčiní, což v praxi znamená klasický prut, ruční šňůru, přívlač nebo pilker. Je naprosto zakázáno používat jakékoliv sítě, vrše, pasti nebo takzvané dlouhé šňůry (longlines), které jsou vyhrazené pouze profesionálním místním rybářům.
Velký pozor si musíte dávat v okolí obřích akvakultur, kde se chovají lososi, protože zákon nařizuje dodržovat vzdálenost minimálně 100 metrů od nejbližší farmy při samotném lovu. S lodí se pak nesmíte přiblížit na méně než 20 metrů ke konstrukcím a kotvícím lanům, abyste nenarušili provoz nebo nepoškodili sítě. Dalším absolutním pravidlem je přísný zákaz prodeje vašeho úlovku, vše, co z moře vytáhnete, slouží výhradně pro vaši osobní spotřebu na místě nebo pro legální vývoz v rámci kvóty.
💡 Tip: Podměrečné ryby musíte okamžitě a co nejšetrněji pustit zpět do vody. Pokud je ryba natolik poraněná, že by nepřežila, musíte si ji ponechat a započítat do svého denního úlovku, proto se doporučuje používat háčky bez protihrotu, pokud lovíte v oblastech s velkým výskytem malých ryb.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 4 Vývozní kvóta 2026: 15 kg filetů na osobu](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-04.jpg)
2. Vývozní kvóta klesla v roce 2026 na pouhých 15 kg
Tohle je pravděpodobně ta nejdůležitější informace z celého článku, protože od 1. ledna 2026 platí nová, mnohem přísnější vývozní kvóta ve výši 15 kg ryb nebo rybích výrobků na osobu. Ještě do konce roku 2025 bylo možné odvézt 18 kg, ale norská vláda se rozhodla limity postupně utahovat a už teď je schváleno, že od roku 2027 klesne tento limit na pouhých 10 kg. Tuto kvótu můžete navíc využít maximálně dvakrát za jeden kalendářní rok, takže éra, kdy se do střední Evropy vozily dodávky plné mrazáků, definitivně skončila.
Aby to nebylo tak jednoduché, kvótu smí čerpat pouze osoba starší 12 let a musíte ji přes hranice vézt osobně. Není tedy možné, abyste do auta naložili ryby za kamaráda, který letí domů letadlem, protože při případné celní kontrole se musí fyzicky prokázat všichni lidé, na které je vývozní doklad vystaven. Zcela zrušena byla také oblíbená výjimka na takzvanou trofejní rybu, kterou si dříve rybáři vozili v celku navíc ke kvótě, takže dnes se i ten největší ulovený halibut nemilosrdně počítá do vašich patnácti kilogramů.
💡 Tip: Vývozní kvóta se vztahuje výhradně na mořské ryby. Pokud byste měli platnou povolenku a legálně ulovili lososa, pstruha nebo sivena ve vnitrozemí, tyto sladkovodní a anadromní ryby mají svůj vlastní celní režim a do patnáctikilového mořského limitu se nezapočítávají.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 5 Registrované turistfiske podniky půjčují lodě i váží úlovky](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-05.jpg)
3. Registrované podniky (turistfiske) jsou naprostou nutností
Abyste si mohli těch zmíněných 15 kilogramů filetů vůbec odvézt domů, musíte svůj pobyt strávit v oficiálně registrovaném turistfiske podniku, což je kemp nebo pronajímatel, který je zapsaný v registru norského ředitelství rybolovu (Fiskeridirektoratet). Pokud jedete na divoko s vlastním stanem, chytáte ze břehu, nebo si pronajmete chatu od soukromníka, který není v registru, vaše vývozní kvóta je přesně 0 kg a nesmíte přes hranice převézt vůbec nic.
Tyto registrované kempy mají od srpna 2025 povinnost hlásit úlovky svých hostů na denní bázi, což v praxi znamená, že po každém návratu z moře musíte správci kempu nahlásit, co jste chytili (nebo že jste nechytili nic). Teprve po odeslání tohoto elektronického hlášení úřadům vám kemp smí vystavit standardizovaný vývozní doklad, ten je nově striktně individuální (vaše jméno, datum narození, IČO podniku), a bez něj se na hranicích s rybami v kufru raději vůbec neukazujte.
💡 Tip: Jak poznáte, že je kemp oficiálně registrovaný? Seriózní ubytovatelé a české cestovní kanceláře se touto registrací aktivně chlubí na svých webech pod označením „registrert turistfiskebedrift“. Kompletní seznam všech schválených podniků si navíc můžete snadno ověřit ve veřejné databázi na stránkách fiskeridir.no.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 6 Treska: na severu platí minimální míra 55 cm](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-06.jpg)
4. Minimální míry a chráněné druhy (Tabulka)
Norové berou ochranu ryb fakt vážně a minimální míry pravidelně aktualizují, takže pokud si nejste jistí, jestli ta ryba měří dost, pusťte ji. Jinak se koukejte na tohle. Velká změna proběhla u oblíbené tresky obecné (torsk), kde se severně od 62. rovnoběžky (pokud lovíte blízko břehu uvnitř 4 námořních mil) zvýšila minimální míra na 55 cm, aby se ochránila zranitelná pobřežní populace.
| Druh ryby | Minimální míra | Specifická oblast a poznámka |
|---|---|---|
| :— | :— | :— |
| Treska obecná (torsk) | 55 cm | Severně od 62° s. š. UVNITŘ 4 námořních mil od základní linie. |
| Treska obecná (torsk) | 44 cm | Severně od 62° s. š. VNĚ 4 námořních mil (dále na otevřeném moři). |
| Treska obecná (torsk) | 40 cm | Jižně od 62° s. š. (s výjimkou Oslofjordu, kde platí úplný zákaz). |
| Halibut / Platýs (kveite) | 84 cm | Platí pro celou zemi. Pozor: kusy nad 2 metry se musí pustit zpět, jedná se o důležité plodnice. |
| Platýs černý (blåkveite) | 45 cm | Platí plošně pro celou zemi. |
| Okouník (uer) | 32 cm | Uvnitř 12 námořních mil (na volném moři je to 30 cm). |
| Treska bezvousá (hvitting) | 32 cm | Platí plošně pro celou zemi. |
| Sajda (sei), makrela | Bez míry | Pro rekreační rybáře není stanovena minimální velikost. |
Zcela specifickou kategorií jsou celoročně chráněné druhy, kam patří ostroun obecný, žralok veliký, mník modrý, tuňák obecný nebo úhoř říční. Zvláštní pozornost věnujte také zimnímu hájení halibuta, které na severu obvykle trvá zhruba od Vánoc do 20. dubna, a úplnému zákazu lovu tresky v Oslofjordu, kde byly od roku 2026 vyhlášeny hned tři rozsáhlé no-take zóny, ve kterých nesmíte lovit vůbec nic.
💡 Tip: Vždy u sebe na lodi mějte spolehlivý metr a tabulku měr si stáhněte do telefonu. Pokud si nejste jistí druhem ryby nebo její velikostí, je nejlepším a nejetičtějším řešením vrátit ji zpět vodě.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 7 Hranice u Svinesundu: celníci váží každé kilo filetů](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-07.jpg)
5. Kontroly na hranicích a likvidační pokuty
Pokud si myslíte, že těch pár kilo filetů navíc schováte mezi oblečení a celníci si ničeho nevšimnou, hrajete ruskou ruletu s vlastním bankovním účtem. Norská celní správa (Tolletaten) nasadila obrovské prostředky do boje proti pašování a běžně kontroluje nejen pozemní přechody do Švédska a Finska, ale také všechny trajekty do Dánska a Německa, kde mají k dispozici mobilní rentgeny a speciálně vycvičené psy.
Sazby za překročení kvóty jsou naprosto drakonické. Základní bloková pokuta činí 8 000 NOK a k tomu se přičítá 200 NOK za každý započatý kilogram ryby nad limit, přičemž vám celníci pochopitelně zabaví kompletně celý úlovek, včetně toho legálního. Norská média (například stanice NRK nebo TV2) pravidelně informují o reálných případech, kdy neukáznění turisté odjížděli v slzách. V roce 2025 dostal řidič s více než 200 kg ryb pokutu 50 000 NOK, a nedávno u rekordního záchytu padla dokonce neuvěřitelná pokuta 224 000 NOK (téměř půl milionu korun), což už hraničí s trestním stíháním.
💡 Tip: Celníci mají právo zkontrolovat každý kout vašeho auta, karavanu i střešního boxu. Nesnažte se s nimi hádat ani smlouvat, pokuty se udělují na místě a v případě nezaplacení vám mohou zabavit vozidlo.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 8 Horská jezera: povolenka přes inatur.no](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-08.jpg)
6. Vnitrozemí a jezera: Kde se platí státní poplatek
Jakmile opustíte slané vody oceánu a vydáte se k norským řekám nebo horským jezerům, ocitáte se ve zcela jiném legislativním světě, kde se za rybaření platí naprosto vždy. Tento systém se skládá ze dvou odlišných vrstev, které se českým návštěvníkům velmi často pletou, takže si je musíme jasně vysvětlit, abyste předešli problémům s místními porybnými.
Tou první vrstvou je státní poplatek zvaný fiskeravgift, který pro rok 2026 činí 338 NOK. Tento poplatek je povinný POUZE tehdy, pokud se chystáte lovit anadromní druhy ryb, tedy lososa, mořského pstruha a mořského sivena v řekách. Platí se online přes portál ředitelství životního prostředí (Miljødirektoratet) a platí pro celou zemi. Pokud ale jedete chytat jen obyčejné pstruhy potoční nebo štiky na běžné horské jezero, tento státní poplatek nepotřebujete, protože byl pro sladkovodní ryby zrušen už v roce 2002.
Druhou vrstvou je pak místní povolenka (fiskekort), kterou si musíte koupit od konkrétního vlastníka vody, a to už platí úplně pro všechna jezera a řeky. Většinu těchto povolenek dnes seženete jednoduše online na portálu inatur.no, případně na lokálních benzínkách či v kempech. Ceny za denní chytání pstruhů na běžných jezerech jsou velmi přívětivé a obvykle se pohybují v řádech desítek až nižších stovek norských korun za den.
💡 Tip: Pokud plánujete kempovat na státní půdě, zvažte koupi celoroční karty Norgeskort od organizace Statskog, která pokrývá tisíce jezer napříč národními parky jako Femundsmarka nebo Saltfjellet a vyjde mnohem levněji než kupování jednotlivých denních povolenek.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 9 Lososí farmy ve fjordech patří k příčinám krize divokého lososa](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-09.jpg)
7. Krize lososa a slavné řeky
Lov lososa v norských řekách bývala skutečná královská disciplína, a taky pořádně drahá záležitost. Jenže dnes to vypadá bledě: návraty lososů z moře klesly na historická minima a úřady musely sáhnout k radikálním krokům. Už v červnu 2024 bylo ze dne na den kompletně zavřeno 33 lososích řek, a restrikce pokračovaly i v letech následujících, kdy se slavné řeky jako Gaula nebo Orkla uzavíraly dokonce uprostřed hlavní letní sezóny.
Pokud se přesto rozhodnete zkusit štěstí na některé z otevřených řek ve středním Norsku (Trøndelag), připravte se na složitý proces. Kromě státního poplatku si musíte přes portál elveguiden.no zakoupit konkrétní zónu, takzvaný beat. Ceny se dramaticky liší, od několika stovek NOK za den na sdílených úsecích až po desítky tisíc korun za exkluzivní soukromé revíry s ubytováním. Zcela samostatnou kapitolou je legendární řeka Alta na dalekém severu, kam se běžný smrtelník téměř nedostane, protože drtivá většina licencí je losována jen pro místní obyvatele.
💡 Tip: Před cestou za lososy je naprosto kritické sledovat aktuální informace na webu miljodirektoratet.no, protože pravidla se kvůli ochraně přírody mohou změnit klidně přes noc a vaše předem zaplacená povolenka může propadnout kvůli plošnému zákazu lovu.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 10 Zimní lov tresky skrei u Lofot](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-10.jpg)
8. Kdy vyrazit: Zimní skrei vs. letní pohoda
Výběr správného ročního období zásadně ovlivní to, co nakonec uvidíte na konci svého prutu, protože rybolov v Norsku má velmi specifický kalendář. Absolutním vrcholem pro zkušené mořské vlky je období od ledna do dubna, kdy ke břehům severního Norska (Lofoty, Vesterály, Senja) připlouvá migrující arktická treska zvaná skrei. V těchto měsících se běžně chytají kapitální kusy s váhou 15 až 30 kilogramů, ale musíte se připravit na mimořádně drsné zimní počasí, sněhové vánice a velmi krátké dny, které omezují čas strávený na vodě.
Pro většinu běžných návštěvníků je proto daleko příjemnější letní sezóna od června do začátku září. V tomto období vládne na severu půlnoční slunce, takže můžete na vodu vyrazit klidně ve dvě ráno za naprostého bezvětří, loví se oblíbení halibuti, aktivní jsou hejna obrovských sajd (tresek tmavých) a do řek zároveň táhnou lososi. Kdo hledá klid a nechce bojovat s davy, může zkusit září nebo říjen, protože atmosféra je úplně jiná, jen počítejte s tím, že spousta menších kempů koncem října na zimu zavírá.
💡 Tip: Pokud jedete primárně za obřím halibutem, zkušení místní průvodci se shodují, že vůbec nejlepší šance na úlovek velkého platýse přichází v srpnu a září, kdy je voda nejteplejší a ryby se stahují na mělčí písečné lavice.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 11 Termooblek a vesta: na malé lodi povinnost rozumu](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-11.jpg)
9. Bezpečnost na moři a kapitánské průkazy
Severní oceán neodpouští chyby a bezpečnost musí být na palubě vždy absolutní prioritou. Norské počasí se dokáže změnit během pouhých dvaceti minut, takže neustálé sledování předpovědi na aplikaci yr.no je naprostou nezbytností. Základním pravidlem pro přežití v arktické vodě (která má i v létě jen 4–10 °C) je kvalitní plovoucí termooblek, protože pád přes palubu v obyčejné bundě znamená fatální podchlazení během několika málo minut. Seriózní kempy tyto obleky běžně půjčují a cestovní kanceláře je přímo vyžadují jako povinnou výbavu.
Druhá věc, na kterou se nás čtenáři hodně ptají: potřebujete na lodi průkaz? Norský zákon mluví jasně: pokud jste se narodili po 1. lednu 1980, potřebujete platný vůdčí průkaz malého plavidla na každou loď, která je delší než 8 metrů NEBO má motor silnější než 25 koňských sil. Vzhledem k tomu, že typické robustní kempové lodě měří kolem 19 stop a mají motory o síle 50 až 115 koní, spadá většina kvalitních plavidel právě do této kategorie, a norské úřady běžně uznávají mezinárodní průkazy (ICC) vydané v Česku.
💡 Tip: Před každým vyplutím na otevřené moře máte povinnost nahlásit správci kempu plánovanou trasu a předpokládaný čas návratu. Mobilní telefon mějte vždy uložený ve stoprocentně vodotěsném obalu a ideálně ho doplňte o vysílačku VHF pro případ nouze v oblastech bez signálu.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 12 Týden na rybářské chatě s lodí](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-12.jpg)
10. Jak vypadá typický rybářský zájezd a kolik stojí
Drtivá většina českých výprav se drží osvědčeného modelu, kdy na sever vyráží parta čtyř až šesti lidí na sedm až deset dní. Nejmasovější destinací pro tyto výpravy zůstává oblast středního Norska, konkrétně ostrovy Hitra a Smøla, zatímco ti, kteří míří za prestižnějšími úlovky a dramatičtější přírodou, jedou mnohem dál na sever na ostrovy Senja, Lofoty nebo Vesterály.
Pokud nechcete řešit vlastní dopravu přes celé Švédsko a opotřebení auta, nabízí se služby specializovaných cestovních kanceláří. Například oblíbená CK Eden nabízí desetidenní zájezdy na ostrov Hitra, kde vás v sezóně 2026 vyjde kompletní balíček na zhruba 14 500 Kč při bydlení v karavanu, až po 21 000 Kč v plně vybaveném apartmánu. V této ceně máte obvykle autobus z ČR, trajekty, ubytování, místo v bezpečné lodi a služby delegáta. Pokud vyrazíte po vlastní ose na sever, pronájem kvalitního domu pro 6 osob se dvěma silnými loděmi na ostrově Senja vyjde orientačně na 47 000 NOK za týden, což se v přepočtu na osobu a po rozpočítání nákladů na benzín dostává do velmi podobných částek.
💡 Tip: S klesajícími vývozními kvótami se výrazně mění i samotný smysl těchto zájezdů. Dnes už se zkrátka nevyplatí jezdit tisíce kilometrů jen proto, abyste naplnili mrazák masem, ale cílem je užít si perfektní sportovní zážitek formou catch & release, večerní posezení s výhledem na fjord a čerstvou večeři přímo z moře.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 13 Norské pobřeží: ceny a pravidla v kostce](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-13.jpg)
Praktické shrnutí a orientační ceny (2026)
Tady jsou čísla, která se vám budou hodit při plánování — norská koruna je teď poměrně slabá, takže přepočet krát 2,1 a hned víte, na čem jste.
- Základní vývozní pokuta: 8 000 NOK (+ 200 NOK za každý kg nad limit).
- Státní poplatek na lososa (Fiskeravgift): 338 NOK na rok.
- Denní povolenka na běžné horské jezero: 50 až 150 NOK.
- Pronájem termoobleku v kempu: cca 500 až 800 NOK na týden.
- Zájezd přes CK (ubytování, autobus, loď): 15 000 až 25 000 Kč na osobu za 10 dní.
- Pronájem průměrné chaty s lodí pro 4 osoby: 20 000 až 35 000 NOK na týden.
- Benzín do lodi na týdenní intenzivní chytání: 2 000 až 4 000 NOK podle síly motoru.
![Rybaření v Norsku: pravidla, vývozní kvóty a povolenky v roce [year] 14 Rybářské chaty rorbu k pronájmu](https://loudavymkrokem.cz/wp-content/uploads/2026/07/spicberky-clanky-rybareni-v-norsku-14.jpg)
Kde složit hlavu: Rybářské chaty a kempy
Pokud nejedete přes cestovku, věnujte výběru kempu opravdovou pozornost. Potřebujete místo, které je registrované v systému Fiskeridirektoratet, jinak si z Norska domů ryby nevezmete. Další výhodou takových kempů je, že disponují výkonnými loděmi, mají profesionální krytou filetárnu s tekoucí vodou a poskytují dostatečně velké mrazáky pro vaši kvótu.
- Vesterály (Kvalita pro náročné): Skvěle hodnocený Vesterålen Kysthotell nabízí parádní základnu s výborně vybavenými loděmi přímo v srdci ostrovů, kde máte ideální přístup k hlubokým vodám pro lov obřích tresek.
- Hitra (Klasika středního Norska): Kousek od Trondheimu najdete komplex Dolmsundet Marina, což je obrovský, profesionálně vedený resort, který je perfektně přizpůsobený středoevropským výpravám, nabízí pronájem silných lodí a obrovskou kapacitu mrazáků.
- Senja (Divoký sever): Pro milovníky drsné přírody a halibuta je fantastickou volbou resort Hamn i Senja, který kombinuje vysoký standard ubytování v apartmánech s prvotřídním servisem pro výjezdy na otevřený oceán.
Kam dál
Pokud vás zajímají další praktické informace o cestování po Skandinávii, sepsali jsme pro vás spoustu dalších užitečných průvodců. Zjistěte, kdy je nejlepší jet do Norska, abyste se vyhnuli nejhoršímu počasí, a určitě si projděte i náš obrovský článek s 50 tipy, co vidět v Norsku.
Pokud se chystáte cestovat vlastním autem, podrobně jsme rozebrali všechny linky a ceny trajektů do Norska, a nezapomeňte se podívat i na detailní rozpis toho, kolik stojí běžná dovolená v Norsku. A jestli přemýšlíte, do jaké konkrétní oblasti vyrazit, inspirujte se našimi průvodci po pohádkovém ostrově Senja nebo klidnějších Vesterálech.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v NorskuHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut v Norsku →Často kladené otázky
Než začnete balit pruty a termoobleky, mrkněte ještě na pár dotazů, které se nám v souvislosti s rybařením v Norsku neustále opakují. Třeba vám to ušetří zbytečné nervy před odjezdem.
Potřebuji v Norsku rybářský lístek na moře?
Ne, rybaření v moři je v Norsku pro všechny návštěvníky zcela zdarma a žádný rybářský lístek k němu nepotřebujete. Můžete chytat z lodi i ze břehu, ale smíte používat výhradně ruční náčiní, jako je prut nebo přívlač, a je přísně zakázáno používat sítě či jiná průmyslová zařízení.
Kolik kilo ryb si smím legálně odvézt domů?
Od 1. ledna 2026 platí nová přísná kvóta, která vám umožňuje vyvézt maximálně 15 kilogramů ryb nebo filetů na osobu. Tuto kvótu můžete využít pouze v případě, že jste chytali v oficiálně registrovaném turistfiske kempu, a platí maximálně dvakrát do roka.
Co mi hrozí, když kvótu na hranicích překročím?
Norská celní správa uděluje za překročení kvóty likvidační pokuty, které začínají na základní sazbě 8 000 NOK, ke které se přičítá dalších 200 NOK za každý započatý kilogram ryb navíc. Zabaven vám bude kompletně celý úlovek a při velkém množství hrozí i trestní stíhání.
Musím svoje úlovky někde hlásit?
Ano, od srpna roku 2025 mají hosté ubytovaní v registrovaných kempech povinnost hlásit své denní úlovky (nebo i to, že nechytili nic) správci ubytování po každém návratu z moře. Bez odeslání tohoto hlášení do centrálního systému vám kemp nesmí vystavit doklad potřebný k vývozu.
Kolik stojí povolenka na vnitrozemská jezera a řeky?
Na řekách s výskytem lososů platíte státní poplatek fiskeravgift, který v roce 2026 činí 338 NOK ročně, a k tomu si musíte koupit drahou místní povolenku. Pokud ale chytáte jen obyčejné pstruhy na horských jezerech, státní poplatek se vás netýká a stačí vám jen denní lístek z portálu inatur.no v řádu desítek norských korun.
Kdy je nejlepší sezóna pro výlet na sever?
Pro lov obřích arktických tresek (skrei) se jezdí v drsných zimních měsících od ledna do dubna na Lofoty a Vesterály. Běžní letní návštěvníci preferují období od června do konce srpna, kdy je stabilnější počasí, dlouhé dny díky půlnočnímu slunci a loví se hlavně halibuti a sajdy.
Započítává se do kvóty i velká trofejní ryba?
Ano, započítává. Norsko před několika lety zrušilo dřívější oblíbenou výjimku, která umožňovala vyvézt jednu velkou trofejní rybu navíc nad stanovený váhový limit. Dnes se i ten největší ulovený kus nekompromisně počítá do celkové patnáctikilové vývozní kvóty.
