Alaska cruise: kompletní průvodce 2026 (Inside Passage, Glacier Bay, ceny)

Když se na vaší alaska cruise ráno probudíte, odhrnete závěsy kajuty a místo nudného oceánu vidíte majestátní zasněžené vrcholky hor, které se tyčí přímo z tyrkysové vody, pochopíte, že tohle bude naprosto spektakulární zážitek. S Lukášem jsme na Aljašce přišli na jednu zásadní věc. Organizace roadtripu s autem spolkne většinu energie i peněz, protože v odlehlých oblastech lovíte předražené motely a modlíte se, abyste na tmavé silnici nesnímli soba.

Zato výletní loď neboli cruise vyžaduje zhruba pět procent úsilí, protože prostě jen nastoupíte v Seattlu a váš hotel s restaurací pluje s vámi těmi nejkrásnějšími zátokami na světě. ☺️ Takže příště už jedině lodí.

Takže co vás tady čeká? Pomůžu vám vybrat loď, kajutu i trasu, prozradím, kolik nás tahle sranda v roce 2026 stála, a přidám lokální tipy z každého přístavu — včetně těch, o kterých průvodce mlčí.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší trasa: Nejpopulárnější a logisticky nejsnazší jsou sedmidenní plavby ze Seattlu nebo Vancouveru. Nemusíte řešit složité vnitrostátní přelety.
• Ledovce jsou základ: Vždy vybírejte itinerář, který má v plánu Glacier Bay National Park nebo Hubbard Glacier. To je to hlavní, za čím se sem jezdí.
• Balkon je nutnost: Ušetřit na vnitřní kajutě bez okna je obrovská chyba. Na Aljašce chcete pozorovat velryby rovnou z postele, ne se prát o místo na veřejné palubě v dešti.
• Kdy vyrazit: Sezóna trvá od května do září. Nejtepleji je v červenci, ale nejlepší ceny a méně davů chytíte v květnu nebo září.
• Rozpočet: Připravte si zhruba 1500 až 2500 USD (cca 35 000 až 58 000 Kč) na osobu za sedmidenní plavbu v balkonové kajutě, plus letenky a kapesné na exkurze.

Kdy na alaska cruise vyrazit a jak to celé funguje

Sezóna plaveb na Aljašku je neúprosně ohraničena nevyzpytatelným počasím. První lodě vyplouvají koncem dubna a poslední opouštějí ledovcové zátoky obvykle kolem konce září. Pokud hledáte zlatou střední cestu mezi dobrou cenou a snesitelným počasím, doporučuji zaměřit se na konec května nebo začátek září. Samotný přístav v Seattlu čeká v roce 2026 rekordní nápor, takže plánovat s ročním předstihem už není jen výhoda, je to naprostá nutnost. Tajemství přežití na Aljašce navíc spočívá ve vrstvení. Ráno mrzne, v poledne na sluníčku se svlékáte do trička a večer na palubě zase hledáte čepici.

Už alaska cruise 2024 trhala veškeré historické rekordy v návštěvnosti a rok 2026 slibuje ještě větší šílenství, protože do aljašských vod vstupují i nové společnosti. Pokud vyplouváte ze Seattlu nebo Vancouveru, stačí vám koupit klasickou letenku z Evropy. Z letiště se pak snadno přesunete Uberem nebo lodním transferem přímo k terminálu.

Lidé se nás často ptají, jak se dostat do přístavu Seward, a možnosti jsou v zásadě dvě. Z Anchorage (kam doletíte) se do přístavu Seward dostanete buď scénickým vlakem Alaska Railroad (což je zážitek sám o sobě), nebo speciálním autobusem. Cesta trvá zhruba dvě a půl až tři hodiny dechberoucí přírodou.

Jak vybrat kajutu

Když přijde na výběr kajuty, musím vás před něčím důrazně varovat. Vnitřní kajuty (Interior) bez okna sice vypadají cenově nesmírně lákavě, protože začínají už někde na 400 až 700 USD za týden, ale pro Aljašku je to asi ten nejhorší možný nápad. Počasí venku je často sychravé a představa, že se o výhled na padající ledovec budete prát s dalšími třemi tisíci lidmi na horní otevřené palubě v silném větru, není zrovna romantická.

Osobně považuji balkonovou kajutu za absolutní nutnost. Věřte mi, ten pocit, když se ráno zabalíte do deky a pijete horký čaj na vlastním balkoně, zatímco kolem proplouvají modré ledové kry, je prostě k nezaplacení. Ty vnitřní kajuty jsou fajn možná tak v Karibiku, kde trávíte celý den u bazénu, ale Aljaška je celá o výhledech.

Ceny se v roce 2026 pohybují průměrně mezi 1300 a 2500 USD (zhruba 30 000 až 58 000 Kč) za osobu. Je to sice příplatek, ale jakmile si ráno v županu vynesete kávu na svůj soukromý balkon a uvidíte proplouvat kosatku, zapomenete na každý utracený dolar. Tradičními lídry na trhu jsou Princess Cruises a Holland America Line, které mají do ledovcových zátok přednostní přístup. Skvělou volbou pro náročnější dospělé je Celebrity Cruises. Naopak, pokud cestujete s dětmi a nevadí vám hlučnější zábava, norwegian cruise line alaska nebo kouzelná disney cruise alaska budou přesně to pravé ořechové.

Základní cena plavby je ale jen začátek, takže s tím ve svém rozpočtu určitě počítejte. Musíte připočítat přístavní poplatky a daně (kolem 250 USD), povinné spropitné personálu (zhruba 18 až 25 USD na den) a také případné balíčky na internet či alkohol, které z peněženky snadno odsají dalších 100 USD denně.

Před naloděním (nebo po vylodění) budete téměř jistě potřebovat strávit alespoň jednu noc v přístavním městě. Nikdy neleťte v den vyplutí lodi, jakékoli zpoždění letadla by znamenalo, že vám loď zkrátka ujede. V Seattlu se rádi ubytováváme v blízkosti Pike Place Market, odkud to máte blízko k terminálu Pier 66. Můžete vyzkoušet například hezký hotel The Edgewater, který leží přímo na vodě.

Itineráře: Kudy se pluje a jak vybrat tu pravou trasu

Tahle volba trápí všechny nejvíc. Okružní ze Seattlu, nebo jednosměrná z Vancouveru? Spoiler: záleží hlavně na tom, kolik chcete řešit logistiku letů. Zhruba čtyři pětiny lidí volí okružní, a je to tak trochu i náš tip pro první cestu. Každá trasa má ale svá specifika a úskalí. Pokud máte třeba docela problém s mořskou nemocí, takže tohle musíte brát hodně v potaz.

Nejpopulárnější volbou je okružní plavba ze Seattlu. Cesta začíná i končí na stejném místě, což vám neuvěřitelně ušetří peníze za zpáteční letenky do Evropy. Tyto lodě ale musí obeplout západní pobřeží ostrova Vancouver otevřeným Pacifikem, kde občas hrozí trochu horší vlny. Typický itinerář vás vezme do Juneau, Skagway, Ketchikanu a na vyhlídkovou plavbu k ledovcům.

Druhou velmi oblíbenou variantou je okružní plavba z kanadského Vancouveru. Výhodou je, že lodě od prvního dne proplouvají chráněnými vodami Inside Passage (Vnitřního průlivu), kde díky okolním ostrovům nejsou téměř žádné vlny. Mořská nemoc tu hrozí opravdu minimálně.

Pokud ale chcete vidět z Aljašky maximum a prozkoumat i hluboké vnitrozemí s národním parkem Denali, doporučuji takzvanou Glacier Discovery trasu. Jde o jednosměrnou sedmidenní plavbu z Vancouveru do aljašských přístavů Whittier nebo Seward (případně opačně). Po vylodění můžete navázat pozemním výletem vlakem a autobusy hlouběji do aljašské divočiny. Je to logisticky náročnější a dražší, protože potřebujete jednosměrné letenky, ale uvidíte Aljašku v její plné parádě.

Souboj ledovců: Které vidět a co od nich čekat

Jeden celý den vaší plavby bude vyhrazený čistě pro pozorování ledovců. V tento den neopouštíte loď, obléknete si to nejteplejší, co máte, a s hrnkem horké čokolády stojíte na palubě, zatímco kapitán pomalu manévruje v zátoce plné ledových ker.

Glacier Bay National Park je ten moment, pro který lidi na Aljašku jezdí. A po tom, co jsme tam byli, chápeme proč. Jde o přísně chráněný národní park a správa sem pustí pouze dvě velké výletní lodě denně. Právo na vjezd mají hlavně lodě společností Princess a Holland America. Přímo na palubu vám z malého člunu nastoupí opravdoví strážci parku (Park Rangers), kteří pak přes lodní rozhlas vyprávějí fascinující příběhy o medvědech, keporkacích a historii prastarého ledu. Záliv je plný života a pohled na ikonický Margerie Glacier je asi ten nejsilnější moment celé cesty.

Pokud vaše loď nemá povolenku do Glacier Bay, s největší pravděpodobností vás vezme k Hubbard Glacier. Tohle je naprosté monstrum. Jde o největší přílivový ledovec v Severní Americe, jehož čelo je široké neskutečných jedenáct kilometrů a tyčí se do výšky přes sto dvacet metrů nad hladinu moře. Přezdívá se mu cválající ledovec a je proslulý masivním odlamováním obrovských kusů ledu (takzvaný calving). Zní to prý jako výstřel z děla následovaný hromobitím. Musím ale poctivě varovat, že přístup k němu vede přes trochu divočejší část zálivu. Když padne hustá mlha nebo je v moři příliš mnoho ledových ker, kapitán se k němu z bezpečnostních důvodů nepřiblíží.

Třetí oblíbenou alternativou je úzký fjord Tracy Arm s ledovcem Dawes Glacier na konci. Je to nádherná, dramatická žulová soutěska plná hučících vodopádů. Protože je ale fjord hodně úzký, obrovské výletní lodě tu mají problémy s manévrováním a často se nedostanou k ledu dostatečně blízko.

Zastávky na trase: 12 míst a zážitků, které si nenechat ujít

Každý přístav podél Vnitřního průlivu plní tak trochu jinou roli. Musím vás ale hned na začátku upozornit, ať nečekáte romantickou a tichou opuštěnou divočinu. Jakmile u mola zakotví tři výletní obři najednou, centra těchto malých městeček se během chvíle promění v pulzující turistický lunapark. Přesto tu najdete naprosto úžasné věci. Tady jsou naše tipy.

1. Juneau a majestátní Mendenhall Glacier

Juneau je hlavní město Aljašky, do kterého nevede jediná silnice. Můžete sem pouze přiletět nebo připlout. Je to úžasné město obklopené strmými horami. Hlavním tahákem, ke kterému míří snad úplně všichni, je Mendenhall Glacier, ležící jen necelých dvacet kilometrů od centra.

Samotný vstup k ledovci a návštěvnickému centru je prakticky zdarma (nebo za velmi drobný poplatek). Dostanete se k němu jednoduše lokálními autobusy, které pendlují přímo od lodního terminálu a stojí zhruba 60 USD za zpáteční jízdenku. Procházka k obřímu vodopádu Nugget Falls, který padá přímo vedle ledovce, je naprosto kouzelná.

Musím ale konstatovat jednu smutnou věc. Ledovec kvůli oteplování ustupuje neuvěřitelnou rychlostí a každý rok je o kus menší. I proto doporučuji návštěvu Aljašky neodkládat. Po návratu z ledovce si můžete v centru Juneau vyjet lanovkou Mt Roberts Tramway na horu nad městem, odkud je fantastický výhled na celý přístav i vaši loď. Lukáš má sice trochu strach z výšek, ale do té lanovky jsem ho nakonec dostala a ten výhled mu za ty nervy stál.

2. Pozorování keporkaků z malých lodí

Pokud milujete zvířata a chcete vidět velryby (konkrétně keporkaky a občas i kosatky), Juneau je pro to asi nejlepší místo na světě. Velryby sem připlouvají v létě hodovat a zdržují se v mělkých vodách nedaleko přístavu.

Největší chybou je koupit si masovou exkurzi přes lodní společnost na obrovském katamaránu pro sto lidí. Místo toho doporučuji zarezervovat si výlet u místních nezávislých operátorů (například Harv & Marv’s Outback Alaska), kteří vás vezmou na malé loďce maximálně pro šest osob.

Cena se sice pohybuje mezi 180 a 360 USD (cca 4200 až 8400 Kč), ale velryby tu máte tak neskutečně blízko, že jsme s Lukášem skoro zapomněli dýchat, navíc bez otravného tlačení u zábradlí. Místní kapitáni přesně vědí, kam jet, a zaručují, že strávíte čisté tři hodiny přímo na vodě. Navíc vám tito zavedení operátoři garantují, že vás k lodi vrátí včas.

3. Městečko Skagway a atmosféra zlaté horečky

Skagway leží na nejsevernějším cípu Inside Passage a funguje v podstatě jako živé muzeum legendární zlaté horečky na Klondiku z roku 1898. Když se projdete centrem, budete si připadat jako v historickém filmu z divokého západu. Když zavřete oči, úplně si dokážete představit, jak se tu před sto lety brodili zoufalí zlatokopové v bahně.

Celé centrum lemují dřevěné chodníky, historické budovy a dobové saloon bary. Je to neuvěřitelně fotogenické, i když musím upřímně přiznat, že v hlavní sezóně se tu vylodí až čtyři tisíce turistů denně, což z toho dělá dost přeplněný zážitek. 😅

Vynechat nesmíte návštěvu slavného baru Red Onion Saloon, který dříve fungoval jako luxusní nevěstinec pro zlatokopy. Dnes si tu dáte výborné pivo a servírky v dobových korzetech vám ochotně povypráví peprné historky z historie.

4. Jízda vlakem White Pass & Yukon Route

Zatímco Skagway je úžasné městečko, to, proč se sem jezdí, je vlak. Historická úzkorozchodná železnice White Pass & Yukon Route je inženýrský zázrak. Prospektoři ji postavili během neuvěřitelných dvaceti šesti měsíců a odpálili u toho přes čtyři sta padesát tun výbušnin do tvrdé žulové skály.

Dnes vás tenhle nádherný starodávný vlak vezme na tříhodinovou dechberoucí cestu horským průsmykem nahoru do výšky téměř tisíc metrů. Projíždíte kolem strmých útesů, hlubokých roklí a hučících řek. Je to asi nejoblíbenější a nejvyprodanější exkurze na celé Aljašce.

Máte dvě možnosti, jak lístky pořídit. Koupě přes lodní společnost znamená klid na duši a to, že nastupujete do vlaku pohodlně rovnou na molu vedle lodi (zaplatíte cca 170 USD). Pokud si lístek koupíte napřímo u železnice, ušetříte pár dolarů (cena je 155 USD), ale musíte z přístavu dojít asi patnáct minut pěšky na historické nádraží v centru města.

5. Ketchikan, lososi a kultura totemů

Ketchikan je prvním aljašským přístavem, do kterého lodě při plavbě na sever vplouvají. Přezdívá se mu hlavní město lososů a najdete tu hned pět různých druhů (kdo má rád ryby, bude v sedmém nebi). Ketchikan je prý zároveň nejdeštivější město v Americe a my to můžeme potvrdit. Pršelo nám tam sice celé odpoledne, ale mělo to takovou tu pravou severskou atmosféru. Koupili jsme si horký čaj a schovali se pod stříškou jednoho z dřevěných domků na Creek Street.

Zároveň je to místo s největší sbírkou ručně vyřezávaných dřevěných totemů na světě. Pokud vás zajímá kultura původních obyvatel Tlingitů, vyrazte do Saxman Native Village nebo do Totem Heritage Center nedaleko od přístavu. Fascinující je sledovat řezbáře přímo při práci, kdy tvoří obří kmeny z cedrového dřeva.

Přímo v centru města nesmíte minout slavnou Creek Street. Je to historická ulice postavená kompletně na dřevěných kůlech přímo nad lososí řekou. Kdysi to bývala vykřičená čtvrť plná pašeráků a lehkých děvčat, dnes jsou v domcích roztomilé kavárničky, galerie a obchody se suvenýry. Z mola občas uvidíte i tuleně hrající si ve vodě.

6. Let hydroplánem nad Misty Fjords

Pokud vám v Ketchikanu zbyde budget a chcete zažít něco, na co do konce života nezapomenete, rezervujte si let hydroplánem nad národním monumentem Misty Fjords (Mlžné fjordy).

Je to obrovská oblast dramatických, ledovcem vyhloubených žulových fjordů, kam nevedou žádné silnice a nedostane se tam ani velká loď. Hydroplán (floatplane) s vámi vzlétne přímo z vody v přístavu a vezme vás nad neuvěřitelnou scenérii majestátních hor, hlubokých jezer a lesů. Většina pilotů během letu přistane na hladině opuštěného horského jezera v naprosté divočině, abyste si mohli v tichu vyfotit okolní krásu.

Exkurze sice stojí prémiových 300 až 400 USD (cca 7000 až 9500 Kč), ale všichni, kdo to absolvovali, se shodují, že je to nejlepší investice celé dovolené. Jen počítejte s tím, že kvůli nízké oblačnosti a špatnému počasí bývají tyto lety poměrně často na poslední chvíli zrušeny.

7. Sitka a závan ruské historie

Sitka je bývalé hlavní město Ruské Aljašky (dříve zvané Novo-Archangelsk) a má naprosto odlišnou atmosféru než zbytek přístavů. Davy turistů tu nejsou tak drtivé a město si udrželo mnohem autentičtější lokální charakter, jelikož leží na pobřeží otevřeného oceánu.

Historický ruský odkaz je tu cítit na každém kroku. Dominantou centra je nádherná dřevěná ortodoxní katedrála svatého Michaela (Saint Michael’s Cathedral) s typickými cibulovitými kopulemi, kterou určitě doporučuji navštívit.

Kousek od města je Sitka National Historical Park s pobřežní stezkou lemovanou prastarými smrky a indiánskými totemy, a když jsme tam šli s Lukášem po ránu, nepotkali jsme skoro nikoho. Po dni plném výletů v davech to byl luxus.

8. Icy Strait Point a útěk z komerce

Icy Strait Point (poblíž vesničky Hoonah) je trochu jiný přístav. Je privátně vlastněný místní domorodou korporací kmene Tlingit. Pokud vás unavují obchody s diamanty a levnými suvenýry ve Skagway nebo Juneau, tohle místo si zamilujete. Důraz se tu klade na zachování lokální kultury a respekt k přírodě.

Kromě fantastického a intimního pozorování velryb tu najdete i jednu velkou adrenalinovou specialitu. Mají tu jednu z nejdelších zipline na světě zvanou ZipRider. Sedačka vás snese obrovskou rychlostí z vrcholku hory přímo na pláž u přístavu.

Můžete tu také jen v klidu sedět u ohně na břehu, ochutnávat místní halibutí tacos a povídat si s domorodými obyvateli o tom, jak se žije na Aljašce během tvrdé temné zimy.

9. Záchranná stanice Fortress of the Bear

Vidět medvěda ve volné přírodě na Aljašce je snem asi každého, ale buďme k sobě upřímní, od přístavů plných hlučných turistů se medvědi drží hodně daleko. Pokud je chcete vidět, doporučuji návštěvu záchranné stanice Fortress of the Bear, která se nachází kousek za Sitkou.

Nejde o žádnou zoo, ale o neziskovou organizaci, která se stará o osiřelá medvíďata, jejichž matky často zahynuly při střetu s auty nebo pytláky. Medvědi žijí v obrovských výbězích přestavěných z bývalých čističek papíren, což nevypadá úplně přírodně, ale zvířata tu mají bezpečí a prvotřídní péči.

Vstupné je jen tak 15 USD a upřímně, když jsem viděla ty medvědy z bezprostřední blízkosti, litovala jsem, že jsem nedala víc. Ošetřovatelé vám tu povypráví úžasné příběhy o každém zvířeti jménem.

10. Povinná zastávka ve Victorii v Kanadě

Pokud vaše plavba začíná a končí v americkém Seattlu, s naprostou jistotou budete mít v itineráři jednu krátkou zastávku v kanadském přístavu Victoria na ostrově Vancouver. Důvod je čistě byrokratický. Americký zákon (tzv. Passenger Vessel Services Act neboli PVSA) totiž zakazuje lodím pod cizí vlajkou převážet cestující mezi dvěma americkými přístavy bez zastávky v zahraničí.

Loď tu proto obvykle zakotví večer, často jen na pouhé čtyři až šest hodin. Většina lidí okamžitě prchá z lodi na autobusy, které míří do slavných Butchart Gardens. Jsou to jedny z nejkrásnějších a nejlépe udržovaných botanických zahrad na světě.

Pokud se vám za exkurzi do zahrad nechce platit nemalé peníze, doporučuji vzít si z přístavu taxi nebo se projít do centra Victorie. Je to nádherné městečko s hlubokou britskou tradicí, krásně nasvíceným parlamentem a elegantním hotelem Empress.

11. Lodní exkurze vs. výlety na vlastní pěst

Nákup výletů do přístavů je moment, kdy se nejvíce láme chleba v rozpočtu. Lodní společnosti si za exkurze účtují obrovskou přirážku (běžně třicet až padesát procent ceny). Daň za tuto cenu je ale klid na duši, protože lodní exkurze znamenají garanci, že loď bez vás nikdy neodpluje, i kdyby měl váš výletní autobus píchnout pneumatiku.

Osobně si na Aljašce raději vybíráme nezávislé lokální operátory. Znamená to nižší cenu, mnohem menší skupiny a osobnější přístup (jak jsem psala u velryb). Má to ale jedno obrovské ALE. Pokud zmeškáte odjezd lodi, kapitán na vás nepočká. Náklady na hotel a letenku do dalšího přístavu platíte tvrdě ze svého a nikdo s vámi nebude mít slitování. Vždy si proto nechte rezervu alespoň dvě hodiny před odjezdem (tzv. all aboard time).

12. Trajekty pro pomalé dobrodruhy (AMHS)

Pokud vás upřímně děsí představa, že se na obří lodi tísníte s dalšími čtyřmi tisíci lidmi a večer musíte chodit do jídelny ve formálním oblečení, existuje skvělá lokální alternativa: Alaska Marine Highway System (AMHS), státní trajektový systém.

Funguje jako taková dálnice na vodě pro místní obyvatele. Jízdenka pro dospělého ze státu Washington na Aljašku vyjde zhruba na 250 až 350 USD (cca 6000 až 8000 Kč). Na těchto lodích nejsou bazény ani kasina, jen čistá doprava. Rozpočet si tu dokážete dramaticky srazit tím, že neplatíte za drahou kajutu, ale postavíte si vlastní stan přímo na zadní otevřené palubě lodi a spíte pod hvězdami jako správní dobrodruzi. ☺️

Kde se najíst

Jídlo na lodi je téma, o kterém s Lukášem dokážeme mluvit hodiny. V ceně máte hlavní jídelnu s večerním menu o několika chodech a obrovský bufet, kde se dá jíst kdykoliv od rána do noci, což pro nás znamenalo jisté nebezpečí. Lososa jsme potkali překvapivě často i na palubě, a byl výborný. Co v ceně naopak není, jsou takzvané specialty restaurants (steakhousy, sushi bary). Zaplatíte v nich poplatek 30 až 50 USD za osobu. Pamatujte, že nápoje kromě základní vody, překapávané kávy a ranních džusů v bufetu se platí zvlášť. Pokud si rádi dáte k obědu i k večeři víno, nebo pár koktejlů u bazénu, určitě si před plavbou spočítejte, zda se vám nevyplatí předplatit si all-inclusive nápojový balíček.

Až budete chodit po pevninských přístavech, dejte si pauzu od lodní stravy. Ve Skagway nebo Juneau narazíte na místní podniky nabízející Salmon Bake, tedy obrovské filety čerstvých aljašských lososů, které se pečou pomalu na roštu nad otevřeným olšovým dřevem venku v lese. Není to zrovna levná večeře, ale tu vůni a chuť nezažijete nikde jinde na světě. V Juneau si s Lukášem vždycky rádi vystojíme frontu na neskutečně dobrého kraba do Tracy’s King Crab Shack. A pokud dostanete chuť na pořádnou rybí hostinu s výhledem na přístav přímo ve Skagway, běžte rovnou do Skagway Fish Company, kde dělají ty nejlepší fish and chips pod sluncem.

Kam dál

Pokud vás fascinuje divoký sever USA a Aljaška, určitě se mrkněte i na naše další podrobné články z této dechberoucí destinace, kde jdeme ještě více do detailů:

• Juneau, Aljaška: 15 tipů, co vidět a dělat
• Glacier Bay Národní park: Kompletní průvodce
• Sitka, Aljaška: Nejkrásnější městečko s ruskou duší
• Kdy jet na Aljašku: Průvodce počasím a sezónou

Tipy a triky pro hladkou cestu

Tohle jsou naše osvědčené weby a služby, které s Lukášem sami roky používáme a bez kterých už na cesty nevyrážíme.

Kde sehnat letenky

Levné letenky hledejte na Kiwi — je to náš oblíbený portál, který krásně propojuje i nízkonákladové společnosti po Americe. Letenky do Seattlu nebo Vancouveru řešte vždy alespoň s půlročním předstihem.

Půjčení auta

Pokud chcete na Aljašce nebo před plavbou cestovat po své ose, běžně používáme srovnávač RentalCars.com. Máme s nimi dlouhodobě dobrou zkušenost všude po světě a ukážou vám ceny všech velkých půjčoven na jednom místě.

Nezapomeňte na pojištění

Na lodní plavbě (a obzvlášť v USA s jejich drahým zdravotnictvím) je kvalitní cestovní pojištění naprostý základ. Na kratší cesty volíme klasicky AXA (50 % sleva) a na delší poznávací cesty spoléháme na True Traveller. Více se dočtete v naší recenzi na SafetyWing.

Mobilní data na Aljašce

Nedávejte zbytečné peníze za předražený roaming operátorům. Doporučuji si před cestou rovnou zařídit elektronickou eSIM od Holafly, se kterou budete mít po celých Spojených státech krásně rychlá neomezená data.

FAQ — Často kladené otázky o aljašské plavbě

Tady jsou odpovědi na otázky, které od čtenářů dostávám nejčastěji, když plánují svou první aljašskou plavbu.