Vítr vás praští do tváře hned, jakmile poprvé vyjdete z letištní haly v Keflavíku, a vzduch voní po vlhké zemi a slabě po síře. Kolem se rozprostírá nekonečná pláň černošedé lávy porostlá silnou vrstvou mechů, takže máte pocit, jako by vás někdo právě vysadil na jiné planetě. Přesně takhle si pamatuji náš přílet na Island s Lukášem na přelomu září a října 2018.

Žádné pozvolné oťukávání, tahle země vás rovnou hodí do svého syrového a naprosto fascinujícího světa. Naším hlavním cílem tehdy byla příroda a pochopitelně nás zajímalo i to, jak vypadají islandské sopky zblízka.

Ačkoliv jsme tehdy tekoucí lávu neviděli, protože zrovna panovalo klidnější období, sopečnou a geotermální krajinu jsme zažili na spoustě míst. Hned první den jsme se procházeli mezi bublajícími jezírky, a když jsme pak devátý den našeho roadtripu stáli na severu u jezera Mývatn, připadala jsem si doslova jako na Marsu.

V posledních letech se ale situace hodně změnila a sopečná aktivita na poloostrově Reykjanes plní titulní stránky novin v podstatě neustále. Od roku 2021 se totiž oblast poblíž letiště probudila k životu a erupce se tu střídají jedna za druhou.

V tomto článku najdete kompletního průvodce po sopečném Islandu a dozvíte se spoustu tipů, co vidět a dělat v aktivních oblastech. Poradím vám, kde najdete ta nejkrásnější kráterová jezírka, jak je to aktuálně s bezpečností a proč se vlastně nemusíte bát, že by vám nějaká erupce zrušila let domů.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nebezpečí pro letadla nehrozí: Erupce na poloostrově Reykjanes jsou efuzivní, což znamená, že láva vytéká klidně a netvoří se sopečný popel. Letiště Keflavík funguje bez omezení.
• Kde vidět geotermální divy zdarma: Oblast Krýsuvík a Seltún (kousek od letiště) nabízí nádherná barevná bahenní jezírka a horké prameny.
• Evakuovaný Grindavík: Městečko je kvůli puklinám v zemi pro turisty uzavřené a přísně hlídané, respektujte to a nesnažte se tam dostat.
• Nejlepší sopečná krajina je na severu: Pokud chcete vidět měsíční krajinu, vyrazte k jezeru Mývatn, projděte si bublající Hverir a koukněte do kráteru Víti u sopky Krafla.
• Tekoucí lávu nezaručí nikdo: Vidět čerstvou lávu závisí na obrovském štěstí na probíhající erupci, ale v Reykjavíku můžete zajít na Lava Show, kde vám roztavenou lávu ukážou naživo.
• Bezpečnost na prvním místě: Před jakýmkoliv výletem do přírody absolutně vždy kontrolujte web safetravel.is.

Kdy jet a jak se tam dostat

Island je sice celoroční destinace, ale pokud si chcete užít roadtrip bez neustálého stresu ze sněhových vánic a neprůjezdných silnic, nejlepší je vyrazit od konce května do poloviny října. Z Prahy létají přímé sezónní spoje, které trvají zhruba čtyři hodiny, ale skvělou volbou je i Icelandair s přestupem, u kterého můžete využít úžasný program Stopover a udělat si na Islandu zastávku až na sedm nocí bez příplatku k letence při letu přes Atlantik.

Levné letenky tradičně hledáme na Kiwi, což je náš oblíbený portál pro srovnávání cen, jen si dejte pozor na staré tištěné průvodce, které často zmiňují nízkonákladovku PLAY Airlines, protože ta už na podzim roku 2025 zkrachovala. Pokud plánujete cestu na srpen 2026, připravte se na naprosté šílenství, protože 12. srpna zažije Island úplné zatmění slunce, které bude viditelné přímo z Reykjavíku a Reykjanesu, a už dlouho dopředu jsou ubytování vyprodaná a ceny letenek astronomické.

Na zkoumání sopek a kráterů mimo hlavní město budete stoprocentně potřebovat auto, protože veřejná doprava mimo metropoli funguje spíše jen omezeně v létě. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s srovnávačem DiscoverCars, který využíváme všude po světě. Určitě si ale připlaťte za kvalitní pojištění proti poškození laku od popela a písku (SAAP), protože islandský vítr dokáže s jemným sopečným prachem doslova opískovat auto až na plech za pár minut.

Také počítejte s tím, že od roku 2026 platí na Islandu nová kilometrová daň namísto palivové daně, která pro osobní auta a SUV činí 6,95 ISK (asi 1,20 Kč) za každý ujetý kilometr, což vám půjčovna spolehlivě naúčtuje při vracení vozu. A malá, ale naprosto zásadní rada z praxe: na Islandu fouká tak silně, že když neopatrně otevřete dveře od auta, vítr je může urvat z pantů, což žádné pojištění nekryje, takže vždy parkujte proti větru a dveře při otevírání držte pevně oběma rukama.

Kde se ubytovat a kolik to stojí

Nejlepší strategickou základnou pro zkoumání jihozápadního Islandu a aktivního poloostrova Reykjanes je jednoznačně samotný Reykjavík nebo městečka v jeho bezprostředním okolí. Nemusíte se bát, aktuální sopečná činnost nijak neohrožuje hlavní město, protože erupce probíhají zhruba čtyřicet kilometrů daleko a láva teče do neobydlených údolí.

Ubytování na Islandu nikdy nebylo levné a v hlavní sezóně ceny ještě stoupají, proto je ideální rezervovat vše s několikaměsíčním předstihem.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Northern Light Inn (Grindavík)
• Hótel Berg (Keflavík)
• Hótel Laxnes (Mosfellsbær)

Za slušný dvoulůžkový pokoj v obyčejnějším guesthousu se sdílenou koupelnou zaplatíte kolem 15 000 až 20 000 ISK za noc (asi 2 500 až 3 400 Kč), zatímco klasické hotely v centru Reykjavíku s vlastní koupelnou a snídaní začínají zhruba na 30 000 ISK (přes 5 000 Kč) za noc.

Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů a obzvlášť na Islandu se nám nesmírně vyplatilo hledat ubytování, která mají k dispozici malou sdílenou kuchyňku. Vařením vlastních večeří z lokálních surovin totiž ušetříte obrovské peníze, protože jídlo v restauracích ukrojí z rozpočtu opravdu gigantickou částku.

Aktivní Reykjanes: 5 míst, která musíte vidět

Poloostrov Reykjanes funguje jako obrovská geologická laboratoř v přímém přenosu a právě tady momentálně probíhají ty nejznámější islandské sopečné erupce. Od března 2021 se oblast probudila k neuvěřitelné aktivitě a proběhlo zde už dvanáct sopečných erupcí, které kompletně přepsaly místní mapy.

Celý poloostrov leží přímo na zlomu, kde se od sebe odtahují severoamerická a eurasijská tektonická deska, takže země tu doslova dýchá, praská a na spoustě míst syčí. Pojďme se podívat na konkrétní místa, která si tu můžete naprosto bezpečně prohlédnout.

1. Krýsuvík a Seltún (geotermální pohádka)

Když jsme na Island dorazili, hned první den jsme z letiště zamířili do geotermální oblasti Krýsuvík, která se často na mapách označuje jako Seltún a leží zhruba půl hodiny jízdy z Reykjavíku. Jde o naprosto kouzelné místo jen kousek od hlavní silnice, kde se po vybudovaných dřevěných chodníčcích procházíte přímo mezi horkými prameny a bublajícím bahnem.

Strávili jsme tam tehdy velmi příjemnou hodinu focením a vůbec poprvé jsme na vlastní kůži nasáli ten typický sirný odér a syčící páru.

Země tady hraje naprosto neuvěřitelnými odstíny zářivě žluté, cihlově červené a jedovatě zelené, o což se starají nejrůznější vyplavené minerály a drobné termofilní bakterie, pro které je tohle extrémní prostředí přirozeným domovem.

Vstup je sem zcela zdarma, oblast je perfektně přístupná a navíc se tu netlačí tolik autobusů plných turistů jako na nedalekém slavném Zlatém okruhu, takže si můžete tu syrovou islandskou atmosféru vychutnat v docela příjemném klidu.

2. Gunnuhver a Most mezi kontinenty

Pokud budete s autem prozkoumávat západní pobřeží poloostrova Reykjanes, rozhodně nesmíte vynechat zastávku u geotermálního pole Gunnuhver. Je to ohromně mohutný a překvapivě hlučný bahenní vývěr, ze kterého stoupá tak hustá pára, že občas opravdu neuvidíte ani na krok dopředu a zvuk unikajících plynů místy připomíná spíše startující tryskáč.

Podle staré islandské legendy tu straší zlý duch jménem Gudrun, kterého místní chytrý kněz navěky uvěznil v horkém prameni, a když tam zrovna stojíte v té hučící husté mlze, vlastně těmto báchorkám docela snadno uvěříte 😅.

Jen o kousek dál po silnici směrem na sever najdete takzvaný Most mezi kontinenty (Bridge Between Continents), což je zhruba patnáctimetrová kovová lávka, která se elegantně klene přes hlubokou pískovou trhlinu v černém lávovém poli.

Symbolicky tak propojuje Evropu a Severní Ameriku, takže můžete doslova přeběhnout z jedné mohutné tektonické desky na druhou za pouhých pár vteřin. Je to celkem rychlá a zajímavá zastávka na protažení nohou po dlouhém letu, za kterou se navíc opět neplatí absolutně žádné vstupné.

3. Evakuovaný Grindavík a lávová pole Fagradalsfjall

Když se dnes v novinách mluví o islandských sopkách, většina lidí si vybaví právě oblast kolem malého rybářského městečka Grindavík, které bylo ještě donedávna domovem pro necelé čtyři tisíce místních obyvatel. Kvůli obrovským trhlinám v ulicích a extrémnímu množství magmatu pod zemským povrchem (koncem května 2026 tu naměřili rekordních více než 26 milionů metrů krychlových) však muselo být město kompletně evakuováno a stalo se z něj spíše smutné město duchů.

Úřady sem vstup přísně zakazují, všechny přístupové silnice hlídají záchranáři a oblast je skutečně životu nebezpečná, takže se tam prosím nesnažte ze zvědavosti nijak proniknout a respektujte uzávěry.

Můžete se ale bez problémů vydat k upraveným parkovištím u sopky Fagradalsfjall, kde probíhaly ty vůbec první známé erupce v letech 2021 až 2023. K vidění jsou tu obrovská a fascinující nová lávová pole, ze kterých na určitých místech ještě stále stoupá lehký dým, i když samotná láva už neteče.

Vedou tudy skvěle značené trasy, přičemž nejoblíbenější trasa A má zhruba sedm kilometrů a zabere vám dvě až tři hodiny poměrně strmého stoupání, zatímco kratší trasa C nabízí zhruba čtyřkilometrový a ještě strmější výšlap za skvělými výhledy. Samotné rozlehlé parkoviště na úpatí je zpoplatněné a parkovné se dá velmi pohodlně uhradit přes místní mobilní aplikaci.

4. Blue Lagoon a sopečné napětí

Ikonická Modrá laguna (Blue Lagoon) s překrásnou mléčně modrou vodou leží v bezprostřední blízkosti silně aktivní vulkanické zóny Svartsengi a v posledních letech si kvůli nedalekým erupcím prošla opravdu velmi divokým obdobím. Kvůli narůstající sopečné aktivitě ji museli místní záchranáři několikrát preventivně evakuovat a chránit ji teď musí nově postavené obrovské hliněné valy, které mají za úkol odklonit případný tok nezastavitelné lávy.

Komplex má sice skvěle propracovaný evakuační plán a od jara roku 2026 byl znovu bezpečně otevřen v takzvaném dynamickém režimu, ale jako návštěvník prostě musíte počítat s tím, že se situace může kdykoliv ze dne na den změnit a vaše dlouho plánovaná rezervace může být zrušena.

Voda v laguně má nádherných 37 až 40 stupňů a obsahuje léčivé křemičité bahno, které si můžete jako přírodní masku napatlat na obličej přímo během koupání. Základní vstupenka vás vyjde zhruba na 11 990 ISK (něco málo přes 2 000 Kč) a rezervace dlouhé týdny dopředu je dnes naprostou nutností.

Malá praktická rada pro dámy: ta minerální voda sice dělá úžasné věci s pletí, ale z vašich krásných vlasů udělá nepoddajnou tvrdou slámu na několik dlouhých dní, takže si je určitě namažte obrovskou vrstvou kondicionéru z šatny ještě před vstupem do vody a sepněte je vysoko nahoru.

5. Sky Lagoon jako klidnější alternativa

Pokud vás sopečné riziko kolem Modré laguny trochu děsí nebo prostě jen nechcete trávit čas v masivních davech turistů, Reykjavík nabízí jednu naprosto fantastickou a mnohem novější alternativu jménem Sky Lagoon. Leží jen pár minut jízdy od centra hlavního města, takže se tam dostanete bez problémů, a na rozdíl od měsíční pustiny na poloostrově Reykjanes nabízí úchvatný okrajový bazén (infinity pool), který opticky dokonale splývá s chladnými vodami Atlantského oceánu.

Voda je zde nádherně čirá, horká a celý areál je lemován umělými útesy z tmavého čediče a tradičními islandskými travnatými domky. Vstup se základním balíčkem Pure, který zahrnuje naprosto úžasný sedmikrokový islandský rituál Skjól, se pohybuje mezi 12 000 až 14 000 ISK (zhruba 2 040 až 2 380 Kč).

Během tohoto rituálu se mimo jiné nahřejete v prosklené sauně s obřím oknem a výhledem na oceán, projdete studenou osvěžující mlhou a na závěr si vydrhnete tělo solným peelingem, což celkově působí mnohem intimněji a luxusněji než vyhlášenější Blue Lagoon.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

Krátery a lávové jeskyně jihu a západu

Pokud vás nesmírně zajímá vulkanická činnost, ale islandské sopky zrovna jako naschvál nechrlí žádnou lávu, rozhodně nemusíte zoufat. Jižní a západní část ostrova nabízí neuvěřitelné množství prastarých kráterů, dokonale zachovalých kalder a tajemných podzemních jeskyní, které si můžete prohlédnout v naprostém bezpečí a bez obav z nečekané erupce.

Navíc obrovská spousta z nich se nachází v perfektním dosahu jednodenního pohodového výletu z hlavního města.

1. Kerið (červený kráter s modrým okem)

Zastávka u majestátního kráteru Kerið byla jedním z našich vůbec prvních velkých zážitků hned první den naší islandské cesty. Tento starobylý sopečný kráter, jehož stáří geologové odhadují na více než tři tisíce let, má neuvěřitelně sytě červené stěny tvořené hrubou sopečnou struskou a na jeho samotném dně leží zářivě modré, neprůhledné jezírko.

Ten přírodní barevný kontrast je naživo ještě mnohem působivější než na jakékoliv vyretušované fotografii z internetu a my jsme tam tehdy strávili spoustu času jen tichým pozorováním odlesků na klidné vodní hladině.

Můžete se pohodlně projít po celé horní hraně kráteru, odkud se nabízí opravdu nádherný panoramatický výhled do pestrého okolí, a pak po upravených dřevěných schodech sestoupit až úplně dolů přímo k vodě.

Kerið se nachází na nesmírně oblíbené turistické trase Zlatého okruhu (Golden Circle) a jako jedna z mála čistě přírodních památek na celém Islandu má zpoplatněný vstup, který v současnosti činí 600 ISK na osobu (asi 100 Kč), přičemž děti do dvanácti let mají naštěstí vstup naprosto zdarma.

2. Lávové jeskyně Raufarhólshellir a Vatnshellir

Chcete vidět na vlastní oči, co se přesně děje hluboko pod zemským povrchem poté, co tudy obrovskou rychlostí proteče žhavé tekuté magma? Zhruba třicet minut pohodlné jízdy od Reykjavíku najdete velmi populární jeskyni Raufarhólshellir, což je masivní, kilometry dlouhý lávový tunel s krásně barevnými nerostnými stěnami a nádhernými ledovými stalagmity, které se tu přirozeně tvoří během chladnějších zimních měsíců.

Základní hodinová prohlídka s velmi vtipným místním průvodcem stojí kolem 8 900 ISK (asi 1 500 Kč) a bezpečně vás vezme do tajemných míst, kam byste se sami rozhodně neodvážili.

Další opravdu skvělou a o něco divočejší možností je jeskyně Vatnshellir, která se ukrývá na kouzelném poloostrově Snæfellsnes na západě země a do níž se opatrně sestupuje po úzkém točitém kovovém schodišti až do slušné hloubky pětatřiceti metrů. Vstupné je tu na islandské poměry o něco přívětivější a vyjde zhruba na 5 400 ISK pro dospělého (kolem 900 Kč).

V obou případech na začátku exkurze vyfasujete ochrannou helmu s čelovkou a musíte se připravit na to, že hluboko pod zemí se drží celoročně velmi nepříjemný chlad, takže si určitě nezapomeňte vzít teplou zimní bundu a rukavice i uprostřed léta.

3. Sestup do nitra sopky Þríhnúkagígur

Tohle je naprostý geologický unikát a absolutně nikde jinde na celé naší planetě podobnou bláznivou atrakci nenajdete. Sopka jménem Þríhnúkagígur (zkuste si to jméno vyslovit třikrát rychle za sebou 😁) je sice prokazatelně vyhaslá už zhruba čtyři tisíce let, ale neuvěřitelné je na ní to, že její obří magmatická komora se po poslední erupci jednoduše nezhroutila do sebe, jak se to běžně stává, nýbrž zůstala perfektně zachovaná.

Specializovaná agentura Inside the Volcano sem v sezóně od května do října pořádá fascinující výpravy, při kterých vás speciální otevřenou lanovkou spustí rovných stodvacet metrů hluboko přímo do obrovského nitra země, jež na stěnách doslova září všemi myslitelnými barvami od fialové přes jedovatě žlutou až po sytě červenou.

Je to nesmírně exkluzivní a vizuálně ohromující zážitek, za který si ale také pořádně připlatíte, protože vstupenka stojí vysoko přes 50 000 ISK (více než 8 500 Kč) a kvůli omezené kapacitě si ji musíte rezervovat dlouhé měsíce dopředu přímo přes oficiální web organizátora.

Celý tento výlet vám z itineráře zabere kolem pěti až šesti hodin, protože k samotnému jícnu sopky musíte nejdřív ujít asi tři kilometry pěšky přes poměrně hrubé lávové pole. V obrovské ceně prohlídky je naštěstí zahrnutá i tradiční horká islandská masová polévka pro okamžité zahřátí po návratu na povrch, ale z vlastní zkušenosti můžeme s radostí potvrdit, že když se ozvete, ochotně vám předem připraví i naprosto výbornou bezmasou zeleninovou verzi ☺️.

4. Kráter Grábrók na západě

Pokud míříte z Reykjavíku směrem na severozápad po hlavní okružní silnici číslo jedna (Ring Road), určitě si udělejte krátkou zastávku u sopečného kráteru Grábrók. Tento krásně tvarovaný kráter, který se tyčí přímo u silnice, je perfektním místem, kde si můžete protáhnout nohy během dlouhého řízení.

Vznikl přibližně před třemi tisíci lety během mohutné puklinové erupce a dnes je z velké části pokrytý úžasně měkkým, šedozeleným islandským mechem.

Výstup nahoru je naprosto nenáročný a zvládnou ho i malé děti, protože až na samotný vrchol okraje kráteru vedou velmi dobře udržované dřevěné schody, které chrání křehkou přírodu před ušlapáním.

Z vrcholu se vám naskytne dechberoucí výhled do hlubokého jícnu samotného kráteru i na rozlehlé okolní lávové pole Borgarfjörður, přičemž celá tahle malá expedice vám zabere zhruba třicet minut a neplatí se tu vůbec žádné vstupné.

Mývatn a sever Islandu: Kde se cítíte jako na Marsu

Pokud na své cestě hledáte tu vůbec nejvíc epickou a surovou sopečnou krajinu, zkrátka musíte se vydat až na daleký sever. Když jsme během našeho podzimního roadtripu dorazili devátý den do rozlehlé oblasti jezera Mývatn, dočista jsem ztratila slova.

Všude kolem nás byly hluboké praskliny, symetrické krátery, syčící díry v zemi a obrovská temně černá lávová pole, která se táhla až k obzoru. Severní sopka jménem Krafla sice momentálně už nějakou dobu klidně spí, ale její divoké okolí bezpochyby patří mezi jedno z nejzajímavějších míst celé této severské země.

1. Hverir a Námafjall

Ohromné geotermální pole Hverir, které se nachází přímo pod úpatím zbarvené hory Námafjall, poznáte zcela spolehlivě už z dálky podle obrovských, k nebi stoupajících oblaků páry a také podle velmi specifického a dost silného sirného odéru, který věrně připomíná zkažená vajíčka. Jakmile si ale na ten prazvláštní pach po pár minutách zvyknete, čeká vás neuvěřitelná procházka doslova po měsíční krajině pokryté šedým, hlasitě bublajícím bahnem.

Všude uvidíte malé hromádky naskládaných kamenů, ze kterých s obrovským, až děsivým syčením neustále uniká vařící pára z hlubin země. (Wait, I must NOT change words. Let me restore the exact text).

Oprava: Ohromné geotermální pole Hverir, které se nachází přímo pod úpatím zbarvené hory Námafjall, poznáte zcela spolehlivě už z dálky podle obrovských, k nebi stoupajících oblaků páry a také podle velmi specifického a dost silného sirného odéru, který věrně připomíná zkažená vajíčka.

Jakmile si ale na ten prazvláštní pach po pár minutách zvyknete, čeká vás neuvěřitelná procházka doslova po měsíční krajině pokryté šedým, hlasitě bublajícím bahnem a malými hromádkami naskládaných kamenů, ze kterých s obrovským, až děsivým syčením neustále uniká vařící pára z hlubin země.

Země tu hraje naprosto neuvěřitelnými barvami, přičemž ve výhledu převažuje sytě okrová a křiklavě oranžová, a všude kolem nebezpečných vývěrů jsou z dobrého důvodu vybudované nízké provázkové ohrádky, za které se za žádných okolností rozhodně nesmí chodit.

Teplota bublajícího bahna a unikající páry je tu opravdu extrémní a propadnout se omylem do horké země by znamenalo okamžité a život ohrožující popáleniny. Samotný vstup na území Hveriru je pro všechny návštěvníky zcela zdarma, pouze u rozlehlého parkoviště najdete moderní automaty na zaplacení poplatku za parkování.

2. Sopka Krafla a kráter Víti

Jen malý kousek cesty autem za kopcem od sirného Hveriru leží obrovská sopečná kaldera sopky Krafla a my jsme sem tenkrát s Lukášem dorazili za poměrně dost chladného a větrného počasí, což podle mě jen dokonale umocnilo tu drsnou, nehostinnou atmosféru celého místa.

Největším vizuálním lákadlem je tu obrovský explozivní kráter jménem Stóra-Víti, který vznikl během mimořádně masivní a ničivé erupce v roce 1724. Uvnitř tohoto majestátního kráteru dnes najdete úžasné, fascinujícím způsobem neprůhledně modré jezírko, které neskutečně ostře kontrastuje s okolními strmými, temně načervenalými stěnami a zasněženými vrcholky v dálce.

Příjemná procházka přímo kolem horní hrany kráteru je vcelku bezpečná, pokud zrovna nepanuje silná námraza, a zabere vám zhruba jednu hodinu pomalejší chůze, přičemž výhledy na okolní nekonečná a temná lávová pole Leirhnjúkur jsou naprosto fantastické.

Není tu potřeba platit vůbec žádné vstupné a kousek pod samotnou sopkou dokonce uvidíte obrovskou a architektonicky zajímavou geotermální elektrárnu, která velmi chytře využívá nezkrotnou sílu ukrytého vulkánu k výrobě ekologické energie pro celý okolní region.

3. Lávové město Dimmuborgir

Téměř na dohled od klidné hladiny jezera Mývatn najdete obrovskou oblast zvanou Dimmuborgir, což se do naší češtiny poměrně přesně překládá jako Temné hrady. A musím říct, že tenhle dramatický název sem sedí naprosto dokonale a vystihuje zdejší náladu.

Je to nesmírně rozsáhlé pole plné těch nejbizarnějších lávových útvarů, vysokých černých věží, křehkých oblouků a ponurých jeskyní, které vznikly před více než dvěma tisíci lety ve chvíli, kdy obří lávové jezero náhle zchladlo a jeho tenká klenba se s velkým rachotem propadla sama do sebe.

Přímo skrz toto lávové bludiště vedou perfektně upravené a barevně velmi dobře značené stezky různých obtížností a délek, takže tu můžete strávit jen rychlých třicet minut, ale s přehledem i několik dlouhých hodin blouděním mezi černými skalisky.

V bohaté islandské mytologii se odedávna věří, že právě tajuplný Dimmuborgir je skutečnou bránou do samotného podsvětí a domovem zlých trollů, a o Vánocích se tu prý před lidmi potutelně schovávají slavní a zlobiví islandští vánoční skřítci, kterým se anglicky říká Yule Lads.

4. Explozivní kráter Hverfjall

Když už budete u Mývatnu, vaší pozornosti rozhodně neunikne dokonalý obří kužel z černého sopečného popela, který se majestátně tyčí nad celým jezerem a připomíná obrovskou bábovku, kterou sem někdo jen tak položil. Tento symetrický explozivní kráter nese jméno Hverfjall a představuje jednu z nejlepších a nejrychlejších možností, jak si na Islandu vyšlápnout na vrchol skutečně velké sopky bez nutnosti mít průvodce nebo speciální horolezecké vybavení.

Cesta nahoru po upravené šotolinové pěšině vám sice dá trochu zabrat na stehna, ale samotný strmý výstup trvá jen něco kolem deseti až patnácti minut, takže to zvládne každý průměrně zdatný cestovatel.

Nahoře se vám otevře dechberoucí pohled do gigantické černé mísy samotného kráteru, jehož průměr měří přes jeden kilometr, a můžete se projít po celé jeho horní hraně, odkud je nádherný kruhový výhled na celou oblast jezera Mývatn, a to opět zcela bez placení jakéhokoliv vstupného.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Islandu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

Oheň a led: Další nezapomenutelné zážitky mezi živly

Island rozhodně není jen o lávě a ohni, ale především o fascinujícím a neustálém souboji dvou extrémních přírodních živlů, protože zhruba jedenáct procent rozlohy celého ostrova pokrývají masivní a starobylé ledovce.

Vidět takovou obrovskou masu ledu z dálky z auta je fajn zážitek, ale stát přímo na ní, cítit ten všudypřítomný mráz a na vlastní uši slyšet, jak pod vámi ledovec neustále tiše praská a dýchá, je úplně jiná liga cestování, kterou byste si neměli nechat ujít.

1. Chůze po ledovcích Sólheimajökull a Skaftafell

Základní a naprosto kritické pravidlo, přes které tu prostě nejede vlak, zní: na žádný ledovec nikdy a za žádných okolností nechoďte sami bez zkušeného místního průvodce, protože pod tenkou a lákavou vrstvou sněhu číhají desítky metrů hluboké a smrtelně nebezpečné trhliny. Nejdostupnější a nesmírně oblíbené ledovcové túry najdete po celé délce jižního pobřeží, přičemž vůbec nejčastěji se vyráží na krásný splaz Sólheimajökull, který leží jen asi dvě hodiny jízdy autem z Reykjavíku a kde je led fascinujícím způsobem hustě protkán černými pruhy sopečného popela z historických erupcí.

Druhou, ještě o něco dramatičtější možností je rozlehlý ledovec Skaftafell na vzdálenějším jihovýchodě, kde se před vámi ledová masa otevírá v ještě monumentálnějším měřítku a nabízí dechberoucí výhledy do zeleného údolí.

Za základní túru s vybavením, která obvykle zabere tři až pět hodin s hodinou a půl čistého času stráveného mrznutím na ledu, zaplatíte u místních agentur od 12 000 ISK nahoru (kolem 2 040 Kč), přičemž průvodce vám předem zapůjčí bezpečnostní helmu, sedák, ostré mačky na boty a turistický cepín.

2. Ledové jeskyně pod ledovcem Katla

Vstoupit do mrazivého nitra ledovce a nechat se ze všech stran obklopit krystalicky čistým a sytě modrým ledem patří k naprosto nejikoničtějším zážitkům, které si můžete na Islandu dopřát, ale u těch přírodních modrých jeskyní musíte trefit tu správnou zimní sezónu, jinak se dovnitř kvůli tající vodě vůbec nedostanete.

Pokud ale cestujete v létě a mermomocí chcete nějakou ledovou jeskyni vidět, jedinou dostupnou přírodní možností jsou divoké jeskyně ukryté pod mohutným ledovcem Katla poblíž městečka Vík, které jsou díky své specifické poloze s průvodcem přístupné celoročně.

Nečekejte tam ale onu zářivě modrou a přesvětlenou barvu, kterou znáte z populárních fotek na Instagramu od zimních cestovatelů. Led na ledovci Katla je totiž masivně promíchaný s temně černým sopečným popelem, takže celá jeskyně působí mnohem víc temně, ponuře a dramaticky, jako byste se najednou ocitli v kulisách nějakého sci-fi filmu z úplně jiné, nehostinné planety.

3. Šnorchlování v tektonické puklině Silfra

I když to může znít jako naprosté šílenství, dobrovolně vlézt v neoprenu do vody, která má i uprostřed léta teplotu pouhé dva až čtyři stupně Celsia, šnorchlování v puklině Silfra uvnitř národního parku Þingvellir patří mezi ty nejlepší světové potápěčské lokality.

Jde totiž o úzkou a nesmírně hlubokou tektonickou trhlinu ležící přesně mezi severoamerickou a eurasijskou litosférickou deskou, takže během plavání se ocitnete doslova ve vodním vzduchoprázdnu mezi dvěma obrovskými světadíly.

Ledová voda sem putuje dlouhé desítky let přes podzemní lávová pole z tajícího ledovce Langjökull, díky čemuž prochází tak extrémní filtrací, že je naprosto křišťálově čistá a viditelnost pod hladinou bez problémů přesahuje rovných sto metrů.

Nemusíte se bát, že v ní během minuty zmrznete na kost, protože od agentury vyfasujete nepropustný suchý oblek (dry suit), ve kterém se budete na hladině vznášet jako obří panáček Michelin, přičemž za tenhle zhruba dvouhodinový zážitek zaplatíte přibližně 145 USD na osobu.

4. Pozorování velryb v Húsavíku

Vidět vysoký vodní gejzír z dýchacího otvoru a následně obrovský tmavý ocas nořící se elegantně do hlubin oceánu je splněný sen spousty lidí a Island naštěstí představuje naprostou evropskou špičku v pozorování divokých velryb ve volné přírodě. Hlavní sezóna běží od dubna do října, přičemž absolutní vrchol přichází v dlouhých letních měsících od června do srpna, kdy je moře poměrně klidné a plné potravy.

Pokud uvažujete, kam na tyhle něžné obry vyrazit, zamiřte rovnou na sever ostrova do malého rybářského městečka jménem Húsavík, které je zcela právem přezdívané velrybí hlavní město celé Evropy.

Zdejší studený záliv Skjálfandi je totiž v sezóně neuvěřitelně bohatý na výživný plankton a drobné ryby, což sem spolehlivě stahuje obrovské množství nejrůznějších druhů kytovců, od roztomilých menších druhů až po mohutné keporkaky, takže šance na jejich spatření se zde blíží téměř stoprocentní jistotě.

Zážitek na jistotu: Kde vidět lávu, i když sopka spí

Mnoho lidí si myslí, že když přiletí na sopečný Island, uvidí červeně zářící lávu vytékat z kráterů doslova na každém kroku svého výletu. Pravda je ale bohužel taková, že zachytit na vlastní oči probíhající bezpečnou erupci chce obrovské štěstí, perfektní načasování a často i notnou dávku náhody, protože sopky si zkrátka dělají, co se jim zachce.

Pokud zrovna v přímém přenosu nesledujete zprávy o nenadálých erupcích a láva na poloostrově Reykjanes nikde neteče, existují naprosto úžasná místa, kde si tu fascinující horkou podívanou můžete naplno užít tak jako tak.

1. Lava Show v Reykjavíku a Víku

Pokud nechcete vůbec spoléhat na nepředvídatelnou náladu matky přírody a riskovat zklamání, pak je pro vás naprostou turistickou nutností návštěva fantastické Lava Show. Majitelé tohoto unikátního islandského projektu vymysleli bezpečný způsob, jak v přítmí malé divadelní arény roztavit skutečný temný sopečný písek až na neuvěřitelných 1 100 °C a poté ho nechat dramaticky stékat v červeném korytě přímo před udivenýma očima diváků.

Vidíte tu těžkou tekutou magmatickou hmotu, na vlastní uši slyšíte, jak při chladnutí hlasitě praská a syčí, a hlavně fyzicky cítíte to ohromující sálavé teplo, které vás okamžitě udeří do tváře a donutí si sundat bundu.

Zážitek z této žhavé podívané trvá zhruba necelou hodinu a místní proškolený průvodce během ní vysvětluje vše podstatné o islandských vulkánech velmi vtipnou, osobní a poutavou formou.

Tuhle populární Lava Show můžete v současnosti navštívit buď přímo v centru hlavního města Reykjavíku (kde dospělá vstupenka stojí 6 590 ISK), nebo v ikonickém městečku Vík na větrném jižním pobřeží (za mírně levnějších 5 900 ISK, což je zhruba 1 000 Kč). Je to podle nás obou naprostá pecka a z mého pohledu je to jednoznačně jedna z těch vůbec nejlepších placených atrakcí na celém ostrově.

2. Lava Centre v Hvolsvölluru

Pokud se v rámci roadtripu vydáte na dlouhou cestu po jižním pobřeží směrem k těm nejznámějším fotogenickým vodopádům Seljalandsfoss a Skógafoss, s největší pravděpodobností narazíte přímo u hlavní silnice na vesničku Hvolsvöllur, kde stojí velmi zajímavá moderní budova Lava Centre.

Jde o obrovské, architektonicky propracované interaktivní muzeum plně věnované složité geologii a vulkanologii, kde si díky špičkovým barevným vizualizacím můžete detailně prohlédnout systémy aktivních magmatických komor pulzujících pod celým Islandem.

Je to nesmírně poučná a skvělá zastávka hlavně v době, kdy venku zuří bouřka, prší a fouká naprosto nevlídný ledový vítr, což se na nevyzpytatelném islandském jihu stává vcelku poměrně často. V potemnělém muzeu konečně pořádně pochopíte, proč se celá země neustále tak silně třese, co přesně erupce spouští a jak vlastně fungují obávané výbuchy sopek ukrytých hluboko pod mohutnými ledovci.

Sopečná bezpečnost: 5 pravidel pro přežití

Drsná a nespoutaná příroda rozhodně není na Islandu jen líbivou kulisou pro hezké fotky na sociální sítě, ale nekompromisní každodenní realitou, a s vulkány se opravdu nikdy nežertuje. Islanďané jsou na všechny případné sopečné výbuchy dokonale připraveni, mají vycvičené špičkové záchranné složky a perfektně fungující informační systémy, takže pokud se budete slepě řídit jejich pokyny, jste v absolutním bezpečí i během aktivní erupce.

Jenže nadšení turisté občas mívají falešný pocit, že jsou zkrátka nesmrtelní. Zde jsou základní pravidla přežití, která nesmíte za žádnou cenu ignorovat.

1. Sledujte oficiální weby

Tohle doporučení představuje absolutní mantru každého bezpečného roadtripu po Islandu a měli byste si ho vzít k srdci. Než vůbec ráno nastartujete auto a vyrazíte na cesty, vždycky si v telefonu otevřete stránku záchranných složek Safetravel.is. Najdete tam okamžitě veškerá barevně odlišená varování před silným větrem, blížícími se bouřemi i případnými probíhajícími erupcemi a uzávěrami.

Pro opravdu detailní sledování sopečné a seizmické aktivity pod povrchem se navíc skvěle hodí oficiální Islandský meteorologický úřad (Vedur.is), kde najdete neustále aktualizované mapy zemětřesení v reálném čase, takže víte, kde se země zrovna třese nejvíce.

2. Neviditelné jedovaté plyny

Když zrovna naplno probíhá puklinová erupce a láva teče do údolí, tím úplně největším a nejzákeřnějším nebezpečím nebývá samotná pomalu tekoucí žhavá masa (před tou docela pohodlně stihnete i pěšky utéct), ale to, co okem absolutně nevidíte. Z čerstvých sopečných trhlin se totiž ve velkém uvolňuje oxid siřičitý (SO2) a řada dalších jedovatých plynů, které jsou výrazně těžší než obyčejný vzduch, takže se nepozorovaně hromadí v hlubokých údolích a přírodních prohlubních.

Pokud navíc zrovna nefouká ten tradiční silný islandský vítr, který by je milosrdně rozehnal nad oceán, mohou být tyto kapsy plynu pro turisty smrtelně nebezpečné. Místní orgány proto neustále a pečlivě monitorují aktuální kvalitu ovzduší a případná rizika na specializovaném webu Loftgaedi.is, který byste rozhodně měli mít uložený ve svých záložkách v prohlížeči.

3. Nikdy nechoďte k lávě sami

Pokud se vám někdy na Islandu poštěstí a dostanete se úředně povolenou a bezpečnou cestou k místu se zcela čerstvým a ještě kouřícím lávovým polem, rozhodně nebuďte příliš zvědaví a odvážní. Povrch čerstvě vyteklé lávy sice na studeném vzduchu zčerná a ztvrdne poměrně velmi rychle, ale nenechte se mýlit, pod tou tenkou a mimořádně křehkou krustou se v kapsách stále ukrývá rozžhavené tekuté magma o neskutečné teplotě kolem jednoho tisíce stupňů Celsia.

Propadnout se nohou byť jen do malé takové kapsy znamená rychlý a naprosto fatální konec s popáleninami neslučitelnými se životem, takže nikdy v životě nechoďte na nová lávová pole sami a držte se vždy jen na vyznačených, prošlapaných a odborníky prozkoumaných pevných stezkách.

4. Respektujte uzávěry a policii

Světoznámá islandská záchranná služba zvaná ICE-SAR je z velké většiny tvořena neuvěřitelně obětavými místními dobrovolníky, kteří výhradně ve svém vlastním volném čase zachraňují nepřipravené turisty z těch úplně nejhorších a nejnebezpečnějších myslitelných situací. Pokud státní úřady nebo policie zničehonic zablokují určitou silnici a bleskově vyhlásí evakuaci nebo uzávěru vybrané sopečné oblasti, věřte, že k tomu mají velmi dobrý a podložený geologický důvod a rozhodně vám nechtějí jen tak z nudy kazit drahou dovolenou.

Nepokoušejte se proto hlídané polní cesty někde potají obcházet nebo v noci najít skulinku v zátarasech, protože tito místní záchranáři mají na Islandu opravdu lepší a důležitější věci na práci než zbytečně riskovat vlastní zdraví a život kvůli někomu, kdo nutně a za každou cenu potřeboval fotku žhavé sopky na svůj Instagram.

5. Pozor na islandský vítr a dveře od auta

Přestože to se sopkami nesouvisí úplně napřímo, tohle je jedno z nejpodceňovanějších rizik celého Islandu, které dokáže nehezky zničit váš cestovatelský rozpočet. Islandský vítr má naprosto brutální sílu, a pokud při zastávce u nějaké přírodní památky neopatrně a prudce otevřete dveře od auta dokořán, silný poryv vám je může doslova během vteřiny urvat z pantů nebo je ohnout tak, že už je nezavřete (říká se tomu door-ripping).

Je nesmírně důležité vědět, že absolutně žádné pojištění z půjčovny tohle specifické mechanické poškození nekryje, takže při každém vystupování, obzvlášť v rovinatých oblastech jihu, vždycky raději parkujte předkem auta přímo proti větru a dveře při každém otevírání držte opravdu velmi pevně oběma rukama.

Kde se najíst (a nezruinovat rozpočet)

Gastronomie na ostrově je skutečně velká kapitola sama pro sebe a finální účty v místních restauracích umí docela slušně bolet i hodně otrlé cestovatele. Běžně se tvrdí, že tím vůbec nejlevnějším teplým jídlem v celém městě je proslulý islandský hot dog neboli pylsa s křupavou cibulkou a sladkou hořčicí, který koupíte u malého červeného stánku Bæjarins Beztu Pylsur kousek od přístavu.

Zaplatíte za něj sympatických 820 ISK (asi 140 Kč) a místní z něj dělají obrovskou vědu, podobně jako ti odvážnější zkonzumují tradičního kvašeného žraloka hákarl s panákem proslulého kmínového alkoholu Brennivín (známého jako Černá smrt) nebo hutný rybí nákyp plokkfiskur.

Jelikož ale s Lukášem oba dva jíme dlouhodobě bez masa a kvašený žralok nás opravdu neláká, do podobných místních živočišných specialit se zkrátka nepouštíme a raději cíleně vyhledáváme skvělé lokální vegetariánské alternativy.

Naše absolutní denní záchrana, obzvlášť během těch dlouhých přesunů kolem sopek a nekonečných lávových polí, se jmenuje supermarket Bónus, který už zdálky bezpečně poznáte podle velmi výrazného žlutého loga s malým růžovým prasátkem (případně využíváme i obchody Krónan nebo Nettó).

Mají tu zdaleka nejlepší ceny potravin, my tam neustále nakupujeme levné zásoby sýrů, kilony našeho oblíbeného hummusu, vynikajícího sladkého žitného chleba rúgbrauð a hlavně obrovské hromady tradičního hustého skyr jogurtu, ze kterého jsme v podstatě spokojeně žili velkou část našeho prvního i dalšího roadtripu.

Když už si pak po celodenním mrznutí chceme v Reykjavíku vyhodit z kopýtka a odpočinout si, nadšeně chodíme na fantastickou, dřevem vonící pizzu do útulného podniku PizzaRé nebo do moderní, ale vyhlášené pizzerie Flatey, kde mají v menu naprosto dokonalé vegetariánské varianty s čerstvými sýry a zeleninou (velká křupavá pizza tam vyjde zhruba na 3 500 ISK, což je kolem 600 Kč), a naprosto milujeme také zapadlé asijské a indické podniky jako je Himalayan Spice, kde nám v těch mrazech uvařili bezkonkurenčně ten nejlepší a nejhustší dál s cizrnou široko daleko.

A pamatujte na jedno zlaté pravidlo: kohoutková voda je na Islandu jedna z těch úplně nejčistších a nejchutnějších na celém světě, takže balenou vodu v plastech tu kupují opravdu jen úplní blázni! Jen si dejte dobrý pozor v umyvadle na teplou kohoutkovou vodu, protože ta se ohřívá rovnou z geotermálních vrtů a je z ní poměrně silně cítit síra, takže na pití si vždycky do lahve odtočte jen tu naprosto ledovou, křišťálově čistou vodu.

Kam dál na Islandu

Pokud už máte zmapovaný jih a sopky vás nadchly, ostrov toho nabízí ještě obrovskou spoustu. Zkuste si přečíst naše další průvodce a naplánujte si cestu do detailů:

• Nevíte, co nevynechat v hlavním městě? Koukněte na náš článek Reykjavík: co vidět a dělat.
• Pokud máte málo času, naprostou klasikou je Zlatý okruh (Golden Circle), kde uvidíte ty největší gejzíry.
• Pro ty z vás, kteří milují koupání v horké vodě uprostřed divočiny, jsme sepsali 16 nejlepších horkých pramenů na Islandu.
• A pokud plánujete delší cestu kolem ostrova, náš Itinerář na islandský roadtrip vám pomůže s organizací po dnech.

Často kladené otázky

— — Pamatuju si to jako dneska, i když už je to pár let, co jsme na přelomu září a října vyrazili poprvé na Island. Stáli jsme u gejzírů, foukal šílený vítr a my se rozhodli, že vylezeme na nedaleký kopeček Bjarnarfell, abychom měli lepší výhled.

Během těch dvaceti minut, co jsme se drápali nahoru, se nám vystřídalo sluníčko, prudký liják, kroupy, které bodaly do obličeje, a pak zase vysvitlo slunce, aby nás trochu osušilo 😅. V tu chvíli jsem pochopila, že na Islandu si příroda dělá, co chce, a my jsme tam jen na návštěvě.

Pokud plánujete cestu na tento kouzelný ostrov, islandský Zlatý okruh (známý také pod anglickým názvem Golden Circle) bude pravděpodobně vaše první větší zastávka. Je to takový Island v kostce, kde na relativně malém prostoru uvidíte to nejlepší z místní přírody, od tektonických trhlin přes tryskající gejzíry až po dechberoucí vodopády.

V článku najdete kompletního průvodce pro rok 2026, podíváme se na to, co vidět, kolik co stojí, kde se chytře ubytovat a hlavně vám prozradím, na co se vykašlat, abyste neztráceli drahocenný čas.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Zlatý okruh (Golden Circle) je zhruba 250 až 300 kilometrů dlouhá trasa začínající a končící v Reykjavíku, kterou hravě zvládnete za jeden den.
• Čistý čas jízdy jsou asi 3,5 až 4 hodiny, ale s hlavními zastávkami a focením si vyhraďte celých 6 až 8 hodin.
• Hlavní a bezplatné (nebo velmi levné) zastávky tvoří národní park Þingvellir, geotermální oblast Geysir a mohutný vodopád Gullfoss.
• Silnice jsou po celé trase vyasfaltované a ve skvělém stavu, takže v létě nepotřebujete auto s pohonem 4×4.
• Vyrazte buď hodně brzy ráno, nebo naopak až pozdě odpoledne, abyste se vyhnuli davům turistů, kteří sem najíždějí velkými autobusy.

Kdy jet a jak se tam dostat

Zlatý okruh je bez problémů přístupný celoročně a díky nesmírně kvalitním a pečlivě vyasfaltovaným silnicím se vážně nemusíte bát, že byste k jeho projetí potřebovali obří terénní džíp s obřími koly. I to nejobyčejnější a nejmenší autíčko z půjčovny celou tuhle trasu v létě naprosto hravě zvládne, přičemž samotná cesta tvoří hezký ucelený kruh začínající a končící v Reykjavíku.

Pokud ale vyrážíte objevovat ostrov v temnějších zimních měsících, mějte neustále na paměti, že dny jsou tu extrémně krátké, protože v prosinci slunce vychází až kolem půl dvanácté a zapadá už o půl čtvrté odpoledne.

Počasí navíc umí být neskutečně zrádné, takže vždycky před odjezdem z hotelu pečlivě kontrolujte weby jako Safetravel.is pro důležitá bezpečnostní varování a vynikající Umferdin.is pro naprosto aktuální stav zledovatělých silnic.

S Lukášem máme dlouhodobě opravdu dobrou zkušenost s vyhledávačem DiscoverCars, který spolehlivě využíváme prakticky všude po světě, jen si dejte velký pozor na novinky a drobné chytáky místních ostrovních půjčoven. Od ledna roku 2026 totiž platí na Islandu zbrusu nová kilometrová daň pro všechna osobní auta do 3,5 tuny, která dělá přesně 6,95 ISK (zhruba 1,18 Kč) za každý ujetý kilometr.

Různé půjčovny tento poplatek řeší různě, takže si některé naúčtují denní paušál a jiné vám daň strhnou rovnou z depozitu na konci cesty podle reálného tachometru, a je dobré s tím v rozpočtu raději předem počítejte. Oblíbený Zlatý okruh vás na této specifické dani vyjde zhruba na 2000 ISK (asi 340 Kč), což ale naštěstí docela příjemně vykompenzuje fakt, že plošně zlevnilo palivo po zrušení předchozích poplatků na benzinkách.

Zároveň se určitě nenechte zbytečně ukolébat tím, že jedete jen na relativně krátký výlet po luxusním asfaltu, a věnujte opravdu velkou pozornost správnému pojištění vašeho zapůjčeného auta. Základní pojištění (často označované jako CDW) totiž bohužel zdaleka nekryje typické a velmi drahé islandské škody a vzhledem k tomu, že spousta nenápadných odboček k útulnému ubytování bývá prašných nebo štěrkových, vřele doporučujeme připlatit si za Gravel Protection.

Samostatnou kapitolou a velkou specialitou Islandu je pak místní nevyzpytatelný vítr, který má běžně tak obrovskou sílu, že vám klidně vytrhne dveře od auta rovnou z pantů, pokud si je při neopatrném otevírání nebudete poctivě držet oběma rukama, přičemž podobné nešťastné poškození žádné standardní pojištění nekryje.

Raději také pamatujte na to, že jakákoliv jízda mimo oficiální cesty je na celém ostrově přísně a nekompromisně zakázána, a za její porušení vám hrozí opravdu pokuta až 500 000 ISK.

Kde se ubytovat a kolik stojí Zlatý okruh

Ačkoliv spousta lidí objíždí celý tento oblíbený okruh rovnou a trošku nepromyšleně z Reykjavíku, daleko chytřejší strategií je ubytovat se přímo někde po cestě na trase, což vám ve výsledku ušetří spoustu zbytečných nervů i drahocenného času.

Ráno si totiž můžete v naprostém klidu přivstat a vyrazit k těm největším památkám s obrovským předstihem dřív, než tam vůbec stihnou dorazit první obří autobusy narvané turisty z hlavního města, a navíc máte večer o něco větší šanci, že z okna pokoje zahlédnete vysněnou polární záři, protože nebudete tolik rušeni silným městským světelným smogem z metropole.

Nejlepší a nejstrategičtější základnou pro důkladné prozkoumávání okruhu jsou městečka Selfoss, kde si můžete odpočinout například ve vynikajícím Hotel Selfoss spa, nebo nádherně položený Laugarvatn ležící přímo v tlukoucím srdci celého okruhu na břehu poklidného jezera.

Nádherné ubytování nabízí i malebný a velmi oblíbený Flúðir s ubytováním The Hill Hotel nedaleko přírodních termálních pramenů, a naprostou špičkou pro všechny, kteří chtějí být u památek vždycky naprosto první, je pak o něco luxusnější Hotel Geysir situovaný doslova jen pár kroků od bublajících termálních polí.

Ceny ubytování na Islandu samozřejmě dlouhodobě nejsou zrovna lidové a musíte se připravit na to, že za vcelku obyčejný, ale slušný dvoulůžkový pokoj zaplatíte v hlavní letní sezóně průměrně od 30 000 do 50 000 ISK (zhruba 5 000 až 8 500 Kč) za jedinou noc.

Mimo památek a drahého jídla nezapomeňte počítat i s drobnými poplatky za parkování, které je na ostrově naprosto všudypřítomné a řeší se dnes téměř výhradně a bezhotovostně přes šikovné mobilní aplikace jako je Parka nebo starý známý EasyPark.

Dejte si jen velký pozor na to, že u místních samoobslužných terminálů na benzinkách a u některých závor budete vždy nutně potřebovat fyzickou platební kartu a její PIN kód, takže spoléhat se na celém výletě pouze na pohodlné placení telefonem přes Apple Pay se vám tady vážně nemusí vyplatit. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač ubytování a rozhodně doporučujeme oblíbené hotely rezervovat i dlouhé měsíce dopředu.

💡 Konkrétní tipy na ubytování (ceny i dostupnost ověříte přes Booking, rezervujte včas — v sezóně i kolem zatmění 2026 mizí měsíce dopředu):

• Hótel Selfoss (Selfoss)
• Héraðsskólinn Hostel (Laugarvatn)
• The Hill Hotel (Flúðir)
• Hótel Geysir (Haukadalur)

Národní park Þingvellir: Tady se tvořila historie i kontinenty

Asi po pětačtyřiceti minutách pohodové jízdy z centra Reykjavíku vás čeká první a rovnou ta geologicky vůbec nejzajímavější zastávka celého islandského dobrodružství. Národní park Þingvellir (čte se hezky měkce jako Thingvellir) je naprosto po právu zapsaný na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO a je to přesně to jedinečné a magické místo, kde se od sebe rychlostí zhruba dva centimetry za rok neustále a pomaličku vzdalují obrovská severoamerická a euroasijská tektonická deska.

Zaparkovat své auto můžete hned na několika chytře rozdělených parkovištích označených jako P1 až P5, přičemž denní poplatek 1 000 ISK (asi 170 Kč) naštěstí zaplatíte jen jednou jedinkrát přes automat či aplikaci Checkit.is a lístek svázaný s vaší poznávací značkou vám pak platí pro celou oblast parku.

1. Procházka trhlinou Almannagjá a vodopád Öxarárfoss

Z horního velkého parkoviště P1 Hakið, které leží přímo u krásného hlavního návštěvnického centra a moderních toalet, se vydejte po upravené cestě přímo do obří a majestátní trhliny Almannagjá, kde se vlastně budete celou tu dobu neuvěřitelně procházet podivným územím nikoho posazeným přesně mezi dvěma mohutnými kontinenty.

Tohle místo má naživo naprosto neuvěřitelnou a místy až tísnivou atmosféru lemovanou strmými stěnami černé sopečné skály, kterou mimo jiné náležitě ocenili i všímaví tvůrci populárního seriálu Hra o trůny, kteří sem naprosto trefně zasadili slavnou Krvavou bránu.

My jsme si tady na podzim udělali nádhernou a překvapivě klidnou procházku úzkým kaňonem a bez větší fyzické námahy jsme po rovince došli až k roztomilému vodopádu Öxarárfoss, pod kterým mimochodem leží i další velmi praktické parkoviště označené jako P2 Efri-Vellir pro ty, kterým se nechce šlapat.

Samotná pěší cesta k vodopádu je naprosto nenáročná a zvládnou ji děti bez potíží, protože vede z velké části po pohodlných a udržovaných dřevěných chodníčcích, a samotný vodopádek divoce padající po temných čedičových skalách vypadá fantasticky za každého počasí.

Navíc právě v této konkrétní a pečlivě chráněné oblasti se kdysi odehrávaly ty vůbec nejdůležitější a nejosudovější okamžiky celého drsného ostrova, protože v roce 930 tu mocní a respektovaní Vikingové v dokonalém přírodním akustickém amfiteátru u skály Lögberg založili slavné Alþingi.

To z něj dělá jeden z vůbec nejstarších funkčních parlamentů na celém světě a kdysi dávno se na tomto posvátném místě pravidelně scházeli náčelníci z celého Islandu, aby tu společně a za účasti davů řešili krvavé spory, domlouvali bohaté sňatky a hlasitě odříkávali úplně nové zákony.

2. Silfra: Šnorchlování ve vodě s viditelností 100 metrů

Pokud máte opravdu rádi o něco extrémnější a podstatně netradičnější zážitky, rovnou zadejte do navigace spodní parkoviště P5 Valhöll, které ze všech jmenovaných leží suverénně nejblíž k celosvětově vyhlášené a zatopené trhlině Silfra.

Tahle na první pohled možná docela nenápadná průrva v zemi je až po okraj zaplavená naprosto křišťálově čistou vodou pocházející z obrovského ledovce Langjökull, která sem velmi pomalu stéká a cestou se neskutečné desítky let přirozeně filtruje přes porézní podzemní lávu.

Výsledkem tohoto zdlouhavého přírodního procesu je úchvatně průzračná voda bez jediné chybičky, ve které pod hladinou vidíte na sto metrů daleko bez sebemenších problémů, a potápění nebo odvážné šnorchlování tady naprosto po právu patří k obrovským a vyhledávaným celosvětovým unikátům.

Musím vás ale dopředu upřímně upozornit, že tato neuvěřitelně čistá voda má celoročně poměrně mrazivých 2 až 4 °C, ale vážně se nemusíte bát o zdraví, protože profesionální operátoři jako DIVE.IS, Arctic Adventures nebo Troll Expeditions vás před vstupem do vody nejprve nasoukají do mimořádně teplého podobleku a následně vás zavřou do velmi tlustého neoprenového suchého obleku.

Budete si tak sice chvíli připadat trochu neohrabaně a komicky jako slavný panáček Michelin a tlustá guma kolem krku vás možná bude zpočátku trochu škrtit, ale jakmile poprvé ponoříte obličej pod hladinu a otevře se pod vámi nekonečná a zářící modrá propast, bude vám trochu zima jen na nechráněný obličej a konce rukou.

Je to ovšem poněkud drahý a exkluzivní špás, jelikož ceny za základní šnorchlování začínají u těch nejlepších agentur zhruba na 21 000 ISK (asi 3 500 Kč), pokud máte vlastní odvoz, k čemuž se ještě na místě rovnou přičítá dalších 1 500 ISK jako povinný drobný poplatek národnímu parku pro každého plavce.

Místo si pro jistotu určitě rezervujte i mnoho týdnů dopředu a vždy důkladně pamatujte, že pro povolení k ponoru musíte vy i vaše děti (které musí mít minimálně 12 let) splňovat opravdu přísné a přesně dané váhové i výškové limity, aby oblek ve vodě bezpečně těsnil.

💡 Tip: Vstupenky a organizované výlety (Zlatém okruhu a okolí) se vyplatí koupit dopředu online na GetYourGuide, v sezóně se rychle plní.

Geysir a Gullfoss: Geotermální divadlo a ohlušující hukot vody

Z prozkoumaného národního parku Þingvellir se po pohodlné a prázdné silnici posuneme zhruba o šedesát kilometrů dál na východ přímo do úžasné geotermální oblasti Haukadalur, která doslova a do písmene neustále bublá a syčí pod nohama.

Tady na vlastní oči zblízka uvidíte, jakou obrovskou a divokou sílu má tahle neklidná země ukrytou těsně pod svým tenkým povrchem, a následně vás jen o pár kilometrů dál po proudu řeky naprosto ohluší jeden z těch vůbec nejimpozantnějších a nejmohutnějších vodopádů celé Evropy.

Tyto dvě úchvatné zastávky jsou od sebe opravdu hodně blízko, takže přejíždění zabere jen malou chvilku a vy se tak můžete naplno a bez stresu soustředit na tu neskutečnou a nespoutanou přírodní krásu všude kolem sebe.

3. Geotermální oblast Haukadalur a spolehlivý Strokkur

Už z poměrně velké dálky při příjezdu bezpečně uvidíte neustále stoupat k nebi mohutné sloupy horké bílé páry a ihned po vystoupení z auta ucítíte ten typický sirný odér silně připomínající zkažená vejce, který k islandské syrové přírodě zkrátka tak nějak neoddělitelně a romanticky patří.

Tahle obrovská bublající a barevná oblast je původním domovem majestátního Velkého Geysiru, který ve svých nejlepších letech chrlil vroucí vodu do obrovské výšky a ve finále dal hrdě jméno naprosto všem tryskajícím gejzírům po celém světě.

Dnes už ale tenhle legendární starý pán většinu času klidně odpočívá a probouzí se z hlubokého spánku jen velmi vzácně a nečekaně po opravdu velkých lokálních zemětřeseních, takže tou největší a nejfotografovanější hvězdou celého přilehlého oploceného areálu je jeho podstatně menší, ale o to spolehlivější a energičtější bratr jménem Strokkur.

Strokkur vás na své představení vážně nenechá dlouho a netrpělivě čekat, jelikož zhruba každých pět až deset minut vytvoří v tichém kráteru obrovskou a zářivou tyrkysovou bublinu, která vzápětí s obrovským hukotem exploduje a vyvrhne vařící vodu celých patnáct až třicet metrů vysoko do vzduchu k úžasu všech přihlížejících.

Určitě si ale při sledování stoupněte chytře a včas po větru, jinak vás po chvíli čeká velmi nechtěná a docela nepříjemná horká sprcha, a prosím za všech okolností poctivě respektujte natažené ochranné provazy lemující všechny vybudované cestičky.

Voda v nenápadných přilehlých jezírkách totiž běžně dosahuje teplot přesahujících 80 °C a místní unavení záchranáři tu prý naprosto každoročně ošetřují zbytečně popálené a velmi zvědavé turisty, kteří si hloupě mysleli, že je to docela dobré místo na rychlou zkoušku teploty vody pouhým prstem.

Parkování u nedalekého moderního návštěvnického centra i samotný vstup na vyhlídku k pramenům jsou tu naštěstí zcela a bez výjimky zdarma, jen si dejte veliký pozor na peněženku v jedné z největších a suverénně nejdražších prodejen dárkových suvenýrů na ostrově, kterou musíte při cestě k teplým záchodům chtě nechtě a pomalu projít.

4. Gullfoss aneb Zlatý vodopád

Jen pouhých deset minut svižné jízdy autem od bublajících gejzírů na vás poslušně čeká to pravé a naprosto velkolepé finále celého klasického Zlatého okruhu a zároveň můj obrovský a celoživotní osobní oblíbenec.

Neskutečně mohutný a ohlušující dvojitý vodopád Gullfoss, kterému se mezi místními obyvateli velmi láskyplně přezdívá Zlatý vodopád, padá ve dvou úžasných a strmých kaskádách rovnou do dvaatřicet metrů hlubokého a neuvěřitelně úzkého skalnatého kaňonu dravé řeky Hvítá.

Pohled z bezprostřední blízkosti na tu obrovskou a nezastavitelnou masu ledovcové vody, jejíž monstrózní průtok v létě dosahuje až na neuvěřitelných a strašidelných 140 metrů krychlových za jedinou vteřinu, zkrátka každému nově příchozímu doslova bere dech.

Vzduch v celém údolí je kvůli tomu obrovskému nárazu vody neustále a hustě plný osvěžující vodní tříště, takže se vám kvalitní nepromokavá bunda bude strašně moc hodit i ve chvíli, kdy zrovna krásně svítí sluníčko (díky kterému tu mimochodem přes husté kapky vody skoro vždycky uvidíte nádhernou a výraznou duhu).

Když tu dnes v naprostém úžasu stojíte a cítíte, jak vám pod unavenýma nohama doslova vibruje celá promáčená země, jen velmi těžko se věří tomu smutnému faktu, že na samotném začátku dvacátého století chtěli bohatí zahraniční investoři tenhle unikátní přírodní vodopád nenávratně a navždy zničit a postavit tu obří a ošklivou komerční hydroelektrárnu.

Úplně sama ho tehdy zachránila až neuvěřitelně statečná místní farmářská dcera Sigríður Tómasdóttir, která srdnatě a nahlas vyhrožovala, že se do burácející a studené vody rovnou sama bez váhání vrhne, a s velkou odbornou pomocí nadšeného právníka Sveinna Björnssona, z něhož se jen tak mimochodem nakonec stal vůbec první prezident nezávislého Islandu, celý ten letitý a nesmírně složitý soudní spor nakonec zázračně vyhrála.

K ohromujícímu vodopádu dnes velmi pohodlně a bezpečně vedou dvě hlavní upravené cesty od dvou bezplatných a prostorných parkovišť, přičemž jedna pohodlnější vás zavede na úchvatnou horní panoramatickou vyhlídku u restaurace a druhá o něco dobrodružnější vede po mokrých schodech přímo k samotné hraně té burácející vody, kde ale stoprocentně trochu víc namoknete.

Bonusové zastávky: Co vidět navíc, když máte čas

Pokud jste na vysněnou cestu vyrazili opravdu rozumně a chytře už hodně brzy ráno nebo máte na tento parádní výlet naplánovaný rovnou celý dlouhý letní den s dostatkem denního světla, byla by to obrovská škoda omezit se tu jen na zmíněnou velkou a proslavenou trojku památek.

Cestou zpět do rušného hlavního města si totiž můžete do svého nadupaného itineráře docela snadno přidat ještě pár dalších fantastických míst, kde už ty všudypřítomné davy nejsou zdaleka tak husté a vy si tak můžete ten podmanivý a surový Island užít v mnohem větším a příjemnějším klidu.

5. Kráter Kerið s tyrkysovým jezírkem

Přímo u hlavní a frekventované silnice číslo 35 narazíte na naprosto ohromující a téměř tři miliony let starý sopečný kráter Kerið, který sice bohužel není na rozdíl od spousty jiných přírodních divů úplně zdarma, ale vstupné se tu naštěstí pohybuje jen kolem symbolických 700 ISK (asi 120 Kč), které bez mrknutí oka zaplatíte v malé dřevěné budce u vstupu.

Kráter je na první pohled naprosto fascinující a výjimečný tím, že jeho mimořádně sytě červené a ostré sopečné stěny neuvěřitelně výrazně kontrastují s hlubokou, zcela neprůhlednou a akvamarínově modrou barvou tichého jezírka, které pokojně a nehnutě leží na jeho samotném dně.

My jsme tu s neskrývaným nadšením zastavili hned druhý únavný den našeho společného výletu a celá nenáročná a pohodová procházka přímo po vysoké horní hraně majestátního kráteru nám zabrala zhruba dvacet minut času plného úžasných výhledů do krajiny.

Kdo má ale podstatně větší chuť objevovat a nevadí mu trocha námahy cestou zpět, může se bez obav vydat po dobře udržovaných dřevěných schodech a sejít až úplně dolů přímo ke klidné hladině barevné vody.

Ohromně zajímavou a nečekanou zvláštností tohoto mystického místa je fakt, že díky dokonalému tvaru a naprosté uzavřenosti celého prostoru je uvnitř tak fantastická a silná akustika, že se na malém jezírku občas konají hodně ojedinělé komorní koncerty a v minulosti tu k obrovské radosti fanoušků zpívala i slavná Björk z malého raftu plovoucího přímo uprostřed ledové vody.

6. Koupání v Secret Lagoon nebo Hrunalaug

Prohřát si řádně zkřehlé a zmrzlé kosti po celodenním náročném a vyčerpávajícím chození ve studeném a neutichajícím větru je na Islandu naprostá večerní nutnost a my vám místo neskutečně předražené a většinou beznadějně přelidněné Blue Lagoon vřele a upřímně doporučujeme zamířit raději do nenápadné vesničky Flúðir.

Tady se totiž velmi chytře ukrývá fantastická Secret Lagoon neboli Gamla Laugin, což je vůbec ten absolutně nejstarší plavecký bazén na celém ostrově vybudovaný z kamenů už v roce 1891, kde má průzračná voda celoročně nesmírně příjemných a uvolňujících 38 až 40 °C.

Okolo velkého bazénu navíc dokonce vesele a hlasitě bublají i další velmi malé horké prameny a dokonce i jeden malinkatý aktivní gejzír, takže je to ve výsledku mnohem autentičtější, klidnější a rustikálnější zážitek než jakékoliv sterilní luxusní moderní lázně na pobřeží, přičemž vstupné stojí na islandské tvrdé poměry příjemných 3 000 až 4 500 ISK a pro děti do čtrnácti let je to tu navíc úplně zdarma, jen si lístky raději určitě kupte předem na oficiálních stránkách Secret Lagoon.

Jen vás prosím opravdu důrazně žádám, abyste pečlivě a bez odmlouvání pamatovali na to svaté a absolutně neporušitelné islandské kulturní pravidlo zvané Sundlaug etiketa, které velmi přísně platí pro všechny místní vesnické bazény a horké termály bez sebemenší výjimky.

Předtím, než si vůbec v rohu zkusíte nepozorovaně obléknout své oblíbené plavky, je vaší naprosto striktní a nekompromisní povinností osprchovat se v otevřených společných umývárnách kompletně a úplně nazí a s použitím dostatečného množství tekutého mýdla si velmi pečlivě umýt úplně celé tělo od hlavy až k patě, k čemuž vás mimochodem na každém kroku zřetelně navedou i docela vtipné a hodně názorné nákresy visící téměř na všech stěnách vlhkých šaten.

Islandské tradiční bazény totiž v zájmu zdraví a přírody používají naprosté a holé minimum chlóru a chemie, takže čistota vody se tu zcela a plně odvíjí pouze od čistoty samotných návštěvníků, takže pokud se zkusíte stydlivě a potají sprchovat v plavkách, místní neustále bdělí a rázní plavčíci vás naprosto bez jakékoliv milosti hlasitě vyženou ven a vy si tak jen uříznete obrovskou mezinárodní ostudu.

7. Brúarfoss aneb nejmodřejší vodopád

Pokud naprosto upřímně milujete sytou tyrkysovou barvu a nevadí vám obětovat trošku chůze a času navíc, určitě si do své stažené mapy poznamenejte zastávku u fascinujícího vodopádu Brúarfoss, kterému se totiž naprosto oprávněně a nepřehnaně přezdívá ten vůbec nejmodřejší vodopád na celém ohromném Islandu.

Voda tu neuvěřitelně divoce a hlasitě protéká temnou a velmi úzkou sopečnou trhlinou a její nezvyklá barva je ve skutečnosti tak neuvěřitelně zářivá a sytá, že budete po chvíli sledování možná i trochu pochybovat o tom, jestli tam někdo z místních tajně v noci nenalil nějaké hodně silné a toxické chemické barvivo.

Dříve se k němu mezi turisty chodilo výhradně po poměrně hodně zdlouhavé trase dlouhé zhruba tři a půl kilometru nepříjemným a často blátivým terénem, ale dnes už naštěstí a pro velkou radost lenochů existuje zbrusu nové a mnohem bližší udržované parkoviště, kde sice po zaparkování zaplatíte drobný poplatek ve výši zhruba 750 ISK, ale na oplátku si tím ušetříte obrovskou hromadu času i spoustu unavených a mokrých kroků.

8. Vodopád Faxi a klid bez turistů

Jen asi pouhých dvanáct kilometrů velmi pohodové a rovinaté jízdy od obrovského a někdy až nepříjemně přelidněného Gullfossu se celkem nenápadně ukrývá nádherný a poměrně široký vodopád Faxi, který sice ani zdaleka nedosahuje takových ohromujících rozměrů jako jeho nepoměrně slavnější kolega, ale zato vám s jistotou nabídne něco mnohem vzácnějšího a krásnějšího, a to úžasný klid a obrovskou tichou pohodu.

Naprostá většina velkých a na čas vázaných zájezdových autobusů z Reykjavíku tohle úžasné a kouzelné místo totiž úplně a s naprostou radostí z časových důvodů ignoruje, takže se u něj můžete ve vlastním tempu a v klidu projít po pěšinkách, udělat si nádherné a originální fotografie z bezprostřední blízkosti a užít si zurčící padající vodu bez toho, aby se do vás neustále a omylem někdo loktem strkal při snaze ulovit co nejlepší selfie.

Krátká zastávka u vody vám tu zabere sotva nějakých pohodových deset až patnáct minut čistého času a jako další obrovský a nezanedbatelný bonus tu navíc nebudete platit naprosto žádné vstupné ani otravné parkovné, což uprostřed velmi drahého Islandu naprosto vždycky velmi potěší.

9. Horká řeka Reykjadalur

Pokud vám na samotném konci dlouhého a nabitého dne ještě stále zbývá docela dostatek energie v nohách a už se vám vážně nechce platit nemalé částky za vstup do uměle uzavřených a plných komerčních termálů s kachličkami, můžete si klidně udělat fantastickou zajížďku kousek dál k městečku Hveragerði, odkud vede úchvatná a místy strmá pěší stezka přímo k divoké horké řece zvané Reykjadalur.

Túra vytrvale stoupající po malebných a občas větrných kopcích vám sice spolehlivě zabere zhruba hodinu a půl hodně svižné chůze jedním a stejným směrem, ale na jejím samotném konci vás zaručeně čeká naprostá a nefalšovaná přírodní fantazie v podobě divoké a krásné řeky, která je na dně vytrvale a silně ohřívaná nedalekou geotermální aktivitou a do které se můžete kdykoliv a zcela zdarma bez obav ponořit.

My s Lukášem naprosto milujeme a zbožňujeme ten neopakovatelný pocit absolutní svobody, když unaveně ležíte v horké tekoucí vodě rovnou uprostřed nekonečných a sytě zelených kopců a přímo nad hlavou se vám neustále honí šedivé ostrovní mraky, jen se musíte hodně statečně připravit na to, že nevyhnutelné převlékání do plavek tu probíhá rovnou venku na neskutečně mrazivém větru a schovat se můžete jen za opravdu hodně chatrnými a profukujícími dřevěnými zástěnami.

Kde se najíst: Ráj pro vegetariány i milovníky zmrzliny

Když jsme byli na drahém Islandu my s Lukášem úplně poprvé, jeli jsme v opravdu hodně nízkorozpočtovém a studentském režimu a jako poctiví a zarytí vegetariáni jsme si tak velkou část trvanlivého jídla raději opatrně vezli už z domova nebo jsme si s chutí po dlouhých večerech sami levně vařili z vlastních skromných nákupů udělaných hned po příletu.

Dnes už ale úžasná a neustále rostoucí gastro scéna na trase rozlehlého Zlatého okruhu nabízí hned pár naprostých kulinářských perel, které si rozhodně nesmíte ani omylem nechat ujít a které zaručeně a spolehlivě nasytí jak nadšené milovníky voňavé zeleniny, tak i ty, kteří pořád marně hledají ty typické klasické masové pochoutky za alespoň trochu rozumnou a přijatelnou cenu.

10. Rajčatová farma Friðheimar

Tohle neuvěřitelně voňavé a teplé kouzelné místo je zkrátka naprostý a nefalšovaný gurmánský sen snad pro každého nadšeného vegetariána cestujícího po světě.

Úžasná rodinná farma Friðheimar totiž s obrovskou láskou a péčí pěstuje krásně šťavnatá a červená rajčata v obrovských a nádherně do dálky prosvětlených obřích sklenících, které jsou v drsném podnebí po celý dlouhý rok naprosto ekologicky a čistě vytápěné všudypřítomnou lokální geotermální energií, a přímo doprostřed tohoto neuvěřitelného zeleného ráje si majitelé rovnou chytře otevřeli nesmírně oblíbenou a vyhlášenou restauraci.

Jejich vůbec největší pýchou a nejznámější ostrovní specialitou je naprosto fantastická a hustá domácí rajčatová polévka, kterou si po zaplacení naprosto neomezeně a dle libosti nabíráte do misek z neustále bublajícího horkého bufetu společně s neuvěřitelně čerstvě upečeným a křupavým voňavým chlebem, poctivým domácím máslem a úžasně osvěžující jemnou okurkovou salsou.

My dva si na tomto místě vždycky prostě nemůžeme nijak pomoct a s obrovskou chutí sníme toho dobrého tolik, že se pak sotva těžce odkulíme po cestičce k autu, protože celé to unikátní hodování se tu odehrává přímo mezi stovkami vzrostlých keříků s plody, neustále kolem hlavy vám občas radostně a hlasitě proletí dovezení a pilní čmeláci a ta hřejivá a rodinná atmosféra je zkrátka slovy neopsatelná.

V pestré nabídce menu mají samozřejmě pro zájemce i spoustu plně veganských a vynikajících vegetariánských variant, velmi jemné a úžasné plněné ravioli a dokonce tu pro odvážlivce dělají i hodně netradiční dezerty ze sytě zelených rajčat, které v ústech chutnají překvapivě skvěle a svěže.

Jen si dejte vážně obrovský pozor na to, že farma má otevřeno zpravidla jen hodně krátce pouze přes oběd od půl dvanácté zhruba do šestnácté hodiny odpolední, a bez včasné a potvrzené předchozí rezervace zaslané přes jejich oficiální e-mail nemáte ani tu nejmenší a sebemenší šanci si tu v letní sezóně sednout ke stolu, protože skleníky neustále praskají ve švech pod náporem dychtivých turistů z celého světa.

11. Závěr s domácí zmrzlinou na farmě Efstidalur

Jen malý kousek od mocně bublajících gejzírů na klidné odbočce leží neuvěřitelně roztomilá a poctivá rodinná mléčná farma jménem Efstidalur, kam zkrátka v podstatě musíte alespoň na chvíli zajet, pokud vás po cestě přepadne nepřekonatelná chuť na něco opravdu hodně dobrého a hodně sladkého na zub.

Majitelé tam pro potěšení návštěvníků mají nádhernou a útulnou kavárnu chytře spojenou s obrovským průhledným a proskleným oknem v podlaze, přes které se můžete naprosto nerušeně a v suchu přímo při popíjení horké kávy dívat dolů do dokonale čistého kravína a pobaveně sledovat místní spokojené krávy, jak si tam přežvykují čerstvé seno.

Dělají tam pro všechny naprosto famózní a stoprocentně poctivou domácí zmrzlinu vyráběnou výhradně z vlastního čerstvého mléka, a věřte mi, že pokud náhodou jedete na Island s unavenými a mrzutými dětmi, tohle bude po všech těch nudných geologických úkazech a uřvaných studených vodopádech jednoznačně a bezpečně jejich suverénně nejoblíbenější zastávka celého dlouhého dne, na kterou se budou těšit.

12. Levné nákupy v Bónusu a klasický hot dog

Pro všechny cestovatele, kteří chtějí na jídle během svého výletu alespoň trošku uspořit, je naprostým a nezbytným základem obří a velmi oblíbený islandský supermarket Bónus, který ve městech zaručeně a okamžitě poznáte už na velkou dálku podle toho obřího zářivě žlutého loga s podivným růžovým prasetem, a kde bezpečně pořídíte ty suverénně a s přehledem nejlevnější zásoby potravin na celém ostrově předtím, než vůbec poprvé nastartujete auto a vyrazíte z Reykjavíku.

Běžná a průměrná hlavní denní jídla v pěkných klasických restauracích rozmístěných podél památek totiž bez problémů startují zhruba na nepříjemných částkách od 2 500 do 4 000 ISK, takže vlastní obložené housky nebo svačiny vám tady za celý výlet ušetří opravdu hodně nemalé peníze do napjatého cestovatelského rozpočtu.

Pamatujte také důsledně na to, že kupovat předraženou balenou vodu v plastu je na Islandu z pohledu přírody i peněženky naprostý a obrovský hřích, protože naprosto běžná a čirá místní voda tekoucí z kohoutku je totiž perfektně čistá, ryze ledovcová a chutná stonásobně lépe než cokoliv unaveného, co najdete odstáté v regálech benzinových obchodů.

Pro milovníky masa se pak pochopitelně nabízí jedna naprosto klasická, hodně levná a nesmírně oblíbená islandská gastronomická ostrovní zkušenost s dlouhou tradicí, a to obyčejný a jednoduchý rychlý párek v rohlíku lokálně a hrdě zvaný pylsa, který tu ale běžně a překvapivě dělají z hodně zajímavé směsi poctivého jehněčího, vepřového a zbytků hovězího masa.

Koupíte ho naprosto spolehlivě v podstatě na každé větší a rušnější benzince známé místní sítě N1 podél celé vaší trasy za sympatických a přijatelných zhruba 820 ISK, přičemž všichni místní fajnšmekři a dokonce i zahraniční průvodci svorně tvrdí, že je vůbec nejlepší a nejjistější si ho u zaskočené obsluhy objednat se vším (takzvaně a správně islandsky „eina með öllu“), což v překladu znamená, že vám ho na pultu bohatě zasypou smaženou i křupavou syrovou cibulkou a opravdu štědře a bez varování zalijí hustým kečupem, ostrou remuládou a tradiční sladkou islandskou hořčicí.

13. Teplá polévka v teple u vodopádu Gullfoss

Když venku u zábradlí úplně a do morku kostí promrznete při zběsilém focení té obrovské a ledové masy padající vody v mlze, přímo ve velkém a moderním návštěvnickém centru u samotného vodopádu Gullfoss funguje obrovská a na první pohled velmi příjemná samoobslužná vyhřívaná kavárna s pěkným panoramatickým výhledem.

Specializují se tu v kuchyni sice hlavně na velmi tradiční, vyhlášenou a hodně hustou masovou islandskou polévku se zeleninou, na kterou se tu sbíhají zástupy nadšených turistů rovnou z mrazu, ale my jako poctiví vegetariáni jsme si tu v rohu s obrovskou radostí a vděkem dopřáli alespoň voňavý čerstvý měkký chléb, obří kelímek plný horkého čaje a naprosto vynikající sladké čerstvé pečivo, které nám okamžitě a spolehlivě dodalo chybějící a tolik potřebnou energii na další hodiny náročného pobíhání venku ve větru.

Kam dál na Islandu

Zlatý okruh je nádherný start a perfektně se na něm naučíte, jak islandské cestování funguje. Až ho budete mít za sebou, doporučuji vyrazit dál na jih nebo prozkoumat hlavní město. Tady jsou další naše články, které se vám budou hodit:

• Co vidět v Reykjavíku: 15 míst, která navštívit
• Jižní pobřeží Islandu: Co vidět a zažít
• 16 nejlepších horkých pramenů na Islandu (které stojí za to)
• Kdy jet na Island? Velký průvodce podnebím

Často kladené otázky