Porto, Portugalsko: 22 tipů, co vidět a dělat

Pokud uvažujete o tom, že letos konečně vyrazíte do Portugalska, musím vás hned na začátku před něčím varovat. Je to totiž naprosto návyková záležitost a my s Lukášem jsme toho jasným důkazem. Do Portugalska jezdíme v podstatě každý rok, většinou trávíme celý měsíc na jihu v našem milovaném Algarve, kde s nadšením surfujeme a užíváme si divoký oceán. Jenže Porto, to je úplně jiný příběh a rozhodně to není jen nějaký menší Lisabon, jak si mnozí cestovatelé mylně myslí.

Je to hrdé, žulové a lehce melancholické město, které má naprosto nezaměnitelnou atmosféru. Voní po pečených kaštanech, slaném větru z Atlantiku a samozřejmě po těžkém, hříšně sladkém portském víně. Zamilovat se do něj není vůbec složité, protože jeho strmé křivolaké uličky, nečekané výhledy na řeku Douro a všudypřítomné modrobílé kachličky si vás prostě získají s každým dalším nastoupaným metrem.

V tomto obsáhlém průvodci najdete přesně 22 tipů, co vidět a dělat v Portu, abyste si město užili opravdu naplno. Společně prozkoumáme ikonické nábřeží Ribeira, podíváme se do slavných vinných sklepů ve Vila Nova de Gaia a poradím vám, kde ulovit ty nejlepší fotky. Dozvíte se také, kde se strategicky ubytovat, jaká jsou nová pravidla pro turisty ohledně daní a ubytování, a hlavně kdy je ten nejlepší čas sem vyrazit.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Doprava z letiště: Z letiště Francisco Sá Carneiro se do centra dostanete naprosto nejsnadněji fialovou linkou metra E. Cesta trvá zhruba 40 minut a budete k ní potřebovat dobíjecí kartičku Andante.
• Městská daň a ubytování: V Portu se v roce 2026 platí turistická daň 3 eura za osobu a noc. Nové regulace výrazně omezily krátkodobé pronájmy v centru, takže doporučujeme rezervovat hotely s velkým předstihem.
• Zrádné počasí: Porto leží na severu a je plně vystaveno Atlantiku, což znamená, že tu prší mnohem častěji než na jihu. Kvalitní nepromokavou bundu si přibalte i na jaře.
• Knihkupectví Livraria Lello: Vstupenku za 8 eur si musíte bezpodmínečně koupit online na konkrétní čas, jinak vás dovnitř vůbec nepustí.
• Portské víno: Ty nejslavnější sklepy jako Graham’s nebo Taylor’s se nacházejí na protějším břehu řeky ve čtvrti Vila Nova de Gaia. Degustace si rezervujte ideálně několik dní dopředu.
• Místní gastronomie: My vegetariáni si tu užijeme skvělou kávu a pasteis de nata, pro milovníky masa je pak typický hutný sendvič francesinha a tradiční sušená treska bacalhau.
• Dlažba, která klouže: Historické centrum je dlážděné tradiční portugalskou calçadou. Po dešti nebo v mlze to pekelně klouže, takže podpatky nechte doma a vezměte si pevnou obuv.

Kdy vyrazit do Porta

Tohle je asi ta naprosto nejdůležitější věc, kterou si musíte před plánováním cesty do severního Portugalska uvědomit. Internetové vyhledávače doslova praskají ve švech pod dotazy na místní počasí a odpověď je vlastně docela prostá. Porto leží na severu a je přímo vystaveno vlivům Atlantského oceánu. To v praxi znamená, že tu zkrátka prší podstatně více než v prosluněném Lisabonu nebo v našem slunečném Algarve.

Ty nádherně zelené kopce a bujná vegetace v celém regionu údolí Douro nejsou zelené jen tak náhodou. Pokud vyrazíte v zimě (tedy zhruba od listopadu do února), musíte počítat s tím, že se sem stahují nekonečné fronty z oceánu. Teploty se sice přes den drží kolem příjemných 13 až 15 stupňů a mrzne tu jen zcela výjimečně, ale může být velmi sychravo, vlezlé vlhko a silný vítr.

Někdy tu dokáže pršet i několik dní v kuse, takže bez kvalitního velkého deštníku a dobré nepromokavé bundy se v těchto měsících rozhodně neobejdete. My jsme Porto naposledy navštívili v polovině února a měli jsme sice obrovské štěstí na polojasno a krásných 17 stupňů, ale místní nám u kávy potvrdili, že to byla spíše velká šťastná náhoda ☺️. Většinou je tou dobou město zahalené do šedivé mlhy.

Nejideálnějším časem pro návštěvu je proto jednoznačně jaro (především květen a červen) a pak začátek podzimu v září. V těchto měsících se teploty většinou pohybují mezi 20 a 25 stupni, což je naprosto perfektní na celodenní obcházení památek a nekonečné procházky po strmých uličkách. V létě během července a srpna je tu naopak mnohem příjemněji než na vyprahlém jihu, kde teploty běžně atakují nepříjemné čtyřicítky. Letní dny v Portu bývají krásně slunečné a teplé, ačkoliv rána vás mohou překvapit hustou mlhou stoupající z řeky.

Kde se ubytovat v Portu

Porto v roce 2026 vypadá z hlediska ubytování už trochu jinak, než jak si ho možná pamatují cestovatelé před pěti lety. Kvůli obrovskému náporu turistů a prohlubující se bytové krizi muselo město začít razantně jednat, takže pokud zrovna hledáte, kde složit hlavu, musíte znát nová pravidla hry. Historické centrum (především čtvrti jako Sé, Vitória nebo São Nicolau) je pro nové krátkodobé pronájmy typu Airbnb dnes už zcela uzavřené.

Navíc začala platit mnohem přísnější evropská nařízení, která platformy nutí mazat neregistrované inzeráty. Důsledek je celkem jasný, nabídka soukromých apartmánů v samém centru prudce klesla a jejich ceny naopak výrazně vzrostly. Cestovatelé se proto mnohem častěji přesouvají do klasických hotelů nebo volí klidnější širší čtvrti, jako je například Boavista či Bonfim, odkud se do centra dostanete pohodlně metrem.

Při plánování vašeho rozpočtu rozhodně nezapomeňte, že v Portu zaplatíte městskou turistickou daň 3 eura za osobu a noc. Tato daň má naštěstí strop na sedmi nocích, takže maximálně zaplatíte 21 eur na osobu za celý pobyt (děti do 13 let jsou od tohoto poplatku naštěstí osvobozeny). Hotely a hostely tuto částku vybírají vždy až na místě, obvykle v hotovosti nebo kartou hned při check-inu, takže se určitě nelekněte, že po vás chtějí nějaké peníze navíc nad rámec vaší předplacené online rezervace.

Pokud hledáte konkrétní tipy, my máme s Lukášem výbornou zkušenost s Novotel Porto Gaia. Sice se nachází kousek dál od samotného historického centra na druhém břehu řeky ve Vila Nova de Gaia, ale naprosto bez problémů se u něj parkuje, má fantastické snídaně a v létě dokonce můžete využít venkovní bazén. Přímo v centru města pak najdete Ibis Porto Centro, kde jsou velmi dog-friendly a ubytovali nás i s naším pejskem. Pro batůžkáře a milovníky hostelů můžeme vřele doporučit The Passenger Hostel, který se nachází přímo v ikonické budově železniční stanice São Bento zapsané na seznamu UNESCO. Všechna ubytování doporučujeme rezervovat přes Booking s opravdu velkým předstihem.

22 tipů, co vidět a dělat v Portu

Pojďme se konečně společně podívat na to nejlepší, co tohle nádherné žulové město nabízí. Čekají nás křivolaké uličky historického centra, dechberoucí výhledy z ikonických mostů a samozřejmě sklenička toho nejlepšího sladkého vína na světě. Poradím vám, jak se šikovně vyhnout těm největším davům u populárních památek a jaká místa rozhodně nesmíte během své návštěvy vynechat.

1. Magické knihkupectví Livraria Lello

Ať už jste zarytí fanoušci Harryho Pottera, vášniví knihomolové, nebo zkrátka jen nadšenci do nádherných historických interiérů, tomuto magickému knihkupectví s novogotickou fasádou pravděpodobně neodoláte. Uvnitř vás čeká neskutečně zdobený dřevěný interiér a především ikonické točité schodiště s karmínově červenými schody. Vypadá to tu, jako by celá stavba popírala běžné zákony gravitace.

Dlouhá léta se tradovalo, že právě tento prostor inspiroval J. K. Rowlingovou při psaní Harryho Pottera, když v Portu na počátku devadesátých let žila a pracovala. Sama autorka sice tento mýtus později mírně korigovala s tím, že knihkupectví vlastně nikdy nenavštívila, ale legenda si žije vlastním životem dál a do Lella se dnes hrnou davy turistů z celého světa.

Z tohoto nádherného knihkupectví se stal obrovský byznys a musíte počítat s tím, že uvnitř prostě nikdy nebudete sami. Abyste se sem vůbec dostali, musíte si koupit vstupenku, která aktuálně stojí 8 eur. Lístek si musíte bezpodmínečně zakoupit předem online na konkrétní časový slot, na místě u dveří už to často vůbec není možné. Částka za vstupenku vám bude následně odečtena jako sleva, pokud si uvnitř zakoupíte jakoukoliv knihu.

Řada zahraničních průvodců radí se tomuto místu kvůli obrovským davům úplně vyhnout a je pravda, že fronty se tu táhnou daleko do ulice. Pokud ale po návštěvě opravdu toužíte, zarezervujte si hned první ranní slot a buďte u dveří alespoň půl hodiny před otevírací dobou. Jedině tak si tenhle magický prostor užijete alespoň v relativním klidu, než se schodiště zaplní lovci dokonalých fotek.

2. Dvojitý kostel Igreja do Carmo a skrytý dům

Tenhle nádherný barokní kostel vás zaručeně zaujme hned na první pohled, obzvlášť pokud k němu půjdete směrem od knihkupectví Lello. Jeho obrovská boční fasáda je totiž kompletně pokrytá modrobílými kachličkami azulejos, které detailně vyobrazují založení karmelitánského řádu. Je to jedno z těch absolutně nejfotogeničtějších míst v celém Portu a pohled na sluncem ozářené kachličky je prostě úchvatný.

Když se ale před kostel postavíte a podíváte se na celou stavbu opravdu pozorně, zjistíte jednu obrovskou zvláštnost. Vlastně se nedíváte na jeden kostel, ale rovnou na dva různé chrámy, které stojí velmi těsně vedle sebe. Napravo je zmiňovaný Igreja do Carmo, který stavěli mniši, zatímco nalevo stojí o něco starší a o něco střídmější Igreja dos Carmelitas, který patřil místním jeptiškám.

Mezi těmito dvěma impozantními stavbami se nachází úzká, zhruba metrová proluka, ve které je vklíněný tenoučký třípatrový domeček (známý jako Casa Escondida). Důvod jeho stavby byl tehdy ryze pragmatický. Přísné církevní zákony totiž striktně zakazovaly, aby kostel mnichů a kostel jeptišek sdílely společnou zeď, a tak se to vyřešilo právě stavbou tohoto miniaturního obydlí.

3. Věž a kostel Igréja e Torre dos Clérigos

Pokud máte v Portu více dnů a jedno ráno obětujete brzkému vstávání kvůli knihkupectví Lello, doporučujeme to další ráno věnovat vyhlídce z ikonické věže Clérigos. Tato pětasedmdesát metrů vysoká barokní zvonice, kterou navrhl italský architekt Nicolau Nasoni v osmnáctém století, tvoří naprosto nezaměnitelnou dominantu celého města. V minulosti dokonce sloužila jako důležitý orientační bod pro námořníky přijíždějící do přístavu.

Vyhlídka z vrcholu věže je pochopitelně nesmírně populární, takže už po desáté hodině dopolední se budete na poměrně úzkém ochozu mačkat s velkou skupinou dalších turistů. Výhled odtud je ale naprosto spektakulární, celé město s jeho terakotovými střechami a modrou stužkou řeky Douro máte jako na dlani v plných 360 stupních.

Abyste se na tento vysněný ochoz dostali, musíte nejprve vyšlapat 225 poměrně úzkých a strmých schodů, takže se určitě připravte na menší ranní rozcvičku. Vstupné stojí 6 eur a v jeho rámci máte zahrnutou i prohlídku přilehlého barokního kostela a velmi zajímavou malou výstavu o historii samotné výstavby. My jsme tu s Lukášem byli zrovna na Valentýna a měli jsme obrovské štěstí na speciální akci, kdy jsme dostali vstupné jedna plus jedna zdarma 😅.

4. Nádraží São Bento a jeho kachličky

Tohle místo je naprostou povinností pro všechny, kteří propadli kouzlu tradičních portugalských kachliček azulejos. Nádraží São Bento, které bylo dokončeno v roce 1916 na místě bývalého kláštera, je mnohými cestovateli považováno za jednu z nejkrásnějších železničních stanic na celém světě. A jakmile vejdete do hlavní haly, okamžitě a bez pochyb pochopíte proč.

Celá obrovská dvorana je totiž od podlahy až vysoko ke stropu obložená více než dvaceti tisíci ručně malovanými modrobílými kachličkami, jejichž autorem je slavný umělec Jorge Colaço. Výjevy na zdech nejsou jen tak ledajaké prázdné dekorace. Detailně znázorňují ty nejdůležitější historické události země, slavné bitvy i nádherné rurální výjevy z běžného venkovského života v Portugalsku.

Vstup do hlavní haly je zcela zdarma, jelikož nádraží plně funguje a denně tudy projdou tisíce cestujících. Připravte se ale na to, že uvnitř bývá obrovský zmatek. Běžní cestující spěchající na svůj vlak do Lisabonu nebo údolí Douro se tu neustále proplétají mezi stovkami turistů, kteří s telefony namířenými ke stropu obdivují toto jedinečné umělecké dílo.

💡 Tip: V tomto neustálém davovém šílenství si dávejte obzvlášť velký pozor na své osobní věci a batohy. Zkušení kapsáři tu bohužel operují velmi často a spoléhají právě na to, že se díváte nahoru na kachličky a nevěnujete pozornost svým kapsám.

5. Promenáda Cais da Ribeira a řeka Douro

Tohle je to pravé, historické a pulzující srdce Porta, které je po právu zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. S Lukášem jsme vtipkovali, že Cais da Ribeira je vlastně taková mnohem barevnější a veselejší náplavka, než jakou známe z Prahy. Bez dlouhé a pomalé procházky podél řeky Douro by vaše návštěva severního Portugalska rozhodně nebyla kompletní.

Celé nábřeží je lemované vysokými, barevnými a často trochu křivými domečky, které se k sobě tisknou tak těsně, jako by se bály, že jinak spadnou do vody. V přízemí těchto starých domů se dnes nachází desítky kaváren, restaurací a barů. Ano, jsou samozřejmě velmi turistické a ceny jsou tu znatelně vyšší, ale sednout si sem s kávou, poslouchat pouliční muzikanty a sledovat tradiční dřevěné lodě rabelos plující po řece, to za ty peníze zkrátka stojí.

💡 Tip: Historické centrum a nábřeží jsou dlážděné tradiční portugalskou dlažbou zvanou calçada. Ta je sice vizuálně nádherná, ale po dešti nebo jen v ranní mlze dokáže být pekelně a nebezpečně kluzká. Rozhodně doporučuji nechat podpatky doma a vzít si pevnou obuv s opravdu dobrou a neklouzavou podrážkou, jinak se z procházky stane spíše boj o přežití.

6. Dvoupatrový most Ludvíka I. (Ponte Dom Luís I)

Když se projdete po promenádě Ribeira až na její samotný konec, narazíte na obrovskou železnou konstrukci, která vám na první pohled bude nápadně připomínat pařížskou Eiffelovu věž. Jde o ikonický dvoupodlažní most Ponte Dom Luís I, který je naprostým technickým zázrakem a hlavním symbolem města. Navrhl ho Théophile Seyrig, který byl skutečně žákem a dřívějším obchodním partnerem samotného Gustava Eiffela.

Most je naprosto unikátní tím, že má dvě plně funkční patra. Spodní patro spojuje nábřeží a slouží především automobilové dopravě a chodcům, kteří se nechtějí šplhat do kopce. To pravé kouzlo se ale odehrává na horním patře, které je zavěšené v úctyhodné výšce téměř 45 metrů nad hladinou řeky Douro. Tímto patrem dnes projíždí moderní linka metra, ale po obou stranách kolejí jsou široké chodníky vyhrazené pouze pro pěší.

Doporučuji si most projít jedním směrem hezky spodem a zpátky se pak vrátit horním patrem. Výhled z horní mostovky, obzvlášť v podvečer, kdy slunce začíná zapadat za oceán a barví celé město do zlatova, představuje ten absolutně nejlepší bezplatný zážitek, jaký si v Portu můžete vůbec dopřát. Z výšky uvidíte celé nábřeží i desítky vinných sklepů na druhé straně.

7. Klášter Serra do Pilar a dokonalé výhledy

Jakmile přejdete horní patro mostu Ludvíka I., ocitnete se na druhém břehu řeky, kde se rozkládá město Vila Nova de Gaia. Hned nad vámi se na vysokém skalnatém ostrohu bude tyčit mohutná kruhová stavba kláštera Serra do Pilar. Tento augustiniánský klášter ze sedmnáctého století, postavený na pomezí renesančního a manýristického stylu, je další významnou památkou zapsanou na seznamu UNESCO.

I když je samotná architektura kláštera s jeho unikátním kruhovým nádvořím nesmírně zajímavá, většina lidí sem nahoru míří z úplně jiného důvodu. Prostor přímo před klášterem totiž nabízí ten absolutně nejdokonalejší panoramatický výhled na celé Porto, řeku Douro a ohromný železný most přímo pod vámi.

Je to přesně to místo, kam se s Lukášem vždycky rádi vracíme těsně před západem slunce. Stojíte vysoko nad řekou, pod vámi plynule projíždí žluté vagóny metra, a když se město začne pomalu nořit do tmy a postupně se rozsvěcují tisíce světel na protějším kopci, je to zkrátka čistá magie. Pokud rádi fotíte a myslíte to vážně, nezapomeňte si sem vzít stativ, protože noční fotky z této vyhlídky jsou zaručeně fantastické.

8. Lanovka Teleférico de Gaia

Když už se dostatečně pokocháte výhledy od kláštera Serra do Pilar a potřebujete se dostat dolů k řece, kde se nacházejí slavné vinné sklepy, máte dvě možnosti. Buď můžete sejít strmými uličkami a prudkými schody po svých, nebo si můžete ušetřit kolena a svézt se moderní kabinkovou lanovkou Teleférico de Gaia. Ta spojuje horní vyhlídku u kláštera s promenádou Av. de Diogo Leite dole u řeky.

Jízda sice trvá jen zhruba pět minut, ale prosklená kabinka vás plynule snese přímo nad terakotovými střechami starých skladů portského vína. Během jízdy vám nabídne krásný výhled na protější břeh Ribeiry z trochu jiné ptačí perspektivy. Lanovka je otevřená každý den a pokud zrovna cestujete se psem, můžete ho vzít s sebou do kabinky, což jsme my s velkou radostí využili.

Cena za jednu cestu je poněkud vyšší s ohledem na to, jak je celá trasa vlastně krátká. Můžete si ale koupit výhodnější kombinovaný lístek, který často zahrnuje i slevu na vyhlídkovou plavbu po řece nebo ochutnávku portského vína ve spřáteleném sklepě dole na nábřeží. Zvažte sami, jestli vám to za ty ušetřené kroky stojí, obzvlášť po náročném celodenním běhání po rozpáleném městě.

9. Ochutnávka Pasteis de Nata v Manteigaria

Při návštěvě Portugalska se zkrátka nemůžete a ani nesmíte vyhnout tradičnímu žloutkovému koláčku, který se jmenuje pastel de nata. Je to malý dozlatova upečený košíček z křupavého listového těsta naplněný sladkým žloutkovým krémem. Peče se při velmi vysoké teplotě, takže má na povrchu typické a tolik žádané tmavé puchýřky. A ačkoliv je seženete doslova v každé pekárně na rohu, ten opravdový mistrovský kousek dělají v podniku Manteigaria.

Tato slavná řemeslná pekárna, která má svou pobočku nedaleko od věže Clérigos, dovedla tradiční recepturu k naprosté dokonalosti. Ačkoliv jsem v Portu během naší poslední návštěvy zrovna držela low-carb dietu, musela jsem ji pro jednou porušit a věřte mi, že jsem za to byla nakonec nesmírně ráda. Zapít tuhle sladkou bombu silným espressem je prostě zážitek.

Jejich listové těsto je neuvěřitelně tenké, vrstvené a křupavé a bohatý krém uvnitř se doslova rozplývá na jazyku. Jeden teplý kousek vás vyjde zhruba na 1,30 eura a nejlépe chutná lehce posypaný skořicí. Můžete se navíc přes prosklenou stěnu dívat přímo na pekaře, jak tyto malé zázraky ručně připravují a sázejí do horkých pecí.

10. Pevnostní Katedrála Sé do Porto

Když se řekne katedrála, většina lidí si představí zdobené gotické věžičky a křehké vitráže. Katedrála Sé do Porto ale vypadá spíše jako nedobytná vojenská pevnost. Stojí hrdě na nejvyšším bodě města v historické čtvrti a její strohé, mohutné žulové stěny s cimbuřím působí neuvěřitelně respekt budícím dojmem. Původně románská stavba si prošla mnoha přestavbami, takže dnes na ní najdete i gotické a barokní prvky.

Prostor před katedrálou (Terreiro da Sé) funguje jako obrovská otevřená terasa, ze které je naprosto fantastický výhled na labyrint červených střech starého města táhnoucí se až dolů k řece. Je to skvělé místo pro odpočinek a pořízení krásných panoramatických fotek bez toho, abyste se museli mačkat ve frontách.

Samotný vstup do hlavní lodi katedrály je zdarma, ale rozhodně doporučuji zaplatit si symbolické 3 eura za vstup do křížové chodby (claustros). Ta je lemována nádhernými gotickými oblouky a stěny jsou zdobeny velkými panely modrých kachliček azulejos, které znázorňují scény z Písně písní. Uvnitř samotného chrámu pak nesmíte minout oslnivý oltář, na jehož výzdobu bylo použito neuvěřitelných 800 kilogramů ryzího stříbra.

11. Sklepy a degustace pravého portského vína

Když se z promenády Ribeira díváte přes řeku na ty obří svítící nápisy Sandeman, Taylor’s nebo Graham’s, nedíváte se už vlastně na Porto. Díváte se na samostatné město Vila Nova de Gaia. Právě sem se po celá staletí na dřevěných lodích svážely sudy s vínem z údolí Douro, aby tu v temných a chladných sklepích (tzv. caves) pomalu dozrávaly do své dokonalosti.

Prohlídka některého z těchto historických sklepů spojená s řízenou degustací je v Portu naprostá povinnost. My jsme si s Lukášem portské víno hodně oblíbili. Základní dělení je jednodušší, než se zdá. Ruby je temně červené, ovocné a sladké, zraje ve velkých kádích a pije se mladé. Tawny naopak zraje v menších dubových sudech, oxiduje, ztrácí barvu (bývá až rezavé) a získává úžasné komplexní tóny oříšků a karamelu. Králem je pak Vintage, které se vyrábí jen ve výjimečných letech.

Doporučujeme rezervaci prohlídky vyřídit s dostatečným předstihem, protože v sezóně bývají anglické sloty bleskově vyprodané. Můžete vyrazit například do vinařství Graham’s, které leží výš v kopci a nabízí fantastický výhled spojený s vysoce profesionální degustací, nebo do Taylor’s, kde mají nádherný areál s volně pobíhajícími pávy.

💡 Tip: Portské víno má zhruba 20 % alkoholu a díky své sladkosti se pije nebezpečně snadno. Tři štědré degustační skleničky v horkém letním odpoledni s vámi udělají divy. Nikdy nechoďte na degustaci nalačno a prokládejte víno čistou vodou, jinak riskujete, že nedojdete ani přes most zpátky.

12. Tradiční tržnice Mercado do Bolhão

Pokud chcete nasát tu pravou, nefalšovanou atmosféru každodenního života místních obyvatel, musíte vyrazit na tradiční tržnici Mercado do Bolhão. Tato ohromná neoklasicistní budova prošla v nedávné době rozsáhlou a velmi nákladnou rekonstrukcí a dnes znovu září v celé své původní kráse. Je to úžasné místo plné barev, vůní a hlasitého smlouvání.

Uvnitř najdete desítky pečlivě upravených stánků, které překypují čerstvým ovocem, obrovskými hromadami zeleniny, voňavým pečivem a samozřejmě lokálními sýry. Ačkoliv my dva s Lukášem maso a ryby nejíme a těmto uličkám se na trhu spíše vyhýbáme, i tak si užíváme ten vizuální zážitek z pestrobarevných stánků s kořením a květinami. Místní prodejci jsou navíc velmi hrdí na své produkty a rádi vám dají ochutnat kousek sýra nebo sladkých fíků.

Tržnice je také ideálním místem, kde nakoupit autentické suvenýry domů. Místo plastových magnetů si odtud můžete odvézt kvalitní olivový olej, vynikající sardinky v plechovce (které mají nádherné retro obaly) nebo sáček výborné lokální kávy. Kolem tržnice navíc najdete spoustu malých pekáren a kavárniček, kde si můžete dát ranní espresso.

13. Zářivě modrá kaple Capela das Almas

Při procházce po hlavní a vždy rušné nákupní třídě Rua de Catarina na vás najednou zničehonic vykoukne stavba, u které se prostě musíte zastavit s otevřenou pusou. Kaple Capela das Almas (Kaple duší) je totiž na své vnější fasádě kompletně pokrytá téměř šestnácti tisíci kachličkami azulejos, které září neuvěřitelně sytou modrou barvou.

Tyto detailní keramické obrazy byly na kapli přidány až v roce 1929 a znázorňují především scény ze života svatého Františka z Assisi a svaté Kateřiny. Kontrast modrobílých kachliček s běžným městským ruchem kolem je nesmírně fotogenický. Bohužel, kaple stojí přímo na rohu frekventované křižovatky, takže vyfotit si ji bez projíždějících aut a davů turistů vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti.

Uvnitř je kaple poměrně malá a překvapivě mnohem střídmější než zvenku, ale vstup je zdarma, takže nakouknout dovnitř vás nic nestojí. Většina lidí se tu zdrží jen na pořízení několika fotek zvenčí, ale pokud milujete typickou portugalskou architekturu, je to jeden z nejzářivějších příkladů využití azulejos v celém městě.

14. Kostel Santo Ildefonso na náměstí Batalha

A u kachliček ještě chvíli zůstaneme. Pokud se od Kaple duší vydáte mírným kopcem vzhůru, dojdete na náměstí Praça da Batalha, kde se tyčí další nádherná stavba. Kostel Santo Ildefonso z osmnáctého století poznáte bezpečně podle jeho dvou symetrických zvonic a krásného širokého schodiště, které k němu vede.

I fasáda tohoto barokního kostela je štědře zdobena modrobílými azulejos, kterých je tu přes jedenáct tisíc. Autorem těchto maleb je mimochodem opět slavný umělec Jorge Colaço, tedy ten samý muž, který vyzdobil nádhernou halu nádraží São Bento. Kachličky tu vyobrazují scény ze života svatého Ildefonsa a působí neuvěřitelně elegantním dojmem.

Náměstí před kostelem je navíc skvělým orientačním bodem. Zastavují tu historické žluté tramvaje, které jsou sice o něco méně slavné než ty lisabonské, ale projížďka v nich má naprosto stejné retro kouzlo. Můžete si tu na chvíli sednout na lavičku, odpočinout si po stoupání do kopce a jen tak pozorovat okolní šrumec.

15. Zlatý luxus v Palácio da Bolsa

Pokud chcete vidět, jak nesmírně bohaté a mocné kdysi Porto bylo díky námořnímu obchodu, musíte navštívit Palácio da Bolsa (Palác burzy). Tato neoklasicistní budova z devatenáctého století, kterou si nechala postavit místní obchodní asociace, zvenku možná působí poměrně stroze a seriózně. Uvnitř ale skrývá absolutní luxus a bohatství, ze kterého se vám doslova zatočí hlava.

Prohlídka paláce je možná pouze s oficiálním průvodcem a trvá zhruba 45 minut. Během ní projdete přes nádherné Nádvoří národů s obrovskou prosklenou kupolí až po honosné zasedací místnosti zdobené těžkým dřevem a zlatem. Je tu jasně vidět, že tehdejší kupci na reprezentaci rozhodně nešetřili.

Naprostým vrcholem celé prohlídky je pak Arabský sál (Salão Árabe). Tento oválný sál byl inspirován slavnou Alhambrou ve španělské Granadě a jeho stěny jsou od shora dolů pokryté neuvěřitelně složitými maurskými štuky, do kterých bylo vpraveno obrovské množství pravého zlata. Když se v sále rozsvítí obrovské lustry, celý prostor se rozzáří takovým způsobem, že zapomenete zavřít pusu.

16. Plavba pod šesti mosty po řece Douro

Prohlížet si město pěšky je skvělé, ale vidět Porto z hladiny řeky Douro vám poskytne úplně novou perspektivu. Z nábřeží Ribeira i z protějšího břehu ve Vila Nova de Gaia každodenně vyplouvají desítky výletních lodí na takzvanou Plavbu šesti mostů (Cruzeiro das Seis Pontes). Tyto lodě často svým tvarem připomínají tradiční rabelos, které kdysi svážely sudy s vínem.

Standardní plavba trvá necelou hodinu (zhruba 50 minut) a loď vás vezme podél města tak, abyste podpluli všech šest velkých mostů, které oba břehy spojují. Uvidíte tak nejen slavný most Dom Luís I, ale i moderní betonový most Arrábida, který byl v době svého vzniku mostem s největším betonovým obloukem na světě.

Lístek na tuto relaxační plavbu stojí obvykle kolem 15 až 18 eur. Je to naprosto ideální aktivita na pozdní odpoledne, kdy už vás z věčného chození po strmých kočičích hlavách bolí nohy a chcete si jen na chvíli sednout, nechat se ovívat vánkem z řeky a kochat se výhledy na barevné domečky nábřeží Ribeira.

17. Zahrady Jardins do Palácio de Cristal

Když si budete chtít na chvíli odpočinout od hluku města a všudypřítomných davů turistů, vydejte se do zahrad Palácio de Cristal. Tyto rozlehlé romantické zahrady se nacházejí na kopci západně od centra a nabízejí naprosto fantastickou oázu klidu. Samotný Křišťálový palác z devatenáctého století tu už sice nenajdete (byl nahrazen moderní betonovou kupolí pavilonu Rosa Mota), ale zahrady zůstaly nádherné.

Vstup do celého areálu je zcela zdarma. Najdete tu pečlivě udržované záhony, stinné aleje, malé fontánky a spoustu volně se procházejících a hlasitě křičících pávů, kteří se tu rádi předvádějí návštěvníkům. Je to ideální místo, kam si můžete vzít kávu s sebou a na chvíli se natáhnout na trávu.

To nejlepší na těchto zahradách jsou ale rozhodně nečekané vyhlídky. Protože se park nachází vysoko na útesu, z jeho okrajů se otevírají nádherné, stromy rámované výhledy dolů na řeku Douro a na most Arrábida táhnoucí se směrem k oceánu. Při západu slunce je tu mnohem méně lidí než na vyhlídce u kláštera Serra do Pilar.

18. Místní gastronomie: Francesinha a Bacalhau

Gastronomie na severu Portugalska je velmi hutná, rustikální a založená na poctivých porcích. My s Lukášem jako dlouholetí vegetariáni tyto tradiční pokrmy pochopitelně nezkoušíme a vystačíme si s obrovským množstvím pasteis de nata, pizzou nebo vegetariánskými tapas, ale pokud maso jíte, narazíte tu na dvě naprosté ikony. Tou první je místní specialita, kterou masožravci milují, obří sendvič jménem francesinha.

Tenhle hříšný vynález obsahuje hned několik druhů masa (hovězí, šunku, klobásu), je celý zapečený v masivní vrstvě sýra, často s volským okem na vrchu, a hlavně plave v hlubokém talíři plném pikantní pivní omáčky. Běžně se k němu ještě podává obrovská porce hranolek. Druhou klasikou je bacalhau, tedy nasolená a sušená treska. Portugalci prý znají 365 způsobů, jak ji připravit, takže ji v restauracích najdete zapékanou, grilovanou i ve formě malých smažených kroket.

💡 Tip: V tradičních hospodách (tascas) si dejte pozor na takzvaný couvert. Když si sednete ke stolu, číšník vám automaticky přinese chléb, olivy, sýr nebo paštiku. Nejde o pozornost podniku na účet domu. Pokud to sníte, zaplatíte to (obvykle 2–5 eur). Pokud to nechcete, stačí říct „Não, obrigado“ a číšník vše s úsměvem odnese.

19. Výlet k oceánu a majáku Farol de Felgueiras

Porto leží u ústí řeky Douro do Atlantského oceánu, takže by byl hřích nevyužít toho a nejet se podívat na vlny. Nejlepší způsob, jak se dostat k pobřeží, je naskočit na historickou tramvaj číslo 1, která vyjíždí od kostela São Francisco a drncá si to pomalu podél řeky až do přímořské čtvrti Foz do Douro. Samotná jízda starou dřevěnou tramvají je skvělý zážitek.

Cílem vaší cesty by měl být maják Farol de Felgueiras, který stojí na dlouhém kamenném molu vybíhajícím hluboko do oceánu. Když je moře neklidné, obrovské vlny tu dramaticky narážejí do mola a přelévají se přes něj. Je to neskutečně syrová a divoká podívaná, která vám připomene obrovskou sílu přírody. Jen si dejte dobrý pozor, ať vás nějaká zbloudilá vlna nesmete, občas to tu hodně klouže.

Čtvrť Foz do Douro je celkově velmi příjemná, elegantní a plná širokých promenád a dobrých restaurací s výhledem na moře. Můžete se tu procházet podél nekonečných písečných pláží a nadýchat se čerstvého slaného vzduchu, který je v horkých letních dnech příjemnou změnou oproti rozpálenému centru města.

20. Výlet vlakem do strmého údolí Douro

Zhruba 100 kilometrů východně od Porta začíná jeden z nejdramatičtějších a nejkrásnějších vinařských regionů na světě. Údolí řeky Douro (zapsané v UNESCO) je vůbec nejstarší demarkovanou vinařskou oblastí na planetě. Tady neuvidíte mírné a oblé kopečky jako na Moravě. Réva tu roste na strmých, terasovitých svazích z břidlice, které padají téměř kolmo přímo do hluboké řeky.

Nejromantičtější a nejdostupnější variantou, jak tohle kouzlo zažít, je vyrazit z Porta vlakem (po trati Linha do Douro). Vlaky vyjíždějí z nádraží São Bento a cesta do města Peso da Régua trvá něco přes dvě hodiny. Ten pravý vizuální šok ale přichází až na úseku mezi městy Régua a Pinhão, kdy vlak kopíruje břeh řeky tak těsně, že máte pocit, jako byste jeli přímo po vodní hladině.

💡 Tip: Pokud si na nádraží kupujete lístek na tento vlak, určitě si při cestě z Porta sedněte na pravou stranu po směru jízdy. Právě z této strany totiž budete mít ten nejlepší a ničím nerušený výhled na řeku a strmé svahy plné vinic.

21. Guimarães: Tady se narodilo Portugalsko

Máte v Portu jeden den navíc a chcete vidět i něco z okolí? Vyrazte vlakem na sever do historického města Guimarães. Cesta příměstským vlakem trvá jen zhruba hodinu a ocitnete se na místě, které je pro místní obyvatele naprosto posvátné. Na jedné ze zdí v historickém centru totiž visí velký nápis „Aqui nasceu Portugal“ (Zde se zrodilo Portugalsko).

Právě ve zdejším hradu se totiž ve 12. století narodil úplně první portugalský král Afonso Henriques. Celé město má dokonale zachovalé středověké jádro (taktéž chráněné UNESCO) a jeho úzké uličky jsou plné útulných kaváren a malých obchůdků. Jde o velmi kompaktní a fotogenické místo s hrdou atmosférou.

Nad městem se navíc tyčí mohutný středověký hrad s typickou čtvercovou věží a hned vedle něj stojí Palác vévodů z Braganzy, který spíše připomíná francouzské zámky. Guimarães je ideální destinací pro pomalý jednodenní výlet, kde se nebudete muset nikam hnát a nasajete trochu klidnější atmosféru severu.

22. Braga a poutní místo Bom Jesus do Monte

Druhým skvělým tipem na výlet z Porta je Braga, které se často láskyplně přezdívá „Portugalský Řím“. Je to nejvýznamnější náboženské centrum celé země, takže je plné krásných kostelů a zvonů, ale díky velké univerzitě tu zároveň pulzuje velmi mladistvá a živá studentská energie.

Hlavním tahákem, kvůli kterému sem jezdí lidé z celého světa, ale není samotné historické centrum, nýbrž poutní místo Bom Jesus do Monte ležící na kopci nad městem. K barokní bazilice vede naprosto monumentální, křížem krážem se vinoucí schodiště s křížovou cestou, které při pohledu zespodu vytváří úchvatný optický klam.

Pokud by se vám nechtělo v horku šlapat stovky schodů, můžete využít naprostý technický unikát. Jezdí tu totiž lanovka z roku 1882, která funguje výhradně na vodní pohon. Je to nejstarší lanovka svého druhu na světě. Funguje to tak, že nádrž vozu nahoře se naplní vodou, vůz ztěžkne a svou vahou pomalu vytáhne spodní, vyprázdněnou kabinu nahoru. Geniální a ekologické!

Kam dál z Porta

Pokud máte v plánu prozkoumat z Portugalska více než jen jeho severní žulové srdce, máte spoustu skvělých možností. Vlakem se můžete vydat pohodlně na jih a objevit mnohem prosluněnější, světáčtější Lisabon. Kontrast mezi oběma městy je fascinující, zatímco Porto vás obejme svou syrovostí, Lisabon vás zaručeně ohromí svými širokými bulváry a zlatavým světlem.

Cestou do Lisabonu si rozhodně udělejte zastávku, oblíbené je například malebné Aveiro, kterému se přezdívá portugalské Benátky díky jeho vodním kanálům a barevným lodičkám moliceiros. Pokud milujete obrovské vlny a divoký oceán, nesmíte vynechat surfařskou meku Nazaré, kde se v zimě tvoří ty největší vlny na planetě. Okolo Lisabonu pak určitě stojí za vidění pohádková Sintra plná romantických paláců a pobřežní letovisko Cascais.

Pro ty z vás, kteří hledají především odpočinek a nekonečné písečné pláže obklopené zlatavými útesy, je jasnou volbou jih země. Přečtěte si náš článek o tom, jaké jsou nejkrásnější pláže v Algarve, případně rovnou mrkněte na náš vyladěný 7denní roadtrip po Algarve, kde začínáme v malebném městečku Faro. A pokud vás láká spíše divoká příroda a túry podél zavlažovacích kanálů, zvažte let na věčně zelenou ostrovní perlu, o které jsme napsali velký průvodce Madeira.

Často kladené otázky