České Budějovice: 28 tipů, co dělat a vidět

Do Českých Budějovic jezdím od dětství a poslední roky mě vždy překvapí, jak se z nich stalo moderní a čisté město plné skvělých podniků a kaváren. Má nádherně udržované historické centrum, kde můžete obdivovat kostely, barevné měšťanské domy a prohlédnout si řadu zajímavých soch, které jsou rozesety po městě. České Budějovice jsou ideální destinací pro všechny, kteří milují pivo, historii či chtějí ideální výchozí bod pro výlety po jižních Čechách.

Z Českých Budějovic to totiž máte kousek do České Kanady, Českého Krumlova ale i třeba do Jindřichova Hradce. Pokud plánujete letní dovolenou v jižních Čechách, snadno se odsud dostanete třeba i na Šumavu. V našem článku se dozvíte, co vidět a dělat v Českých Budějovicích i kam zajít na dobré jídlo nebo kávu.

Historie Českých Budějovic

České Budějovice se nachází se na soutoku řek Vltavy a Malše a má více než 94 tisíc obyvatel. Jeho historické centrum bylo v roce 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Nejstarší nálezy z území města sahají až do starší a střední doby kamenné (9000—6000 př. Kr.), kdy bylo území blízko soutoku Vltavy a Malše hustě osídleno. Ve starší době bronzové (asi 2000—1500 př. Kr.) začala systematická kolonizace jižních Čech, včetně Českobudějovické pánve.

Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1261 na strategicky výhodném místě u soutoku Malše a Vltavy. Hlavním důvodem založení města bylo posílit královskou moc v jižních Čechách, a zároveň omezit vliv mocného šlechtického rodu Vítkovců.

Kde se ubytovat v Českých Budějovicích

Za nás můžeme doporučit skvělé apartmány Residence Mariánská, které jsou přímo v centru a je zde i parkování. Apartmány se hodí pro páry i rodiny s dětmi, jsou vybaveny kuchyní a máte zde k dispozici i pračku. Navíc jsou zde povoleny i domácí zvířata, takže můžete vyrazit s pejsky jako my.

Pokud preferujete ubytování hotelového typu se snídaní, doporučujeme Boutique Hotel U Solné brány.

Co vidět a dělat v Českých Budějovicích: Top památky

Pojďme se nyní podívat na to, co byste neměli v Českých Budějovicích minout za památky a atrakce.

Náměstí Přemysla Otakara II.

Prohlídku začněte na náměstí Přemysla Otakara II., které je jedním z největších čtvercových náměstí v České republice, s rozlohou větší než jeden hektar. Toto náměstí nese jméno zakladatele města Českých Budějovic, českého krále Přemysla Otakara II, který město založil roku 1265.

Hlavní zajímavosti náměstí spočívají v 48 barokních a renesančních domech s loubími. Tyto domy patřily nejzámožnějším občanům či šlechticům a stojí na původních středověkých parcelách, s gotickým jádrem. Jejich současná podoba pochází z doby renesanční nebo barokní.

Náměstí Přemysla Otakara II. sloužilo od založení města jako orientační bod, místo pro konání trhů, světských i církevních slavností a poprav. Bludný kámen, jediný pozůstatek původní dlažby, označuje přesnou polohu popraviště a nachází se pár kroků od Samsonovy kašny.

Co se možná během procházky nedozvíte je fakt, že České Budějovice měly dříve v centru tramvaje a dnes to poznáte pouze podle zaoblených rohů náměstí.

Samsonova kašna

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích najdete impozantní Samsonovu kašnu. Tento barokní skvost byl postaven během obnovy města po třicetileté válce mezi lety 1720 a 1727. Cílem kašny bylo zásobovat postranní ulice města vodou.

Kašna je tvořena kamennou nádrží o průměru 17 metrů, což ji řadí mezi největší v České republice. Ve středu nádrže se nachází hranolový sokl se čtyřmi chrliči. Na soklu stojí sochy čtyř atlantů, kteří podepírají obrovskou kruhovou mušli. Na ní je umístěna socha biblického Samsona, jak krotí lva. Samson byl známý svou obrovskou silou, kterou však ztratil kvůli zradě jeho přítelkyně Dalily.

Černá věž

Černá věž je jednou z nejdůležitějších památek v Českých Budějovicích, tato dominanta města byla postavena mezi lety 1550–1577 a byla symbolem hospodářského rozmachu města. Má výšku 72,25 metrů a sloužila jako zvonice a strážní věž.

Pokud se vydáte na návštěvu věže, uvidíte šest zvonů, z nichž největší je Bummerin, vážící 3,5 tuny. Na vrchol věže vede 225 dřevěných schodů a výhled za to rozhodně stojí.

Bílá věž

Když už jsme mluvili o Černé věži, musíme zmínit i věž Bílou. Bílou věž najdete v zahradě kláštera na Piaristickém náměstí, u budovy bývalého konventu. Postavena byla v roce 1489 a postupem času prošla řadou úprav a rekonstrukcí.

Původně měla věž jen přízemí a první patro. Přízemí sloužilo jako kaple, zatímco první patro bylo využíváno jako klášterní vězení. V pozdějších letech byla věž zvýšena o další poschodí, které skýtá nezapomenutelný výhled na okolní město. Současnou podobu získala Bílá věž v roce 1772, kdy prošla rozsáhlou přestavbou.

Na vrcholu věže najdete makovici (také nazývaná knoflík), což je měděná pozlacená koule nebo elipsoid. Tato makovice sloužila k uchovávání záznamů a údajů o založení, stavbě či opravách objektu.

Rabenštejnská – kulturní centrum a designový obchod

Při procházce městem se určitě nezapomeňte navštívit Rabenštejnskou věž, kde najdete designový obchod a malou galerii. Rabenštejnská věž je jedna z mála dochovaných hradebních věží z 14. století. Dnes se zde pořádají různí workshopy a dílny (je zde tiskařský lis a pec na keramiku a porcelán).

Kostel Panny Marie Růžencové

V Budějovicích najdete hned několik kostelů, jedním z nich je Kostel Panny Marie Růžencové, který byl založen v roce 1898 a je součástí Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, jedné z mála ryze českých mužských kongregací.

Kostel je pozoruhodný svým neobvyklým uměleckým stylem, jedná se o ukázku beuronského umění v Čechách, které bylo vytvořeno bratry žijícími v klášteře.

Kostel svaté Rodiny

Kostel svaté Rodiny najdete v areálu bývalého kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tento jednolodní kostel navrhl Gislene Béthun a je zdoben rostlinnými a geometrickými motivy. Hlavní vstup do kostela je z ulice Karla IV.

V 70. letech 20. století byl Kostel zabaven komunistickým režimem a přeměněn na sklad státního archivu. Po rekonstrukci v roce 2013 byl kostel vrácen zpět církvi, konkrétně Děkanství sv. Mikuláše.

Katedrála svatého Mikuláše

Historie Katedrály svatého Mikuláše sahá až do 13. století, kdy tento chrám vznikl jako farní kostel pro královské město České Budějovice. V průběhu let se katedrála několikrát přestavěla, nejprve ve stylu pozdní gotiky (1518–1535), později v barokním slohu po rozsáhlém požáru roku 1641.

Italští stavitelé J. Cipriani a F. Canevalle byli pověřeni barokní přestavbou, která byla dokončena v roce 1649. Mezi lety 1686–1688 proběhla další přestavba, tentokrát průčelí chrámu na nynější podobu pod vedením italského stavitele G. A. de Maggi.

Interiér katedrály zdobí bohatý štukový dekor od T. Zeisla a hlavní oltář z roku 1791 od Z. Huebera, na němž dominuje obraz sv. Mikuláše od D. Bachmanna.

Vodárenská věž

Historie Vodárenské věže sahá až do středověku, kdy bylo město zásobováno ze studen měšťanských domů a z přilehlých řek. V 18. století bylo rozhodnuto vybudovat kašnu na náměstí a věžovou vodárnu k jejímu zásobování.

Původní barokní věž byla dokončena v roce 1724 a čerpala vodu z Vltavy. V roce 1882 byla přestavěna v novogotickém stylu a její výška byla zvýšena na 44 metrů.

Otakarka (Otakarova bašta)

Otakarka, známá také jako Otakarova bašta, je gotická poloválcová hradební bašta, která je součást městského opevnění a je umístěna v Biskupské zahradě. Stavba byla založena ve 13. století a přestavěna na přelomu 15. a 16. století.

Bašta vznikla při budování nejstarší hlavní městské hradby, která dosahovala výšky až 7 metrů a šířky v patě až 1,6 metru.

Městské opevnění

Městské opevnění Českých Budějovic pochází z 13. století. První fáze gotického opevnění byla dokončena kolem roku 1300, kdy byla postavena hlavní hradba s baštami a branami. Ve 14. století byla přidána nižší parkánová hradba a obrovské obranné věže byly postaveny především v 15. století.

Město bylo chráněno přirozenými bariérami, jako byl soutok řek Vltavy a Malše nebo Mlýnská stoka. Díky těmto přirozeným bariérám bylo město chráněno zejména ze západní a jihozápadní strany.

Městské hradby byly otevřeny třemi hlavními branami – Pražskou, Svinenskou a Rožnovskou. Tyto brány poskytovaly důležitý přístup do města a byly průběžně posilovány během různých fází opevnění. V renesanční fázi (16. století) byly například vybaveny barbakány pro zvýšení obranné schopnosti.

• Pražská brána, která uzavírala město ze severu, byla postavena na soutoku řek Vltavy a Malše, přes který překlenoval padací most. První písemná zmínka o této bráně pochází z roku 1335.
• Svinenská brána umožnila spojení směrem na Trhové Sviny a Vídeň. Byla postavena na západním ústí dnešní ulice Karla IV. přes Mlýnskou stoku a měla padací most.
• Rožnovská brána spojovala město s Rožnovem, Českým Krumlovem a Lincem. Byla umístěna na jižním ústí dnešní ulice Dr. Stejskala na nábřeží řeky Malše. Koryto bylo částečně překlenuto padacím mostem a částečně stabilním Zlatým mostem.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

Pokud vám při návštěvě Českých Budějovic bude pršet, můžete navštívit Jihočeské muzeum, které bylo založeno už roku 1877, první sbírky byly zpřístupněny veřejnosti v domě U tří korun poblíž městské radnice, přičemž sbírky vznikly z darů od místních občanů a krajanů ze zahraničí.

Monumentální objekt postavený během let 1899 až 1901 byl pro veřejnost otevřen až v roce 1903. Dnes je muzeum jedním z hlavních regionálních muzeí zaměřených na přírodní a společenské vědy.

Muzeum koněspřežky

Toto muzeum sídlí ve Strážním domku č. 1 v Mánesově ulici, najdete v něm expozici zaměřenou na strážní domky a drážní strážníky, kteří sloužili na koněspřežní železnici mezi Českými Budějovicemi a Lincem.

Trať tažená koňmi byla vybudována v letech 1825 až 1832 a později prodloužena do Gmundenu. Jedná se o nejstarší železnici na evropské pevnině, která měla velký význam pro rozvoj dopravy. Primitivní dřevěné kolejnice se již dříve používaly například v dolech v Německu a Anglii.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec měla v době svého provozu významný dopad na dopravní infrastrukturu a je dodnes považována za první mezinárodní železnici na světě. Z 53 původních strážních domků se do dnešních dnů zachovalo jen 22 objektů, z nichž některé jsou již jen ruiny.

Poslední vlak tažený koňmi vyjel 15. prosince 1872 a ukončil tak éru ve své době největšího železničního projektu.

Park Stromovka

Nejen Praha má Stromovku! Stromovka je i v Českých Budějovicích, místními je také nazývána Dlouhá louka. Stejně jako v Praze i v Českých Budějovicích je to místo ideální k odpočinku, lidé sem vyráží na kole, s kočárkem i na inline bruslích. Pro děti je zde moderní hřiště s prolézačkami, skluzavkou a houpačkami.

V parku se nachází i rybník Bagr s ostrůvkem, na kterém se během roku konají různé menší akce. Můžete si zahrát diskgolf na 18 jamkovém hřišti nebo vyzkoušet pétanqové hřiště a stolní tenis.

Sousoší letících labutí

V Českých Budějovicích vás nejspíš zaujme velké množství soch. Některé z nich si představíme. Sousoší letících labutí je umístěno v bazénku před bytovým domem na křižovatce ulic Mánesova a Lidická v Českých Budějovicích. Toto umělecké dílo, které zobrazuje labutě, je vyrobeno z laminátu a pomocí železného plátu připevněno na betonový sokl s ledvinovitým bazénkem.

Labutě jsou dílem českobudějovického sochaře Františka Mrázka, který je vytvořil v roce 1963. Současně s touto skulpturou bylo vybudováno i sídliště na Lidické třídě, které pochází z přelomu 50. a 60. let minulého století.

Lamezanova vila

Lamezanova vila byla postavena v roce 1900 pro hraběte a spolumajitele tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth, Olivier Lamezan-Salins, a jeho manželku Mathilde von Hardtmuth.

Vila byla navržena místním stavitelem Josefem Hauptvoglem a svou architekturou odkazuje na anglická venkovská sídla 19. století a hnutí uměleckých řemesel.

Vila se stala posledním místem pobytu hraběte Oliviera Lamezan-Salinse před jeho sebevraždou v únoru 1919. Mathilde von Hardtmuth zde pak žila jako vdova až do roku 1945, kdy byla vila znárodněna Benešovými dekrety.

Poté chvíli sloužila jako sídlo Eduarda Beneše, bankovní ústav a od roku 2015 jako sídlo ředitelství společnosti KOH-I-NOOR holding a.

Kalvárie a sloup Nejsvětější Trojice

Kalvárie a sloup Nejsvětější Trojice je součástí dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie a je dílem významného sochaře Josefa Dietricha. V tomto místě stávala před rokem 1809 stará vstupní brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Lubasův dům

Lubasův dům vás určitě zaujme při procházce historickým centrem, i když o něm nebudete vědět. Je to krásná pozdně gotická kulturní památka z počátku 16. století, jeden z hlavních architektonických prvků Lubasova domu je pozdně gotický profil vchodu zdobený kamenickou značkou.

Kendeho vila

Kendeho vila se nachází v Otakarově ulici a pochází z roku 1920. Tato vila patřila židovské rodině Kende. Interiér domu je velmi dobře zachovalý, s původním schodištěm, dřevěnými obklady a štukovou výzdobou.

Během druhé světové války byla Kendeho vila využívána nacisty. Nejprve zde sídlila říšská bezpečnostní služba a později německá kriminální policie. V domě byly vybudovány vězeňské cely, které se dochovaly dodnes.

Po válce vilu koupila a obývala rodina doktora Vašátka. Město České Budějovice pak zakoupilo vilu letos za 20 milionů korun od soukromého vlastníka. V budoucnu by zde mohla vzniknout expozice odkazující na původní židovské majitele.

V současné době je Kendeho vila nepřístupná veřejnosti. Nicméně, můžete se do ní podívat při zvláštních příležitostech, jako jsou například Dny evropského kulturního dědictví.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice

Pokud přemýšlíte, co dělat v Českých Budějovicích s dětmi, doporučujeme navštívit Hvězdárnu a planetárium. Je to jedno z nejstarších zařízení svého druhu v Čechách, bylo otevřeno v roce 1937.

Jedním z hlavních lákadel je digitální planetárium. V sále s průměrem 8,5 metru a 48 sedadly si můžete vychutnat celooblohovou projekci v 4K rozlišení. V rámci projekce budete pozorovat denní i noční oblohu a užijete si záběry z vesmíru, obrázky souhvězdí a jiné animace.

Nezapomeňte navštívit také kopuli hvězdárny, kde můžete pozorovat Slunce a další tělesa sluneční soustavy a objekty vzdáleného vesmíru. Kopule má průměr 5 metrů a disponuje zrcadlovým dalekohledem typu Cassegrain a dvěma čočkovými dalekohledy Merz Muenchen.

Hvězdárna je otevřená od pondělí do pátku 8:00 – 15:30.

Památník Emy Destinnové

Místo zasvěcené pozoruhodné české operní pěvkyni, Emě Destinnové, která zemřela v Českých Budějovicích v roce 1930. Památník se nachází na nábřeží Malše vedle Jihočeského divadla.

Pomník Emy Destinnové byl odhalen v roce 1990 a byl navržen sochařkou Martou Jiráskovou. Hudba byla vášní Emě Destinnové, a proto je na její počest každoročně od roku 1990 konání Hudebních slavností Emy Destinnové.

Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého

Výklenkovou kapli sv. Jana Nepomuckého najdete u zdi domu čp. 157 na Zátkově nábřeží u slepého ramene Malše. Tato náboženská stavba obsahuje barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1708, která ztvárňuje světce v tradičním kanovnickém šatu.

Socha Jana Nepomuckého je doplněna jeho typickými atributy – svatozáří s pěti hvězdami, křížem s Kristem a palmovou ratolestí. Přítomnost sochy v klasicistní kapli svědčí o oblibě tohoto světce v 18. a 19. stolet.

Sousoší Vltavy a Malše

Málokdo si při projížďce podél řeky Vltavy nedaleko Dlouhého mostu nevšimne soch dvou půvabných nahých žen. Jedná se sousoší známé jako Řeky, symbolizující řeku Vltavu a Malši. Toto dílo bylo vytvořeno uznávaným sochařem Františkem Mrázkem.

Bronzová socha dosahuje výšky 204 centimetrů. Její umístění je symbolické, neboť soutok řek Vltavy a Malše se nachází nedaleko centra Českých Budějovic.

Socha Jana Valeriána Jirsíka

Socha Jana Valeriána Jirsíka stojí u Černé věže a chrámu svatého Mikuláše a byla vytvořena slavným českým sochařem Josefem Václavem Myslbekem. Jirsík byl českobudějovický biskup, významný vlastenec a národní buditel.

Myslbekova poslední socha byla plánována již krátce po Jirsíkově smrti v roce 1883. Proces přípravy trval 43 let, a tak byl pomník konečně odhalen v roce 1926. Avšak v roce 1939, během druhé světové války, tato původní socha tajně zmizela. Byla nahrazena sádrovým modelem, který byl odlit do bronzu v roce 1993.

Dnes se návštěvníci města mohou obdivovat bronzovému odlitku sochy Jana Valeriána Jirsíka na stejném místě jako původní socha. Je to významná památka, která připomíná vlasteneckého biskupa a symbolizuje bohatou historii Českých Budějovic. Více informací o tomto příběhu naleznete zde.

Socha Přemysla Otakara II.

V roce 2015 byla k 750. výročí založení města odhalena v městském parku Na Sadech socha krále Přemysla Otakara II, zakladatele města.

Zajímavostí je, že vhodný kámen pro vytvoření sochy se hledal sedm měsíců. Socha byla nakonec vyrobena z mrákotínské žuly a i s podstavcem má 4,6 metr a váží přes 16 tun.

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova

Bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova je jednou z významných památek Českých Budějovic. Autorem sochy je Karel Dvořák a byla dokončena v roce 1951. Socha byla původně umístěna před radnicí a později přemístěna na současné místo.

Socha Panny Marie Budějovické

Socha Panny Marie Budějovické je barokní dílo, které najdete na západním břehu řeky Malše, nedaleko budovy soudu. Toto umělecké dílo pochází z roku 1715 a jeho autorem je významný jihočeský sochař Josef Dietrich.

Pamětní deska T.G.Masaryka

Na náměstí na radnici najdete pamětní desku T.G.Masaryka. Jak už vám asi došlo, je zasvěcená životu a odkazu prvního československého prezidenta, Tomáše Garrigue Masaryka.

Před pamětní deskou se konají různé události připomínající Den vzniku ku samostatného československého státu. Setkávají se zde představitelé města, kraje, armády, legionářů, sokolů a dalších organizací , aby si připomněli významného státníka a jeho přínos pro český národ.

Na pamětní desce je vytesán portrét Tomáše Garrigue Masaryka s jeho jménem a letopočty narození a úmrtí.

Pivovarnictví – kam na pivo v Českých Budějovicích

Historie pivovarnictví v Českých Budějovicích je spojena již se založením města ve 13. století. Mezi nejvýznamnější pivovary patří Budějovický Budvar a měšťanský pivovar Samson, pokud ale přemýšlíte, kam na pivo v Českých Budějovicích, tady je pár tipů:

Pro milovníky pivovarnictví s tradicí je asi nejlepší volbou Minipivovar Beeranek spojený s restaurací a hostelem Singer pub.

Další skvělou volbou je Minipivovar a restaurace Krajinská 27, kde pokračuje tradice „právo várečného“ vaření piva.

My máme asi nejraději pivovar a restauraci Solnice, kde je nejen vynikající pivo, ale i skvělé jídlo. Můžete také vyzkoušet Pivovar Samson, který nabízí osm druhů piv, včetně ležáků a ovocných piv.

Pro klasické české hospodské prostředí můžete zavítat do Restaurace U Tří sedláků.

Nejlepší kavárny v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích není nouze o dobré kavárny, asi ta nejvyhledávanější je Cafe Datel, kde ale také velmi často narváno a nesednete si. My jsme proto mnohem častěji chodili do Praží Cafe, kde nejen mají výbornou kávu, ale i skvělé zákusky a dobře vaří.

Za zmínku stojí i Fér Cafe, kde mívají také dobré zákusy nebo kavárna u řeky Lanna Café.

Kam na jídlo v Českých Budějovicích

Naším nejoblíbenějším podnikem v Českých Budějovicích je Paluba, kde nejenže dobře vaří, ale vše je i krásně servírované a nají se tam i vegetariáni. Velmi populární je i Bistro Magdaléna, kde ale nemívají nic pro vegetariány. Mezi další vyhlášené podniky patří i Brio nebo Solnice.

Často kladené otázky