Lisabon, Portugalsko: 25 tipů, co vidět a dělat

Pokud uvažujete, že vyrazíte do portugalské metropole na dovolenou, musím vás hned na začátku upřímně varovat. Lisabon vás totiž naprosto uhrane a už nikdy nebudete chtít jezdit jinam. Zvláštní zlatavé světlo odrážející se od hladiny řeky Tejo, omamná vůně skořice linoucí se z malých pekáren a melancholické tóny fada znějící z pootevřených dveří úzkých uliček dělají z tohoto místa jedno z nejcharismatičtějších měst celé Evropy. My s Lukášem jezdíme do Portugalska už roky, trávíme tu klidně i měsíc v kuse a s naším Jonáškem jsme si oblíbili hlavně jih, ale Lisabon je pro nás vždy takovou srdeční zastávkou, kterou prostě nemůžeme vynechat.

Buďme ale upřímní, Lisabon v roce 2026 už dávno není tím ospalým a super levným tajemstvím na okraji kontinentu, jakým býval před deseti lety, kdy jsme ho objevovali poprvé. Město dnes často praská ve švech, masový turismus se stal každodenní realitou a abyste si ho opravdu užili a neskončili jen frustrovaní v davu s předraženým pivem v ruce, potřebujete opravdu dobrou strategii. Musíte přesně vědět, do kterého z těch proklatých kopců se vyplatí šlapat a které historické tramvaji se raději vyhnout obloukem.

Dnes už se navíc vůbec nevyplatí hledat levné ubytování v historickém centru, protože pravidla hry se radikálně změnila. Pojďme se společně podívat na to, jak si Lisabon zamilovat, nenechat se jím převálcovat a objevit ta nejkrásnější místa, která si zaručeně získá vaše srdce. ☺️

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Pohodlné boty jsou základ: Zapomeňte na podpatky nebo boty s hladkou podrážkou, protože místní nádherná mozaiková dlažba klouže i za sucha a po dešti se mění v regulérní kluziště.
• Vyhněte se tramvaji číslo 28: Je to sice ikonická záležitost, ale v sezóně budete čekat hodiny, uvnitř se budete mačkat jako sardinky a navíc je to vyhlášený ráj kapsářů.
• Ubytování řešte strategicky: Historické centrum je kvůli novým regulacím z roku 2026 drahé a vyprodané, proto hledejte hotely v širším centru podél metra.
• Nenaleťte na tuk-tuky: Jsou sice všude a vypadají roztomile, ale za hodinovou jízdu zaplatíte i 80 eur, zatímco Uber vás na stejnou vyhlídku vyveze za zlomek ceny.
• Pozor na zrádný couvert: Když vám v restauraci automaticky přinesou na stůl pečivo a sýr, není to pozornost podniku, takže pokud ho nechcete, prostě ho slušně odmítněte.
• Lístky do památek kupujte online: Zvláště do Kláštera jeronymitů nebo na hrad São Jorge si zajistěte vstupenky s předstihem, jinak strávíte půlku dovolené ve frontách.

Kdy vyrazit do Lisabonu

Dotaz na to správné počasí a ideální termín je při plánování cesty do Lisabonu naprosto klíčový, protože Portugalsko má specifické atlantické klima, které umí být nádherně přívětivé, ale také pěkně zrádné. My tu běžně trávíme čas v různých ročních obdobích a musím říct, že absolutně nejlepší měsíce pro návštěvu jsou květen, červen a potom září nebo začátek října.

V tomto jarním a podzimním období je počasí úžasně stabilní, teploty se pohybují kolem příjemných 22 až 26 stupňů, což je naprosto ideální k toulání po nekonečných lisabonských kopcích. Večery jsou navíc už dost teplé na to, abyste mohli sedět venku na zahrádce se skleničkou dobrého vína a užívat si atmosféru města. V červnu navíc město ožívá obrovskými slavnostmi Santo António, kdy jsou ulice plné girland, na každém rohu hraje hudba a celá nejstarší čtvrť Alfama tančí až do rána.

Pokud zvažujete letní prázdniny, tedy červenec a srpen, raději si to ještě jednou dobře promyslete, protože město se v této době mění v rozpálenou pec. Teploty běžně šplhají vysoko přes třicet stupňů, slunce se neúprosně odráží od světlé dlažby i bílých fasád domů a v úzkých uličkách se doslova tetelí horký vzduch. Do toho se přidává maximální nápor turistů z celého světa a také fakt, že sami Portugalci mají v srpnu hromadné dovolené, takže spousta menších rodinných podniků může mít nečekaně zavřeno.

Zimní měsíce od listopadu do února mají také něco do sebe, zvláště pokud nemáte rádi davy a chcete ušetřit, ale musíte být připraveni na rozmary oceánu. Sníh tu sice nezažijete a průměrné teploty se drží kolem 15 stupňů, ale vlezlý vítr od Atlantiku dokáže pocitovou teplotu srazit hodně dolů a dešťové přeháňky jsou na denním pořádku. Určitě si přibalte dobrý deštník a hlavně boty, které nekloužou.

Kde se ubytovat v Lisabonu

Pokud jste v Lisabonu byli třeba před rokem 2024, rovnou zapomeňte na všechno, co víte o místním ubytování, protože trh tu prošel naprosto radikálním otřesem. Město se totiž rozhodlo tvrdě bojovat s krizí bydlení pro místní obyvatele a na začátku roku 2026 zrušilo tisíce licencí pro krátkodobé pronájmy. To v praxi znamená, že z trhu zmizelo obrovské množství bytů a v historickém centru jako je Alfama nebo Bairro Alto už se dnes nové licence vůbec nevydávají.

Pro nás cestovatele to znamená jediné, a to že nabídek ubylo, ceny znatelně stouply a těžiště ubytování se přesouvá zpět ke klasickým hotelům v širším centru města. Kromě toho si připravte peněženky na turistickou daň, kterou město nedávno zdvojnásobilo, takže v roce 2026 zaplatíte 4 eura za osobu a noc (platí se maximálně za prvních sedm nocí a děti do 13 let jsou od ní naštěstí osvobozeny). U čtyřčlenné rodiny se staršími dětmi to za týden udělá nezanedbatelnou částku navrch k ceně ubytování, tak se nelekněte, až si ji hotel při check-inu naúčtuje.

Kde tedy dnes hledat strategické útočiště? My osobně doporučujeme oblast Avenidas Novas a okolí náměstí Marquês de Pombal, což je širší centrum podél modré a žluté linky metra. Najdete tu klidnější ulice, skvělou dostupnost a do centra sjedete podzemkou za pouhých deset minut. Pokud cestujete s dětmi nebo máte rádi moderní komfort, naprosto skvělou volbou je čtvrť Parque das Nações na východě města, která je krásně rovinatá a leží blízko letiště.

Pokud rezervujete ubytování s dostatečným předstihem (a my nejraději využíváme náš osvědčený Booking), možná se vám podaří sehnat krásný butikový hotel Memmo Príncipe Real s úžasným výhledem. Pro ty z vás, kteří hledají přátelskou atmosféru a nevadí jim sdílené prostory, je stále velmi populární The Gateway Eco Hostel, který si drží skvělý standard a čistotu.

25 tipů, co vidět a dělat v Lisabonu

Pojďme se společně podívat na to, co byste v Lisabonu rozhodně neměli minout a jak si rozvrhnout síly. Každý krok do kopce se tu totiž počítá, ale ty nádherné výhledy stojí za každou kapku potu.

1. Náměstí Praça do Comércio

Toto obrovské a majestátní náměstí, které se otevírá přímo k řece Tejo, je jedním z nejikoničtějších míst celého Lisabonu a pravděpodobně tudy během své návštěvy projdete hned několikrát. Je to obrovský otevřený prostor, který vás na první pohled ohromí svou velikostí a symetrií žlutých budov s elegantními arkádami.

Nachází se přesně na místě, kde dříve stál původní královský palác Ribeira, než ho v roce 1755 srovnalo se zemí apokalyptické zemětřesení a následná vlna tsunami. Právě z této katastrofy se zrodila dnešní podoba celé čtvrti Baixa, kterou nechal markýz de Pombal znovu postavit v přísně pravoúhlém geometrickém rastru.

Dnes náměstí dominuje impozantní jezdecká socha krále Josefa I. a z jižní strany nabízí nádherný výhled na třpytící se hladinu řeky, u které často sedávají hloučky lidí a poslouchají pouliční muzikanty. Zvláště při západu slunce má tohle místo neskutečnou magii, kdy se celé náměstí zaleje teplým zlatavým světlem.

💡 Tip: Pod arkádami najdete spoustu restaurací, ale ty jsou zaměřené primárně na turisty a ceny jsou tu zbytečně natažené. Raději se tu jen projděte, udělejte si hezké fotky pod obřím Vítězným obloukem (Arco da Rua Augusta) a na dobré jídlo vyrazte o pár uliček dál.

2. Výtah Elevador de Santa Justa

Při procházce čtvrtí Baixa nemůžete minout tuto impozantní neogotickou železnou konstrukci, která jako by vypadla z nějakého steampunkového filmu. Elevador de Santa Justa spojuje spodní ulice Baixy s výše položeným náměstím Carmo a už od roku 1902 usnadňuje místním (a dnes hlavně turistům) překonávání prudkého výškového rozdílu.

Stavbu navrhl Raoul Mesnier du Ponsard, který byl učněm slavného Gustava Eiffela, což je na první pohled patrné z detailní práce s kovaným železem. Uvnitř se nacházejí dvě elegantní dřevěné kabiny s mosazným kováním, které vás vyvezou na horní plošinu, odkud je nádherný výhled na celé historické centrum.

Problém je ovšem v tom, že jízda nahoru stojí přes 5 eur a v hlavní sezóně tu budete čekat v dlouhé frontě klidně i hodinu. My s Lukášem tyhle turistické pasti moc nemusíme, takže pro vás máme mnohem lepší a chytřejší řešení, jak si užít stejný výhled úplně zadarmo a bez čekání.

Stačí, když vyjdete pěšky (nebo využijete bezplatné eskalátory v okolních obchodech a metru) k ruinám kláštera Carmo. Hned vedle nich najdete nenápadnou uličku, kterou dojdete přímo na vrchní lávku výtahu naprosto zdarma. Užijete si stejný panoramatický výhled na hrad a červené střechy Lisabonu, jen ušetříte peníze i drahocenný čas.

3. Hrad Castelo de São Jorge

Přímo nad nejstarší čtvrtí Alfama se majestátně tyčí Castelo de São Jorge, neboli Hrad svatého Jiří, který je vidět snad ze všech koutů města. Jeho mohutné opevnění pamatuje ještě doby, kdy městu vládli Maurové, i když dnešní podoba je z velké části výsledkem rozsáhlé rekonstrukce z první poloviny dvacátého století.

Samotný hrad tvoří spíše zachovalé hradby, po kterých se můžete volně procházet a obdivovat město z ptačí perspektivy. Navíc se tu po nádvořích volně procházejí nádherní pávi, kteří jsou zvyklí na lidi a rádi předvádějí svá barevná peří, což je zážitek, který nadchne nejen děti.

Zásadní je tu ovšem ten dechberoucí výhled. Celý Lisabon i s řekou Tejo a slavným mostem 25. dubna (který vypadá přesně jako sanfranciský Golden Gate Bridge) tu máte doslova jako na dlani. Zvláště v podvečer, kdy slunce začíná klesat nad obzor, je to podívaná, na kterou jen tak nezapomenete.

Vstupné do areálu stojí v roce 2026 už 15 eur a my vám klademe na srdce jednu zásadní věc: kupte si lístky online předem. Pokud dorazíte k bráně bez vstupenky, čeká vás nekonečná fronta na slunci, která vám spolehlivě zkazí náladu hned na začátku dne.

4. Labyrint uliček ve čtvrti Alfama

Alfama je ta nejstarší, nejromantičtější a nejautentičtější čtvrť celého Lisabonu. Jako zázrakem totiž přežila ničivé zemětřesení v roce 1755 a zachovala si svůj původní středověký ráz. Je to doslova labyrint strmých uliček, nekonečných schodišť, oprýskaných fasád s barevnými kachličkami a šňůr se schnoucím prádlem, které vlaje vysoko nad vašimi hlavami.

Zapomeňte na to, že byste se tu orientovali podle Google map. GPS signál se tu často odráží od úzkých zdí a mapy tu prostě přestávají fungovat. Nejlepší způsob, jak Alfamu prozkoumat, je schovat telefon do kapsy a prostě se záměrně ztratit, protože jen tak objevíte ta nejkouzelnější skrytá náměstíčka a vyhlídky.

Pokud si přivstanete a vyrazíte sem brzy ráno, potkáte tu místní babičky s nákupem, které si povídají přes ulici z okna do okna. Je to neuvěřitelně milé a ukazuje to, že i přes nápor turistů tu stále pulzuje běžný život místních obyvatel.

Večer se pak celá čtvrť promění, z malých rodinných hospůdek (zvaných tascas) se začne linout vůně grilovaného jídla a z pootevřených dveří uslyšíte zpěv. Procházka noční Alfamou má své specifické kouzlo, jen si dávejte pozor na to, kam šlapete, protože mokré dlažební kostky v těch prudkých kopcích strašně kloužou.

5. Večer s melancholickým fadem

Když už jsme u té Alfamy, nesmíme zapomenout na fado. Tento tradiční portugalský hudební žánr se zrodil právě v těchto chudých námořnických čtvrtích a jeho tklivé melodie plné nostalgie a touhy (portugalsky zvané saudade) vás chytnou za srdce, i když nebudete rozumět jedinému slovu.

Fado zpívají jak muži, tak ženy, a doprovází je unikátní portugalská kytara, která má specifický, lehce zvonivý zvuk. Celý zážitek je velmi intimní, zpěváci často zpívají se zavřenýma očima a v podniku musí být během vystoupení absolutní ticho, takže si ani neobjednáte pití, dokud píseň neskončí.

Pokud chcete fado zažít, máte na výběr ze dvou možností. Buď si zaplatíte drahou večeři v některém z vyhlášených podniků (tzv. Casas de Fado), kde máte místo jisté, ale zaplatíte za to nemalé peníze a rezervaci musíte řešit dlouho dopředu.

Nebo zvolíte tu dobrodružnější (a podle nás autentičtější) cestu a prostě se večer budete toulat Alfamou nebo čtvrtí Mouraria a budete poslouchat, odkud se line hudba. Často narazíte na malou hospůdku, kde zpívají místní jen tak pro radost a vy si u toho můžete dát skleničku vína za pár eur. My to takhle s Lukášem děláme nejraději. 😅

6. Klášter jeronymitů (Mosteiro dos Jerónimos)

Tohle je naprostý vrchol portugalské architektury a místo, ze kterého vám spadne brada. Klášter jeronymitů, který najdete ve čtvrti Belém, je vrcholnou ukázkou manuelské gotiky, což je unikátní architektonický styl plný námořních motivů, kde do světlého kamene tesali lana, kotvy, korály a exotická zvířata.

Celá tato monumentální stavba, zapsaná na seznamu UNESCO, byla financována z takzvané pepřové daně, tedy z obrovského bohatství, které do Portugalska plynulo z dovozu exotického koření z Indie a Afriky. Když procházíte neuvěřitelně zdobenými křížovými chodbami (ambity), dýchne na vás celá ta slavná éra portugalských zámořských objevů.

Je to místo, které byste rozhodně neměli vynechat, ale má to jeden podstatný háček. Vstupné stojí 12 eur a fronty tu mohou v sezóně znamenat i hodinu a půl čekání na přímém slunci, což je s dětmi nebo v letním vedru čisté utrpení.

Opět tedy platí naše zlaté pravidlo: lístek si kupte online předem. A ideálně sem vyrazte hned na otevíračku v deset hodin ráno, kdy tu ještě nejsou zájezdy z výletních lodí a vy si tak budete moci vychutnat tu úžasnou architekturu v relativním klidu.

7. Ikonická Belémská věž (Torre de Belém)

Jen kousek od kláštera jeronymitů trčí z vod řeky Tejo další lisabonská ikona, Torre de Belém. Tato drobná, ale nádherně zdobená pevnost vypadá z dálky jako precizně vytesaná šachová figurka a původně sloužila k obraně přístavu a jako slavnostní brána pro námořníky vracející se z dlouhých cest.

Stejně jako klášter je postavena v manulském stylu a zdobí ji spousta zajímavých detailů, včetně první kamenné sochy nosorožce v Evropě. Zvenku je to naprosto fantastické místo na fotky, zvláště když je příliv a věž je celá obklopená vodou, takže působí, jako by se vznášela na hladině.

Jít dovnitř? My vám upřímně radíme, abyste si to dobře rozmysleli. Vnitřní prostor je velmi stísněný a na úzkých točitých schodech se tvoří klaustrofobické jednosměrné fronty, protože se tam prostě dva lidé vedle sebe nevejdou.

Pokud nemáte hromadu času nazbyt a nechcete trávit dovolenou mačkáním se v davu, bohatě stačí prohlídka z nábřeží a krásná fotka do alba. Ušetřený čas (a peníze za vstupné) raději investujte do posezení v nedalekém parku s kávou a dobrým zákuskem.

8. Památník objevitelů (Padrão dos Descobrimentos)

Když už budete procházet po nábřeží v Belému, určitě vás zaujme tento obrovský betonový monument ve tvaru přídě lodi. Památník objevitelů byl postaven v roce 1960 k pětistému výročí úmrtí Jindřicha Mořeplavce a oslavuje portugalský zlatý věk námořních objevů.

Na obou stranách památníku jsou vytesány obří postavy slavných portugalských mořeplavců, králů, misionářů a kartografů, přičemž na samé špici stojí s pohledem upřeným na oceán právě Jindřich Mořeplavec, za ním Vasco da Gama nebo Ferdinand Magellan. Je to hodně majestátní kousek umění.

Před samotným památníkem najdete na zemi obrovskou mapu světa a větrnou růžici, kterou Portugalsku darovala Jihoafrická republika. Je fascinující po ní chodit a hledat data, kdy portugalské lodě poprvé dorazily do různých koutů světa, od Brazílie až po Japonsko.

Za poplatek se můžete nechat vyvézt výtahem na samotný vrchol památníku, odkud je parádní výhled nejen na řeku Tejo a most 25. dubna, ale právě i na tu úžasnou mapu na náměstí pod vámi, která z výšky vynikne úplně nejlépe.

9. Ochutnávka originálních Pastéis de Belém

Pokud existuje jedna věc, kterou v Lisabonu prostě musíte ochutnat, jsou to slavné košíčky z listového těsta plněné žloutkovým krémem. Zatímco po celém Portugalsku se jim říká pastéis de nata, ty jediné pravé a původní najdete právě tady v Belému pod chráněnou značkou Pastéis de Belém.

Původní recepturu vymysleli mniši z nedalekého Kláštera jeronymitů už v 18. století (žloutky jim prý zbývaly, protože bílky používali na škrobení uniforem) a po zrušení klášterů začali tyto sladkosti prodávat v malé pekárně. Ta tu funguje nepřetržitě už od roku 1837 a tajný recept znají prý jen tři lidé na světě.

Před pekárnou téměř vždy uvidíte dlouhou frontu, ale nenechte se jí odradit. Obsluha je neskutečně rychlá a fronta ubíhá překvapivě svižně, takže většinou nečekáte déle než patnáct minut. My si je s Lukášem dáváme pokaždé, protože jako vegetariáni si tyhle sladké tečky můžeme užívat naprosto bez výčitek. ☺️

Nejlepší jsou ještě vlažné, čerstvě vytažené z pece. Nezapomeňte si je bohatě posypat skořicí a moučkovým cukrem, přesně tak, jak to dělají místní. Křupnutí listového těsta v kombinaci s teplým vanilkovým krémem je prostě gastronomické nebe.

10. Pulzující náměstí Rossio (Praça de D. Pedro IV)

Zatímco Praça do Comércio je nejmajestátnější náměstí, Rossio je nepochybně tím nejživějším. Je to skutečné srdce historického centra, kde se místní setkávají, přestupují na dopravu a kde to neustále bzučí životem. Dříve se tu konaly býčí zápasy i popravy během inkvizice, dnes tu vládne mnohem klidnější atmosféra.

To první, čeho si všimnete, je úžasná vlnitá mozaiková dlažba, která vytváří dokonalý optický klam a může se vám z ní trochu zamotat hlava. Tento vzor calçada portuguesa se odsud rozšířil nejen do celého Portugalska, ale i do jeho bývalých kolonií, takže stejnou dlažbu najdete třeba i v brazilském Riu.

Náměstí vévodí dvě nádherné barokní fontány z Francie a na severní straně stojí monumentální budova Národního divadla (Teatro Nacional D. Maria II). Celé náměstí je lemované kavárnami a obchůdky, které lákají k posezení a pozorování cvrkotu kolem.

💡 Tip: Hned u náměstí najdete slavnou kavárnu Nicola, která funguje už od 18. století a byla centrem lisabonské inteligence. Káva tu sice stojí víc než jinde, ale ta historická atmosféra s výhledem na celé náměstí za to rozhodně stojí.

11. Ruiny kláštera Convento do Carmo

Při pohledu z Rossia nahoru do kopce si určitě všimnete zvláštní gotické stavby, které chybí střecha. Convento do Carmo je jednou z nejvýraznějších připomínek ničivého zemětřesení z roku 1755. Střecha klášterního kostela se tehdy zřítila přímo na věřící během mše na svátek Všech svatých a město se rozhodlo ji už nikdy neobnovit jako trvalou mementu oné tragédie.

Procházet se dnes lodí tohoto gotického kostela, kde místo klenby vidíte jen modré lisabonské nebe, je neuvěřitelně silný a trochu i mrazivý zážitek. Ty holé gotické oblouky tyčící se k nebi mají ohromnou vizuální sílu a jsou rájem pro fotografy.

V zachovalé části kláštera se dnes nachází malé, ale velmi zajímavé archeologické muzeum, kde najdete vše od prehistorických nálezů přes římské mozaiky až po dvě trochu strašidelné jihoamerické mumie, které sem přivezli portugalští objevitelé.

Jak už jsem zmiňovala u výtahu Santa Justa, přímo od tohoto kláštera vede nenápadná stezka k vyhlídkové plošině výtahu, takže návštěvu těchto dvou míst můžete krásně spojit a užít si parádní výhled na hrad São Jorge z protějšího kopce.

12. Jízda historickou tramvají (ale tou správnou!)

Žluté historické tramvaje (tzv. elétricos), které se s neuvěřitelným skřípěním proplétají těmi nejužšími uličkami a zvládají prudké lisabonské kopce, jsou symbolem města, který najdete na každé pohlednici. Jízda v jejich krásném dřevěném interiéru s otevřenými okny je zážitek, který k Lisabonu prostě patří.

Naprostá většina turistů se vrhá po slavné lince číslo 28, která projíždí těmi nejhezčími čtvrtěmi. Realita je ale taková, že v sezóně budete na zastávce Martim Moniz čekat i dvě hodiny, než se do ní vůbec nacpete. Uvnitř si nesednete, nic neuvidíte přes cizí podpaží a s velkou pravděpodobností vás okradou, protože tu operují profesionální gangy kapsářů.

My vám radíme se lince 28 úplně vyhnout a zvolit raději linku číslo 12, která dělá kratší okruh kolem hradu a Alfamy, ale nabízí naprosto stejný zážitek z historického vozu. Nebo zkuste linku číslo 24, která jezdí z náměstí Praça Luís de Camões nahoru do čtvrti Campolide a bývá často poloprázdná.

Při jízdě si dejte velký pozor na to, abyste nevystrkovali ruce ani hlavu z okna. Tramvaje občas projíždějí uličkami tak těsně, že byste si mohli o zeď domu nebo o zaparkované auto vážně ublížit. A nezapomeňte, že na jízdu platí běžná karta na MHD zvaná Navegante, se kterou vás jízda vyjde výrazně levněji než při platbě u řidiče.

13. Vyhlídka Miradouro das Portas do Sol

Lisabon je městem vyhlídek (místní jim říkají miradouros) a Portas do Sol, tedy Sluneční brána, je tím absolutně nejslavnějším balkonem ve městě. Najdete ji přímo nad čtvrtí Alfama a nabízí ten nejikoničtější lisabonský výhled, jaký si umíte představit.

Při pohledu dolů máte jako na dlani kaskádu červených střech staré Alfamy, nad kterými ční bílé věže kostelů, a to vše je orámované sytě modrou hladinou řeky Tejo, po které proplouvají zaoceánské lodě. Je to scéna, u které se prostě musíte zastavit a chvíli ji jen tak vstřebávat.

Protože je to místo tak krásné a navíc velmi snadno dostupné hned u zastávky tramvaje, bývá tu během dne opravdu hlava na hlavě. Proplétají se tu turisté, prodejci selfie tyčí, řidiči hlučných tuk-tuků a pouliční umělci, což může tu romantickou atmosféru trochu narušit.

Pokud si chcete tohle místo užít v klidu, přivstaňte si a vyrazte sem hned ráno, ideálně na východ slunce. Ta hra světla na střechách Alfamy za to brzké vstávání stoprocentně stojí a budete tu mít prostor na ty nejkrásnější fotky bez cizích lidí v záběru.

14. Vyhlídka Miradouro da Senhora do Monte

Pokud hledáte ten úplně nejvyšší bod v Lisabonu a chcete mít město jako na dlani, musíte si vyšlápnout na Miradouro da Senhora do Monte. Je to sice pořádný krpál, u kterého se zaručeně zapotíte, ale odměna na konci stojí za každou kapku potu.

Tato vyhlídka leží ještě výš než nedaleká a známější Miradouro da Graça, a díky tomu tu bývá o něco méně lidí. Nabízí širokoúhlý panoramatický výhled na hrad São Jorge z opačné strany, než ho běžně známe, na celou čtvrť Baixa, Bairro Alto a samozřejmě i na řeku v pozadí.

Je to naprosto fantastické místo na západ slunce. Místní mladí lidé si sem často přinesou lahvinku vína, sednou si na kamennou zídku a společně s ostatními pozorují, jak se město pod nimi pomalu rozsvěcuje do noci.

Pod vyhlídkou se nachází malá kaplička Panny Marie z Hory, která dodává místu klidnou atmosféru. Cestou dolů se pak můžete ztratit v uličkách čtvrti Graça, která je plná skvělých lokálních restaurací, kde se na rozdíl od centra ještě najíte za rozumné peníze.

15. Zapadající slunce u Miradouro de Santa Catarina (Adamastor)

Tuhle vyhlídku máme s Lukášem obzvlášť rádi, protože má ze všech lisabonských miradouros tu nejuvolněnější a nejvíc bohémskou atmosféru. Najdete ji na okraji čtvrti Bairro Alto a místní jí neřeknou jinak než Adamastor, podle obří kamenné sochy mytického mořského netvora, která tu stojí.

Zatímco Portas do Sol je plné turistů s foťáky, sem chodí po práci hlavně lisabonská mládež, studenti a umělci. Sedí se tu přímo na schodech nebo na zemi, téměř vždycky tu někdo hraje na kytaru nebo na bubínky a vzduchem se nese příjemná, uvolněná energie (a občas i vůně marihuany, buďme k sobě upřímní 😅).

Výhled odsud směřuje přímo na řeku Tejo, na přístav a na most 25. dubna. Je to ideální místo, kam si zajít na odpolední drink, sednout si do zdejšího kiosku na točené pivo nebo si prostě koupit něco k pití v nedalekém obchůdku a užívat si ten výhled zadarmo.

Pokud sem dorazíte v podvečer, zažijete tu skvělou party atmosféru, která plynule přechází do divokého nočního života v přilehlých uličkách Bairro Alto. Je to přesně ten kousek autentického Lisabonu, který na organizovaných prohlídkách nezažijete.

16. Elegantní čtvrť Chiado a káva s Pessoou

Když z rovinaté Baixy vyrazíte prudce do kopce na západ, narazíte na Chiado, což je nejvíce elegantní a šik čtvrť celého Lisabonu. Zdejší architektura je vznešená, ulice jsou o něco širší a celá oblast dýchá atmosférou pařížských bulvárů z počátku dvacátého století.

Chiado bylo vždy centrem lisabonské inteligence, spisovatelů a umělců. Dnes je to čtvrť plná historických knihkupectví (najdete tu dokonce nejstarší fungující knihkupectví na světě, Bertrand z roku 1732), luxusních butiků, divadel a samozřejmě vyhlášených kaváren.

Tou nejslavnější je bezesporu Café A Brasileira s úžasným secesním interiérem z tmavého dřeva a zrcadel. Právě tady popíjel svou biku (silné lisabonské espresso) slavný básník Fernando Pessoa a dodnes tu najdete jeho bronzovou sochu sedící u jednoho ze stolků na zahrádce, se kterou se každý povinně fotí.

💡 Tip: Káva na zahrádce u A Brasileiry je předražená, ale pokud si ji objednáte uvnitř u pultu na stojáka, zaplatíte běžnou místní cenu. Je to navíc mnohem autentičtější zážitek a můžete u toho obdivovat ten nádherný historický interiér.

17. Divoký noční život v Bairro Alto

Hned nad elegantním Chiadem leží čtvrť Bairro Alto (v překladu Vysoké Město), která trpí tak trochu rozdvojenou osobností. Přes den je to tichá, až ospalá čtvrť s úzkými uličkami, pomalovanými zdmi, šňůrami na prádlo a starými lidmi, kteří posedávají před svými domy a povídají si.

Úderem desáté hodiny večerní se tu ale stane něco neuvěřitelného a čtvrť exploduje do nejdivočejší party zóny v celém městě. Stovky malých barů, tascas a klubů otevřou své dveře a davy lidí se vyhrnou do ulic, protože bary jsou tak malinké, že se do nich prostě všichni nevejdou.

V Bairro Alto se pije a žije přímo na ulici. Koupíte si pivo nebo caipirinhu v plastovém kelímku, stojíte na kočičích hlavách a bavíte se s lidmi z celého světa. Atmosféra je neskutečně přátelská, hlučná a živá až do brzkých ranních hodin, takže pokud máte ubytování právě tady, s klidným spánkem raději moc nepočítejte.

I když party nevyhledáváte, doporučujeme se sem jít večer alespoň projít a nasát tu specifickou energii. Je fascinující sledovat, jak se ty tiché denní uličky promění v jeden pulzující, hlučný a barevný organismus.

18. Ginjinha z čokoládového kalíšku

Lisabon má svůj vlastní specifický alkoholický nápoj, který prostě musíte ochutnat. Jmenuje se Ginjinha (čte se žinžiňa) a je to sladký a docela silný višňový likér, který se tu pije už po generace jako lék na všechny neduhy světa.

Nejtradičnější způsob, jak si ji vychutnat, je zastavit se u některého z malých otvorů ve zdi, kterým se honosně říká bary (často se do nich nevejde víc než pět lidí). Objednáte si panáka a obsluha se vás zeptá: „Com ou sem elas?“ (S nimi nebo bez nich?), čímž myslí, jestli chcete do skleničky přidat i ty alkoholické višně ze dna lahve. Určitě si je dejte, ale pozor na pecku!

V posledních letech se stal obrovským hitem podávat tento likér v malých čokoládových kalíšcích, které po vypití rovnou sníte. Ta kombinace hořké čokolády a sladkého višňového likéru je naprosto božská a my s Lukášem tenhle dezertový zážitek nikdy nevynecháme.

Ty nejlepší a nejstarší stánky s Ginjinhou najdete kolem náměstí Rossio. Zkuste třeba proslulý podnik A Ginjinha hned u divadla nebo Ginjinha Sem Rival, které tu fungují už více než sto let a zachovávají si svou nezaměnitelnou retro atmosféru.

19. Gastro zážitek v Time Out Marketu

Pokud máte rádi dobré jídlo, tohle místo nesmíte vynechat. Historická tržnice Mercado da Ribeira prošla před lety obrovskou rekonstrukcí a jedna její polovina se proměnila v obří moderní food hall pod hlavičkou magazínu Time Out. Koncept je jednoduchý: pod jednou střechou tu najdete stánky těch nejlepších lisabonských restaurací a šéfkuchařů.

Je to obrovský hlučný prostor se sdílenými dlouhými stoly uprostřed. Můžete si tu ochutnat špičkovou gastronomii za zlomek ceny, kterou byste zaplatili v klasické fine-dining restauraci. Najdete tu všechno – od tradičních portugalských receptů přes asijskou fúzi až po fantastické dezerty a kvalitní portugalská vína.

Pro nás s Lukášem je to navíc skvělé místo, protože jsme vegetariáni. Místní specialitou je sice všudypřítomné bacalhau (sušená treska) a grilované sardinky, ale my si v Time Out Marketu vždycky najdeme fantastické sýrové prkénka, olivy, čerstvý chléb s olivovým olejem a různé vegetariánské tapas, takže rozhodně nestrádáme.

Jedinou nevýhodou tohoto místa je fakt, že v době oběda a večeře tu bývá beznadějně narváno. Lov na volnou židli u dlouhých stolů může připomínat bojovou hru, takže doporučujeme přijít buď o něco dříve, nebo naopak mimo hlavní stravovací špičku.

20. Hipsterská zóna LX Factory

Přímo pod obrovským mostem 25. dubna se nachází místo, které ukazuje úplně jinou, moderní a trochu drsnější tvář Lisabonu. LX Factory je starý industriální areál bývalé textilní továrny, který se proměnil v pulzující kreativní a hipsterské centrum plné designu, umění a skvělého jídla.

Když sem vstoupíte, máte pocit, jako byste se ocitli v Berlíně nebo v londýnském Shoreditchi. Zdi starých továren pokrývá úžasný street art, uličky jsou lemované nezávislými butiky lokálních designérů, tetovacími studii a spoustou kaváren s výběrovou kávou a bistry.

Naprostou dominantou a místem, které nesmíte minout, je knihkupectví Ler Devagar (Čti pomalu). Je umístěné v bývalé tiskárně, knihy tu sahají až do stropu k ohromným starým rotačkám a nad hlavou se vám vznáší ikonická socha létajícího bicyklu. Je to jedno z nejkrásnějších knihkupectví v celé Evropě.

LX Factory je skvělé místo, kam vyrazit na nedělní brunch, protože se tu konají pravidelné bleší a designové trhy. A až budete mít dost nákupů, můžete si dát drink v některém z rooftop barů a poslouchat dunění aut přejíždějících po ocelovém mostě přímo nad vámi.

21. Národní muzeum azulejos (Museu Nacional do Azulejo)

Pokud jste v Lisabonu, dříve nebo později vás fascinují azulejos – ty nádherné, většinou modrobílé keramické kachličky, kterými jsou obloženy fasády domů, interiéry kostelů i stanice metra. Jsou to doslova umělecká díla vyprávějící příběhy a Národní muzeum azulejos jim věnuje úžasnou expozici.

Muzeum se nachází trochu stranou od hlavního turistického ruchu ve čtvrti Xabregas, a to v nádherných prostorech bývalého kláštera Madre de Deus z 16. století. Už samotná budova s dechberoucím zlatým kostelem a klidnými ambity stojí za návštěvu, i kdybyste kachličky úplně ignorovali.

Uvnitř najdete kachličky od 15. století až po současnost. Tím největším klenotem je obří panoramatický panel z kachliček, který ukazuje, jak vypadal Lisabon těsně před tím osudným zemětřesením v roce 1755. Je to neuvěřitelně detailní historický dokument.

Protože je muzeum trochu z ruky, není tu nikdy takový nával turistů jako v Belému nebo v centru. Dostanete se sem snadno autobusem nebo si prostě vezměte z centra Uber, který vás sem za pár eur pohodlně a rychle doveze.

22. Moderní architektura v Parque das Nações

Pokud už máte dost starých uliček a potřebujete trochu vydechnout, nasedněte na červenou linku metra a vyrazte na východ města do Parque das Nações (Parku národů). Tato čtvrť byla zcela nově vybudována pro světovou výstavu Expo 98 a představuje tu nejmodernější a nejvzdušnější tvář Lisabonu.

To, co vás tu hned na začátku potěší (a vaše unavené nohy obzvlášť), je fakt, že celá tahle rozlehlá promenáda podél řeky je absolutně rovinatá! Můžete se tu procházet po širokých bulvárech, obdivovat moderní architekturu v čele s nádherným nádražím Oriente od slavného architekta Santiaga Calatravy a užívat si výhled na 17 kilometrů dlouhý most Vasco da Gama.

Podél řeky vede krásná promenáda, nad kterou se vznáší kabinová lanovka Telecabine Lisboa. Jízda v ní sice trvá jen pár minut, ale nabízí hezký ptačí výhled na celý areál Expa a na moderní vodní zahrady pod vámi, což obzvlášť ocení děti.

Je to také strategické místo, kde se v dnešní době plné restrikcí opravdu vyplatí ubytovat. Máte tu totiž klid, spoustu prostoru, výborné spojení do centra a spoustu skvělých restaurací, které se na rozdíl od centra nesnaží turisty natáhnout na každé položce v menu.

23. Zážitek pod hladinou v Oceanário de Lisboa

Když už budete v Parku národů, nesmíte minout jednu z největších atrakcí celého Portugalska – lisabonské Oceanárium. Je to jedno z největších a podle hodnocení cestovatelů i jedno z nejlepších akvárií na celém světě, a to zcela právem.

Hlavním tahákem je obří centrální nádrž, kolem které procházíte ve dvou patrech. Drží se v ní neuvěřitelné množství vody a plavou tu vedle sebe žraloci, obří rejnoci, tuňáci i hejna drobných rybek, přesně jako v otevřeném oceánu. Kolem této hlavní nádrže jsou pak menší expozice představující různé oceánské biotopy od Antarktidy až po tropické korálové útesy.

Pro rodiny s dětmi je to naprostá povinnost a záchrana pro deštivé dny, ale garantuji vám, že z toho budete paf i jako dospělí. Zvlášť u hravých mořských vyder nebo u tučňáků se dokážete zaseknout na desítky minut a jen je s úsměvem pozorovat.

I tady ovšem platí tvrdé lisabonské pravidlo: kupte si vstupenky online předem. Zvláště o víkendech nebo během školních prázdnin se tu tvoří obrovské fronty a bez předem koupeného lístku strávíte hodinu čekáním na betonové promenádě.

24. Lokální gastronomie a záludný couvert

Portugalsko má skvělou kuchyni, ale abyste se najedli dobře a za rozumné peníze, musíte znát pár fíglů. Tím nejlepším je hledat přes poledne takzvané Menu do Dia (denní menu). Od pondělí do pátku spousta tradičních restaurací (tascas) nabízí polévku, hlavní chod, nápoj a často i kávu za zhruba 10 až 15 eur, což je ta nejlepší hodnota za peníze.

Místní specialitou je bacalhau, což je sušená a solená treska, kterou tu prý umí připravit na 365 různých způsobů. Místní ji milují, ale my jako vegetariáni jdeme spíše po skvělé Caldo Verde (tradiční kapustová polévka s bramborami), ovčích sýrech a fantastických olivách.

Dávejte si ale velký pozor na zrádnou lisabonskou past zvanou couvert. Jakmile si v restauraci sednete, číšník vám automaticky přinese na stůl pečivo, olivy, sýr nebo paštiku. Není to pozornost podniku! Pokud se toho jen dotknete, naúčtují vám to (klidně 2 až 5 eur na osobu). Pokud to nechcete, prostě to slušně odmítněte nebo to nechte ležet.

A nezapomeňte na to, že Portugalci jedí hodně pozdě. Obědy se podávají až do tří, ale pokud přijdete s kručícím žaludkem v pět odpoledne, kuchyně budou zavřené. Večeře tu začínají nejdříve o půl osmé, ale místní začínají plnit restaurace až kolem deváté hodiny večerní.### 25. Pozor na předražené tuk-tuky a jak chytře na dopravu

Při procházkách městem na ně narazíte úplně všude. Motorizované tříkolky neboli tuk-tuky hlučí, blokují úzké uličky a vypadají roztomile, takže spousta unavených turistů jejich kouzlu snadno podlehne. Řidiči na vás budou mávat a slibovat vám ten zaručeně nejlepší a nejautentičtější zážitek z města, ale nenechte se zlákat.

Celý tento zážitek totiž spočívá především v tom, že zaplatíte klidně i 80 eur za hodinovou jízdu. Řidič vám během ní odříká pár naučených memorovaných faktů z Wikipedie a cestou zastaví na takzvanou dobrovolnou zastávku u obchodu svého kamaráda, kde na vás budou tlačit, abyste si něco koupili.

Tohle je opravdu stoprocentní turistická past, které byste se měli obloukem vyhnout. Pokud už vás bolí nohy a potřebujete se dostat na nějakou vysoko položenou vyhlídku, máte v Lisabonu k dispozici mnohem chytřejší a pohodlnější variantu.

Lisabon má totiž jedny z nejlevnějších taxislužeb přes aplikace v celé západní Evropě. Obyčejný Uber nebo Bolt vás vyveze na úplně stejný kopec jako tuk-tuk, ale zaplatíte za to zhruba 4 až 6 eur. Pojedete v klimatizovaném autě, v naprostém klidu a ušetřené peníze můžete raději utratit za skvělou kávu a zákusky.

Kam dál z Lisabonu

Lisabon je sice naprosto fantastický, ale pokud tu trávíte více než tři dny, byla by obrovská škoda nevyrazit i za brány města. Okolí portugalské metropole totiž nabízí neuvěřitelnou rozmanitost a skvělou dostupnost, takže si můžete snadno udělat úžasné jednodenní výlety i bez půjčeného auta.

Tím absolutně nejpopulárnějším výletem, který prostě musíte zažít, je pohádková Sintra. Tohle městečko ukryté v chladivých lesích je plné bláznivých romantických paláců a mystických zahrad, které kdysi sloužily jako letní sídlo portugalské smetánky. Dejte si ale velký pozor, protože do toho nejslavnějšího barevného paláce Palácio da Pena se od Velikonoc do října vyprodávají časované vstupenky dlouhé dny dopředu a bez rezervace se dovnitř vůbec nedostanete.

Pokud po prohlídce Sintry nasednete na autobus, dostanete se až na Cabo da Roca, což je nejzápadnější výběžek celé Evropy. My s Lukášem tu ten pohled na divoký oceán rozbíjející se o strmé útesy naprosto milujeme, i když tu většinou fouká tak silný vítr, že máte problém se vůbec udržet na nohou.

Když zatoužíte po odpočinku na pláži a vůni moře, nasedněte v Lisabonu na přímý vlak a vyrazte do rybářského městečka Cascais. Cesta trvá jen necelou hodinku, trať vede krásně podél pobřeží a na konci vás čeká příjemné letovisko plné kaváren, písečných pláží a elegantních vilek, kam se jezdí slunit lisabonská smetánka.

Pro milovníky surfování a divoké přírody je pak povinnou zastávkou Nazaré, které leží o něco severněji. Právě tady se v zimních měsících tvoří ty největší vlny na světě, na kterých odvážní surfaři překonávají světové rekordy. I když vlny zrovna nejsou, ta obrovská síla oceánu v kombinaci s tradiční rybářskou kulturou má neskutečné kouzlo.

Pokud máte na Portugalsko více času a plánujete delší dovolenou, určitě zvažte přesun na sever, kde na vás čeká úžasné Porto se svými vinnými sklepy a nedaleké romantické Aveiro, kterému se přezdívá portugalské Benátky.

My s Lukášem jsme ale srdcem spíše na jihu, takže pokud hledáte teplo a dokonalé koupání, doporučujeme prozkoumat nejkrásnější pláže v Algarve. Nejlepší způsob, jak tuto oblast poznat, je naplánovat si rovnou 7denní roadtrip po Algarve, který můžete zakončit v klidném historickém městě Faro.

Často kladené otázky