Volterra, Itálie: 18 tipů, co vidět v etruském městě alabastru

Zatímco sousední San Gimignano často praská ve švech pod náporem turistů, Volterra si o pár kilometrů dál drží svůj klid. Přitom je tohle město posazené na vysokém kopci o dobré dva tisíce let starší a nabízí atmosféru, kterou jinde v Toskánsku jen tak nezažijete.

Rovnou vám řeknu, co na vás čeká: 18 tipů, kombinovaná karta, parkování bez pokuty a celá pravda o Twilightu. Takže čtěte dál 😉

Připravila jsem pro vás také detailní přehled vstupného, tipy na parkování mimo zóny ZTL a doporučení na ubytování. Dozvíte se navíc, jak je to doopravdy s natáčením populární ságy Twilight, a poradím vám, kdy se vyplatí pořídit kombinovanou vstupenku do památek.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Největší klenot: Etruská brána Porta all’Arco, kterou místní obyvatelé hrdinsky zachránili před zničením nacisty v roce 1944.
• Muzea a památky: Určitě nevynechejte Museo Etrusco Guarnacci a nejstarší toskánskou radnici Palazzo dei Priori.
• Volterra Card: Kombinovaná vstupenka za 23 € (cca 575 Kč) se vám vyplatí už při návštěvě tří a více památek.
• Alabastr: Město je proslulé ručním zpracováním tohoto kamene, navštivte tradiční dílny jako Alab’Arte.
• Kuriozita: Místní Fortezza Medicea dodnes funguje jako věznice, ve které občas vaří a obsluhují sami vězni.
• Sága Twilight: Knihy se sice odehrávají ve Volterře, ale filmový štáb ve skutečnosti natáčel v nedalekém Montepulcianu.
• Doprava a parkování: Celé centrum je uzavřená zóna ZTL, auto musíte nechat na záchytných parkovištích pod hradbami.

Kdy vyrazit do Volterry

Nejlepším obdobím pro návštěvu jsou bezesporu jarní měsíce od dubna do června a podzimní září až říjen. Kolem dvaceti stupňů, takže se ani nevypaříte, ani nepromrznete, a na chození po kopcích to je asi to nejlepší, co si přát. Navíc se vyhnete tomu největšímu srpnovému davu a ty kamenné uličky budete mít skoro jen pro sebe.

Pokud se sem chystáte v srpnu, počítejte s výrazně vyššími letními teplotami a logicky i s větším množstvím lidí, kteří do Toskánska míří na prázdniny. Výhodou srpnového termínu ale je, že v tomto měsíci probíhá slavná historická slavnost Volterra AD 1398, která celé město spolehlivě vrátí o několik staletí zpět v čase. V roce 2026 by se tento oblíbený festival měl konat v neděli 9. a 16. srpna, ale různé zdroje se občas rozcházejí, takže si termíny vždy předem ověřte na oficiálních stránkách města.

V zimě je tu naopak nádherný klid, ulice jsou téměř prázdné a bez větších problémů seženete velmi levné ubytování i v těch nejlepších hotelech. Má to ale jeden poměrně zásadní háček, se kterým musíte při plánování itineráře nutně počítat. Od 2. listopadu do 8. března mají všechna hlavní muzea v úterý striktně zavřeno a v ostatní všední dny fungují jen ve zkráceném režimu od deseti do šestnácti hodin. Archeologický park s etruskou akropolí a římským divadlem navíc v tomto zimním období otevírá dokonce jen o víkendech, takže přes týden se k těmto venkovním památkám vůbec nedostanete.

Kde se ubytovat ve Volterře

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Při výběru ubytování musíte myslet na jednu naprosto klíčovou věc, kterou je přísně hlídaná zóna ZTL (Zona a Traffico Limitato). Turisté totiž do historického centra autem vůbec nesmí vjet, a pokud tento zákaz porušíte a projedete pod kamerami, tučná pokuta vás rozhodně nemine a přijde vám až domů. Proto je strategicky úplně nejlepší hledat hotely hned za hradbami, nebo si vybrat takové podniky, které nabízejí vlastní vyhrazené parkování a vaši státní poznávací značku po příjezdu automaticky nahlásí místní policii.

Určitě vám doporučuji podívat se na Hotel Villa Rioddi, což je nádherně zrekonstruovaná bývalá poštovní stanice z 15. století, která nabízí velký bazén a rozlehlou zahradu. Do centra odsud dojdete pěšky zhruba za dvacet minut nebo dojedete autem na záchytné parkoviště a cestovatelé si v recenzích velmi chválí nesmírně klidnou atmosféru. Další skvělou možností mimo rušné centrum je Agrihotel il Palagetto, typické toskánské agriturismo s venkovním bazénem a dechberoucím výhledem do krajiny, které oceníte hlavně při cestování vlastním vozem. Pokud hledáte něco trochu prostornějšího kousek za městem, velmi dobrou volbou je také Hotel Foresteria Volterra, který nabízí hezké pokoje s balkony a vlastní restauraci.

Pokud chcete spát přímo v historickém jádru a parkování vyřešíte na veřejném záchytném parkovišti pod hradbami, skvělou volbou je Albergo Etruria. Najdete ho přímo na hlavní nákupní ulici Via Matteotti a potěší vás krásnou střešní terasou, ze které je vidět na celé město. Krásnou historickou atmosféru nabízí také Hotel La Locanda, který sídlí v pečlivě upravených prostorách bývalého kláštera, má úžasné tiché nádvoří a hostům servíruje výborné ranní snídaně. Zlatou střední cestou pak může být Hotel San Lino, který leží přímo v centru města, má k dispozici menší venkovní bazén a za poplatek 15 eur na den nabízí i bezpečné kryté parkování.

Pro cestovatele s menším rozpočtem, kteří hledají hlavně čistou postel a nechtějí utrácet zbytečně moc peněz, je velmi zajímavou alternativou Cloister of Monache Hostel. I tento hostel symbolicky sídlí v historickém klášteře z 15. století, do centra je to odsud pouhých deset minut pěšky a jako obrovský bonus nabízí hostům zcela bezplatné parkování hned u budovy.

18 tipů, co vidět a dělat ve Volterře

Tak a teď k věci, tady jsou moje tipy, co ve Volterře fakt nevynechejte.

1. Porta all’Arco a její silný příběh

Tato impozantní etruská brána pochází ze 4. století před naším letopočtem a je jednou z nejstarších dochovaných staveb svého druhu v celé Itálii. Na jejím masivním kamenném oblouku si můžete všimnout tří velmi zvětrálých hlav. Jsou natolik erodované zubem času, že se historici dodnes neshodli, koho přesně představují, ale s největší pravděpodobností jde o pradávná etruská božstva, která měla chránit vjezd do tehdejšího města.

S bránou se ale pojí především obrovsky silný příběh z konce druhé světové války, který z ní dělá mnohem víc než jen starou památku. Ustupující nacistická vojska 30. června 1944 oznámila, že bránu kompletně vyhodí do vzduchu, aby zablokovala jedinou přístupovou cestu blížícím se americkým tankům. Místní obyvatelé se ale vzbouřili a s Němci nakonec vyjednali zdánlivě nemožnou dohodu o záchraně historického klenotu.

Během jediného dne a noci z 30. června na 1. července muži, ženy i děti holýma rukama vytrhali kamennou dlažbu z okolních ulic a bránu zevnitř kompletně zazdili. Demolice byla odvolána, brána zachráněna a po osvobození se kameny vrátily zpět do silnice, za což město od italské vlády dostalo stříbrnou medaili za statečnost. Dnes k bráně vede ulička Via Porta all’Arco plná alabastrových dílen, kde ten příběh úplně cítíte ve vzduchu.

2. Museo Etrusco Guarnacci

Tohle fascinující muzeum patří mezi vůbec nejstarší veřejná muzea v Evropě, protože základy jeho neuvěřitelné historické sbírky vznikly už v 18. století. Pokud vás zajímá dávná historie, strávíte tu klidně i několik hodin. Najdete tu totiž naprosto unikátní sbírku stovek detailně vyřezávaných alabastrových popelnic, které pocházejí z bohatých etruských hrobek roztroušených v širokém okolí města.

Největším klenotem celé sbírky je bezpochyby Ombra della Sera neboli Stín večera. Je to podlouhlá a nezvykle štíhlá bronzová soška chlapce, která se stala naprostou ikonou etruského umění a jezdí se na ni dívat lidé z celého světa. Své poetické jméno přitom nezískala ve starověku, ale vymyslel ho až slavný italský básník Gabriele D’Annunzio podle dlouhého stínu, který vrhají lidské postavy při západu slunce.

Druhým mistrovským dílem expozice je slavná Urna degli Sposi (Urna manželů). Tato terakotová popelnice zobrazuje dvojici starých manželů ležících vedle sebe na jakémsi lehátku. Tváře manželů jsou nečekaně realistické, bez příkras, prostě dva staří lidi jak se patří. Žádná idealizace, a právě proto to dílo tak bere za srdce.

3. Volterra Card vs. jednotlivé vstupné

Než se vydáte po místních památkách, je dobré si předem pečlivě spočítat, jaká vstupenka se vám reálně vyplatí. Jednotlivý vstup do kteréhokoliv z hlavních muzeí stojí 10 € (asi 250 Kč) a snížené vstupné vyjde na 8 €. Pokud tedy plánujete vidět pouze jedno konkrétní místo, kupte si lístek zvlášť. Jakmile ale chcete prozkoumat více památek, rozhodně sáhněte po kombinované kartě, která vám ušetří spoustu peněz.

Kombinovaná Volterra Card stojí pro dospělého 23 € (cca 575 Kč), snížené vstupné pro studenty do 25 let a seniory nad 65 let je za 18 € a karta platí celých 72 hodin od prvního použití. Zahrnuje vstupy do sedmi hlavních míst, mezi kterými nechybí etruské muzeum Guarnacci, obrazárna Pinacoteca, alabastrové muzeum, nejstarší radnice Palazzo dei Priori, etruská akropole, římské divadlo a také diecézní muzeum.

Jednoduchá matematika jasně říká, že od návštěvy tří památek se vám karta začíná finančně vyplácet, protože za samostatné lístky byste dali už 30 €. Pro rodiny s dětmi je navíc k dispozici velmi výhodná rodinná varianta pro maximálně pět osob, která vyjde na sympatických 32 € (cca 800 Kč) a pokryje kompletní vstupy pro všechny zúčastněné členy rodiny.

4. Římské divadlo (Teatro Romano)

Divadlo postavené v 1. století před naším letopočtem patří k nejlépe dochovaným římským památkám v celé Itálii a pohled na něj vás zaručeně ohromí. Pozůstatky původního jeviště, obrovských mramorových sloupů a polokruhového hlediště zasazené do příkrého svahu pod středověkým městem působí opravdu majestátním dojmem a skvěle dokreslují bohatou historii tohoto místa.

💡 Tip pro chytré cestovatele: Spousta turistů platí vstupné nebo si kupuje městskou kartu jen proto, aby si divadlo prohlédla zblízka ze spodní úrovně areálu. Pokud ale chcete ušetřit čas i peníze, úplně nejlepší výhled a fotky celého komplexu pořídíte zdarma shora z ulice Via Lungo le Mura. Tato malebná stezka vede po středověkých hradbách přímo nad divadlem a nabízí ten nejhezčí možný úhel na celou stavbu.

Samotné divadlo má navíc velmi zajímavou a trochu netradiční novodobou historii. Po celá staletí bylo totiž kompletně zasypané silnou vrstvou zeminy a místo dokonce dlouhé roky sloužilo jako obyčejná městská skládka. Jeho odkrytí proběhlo až v padesátých letech minulého století a obrovskou zásluhu na tom měli pacienti z místní psychiatrické léčebny, kteří pod dohledem lékařů dobrovolně pomáhali s náročnými vykopávkami.

5. Etruská akropole (Acropoli Etrusca)

Na úplně nejvyšším místě kopce nad městem se rozkládá rozlehlý archeologický park s pozůstatky starověké etruské akropole. Při klidné procházce mezi vykopávkami narazíte na starověké základy dvou velkých chrámů a fascinující podzemní systém hlubokých cisteren, které místním obyvatelům sloužily k uchovávání životně důležité dešťové vody v dobách velkého sucha.

Procházka mezi starověkými kameny zasazenými do stinného borovicového háje nabízí krásný klid a velmi příjemný odpočinek od rušnějších městských uliček plných turistů. Vstupné do tohoto rozlehlého parku je plně součástí kombinované Volterra Card, takže pokud jste si ji na začátku dne pořídili, určitě tento magický areál s krásnými výhledy do toskánského okolí nevynechejte.

Pokud sem ale vyrazíte mimo hlavní turistickou sezónu, dejte si velký pozor na upravenou otevírací dobu, ať nejste zklamaní. Od 2. listopadu do 8. března je akropole otevřená pouze o víkendech mezi desátou a šestnáctou hodinou. Přes týden se sem bohužel v zimních měsících kvůli zkrácenému režimu vůbec nedostanete, takže si podle toho dobře naplánujte svůj denní itinerář.

6. Palazzo dei Priori a výstup na věž

Když se postavíte do samého středu hlavního náměstí, okamžitě vás upoutá mohutná budova radnice zakončená typickým zubatým cimbuřím a vysokou věží. Palazzo dei Priori byl postaven v letech 1208 až 1257 a právem se pyšní velmi prestižním titulem vůbec nejstarší dochované radnice v celém Toskánsku.

Tato stavba je dokonce o několik desetiletí starší než mnohem slavnější a navštěvovanější Palazzo Vecchio v nedaleké Florencii. Málokdo ví, že právě velkolepá florentská radnice se tou volterrskou velmi silně architektonicky inspirovala. Na kamenné fasádě si můžete zblízka prohlédnout krásné erby florentských místodržících, které jsou velmi precizně vyrobené z barevné majoliky i z jemně opracovaného kamene.

Interiér historické radnice je běžně přístupný veřejnosti a určitě vám doporučuji vystoupat po starých schodech až úplně nahoru na vyhlídkovou věž. Z jejího úzkého ochozu se vám totiž naskytne naprosto dechberoucí panoramatický výhled na celé město se spletí červených střech, na staré etruské hradby a na nekonečně zvlněnou toskánskou krajinu v pozadí.

7. Katedrála Santa Maria Assunta

Místní Duomo neboli katedrála Nanebevzetí Panny Marie pochází z 12. století a spolehlivě vás zaujme už svým elegantním románským průčelím zdobeným slepými arkádami. Zatímco zvenku působí kostel poměrně stroze a nenápadně, jeho vnitřní prostory ukrývají hned několik velkých uměleckých překvapení, která rozhodně stojí za vaši pozornost.

Nejvýraznějším prvkem celého interiéru je bezpochyby nádherný a velmi bohatě zdobený kazetový strop, na kterém necháte oči. Velkou pozornost při prohlídce věnujte také vzácnému dřevěnému polychromovanému sousoší Snímání z kříže, které pochází ze 13. století. Toto dílo je obdivuhodně zachovalé, barevně velmi výrazné a plné silných lidských emocí.

Katedrála prošla v 16. století poměrně výraznou renesanční přestavbou, takže v sobě dnes velmi zajímavě kombinuje původní středověkou architekturu s pozdějšími uměleckými styly. Vstup do samotného kostela bývá obvykle zdarma, takže se sem určitě zajděte na chvíli podívat a nasát atmosféru. Platí se případně jen drobné vstupné za vstup do přilehlého diecézního muzea, které je ale také součástí městské karty.

8. Baptisterium San Giovanni

Hned naproti hlavnímu vstupu do katedrály přes dlážděné náměstí stojí impozantní osmiboká budova baptisteria pocházející ze 13. století. Její fasáda je zajímavě zdobená střídajícími se pruhy tmavě zeleného a zářivě bílého mramoru, což je naprosto typický a velmi fotogenický prvek toskánské románské architektury, který můžete znát třeba z nedaleké Sieny nebo Florencie.

Hlavním lákadlem při pohledu zvenku je krásně zpracovaný mramorový portál, který elegantně rámuje těžké vstupní dveře. Vnitřek baptisteria je naopak poměrně jednoduchý, prostý a záměrně nezdobený, ale v jeho samém středu se nachází nádherná a detailně vyřezávaná křtitelnice, kterou vytvořil slavný renesanční sochař Andrea Sansovino.

K baptisteriu vedou prosluněné kamenné schody, kde si lidé rádi sedají a pozorují ruch na náměstí Piazza San Giovanni, ideálně se zmrzlinou v ruce 😁.

9. Pinacoteca a Rosso Fiorentino

Pokud máte rádi klasické výtvarné umění, určitě svými kroky zamiřte do městské obrazárny Pinacoteca e Museo Civico. Tato významná instituce sídlí v krásných historických prostorech paláce Minucci-Solaini a dobrou zprávou je, že i toto muzeum je plně zahrnuto v kombinované Volterra Card, takže u vstupu nebudete muset nic doplácet.

Hlavním důvodem, proč sem milovníci umění s obrovským nadšením cestují ze všech koutů světa, je mistrovské dílo Snímání z kříže (Deposizione dalla Croce) od věhlasného malíře Rossa Fiorentina, které dokončil v roce 1521. Tento rozměrný obraz je historiky umění jednohlasně považován za jeden z naprostých a nepřekonaných vrcholů italského manýrismu.

Upřímně, i pokud výtvarné umění moc nesledujete, tenhle obraz vás dostane. Ty barvy jsou skoro agresivní a postavy vypadají, jako by se každou chvíli zvedaly z plátna.

10. Alabastr jako živé řemeslo

Město je mimořádně precizním zpracováním alabastru proslulé už od dávných dob Etrusků, kteří z tohoto měkkého a lehce průsvitného kamene mistrně tesali své pohřební popelnice. Kámen se dodnes aktivně těží v kopcích v bezprostředním okolí města a místní řemeslníci ho v malých zaprášených dílnách zpracovávají výhradně poctivě ručně.

Určitě vám doporučuji navštívit některou z tradičních dílen, například populární Alab’Arte přímo v historickém centru. Řemeslníci tu pracují s úplně stejnými nástroji a podle stejných sádrových modelů jako před staletími, a vy je můžete při jejich titěrné práci volně pozorovat. Další velmi známou dílnou je Paolo Sabatini ve Via Porta all’Arco, kde narazíte spíše na modernější a hodně netradiční umělecké návrhy.

⚠️ Dejte si ale obrovský pozor na běžné turistické obchůdky na hlavní nákupní třídě. Ty totiž velmi často podvádějí a prodávají levný dovážený kámen z Asie nebo dokonce umělé plastové napodobeniny. Pravé volterrské kusy poznáte vždy s jistotou podle přiloženého certifikátu původu a ideálně je nakupujte přímo v ověřených řemeslných dílnách.

11. Ecomuseo dell’Alabastro

Pokud vás fascinující řemeslné zpracování tohoto specifického kamene opravdu zaujalo a chcete se o něm dozvědět mnohem více podrobností, zastavte se také v Ekologickém muzeu alabastru. Vstup do něj máte chytře vyřešený a nemusíte nic doplácet, pokud jste si na začátku dne pořídili onu kombinovanou městskou kartu.

Muzeum vás velmi poutavou a moderní formou provede celou dlouhou historií tohoto řemesla od dob starověkých Etrusků až po naši moderní současnost. Uvidíte tu řadu historických pracovních nástrojů, ukázky surového neopracovaného kamene pocházejícího z místních lomů a samozřejmě také hotová mistrovská díla pocházející z různých historických epoch.

Je to malé a přehledné muzeum, takže vám prohlídka nezabere víc než půl hodiny, ale skvěle doplní kontext k tomu, co pak uvidíte v živých dílnách, a pochopíte, jak šíleně náročná tahle práce ve skutečnosti je.

12. Fortezza Medicea a kuriozní věznice

Na nejvyšším vyvýšeném bodě nad městem se majestátně tyčí obrovská Medicejská pevnost, která už zdálky tvoří neodmyslitelnou součást městského panoramatu a láká k návštěvě. Má to ale jeden velmi podstatný háček, o kterém spousta turistů po příjezdu vůbec neví: pevnost totiž dodnes plně slouží jako státní věznice se střední ostrahou.

Z toho logicky vyplývá, že dovnitř za vysoké zdi pevnosti se jako běžný turista s foťákem jen tak nepodíváte. Interiéry jsou pro veřejnost přísně uzavřené a přístupné jsou jen během několika málo vybraných dní v roce. I tehdy se ale v rámci organizované prohlídky dostanete jen do velmi malé okrajové části rozlehlého vězeňského areálu.

Přesto se k této pevnosti váže jedna obrovská kuriozita, o které se hodně mluví. V části areálu totiž občas funguje speciální restaurace, kde jídlo vaří a hosty obsluhují přímo místní vězni v rámci svého nápravného programu. Funguje to jen občas a rezervace je spojena s policejním prověřením, takže to není přesně to, co si objednáte přes Resy za pět minut 😅. Aktuální termíny si vždy ověřte s předstihem.

13. Odpočinek v Parco di Castello

Přímo pod vysokými a pro turisty nepřístupnými zdmi věznice se rozkládá krásný veřejný městský park Parco di Castello. Pokud jste unavení z nekonečného chození po tvrdé kamenné dlažbě v centru města a potřebujete si na chvíli odpočinout někde ve stínu, tohle je to absolutně nejlepší a nejklidnější místo široko daleko.

Park je plný starých vzrostlých stromů, dřevěných laviček a najdete tu i příjemné zatravněné plochy, kde si místní obyvatelé velmi rádi dělají víkendové pikniky a čtou si knihy. Pro rodiny s dětmi je tu k dispozici také menší udržované dětské hřiště, kde se vaše ratolesti mohou naprosto bezpečně zabavit, zatímco vy si budete užívat zasloužený relax.

Z okrajů tohoto vysoko položeného parku se navíc otevírají krásné daleké výhledy do zvlněné okolní krajiny. Navíc je to naprosto skvělé místo, odkud si můžete onu mohutnou Medicejskou pevnost bezpečně a v naprostém klidu vyfotit zblízka zvenčí, aniž byste jakkoliv narušovali vězeňský bezpečnostní prostor. Právě tady se také v srpnu odehrává velká část středověkých slavností.

14. Le Balze a mizející opatství

Na severozápadním okraji města narazíte na fascinující, ale zároveň trochu děsivý přírodní úkaz, který vám ukáže obrovskou sílu přírody. Le Balze jsou velmi dramatické erozní srázy, které po staletí neúprosně ukrajují kusy náhorní plošiny, na které samotné město už tisíce let stojí, a mění tak tvář celé krajiny.

Tyto hluboké a naprosto nezastavitelné sesuvy půdy v minulosti nenávratně pohltily starověké etruské nekropole i několik středověkých křesťanských kostelů. Přímo na hraně pískovcové propasti dnes osamoceně stojí staré opuštěné opatství Badia Camaldolese. Tady se opravdu počítají roky, opatství se k propasti každou sezónou přibližuje o kousek víc, takže pokud ho chcete vidět, nečekejte na dalšího cestovatelského průvodce.

K samotnému opatství se už ze zjevných bezpečnostních důvodů vůbec nedostanete, ale pohled z bezpečné dálky přes propast je jedním z nejsilnějších zážitků v celém širokém okolí. Nejkrásnější atmosférické fotky tu zaručeně pořídíte v podvečer, kdy klesající zapadající slunce zbarví holé pískovcové skály do neskutečně sytě oranžových a červených odstínů.

15. Volterra a sága Twilight: Jak je to doopravdy?

Pokud patříte mezi nadšené fanoušky knih Stephenie Meyerové, určitě moc dobře víte, že sem autorka umístila tajné sídlo nejmocnějšího upírského klanu Volturi. Do města se proto dodnes sjíždějí zástupy věrných fanoušků ságy Stmívání, kteří v úzkých uličkách s mapou v ruce hledají filmové lokace z populárního dílu New Moon (Nový měsíc).

⚠️ Tady je ale nutné říct pravdu na rovinu, abyste po příjezdu nebyli zbytečně zklamaní: film se ve Volterře vůbec nenatáčel! Filmový štáb si totiž pro reálné natáčení nakonec vybral malebné historické centrum nedalekého toskánského města Montepulciano, které jim zřejmě více vyhovovalo po logistické stránce.

Všechny ty slavné filmové scény, kdy hlavní hrdinka zoufale běží přes náměstí plné lidí oblečených v červených pláštích, vznikly ve skutečnosti v Montepulcianu u krásného chrámu San Biagio a v tamních uličkách. Volterra z upírské slávy sice dodnes marketingově velmi chytře těží a koupíte tu spoustu různých tematických suvenýrů, ale skutečné filmové kulisy byste tu prostě hledali naprosto marně.

16. Slavnost Volterra AD 1398

Pokud chcete na svých cestách zažít něco opravdu velkolepého a autentického, naplánujte si cestu na horký srpen. Město se totiž během obří slavnosti Volterra AD 1398 úplně vrací zpět v čase do středověku a kamenné ulice zaplní vznešené dámy v dobových šatech, rytíři v plném brnění, zruční vlajkonoši, střelci z kuší a potulní hudebníci.

Tento oblíbený historický festival se koná vždy o dvou srpnových nedělích. Podle aktuálních informací by to v roce 2026 mělo být v neděli 9. a 16. srpna, ale různé zdroje se v přesném pořadí víkendů občas rozcházejí. Někdy to bývá druhá a třetí neděle, jindy třetí a čtvrtá, takže vám velmi doporučuji ověřit si přesný termín s předstihem na oficiálním webu volterratur.it.

Hlavní dějiště této velkolepé slavnosti bývá tradičně soustředěné do rozlehlého parku Parco di Castello pod Medicejskou pevností a na centrální městské náměstí. Atmosféra je tu naprosto pohlcující, u stánků se platí speciálně vyraženými dobovými mincemi a vyzkoušíte si tu stará středověká řemesla naprosto na vlastní kůži.

17. Kde se najíst a co ochutnat

Toskánsko je prostě masožravecký ráj a Volterra není výjimka, na jídelníčku frčí hlavně kanec (cinghiale) a divoký zajíc (lepre), nejčastěji jako omáčka k domácím těstovinám. A pokud maso nevyhledáváte, místní restaurace nabízejí i spoustu výborných bezmasých variant. Určitě zkuste hustou tradiční polévku pappa al pomodoro, osvěžující chlebový salát panzanella nebo poctivou zeleninovou ribollitu (u té se pro jistotu zeptejte, zda je čistě zeleninová). Výborné jsou také domácí hrubé těstoviny pici s vydatnou česnekovou omáčkou (aglione) a samozřejmě nesmí chybět vynikající sýr pecorino či lahodné pokrmy ochucené vzácnými lokálními lanýži.

Skvělý výhled a výborné jídlo nabízí Osteria Fornelli, která má krásnou terasu. Pokud hledáte něco rychlého a velmi levného, zamiřte do malého bistra La Sosta del Priore, kde si vynikající čerstvé sendviče vybíráte rovnou na obrazovce před objednáním. Klasickou toskánskou kuchyni a rozsáhlou vinnou kartu pak najdete ve skvěle hodnocené restauraci La Vecchia Lira nebo v útulné klenuté Osteria La Pace s úžasnou rodinnou atmosférou. Výbornou volbou pro večeři je také La Carabaccia se sezónním menu nebo malá restaurace Porgi l’altra Pancia, kde bývá často plno, takže si určitě nechte vzít číslo a chvíli počkejte.

18. Procházka podél středověkých hradeb

Na úplný závěr dne si nechte to nejlepší pro zklidnění po celodenním běhání po muzeích a rušných ulicích. Historické centrum je pevně obehnané mohutnými středověkými hradbami, které se táhnou v délce úctyhodných dvou a půl kilometru a přesně kopírují hranu strmého kopce. Původní etruské hradby, které chránily mnohem větší území, mimochodem měřily neuvěřitelných sedm kilometrů.

Pomalá odpočinková procházka po okružních ulicích podél hradeb, například po krásné stromové aleji Viale dei Ponti, vám nabídne ty absolutně nejtypičtější toskánské scenérie, jaké znáte z kalendářů a pohlednic. Uvidíte tu nekonečné vlnité kopce poseté osamocenými kamennými farmami, ikonické cypřišové aleje a staré vinice táhnoucí se až k dalekému obzoru.

A právě tady, s tím výhledem do zlatého soumraku, pochopíte, proč toskánský klišé na pohlednicích vlastně klišé není ☺️.

Kam dál z Volterry

Pokud máte k dispozici auto a chcete prozkoumat okolí, možností je spousta. Určitě si přečtěte náš velký průvodce Toskánsko: 30 nejkrásnějších míst a 7denní itinerář, kde najdete spoustu další inspirace pro váš roadtrip.

Téměř povinností je návštěva dvou sousedních klenotů. Podívejte se na náš článek Siena a San Gimignano: 8 tipů, co vidět, protože právě kombinace Volterry a věžatého San Gimignana se dá pohodlně zvládnout během jednoho dne.

Pokud byste po chození po památkách potřebovali trochu zrelaxovat, mrkněte na náš výběr Wellness hotely v Toskánsku: 12 termálních lázní. A pokud vás láká poznat další italské regiony, inspirujte se v přehledu Kam na dovolenou v Itálii: 20 nejlepších míst.

Často kladené otázky

Stále vám vrtá hlavou pár nezodpovězených otázek? Sepsala jsem pro vás to nejdůležitější, na co se cestovatelé před cestou do Volterry často ptají. Ať už jde o parkování, vstupenky nebo srovnání s okolními městy, tady najdete rychlé odpovědi.