Dordogne a Périgord: 15 tipů, co vidět a dělat v roce 2026

Představte si vůni starého dubového lesa a ranní mlhu zvedající se nad líně tekoucí řekou. Vítejte v regionu Dordogne, překrásném koutu jihozápadní Francie, který vás okamžitě donutí zpomalit. Tato oblast, historicky známá jako Périgord, představuje přesně tu romantickou a klidnou Francii, o které sníte.

Zapomeňte na hektický shon Riviéry nebo pařížský spěch, tady plyne čas úplně jinak. Čekají tu na vás úchvatné vápencové útesy, majestátní středověké hrady a hluboké podzemní jeskyně ukrývající pravěká tajemství. Okouzlí vás také nekonečné ořechové sady a nádherná příroda na každém kroku.

Pokud hledáte dokonalou destinaci pro odpočinek, právě jste našli svůj další cestovatelský cíl. Na každém rohu se zde prolíná bohatá historie s okouzlující krajinou. Za každou zatáčkou na vás zkrátka vykoukne výhled hodný pohlednice.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Základna v Sarlatu: Historické městečko Sarlat-la-Canéda je naprosto ideálním výchozím bodem pro průzkum celého regionu.
• Středověké hrady: Údolí řeky Dordogne dominují hrady Beynac a Castelnaud, které na sebe dodnes hledí přes řeku jako za dob stoleté války.
• Pravěké umění: Jeskyně Lascaux v údolí Vézère nabízí naprosto unikátní pohled na malby staré desítky tisíc let.
• Na vodu: Plavba na kajaku z Vitracu do Beynacu je asi tím nejlepším způsobem, jak si vychutnat výhledy na okolní památky v naprostém klidu.
• Zázrak na skále: Vertikální vesnice Rocamadour a nedaleká propast Gouffre de Padirac tvoří dokonalý cíl pro jednodenní výlet.
• Rezervace předem: Vstupenky do jeskyní a na hlavní atrakce si vždy kupujte online s velkým předstihem, protože na místě bývají v sezóně beznadějně vyprodané.
• Doprava: Bez vlastního nebo půjčeného auta se v tomto venkovském regionu prakticky neobejdete, hromadná doprava tu funguje jen velmi omezeně.

Kdy vyrazit do Dordogne a Périgordu

Pokud uvažujete o letní dovolené v červenci nebo srpnu, musím vás předem trochu varovat, protože tyto měsíce představují v Dordogne opravdovou zkoušku ohněm. Teploty se tu běžně šplhají vysoko přes třicet stupňů, úzké silničky podél řeky se plní karavany a na těch nejznámějších památkách se tvoří dlouhé fronty. Francouzi tento region naprosto milují a tráví zde své dlouhé letní prázdniny, takže se musíte obrnit obrovskou dávkou trpělivosti. Zdaleka nejhorší situace panuje kolem prvního srpna během takzvaného chassé-croisé, kdy se masově střídají červencoví a srpnoví rekreanti a silnice se mění v jedno velké parkoviště.

Ideálním obdobím pro návštěvu je proto jednoznačně pozdní jaro nebo začátek podzimu. Květen, červen a září vám nabídnou velmi příjemné a stabilní počasí, které je naprosto ideální pro pěší výlety, plavby na kajaku i objevování malebných vesniček bez dusivých davů. V říjnu se pak okolní dubové lesy zbarví do nádherných podzimních odstínů a naplno se rozjíždí houbařská a lanýžová sezóna, i když musíte počítat s tím, že rána už bývají poměrně chladná a sychravá. V zimních měsících, zhruba od listopadu do Velikonoc, se region ukládá k zimnímu spánku a velká část památek i venkovských restaurací zavírá své brány.

Pokud se ptáte na cestu, máte dvě hlavní možnosti. Při cestě autem z České republiky vás čeká pořádná porce kilometrů, protože čistá jízda zabere zhruba čtrnáct až patnáct hodin a musíte počítat s poměrně drahým francouzským mýtným, které vychází přibližně na necelých deset eur za sto kilometrů. Mnohem pohodlnější variantou je proto využít přímé letecké linky do Bordeaux nebo Toulouse, odkud si na letišti jednoduše půjčíte auto a do srdce regionu dojedete za příjemné dvě a půl hodiny.

Kde se ubytovat v Dordogne a Périgordu

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Zvolit si správnou základnu je v tomto poměrně rozlehlém regionu naprosto klíčové, abyste netrávili hodiny zbytečným přejížděním a neustálým balením kufrů. Nejlepší strategickou polohu nabízí okolí městečka Sarlat-la-Canéda, odkud se snadno dostanete jak k hradům na řece Dordogne, tak k pravěkým jeskyním v údolí Vézère. Samotné centrum Sarlatu je sice nádherné, ale v sezóně poměrně hlučné a s velmi omezenými možnostmi parkování.

Pokud toužíte po absolutním klidu, vyplatí se hledat ubytování typu gîte (tradiční venkovský prázdninový dům) nebo chambre d’hôtes (francouzská verze bed and breakfast) v menších vesničkách v okruhu zhruba patnácti kilometrů od Sarlatu. Skvělou volbou jsou například malebné vesnice Vézac, Vitrac nebo Saint-Cybranet, kde bez problémů zaparkujete, užijete si ranní kávu s výhledem do přírody a do centra dění dojedete za pouhých deset minut.

Ceny ubytování pro sezónu 2026 se samozřejmě liší podle toho, zda vyrazíte uprostřed letních prázdnin nebo mimo hlavní špičku. Za noc ve velmi pěkném venkovském penzionu pro dva zaplatíte orientačně kolem 100 až 150 eur, zatímco luxusnější hotely s bazénem začínají na 200 eurech za noc. Své oblíbené ubytování si vždycky vyhledávejte s dostatečným předstihem přes portál Booking.com, protože ty nejkrásnější kamenné domky mizí už brzy na jaře.

Pokud hledáte konkrétní tipy na ubytování, v samotném centru Sarlatu je velmi oblíbený Hôtel Plaza Madeleine, který nabízí skvělý komfort a bazén přímo v historickém jádru. Pro milovníky venkovské romantiky mohu doporučit úžasné ubytování Domaine de Rochebois ležící jen kousek za městem, kde si užijete dokonalý klid uprostřed přírody s naprosto fantastickým servisem. Pokud chcete bydlet přímo s výhledem na řeku, podívejte se na butikové hotýlky ve vesničce La Roque-Gageac.

15 tipů, co vidět a dělat v Dordogne a Périgordu

Pojďme se společně podívat na to nejzajímavější, co tento kouzelný kraj nabízí. Od středověkých pevností až po tajuplné podzemí, tady si na své přijde opravdu každý cestovatel, který miluje historii, přírodu a pomalé tempo objevování.

1. Sarlat-la-Canéda a jeho uličky

Městečko Sarlat funguje jako pomyslné kamenné srdce celého Périgordu a jeho návštěvu zkrátka nesmíte vynechat. Město se pyšní nejvyšší hustotou historických památek na metr čtvereční v celé Evropě, takže se tu budete cítit jako v dokonale zachovalých filmových kulisách. Historické centrum totiž natolik zamrzlo v čase, že filmaři točící dobové snímky tu ani nemusí stavět umělé kulisy a stačí jim jen dočasně odmontovat pár dopravních značek. Procházka mezi domy z medově zbarveného vápence, které pokrývají těžké kamenné tašky zvané lauzes, je opravdovým pohlazením na duši.

Největší kouzlo má město po setmění, kdy se úzké dlážděné uličky jemně rozsvítí starodávnými plynovými lampami a vytvoří naprosto neopakovatelnou a tajuplnou atmosféru. Pokud si chcete přes den užít místní gastronomii, pamatujte na to, že ve Francii se obědvá striktně mezi dvanáctou a druhou hodinou odpolední. Přijdete-li do restaurace ve čtvrt na tři, kuchyně už bude s největší pravděpodobností nekompromisně zavřená. Denní menu (menu du jour) vás tu vyjde zhruba na patnáct až pětadvacet eur a spolehlivě vás zasytí na celý zbytek dne.

💡 Tip: Pokud si chcete Sarlat vyfotit bez davů lidí, musíte si přivstat a vyrazit do centra už kolem osmé hodiny ranní, kdy medové fasády na Place de la Liberté zalije ranní slunce a potkáte tu jen pekaře spěchající do práce.

2. Tradiční trhy v Sarlatu

Ve středu a v sobotu ráno se historické centrum Sarlatu promění v pulzující a neuvěřitelně voňavý trh, který představuje hlavní společenskou událost celého týdne. Nejde o žádnou umělou turistickou atrakci vytvořenou pro návštěvníky s fotoaparáty, místní obyvatelé sem opravdu chodí nakupovat čerstvou zeleninu, křupavé pečivo a regionální speciality od farmářů z celého okolí. Atmosféra je tu naprosto pohlcující a hlučná přesně tak, jak to na správném francouzském venkově má být.

Zatímco středeční trh je o něco komornější a zaměřuje se primárně na potraviny, ten sobotní zabere prakticky celé město a najdete tu od levandulových mýdel přes keramiku až po řemeslné výrobky úplně všechno. Místní pulty se doslova prohýbají pod tíhou obrovských bochníků ovčího sýra, čerstvých ořechů, řemeslných klobás a samozřejmě všudypřítomných zavařenin. Prodejci vám velmi ochotně dají ochutnat své produkty a často si s vámi rádi popovídají, i když mluvíte jen lámanou francouzštinou.

💡 Tip: Na trh vyrazte s prázdným žaludkem a nakupte si tu čerstvou bagetu, kousek zrajícího sýra a vynikající ořechový koláč, ze kterých si pak u řeky uděláte ten nejlepší možný piknik za pár eur.

3. Pevnost Beynac vysoko nad řekou

Hrad Beynac je ztělesněním strohé středověké vojenské architektury a tyčí se na strmé vápencové skále přímo na pravém břehu řeky Dordogne. Během vleklé stoleté války tato impozantní francouzská pevnost střežila přirozenou hranici a neustále čelila anglickým útokům z protějšího kopce. Dodnes působí nesmírně majestátním a nedobytným dojmem, protože na ní nenajdete žádné zbytečné ozdoby, ale jen čistou a chladnou obrannou funkci.

Když vystoupáte strmými dlážděnými uličkami vesnice až na samotné nádvoří hradu, otevře se před vámi naprosto dechberoucí výhled do údolí, které je poseté rozlehlými ořechovými sady a malými úhlednými políčky. Samotné interiéry hradu jsou sice poměrně prázdné a nečekejte tu žádný zdobený nábytek, ale hrubé kamenné zdi, obrovské krby a zachovalá kuchyně vám dají velmi jasnou představu o tom, jak tvrdý a nekompromisní tu kdysi musel být život hradní posádky.

💡 Tip: Své auto nechte zaparkované dole u řeky a nahoru si to vyšlápněte pěšky, protože uličky pod hradem jsou plné malých kavárniček a řemeslných krámků, které byste při jízdě nahoru úplně minuli.

4. Hrad Castelnaud a muzeum válčení

Přímo naproti Beynacu, na levém břehu řeky, trůní jeho věčný anglický rival, mohutný hrad Castelnaud. Tato nádherná pevnost byla po staletí v rukou anglické koruny a oba hrady na sebe dodnes v tichém napětí zírají přes hluboké údolí. Dnes tato krásně zrekonstruovaná památka ukrývá naprosto fascinující muzeum středověkého válčení, kde si můžete prohlédnout funkční repliky ohromných obléhacích strojů v životní velikosti.

Pokud cestujete s dětmi, tohle místo je zaručeně nadchne a strávíte tu klidně celé odpoledne. Návštěvníci si mohou osahat různé druhy zbraní, potěžkat si rytířské meče a názorně pochopit, jak přesně fungovaly obrovské katapulty a trebuchety vrhající těžké kameny na nepřátelské hradby. Z vrchních hradeb se vám navíc naskytne nádherný panoramatický výhled přímo na konkurenční Beynac, takže si snadno představíte atmosféru tehdejších bitev.

💡 Tip: Zkuste dorazit hned na otevírací dobu, protože muzeum je velmi interaktivní a v odpoledních hodinách se u nejoblíbenějších exponátů tvoří poměrně velké hloučky lidí, obzvlášť během letních prázdnin.

5. La Roque-Gageac přilepená ke skále

Vesnička La Roque-Gageac je doslova vklíněná do extrémně úzkého pruhu země mezi líně tekoucí řekou a kolmou vápencovou stěnou, což z ní dělá bezpochyby jedno z nejfotogeničtějších míst v celé Francii. Díky specifické jižní orientaci skály, která se přes den nahřeje a v noci uvolňuje teplo, tu panuje unikátní mikroklima velmi silně připomínající Středomoří. Při procházce tak naprosto běžně narazíte na vzrostlé palmy, banánovníky a obrovské fíkovníky lemující okrové fasády domů.

Procházka podél řeky je nesmírně uklidňující, i když si člověk při pohledu nahoru uvědomí, že toto nádherné místo si v minulosti vybralo svou velmi krutou daň. V roce 1957 se totiž obrovská část vápencového útesu zřítila a zničila několik domů ležících přímo pod ním. Dnes je skála samozřejmě bedlivě monitorovaná a zpevněná ocelovými sítěmi, takže si můžete bez jakýchkoliv obav užívat exotickou atmosféru tohoto malého kousku ráje.

💡 Tip: Najděte si malou botanickou stezku, která vede těsně pod skalním převisem, protože odtud pořídíte ty naprosto nejlepší fotografie vesnice s řekou v pozadí a vyhnete se davům na hlavní promenádě.

6. Plavba na tradiční lodi gabare

Z přístaviště v malebném La Roque-Gageac pravidelně po celý den vyplouvají tradiční dřevěné lodě s plochým dnem zvané gabares, které vás vezmou na velmi příjemnou a historicky poučnou vyhlídkovou plavbu. Kdysi se na těchto širokých a stabilních lodích přepravovalo vzácné víno a dubové dřevo po řece až do dalekého Bordeaux, dnes ale slouží výhradně k potěšení návštěvníků a představují jeden z nejoblíbenějších zážitků v celém regionu.

Zhruba hodinová plavba s výkladem je naprosto ideální pro líné odpoledne, kdy už máte za sebou náročné výšlapy na hrady a chcete jen v klidu sedět a pozorovat ubíhající krajinu z naprosto nové perspektivy. Průvodci vám během plynulé plavby odvypráví fascinující příběhy o těžkém životě místních lodníků a upozorní vás na architektonické detaily hradů a skrytá místa, kterých byste si ze břehu nikdy nevšimli.

💡 Tip: Vstupenky na tyto oblíbené plavby si můžete velmi pohodlně zajistit i přes platformu GetYourGuide, což vám v letních měsících ušetří dlouhé čekání ve frontě u rozpálené dřevěné pokladny na břehu.

7. Domme jako balkon Périgordu

Na rozdíl od předchozích vesnic neleží Domme dole u vody, ale jedná se o takzvanou bastidu, neboli promyšleně opevněné město s přísně pravoúhlým půdorysem, které v roce 1281 založil francouzský král Filip III. Smělý. Město bylo postaveno strategicky vysoko na kopci a z jeho hlavní vyhlídkové terasy na okraji útesu se nabízí pravděpodobně ten vůbec nejkrásnější panoramatický výhled na celé údolí a jeho dramatické meandry, odkud snadno dohlédnete až na hrady Beynac a La Roque-Gageac.

Městečko má ale ještě jedno velké a velmi nečekané tajemství. Přímo pod jeho hlavním náměstím se totiž ukrývá rozsáhlý systém přírodních podzemních jeskyní, který v dobách nepokojů a zničujících válek sloužil místním obyvatelům jako nesmírně bezpečný a prostorný úkryt. Můžete sejít po schodech dolů a v doprovodu průvodce si prohlédnout nádherné vápencové krápníky jen pár metrů pod rušnými kavárničkami, kde si turisté dávají odpolední kávu.

💡 Tip: Pokud se chcete vyhnout poměrně drahému a často beznadějně plnému parkovišti přímo ve městě, nechte auto na záchytném parkovišti pod kopcem a vydejte se nahoru pěšky, výhledy během stoupání za tu námahu rozhodně stojí.

8. Na kajaku po řece Dordogne

Pokud chcete tento region zažít z té nejlepší možné perspektivy a trochu si protáhnout tělo, musíte se zkrátka vydat na vodu. Řeka Dordogne je v letních měsících velmi klidná, voda je krásně čistá a mírný proud dělá z plavby spíše relaxační zážitek než náročný sportovní výkon. Tou vizuálně naprosto nejatraktivnější trasou je úsek z Vitracu do Beynacu, který měří zhruba šestnáct kilometrů a hravě ho zvládnou i úplní začátečníci nebo rodiny s dětmi.

Půjčoven lodí je podél řeky obrovské množství a systém funguje dokonale. Ráno vás jednoduše odvezou dodávkou proti proudu, vybaví vás vestou, pádly a nepromokavým barelem na věci, a zbytek dne je už jen ve vaší režii. Během pádlování si můžete kdykoliv zastavit na oblázkové pláži, vykoupat se v osvěžující vodě a vychutnat si pohled na majestátní hrady tyčící se vysoko nad vašimi hlavami, které z hladiny řeky vypadají ještě monumentálněji.

💡 Tip: Rozhodně nikam nespěchejte a vyhraďte si na tento zhruba tří až čtyřhodinový úsek celý den, protože piknik s čerstvou bagetou a sýrem na břehu řeky představuje jeden z největších zážitků celé dovolené.

9. Jeskyně Lascaux IV a moderní technologie

Sousední údolí řeky Vézère je doslova poseté prehistorickými památkami, ale absolutním vrcholem je bezpochyby jeskyně Lascaux, často nazývaná Sixtinskou kaplí pravěku. Objevili ji náhodou čtyři kluci v roce 1940, ale protože vydechovaný oxid uhličitý a vlhkost od zástupů turistů začaly vzácné malby rychle ničit, byl originál v roce 1963 přísně uzavřen. K záchraně tohoto dědictví proto vznikla expozice Lascaux IV, která představuje dokonalou a na milimetr přesnou repliku vytvořenou pomocí 3D skenování a ručního malování přírodními pigmenty.

Tato moderní architektonická stavba zapuštěná nenápadně do svahu vás ohromí nejen samotnými malbami v přesné kopii jeskyně, ale také obrovskou interaktivní částí. Zde si můžete pravěké umění do detailu prohlédnout zblízka na digitálních obrazovkách, nasvítit si jednotlivé detaily a pochopit historický kontext. Velkou výhodou tohoto mezinárodního centra je fakt, že zde pravidelně probíhají prohlídky i v angličtině, což v tomto regionu rozhodně není samozřejmostí.

💡 Tip: Uvnitř repliky se neustále udržuje konstantní jeskynní teplota kolem 13 stupňů Celsia, takže si i v parném srpnu nezapomeňte přibalit lehký svetr nebo mikinu, jinak vám bude během prohlídky velká zima.

10. Lascaux II pro dobrodružnější duše

Pokud toužíte po trochu syrovějším a intimnějším zážitku, než jaký nabízí moderní muzejní komplex, můžete navštívit starší repliku Lascaux II ze zlatých osmdesátých let. Nachází se ve stejném kopci jen pár set metrů od originálu a ukazuje asi devadesát procent těch nejznámějších maleb, včetně slavného Sálu býků. Její obrovskou a zcela unikátní výhodou je atmosféra, protože prohlídka probíhá v malé skupině pouze za svitu malých pochodní, což dodává celému místu neuvěřitelnou magii.

Když průvodce zhasne hlavní elektrická světla a stíny začnou divoce tančit na nerovných stěnách, najednou přesně pochopíte, jak tato zvířata vnímali pravěcí lovci před více než dvaceti tisíci lety. Koně a jeleni na stěnách se díky blikajícímu světlu a přirozeným výstupkům skály zdánlivě pohybují a dýchají, což je fascinující vizuální zážitek. Nutno ale podotknout, že prohlídky se tu vedou primárně ve francouzštině, a anglické termíny jsou spíše vzácností.

💡 Tip: Ať už si vyberete jakoukoliv verzi jeskyně, rezervace vstupenek přes oficiální web lascaux.fr s několikatýdenním předstihem je naprostou nutností, na místě už lístky v sezóně neseženete.

11. Zahrady Marqueyssac a jejich páví obyvatelé

Při putování regionem rozhodně nesmíte minout visuté zahrady Marqueyssac, které se právem řadí k těm nejromantičtějším místům v celé Francii. Tento rozlehlý a pečlivě udržovaný park je proslulý svými desítkami tisíc ručně stříhaných buxusů, které tvoří neuvěřitelné oblé a nadýchané tvary připomínající stáda pasoucích se oveček na dokonalém zeleném koberci. Údržba tohoto labyrintu vyžaduje práci týmu zahradníků, kteří vše stříhají ručně bez použití hlučné techniky.

Zahrady se rozkládají vysoko na skalním ostrohu a nabízejí fantastické panoramatické výhledy na celé údolí řeky Dordogne, zatímco se vám kolem nohou naprosto volně procházejí pyšní a občas velmi hlasití pávi. Procházka labyrintem zelených cestiček je nesmírně uklidňující a ve stínu vzrostlých dubů tu najdete příjemné útočiště i během těch nejparnějších letních dnů, kdy je u vody k nevydržení.

💡 Tip: Během letních prázdnin se tu každý čtvrtek večer konají takzvané noci při svíčkách, kdy jsou celé zahrady osvětleny tisíci drobných světýlek, což vytváří naprosto pohádkovou a nezapomenutelnou atmosféru.

12. Vertikální vesnice Rocamadour

I když Rocamadour technicky vzato leží v sousedním departementu Lot, nachází se tak blízko, že by byl obrovský hřích ho nenavštívit. Tato úchvatná vesnice doslova popírá veškeré zákony gravitace, protože je přilepená na kolmé skalní stěně v několika výškových úrovních a její jednotlivé terasy se tyčí vysoko nad hlubokým kaňonem řeky Alzou. Tři úrovně města dříve přesně odpovídaly středověké společnosti – dole žil pracující lid, uprostřed duchovenstvo a na samotném vrcholu sídlila šlechta.

Místo slouží už od dvanáctého století jako nesmírně významné poutní místo, kam králové i rolníci putovali uctít slavnou Černou Madonu. I vy si tu můžete vyzkoušet náročný výšlap po historickém schodišti o dvou stech šestnácti schodech, které poutníci dříve zdolávali po kolenou. Architektura svatyní vytesaných přímo do skály je fascinující a duchovní atmosféra tu sálá z každého kamene, i když ji v letních měsících bohužel často ředí obrovské davy turistů.

💡 Tip: Rocamadour je jedna z nejnavštěvovanějších památek ve Francii, proto přijeďte ideálně hned na devátou ranní, nebo se tu ubytujte přes noc, abyste si prázdné večerní uličky užili v naprostém tichu.

13. Cesta do středu země v Gouffre de Padirac

Jen kousek od Rocamadouru se nachází další naprostý unikát, obrovská kruhová propast Gouffre de Padirac s průměrem třiatřicet metrů, která vypadá, jako by se tu propadlo samo peklo přímo do hlubin země. Jde o bezkonkurenčně nejnavštěvovanější podzemní systém ve Francii, do kterého sestoupíte po spleti historických ocelových schodů navržených samotným Gustavem Eiffelem až do úctyhodné hloubky pětasedmdesáti metrů pod povrch.

Dole na vás čeká opravdové dobrodružství inspirované romány Julese Verna, protože nastoupíte do malé lodičky s převozníkem a poplujete po křišťálově čisté podzemní řece obklopeni tichem a padajícími kapkami vody. Po plavbě následuje pěší okruh, jehož vrcholem je fascinující Sál Velkého dómu s ohromujícím stropem ve výšce devadesáti čtyř metrů. Pro sezónu 2026 se brány propasti otevírají 28. března a vstupné pro dospělého vyjde na 22,50 eur, přičemž rezervace přesný čas je absolutní nutností.

💡 Tip: Pokud trpíte závratěmi nebo máte problémy s koleny, nemusíte jít dolů po schodech z roštů, ale můžete velmi pohodlně využít sérii moderních výtahů, které vás svezou až na samotné dno propasti k lodičkám.

14. Lokální gastronomie a ořechové sady

Ačkoliv je tento region celosvětově proslulý svými těžkými masovými specialitami, jako je kachní konfit nebo proslulá játra foie gras, které tu tvoří hluboce zakořeněnou součást kulturního dědictví a místní si je připravují výhradně na husím sádle, na své si tu překvapivě skvěle přijdou i milovníci bezmasé stravy. Údolí je totiž z velké části plné nádherných ořechových sadů a vlašské ořechy představují naprostý kulinářský poklad. Najdete je ve famózních koláčích (tarte aux noix), v lokálním sýru i v podobě silného ořechového oleje, do kterého je naprostá radost namáčet čerstvé ranní pečivo.

Dalším obrovským fenoménem jsou vzácné černé lanýže, které se v místních dubových lesích sbírají primárně od prosince do března pomocí speciálně cvičených psů, protože prasata se už dnes příliš nepoužívají. Zimní lanýže dodávají místním pokrmům tu správnou zemitou a nezaměnitelnou chuť, kterou letní odrůdy bohužel nedokážou plně napodobit. Nezapomeňte také ochutnat místní sýry zapékané s medem a čerstvou zeleninu z dopoledních trhů.

💡 Tip: Zkuste si najít takzvanou ferme auberge, což je malá venkovská restaurace přímo na farmě, kde vám připraví fantastické poctivé jídlo výhradně z lokálních surovin. Spropitné ve výši patnácti procent je už automaticky zahrnuto v ceně, takže stačí nechat jen drobné v mincích.

15. Objevování těch nejkrásnějších vesniček

Dordogne se pyšní obrovským množstvím vesnic, které získaly prestižní certifikaci Les Plus Beaux Villages de France (Nejkrásnější vesnice Francie), a jejich volné objevování bez mapy a stresu je obrovskou radostí. Nemusíte mít žádný přesný plán, stačí jen nasednout do auta, sjet z hlavních frekventovaných tahů a nechat se vést úzkými venkovskými silničkami, které vás samy zavedou na ta nejkouzelnější a nejautentičtější místa celého regionu.

Vesničky jako Carennac, Autoire nebo Loubressac, které technicky leží na pomezí se sousedním departementem, nabízejí klidná dlážděná náměstíčka s fontánami, staré kamenné kostelíky a především obrovský klid bez náporu masového turismu. Zastavte se v místní malé pekárně pro křupavý croissant, dejte si silnou kávu na slunné zahrádce a jen tak pozorujte pomalu plynoucí venkovský život, který se tu za poslední staletí překvapivě příliš nezměnil.

💡 Tip: Při jízdě na těchto malých silničkách buďte velmi opatrní a nespěchejte, protože často nemají středovou čáru a v nepřehledných zatáčkách se tu naprosto běžně potkáte s obrovskými traktory nebo pomalu jedoucími karavany.

Mapa s body zájmu do telefonu

Kam dál z Dordogne a Périgordu

Pokud máte na objevování Francie více času, region nabízí skvělé možnosti pro další přesuny. Vaším prvním a velmi logickým krokem by měla být podrobnější návštěva úchvatného poutního místa Rocamadour, které si pro svou jedinečnou atmosféru rozhodně zaslouží více než jen letmou zastávku. Pokud vás naopak po venkovském klidu láká ruch velkoměsta a toužíte po degustaci špičkových vín, vydejte se na západ do elegantního Bordeaux, kam autem pohodlně dojedete za necelé tři hodiny.

Často kladené otázky