Viděla jsem to mnohokrát, na Srí Lance i v Ugandě, jak turisté rozdávají peníze, bonbóny a propisky „chudým” dětem. „Já vezu několik balíčků bonbonů a asi 30 propisek,” chlubí se na Cestovatelské seznamce Hana. Přidávají se další, kteří cestují do rozvojových zemí a podělují se o to, co tamním dětem vozí. Neuvědomují si ale, že tento upřímný záměr pomoci, je to nejhorší, co můžou pro děti udělat.
Neučte děti žebrat
Pokud jedete s cestovkou, často vás průvodci upozorní, ať to neděláte. V některých hostelech v Ugandě jsme dokonce narazili i na nápisy, které nabádaly turisty, aby ugandským dětem nic nerozdávali. „Prosíme všechny turisty, aby ve vesnici nerozdávali bonbóny, propisky, peníze či jiné věci dětem. Tyhle skvělé děti se učí velmi rychle a my z nich nechceme udělat žebráky.”
Děti natahují ruce, snaží se i dostat do auta
Pravda je, že na většině turistických místech už byly škody napáchány. Sotva se objeví auto s bělochy, přiběhnou děti, nejdříve mávají, poté nastavují ruce a ukazují, ať jim dáte peníze. Pokud jedete velmi pomalu, běží s vámi, obličeje lepí na sklo a někdy se snaží i dostat do auta.
Nic možná nemají, ale bonbóny jim nepomohou
Někteří mohou argumentovat, že tyhle děti nic nemají, a tak jim snad neuškodí, když jim dáte nějakou tu sladkost. Sladkosti dětem ale ještě nikdy nic dobrého nepřinesly a chudobu nevyřeší. Stejně jako naše děti učíme, že na světě nic není zadarmo, neměli bychom učit cizí děti, že přijede běloch rozdávající peníze. Navíc to vede k tomu, že nás v těchto zemích považují za chodící dolary. Nedivme se pak tomu, že se nás v rozvojových zemích snaží “natáhnout”, když je to od dětství učíme.
Jak doopravdy pomoci
Pokud myslíte pomoc upřímně, je mnoho způsobů, jak zdravě podpořit děti v nouzi. Už jen tím, že v místě utrácíte peníze, podporujete tamnější komunity. Kupte si od jejich rodičů nějaký kokos nebo suvenýr. Pokud chcete pomoci více, můžete sponzorovat dítě či komunitu prostřednictvím mnohých českých i zahraničních charit. Vykašlete se na bonbóny a šiřte tuhle zprávu dál.
