Většina lidí létá na tento italský ostrov s jedinou vidinou, a tou je svalit se na lehátko na pláži s bílým pískem a zírat do nekonečně tyrkysového moře. A já se jim vůbec nedivím, protože zdejší pobřeží je prý naprosto bezkonkurenční a směle si nezadá s exotikou. Jenže málokdo tuší, že jen pár desítek kilometrů od nablýskaných jachet a luxusních letovisek se skrývá úplně jiný, drsný a neuvěřitelně fascinující svět. Vnitrozemí Sardinie je totiž místem, kde se zastavil čas a kde na vás čekají záhadné kamenné věže zvané nuraghy i stopy civilizace, o které se v učebnicích dějepisu skoro nemluví.
Pojďte se mnou nahlédnout pod tu pohlednicovou slupku a poznat skutečnou, autentickou tvář ostrova. Budeme se bavit o ohromujících stavbách z doby bronzové, o vesničkách s pomalovanými domy a o horách, kde dodnes vládnou staré pastevecké tradice. Místní kultura je tak odlišná od pevninské Itálie, že si chvílemi budete připadat jako na úplně jiném kontinentu. V tomto průvodci najdete 10 tipů, co vidět a dělat ve vnitrozemí Sardinie, a to včetně praktických rad k cestování.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Tajemné nuraghy: Ostrov je posetý více než 7 000 kamennými věžemi z doby bronzové, přičemž nejznámější je komplex Su Nuraxi di Barumini zapsaný na seznamu UNESCO.
- Nuragská civilizace: Jde o záhadnou kulturu bez dochovaného písma, po které zbyly obří kamenné sochy, takzvaní kamenní obři z Mont’e Prama.
- Drsná Barbagia: Srdce autentické Sardinie najdete v provincii Nuoro, kde se ukrývají vesnice jako Orgosolo s politickými nástěnnými malbami nebo Mamoiada se strašidelnými karnevalovými maskami.
- Aktivní dovolená: Vnitrozemí je rájem pro turisty, můžete vyrazit k jeskynní vesnici Tiscali nebo prozkoumat nejvyšší pohoří ostrova Gennargentu.
- Kdy vyrazit: Na poznávání památek a horských vesniček je ideální jaro nebo podzim, obzvlášť kvůli podzimním slavnostem Autunno in Barbagia.
- Doprava: Bez půjčeného auta se do odlehlejších oblastí prakticky nedostanete, takže se připravte na klikaté horské silnice a pomalejší přesuny.
Kdy vyrazit do vnitrozemí Sardinie a jak ho objevovat
Pokud plánujete prozkoumávat horské vesničky a archeologická naleziště, léto rovnou vyškrtněte ze svých plánů. V červenci a srpnu se teploty běžně šplhají k 35 °C a chodit v takovém žáru po rozpálených kamenech památek je asi to poslední, co byste chtěli na dovolené zažít. Nejlepším obdobím pro návštěvu vnitrozemí je jednoznačně jaro nebo podzim, kdy se teploty drží na příjemných 20 až 25 stupních a příroda je buď krásně rozkvetlá, nebo naopak zbarvená do podzimních tónů.
Naprostým trhákem pro milovníky kultury je pak období od září do prosince, kdy se v horských vesnicích koná tradiční festival Autunno in Barbagia. Během těchto víkendů místní otevírají své domy a dvory, ukazují stará řemesla a nabízejí ty nejlepší lokální sýry a víno, což je prý zážitek, na který se nezapomíná. Musíte ale počítat s tím, že se do hor zkrátka musíte nějak dostat a bez půjčeného auta to bude prakticky nemožné. Veřejná doprava sice mezi většími městy funguje, ale k odlehlejším památkám a do horských průsmyků autobusy nezajíždějí.
Při plánování itineráře si dejte velký pozor na odhady vzdáleností, protože na ostrově nejsou klasické dálnice a do hor vedou jen úzké a velmi klikaté silničky. Může se vám snadno stát, že úsek dlouhý 60 kilometrů pojedete i hodinu a půl, takže si na jeden den neplánujte více než 150 až 200 kilometrů jízdy. Pronájem menšího a obratného auta vás mimo hlavní letní sezónu vyjde zhruba na 30 až 45 eur na den (asi 750 až 1 100 Kč), ale cestovatelé často varují před agresivními praktikami některých nízkonákladových půjčoven, proto vždy trvejte na důkladném nafocení vozu před převzetím.
Kde se ubytovat ve vnitrozemí Sardinie
Hledání noclehu v horských oblastech je úplně jiná disciplína než rezervace hotelu na pláži, protože tu narazíte především na tradiční ubytování rodinného typu. Naprostou klasikou je takzvané agriturismo, což jsou fungující farmy a venkovská stavení, kde vám často nabídnou nejen krásný pokoj, ale i fantastickou domácí večeři z vlastních surovin. Bydlet přímo v srdci provincie Nuoro nebo v okolí městečka Oliena je přitom sázka na jistotu, protože odtud máte ty nejdůležitější archeologické památky i horské treky kousek od dveří.
Ve vnitrozemí Sardinie se na rozdíl od pobřeží neplatí za výhled na moře, ale za klid, autentičnost a horskou krajinu. Najdete tu pověstné umělecké hotely i rodinná agriturismi, kde vám naservírují to, co vypěstovali kousek za domem. Většina nejhezčích adres se schovává kolem Olieny a Nuora, odkud se snadno vyráží za nuraghy i do Barbagie. Vyberte si podle stylu dovolené:
✨ Pro jedinečný umělecký zážitek: Su Gologone Experience Hotel (Oliena) — proslulý umělecký hotel pod horami Supramonte, plný sardinského řemesla; autentická Sardinie jako z obrázku.
🏡 Pro autentické agriturismo: Agriturismo Guthiddai (Oliena) — rodinná usedlost mezi vinicemi a olivovníky u pramene Su Gologone, kde jíte to, co tu sami vypěstují.
⛰️ Pro klid v lese pod Supramonte: Hotel Monte Maccione (Oliena) — horský hotýlek schovaný v lese nad Olienou, ráj pro turisty a výchozí bod treků po Supramonte.
🏙️ Pro praktickou základnu ve městě: Euro Hotel (Nuoro) — pohodlné zázemí přímo v Nuoru, ideální pro výlety za nuraghy i do horských vesnic Barbagie.
💡 Malá rada na závěr: většinu hotelů zamluvíte přes Booking.com s bezplatným storno, takže si oblíbené místo můžete zarezervovat hned a rozmyslet se klidně později. Jen nečekejte dlouho — ty nejžádanější adresy u moře se na červenec a srpen vyprodávají i půl roku dopředu a ceny v hlavní sezoně šplhají o desítky procent výš.
Nuraghy a tajemné památky
Než se vrhneme na konkrétní místa, pojďme si vůbec vysvětlit, o co se jedná, protože nuragská civilizace je naprostý světový unikát. Nuraghy jsou megalitické kuželovité věže, které se na ostrově stavěly v době bronzové zhruba mezi lety 1800 a 500 před naším letopočtem. Stavitelé nepoužívali žádnou maltu, jen precizně skládali obrovské balvany na sebe, a i když tato civilizace nezanechala jedinou písemnou památku, zanechala po sobě přes 7 000 těchto úchvatných staveb.
1. Su Nuraxi di Barumini
Tento obrovský komplex je pomyslným králem všech nuraghů a jako jediný na ostrově si vysloužil zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Nachází se asi hodinu jízdy severně od Cagliari a jde prý o nejlépe dochovanou ukázku toho, jak celá nuragská společnost fungovala. Ústřední věž původně měřila úctyhodných 18 metrů a kolem ní se postupně rozrostla celá opevněná vesnice s desítkami kruhových kamenných chýší.
Představte si to jako ohromné starověké bludiště z mohutných balvanů, kterým můžete volně procházet a obdivovat důmyslnost dávných stavitelů. Prohlídka komplexu je možná pouze s průvodcem, což je ale obrovská výhoda, protože se dozvíte spoustu fascinujících detailů o každodenním životě této záhadné kultury. Pokud se sem chystáte, doporučuji si ověřit aktuální otevírací dobu na oficiálním webu nadace Barumini, kde najdete i ceník vstupného pro aktuální sezónu.
💡 Tip: Vstupenky, lodní výlety a organizované túry se v sezoně rychle plní, vyplatí se je koupit dopředu online na GetYourGuide.
2. Kamenní obři z Mont’e Prama
Zatímco nuraghy zná alespoň část turistů, o existenci obřích pískovcových soch nemá většina lidí ani tušení. Giganti di Mont’e Prama jsou jedny z nejstarších monumentálních soch v celém Středomoří a mnozí historici je přirovnávají k italské obdobě čínské terakotové armády. Tyto přes dva metry vysoké postavy bojovníků, lukostřelců a boxerů s fascinujícíma soustřednýma očima byly objeveny úplnou náhodou na poli v 70. letech minulého století.
Záhadou zůstává, proč byly tyto obrovské sochy ve starověku úmyslně roztříštěny na tisíce malých kousků, které archeologové museli desítky let pracně slepovat dohromady. Největší expozici těchto soch si můžete prohlédnout v malém městečku Cabras v muzeu Civico Giovanni Marongiu, ale několik velmi zachovalých exemplářů najdete také v Národním archeologickém muzeu v hlavním městě Cagliari.
3. Nuraghe Santu Antine a Losa
Pokud vás kamenné věže fascinují, rozhodně byste do svého itineráře měli zařadit i tyto dva ohromující komplexy na severozápadě ostrova. Nuraghe Santu Antine nedaleko městečka Torralba si od místních vysloužil přezdívku Sa Domo de su Re, což v překladu znamená Dům krále, a když před ním stojíte, hned pochopíte proč. Jeho mohutná centrální věž a neuvěřitelně sofistikovaný systém vnitřních chodeb a schodišť působí spíše jako středověký hrad než stavba z doby bronzové.
Jen kousek odtud u vesnice Abbasanta se pak nachází majestátní Nuraghe Losa, který vyniká svým masivním trojúhelníkovým půdorysem. Cestovatelé si prý pochvalují, že na rozdíl od slavnějšího Barumini tu bývá výrazně méně turistů, takže si tajemnou atmosféru chladných kamenných chodeb můžete užít často i úplně sami. U obou památek se platí drobné vstupné a prohlídku zvládnete zhruba za hodinu.
4. Nuragská vesnice Tiscali
Tohle je lahůdka pro všechny, kteří rádi spojí trochu historie s pořádným horským výšlapem v divoké přírodě. Tiscali je unikátní prehistorická vesnice, která není postavená na kopci ani v údolí, ale je doslova ukrytá uvnitř obrovské jeskyně, jejíž strop se v dávné minulosti propadl. Nachází se v drsném vápencovém pohoří Supramonte a vede k ní poměrně náročný trek, který vám zabere minimálně dvě hodiny ostrého stoupání.
Samotné pozůstatky kruhových chýší už jsou sice vlivem času a dávných vykradačů hrobek docela zničené, ale ta lokalita je naprosto dechberoucí. Lidé prý žili v této izolované přírodní pevnosti dlouhá staletí a úspěšně se tu skrývali i před nájezdy mocných Římanů. Cesta není pro úplné začátečníky, vezměte si proto pevnou obuv a dostatek vody, protože po cestě nepotkáte vůbec žádné zázemí.
5. Hroby obrů a domus de janas
Nuragská a přednuragská kultura nezanechala jen obranné věže, ale také neuvěřitelně mystická pohřebiště, kterým místní dali velmi poetická jména. Tombe dei giganti, neboli hroby obrů, jsou monumentální kamenné hrobky s obrovskou čelní stélou, o kterých si vesničané dlouho mysleli, že v nich museli být pohřbeni skuteční obři. Ve skutečnosti šlo o masové hrobky tehdejší elity a ty nejkrásnější najdete rozeseté poblíž městečka Arzachena.
Ještě starší a podivuhodnější jsou pak takzvané domus de janas, což v sardštině znamená domy víl. Jde o prehistorické skalní hrobky pečlivě vytesané do pískovce nebo vápence, které často připomínají malé pokojíčky s vytesanými dveřmi a rituálními symboly. Po celém ostrově se jich nachází tisíce, takže při toulkách vnitrozemím na nějaké zaručeně narazíte a byl by hřích je alespoň na chvíli neprozkoumat.
Barbagia: srdce autentické Sardinie
Jestli se nějaký region dá označit za skutečnou duši celého ostrova, pak je to jednoznačně provincie Nuoro a její historická oblast Barbagia. Tento odlehlý horský kraj byl po staletí zcela izolovaný a díky tomu si zachoval svůj vlastní drsný dialekt, pastevecké zvyky a hluboce zakořeněnou nezávislost. Dokonce i staří Římané tuto oblast nikdy nedokázali plně ovládnout a nazývali ji krajem barbarů, z čehož ostatně pochází i dnešní název.
6. Orgosolo a murály
Když prý do Orgosola přijedete, okamžitě na vás dýchne velmi specifická, až lehce rebelská atmosféra, která nemá ve Středomoří obdoby. Tato horská vesnice je proslulá svými murály, což jsou obrovské nástěnné malby, které tu od konce šedesátých let minulého století pokrývají zdi většiny domů. Nejde ale o žádné obyčejné pouliční umění, je to vizuální křik místních obyvatel, kteří takto vyjadřují svůj postoj k politice, chudobě a sociální nespravedlnosti.
Najdete tu přes 200 obrazů, které kritizují vše od válek ve světě až po vyvlastňování pasteveckých pozemků, a procházka místními uličkami je jako návštěva bezplatné venkovní galerie. Orgosolo mělo v minulosti velmi temnou pověst spojenou s krevní mstou a bandity, ale dnes je to přátelské místo, kam se bez obav můžete vydat na výbornou kávu a nasávat tu neskutečně silnou lokální energii.
7. Mamoiada a masky Mamuthones
Jen o pár kilometrů dál leží nenápadná vesnice Mamoiada, která ukrývá jednu z nejpodivnějších a nejtajemnějších tradic v celé Evropě. Hlavním symbolem vesnice jsou děsivé masky Mamuthones, které místní muži oblékají během tradičního zimního karnevalu. Představte si postavy oblečené v těžkých tmavých ovčích kůžích, s černou dřevěnou maskou bez výrazu na tváři a s obřím svazkem těžkých dobytčích zvonců na zádech, které při každém kroku ohlušujícně rachotí.
Tento pohanský rituál prý symbolizuje vítězství pastevců nad zlými duchy a jeho kořeny možná sahají až do dávné nuragské doby. Rozhodně nevynechejte návštěvu úžasného muzea Museo delle Maschere Mediterranee, kde si tyhle strašidelné převleky můžete prohlédnout hezky zblízka a pochopit, jak hluboko jsou magické rituály vryté do srdcí místních lidí.
8. Oliena a pramen Su Gologone
Na úpatí strmých vápencových hor Supramonte leží bílá vesnička Oliena, která je proslulá hlavně pěstováním fantastického těžkého červeného vína odrůdy Cannonau. Kousek za městem se navíc nachází krasový pramen Su Gologone, což je naprostý přírodní fenomén a jedno z nejkrásnějších míst v regionu. Ledově chladná a průzračně čistá voda tu vyvěrá pod ohromným tlakem z temné pukliny ve skále a vytváří nádherně zbarvené modrozelené jezírko.
Okolí pramene je krásně upravené, obklopené bujnou zelení a prastarými stromy, takže je to naprosto ideální místo pro klidnou odpolední procházku. Zajímavostí je, že jeskynní systém pod pramenem je tak rozlehlý, že ho dodnes nedokázali prozkoumat ani ti nejzkušenější jeskynní potápěči, a vstupenky na prohlídku tohoto magického místa můžete zakoupit přes turistický portál regionu.
Hory a živé tradice
Když už budete mít dost rozpálených kamenů a procházek po vesnicích, doporučuji obout pořádné pohorky a vyrazit do nejvyšších partií ostrova. Vnitrozemí Sardinie totiž nabízí fantastické podmínky pro vysokohorskou turistiku, kde místo zástupů turistů potkáte spíše jen volně se pasoucí stáda ovcí a polodivokých koní. Příroda je tu divoká a na spoustě míst vypadá pořád stejně jako před tisíci lety.
9. Pohoří Gennargentu a Fonni
Národní park Golfo di Orosei a Gennargentu pokrývá obrovskou plochu východního vnitrozemí a ukrývá ty vůbec nejvyšší štíty. Nejvyšším bodem ostrova je hora Punta La Marmora, která se tyčí do výšky 1 834 metrů a ze které prý za dobré viditelnosti dohlédnete až na pobřeží, kde se modré moře slévá s oblohou. Trek na vrchol je sice dlouhý, ale technicky docela nenáročný, takže ho zvládne každý průměrně zdatný turista.
Vaší základnou pro výlety do hor se může stát malebné městečko Fonni, které je tou vůbec nejvýše položenou obcí na celé Sardinii. Leží v nadmořské výšce rovných tisíc metrů, a zatímco u moře se lidé koupou v plavkách, tady v zimě naprosto běžně padá sníh a v minulosti tu dokonce fungoval i malý lyžařský vlek. Dnes je Fonni známé spíše svými barevnými murály a výrobou křupavých místních sušenek.
10. Slavnosti Autunno in Barbagia
Tohle je asi nejlepší tip pro všechny, kteří chtějí zažít naprosto nefalšovanou místní pohostinnost. Festival Autunno in Barbagia je putovní podzimní slavnost, která se koná každý víkend od září až do prosince, pokaždé v jiné zhruba třicítce zapojených vesnic. Během těchto dnů platí takzvané Cortes Apertas, neboli otevřené dvory, kdy vás místní rodiny pustí přímo do svých domovů a starých kamenných dvorů.
Uvidíte tu babičky ručně válet těstoviny, řezbáře vyrábět dřevěné masky a ochutnáte produkty, které v žádném běžném supermarketu neseženete. Ochutnáte sýry, které v běžném obchodě nekoupíte, uslyšíte tradiční vícehlasý zpěv a odejdete s pocitem, že jste nahlédli za oponu, kterou běžný turista nikdy nezvedne. Přesný kalendář slavností pro aktuální rok si nezapomeňte ověřit na oficiálním webu Autunno in Barbagia.
Co ochutnat ve vnitrozemí Sardinie
Sardinská kuchyně z hor se naprosto liší od té, kterou vám naservírují v letoviscích u moře, a je to opravdový kulinářský poklad. Určitě si nenechte ujít culurgiones, což jsou nádherně ručně pletené těstovinové taštičky plněné rozmačkanými bramborami, silným sýrem pecorino a lístky čerstvé máty. Cestovatelé se prý shodují, že v kombinaci s jednoduchou rajčatovou omáčkou je to obrovská delikatesa, která původně pochází právě z oblasti Barbagie a Ogliastry.
K naprosto každému jídlu tu navíc dostanete pane carasau, což je extrémně tenký a křupavý pastevecký chléb, který vydržel dlouhé měsíce čerstvý, když muži odcházeli do hor se stády. Místní ho milují i ve formě takzvaného pane frattau, kdy se placky prokládají omáčkou a sýrem, ale pokud nejíte maso, vždy se raději zeptejte, zda kuchař nepoužil masový vývar. Jako sladkou tečku nakonec pak musíte vyzkoušet seadas, hříšně dobré smažené taštičky naplněné čerstvým sýrem a štědře polévané nahořklým kaštanovým medem.
Pokud jde o místní speciality pro milovníky masa, ti prý ve vnitrozemí nejčastěji nedají dopustit na tradiční porceddu, což je pomalu pečené sele na rožni ochucené divokou myrtou, které se připravuje na otevřeném ohni klidně i několik hodin. Všechno to skvělé jídlo pak místní s oblibou splachují plným červeným vínem odrůdy Cannonau, které je údajně tajemstvím dlouhověkosti zdejších obyvatel, nebo panákem silného bylinného likéru mirto.
Kam dál
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v ItáliiHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut v Itálii →Často kladené otázky
Co jsou to nuraghy?
Jsou to megalitické kuželovité věže z doby bronzové, postavené z obrovských kamenných balvanů bez použití malty. Na celém ostrově se jich nachází více než 7 000 a šlo pravděpodobně o obranné, obytné nebo náboženské stavby prastaré nuragské civilizace.
Který nuraghe na Sardinii navštívit?
Pokud máte čas jen na jeden, určitě zvolte velkolepý komplex Su Nuraxi di Barumini, který je zapsaný v UNESCO. Velmi oblíbené a impozantní jsou také Nuraghe Santu Antine a Nuraghe Losa na severozápadě ostrova.
Co je Su Nuraxi di Barumini?
Jde o nejznámější a nejlépe dochované archeologické naleziště nuragské kultury na ostrově. Tvoří ho ústřední mohutná kamenná věž obklopená rozsáhlým opevněním a zbytky starověké kruhové vesnice, přičemž prohlídka je možná jen s průvodcem.
Kdo jsou kamenní obři z Mont’e Prama?
Jsou to unikátní starověké pískovcové sochy bojovníků, lukostřelců a boxerů, které měří přes dva metry. Tyto fascinující plastiky z doby nuragské civilizace můžete obdivovat v muzeu v městečku Cabras nebo v Národním archeologickém muzeu v Cagliari.
Co vidět v Barbagii?
Určitě si nenechte ujít horskou vesnici Orgosolo plnou politických murálů, tajemnou Mamoiadu s tradičními maskami Mamuthones a krásnou vesničku Oliena. Za vidění stojí také magický krasový pramen Su Gologone nebo vysokohorské městečko Fonni.
Proč jsou v Orgosolu malby na domech?
Takzvané murály začaly v Orgosolu vznikat na konci 60. let 20. století jako forma politického a sociálního protestu. Místní obyvatelé skrze obrovské nástěnné malby dodnes vyjadřují svůj nesouhlas s chudobou, vyvlastňováním půdy nebo s celosvětovými konflikty.
Kde se ve vnitrozemí Sardinie ubytovat?
Zdaleka nejlepším zážitkem je zvolit takzvané agriturismo, což jsou venkovská stavení a fungující farmy, kde se o vás postarají jako o vlastní. Ideální strategickou polohu pro výlety mají ubytování v okolí měst Nuoro nebo Oliena přímo v srdci provincie Barbagia.
