Polské jídlo: 15 tipů na Pierogi, bar mleczny, vodka a co všechno musíte ochutnat

Polské jídlo a pierogi jsou prostě láska na celý život. ☺️ Chápu, že někdo jezdí do Polska jen proto, aby se najedl. Polská kuchyně obstála na jedničku i u dětí a spousta restaurací je překvapivě dog-friendly.

Polská gastronomie je neuvěřitelně bohatá, protože se v ní mísí vlivy německé, židovské i ukrajinské kuchyně, a přestože je to jídlo neskutečně syté a poctivé, moderní polská scéna je plná hipsterských kavárniček a vegetariánských bister. Takže tady je všechno, co jsme za ty roky ochutnali, co jsme milovali a co se nám naopak moc nepovedlo. Zkrátka vše od pirohů po vodku a od mléčných barů po vegetariánská bistra, ze kterých jsme byli s Lukášem úplně paf. 😅

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek:

• Pierogi (pirohy) jsou naprostý základ a dělají se na desítky způsobů. Zkuste klasické „ruskie“ s bramborami a sýrem, nebo sladké s jahodami, které milují hlavně děti.
• Bar mleczny (mléčný bar) je pozůstatek socialismu, kde se dnes ale najíte neskutečně dobře a levně. Tradiční oběd tu pořídíte klidně za 10 až 15 zlotých.
• Polévky vás postaví na nohy. Zejména pak kyselý žurek podávaný v chlebu nebo poctivý nedělní rosół (vývar).
• Vegetariáni nebudou o hladu. Krakov a Vratislav (Wrocław) mají jednu z nejlepších vegetariánských a veganských scén v celé Evropě.
• Pravidla pití vodky jsou posvátná. Pije se čistá, ledově vychlazená, na ex a nikdy se neředí.
• Spropitné v restauracích se pohybuje kolem 10 % a pozor na to, že alkohol je zakázáno pít na ulici.

Co vlastně čekat od polské kuchyně a proč ji milujeme

Než se vrhneme na konkrétní jídla, pojďme si trošku přiblížit, co vás na talíři vlastně čeká. Polská kuchyně je přesně ten typ jídla, po kterém se vám chce hodit hodinky stranou a prostě sedět. Je sytá, hřejivá a historicky dělána na to, aby člověka opravdu najedla, ne jenom ošálila. Najdete v ní hodně brambor, zelí, hub, kořenové zeleniny a kvalitního masa, což je z velké části výsledek dlouhé historie, kdy se na polském území prolínaly různé kultury.

Dnes ale Polsko zažívá obrovskou kulinářskou revoluci. Vedle tradičních babičkovských hospůdek rostou jako houby po dešti moderní fine dining restaurace, řemeslné pekárny s výběrovou kávou a polská města se pravidelně objevují v michelinských průvodcích. Přičemž krakovská Bottiglieria 1881 nebo varšavská Nolita jsou typy míst, kde se rezervace dělá měsíce dopředu a my tam zatím bohužel ještě nebyli. Ale stojí to na seznamu. 😅

Kde se ubytovat v Polsku a kolik to stojí

Pokud jedete do Polska primárně za jídlem, doporučuji vybrat si ubytování přímo v centru měst, abyste se mohli večer po těžké večeři a pár panácích vodky v klidu dokutálet do postele.

Za krásný butikový hotel v centru Krakova nebo Vratislavi dáte tak 1 500 až 2 500 Kč za noc a snídaně bývají naprosto epické, fakt. Naložené okurky, uzeniny, čerstvé pečivo, všeho spoustu. My s Lukášem si tenhle typ rána po náročném gastronomickém večeru opravdu užíváme. 😁 V Krakově jsme byli nadšení z hotelu Puro v Kazimierzi, protože je hned u těch nejlepších bister. Ve Varšavě zase sázíme na osvědčený Motel One přímo naproti Chopinovu muzeu. Je to tam kousek od skvělých pekáren, kam si ráno chodíme pro kávu. Pokud cestujete autem jako my na našem sedmidenním roadtripu po Polsku, vždy si ověřte, zda má hotel vlastní parkování, protože parkovací zóny v polských městech umí být dost přísné.

Pirohy jako národní poklad: 6 druhů pierogi, které musíte ochutnat

Když se řekne polské jídlo, pierogi jsou asi to úplně první, co vám musí zákonitě naskočit. Jsou to v podstatě plněné taštičky z tenkého těsta, které se buď vaří ve vodě, nebo se po uvaření ještě zlehka opečou na pánvi na sádle s cibulkou, aby hezky křupaly.

V takzvaných „pierogarniích“, což jsou specializované pirohárny, najdete klidně přes deset druhů náplní. Jonášek tam jednou nechtěl odejít, dokud nevyzkoušel aspoň čtyři z nich. 😁 Letos se jich mohl snad k prasknutí ujíst.

1. Pierogi ruskie (s bramborami a sýrem)

Ačkoliv název napovídá něco jiného, tyto pirohy pochází z oblasti Haliče a jsou naprostou klasikou. Náplň tvoří směs vařených brambor, tvarohu a osmažené cibulky a obvykle se podávají posypané škvarky a další cibulkou.

Jsou krásně měkké, trochu máslové a jí se samy od sebe. Je to asi naše nejoblíbenější varianta, když máme chuť na něco sytého, ale bezmasého. Obvykle si dáváme jednu velkou porci napůl s Lukášem, abychom měli místo i na další chody, ale stejně se o ten poslední kousek na talíři většinou tak trochu popereme.

2. Pierogi z mięsem (s masem)

Pokud jíte maso, tahle varianta je mezi turisty asi vůbec nejpopulárnější. Taštičky se plní mletým masem, nejčastěji hovězím nebo vepřovým, které se dochucuje česnekem, majoránkou a pepřem, a podávají se buď vařené, nebo dozlatova osmažené na pánvi. My dva sice maso nejíme, takže je v pirohárně vždycky velkoryse přenecháme ostatním, ale je to bezesporu polská klasika, kterou tu ochutnává skoro každý.

K masovým pirohům se tradičně podává lžíce kysané smetany stranou, která hezky zjemní to výrazné koření. Je to chod, u kterého většina návštěvníků pirohárny protáčí panenky blahem, takže pokud maso jíte, rozhodně ho nevynechejte.

3. Pierogi z kapustą i grzybami (se zelím a houbami)

Toto je tradiční vánoční a sváteční jídlo, ale v restauracích ho najdete po celý rok. Náplň kombinuje kysané zelí a lesní houby, což vytváří krásně vyváženou kyselo-zemitou chuť. Pokud do Polska vyrazíte na podzim, určitě tuhle variantu nevynechejte.

My jsme na tyhle pirohy poprvé narazili v jedné úplně zastrčené hospůdce na venkově a musím říct, že mě ta kombinace úplně dostala. Lukáš sice houby moc nemusí, ale tady udělal výjimku a uznal, že to kyselé zelí jim dodává ten správný říz.

4. Sladké pierogi (z truskawkami nebo borówkami)

Poláci jsou mistři v tom nacpat do pirohů i ovoce a udělat z nich plnohodnotný letní oběd. V létě narazíte všude na pierogi z truskawkami (s jahodami) nebo z borówkami (s borůvkami). Podávají se s rozpuštěným máslem, cukrem a poctivou dávkou sladké smetany.

U nás to funguje tak, že si je dáváme spíš jako velký dezert doprostřed stolu. Když jsme je naposledy jedli v Gdaňsku, Jonášek si je nabíral rovnou rukama a ta borůvková šťáva nešla vyprat snad týden. Za ten spokojený výraz to samozřejmě stálo.

Bar mleczny: Kde se najíte za pár korun a zažijete retro

Mléčné bary neboli „bary mleczne“ jsou fascinujícím polským fenoménem. Původně to byly dotované socialistické jídelny, které měly pracujícímu lidu poskytovat levné jídlo založené především na mléčných výrobcích a vejcích, aby se ušetřilo za maso. Dnes tyto podniky stále existují, stát je zčásti stále dotuje, a staly se z nich oblíbené hipsterské a studentské zastávky, kde potkáte babičky s taškami na kolečkách hned vedle manažerů v oblecích.

Většinou si jídlo objednáte u okénka u rázné paní, která na vás polsky zavolá, jakmile je porce hotová. Interiéry vypadají, jako by se zasekly někde v osmdesátých letech, ale to je přesně ta správná atmosféra, kvůli které tam chodíte. Hlavní chod tu běžně pořídíte za 10 až 20 zlotých, což je v přepočtu zhruba 60 až 120 korun. Pokud budete ve Vratislavi, určitě zajděte do proslulého Baru Miś, a v Krakově nevynechejte Bar mleczny Pod Temidou.

Polské polévky vás zahřejí i postaví na nohy po večírku

Polévka, polsky „zupa“, je pro Poláky posvátná a málokdy vynechají oběd bez ní. Jsou hutné, plné chuti a často z nich budete tak plní, že si hlavní jídlo budete muset dát zabalit s sebou.

5. Žurek (kyselá polévka)

Tohle je naprostý klenot polské kuchyně. Žurek je polévka z žitného kvasu, má charakteristickou nakyslou chuť a v tradiční verzi v ní najdete natvrdo uvařené vejce a štědrou porci bílé klobásy. My si naštěstí skoro všude dokážeme objednat i vegetariánskou variantu (často s houbami), takže si tuhle polévku klidně dáváme i místo hlavního jídla. Hodně restaurací ji navíc servíruje ve vydlabaném bochníku chleba, ze kterého si pak odtrháváte kousky namočené ve vývaru. Dokonalost sama.

Lukáš tvrdí, že dobrý žurek pozná podle toho, že v něm stojí lžíce. My ho milujeme hlavně během sychravých dnů, protože nic vás po dlouhé procházce městem nezahřeje tak rychle a spolehlivě, jako tenhle kouřem a česnekem provoněný zázrak.

6. Rosół (poctivý vývar)

Zatímco u nás je vývar běžnou záležitostí, v Polsku je nedělní rosół prostě svatost. Jde o silný, zlatavý drůbeží nebo hovězí vývar s domácími nudlemi, mrkví a petrželí, který v každé polské domácnosti voní celou neděli. Pro místní je to lék na každou nemoc i naprostá spása, pokud předchozí večer trošku přehnali degustaci polské vodky.

Když jsme byli na venkově kousek od Tater, naše paní domácí ho v neděli vařila v obrovském hrnci a ta vůně se nesla celým stavením. My dva sice masový vývar nejíme, ale ty ručně tahané nudle dlouhé skoro jako špagety a celý ten nedělní rituál u stolu k Polsku zkrátka neodmyslitelně patří. Na rozdíl od většiny polévek se vegetariánská verze rosółu shání hůř, takže my si u stolu většinou dáme raději žurek nebo řepný barszcz.

7. Krupnik a Barszcz

Krupnik je hustá polévka z ječných krup, kořenové zeleniny a masa, která vás v zimě zaručeně prohřeje. A pak je tu barszcz, tradiční polský boršč, který se liší od toho ukrajinského. V Polsku narazíte nejčastěji na čirý rubínově červený vývar z červené řepy zvaný „barszcz czysty“, který se často pije rovnou z hrníčku a přikusují se k němu malé plněné taštičky „uszka“.

Ten čistý řepný vývar mě poprvé docela překvapil, protože jsem čekala hustou polévku plnou zeleniny, ale zamilovala jsem si ho po prvním loku. Má úžasnou zemitou sladkost, kterou jemně rozbíjí kyselost, a ty malé houbové taštičky jsou jako malá překvapení na dně.

Bigos, řízky a hlavní jídla, po kterých nebudete mít hlad

Když pomyslíme na polská hlavní jídla, okamžitě se nám vybaví obří porce a spousta masa. Pokud držíte dietu, asi to budete mít v tradiční polské hospodě těžké, ale na dovolené se přece kalorie nepočítají, že? 😁

8. Bigos (lovecký guláš)

Tohle jídlo je legenda. Bigos je vlastně takový hustý lovecký guláš, který se vaří z kysaného i čerstvého zelí, několika druhů masa, klobás, sušených hub a švestek. Tajemství dobrého bigosu spočívá v tom, že se musí vařit dlouho, ideálně i několik dní, kdy se opakovaně ohřívá a nechává uležet, aby se chutě krásně spojily.

Místní na bigos nedají dopustit a tvrdí, že čím víckrát se ohřeje, tím je lepší. My dva sice klasickou masovou verzi míjíme, ale dobrá zpráva je, že spousta moderních bister dnes dělá i vynikající vegetariánský bigos jen z hub a několika druhů zelí. A přiznáme se, že tahle bezmasá varianta, podávaná v autentické dřevěné kolibě, nás dostala úplně stejně.

9. Kotlet schabowy a Gołąbki

Kotlet schabowy není nic jiného než náš starý dobrý vepřový řízek, ale v Polsku ho dělají opravdu obří, často přes celý talíř, a podávají ho s bramborovým pyré a dušeným zelím. Gołąbki (holubky) jsou pak zelným listem obalené válečky z mletého masa a rýže, které se pomalu dusí a servírují s lahodnou rajčatovou nebo houbovou omáčkou.

Holubky i řízek patří k tomu úplně nejtypičtějšímu polskému comfort foodu a v každé tradiční hospodě je uvidíte skoro na každém talíři kolem sebe. My maso nejíme, takže si místo nich většinou dáme bramborové pyré, do kterého v Polsku rozhodně nešetří máslem, a pořádnou porci dušeného zelí. Dobrá zpráva je, že rostlinné verze řízku, třeba z celeru nebo květáku, dnes nabízí čím dál víc polských bister.

Vegetariánské Polsko: Překvapení, které nečekáte

Ačkoliv to po přečtení předchozích odstavců možná nevypadá, Polsko je ve skutečnosti vegetariánský a veganský ráj. Byli jsme v naprostém šoku, když jsme zjistili, jak obrovská a propracovaná tato scéna je. Zejména pokud vyrazíte do krásného Krakova nebo Vratislavi, najdete jedny z nejlepších rostlinných restaurací v celé Evropě.

Ve městech frčí nejrůznější veganské burgery, přičemž slavný podnik Veganistanowi Burgers dělá takové divy, že bychom přísahali, že jíme to nejšťavnatější maso, i když je všechno čistě rostlinné. Ve Vratislavi pak doporučujeme slavný podnik Vega, což je vůbec první a nejstarší čistě veganská restaurace v celé zemi, která funguje už od konce osmdesátých let. Nabízejí skvělé rostlinné verze tradičních polských jídel, takže si můžete dát pirohy nebo kotlet schabowy i pokud nejíte maso.

Polská vodka a pravidla jejího pití (a jak to přežít)

Když navštívíte Polsko, ochutnat místní vodku je téměř společenská povinnost. Ostatně v průvodci Krakovem jsem vás na to taky upozorňovala. Tamní bary nabízejí přes sto druhů a je skoro hřích nevyzkoušet alespoň jeden. Poláci berou svou vodku velmi vážně a existují poměrně striktní pravidla, jak ji správně pít, abyste neurazili hostitele.

10. Pravidla polského „Na zdrowie“

Za prvé, vodka se pije čistá a ledově vychlazená, klidně vytažená přímo z mrazáku. Nikdy, ale opravdu nikdy, se kvalitní polská vodka neředí vodou nebo džusem přímo ve skleničce. Pije se v malých panácích a zásadně na ex, žádné usrkování. Před každým kopnutím do sebe se řekne zvučné „Na zdrowie!“. A malý tip pro přežití, jako brzdu si dejte nakládanou okurku, skvěle to funguje.

Naše první ochutnávka s místními byla trochu divoká. Než jsme se stačili pořádně rozkoukat, měli jsme v sobě tři panáky a pochopili, že tady se tempo opravdu nespomaluje. Takže moje osobní rada zní, abyste vždycky pili až po pořádném a hodně sytém obědě, jinak vás to dostihne.

11. Co přesně ochutnat

Z klasických čistých vodek je stálicí Wyborowa. Mnohem zajímavější jsou ale vodky ochucené, přičemž absolutní klasikou je Żubrówka neboli zubří tráva. Je to lehce nažloutlá vodka se stéblem trávy z Bělověžského pralesa uvnitř láhve a velmi často se výjimečně pije smíchaná s jablečným džusem, čemuž se říká „szarlotka“ (jablečný koláč). Skvělá je také Soplica, která se dělá v desítkách ovocných příchutí, my máme nejradši tu lískooříškovou nebo višňovou.

Ta lískooříšková Soplica chutná spíš jako takový tekutý oříškový dezert. Koupili jsme si dvě lahve i domů a s oblibou si ji dáváme po těžší večeři s přáteli, vždycky z toho uděláme takovou malou vzpomínku na náš výlet. A šarlotka je zase úplně parádní letní drink na zchlazení.

Polské pivo: Od klasiky po řemeslnou revoluci

Češi jsou sice pivní národ, ale i v Polsku si milovníci pěnivého moku přijdou na své. V každé hospodě vám nabídnou tradiční velké značky jako je Tyskie, Żywiec nebo Lech, což jsou docela pitelné světlé ležáky, které k těžkému jídlu hezky sednou. My ale raději vyhledáváme menší pivovary a těch je v Polsku čím dál tím víc.

Od roku 2010 zažívá Polsko obrovskou „kraftovou“ revoluci. Kdykoli jsme na našem roadtripu objevovali večerní města, hledali jsme hospůdky s lokálním pivem a polská IPA scéna je opravdu na vysoké úrovni. Zkuste hledat značky jako Browar Pinta (jejich Atak Chmielu je legenda), AleBrowar nebo Browary Trzech Koron. Pokud budete v Krakově, určitě si na večeři zajděte na Plac Nowy 1. Je to přímo v srdci Kazimierze, kde většina lidí stejně bydlí. Mají tam výbornou pizzu a jedno z nejlepších lokálních piv ve městě.

Sladká tečka na závěr: Pączki, sernik a papežská kremówka

V Polsku se nesmí zapomínat ani na dezerty. Polské cukrárny (cukiernie) jsou na každém rohu a vitríny praskají ve švech pod nápory krémů a tvarohu.

12. Pączki (koblihy, jaké neznáte)

Polské pączki se sice podobají našim koblihám, ale jsou mnohem bohatší, těsto je hutnější a náplně jsou naprosto neskutečné. Tradičně se plní šípkovou zavařeninou a nahoře se polijí cukrovou polevou s kandovanou pomerančovou kůrou. Nejvíc jich Poláci zkonzumují na takzvaný Tłusty Czwartek (Tučný čtvrtek) před začátkem půstu, kdy před vyhlášenými pekárnami stojí klidně i několikahodinové fronty.

My jsme jednou stáli takovou frontu v Krakově a myslela jsem, že Lukášovi dojde trpělivost. Ale jakmile jsme se k té teplé, zavařeninou přetékající nádheře dostali, oba jsme se shodli, že bychom tam šli klidně stát znovu. Je to kalorická bomba, ale úplně pohádková.

13. Sernik a Kremówka

Pokud milujete cheesecake, polský sernik vás nadchne. Je to tradiční tvarohový koláč, dělaný z poctivého polského „twarogu“, který je sušší než ten náš, takže koláč je úžasně nadýchaný, často doplněný rozinkami nebo čokoládovou polevou. Další slavnou dobrotou je Kremówka papieska, oblíbený zákusek papeže Jana Pavla II., což jsou vlastně dva pláty listového těsta plněné obrovskou vrstvou vanilkového krému.

Když jsme byli ve Wadowicích, rodném městě papeže, tyhle kremówky měli snad za každou výlohou. Já jsem na to listové těsto ujetá, a když je spojené s opravdovým vanilkovým krémem, který se vám rozplyne na jazyku, nedá se tomu vůbec odolat.

Kde se nejlépe najíst: Naše tipy na polská města

Za ty roky jsme jich objeli fakt hodně, takže tady jsou místa, kam se kvůli jídlu vracíme nejradši.

14. Krakov a Varšava

Krakov je naprostý ráj. Čtvrť Kazimierz je plná skvělých bister a tradičních židovských restaurací, navíc tu najdete i vyhlášené zapiekanki (zapečené bagety s houbami a sýrem) přímo na ulici. Ve Varšavě se naopak snoubí historie s nejmodernější fine dining scénou a mají tu spoustu fantastických kaváren tzv. třetí vlny, kde vám připraví luxusní kávu z lokálních pražíren.

Pro nás je z těch dvou měst asi srdečnější ten Krakov, protože k němu máme spoustu vzpomínek z našich prvních cest. Ale musím uznat, že Varšava nás pokaždé ohromí tím, jak rychle se tam ta gastro scéna vyvíjí a posouvá dopředu.

15. Gdaňsk a Vratislav

Pokud vyrazíte na sever, v přístavním Gdaňsku jsou místní specialitou čerstvé ryby a baltští sledi, které tu připravují na desítky způsobů. A Vratislav, tu milujeme a psala jsem o ní celý článek, tam fakt jezte všude. Mléčné bary i ta veganská místa jsou naprosto skvělá.

V Gdaňsku doporučuju zajít večer dolů k vodě a sednout si do některého z přístavních bister. Seděli jsme tam jednou se zapadajícím sluncem nad porcí křupavých osmažených pierogi a sklenkou vína, a ač to zní banálně, byl to jeden z těch dokonalých prázdninových večerů, na které se prostě nezapomíná.

Praktické informace, spropitné a etiketa v restauracích

Na závěr ještě pár rad, ať víte, jak se v polských podnicích chovat, abyste nešlápli vedle.

• Spropitné (napiwek): Zvykem je nechávat kolem 10 % z celkové útraty, pokud jste byli se servisem spokojeni. V lepších restauracích už někdy bývá poplatek za servis zahrnut v účtu, tak si to vždy zkontrolujte.
• Placení: Pokud jdete ve větší skupině, Poláci nemají moc rádi složité rozpočítávání útraty po jednotlivých položkách u stolu. Většinou se platí celý účet dohromady a lidé se vyrovnají mezi sebou, ale ve větších městech už si postupně zvykají i na placení zvlášť.
• Zákaz alkoholu: Mějte na paměti, že v Polsku je poměrně přísně zakázáno pít alkohol na ulici a na veřejných prostranstvích (pokud to není zahrádka restaurace). Hrozí za to nemalé pokuty, tak se svým pivem raději zůstaňte v hospůdce.

Kam dál

Pokud už se vám z toho všeho jídla sbíhají sliny a plánujete vyrazit, určitě mrkněte i na naše další články z Polska:

• Roadtrip po Polsku: Itinerář na 7 dní
• Krakov: Co vidět a co dělat v bývalém královském městě
• Varšava: Průvodce moderní metropolí
• Vratislav: Město trpaslíků a mostů

Tipy a triky na cesty

Než vyrazíte prozkoumávat všechna ta skvělá polská bistra a mléčné bary, sepsala jsem pro vás i pár rychlých praktických rad. Ať už jedete autem nebo letíte, je dobré být trochu připravený. 😉

S Lukášem na tyhle věci používáme už roky osvědčené služby, které nám ušetří spoustu peněz a starostí. Tady je přehled toho, co se nám na cestách osvědčilo nejvíc.

Kde sehnat levné letenky nebo dopravu

Pokud do Polska nejedete autem, levné letenky nebo autobusy do polských měst hledejte na Kiwi , což je náš oblíbený portál.

Když jsme loni letěli s Jonáškem poprvé, hrozně nám to vyhledávání usnadnilo život, protože jsme hned viděli ty nejkratší a nejpohodlnější spoje bez zbytečného přestupování. A ušetřený čas se s malým dítětem prostě počítá.

Půjčení auta

Běžně používáme srovnávač RentalCars , s Lukášem s ním máme dlouhodobě dobrou zkušenost a využíváme je všude po světě.

V Polsku se auto hodí hlavně ve chvíli, kdy chcete z měst vyjet třeba trochu do přírody nebo k moři nahoru na sever. Přes srovnávač vždycky vychytáme ty nejlepší ceny a hlavně je to pojištěné hezky na jednom místě.

Nezapomeňte na pojištění

Před každou cestou se jistíme. Na kratší cesty volíme pojištění od AXA (přes náš odkaz máte 50 % slevu) a na delší cesty nebo cesty mimo Evropu máme oblíbené SafetyWing.

Zvlášť teď, když s námi cestuje i malý, už fakt nenecháváme nic náhodě. Pojištění stojí pár korun, ale ten klid na duši, když víte, že můžete kdykoliv bez starostí k doktorovi, je prostě k nezaplacení.

Internet na cestách

I když v Polsku platí evropský roaming, pokud potřebujete záložní data, nedáme dopustit na cestovatelskou eSIM od Holafly.

Je to skvělá pojistka, když vám náhodou vypadne signál od českého operátora, nebo když prostě projedete všechna data na stahování pohádek do auta. Aktivujete ji raz dva ještě před odjezdem a máte po starostech.

FAQ: Často kladené otázky o polském jídle