Když se s Lukášem bavíme o tom, jaká místa nás na cestách nejvíc šokovala, Whittier vždycky suverénně vyhrává první příčky. Představte si to: jedete úchvatnou aljašskou divočinou, pak musíte projet tmavým, přes čtyři kilometry dlouhým tunelem skrz masivní horu, u kterého se navíc dělíte o cestu s vlaky. A když konečně vyjedete na denní světlo, nečeká vás typické roztomilé aljašské městečko plné dřevěných srubů. Místo toho na vás vykoukne obří betonový panelák a ponurá opuštěná vojenská budova. Je to bizarní, trošku děsivé, často tu prší a fouká vítr, ale jakmile nasednete na loď a vyrazíte do zálivu Prince William Sound, všechno to najednou dává smysl.

Whittier Aljaška je totiž tou nejdostupnější vstupní branou do světa, kde se majestátní ledovce hroutí přímo do oceánu a kolem lodi vám plavou kosatky. Je to místo plné naprostých kontrastů. Někdy si připadáte jako v postapokalyptickém filmu, jindy zase jako v dokumentu od National Geographic. A ačkoliv bych vám asi nedoporučila trávit v samotném městečku celý týden, vynechat ho by byla obrovská chyba.

Takže — tunel, ledovce, kosatky a jeden opuštěný panelák uprostřed ničeho. Pojďte se s námi podívat, jak to celé funguje, proč se 26 Glaciers Cruise vyplatí i za ty nekřesťanské peníze a jestli vůbec stojí za to přespat. ☺️

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Největší highlight: Plavba 26 Glaciers Cruise nebo výlet na mořských kajacích mezi plovoucími krami v Prince William Sound.
• Kdy vyrazit: Od poloviny května do poloviny září. Počítejte s tím, že ve Whittieru je hodně srážek a oblačno.
• Přístup: Do města vede pouze jeden jednosměrný tunel (Anton Anderson Memorial Tunnel), kterým se jezdí na střídačku a platí se mýtné 13 USD.
• Kde bydlet: Většina lidí sem jezdí jen na otočku z Anchorage, ale pokud chcete zůstat, nejlepší je Inn at Whittier přímo u vody.
• Město pod jednou střechou: Téměř celá populace města žije v jediné budově Begich Towers, kde mají i poštu a policii.
• Na co nezapomenout cestou: Zastavte se na Turnagain Arm pro pozorování běluh a v údolí Portage Valley na nenáročné treky k ledovcům.

Kdy vyrazit do Whittieru a jak se tam dostat

Pokud plánujete cestu do tohoto koutu světa, musíte si uvědomit jednu zásadní věc. Aljaška má velmi krátkou letní sezónu a Whittier je navíc pověstný svým dost specifickým mikroklimatem. Pojďte, ukážu vám, jak to celé vychytat, ať neztrácíte čas čekáním na seřadišti v dešti. 😅

Kdy je nejlepší čas na návštěvu

Zcela upřímně, vyrazte v létě. Operátoři lodních výletů fungují zhruba od poloviny května do poloviny září a mimo toto období tu, upřímně, prostě chcípl pes. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen, ale i tehdy se připravte na to, že Whittier je jedním z nejdeštivějších míst na Aljašce. Teploty se v létě pohybují nejčastěji mezi 10 až 15 stupni Celsia. My jsme tu zažili dny, kdy nebylo přes mlhu vidět na krok, a hned další den vysvitlo sluníčko a my se na palubě lodi museli mazat opalovacím krémem.😅 Vrstvení oblečení a kvalitní nepromokavá bunda jsou naprostý základ.

Jak se dostat z Anchorage

Z Anchorage je to do Whittieru zhruba 96 kilometrů (60 mil), což se dá zvládnout za necelou hodinu a půl čisté jízdy po neskutečně malebné silnici Seward Highway. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, a rozhodně doporučujeme půjčit si auto hned na letišti v Anchorage. Cesta vás povede podél pobřeží Turnagain Arm a údolím Portage Valley, což jsou místa, kde budete chtít zastavovat na focení snad každých pět minut.

Tunel Anton Anderson: Zkouška nervů

Zlatý hřeb cesty přichází zhruba 15 minut před cílem. Jediná přístupová cesta po zemi vede skrz Anton Anderson Memorial Tunnel, což je s délkou 4,1 kilometru nejdelší dálniční tunel v Severní Americe. A aby to nebylo moc jednoduché, je to jen jedna uzounká roura, o kterou se dělí auta s vlaky. Provoz tu funguje striktně na střídačku podle pevného jízdního řádu.

Směrem do Whittieru se jezdí vždy v půl (například od 10:30 do 10:45) a platí se mýtné 13 USD (cca 300 Kč) za osobní auto. Cesta zpět z Whittieru je pak vždy v celou hodinu a už je zdarma. Pokud zmeškáte své okno, prostě stojíte na seřadišti v horách a čekáte celou hodinu na další šanci. Je to vlastně takový malý adrenalinový zážitek ještě předtím, než vůbec uvidíte nějaký ledovec. 😁

Kde se ubytovat a kolik to stojí

Najít ubytování ve Whittieru může být docela oříšek. Tohle město opravdu není stavěné na masovou turistiku a poptávka v letních měsících absolutně převyšuje nabídku. Většina lidí sem proto jezdí na jednodenní výlety z nedalekého Anchorage nebo z Girdwoodu, ale pokud chcete zažít tu zvláštní izolovanou večerní atmosféru, když odjedou davy z výletních lodí, vyplatí se tu přenocovat.

Aljaška je celkově poměrně drahá destinace a Whittier není výjimkou. Za noc ve dvoulůžkovém pokoji v letní sezóně počítejte s částkou od 250 do 450 USD (zhruba 5 800 až 10 500 Kč). K ceně si navíc vždy musíte připočítat ještě místní taxy. Pokud jedete s napjatějším rozpočtem, určitě dává větší smysl ubytovat se v Anchorage, kde je mnohem větší výběr, a do Whittieru si udělat jen roadtrip. My jsme to taky tak udělali a ušetřené peníze jsme raději vrazili do lístků na plavbu k ledovcům.

Kde složit hlavu ve Whittieru a okolí

Hledání ubytování v takhle malém městečku má svá specifika. Přímo v přístavu máte na výběr jen z několika málo možností, ale všechny najdete pěšky během pěti minut od výjezdu z tunelu. Pokud si chcete dopřát to nejlepší, co Whittier nabízí, zarezervujte si pokoj v The Inn at Whittier. Tato ikonická dřevěná budova stojí na pilířích přímo nad vodou a z postele vám nabídne luxusní výhledy na přístav i zasněžené vrcholky hor. Je to ideální romantické útočiště, ale doporučuji rezervovat s velkým předstihem, protože kapacity mizí bleskovým tempem.

Zlatou střední cestou a skromnější alternativou je pak Anchor Inn Whittier. Sice vám nenabídne tak dechberoucí výhledy přímo z okna, ale pokoje jsou naprosto čisté, útulné a personál je neuvěřitelně milý. Navíc mají dole fajn kavárnu, kde dělají skvělé snídaně, což oceníte hlavně při brzkém ranním vstávání před výletem na moře. Pro pohodlné přespání za rozumnou cenu je to velmi příjemná a spolehlivá volba.

Pokud ale hledáte něco opravdu unikátního a nevadí vám slevit z nároků na luxus, musíte vyzkoušet Begich Towers Inn. Whittier má totiž jen necelých 300 obyvatel a naprostá většina z nich žije právě v této jediné obří budově, která dříve sloužila armádě. Ubytovat se tady znamená zažít autentický život místních se vším všudy, protože pod jednou střechou tu najdete i poštu, obchod nebo úřad. Pokoje představují tu nejzákladnější budget variantu a jsou zařízené spíše v retro stylu, ale tenhle bizarní a fascinující zážitek z přespání ve „městě pod jednou střechou“ vaší aljašské cestě dodá ten správný dobrodružný nádech.

Whittier Aljaška: 13 tipů, co vidět a dělat

I když samotné centrum města přejdete pěšky asi za deset minut, okolní příroda nabízí tolik zážitků, že byste tu klidně mohli strávit několik dní a pořád by bylo co dělat. Pojďme se podívat na naše nejlepší tipy, jak si tuhle oblast užít naplno: od cesty k tunelu až po plavby mezi ledovými krami.

1. Zastávka na Beluga Point a fenomén Bore Tide

Už samotná cesta z Anchorage po Seward Highway je obrovský zážitek. Než vůbec dojedete k tunelu, budete míjet Turnagain Arm, úzký záliv obklopený horami. Tohle místo je proslulé fenoménem zvaným „bore tide“, což je obrovská přílivová vlna, která může dosahovat výšky až tří metrů a žene se rychlostí 24 km/h proti proudu. Vzniká tu kvůli extrémnímu rozdílu mezi přílivem a odlivem, který musí být téměř 8 metrů.

Nejlepší vyhlídka na tento přírodní úkaz je z Beluga Point. Vlna sem obvykle dorazí zhruba čtyři hodiny po nejnižším odlivu v Anchorage, takže si dopředu zkontrolujte tabulky přílivů a ušetříte si zklamání. A pak jsou tu běluhové, kvůli kterým jsme s Lukášem stáli na tom odpočívadle tak dlouho, že nám skoro vychladla káva.

2. Plavba na lodi mv Ptarmigan k ledovci Portage

Když odbočíte ze Seward Highway k tunelu do Whittieru, projedete nádherným údolím Portage Valley. Úplně na konci údolí, těsně před seřadištěm aut k tunelu, narazíte na ledovcové jezero Portage Lake. Ledovec Portage odsud kdysi sahal až k návštěvnickému centru, ale kvůli oteplování ustoupil tak moc, že už na něj ze břehu vůbec neuvidíte.

Jediný způsob, jak se k němu dnes dostat, je naskočit na loď mv Ptarmigan. Tahle hodinová plavba je poměrně levná záležitost (stojí kolem 50 USD, tedy asi 1 150 Kč) a loď vás doveze na vzdálenost pouhých necelých 300 metrů od ledovcové stěny. Je to super alternativa, pokud nemáte čas nebo rozpočet na ty velké, pětihodinové plavby přímo z Whittieru. Zážitek z toho, když slyšíte praskat led, je zkrátka k nezaplacení.

3. Projížďka po Trail of Blue Ice

Pro ty, kteří chtějí údolí Portage Valley prozkoumat trochu aktivněji, je tu fantastická zpevněná stezka Trail of Blue Ice. Je dlouhá zhruba 8 kilometrů, je téměř po rovince a spojuje oblast Moose Flats s jezerem Portage Lake. Je naprosto ideální na nenáročnou projížďku na kole nebo pohodovou odpolední procházku.

Cestou vás čekají dechberoucí výhledy na visuté ledovce Explorer, Middle a Byron a občas se stane, že se kus ledu z výšky odlomí a vy z dálky slyšíte ohromující rachot padající masy, který se nese celým údolím. Je to jeden z těch výletů, které vás překvapí a pak si je pamatujete ještě dlouho, zvlášť když svítí sluníčko.

4. Trek k ledovci Byron (Byron Glacier Trail)

Tohle je asi naše nejoblíbenější krátká túra v celém okolí a zvládne ji opravdu každý. Trasa začíná kousek od jezera Portage a měří jen něco málo přes dva kilometry jedním směrem. Stezka vás provede údolíčkem podél divoké řeky, občas přelezete nějaký ten větší kámen, a na konci se ocitnete přímo na úpatí ledovce Byron.

Výhodou je, že se k ledu dostanete opravdu blízko a navíc je trasa docela schovaná před masami turistů, kteří jen prosviští autobusem na lodičku. Dávejte si ale dobrý pozor, obzvlášť na jaře a začátkem léta tu hrozí pády lavin z okolních strmých svahů. A samozřejmě mějte po ruce sprej na medvědy, protože jsme přece jen na Aljašce. ☺️

5. Průjezd jedinečným tunelem Anton Anderson

Pro někoho to může znít banálně, ale samotný průjezd tímhle tunelem je prostě zážitek, který si budete pamatovat. Anton Anderson Memorial Tunnel měří 4,1 kilometru a vypadá jako vystřižený z nějakého důlního hororu. Když se rozsvítí zelená a vy vjedete dovnitř, jedete přímo po kolejích (jsou zalité v betonu) a kolem vás je jen hrubě vytesaná skála ozařovaná tlumeným světlem.

Pocit klaustrofobie je tu docela normální. Rychlost je omezená a nesmíte zastavovat. Vždycky mě pobaví pomyšlení, že kdyby se zrovna blížil vlak, nemáme kam uhnout. Ale nebojte se, operátoři to mají zmáknuté do posledního detailu. Jen nezapomeňte dorazit na seřadiště alespoň 15 minut před vaším časovým oknem, ať máte jistotu, že projedete.

6. Šok jménem Begich Towers: město pod jednou střechou

A jsme ve Whittieru! Hned jak vyjedete z tunelu, praští vás do očí obrovský čtrnáctipatrový panelák, který naprosto nezapadá do okolní malebné přírody. Begich Towers Condominium vybudovala armáda v padesátých letech a dnes tu žije neuvěřitelných 85 % ze všech zhruba 270 obyvatel města. Je to prostě město vtěsnané pod jednu střechu.

Lidé tu mají naprosto soběstačný ekosystém. V přízemí a ve sklepech najdete poštu, policejní stanici, malý obchod, kostelíček i nemocnici. Místní tak často během drsné aljašské zimy, kdy rychlost větru dosahuje i 100 km/h, vůbec nevycházejí ven. Turisté sice nemohou běžně bloumat po chodbách bytů, ale můžete se projít v přízemí, zajít na poštu a nasát tu podivnou, lehce stísněnou atmosféru.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Whittieru a Prince William Sound

4 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

The Inn at Whittier

Ikonická dřevěná budova stojící na pilířích přímo nad vodou s luxusními výhledy na přístav i zasněžené vrcholky hor. Ideální romantické útočiště, ale doporučuje se rezervovat s velkým předstihem.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Anchor Inn Whittier

Zlatá střední cesta a skromnější alternativa. Pokoje jsou čisté a útulné, personál je milý. Mají kavárnu dole, kde dělají skvělé snídaně.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Begich Towers Inn

Unikátní ubytování v obří čtrnáctipatrové budově, kde žije 85% obyvatel města. Pod jednou střechou najdete i poštu, obchod nebo úřad. Pokoje jsou základní budget varianta v retro stylu, ale zážitek z přespání ve ‚městě pod jednou střechou‘ je fascinující.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Whittieru a Prince William Sound

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Whittieru a Prince William Sound a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

7. Opuštěná Buckner Building

Hned naproti „městu v paneláku“ se tyčí ještě děsivější monument: Buckner Building. Tahle kdysi pýcha americké armády, postavená rovněž v padesátých letech, byla opuštěna už v roce 1966. Dnes je to masivní temná ruina s vymlácenými okny, která působí jako kulisa z postapokalyptické videohry.

Oficiálně je vstup dovnitř přísně zakázán a je to poměrně nebezpečné kvůli azbestu a propadajícím se podlahám. Osobně bych se na ni podívala maximálně zvenku, uděláte si pár fotek a půjdete dál. Je to ale naprosto fascinující memento studené války, které ve vás zanechá docela tísnivý pocit v ostrém kontrastu s nádhernými zasněženými horami v pozadí.

8. Plavba 26 Glaciers Cruise (Absolutní nutnost!)

Tohle je ten hlavní důvod, proč všichni do Whittieru jezdí. Pokud máte na Aljašce absolvovat jen jednu plavbu, měla by to být tahle 26 Glaciers Cruise od společnosti Phillips Cruises, která stojí za každou korunu. Rychlé, moderní katamarány vás během necelých šesti hodin provezou více než 220 kilometry přes zálivy College Fjord a Harriman Fjord.

Na lodi je krásně teplo a máte velké panoramatické výhledy. Kapitán navede loď tak blízko k masivním stěnám ledovců, že úplně cítíte ten chlad sálající z ledu. ⚠️ Jakkoliv je to úžasné, upřímně vás varuji, že to není levná záležitost. Cena pro rok 2026 začíná na 219 USD (cca 5 100 Kč) na osobu plus daně, ale v ceně máte zahrnutý výborný teplý oběd a navíc se vyhnete otevřenému oceánu, takže komu se dělá na lodi špatně, tady mu hrozí jen klidné vody zálivu.

9. Na mořském kajaku mezi ledovými krami

Pokud se vám nechce trávit čas na palubě velké lodě s dalšími stovkami lidí, existuje daleko intimnější způsob, jak záliv prozkoumat. Výlety na mořských kajacích, které pořádá například Sound Eco Adventures, jsou podle mě jedním z nejintenzivnějších zážitků, jaké si můžete z Aljašky odvézt.

Představte si to: sedíte nízko nad hladinou, v rukou držíte pádlo, kolem vás se líně pohupují malé ledové kry a panuje absolutní ticho, které jen občas přeruší oddechnutí velryby nebo praskot ledovce. Bát se nemusíte, většinou vyrazíte menší motorovou lodí hlouběji do zálivu a na kajaky přesednete až v těch nejbezpečnějších a nejmalebnějších zátočinách. Je to fyzicky o něco náročnější, ale naprosto odzbrojující.

10. Pozorování divoké zvěře: Velryby a vydry

Prince William Sound funguje jako takový obří bufet pro aljašskou faunu. Vody zálivu křižují obrovští keporkaci (humpback whales), kteří sem v létě migrují za potravou, a často tu potkáte i majestátní kosatky. Vidět obří velrybí ploutev, jak mizí pod hladinou s ledovcem v pozadí, je pohled, který se vám prostě neomrzí.

Moje nejoblíbenější jsou ale mořské vydry (sea otters). Běžně je uvidíte, jak se líně vznášejí na zádech, často se drží za tlapičky, aby neodplavaly od sebe, a louskají si mušle na břiše. Na skalách podél břehů navíc s trochou štěstí zahlédnete vyhřívající se lachtany a vysoko nad hlavou vám budou kroužit orli bělohlaví. Je to prostě nefalšované safari na vodě.

11. Zářivě modrý led zblízka

Možná si říkáte, proč jsou ty ledovce vlastně tak modré? Než jsme sem poprvé vyrazili, myslela jsem si, že fotky v průvodcích jsou přifiltrované. Ale omyl! Záliv ve Whittieru má jedny z nejlepších podmínek k pozorování takzvaných „tidewater glaciers“ — tedy ledovců, které padají přímo do moře.

Led je pod obrovským tlakem tak stlačený, že pohlcuje všechny barvy světelného spektra kromě modré, kterou naopak odráží. Když k takové obří stěně připlujete lodičkou a do vody před vámi se odlomí kus ledu velký jako rodinný dům, vytvoří to vlnu a ránu, která zní jako výstřel z děla. Tomuto jevu se říká „calving“ a je to neuvěřitelná podívaná, při které si člověk uvědomí, jak je proti přírodě malý.

12. Boční trip: Valdez a odkaz Exxon Valdez

Pokud máte víc času a Whittier vám nestačil, zhruba 140 kilometrů východně přes záliv (nebo hodně dlouhou cestou autem dokola) leží Valdez. Tohle městečko je o něco půvabnější než betonový Whittier a je navždy spjaté s jednou z největších ekologických katastrof v dějinách USA: ztroskotáním ropného tankeru Exxon Valdez v roce 1989. Dodnes tu ve skvělých expozicích mapují dopad na záliv i postupnou obnovu ekosystému, který naštěstí ukázal ohromnou sílu se zregenerovat.

Valdez je navíc koncovým bodem 1 300 kilometrů dlouhého ropovodu Trans-Alaska Pipeline, kudy proudí černá krev Aljašky z dalekého severu. Město má velmi specifickou atmosféru drsného rybářského a těžařského přístavu v srdci nádherných hor zvaných „Aljašské Švýcarsko“.

13. Worthington Glacier: ledovec hned u silnice

Pokud se vydáte do Valdezu autem po Richardson Highway, určitě nevynechejte zastávku u Worthington Glacier. Je to jeden z absolutně nejdostupnějších ledovců na celé Aljašce, najdete ho kousek od průsmyku Thompson Pass. Zaplatíte jen 5 USD (asi 120 Kč) za parkovné a od auta je to k čelu ledovce ani ne 600 metrů po pohodlné stezce, kterou zvládne i vozíčkář.

Většina lidí skončí u vyhlídkové plošiny, nafotí si led a jede dál. Ale pokud hledáte opravdový zážitek, doporučuji zarezervovat si výlet s průvodci (např. Alaska Guide Co.), kde vás vybaví mačkami a cepíny a vezmou vás na trek přímo po povrchu ledovce. Ceny sice nejsou lidové (mezi 165 a 325 USD, tedy cca 3 900 až 7 600 Kč), ale procházet se po modrém ledovci, který je starý přes 22 tisíc let a pít křišťálově čistou vodu přímo z ledovcové trhliny, je prostě něco, na co s Lukášem doteď vzpomínáme.

Kde se najíst ve Whittieru

Nenechte se oklamat drsným vzhledem města, i tady se dá po dlouhém dni na vodě dobře najíst. Výběr je sice malý a točí se skoro výhradně kolem čerstvých úlovků z moře, ale právě proto je to tak autentické a fajn. Ceny jsou tu pochopitelně „aljašské“, takže počítejte, že za slušnou večeři necháte pár desítek dolarů, ale ty ryby za to fakt stojí.

Naše tipy, kam vyrazit zahnat hlad:

Inn at Whittier Dining: Tohle je jasná volba, pokud hledáte to nejlepší ve městě a nebojíte se připlatit. Běžně se tu na stoly dávají bílé ubrusy a ze širokých oken koukáte přímo na přístav. Dělají tu naprosto fantastické čerstvé mořské plody. Po celodenním mrznutí venku je to super odměna, ale klidně si tu dejte i výborný hovězí steak.

Swiftwater Seafood Cafe: Sem chodí místní a posádky rybářských lodí. Nenajdete tu žádný přehnaný luxus, jen klasickou rybárnu přímo u vody, kde dostanete to nejdůležitější: čerstvého halibuta nebo lososa smaženého v těstíčku s hranolkami (fish and chips). Je to tu hodně uvolněné, trošku hlučné a vaří zatraceně dobře. 😅

Lazy Otter Charters & Café: Ideální zastávka na snídani nebo rychlý oběd. Dělají tu hodně slušnou kávu (na americké poměry) a prodávají dobré sendviče a čerstvé pečivo. My jsme se tu vždycky stavovali pro zásoby předtím, než jsme nastupovali na lodičku nebo jeli na kajaky. Mají to velmi kid-friendly.

Wild Catch Café: Tohle je záchrana pro peněženky. Pokud se vám zrovna nechce utrácet majlant za ryby na talíři, skočte si sem pro poctivý burger nebo skvělý, horký clam chowder (krémová polévka z mušlí), který vás zaručeně postaví na nohy.

Kam dál na Aljašce

Aljaška je nesmírně rozlehlá a po návštěvě Whittieru se vaše cesta teprve rozjíždí. Kde dál pokračovat?

Rozhodně doporučujeme sjet kousek dál na jih po poloostrově Kenai do městečka Seward, které nabízí o něco divočejší vody oceánu a proslulý národní park Kenai Fjords (mrkněte na náš článek o Sewardu a okolí). Pokud spíš hledáte městské vyžití a chcete doplnit zásoby, vydejte se zpět do Anchorage (zde najdete 15 tipů, co dělat v Anchorage). A jestli vás lodičky chytly za srdce, určitě nevynechejte náš kompletní průvodce po Alaska Cruise, kde detailně radíme, jak si vybrat tu správnou plavbu pro vás.

A pokud teprve letenky na tuhle životní výpravu plánujete, nezapomeňte, že levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál. A hlavně nevyjíždějte bez pořádného cestovního pojištění, na delší cesty volíme často SafetyWing, nebo klidně i True Traveller. Doma také nenechte pořádné [boty na turistiku], protože aljašské bahno je zrádné, a sáhněte po eSIM od Holafly, ať máte data hned po příletu a můžete rovnou postovat ty ledovce. 😉

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Často kladené otázky (FAQ)

Pokud uvažujete, že vyrazíte na Aljašku, musím vás hned na začátku před něčím varovat. Je to naprosto návyková záležitost, divočina v té nejčistší podobě a po návratu domů se vám bude stýskat po nekonečných lesích a ledovcích. ☺️ My jsme s Lukášem Aljašku projeli v roce 2017 během našeho tříměsíčního roadtripu. Cestovali jsme tehdy z kanadského Calgary přes celou Aljašku až do San Francisca v naší milované dodávce, které jsme říkali Chiquita.

Udělali jsme tehdy přes sto zastávek a protože jsme cestovali dlouho, měli jsme hodně přísný rozpočet. Náš denní limit byl 50 dolarů na den pro oba, což znamenalo, že jsme jedli hodně těstovin s omáčkou, spali jsme nadivoko a každou placenou aktivitu jsme zvažovali třikrát. 😅 I tak to byl ale absolutně neskutečný zážitek, na který dodnes vzpomínáme s obrovskou nostalgií. Byli jsme v Anchorage, prozkoumali jsme Whittier a Hatcher Pass, strávili jsme úžasné tři dny v Homeru, plavili jsme se kolem ledovců v Kenai Fjords, obdivovali Worthington Glacier a Matanuska Glacier a dojeli jsme až do Valdezu a Haines.

V tomto článku najdete podrobný Aljaška itinerář, respektive rovnou čtyři varianty pro různě dlouhé cesty. Připravila jsem pro vás plán na 7, 10, 14 i 21 dní, a to tak, aby si vybraly rodiny s dětmi, zamilované páry, nadšení horalé i fotografové. Poradím vám, kdy je nejlepší čas vyrazit, na co si dát pozor při plánování a kolik to celé bude zhruba stát.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Vzdálenosti jsou obrovské: Aljaška neodpouští chyby v plánování. Minimalizujte dny, kdy jen sedíte za volantem, a raději prozkoumejte méně míst pořádně.
• Zásadní omezení v Denali: Až do roku 2027 je silnice v národním parku Denali za mílí 43 uzavřená kvůli masivnímu sesuvu půdy (Pretty Rocks). Počítejte s tím při plánování výletů.
• Polární záře: Roky 2024 až 2026 jsou ve znamení takzvaného solárního maxima. Pokud vyrazíte v zimě nebo brzy na jaře, máte obrovskou šanci vidět dechberoucí polární záři.
• Rezervace s předstihem: Kempy, hotely i klíčové aktivity (jako autobusy do Denali nebo plavby k ledovcům) se vyprodávají i půl roku dopředu. Rezervujte včas.
• Bezpečnost na prvním místě: Hned první den si kupte sprej na medvědy (bear spray). Do letadla s ním nesmíte, takže ho musíte pořídit až na místě.
• Ubytování a kempy: Pokud pojedete obytňákem, doporučuji kempy Riley Creek v Denali, Williwaw v Portage nebo Russian River na Kenai.

Kdy vyrazit na Aljašku a orientace

Pojďme se podívat na to, kdy je vlastně nejlepší se na sever vydat. Aljaška má velmi specifické sezóny a to, co tu zažijete v červenci, se naprosto liší od zážitků v březnu.

Hlavní turistická sezóna probíhá od poloviny června do poloviny srpna. V tuto dobu je tu nejtepleji, průměrné teploty se pohybují mezi 15 a 20 stupni a dny jsou neuvěřitelně dlouhé. Ve vnitrozemí kolem Fairbanks slunce v podstatě nezapadá. Je to ideální čas pro turistiku, pozorování medvědů a plavby k ledovcům. Na druhou stranu musíte počítat s tím, že je tu nejvíce lidí, ceny jsou na maximu a komáři dokážou být opravdu otravní.

Květen a září jsou takzvané okrajové sezóny (shoulder season) a osobně máme tyhle měsíce moc rádi. V květnu se příroda teprve probouzí, vrcholky hor jsou ještě zasněžené a na silnicích je klid. V září se zase tundra barví do neuvěřitelných odstínů žluté a červené, komáři už zmizeli a v noci se na obloze začíná objevovat polární záře. Musíte si ale hlídat otevírací doby, protože řada operátorů a návštěvnických center na začátku září zavírá. Více informací najdete v našem samostatném článku kdy jet na Aljašku.

Pokud je vaším snem vidět tančící zelené nebe, musíte vyrazit v zimě. Teploty sice klesají hluboko pod bod mrazu (ve Fairbanks běžně k -30 stupňům), ale zážitky ze psích spřežení a pozorování noční oblohy za to stojí. Podrobně jsme to sepsali v průvodci jak na polární záři na Aljašce.

Logistika a praktické informace pro cestu

Než se vrhnete na samotný itinerář, je potřeba vyřešit základní logistiku. Cesta na Aljašku vyžaduje trochu více plánování než běžná dovolená v Evropě.

Nejčastěji se létá do Anchorage, což je hlavní dopravní uzel státu. Většina letů z Evropy vede přes Seattle nebo Frankfurt. Pokud poletíte přímo z Evropy do USA, nezapomeňte si vyřídit elektronickou registraci ESTA. Dejte si pozor na to, že pokud byste si půjčovali auto v Kanadě a přes hranice přejížděli (nebo měli mezipřistání v Kanadě), budete potřebovat kanadskou eTA.

Co se týče dopravy na místě, máte v podstatě dvě možnosti: klasické osobní auto s ubytováním v hotelech a motelech, nebo obytňák (RV či campervan). My jsme s naší Chiquitou nedali na kempování dopustit. Dává vám to obrovskou svobodu, můžete si vařit (což výrazně šetří rozpočet) a spát uprostřed nádherné přírody. Oblíbili jsme si třeba kemp Riley Creek přímo u vstupu do Denali, nádherný Williwaw Campground v údolí Portage nebo kemp u Russian River na poloostrově Kenai, kde můžete přímo od stanu pozorovat rybáře (a občas i medvědy) lovící lososy.

Zajímavou alternativou k nekonečnému řízení je využití trajektů Alaska Marine Highway System (AMHS). Je to skvělý způsob, jak se dostat do míst, kam nevedou silnice, a navíc je to zážitek sám o sobě. Kompletní informace o dopravě a půjčování aut najdete v našem průvodci logistika a cesta na Aljašku z ČR.

Itinerář 7 dní: Rychlá ochutnávka (páry a rodiny)

Tento sedmidenní itinerář je ideální pro ty z vás, kteří mají omezený čas, ale chtějí vidět to nejzásadnější. Zaměříme se na klasickou trasu z Anchorage na sever k národnímu parku Denali a následně na jih k ledovcům na poloostrově Kenai. Je to vyvážený mix hor, divoké zvěře a oceánu.

Tato trasa potěší hlavně rodiny a páry, protože nevyžaduje extrémně dlouhé přejezdy a drží se na hlavních, dobře udržovaných silnicích. Během týdne uvidíte nejvyšší horu Severní Ameriky (pokud vám bude přát počasí) a zažijete plavbu mezi krami, ze kterých padají obrovské kusy ledu do moře.

Den 1: Přílet do Anchorage a přípravy

První den věnujte čistě aklimatizaci a přípravám. Po vyzvednutí auta nebo obytňáku vyrazte rovnou do supermarketu (Fred Meyer nebo Walmart) a nakupte si zásoby na další dny. Ceny jídla v národních parcích jsou totiž astronomické. Naprosto klíčovým úkolem pro tento den je nákup spreje na medvědy. Stojí kolem 50 dolarů a doufám, že ho nikdy nebudete muset použít, ale bez něj se mimo města vůbec nepohybujte.

Pokud vám zbyde čas a energie, projděte se po pobřežní stezce Tony Knowles Coastal Trail, kde můžete hned první den narazit na volně se pasoucí losy. Na večeři zajděte do centra, my máme rádi Moose’s Tooth Pub and Pizzeria, mají tam výborné pivo a skvělou atmosféru. Ubytovat se můžete v Anchorage Marriott Downtown, který nabízí pohodlné postele po dlouhém letu.

Den 2: Přesun do Talkeetny a vyhlídkový let

Ráno vyrazte po Parks Highway směrem na sever. Cílem je malebné městečko Talkeetna, které má necelou tisícovku obyvatel a slouží jako hlavní základna pro horolezce mířící na Denali. Městečko má úžasnou, tak trochu hipsterskou a velmi uvolněnou atmosféru. V centru určitě nevynechejte historický obchod Nagley’s General Store. Nejenže tam koupíte skvělou kávu, ale možná potkáte i starostku města. Není to ovšem člověk, ale kočka jménem Aurora, která úřaduje rovnou z pultu. 😁

Zlatým hřebem dne by měl být vyhlídkový let. Společnost Talkeetna Air Taxi nabízí neskutečné lety k masivu Denali. Ano, není to levná záležitost, hodinový let stojí přes 300 dolarů, ale ty výhledy na nekonečné ledovce a ostré štíty hor za to stojí. Na pozdní oběd nebo večeři se zastavte ve West Rib Pub & Grill, což je oblíbený podnik místních bush pilotů a horolezců, kde čepují pivo Ice Axe Ale. Noc strávíte v krásné Talkeetna Alaskan Lodge, odkud je při dobrém počasí vidět rovnou na nejvyšší horu.

Den 3: Cesta k branám národního parku Denali

Po snídani (doporučuji obří skořicové rolky v Talkeetna Roadhouse) vás čeká zhruba dvouapůlhodinový přejezd do komerční zóny zvané Glitter Gulch, která leží těsně před vstupem do národního parku Denali. Cesta sama o sobě je nádherná, po levé straně se vám budou otevírat výhledy na pohoří Alaska Range.

Odpoledne věnujte návštěvnickému centru, kde získáte mapy a aktuální informace o pohybu zvěře. Pokud máte chuť na kratší procházku, vydejte se na Horseshoe Lake Trail. Je to nenáročná trasa dlouhá asi 3,5 kilometru, která je ideální i pro rodiny s dětmi, a na jejímž konci můžete pozorovat aktivní bobří hráz. Z ubytování v této oblasti mohu doporučit rozlehlý komplex Holland America Denali Lodge, který nabízí i hezká ohniště pro večerní posezení.

Den 4: Denali Bus Tour a návrat na jih

Dnes vás čeká brzké vstávání a hlavní zážitek v parku. Musím vás ale upřímně varovat před aktuální situací. Kvůli masivnímu sesuvu půdy v oblasti Pretty Rocks je silnice v parku za mílí 43 kompletně uzavřená, a to minimálně do roku 2027. Dříve jezdily autobusy až k Wonder Lake, dnes končí zhruba v polovině. I tak to ale stojí za to.

Máte na výběr mezi zeleným Transit Busem (který je levnější a slouží spíše jako doprava pro hikery) a komentovanou Tundra Wilderness Tour. Obě varianty končí na naprosto stejném místě, takže pokud chcete ušetřit a nevadí vám absence průvodce, zelený autobus je jasná volba. Během jízdy mějte oči na stopkách, šance na spatření medvědů grizzly, losů a stád karibu je obrovská. Po návratu z parku sedněte do auta a vyrazte zpět na jih do Anchorage. Cestou si udělejte krátkou odbočku k ledovcovému jezeru Eklutna Lake, které má nádhernou tyrkysovou barvu. Přespíte v Anchorage, například v ikonickém The Hotel Captain Cook.

Den 5: Seward Highway a oceán

Ráno opustíte Anchorage a vydáte se po jedné z nejkrásnějších silnic na světě, Seward Highway, na poloostrov Kenai. Silnice kopíruje záliv Turnagain Arm a výhledy na hory padající přímo do oceánu berou dech. Zastavte se na vyhlídce Beluga Point, při troše štěstí tam uvidíte bílé velryby běluhy.

Odpoledne dorazíte do přístavního městečka Seward. Pokud cestujete s dětmi, nebo pokud zrovna prší, určitě navštivte Alaska SeaLife Center. Je to úžasná záchranná stanice pro mořské živočichy, kde uvidíte tuleně, lachtany a papuchalky z bezprostřední blízkosti. Na večeři vyrazte do restaurace Apollo, kde umí skvěle připravit čerstvé mořské plody. Složit hlavu můžete v pohodlné Seward Windsong Lodge, která leží kousek za městem v klidném zalesněném údolí.

Den 6: Kenai Fjords a padající ledovce

Dnešek strávíte na vodě. Plavba do národního parku Kenai Fjords je naprostá nutnost. Společnosti jako Major Marine Tours nabízejí celodenní plavby do Aialik Bay. Uvidíte obrovské ledovce, ze kterých se s ohromným rachotem odlamují kusy ledu do moře.

Mám pro vás ale jednu hodně praktickou radu z vlastní zkušenosti. Když jsme vyplouvali z klidného zálivu Resurrection Bay na otevřený oceán do Aialik Bay, vlny s námi házely tak strašně, že polovina lodi zezelenala. Kinedryl nebo jiné prášky proti nevolnosti jsou tady absolutní nutnost, věřte mi. 😅 A nezapomeňte se teple obléknout, u ledovců je pořádná zima i v červenci. Poslední noc doporučuji strávit přímo v přístavu, třeba v Harbor 360 Hotel Seward.

Den 7: Návrat a odlet

Poslední den už vás čeká jen návrat po Seward Highway zpět na mezinárodní letiště v Anchorage. Nechte si dostatek času na vrácení auta a odbavení.

Itinerář 10 dní: To nejlepší z obou světů

Tenhle desetidenní plán je asi ten nejlepší kompromis, pokud chcete vidět pevninskou divočinu i pobřežní krásy Aljašky a nechcete se úplně uhnat. Přidáváme k němu prozkoumání vnitrozemí a také moji srdcovku — městečko Homer na samém konci poloostrova Kenai.

Je to ideální volba pro aktivní páry i rodiny se staršími dětmi, kterým nevadí občasný delší přejezd v autě. Během deseti dnů stihnete nasát tu pravou aljašskou atmosféru, ochutnáte nejlepšího platýse v životě a projdete se k ustupujícímu ledovci.

Dny 1–4: Severní okruh k Denali

První čtyři dny kopírují začátek sedmidenního itineráře. Po příletu do Anchorage a nákupu zásob vyrazíte přes komunitu v Talkeetně až k branám národního parku Denali. Užijete si vyhlídkový let, dáte si pivo s místními a absolvujete jízdu zeleným autobusem do nitra parku. Na ubytování v oblasti Glitter Gulch zkuste třeba Denali Bluffs Hotel, který leží ve svahu a nabízí hezké výhledy do údolí.

Den 5: Dlouhý přesun na jih a kouzlo vesnice Hope

Pátý den vás čeká poměrně dost řízení, musíte se dostat z vnitrozemí zpět na jih k oceánu. Jakmile projedete Anchorage a napojíte se na Seward Highway, doporučuji udělat si odbočku do historické zlatokopecké vesničky Hope. Žije tu sotva 160 stálých obyvatel a čas se tu doslova zastavil. Leží na břehu zálivu Turnagain Arm a je to neuvěřitelně fotogenické místo. Pokud máte rádi adrenalin, na nedaleké řece Six Mile Creek se jezdí divoký rafting. Večer zakotvíte v Anchorage, nebo pokud máte dost sil, můžete popojet blíž k Sewardu.

Den 6: Seward a tváří v tvář ledovci

Ráno dorazíte do Sewardu. Ještě než půjdete do města, zabočte k Exit Glacier. Je to jeden z nejpřístupnějších ledovců na Aljašce, ke kterému dojdete pohodlnou procházkou od parkoviště. Cestou uvidíte cedule s letopočty, které ukazují, kam až ledovec v daném roce sahal. Je to docela smutná podívaná, protože ledovec ustupuje alarmujícím tempem 13 až 15 metrů za rok.

Pokud jste fyzicky zdatní, vydejte se na Harding Icefield Trail. Je to celodenní, hodně náročný trek (převýšení skoro 1000 metrů), který vás vyvede nad ledovec až k obrovskému ledovému poli. Je to dřina, ale ty výhledy nahoře jsou nezapomenutelné. Zničené svaly pak můžete zregenerovat v pohodlí Seward Windsong Lodge.

Den 7: Plavba a přejezd na konec světa

Dopoledne absolvujete plavbu za velrybami a ledovci v národním parku Kenai Fjords (a nezapomeňte na ten Kinedryl!). Po návratu do přístavu sednete do auta a vyrazíte po Sterling Highway na jihozápadní cíp poloostrova Kenai. Vaším cílem je městečko Homer. Cesta trvá zhruba tři hodiny a vede nádhernou přírodou s výhledy na sopky na druhé straně zálivu Cook Inlet. Ubytovat se můžete přímo na špičce kosy v ikonickém Land’s End Resort.

Dny 8–9: Pohoda v Homeru

V Homeru jsme s Lukášem strávili celé tři dny a absolutně jsme si ho zamilovali. Hlavní atrakcí je Homer Spit, což je přes sedm kilometrů dlouhý úzký pruh štěrku, který vybíhá do moře. Je plný barevných domečků, kavárniček a rybářských obchodů. Rozhodně nesmíte minout Salty Dawg Saloon. Je to původní srub z roku 1897 a uvnitř jsou všechny stěny i strop pokryté tisíci podepsanými dolarovými bankovkami. Dali jsme si tam pivo a samozřejmě jsme tam jednu naši popsanou bankovku taky nechali. ☺️

Homer je světovým hlavním městem lovu platýsů. Pokud rádi rybaříte, zaplaťte si celodenní výlet na lodi (vyjde to zhruba na 400 až 500 dolarů na osobu). Pokud rybaření není nic pro vás, využijte vodní taxi a nechte se převézt přes záliv do Kachemak Bay State Park. Tam si můžete udělat krásný a nenáročný trek ke Grewingk Glacier Lake. Na skvělou snídani s obřími skořicovými rolkami běžte do Two Sisters Bakery u Bishop’s Beach. Jako klidnější základnu ve městě doporučuji Best Western Bidarka Inn.

Den 10: Návrat do reality

Poslední den vás čeká dlouhý, zhruba čtyři a půl hodiny trvající přesun z Homeru zpět na mezinárodní letiště v Anchorage.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat na Aljašce

6 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Anchorage Marriott Downtown

Pohodlný hotel v centru Anchorage, ideální po dlouhém letu s příjemnými postelemi.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Talkeetna Alaskan Lodge

Krásný lodge s výhledem na nejvyšší horu Denali při dobrém počasí.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Holland America Denali Lodge

Rozlehlý komplex u vstupu do Denali s hezkými ohništi pro večerní posezení.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

The Hotel Captain Cook

Ikonický hotel v Anchorage s vynikající polohou v centru města.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Seward Windsong Lodge

Klidný lodge kousek za městem Seward v krásném zalesněném údolí.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Harbor 360 Hotel Seward

Moderní hotel přímo v přístavu Seward s pohodlným ubytováním.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Itinerář 14 dní: Hluboké vnitrozemí

Čtrnáctidenní itinerář je standardní a asi nejoblíbenější trasa pro ty, kteří letí na Aljašku poprvé a chtějí mít dostatek času. K poloostrovu Kenai a Denali přidáváme drsné vnitrozemí, město Fairbanks a návštěvu Matanuska Glacier, po kterém se můžete projít s mačkami na nohou.

Tento plán je skvělý pro fotografy a milovníky hluboké přírody. Cesty jsou tu ještě delší, projedete se po ikonické Glenn Highway a nasajete atmosféru míst, kde lidé žijí v extrémních podmínkách.

Dny 1–7: Jižní pobřeží a národní park Denali

První týden tohoto itineráře spojuje to nejlepší z jihu a středu Aljašky. Začnete prozkoumáním Sewardu a Homeru, nakrmíte oči výhledy na oceán a ledovce. Následně se přesunete přes Talkeetnu do národního parku Denali. Tady platí vše, co jsem popsala v předchozích plánech. V Denali doporučuji krásné ubytování Grande Denali Lodge, které je posazené vysoko na kopci a má skvělou restauraci.

Den 8: Přejezd do Zlatého srdce Aljašky

Z Denali budete pokračovat po Parks Highway dál na sever do Fairbanks. Město má sice jen kolem 31 000 obyvatel, ale pro obrovskou část vnitrozemí je to naprosté centrum civilizace. Leží pouhých 315 kilometrů jižně od polárního kruhu. Cestou uvidíte, jak se mění krajina, stromy se zmenšují a lesy řídnou. Večer si dejte skvělý steak ve stylové Pump House Restaurant, která je zařízená v duchu zlaté horečky. Ubytovat se můžete přímo u řeky v oblíbené Pike’s Waterfront Lodge.

Dny 9–10: Fairbanks a polární záře

Fairbanks je město extrémů. V létě tu slunce nezapadá a v zimě mrzne až praští. Určitě nevynechejte Museum of the North na kampusu místní univerzity (vstupné je 22 dolarů). Mají tam úžasnou expozici o původních obyvatelích a dokonce mumifikovaného bizona z doby ledové. Odpoledne se můžete vydat na plavbu kolesovým parníkem Riverboat Discovery po řece Chena, jejíž součástí je i zastávka u chovatelů tažných psů.

Pokud cestujete od konce srpna dál, máte obrovskou šanci vidět polární záři. Vzhledem k solárnímu maximu v letech 2024–2026 je aktivita slunce na vrcholu. Vyjeďte v noci za město, třeba na vyhlídku Murphy Dome, abyste unikli světelnému smogu, a čekejte na to divadlo. Jako základnu pro další dny zkuste prostorné Sophie Station Suites.

Den 11: Chena Hot Springs

Pojďte si trochu odpočinout. Asi 90 kilometrů východně od Fairbanks leží resort Chena Hot Springs. Mají tu venkovní termální jezero s vodou vyhřátou na 41 stupňů. Koupání v horké vodě, zatímco venku je zima, je perfektní zážitek. Musím být ale upřímná — resort samotný má svá nejlepší léta za sebou a šatny i zázemí občas schytávají od turistů oprávněnou kritiku. Určitě si s sebou vezměte vlastní žabky. I tak to ale za tu relaxaci stojí. Přespat můžete přímo na místě v Chena Hot Springs Resort.

Den 12: Dlouhá cesta na jih a Matanuska Glacier

Dnes vás čeká hodně řízení po Richardson a následně Glenn Highway zpět na jih. Vaším cílem je Matanuska Glacier. Na rozdíl od ledovců, které jsme viděli z lodi, po tomhle se můžete projít! Ledovec měří přes 40 kilometrů a je přístupný pouze s licencovaným průvodcem (například operátor NOVA Alaska Guides). Za zhruba 170 dolarů dostanete helmu, mačky a vyrazíte na tříhodinovou túru přímo mezi modré trhliny a věže z ledu. Je to něco úplně jiného než koukat na ledovec z dálky. Ubytování najdete kousek od ledovce, třeba v kouzelné Sheep Mountain Lodge, kde se z terasy dají dalekohledem pozorovat divoké ovce.

Dny 13–14: Zpět do civilizace

Předposlední den sjedete po nádherné Glenn Highway, která se kroutí mezi horami, zpět do Anchorage. Tady můžete nakoupit poslední suvenýry, užít si dobrou kávu a připravit se na odlet. Pokud se chcete před cestou domů trochu rozmazlit, zarezervujte si noc v Hotel Alyeska v nedalekém Girdwoodu, mají tam skvělé lázně a lanovku na horu.

Itinerář 21 dní: Kompletní průzkum Aljašky

Tohle je itinerář pro opravdové dobrodruhy, kteří chtějí Aljašku zažít se vším všudy. Tři týdny vám umožní zajet do míst, kam drtivá většina turistů nikdy nezamíří. Přidáváme cestu za polární kruh po legendární Dalton Highway a obrovský, divoký národní park Wrangell-St. Elias.

Tento plán nedoporučuji rodinám s malými dětmi, protože vás čekají hodiny a hodiny natřásání na drsných šotolinových cestách. Ale pro hikery, milovníky odlehlosti a ty, kteří chtějí opravdový „Into the Wild“ zážitek, je to naprostá pecka.

Dny 1–12: Klasická Aljaška

Prvních dvanáct dní strávíte pečlivým průzkumem jihu (poloostrov Kenai) a hlavní tepny přes Denali až do Fairbanks. Všechna tato místa už znáte z předchozích itinerářů, ale s 21 dny nebudete muset vůbec nikam spěchat.

Den 13: Dalton Highway a cesta za polární kruh

Tohle je den pro drsňáky. Z Fairbanks vyrazíte na sever po ikonické Dalton Highway, které se přezdívá „Haul Road“. Je to primárně zásobovací prašná silnice pro ropovody na severu a jezdí tu obrovské kamiony, které před sebou hrnou mračna prachu a kamení. Cílem je dojet minimálně k ceduli označující polární kruh (Arctic Circle) na míli 115. Zážitek je to drsný, ale stát za polárním kruhem je prostě pocit k nezaplacení. Pokud máte odvahu a auto, které smí na prašné cesty (většina běžných půjčoven to zakazuje, musíte mít speciální 4×4 pronájem), přespěte v drsném truckerském Coldfoot Camp.

Den 14: Nejmrazivější místo a návrat

Ráno se zajeďte podívat do historické vesnice Wiseman, kousek za Coldfootem. Právě tady byla v roce 1971 naměřena absolutně nejnižší teplota v celých Spojených státech: neuvěřitelných -62 °C! Pak už vás čeká dlouhá, prašná cesta zpět do civilizace ve Fairbanks. Večer si dejte horkou sprchu, budete ji potřebovat. Ubytovat se můžete v pohodlném Sophie Station Suites.

Den 15: Vzhůru do největšího národního parku USA

Dnes přejedete do národního parku Wrangell-St. Elias. Je to největší národní park v USA, do kterého by se vlezlo šest Yellowstonů. Z městečka Chitina vede 96 kilometrů dlouhá, nezpevněná a roletovitá McCarthy Road. Byla postavena na zbytcích staré železnice a dodnes z ní občas trčí staré hřeby. Cesta končí u řeky, kterou musíte přejít po lávce pro pěší, a odtud vás vezme kyvadlová doprava do osady McCarthy, kde žije asi 28 stálých obyvatel. Je to opravdový divoký západ. Přespat můžete v historickém Ma Johnson’s Hotel, který vypadá jako muzeum.

Den 16: Město duchů Kennecott

Z McCarthy se přesunete o kousek dál k opuštěnému měděnému dolu Kennecott. Tyhle obrovské, červeně natřené dřevěné budovy přilepené na úbočí hory vedle ledovce vypadají naprosto surreálně. Pro fyzicky zdatné hikery je tu extrémní výzva — Bonanza Mine Trail. Je to 15 kilometrů tam a zpět s drtivým převýšením přes 1000 metrů, ale dovede vás přímo k ruinám starého dolu vysoko v horách. Pokud máte rozpočet, zaplaťte si flightseeing nad Bagley Icefield, je to něco neskutečného. Nocleh nabízí krásná Kennecott Glacier Lodge.

Dny 17–18: Valdez a Worthington Glacier

Z McCarthy se vrátíte na zpevněnou silnici a sjedete na jih k oceánu do přístavu Valdez. Cestou projedete průsmykem Thompson Pass a zastavíte u Worthington Glacier. Sami jsme u něj zastavovali a je to neskutečný pocit, když můžete dojít prakticky až k čelu ledovce rovnou od silnice.

Ve Valdezu určitě navštivte místní muzeum. Mají tam silnou expozici o katastrofě tankeru Exxon Valdez z roku 1989, kdy do moře unikly miliony galonů ropy a ekologické následky jsou tam vidět dodnes. Pokud si chcete udělat hezký výlet, vydejte se na Mineral Creek Trail k opuštěnému mlýnu. Ve Valdezu doporučuji Best Western Valdez Harbor Inn s výhledem na přístav plný rybářských lodí.

Dny 19–21: Návrat po Richardson a Glenn Highway

Poslední dny věnujte přejezdu zpět do Anchorage. Zastavte se na Matanuska Glacier, udělejte si procházku po ledu, nakupte poslední zásoby lososího jerky (sušeného masa) a plni zážitků, které zpracujete až doma, vyrazte na letiště.

Kolik to celé stojí? (Rozpočet)

Aljaška je drahá, s tím se musíte smířit. Náš punkový rozpočet 50 dolarů na den pro dva z roku 2017 už je dnes prakticky nereálný, pokud nechcete jíst jen suchou rýži a stopovat. Zde je hrubý odhad na osobu (bez letenek z Evropy):

• 7 dní (skromně, kempování, vaření): cca 800 – 1 200 USD
• 7 dní (hotely, restaurace, let k Denali): cca 2 000 – 3 000 USD
• 14 dní (zlatá střední cesta, auto + motely): cca 3 500 – 4 500 USD
• 21 dní (hluboký průzkum s off-road půjčovnou): cca 6 000+ USD

Největší položkou bude vždy půjčení auta nebo obytňáku (často i přes 200 USD na den v hlavní sezóně) a ubytování. Běžný slušný motel stojí v létě mezi 150 a 300 dolary za noc. Výlety jsou také drahé — plavba v Kenai kolem 200 USD, let k Denali přes 300 USD. Detailní rozpis cen a tipy, jak ušetřit, najdete v našem článku kolik stojí dovolená na Aljašce.

Co si nezapomenout zabalit

Počasí na Aljašce je nevyzpytatelné. I v červenci se můžete probudit do mrazivého rána a odpoledne chodit v tričku s krátkým rukávem. Klíčem je vrstvení.

• Kvalitní nepromokavá bunda (Gore-Tex) a kalhoty: Aljaška umí být hodně deštivá, hlavně u pobřeží.
• Merino vlna: Trička, spodky a ponožky z merina vás udrží v teple i když se zpotíte, a navíc nezapáchají.
• Pevné a rozchozené pohorky: Terén je často podmáčený a kamenitý.
• Dalekohled: Zcela zásadní věc pro pozorování medvědů, velryb a hor z bezpečné vzdálenosti.
• Sprej proti hmyzu a moskytiéra na hlavu: Aljašští komáři jsou legendární, hlavně ve vnitrozemí v červnu a červenci. Značky s vysokým obsahem DEET jsou nutností.
• Sprej na medvědy (Bear spray) zakoupíte až na místě v supermarketu nebo outdoorovém obchodě!

Kam dál: Cestování po Severní Americe

Pokud plánujete delší roadtrip nebo vás lákají další severské destinace, určitě se podívejte na naše články z Kanady. Z Aljašky se dá krásně přejet přes Yukon až do Britské Kolumbie a Alberty:

• Roadtrip po západu Kanady: Itinerář na 14–21 dní
• Průvodce národním parkem Banff
• Co vidět v národním parku Jasper

FAQ — Často kladené otázky o aljašském roadtripu

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících roadtrip na Aljašku. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Když jsme v roce 2017 s Lukášem brázdili Aljašku v rámci našeho velkého roadtripu, věděli jsme, že Kenai Fjords National Park prostě nesmíme vynechat. Dodnes si pamatuji to drcání na loďce, které bylo tak příšerné, že jsem se musela nahlas smát a pak naše utíkání zpět z kajaků, když průvodce uviděl medvěda plavajícího směrem k nám. Byl to zážitek na celý život a stál za každou korunu. 😅

Modravý ledovec Aialik Glacier před námi majestátně stál, a když se z něj s ohlušujícím rachotem odlomil obrovský kus ledu a zřítil se do oceánu, úplně jsme zapomněli na to, že necítíme prsty na nohou. Tento národní park je surový, divoký a neuvěřitelně fotogenický, a i když patří k těm nejmenším na Aljašce, zážitky z něj si budete pamatovat do konce života.

Pokud to teď čtete a přemýšlíte, jestli se ta zima na lodi vyplatí, věřte mi, že ano, vyplatí. Poradím vám, jakou plavbu vybrat, kde spát v Sewardu, co na sebe navléct a kolik celá tahle aljašská sranda vlastně stojí. 😉

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Hlavní základna: Vstupní branou do parku je přístavní městečko Seward, kam se pohodlně dostanete autem z Anchorage po malebné Seward Highway.
• Nejlepší zážitek: Celodenní plavba lodí (Kenai Fjords National Park cruise) směrem k ledovcům Aialik nebo Holgate. Uvidíte padající kusy ledu, velryby, papuchalky a lachtany.
• Dostupnost autem: Jediné místo v parku, kam se dá dojet po vlastní ose, je Exit Glacier. Můžete si k němu udělat krátkou procházku, ale připravte se na to, že ledovec neustále a velmi rychle taje.
• Pro turisty: Pokud máte fyzičku a nebojíte se převýšení, vyrazte na Harding Icefield Trail, což je jeden z nejkrásnějších a nejnáročnějších jednodenních treků na Aljašce.
• Praktická rada: Na loď si vezměte teplé vrstvy a léky proti mořské nemoci, protože vody v Gulf of Alaska umí být k žaludku velmi nemilosrdné. 😉

Kdy vyrazit do Kenai Fjords National Park a jak se tam dostat

Plánování cesty na Aljašku vyžaduje trochu toho strategického myšlení, protože turistická sezóna je tu velmi krátká a počasí si dělá, co chce. My jsme sem vyrazili v polovině července, což se nakonec ukázalo jako ideální volba, i když vás musím varovat, že ceny ubytování v tomto období sahají do astronomických výšin.

Jak se dostat do Sewardu a národního parku

Logistika je naštěstí jednodušší, než by se mohlo zdát. Většina lidí přiletí do Anchorage a odtud je to přímá, úžasně malebná cesta na jih po slavné dálnici Seward Highway. Tato cesta vám zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny čistého času, i když si troufám tvrdit, že to pojedete mnohem déle, protože budete neustále zastavovat na vyhlídkách a fotit tu dechberoucí krajinu. Městečko Seward leží na samém konci této dálnice a funguje jako hlavní přístav a brána do samotného národního parku. Z Anchorage se sem dostanete také vyhlídkovým vlakem Alaska Railroad, což je zážitek sám o sobě, i když samozřejmě o něco dražší než pronájem auta. Jakmile jste v Sewardu, k Exit Glacier dojedete autem za pár minut, ale do zbytku národního parku se dostanete už jen po vodě nebo hydroplánem.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu

Hlavní sezóna na Aljašce trvá od konce května do začátku září. Pokud chcete mít jistotu, že uvidíte velryby a že budou v provozu všechny lodní výlety, zamiřte sem v červenci nebo v srpnu. Musíte ale počítat s tím, že v těchto měsících sem míří obrovské výletní lodě, které vyplivnou do malého městečka tisíce turistů naráz. V květnu a září můžete zažít o něco klidnější atmosféru, ale riskujete horší povětrnostní podmínky na moři a některé restaurace nebo menší tour operátoři mohou mít už zavřeno.

Kde se ubytovat v Sewardu a kolik to stojí

Seward je poměrně malé město, ale protože je to jediný přístupový bod k parku, ceny ubytování tu v letní sezóně šplhají do nebes. Doporučuji rezervovat klidně půl roku dopředu, ty fajn hotely za rozumné peníze zmizí, než řeknete ledovec. Ubytování vás tu vyjde docela draho a průměrný slušný hotel v sezóně klidně stojí mezi 250 až 400 dolary (tedy zhruba 5 800 až 9 300 Kč) za noc pro dvě osoby.

Pokud hledáte prémiové ubytování a nevadí vám si trochu připlatit, skvělou volbou je Seward Windsong Lodge, která leží v klidném zalesněném prostředí přímo u odbočky na Exit Glacier Road. Máte to tak blízko k ledovci a zároveň jste kousek od centra. Další výbornou variantou je Harbor 360 Hotel, který se nachází přímo v přístavu, takže z okna pokoje můžete rovnou pozorovat kotvící lodě a máte to jen pár kroků k terminálům, odkud vyplouvají výlety.

Pro cestovatele se středním rozpočtem můžeme s Lukášem doporučit oblíbený Holiday Inn Express Seward nebo Best Western Plus, což jsou ty spolehlivé klasiky, kde žádné překvapení nečekejte, ale ani zklamání ne, a to se na Aljašce počítá. Pokud se snažíte ušetřit a hledáte levnější varianty, zkuste menší rodinné motely jako Murphy’s Alaskan Inn. Ti z vás, kteří cestují v obytném voze (RV), mají v Sewardu hned několik skvělých kempů, my doporučujeme zkusit štěstí ve Forest Acres nebo Seward City RV Park přímo u zálivu.

Kenai Fjords National Park: 12 míst, která navštívit, a co tu dělat

Národní park Kenai Fjords byl sice vyhlášen prezidentem Jimmym Carterem až v roce 1978 a plný status získal o dva roky později, ale ledové pole a ledovce, které ho tvoří, zde dřímou už od doby ledové. Pojďme se podívat na to nejlepší, co tato divoká krajina nabízí, od plaveb mezi krami až po drsné horské treky.

1. Plavba za ledovci: nutnost, kterou nesmíte vynechat

Asi nejčastějším důvodem, proč sem lidé jezdí, je ikonická „kenai fjords national park tour“ na lodi. V Seward Boat Harbor operuje hned několik společností, přičemž ty nejznámější jsou Major Marine Tours a Kenai Fjords Tours. Tyto katamarány vás vezmou daleko do zálivu, a to většinou na plavbu dlouhou šest až osm hodin. Cena za osobu se pohybuje okolo 200 až 300 dolarů (zhruba 4 600 až 7 000 Kč), což sice není málo, ale uvidíte neskutečné věci. Doporučuji si lístky koupit s velkým předstihem, zvlášť pokud jedete v červenci.

Z vlastní zkušenosti radím vybrat si menší plavidlo, i když ty velké dvoutrupé lodě nabízejí větší stabilitu pro slabší žaludky. Výhoda těch komornějších spočívá v tom, že se dokážou k útesům a zvířatům přiblížit mnohem těsněji. My jsme strávili většinu času přilepení na zábradlí na přídi, abychom měli ten nejlepší výhled, ačkoli na nás stříkala ledová voda. Navíc vás na palubě obvykle přivítá ranger z oficiálního návštěvnického centra národního parku, který do reproduktoru vypráví fascinující příběhy o všem, co kolem sebe vidíte.

2. Aialik Glacier a padající modrý led: podívaná, co bere dech

Zlatým hřebem každé delší plavby je zátoka Aialik Bay a její stejnojmenný ledovec, který je asi tím nejfotografovanějším místem v celém parku. Aialik Glacier je takzvaný „tidewater“ ledovec, což znamená, že končí přímo v oceánu. Právě zde máte obrovskou šanci vidět fenomén zvaný „calving“, kdy se obrovské bloky jasně modrého ledu s ohromným praskotem odlomí od stěny a zřítí se do vln. Víte, proč je ten led tak sytě modrý? Prý je to tím, jak ho tlak tisíciletí stlačí tak, že pohlcuje všechny barvy kromě modré, aspoň nám to tak vysvětloval průvodce a my jsme mu ochotně věřili, protože to vypadalo prostě magicky. Lodě tu většinou vypnou motory, vy stojíte na palubě, posloucháte to praskání a jen zíráte s otevřenou pusou.

Zvuk, který tenhle přírodní proces doprovází, se dá těžko k něčemu přirovnat. Nejdřív uslyšíte táhlé prasknutí, jako by někdo zlomil obří kmen stromu, a vzápětí se do vody s obrovským šplouchnutím zřítí kusy ledu o velikosti menšího auta. Pak jen zíráte, jak se směrem k vám šíří vlna.

3. Pozorování velryb a divokých zvířat: aljašské safari

Pokud jste nadšení do zvířat (a to my s Lukášem rozhodně jsme), Kenai Fjords vás absolutně dostane. A co se týče zvířat, to je kapitola sama pro sebe. Místní fauny tu je tolik, že jsme přestali počítat druhy někde u třetí velryby. Během naší plavby jsme v zálivu Resurrection Bay a okolí narazili na rodinku kosatek, viděli jsme z vody vyskakovat majestátní keporkaky a zasmáli jsme se nad baculatými tuleni, kteří se líně povalovali na ledových krách. Nechyběly ani mořské vydry ležící na znaku a skalní útesy, kde se tísnily davy roztomilých papuchalků s barevnými zobáčky. Nezapomeňte si vzít dobrý dalekohled nebo objektiv s pořádným zoomem.

Největší radost jsem měla z papuchalků, které jsem si přála už dlouho vidět, ale bylo tady i hodně kosatek. Kapitán nám vysvětlil, že se sem jezdí krmit, protože zdejší studené vody jsou plné živin. Když se zničehonic vynořila asi deset metrů od naší lodi hřbetní ploutev, zapomněla jsem na chvíli i dýchat.

4. Exit Glacier: symbol měnícího se klimatu

Tohle je jediný ledovec v celém parku, ke kterému můžete dojet po asfaltové silnici autem. Vede sem zhruba třináctikilometrová silnice přímo ze Sewardu a na jejím konci najdete fajn návštěvnické centrum. Úplně nejlepší na tom je snadno dostupná stezka Edge of Glacier Trail, která tvoří okruh dlouhý necelé tři kilometry a dovede vás téměř až k patě samotného ledovce. Je ale docela smutné a mrazivé sledovat cedulky podél cesty, které ukazují, kde všude ledovec v minulosti končil. Exit Glacier taje alarmující rychlostí zhruba patnácti metrů ročně, a právě proto ho v roce 2015 osobně navštívil i tehdejší prezident Barack Obama, aby upozornil na změny klimatu.

Až si budete stezku procházet, určitě si udělejte čas na to, abyste si přečetli všechny ty naučné panely. My jsme si cestou povídali s místním rangerem, který nám vyprávěl, jak ledovec ještě před pár desítkami let zasahoval až k místu, kde je dnes parkoviště. Je to hodně silný zážitek, který člověka tak trochu uzemní. Navíc celá ta procházka je nenáročná, takže ji zvládnou i rodiny s dětmi, a získáte při ní parádní fotky.

5. Harding Icefield Trail: trek pro ty nejodolnější

Pokud máte rádi výzvy a nestačí vám jen krátká procházka, připravte se na to nejlepší, co park nabízí pro opravdové horaly. Harding Icefield Trail začíná kousek od Exit Glacier a je to naprosto spektakulární, ale hodně drsný výšlap. Celá trasa měří asi třináct kilometrů tam a zpět, ale to nejtěžší na ní jsou vaše nohy, brutální převýšení se blíží tisíci metrům a rozhodně to pocítíte. Vyrazíte z hustého lesa a postupně se proderete přes alpinské louky až na samotný okraj nekonečného ledového pole. Zabere vám to zhruba šest až osm hodin a nezapomeňte, že na trase není voda ani toalety, zato je to běžné teritorium medvědů, takže bez bear spraye (spreje na medvědy) sem raději ani nechoďte.

Trasa sice nepatří mezi ty nejlehčí, ale každý ten vypocený litr vody stojí za to. Když se po hodinách stoupání konečně vyhoupnete na vrchol, otevře se před vámi doslova nekonečná bílá pláň, která se táhne, kam až oko dohlédne. Lukáš nahoře skákal nadšením, zatímco já jsem si musela na pět minut sednout na kámen a jen vydechovat. Vezměte si s sebou spoustu svačiny, horký čaj do termosky a hlavně foťák, protože výhledy dolů do údolí jsou prostě epické.

6. Připravte se na zimu a mořskou nemoc: upřímné varování

Tady si dovolím jedno velmi praktické varování z vlastní zkušenosti. Jakmile loď opustí chráněné vody zálivu a vyjede na otevřený oceán (Gulf of Alaska), začne to pořádně házet. A když říkám házet, myslím tím, že i otrlejším povahám může být hodně špatně. Pokud víte, že trpíte mořskou nemocí, určitě si vezměte prášky předem, nebo volte kratší plavby, které zůstávají jen v klidné zóně Resurrection Bay. A oblečení nepodceňujte. Mikroklima přímo u ledovce stáhne teplotu klidně blízko k nule, a když k tomu přidáte ostrý vítr, budete za tu huňatou zimní čepici, nepromokavou bundu a rukavice neskutečně rádi.

7. Historie a vznik národního parku: trochu kontextu

Možná vás bude zajímat i střípek z „kenai fjords national park history“. Ačkoliv zdejší úchvatná příroda formovaná tisíciletými ledovci existuje dlouho, oblast neměla dlouho žádnou federální ochranu. Až prezident Jimmy Carter na konci sedmdesátých let zakročil a vyhlásil toto území za národní památku, aby zamezil bezhlavému zabírání půdy. Dnes park chrání přes šest set tisíc akrů divočiny, do které, upřímně, lidská noha asi ani nechce, protože tam vedou maximálně medvědi. A to mu na přitažlivosti paradoxně přidává.

Zpočátku to tu prý nebylo vůbec jednoduché a o to, aby se tato oblast zachovala v původním stavu, se vedly poměrně ostré politické spory. Místní obyvatelé se báli, že přijdou o svá práva k lovu a rybolovu, takže hledání kompromisu trvalo roky. Dnes je to naštěstí skvěle fungující symbióza. Když procházíte kolem malých informačních cedulí, uvědomíte si, kolik úsilí museli lidé před námi vynaložit, abychom se touhle drsnou krásou mohli kochat i my.

8. Alaska SeaLife Center: když nevyjde počasí

Pokud by vám na Aljašce náhodou nepřálo počasí (což se stává asi tak v padesáti procentech případů), schovejte se do Alaska SeaLife Center přímo v Sewardu. Není to jen obyčejné akvárium, ale především jediné stálé rehabilitační centrum pro mořské savce na celé Aljašce. Uvidíte tu obrovské nádrže s lachtany a hravými vydrami, které zachraňují z divoké přírody. Vstupné pro dospělého stojí okolo třiceti dolarů a pro rodiny s dětmi je to naprosto fantastická aktivita na propršené odpoledne.

Pro nás to byla skvělá zastávka během jednoho obzvlášť upršeného rána. Mají tam expozice, které jsou neskutečně interaktivní a dozvíte se spoustu zajímavostí o záchraně zraněných papuchalků nebo malých lachtanů, kteří ztratili maminku. Dokonce si tam můžete prohlédnout, jak probíhá krmení a veterinární péče. Pro aktuální otevírací dobu se raději mrkněte na oficiální web Alaska SeaLife Center, protože mimo letní sezónu mívají občas zavřeno.

9. Extrémní závod Mt. Marathon: šílenství, které musíte vidět

Přímo nad Sewardem se tyčí ostrá hora Mt. Marathon, která je dějištěm jednoho z nejextrémnějších a nejnebezpečnějších horských závodů na světě. Koná se tu vždy na americký Den nezávislosti (4. července) a běžci při něm na necelém kilometru a půl překonávají naprosto šílené převýšení devíti set metrů přes bahno a břidlici. Je to naprostý extrém. Vy si samozřejmě můžete horu vyšlápnout v klidu svým vlastním tempem během běžného letního dne, ale i tak počítejte s tím, že se u toho pořádně zapotíte.

My jsme bohužel čtvrtého července v Sewardu nebyli, ale z videí a vyprávění místních to musí být naprostý masakr. Běžci se tam drápou nahoru po strmé skále často po čtyřech a dolů se prakticky jen kontrolovaně kloužou sutí a blátem. Pokud si tam vyrazíte mimo závod, jděte na to s rozmyslem a vezměte si pevné turistické boty. Nahoru vedou dvě trasy, přičemž ta běžecká je strmější a nebezpečnější, zatímco ta „turistická“ kličkuje lesem a je mnohem příjemnější na kolena.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Sewardu

6 ubytování — campingy, hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Seward Windsong Lodge

Prémiové ubytování v klidném zalesněném prostředí přímo u odbočky na Exit Glacier Road. Blízko k ledovci a zároveň kousek od centra Sewardu.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Harbor 360 Hotel

Nachází se přímo v přístavu Sewardu, z okna pokoje můžete pozorovat kotvící lodě a máte jen pár kroků k terminálům, odkud vyplouvají výlety.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Holiday Inn Express Seward

Spolehlivá klasika pro cestovatele se středním rozpočtem. Žádné překvapení, ale ani zklamání.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Best Western Plus

Další spolehlivá volba pro cestovatele se středním rozpočtem v Sewardu. Standardní kvalita bez překvapení.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Pension

Murphy’s Alaskan Inn

Menší rodinný motel pro cestovatele hledající levnější variantu ubytování v Sewardu.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost ⛺ Camping

Forest Acres

Kemp pro cestovatele v obytném voze (RV) v Sewardu. Jedna ze skvělých možností pro kempování.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost

10. Lowell Point a Caines Head: únik před davy

Seward je v hlavní sezóně narvaný k prasknutí, protože výletní lodě z Kanady sem přivážejí davy lidí. Pokud si chcete od toho bzukotu trochu odpočinout, popojeďte autem pár minut za město do oblasti Lowell Point. Najdete tu krásné a mnohem klidnější pláže z černého písku a úžasné pobřežní stezky v Caines Head State Park, kde se můžete v klidu projít, sbírat mušle a pozorovat záliv, aniž byste se museli vyhýbat stovkám turistů s fotoaparáty.

11. Seward Boat Harbor: srdce rybářského života

Projděte se po dřevěných molech přístavu Seward Boat Harbor, který je pulzujícím srdcem celého městečka. Ráno tu můžete sledovat, jak se malé rybářské bárky připravují na odjezd, a odpoledne zase pozorovat, jak místní profíci i nadšení turisté vykládají své gigantické úlovky. Stála jsem u toho s Lukášem jako přikovaná a sledovala, jak jeden z rybářů vyfiletuje halibuta velikosti mě za méně než dvě minuty. Vonělo to solí a rybami a bylo to naprosto nádherné, i když tedy ne pro citlivé nosy. 😅

Kromě rybářů tu najdete i spoustu kavárniček a malých obchůdků se suvenýry. My jsme tam každé ráno chodili na čerstvou kávu a pozorovali ten ranní shon, kdy se lodě jedna po druhé vydávají na moře. Je to skvělé místo, kde se dá nasát ta pravá atmosféra městečka, a navíc si odtud můžete vybrat nějakou tu drobnou vzpomínku domů, kterou pro vás vyrobili přímo místní umělci.

12. Fotografie z národního parku: jak na ty nejlepší úlovky

Pokud chcete domů přivézt fotky, které skutečně vystihnou tu atmosféru, doporučuji vsadit na menší lodičky. My měli štěstí na menší operátory, jako je Seward Ocean Excursions, kteří na palubu berou třeba jen šest lidí, což vám umožní dostat se blíž a fotit bez cizích hlav v záběru. Ideální světlo v hlubokých fjordech bývá obvykle mezi devátou ráno a třetí hodinou odpolední, kdy slunce dokáže prosvítit mlhu a stíny hor nejsou tak dlouhé.

Pokud nejste profesionální fotografové, rozhodně se nestresujte tím, že musíte všechno nafotit. Ten nejkrásnější záběr ledovce, který se řítí do vody, si nakonec stejně uložíte hlavně do vlastní paměti. I tak si ale nezapomeňte vzít náhradní baterku a dostatečně velkou paměťovou kartu, protože budete cvakat jedno zvíře za druhým. Když máte štěstí na menší operátory jako Seward Ocean Excursions, kapitán vám vždycky rád poradí, odkud to bude na fotce vypadat úplně nejlépe.

Kde se dobře najíst v Sewardu (a co ochutnat)

Po celodenním mrznutí na lodi nebo náročném výšlapu k ledovci budete mít zaručeně obrovský hlad. Aljaška je rájem pro milovníky mořských plodů a Seward v tomto ohledu rozhodně nezklame. Základem všech jídelních lístků je čerstvě chycený losos, vynikající bílé maso z halibuta nebo populární rockfish.

Zřejmě nejkrásnější výhled na přístav a skvělé jídlo nabízí Ray’s Waterfront, i když tu zaplatíte trošku vyšší přirážku za výhled na kotvící flotilu. Podobně je na tom sousední podnik Chinook’s, kde dělají fantastické rybí speciality. Naprostým unikátem je tradiční restaurace Apollo, která nabízí kouzelnou službu „ocean-to-table“ (z oceánu přímo na stůl). Funguje to tak, že pokud si ráno na lodi chytíte vlastní rybu, přinesete jim ji a kuchaři vám z vašeho úlovku připraví naprostou delikatesu, u které se budete oblizovat ještě druhý den.

Pro rodiny s dětmi můžu doporučit prostornou restauraci Highliner Restaurant nebo velmi příjemný Resurrection Roadhouse, který se nachází trochu dál od centra směrem k ledovci a večer z něj bývají krásné pohledy na údolí řeky v zapadajícím slunci.

Pokud ale hledáte naprosto syrovou, autentickou a nefalšovanou aljašskou atmosféru bez pozlátka, musíte zajít do pravých místních „dive barů“ jako je Tony’s Bar nebo Yukon Bar. Jsou to přesně ta místa, kde se po večerech scházejí u levného piva unavení rybáři, hudba tam hraje trochu moc nahlas, ale zažijete tam ten nejupřímnější kus Aljašky. A jestli cestujete na rozpočet a hledáte obrovské porce za slušný peníz, zkuste útulné Sourdough Cafe.

Kam dál na Aljašce

Pokud plánujete širší roadtrip, určitě se mrkněte i na naše další články z této úžasné země, které jsme z naší cesty sepsali:

• Co vidět v Anchorage, Aljaška: 15 tipů
• Wrangell-St. Elias a Matanuska Glacier: Průvodce po ledovcích a divočině
• Co dělat v Homer, Aljaška: Tipy na hlavní město lovu halibutů
• Seward, Aljaška: Průvodce městem

Tipy a triky na závěr cesty

Když se na Aljašku balíte, zjistíte, že jedna bunda nikdy nestačí a že plánování s předstihem tu má cenu zlata. Abyste nebyli zaskočeni, připravila jsem pro vás shrnutí toho nejdůležitějšího, co byste měli vyřešit, než na cestu vyrazíte.

S Lukášem jsme během našeho roadtripu udělali spoustu chyb, ze kterých jsme se ale poučili. Tady jsou naše nejlepší a ověřené praktické rady, které vám ušetří čas, peníze i spoustu stresu na místě.

Co si zabalit

Aljaška neodpouští chyby ve vybavení, takže základem je vrstvení od funkčního termoprádla až po pořádnou nepromokavou bundu a čepici, a to i v červenci. Na náročnější treky si přibalte pevné boty a sprej na medvědy, bez kterého vás ranger u Harding Icefield prostě nepustí.

Kde sehnat letenky

Na Aljašku se většinou létá do Anchorage s přestupem v USA nebo v Evropě. Levné letenky hledejte na Kiwi — je to náš oblíbený portál, kde často narazíme na velmi dobré ceny.

Půjčení auta

Bez auta jste na Aljašce ztracení (s výjimkou vlaků, které vás nedovezou všude). S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, a doporučujeme si auto zabookovat opravdu měsíce dopředu.

Rezervace ubytování

Místa jako Seward jsou malá a v létě narvaná k prasknutí. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, doporučujeme hledat s velkým předstihem a ideálně brát pokoje s možností bezplatného storna.

Nezapomeňte na pojištění

Aljaška je divoká a americké zdravotnictví vás může zruinovat dřív, než řeknete borůvka. Na kratší cesty volíme AXA (nabízí 50 % slevu) a na delší cesty nebo při plánování extrémnějších treků saháme po spolehlivém pojištění SafetyWing.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

FAQ — Často kladené otázky o Kenai Fjords National Park

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících cestu do Kenai Fjords. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Když jsme v roce 2017 s Lukášem brázdili Aljašku v našem starém campervanu Chiquita a mířili na jih do města Homer, netušila jsem, že to bude patřit k mým naprosto nejoblíbenějším zážitkům vůbec. Asfalt dálnice Sterling Highway nekompromisně končí po více než třech stech kilometrech dlouhé jízdy z Anchorage, kde už prostě dál není nic, jen hluboký oceán. Vy se najednou ocitnete na místě, kterému se naprosto poprávu přezdívá Konec silnice (End of the road).

Tady leží Homer, Aljaška. Je to městečko s přibližně pět a půl tisíci obyvateli, které si už roky hrdě nese trochu bláznivou přezdívku kosmická vesnička u moře. Jakmile sem dojedete, vylezete z vyhřátého auta a nasajete první plný lok vlhkého slaného vzduchu, okamžitě pochopíte proč. ☺️ Místní komunita je totiž takový neskutečný a barevný mix drsných námořníků, vousatých rybářů, nadšených umělců a starých hippies, kteří sem kdysi přijeli na jednu krátkou letní sezónu a už se prostě nikdy nedokázali sbalit a vrátit do civilizace. Lidé se tu na vás usmívají na ulici a všude cítíte takový zvláštní, uklidňující pomalý rytmus.

Zatímco zaparkujete auto u pláže a vylezete ven do chladného severského vánku, na obzoru severního břehu zálivu Kachemak Bay se před vámi otevře tak úchvatná scenérie, že pravděpodobně na malou chvíli zapomenete zavřít pusu. Horizontu tu s naprostou suverenitou dominují majestátní, ledem a třpytivým sněhem pokryté vrcholky pohoří Kenai Mountains. V dálce na vás jako spící obři dohlížejí aktivní sopky Mount Iliamna a Mount Redoubt, a občas si dokonce můžete všimnout, jak se nad jedním z kráterů líně převaluje slabý obláček kouře. Homer má zkrátka atmosféru, kterou jen tak někde ve světě nezažijete, a ačkoliv je to vlastně ve své podstatě malá rybářská osada, dokážete tu s obrovským přehledem strávit několik dnů, nebo i týdnů naplněných objevováním divoké přírody.

Společně se podíváme do hloubky na to, jak z vaší návštěvy onoho proslulého Halibutího hlavního města světa vyždímat naprosté maximum, a to hezky krok za krokem.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší čas k návštěvě: Červen až srpen, kdy vrcholí tah majestátních lososů, teploty se bez problémů pohybují kolem 15 stupňů a fungují všechna místní vodní taxi i výletní lodě.
• Hlavní atrakce: Homer Spit (dlouhý štěrkový poloostrov posetý barevnými obchůdky a přístavem), Kachemak Bay State Park a nádherný ledovec Grewingk.
• To, z čeho vám fakt spadne brada: Výlet do divočiny na pozorování obřích medvědů (odlétá se přímo z Homeru do proslulého národního parku Katmai) nebo celodenní charterový rybolov platýsů.
• Nejikoničtější hospoda: Salty Dawg Saloon, původní dřevěný srub posetý mnoha tisíci přibitými dolarovkami, kde se prostě s přáteli musíte zastavit na jedno večerní pivo.
• Doprava: Do Homeru vede jediná přístupová silnice (Sterling Highway z Anchorage), půjčení auta přes DiscoverCars.com doporučujeme z vlastní zkušenosti řešit dlouhé měsíce dopředu.

Kdy vyrazit do Homeru a jak se sem dostat

Pokud plánujete vysněnou cestu na Aljašku, pravděpodobně už tušíte, že turistická sezóna je tu extrémně krátká a nekompromisní vůči jakýmkoliv chybám v plánování. Aljaška se v podstatě otevírá turistům až na konci května a už někdy v polovině září se zase nekompromisně ukládá k hlubokému zimnímu spánku, takže vaše časové okno pro návštěvu není zrovna veliké. My jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži, když jsme jednou chtěli něco na poslední chvíli změnit a narazili jsme na zavřené brány parků a odtažená mola.

Nejlepší měsíce pro návštěvu

Klimatické a faunové okno na nádherném poloostrově Kenai trvá zhruba od poloviny května do poloviny září. Pokud vyrazíte v květnu, obrovskou výhodou jsou o něco nižší ceny ubytování a znatelně menší davy turistů s fotoaparáty, nicméně musíte prostě počítat s tím, že spousta zvířat se teprve líně stahuje do zátok a operátoři výletních lodí pomalu a opatrně spouštějí své flotily na vodu. Je to ale úžasná doba, kdy začíná ten vytoužený tah slavných lososů čavyča (King Salmon), takže břehy řek už obklopují první nadšení rybáři a všude voní blížící se léto.

Červen a červenec jsou absolutní vrchol. My jsme to na vlastní kůži zažili v červenci, kdy teploty šplhaly na příjemných 15 až 18 stupňů, řeky prostě vřely pod náporem lososů a my jsme se každé ráno nemohli přestat divit, jak je tohle celé vůbec reálné. Slunce tu navíc v červnu zapadá až hluboko po půlnoci, takže máte pocit, že dny nemají konce a vaše energie se násobí s každou hodinou venku. Ubytování a lodě mívají v tuto dobu už dávno vyprodáno, takže s rezervacemi opravdu neotálejte.

Srpen je pak fantastický měsíc na pozorování skákajících velryb a obdivování hnízdících ptáků na útesech, ale teploty už začínají pomalu klesat k deseti stupňům a viditelně roste šance na typické severské mrholení a srážky. V polovině září pak sezóna tvrdě a bez výčitek končí, a většina vodních taxi definitivně vytahuje své kotvy na břeh a místní se začínají připravovat na dlouhé měsíce sněhu a tmy.

Jak se dostat na Konec silnice

Drtivá většina cestovatelů letí nejprve do města Anchorage (levné letenky pravidelně hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál, kde často narazíme na skvělé akční ceny) a tam si hned na letišti půjčí auto nebo vysněný obytňák. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které s oblibou využíváme všude po světě po našich cestách. Na Aljašce to pak platí dvojnásob, protože poptávka po jakýchkoliv pronajímatelných vozech v létě obrovsky a bláznivě převyšuje dostupnou nabídku, takže se vám bez rezervace snadno může stát, že z letiště odejdete pěšky.

Z letiště v Anchorage vás čeká zhruba 350 kilometrů dlouhá jízda, která čistého času zabere čtyři až pět hodin, ale reálně na ní strávíte klidně i celý jeden den. Zvláště poprvé. Cesta vede přes naprosto dechberoucí majestátní hory, podél dramatické zátoky Turnagain Arm (kde jsme s Lukášem strávili dobrou hodinu jen tím, že jsme z auta v ledovém větru zkoušeli pozorovat bílé velryby běluhy) a nakonec pohodlně po Sterling Highway. Tato silnice se malebně kroutí podél divokých lososích řek, projíždí temně zelenými lesy a nabízí tolik lákavých míst k zastavení s foťákem, až vás nakonec vyplivne přímo na větrném břehu zálivu Kachemak Bay v Homeru.

Kde se ubytovat v Homeru a kolik to stojí

Aljaška od nepaměti patří k nejdražším státům v USA a v její krátké nabité letní sezóně to pocítíte v peněžence na každém jednotlivém kroku. My jsme sice s naším přísným denním limitem 50 USD pro oba spali celou dobu v naší dodávce Chiquitě, ale pokud hledáte pevnou střechu nad hlavou, možností je spousta. Můžete si vybrat, jestli chcete bydlet přímo ve městě na stabilní pevnině blízko všech obchodů, nebo si trochu připlatíte za naprosto jedinečnou atmosféru na ikonickém úzkém poloostrově Homer Spit, kde budete mít rozbouřený oceán a houpající se rybářské lodě rovnou pod okny.

Pro nízkorozpočtové cestovatele je skvělou volbou Driftwood Inn Homer, který nabízí útulné pokoje i kempovací místa blízko pláže Bishop’s Beach. Zlatou střední cestou s dobrým poměrem ceny a kvality je Best Western Bidarka Inn Homer, ležící nedaleko centra a letiště. A pokud si chcete dopřát opravdový luxus s tím nejlepším výhledem na oceán přímo na samotné špičce poloostrova, určitě zvolte Land’s End Resort Homer Spit.

Ceny vašeho pobytu se samozřejmě hodně odvíjejí i od toho, jak se během něj stravujete a jak moc si užíváte místní restaurace. Pokud zvolíte kempování v pronajatém obytném autě (což je mimochodem u všech cestovatelů asi ten nejtypičtější aljašský způsob cestování a cítíte se při něm hrozně svobodně), ušetříte obrovské peníze za ubytování pod pevnou střechou. Nezapomeňte si ale svá místa v lepších RV parcích na Homer Spit rezervovat klidně i půl roku předem, protože ty nejlepší parcely s výhledem na pláž mizí rychlostí blesku a trávit noc natlačení u prašné cesty váš zážitek trochu pokazí.

Homer, Aljaška: 12 tipů, co vidět a dělat

Upřímně, když jsem ten seznam sestavovala, měla jsem problém ho zkrátit na dvanáct. Homer toho totiž nabízí víc, než by málokdo čekal od osady, kde asfalt prostě skončí. Ale tady jsou věci, které bychom s Lukášem udělali znovu bez jediného zaváhání. Pokud nechcete všechny výlety zařizovat složitě sami až na místě v infocentru a riskovat u toho, že bude beznadějně vyprodáno, mrkněte níže na ty nejlépe hodnocené dostupné aktivity, které si můžete s dostatečným předstihem online zarezervovat.

1. Homer Spit: srdce celého městečka

Geologickou i komerční osou celého tohohle fascinujícího města je bez jakýchkoliv pochyb slavný Homer Spit. Představte si úzký štěrkový val, který vybíhá jako dlouhý tenký prst více než 7 kilometrů hluboko do modrého oceánu krásného zálivu Kachemak. Celý tento útvar vznikl už před zhruba patnácti tisíci lety jako přirozená moréna ustupujícího ledovce, ale dnes je to absolutně tepající srdce místního rybářského turismu, kde to žije neuvěřitelnou energií od brzkého mlhavého rána až do pozdní chladné noci.

Najdete tu po obou stranách naprosto všechno, co ke správnému aljašskému dobrodružství potřebujete mít po ruce. Dlouhé dřevěné chodníky všude lemují roztomilé obchůdky se suvenýry, prodejny profi rybářského vybavení, i hlučné restaurace, ze kterých na dálku voní čerstvě smažené ryby s křupavými hranolky, a samozřejmě ten obrovský překypující přístav plný nejrůznějších lodí. Všude na vás křičí drzí rackové a občas se musíte vyhýbat mužům v gumákách, kteří tahají vozíky s ledem.

Spit si v sobě ale nese i dost děsivou a dramatickou minulost, protože během masivního ničivého zemětřesení v roce 1964 zde velká část pevniny nečekaně klesla o několik metrů a spousta historických budov musela být místní komunitou složitě zachraňována a na kůlech přesouvána z dosahu přílivu. Dnes se tu můžete úplně v klidu procházet s horkou kávou v jedné ruce, pozorovat mořské vydry mezi vlnami a zhluboka nasávat ten nefalšovaný ostrý námořnický vzduch.

2. Lov pacifických platýsů (Halibutů)

Homer si mezi rybáři drží oficiální a nutno dodat, že po všech stránkách naprosto zasloužený titul Halibut Fishing Capital of the World, tedy obávané Hlavní město lovu platýsů na celém širém světě. Jakmile se jen trochu projdete po dřevěných molech přístavu, uvidíte, že vášnivý sportovní rybolov tu naprosto a bez diskuzí diktuje tempo i atmosféru celého léta. Každý den sem míří stovky nadšenců v pogumovaných oblecích pro obří trofejní pacifické platýsy, jejichž váha tu běžně přesahuje i sto kilogramů. Když se pak odpoledne tyhle obrovské ryby věší na váhu, je to pohled, který vám opravdu vyrazí dech.

Pokud si chcete tento mokrý, voňavý a poměrně drsný zážitek dopřát, připravte si na to docela napěchovanou peněženku, protože ceny charterových lodí obrovskou letní poptávku velmi rychle a sebevědomě reflektují. Půldenní až vyčerpávající celodenní výlety na houpavé a rozbouřené moře s profesionálním průvodcem dnes vyjdou zhruba na 400 až 550 USD za jednu osobu. Na oplátku ale dostanete od posádky kompletní servis, zapůjčení veškerého silného vybavení a docela velkou šanci, že si večer na grilu upečete vlastní úlovek.

3. Dejte si pivo v Salty Dawg Saloon

Po jakémkoliv úspěšném lovu velkých ryb, po náročném odpoledním treku horami nebo prostě jen tak ze zvědavosti či letního rozmaru musí každý dospělý návštěvník Homeru alespoň na skok zakotvit v Salty Dawg Saloon. Tento původní, poněkud ošlehaný malý dřevěný srub z roku 1897, ke kterému je pro jistotu z boku přistavěný nepřehlédnutelný maják, sloužil v minulosti postupně jako pošta, maličká železniční stanice i docela obyčejný smíšený obchod. Až později v padesátých letech minulého století ho místní partička nadšenců přeměnila na tuhle unikátní hospodu. Po zmíněném ničivém zemětřesení ho dokonce museli celý přesunout o kousek vedle na jeho současné místo přímo na pevném okraji Spitu.

Když do zšeřelého prostoru Salty Dawg Saloon přes vrzající dveře vejdete, asi chvíli vůbec nebudete vědět, kam se máte dívat dřív. Interiér je totiž od podlahy až nahoru tvořený desítkami tisíc popsaných a různě podepsaných dolarových bankovek, které jsou po celá desetiletí zběsile přibité na všech stěnách, sloupech a vlastně visí i v neuvěřitelných trsech na celém nízkém stropě. Visí tu záchranné kruhy, cizí podprsenky, nášivky z uniforem a dýchá na vás pach rozlitého piva smíchaný s kouřem z kamen.

Jídlo tu na lístku sice raději vůbec nehledejte (dojděte si na něj někam jinam hned vedle), ale dát si tu poctivé ledové točené pivo nebo jejich vyhlášenou limonádu, dlouze pak hledat aspoň kousek volného dřeva, připíchnout tam na zeď svou vlastní zmuchlanou jednodolarovku s pečlivě napsaným českým vzkazem a povídat si u toho s hlučnými místními námořníky, to je prostě takový krásný aljašský rituál, který nemůžete vynechat. 😅

4. Kachemak Bay State Park: Divočina bez silnic

Přímo naproti rušnému Homeru, jen kousek přes tu třpytivou chladnou hladinu zálivu, leží jako zapomenutý svět neuvěřitelných 400 000 akrů rozeklaných hor, hustých pralesů a divokých kamenitých pláží, které jsou naštěstí pečlivě chráněné v rámci krásného Kachemak Bay State Park. Je to mimochodem vůbec první státní park, který byl na celé Aljašce tehdy v roce 1971 oficiálně vyhlášen, a má to jeden obrovský háček, který ho dělá tak naprosto speciálním: nevede do něj ani jeden jediný metr asfaltové silnice.

Prakticky to znamená, že se tam jako běžný turista dostanete výhradně s pomocí komerčních vodních taxi, která každé ráno odjíždějí rovnou z přístavu na Homer Spitu. My jsme využívali místní flotily, které vás ochotně naloží do poněkud malé, ale velmi robustní lodičky z hliníku. Za zhruba dvacet až třicet minut poskakující plavby přes vlny vás ostřílený kapitán vysadí na pláži přímo v nedotčené divočině. Během jízdy navíc máte obrovskou šanci vidět velryby odfukující vzduch do výšky nebo všudypřítomné zvědavé mořské vydry.

Za zpáteční jízdenku přes hluboký záliv zaplatíte sice necelých 100 USD na osobu (což zahrnuje i ten malý vstupní poplatek do parku), ale ta výjimečná možnost ocitnout se najednou naprosto o samotě uprostřed severské přírody bez signálu a bez davů lidí za ty peníze rozhodně stojí. Nezapomeňte si ale s kapitánem opravdu pečlivě a jasně domluvit ten přesný odpolední čas, kdy vás má na tom stejném místě zase vyzvednout, protože strávit tam noc bez pořádného vybavení by asi nikdo nechtěl.

5. Túra k jezeru Grewingk Glacier Lake

Když už si s radostí zaplatíte vodní taxi přes oceán do zmíněného státního parku, rozhodně se od kapitána nechte rovnou vysadit u samotného začátku značené stezky Grewingk Glacier Lake Trail. Tahle konkrétní trasa patří podle mě k naprostým klenotům a je opravdu skvělá i v tom vzácném případě, že nejste zrovna zkušení horalové v super drahých botách. Její výškové převýšení je tu opravdu zanedbatelné a stezka měří od pláže necelých pět kilometrů jen jedním směrem, takže ji s trochou dobré vůle bez větších problémů zvládnou i rodiny s menšími dětmi.

První polovina vašeho treku vás pomalu provede nádherným, temně zeleným a tichým boreálním pralesem, který je plný obřích popadaných topolů a těch klasických jehličnatých smrků sitka. Tyhle prastaré stromy jsou ze všech stran obalené hustým zeleným mechem jako z nějaké vymyšlené pohádky o dinosaurech. Občas máte pocit, že na vás zpoza kapradí něco vykoukne. S Lukášem jsme tu celou dobu naschvál dělali obrovský hluk a pořád jsme nahlas pokřikovali naše zavedené „Hej méďo“, protože viditelnost přes ty natlačené stromy často neexistovala vůbec žádná a potkat tu grizzlyho je víc než běžné.

Následně po nějaké době stezka konečně ústí u šedivé morény a před vámi se úplně najednou a bez varování otevře dechberoucí chladný pohled na obří ledovcové jezero Grewingk Glacier Lake. Přímo tam blízko na hladině plavou obrovské, zářivě tyrkysově modré ledové kry, které se s dunivým zvukem neustále odlamují z masivu starého ledovce kdesi v dálce.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Homeru na Aljašce

4 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Driftwood Inn Homer

Útulné pokoje i kempovací místa blízko pláže Bishop’s Beach, skvělá volba pro nízkorozpočtové cestovatele.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Best Western Bidarka Inn Homer

Zlatá střední cesta s dobrým poměrem ceny a kvality, ležící nedaleko centra a letiště.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost ⭐ Luxury

Land’s End Resort Homer Spit

Opravdový luxus s nejlepším výhledem na oceán přímo na samotné špičce poloostrova Homer Spit.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Homeru na Aljašce

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Homeru na Aljašce a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

6. Odpočívejte na Bishop’s Beach

Zatímco ten zmíněný komerční Homer Spit je skoro pořád plný spěchajících turistů a hlučných rybářů, oblázková pláž Bishop’s Beach nabízí všem mnohem klidnější útočiště na té naprosto opačné straně města u starého centra. Zvlášť při pravidelném letním odlivu je to naprosto ohromující a tiché magické místo. Pěnící oceán v tu chvíli bez problému ustoupí stovky a stovky metrů daleko od břehu do dálky a odhalí obrovskou fascinující plochu plnou malých prohlubní, jezírek a slaných louží.

Těmto drobným nádržkám se říká tide pools a ve všech se to jen hemží miniaturním zajímavým mořským životem. Uvidíte fialové hvězdice plazící se po kamenech, miniaturní kraby, oranžové sasanky a spoustu zvláštních mořských řas, které po odlivu zůstanou ležet na oblázcích. Místní obyvatelé sem velmi rádi a často chodí venčit svoje unavené psy, po večerech pálit malé ohně z toho krásně vyběleného a oceánem vyplaveného dřeva, nebo prostě jen tak osamoceně hledat blyštivé acháty a další poklady, které jim tam oceán přes noc sám milosrdně přinese a zanechá.

7. Udělejte si radost v Salmon Sisters

Pokud zrovna patříte k těm typickým cestovatelkám, které si z každé delší dovolené rády vždycky přivezou domů něco vážně hezkého, kvalitního, praktického a taky naprosto lokálního, pak se určitě během procházky zastavte v tom nádherně voňavém obchůdku Salmon Sisters. Tuhle mladou značku založily před několika lety dvě nadšené skutečné sestry pocházející přímo z tvrdé aljašské rybářské rodiny. Během pouhých pár let vytrvalosti z ní pak naprosto nečekaně vybudovaly obrovský komerční hit, který dnes nosí hrdě celá Aljaška.

Najdete u nich v obchůdku ty nejnádhernější kousky oblečení s motivy vln a ryb, velmi kvalitní pevné gumáky do mokrého podnebí a hromadu různých doplňků, které jsou všechny do jednoho s láskou inspirované tím extrémně drsným každodenním životem na širém moři a tou divokou aljašskou přírodou okolo. Tím, že si tu něco koupíte, jdou peníze přímo k lidem, kteří tu žijí a pracují, a to je mi osobně mnohem příjemnější než nakupovat suvenýry v bezejmenném krámu na Spitu.

8. Kayakování s velrybami a vydrami

Pokud jste vy i vaši parťáci alespoň trochu odvážní, nebojíte se hluboké vody a jste i dostatečně otužilí (voda v celém hlubokém zálivu Kachemak Bay má i uprostřed léta k nějakému příjemnému osvěžujícímu koupání opravdu hodně daleko a pád do ní by byl dost vážný problém), rozhodně si aspoň na půl dne pronajměte dvoumístný mořský kajak s nějakým zkušeným místním průvodcem.

Různí větší lokální operátoři, jako je třeba známý Mako’s Water Taxi, vás dokážou i se žlutými plastovými kajaky naložit na palubu a odvézt do těch odlehlejších, tichých a hlavně před větrem chráněnějších zátok, jakou je třeba nádherná Tutka Bay nebo klidnější Peterson Bay. Tam jsou povětrnostní podmínky a celkové vlny pro nezkušené pádlování o poznání mnohem přívětivější než na tom zrádném otevřeném moři v hlavním zálivu.

Pohled na aljašskou přírodu z hladiny oceánu je zkrátka úplně jiná dimenze: kolem kajaku se budou zvědavě vynořovat roztomilé mořské vydry s mláďaty na břiše a při troše štěstí v dálce uslyšíte odfukovat velryby, takže jen nezapomeňte na pořádné nepromokavé oblečení ve vrstvách, protože od ledovců tu táhne opravdu studený vítr.

Vydat se takhle na vodu znamená bojovat občas chvíli s obavou z nechtěného převrácení a taky s tím, jak je vlastně hrozně namáhavé a těžké se narvat do té těsné zapůjčené suché kombinézy (tzv. dry suit). Výsledek ale tvoří absolutní ticho přírody rušené jen rytmickým zvukem vašeho střídavého pádlování ve vodě. A ten obrovský respekt k oceánu, který na té tenké vrstvě laminátu pocítíte, si pak se sebou ponesete ještě opravdu hodně dlouho.

9. Zastávka v Cooper Landing a šílenství na Russian River

Tento malý praktický tip sice neleží svou polohou úplně přímo v městečku Homer, ale jelikož jím během své dlouhé cesty po dálnici Sterling Highway tak či tak naprosto jistě autem projedete, nesmím ho prostě v tomto průvodci vůbec vynechat. Rozlehlá kopcovitá oblast známá jako Cooper Landing, která se rozprostírá přímo na obřím tyrkysovém soutoku překrásných řek Kenai River a Russian River, je každoročně absolutním hlučným epicentrem další vlny typického aljašského šílenství, kterým je hromadný sportovní lov mrštných lososů nerka (tzv. Sockeye Salmon).

Zvlášť na horkém přelomu července a srpna sem míří obrovské statisícové tahy těchto krásně červeně zbarvených silných ryb, které hromadně a naprosto odhodlaně putují z hlubokého oceánu stovky kilometrů nahoru po divokém proudu, aby se na mělkých štěrkových místech vytřely a následně bohužel hned zemřely. Je to ohromující a docela smutný přírodní cyklus. Zastavte na obřím odstavném parkovišti u sjezdu a běžte se aspoň na deset minut podívat přímo k řece, kde uvidíte stovky rybářů natěsnaných rameno na rameni v ledové vodě, což místní vtipně a naprosto trefně nazývají combat fishing.

10. Navštivte starou zlatokopeckou vesnici Hope

Když už takhle unavení pojedete s obytňákem po tom krásném poloostrově Kenai pořád víc a víc směrem na jih rovnou dolů do přístavního Homeru, udělejte si s rodinou malou krátkou odbočku do docela ztracené, ale úžasné historické vesničky jménem Hope. Založili ji velmi optimističtí a chudí nadšení zlatokopové už kdysi dávno v roce 1896 v době, kdy byla Aljaška uprostřed své největší divoké zlaté horečky. Tahle osada si dodnes díky svému absolutnímu odříznutí od velkého světa zachovala neuvěřitelně romantický a silně autentický starodávný ráz dřevěných srubů, ve kterém momentálně podle čísel žije celoročně a trvale jen asi 160 houževnatých obyvatel s generátory.

11. Pozorování medvědů: Let z Homeru do Katmai

Jestli je jedna jediná věc, kterou si myslím, že by měl na Aljašce aspoň jednou zažít absolutně každý jeden návštěvník (tedy aspoň pokud mu to jeho napnutý rozpočet po všech nákladech na ubytování alespoň trochu dovolí), je to ten bláznivý a úchvatný celodenní výlet malým lehkým hydroplánem za pozorováním stovek divokých medvědů hnědých v jejich naprosto přirozeném prostředí v říčních údolích. A právě zmíněný Homer je k tomu díky své dokonalé poloze naprosto tím ideálním startovním bodem, odkud různé lokální letecké společnosti, jako je třeba rodinná Smokebay Air, vypravují za dobrého počasí své bezpečné denní lety rovnou směrem k nepřístupnému národnímu parku Katmai nebo zalesněnému oblasti Lake Clark.

Ráno prostě odhodlaně nastoupíte na asfaltové dráze Spitu s partičkou lidí do nějakého maličkatého hučícího letadýlka (kde Lukáš v těsné sedačce obvykle vždycky trochu trpí úzkostí a křečovitě svírá madlo, zatímco já se absolutně nadšeně s velkými sluchátky na uších lepím na boční špinavé sklo a fotím). Během letu se nízko proletíte vysoko nad zasněženými vrcholky, obřími dýmajícími sopkami a stříbrnými zátokami, abyste následně jako pták dosedli poměrně tvrdě přímo na nějaké široké opuštěné písčité pláži doslova úplně uprostřed ničeho.

Pod přísným a profesionálním dohledem velmi zkušeného, po zuby ozbrojeného pilota a průvodce v jedné osobě, pak budete klidně i dlouhé mrazivé hodiny nečinně sedět schovaní za nějakou suchou trávou nebo stát s foťákem u prudké mělké řeky a z nepatrné vzdálenosti budete oněměle pozorovat ty obrovské huňaté medvědy, jak mrštně tlapami loví mrskající se lososy ve vodě.

Můžete je sledovat, jak si hrají na břehu s těmi svými zvědavými huňatými mláďaty, jak se perou o nejlepší lovecké místo, nebo jak prostě jen s plnými břichy neohrabaně a líně na kamenech odpočívají a tráví tučná sousta. Je to přesně ten okamžik, ze kterého budete žít ještě roky, a jeden z těch momentů, kdy si uvědomíte, jak jsme oproti přírodě maličkatí. Tyhle celodenní letecké výlety se pochopitelně cenově pohybují dost extrémně vysoko (v sezóně zaplatíte často i hodně přes 1000 USD na osobu), ale věřte mi s rukou na srdci, že ten absolutně každý jeden utracený ušetřený dolar za to nekonečně stojí a nebudete litovat ani vteřinu.

12. Umělecká osada Halibut Cove

Náš úplně poslední dnešní malý výletní tip vás pomalu zavede na jedno opravdu magické odlehlé místo, kam se opět jako běžný smrtelník z pevniny dostanete jen po vodě nějakou tou malou pronajatou lodí z přístavu. Malebná osada jménem Halibut Cove je spíše taková roztomilá malá romantická shlučenina srubů posazená na ohromných dřevěných kůlech vyčnívajících přímo nad tou temnou klidnou vodou v chráněné zátoce. Dostat se do ní můžete buď peším přístupem z okraje onoho zmíněného krásného státního parku přes klesající značený okruh zvaný Saddle Trail a zavolat si tam pak odvozovou loďku z břehu, nebo k té osadě prostě a jednoduše dojedete z Homeru nějakým domluveným přímým vodním taxi už rovnou od rána.

Dnes je z této chráněné osady taková zvláštní a jakási polouzavřená velmi exkluzivní kolonie umělců, bláznivých i talentovaných malířů a trvalých rezidentů, kteří zde rádi nerušeně tráví celé své severské léto schovaní kdesi daleko od hluku běžné civilizace. Nevedou tu nikde žádné štěrkové a už vůbec ne asfaltové silnice pro auta, takže všichni místní bez rozdílu se tu prostě ladně pohybují jen po těch vyvýšených vratkých dřevěných chodníčcích spojujících budovy nebo rovnou na velmi malých motorových člunech. A vládne tu zkrátka úplně neuvěřitelný klid narušovaný maximálně tak vlnami pleskajícími o pilíře srubů.

V létě tady pro hladové výletníky funguje také mimo jiné jedna opravdu velmi proslulá (a pochopitelně neskutečně exkluzivně drahá) lokální restaurace nesoucí jméno The Saltry. Restaurace je vyhlášená svými rybími specialitami pro milovníky mořských plodů, ale i když si tu formální večeři s několika chody nakonec nedáte, samotná ta tichá klidná procházka mezi malinkými obchůdky, otevřenými soukromými uměleckými galeriemi a všemi těmi miniaturními kavárničkami nad tmavou vodou je takovým krásně pohádkovým, romantickým a pomalým kouzelným zakončením vašeho divokého aljašského putování.

Kde se v Homeru dobře najíst a napít

Jelikož jsme s Lukášem vegetariáni a náš denní rozpočet byl pouhých 50 USD pro oba, vařili jsme si hodně sami v Chiquitě ze surovin z místního supermarketu Safeway. Upřímně mě ale Homer naprosto zaskočil tím, co všechno se tam dá sníst. Pro rybářskou osadu na konci světa má tahle kuchyně vážně co nabídnout. Ať už na konci dne toužíte po hezké klidné večeři, nebo jen potřebujete vletět do dveří a sebrat rychlou kalorickou snídani před náročnou túrou a ranní lodičkou, prostě tu nebudete vůbec zklamaní.

Restaurace, pekárny a pivovary, které stojí za to

Na tom úplně prvním místě svého žebříčku doporučení musím pochopitelně okamžitě zmínit útulný rodinný podnik Two Sisters Bakery, který leží nenápadně zastrčený v historické části klidného centra Old Town blízko oblázků Bishop’s Beach. Tahle kouzelná malá komunitní pekárna tam úspěšně a voňavě funguje už od roku 1993 a upřímně, dělají tu bez jakékoliv nadsázky ty absolutně nejlepší velké skořicové rolky na celém tom poloostrově (a z mé vlastní perspektivy možná i na celém širém světě 😅). Pokud hledáte skvělou kávu a něco malého k snídani, určitě je nevynechejte. Pro milovníky piva je pak naprostou povinností návštěva lokálního pivovaru Homer Brewing Company, kde můžete ochutnat skvělá řemeslná piva za rozumnou cenu.

A co restaurace? I když my jsme ryby nejedli, pro běžné turisty je Homer rájem. Pokud hledáte formálnější místo, vyhlášená je restaurace Fat Olives. Pro masožrouty dělají skvělé mořské plody a halibuta, ale my jsme tam ocenili výbornou vegetariánskou pizzu margheritu a horkou polévku. Pro ten úplně nejtypičtější aljašský rybářský oběd plný smažených dobrot turisté často míří do Captain Pattie’s Fish House přímo v rušném srdci větrného Homer Spitu.

A když už ráno nebo dopoledne opravdu zoufale nestíháte a spěcháte a chcete se jen rychle za pochodu a hodně sytě levně najíst za pár dolarů, zajděte raději hned k pultu do stísněného a přeplněného obchůdku nazvaného The Bagel Shop. Tam vám s úsměvem udělají ten ze všech možných prostě nejpoctivější horký snídaňový bagel – pro turisty s uzeným lososem, pro nás vegetariány s poctivou porcí smetanového sýra a zeleniny.

Často kladené otázky (FAQ)

Když s autem přejedete kanadsko-americkou hranici a začnete klesat po Haines Highway z Yukonu směrem k oceánu, sevře se vám srdce úžasem nad tou krásou. My jsme s Lukášem zvolili právě tuto klasickou roadtripovou trasu a ten pohled, kdy se tyrkysová voda začne zrcadlit v hlubokých stínech strmých hor, je prostě nezapomenutelný. Vzduch je tu tak ostrý a čistý, že ho pijete plnými doušky. Vždycky, když se na Aljašku vracíme, znovu mě překvapí ta naprostá, surová majestátnost zdejší přírody. Severní cíp slavné Inside Passage ukrývá dvě městečka, která snad ani nemohou být rozdílnější, a přesto tvoří naprosto dokonalý aljašský pár. Na jedné straně tichý, rybářský Haines plný orlů bělohlavých, kam jsme dojeli z kanadské strany hor, a na straně druhé Skagway, bláznivá brána do dob Klondikské zlaté horečky, kde se přes léto dveře netrhnou.

Mám pro vás čtrnáct tipů, ale nejdřív jedno upozornění — až zjistíte, kolik tu stojí noc v hotelu, zavřete na chvíli oči a vzpomeňte si na ty neuvěřitelné výhledy z hor. Projdeme spolu vše od tisíců dravců na řece Chilkat přes historický vláček do hor až po rady, jak to celé naplánovat bez nutnosti prodat ledvinu. Aljaška není levná, ale je to láska na celý život.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší čas na návštěvu: Léto (květen až září) pro běžnou turistiku a otevřené atrakce, ale pro milovníky přírody a fotografy je naprostým vrcholem listopad, kdy do Haines přilétají tisíce orlů.
• Jak se tam dostat: Ideální je roadtrip autem z kanadského Yukonu po nádherné Haines Highway. Pro cestovatele bez auta funguje trajekt Alaska Marine Highway System z Juneau nebo rychlý katamarán mezi Haines a Skagway.
• Dvě různé tváře: Haines je klidné město s autentickou tlingitskou kulturou a drsnou přírodou. Skagway je pulzující turistické centrum plné historie zlaté horečky a obřích výletních lodí.
• Hlavní zážitky: Jízda vlakem White Pass Railway ve Skagway (rezervujte dlouho dopředu) a pozorování orlů v rezervaci Chilkat v Haines.
• Rozpočet: Připravte se na vyšší ceny. Cesta trajektem bez auta vyjde na cca 1 150 Kč, historický vlak přes 3 200 Kč a ubytování v sezóně málokdy klesne pod 4 000 Kč za noc.

Kdy vyrazit a jak se vlastně dostat na sever

Plánování cesty na Aljašku vyžaduje trochu strategického myšlení a hodně včasné rezervace, protože sezóna je tu neuvěřitelně krátká. Skagway má přes zimu jen něco málo přes tisíc obyvatel a působí jako město duchů, ale jakmile v květnu připlují první masivní výletní lodě, populace se přes den zvedne klidně o čtyři tisíce lidí. Pokud si chcete užít všechny památky, restaurace a bezproblémové cestování, miřte sem mezi květnem a zářím. Pokud ale chcete vidět největší shromáždění orlů bělohlavých na planetě, musíte se do Haines vydat v listopadu, kdy se koná slavný festival.

Doprava je tady polovina celého zážitku. My jsme s Lukášem zvolili příjezd autem z kanadského Whitehorse přes Haines Junction. Cesta po Haines Highway nabízí jedny z nejkrásnějších horských scenérií vůbec a dává vám obrovskou svobodu. Pokud ale auto nemáte, z Juneau se do Haines dostanete buď malým letadlem, nebo státním trajektem Alaska Marine Highway System. Plavba trvá necelých pět hodin a stojí zhruba 49 USD (asi 1 150 Kč) pro pěšího pasažéra. Trajekt funguje jako taková severská MHD a výhledy z paluby na ledovce jsou k nezaplacení. Z Haines pak do Skagway jezdí soukromý rychlý katamarán za 45 minut, což z nich dělá ideální cíl pro jednodenní výlet. Lístky na letní trajekty si ale kupujte hned, jakmile se otevře systém, místa mizí rychlostí blesku!

Kde se ubytovat a kolik to celé stojí

Upřímně, dovolená na Aljašce nikdy nebyla a nebude levná záležitost, s tím se musíme smířit hned na začátku 😅. Zaplatili jsme víc za jednu noc v průměrném motelu než za tři noci v Barceloně a nikdo se nám ani neomluvil, ale víte co, ta příroda za to stojí. Na týdenní pobyt v této oblasti pro dva lidi si připravte zhruba 40 000 až 55 000 Kč jen na ubytování, dopravu a základní jídlo, aniž byste měli zaplacené drahé exkurze.

Haines je obecně o něco levnější a nabízí skvělé možnosti pro kempování. Pokud hledáte pevnou střechu nad hlavou, doporučuji si vybrat z těchto tří variant. Pro milovníky maximálního pohodlí je tu Aspen Suites Hotel Haines, který nabízí moderní a prostorné pokoje. Zlatou střední cestou s nádherným výhledem na záliv a velmi milým personálem je The Captain’s Choice Motel. Pokud cestujete s omezenějším rozpočtem, skvěle poslouží útulný Lynn View Lodge.

Ve Skagway má obrovské kouzlo ubytování v historických budovách z konce 19. století, kde si návštěvníci připadají jako opravdoví zlatokopové. Pro luxusnější historický zážitek přímo v centru se doporučuje Historic Skagway Inn. Skvělý standard a pohodlí pro střední rozpočet nabízí oblíbený Westmark Inn Skagway. Cestovatelé hledající cenově dostupnější, ale stále velmi příjemné ubytování, často volí At the White House.

Haines: 8 míst, která navštívit, a co tu dělat

Zatímco Skagway je jako hlučný, zábavný lunapark, Haines je ten tichý, drsný starší bratr, který nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Tohle nenápadné dřevařské městečko se zhruba 1 700 obyvateli si zachovalo svou autentickou atmosféru, hluboké kořeny tlingitské kultury a nabízí přístup k naprosto spektakulární přírodě. Pojďme se podívat na to nejlepší, co tu můžete zažít, ať už máte náladu na brutální horský výstup nebo hledání bizardních muzeí.

1. Chilkat Bald Eagle Preserve (Orlí ráj)

Tohle je absolutní klenot celého regionu. Státní rezervace chrání obrovské území a je dějištěm největší koncentrace orlů bělohlavých na Zemi. Od října do prosince se k řece Chilkat slétá neuvěřitelných 3 500 těchto obrovských dravců. Tajemstvím tohoto zázraku je geotermální aktivita, která ohřívá říční koryto zespodu, takže část řeky nezamrzá ani v třeskutých mrazech.

Orli se sem stahují za opožděným tahem lososů, kteří jim slouží jako pořádně prostřená švédská tabule, a nejlepší místa na focení najdete na odpočívadlech podél silnice Haines Highway, která řeku celou dobu kopíruje. Připravte si ale opravdu dlouhý teleobjektiv a hlavně teplé oblečení, protože stát hodiny v mrazivém větru s prstem na spoušti je sport jen pro opravdové nadšence.

2. Alaska Bald Eagle Festival

Pokud chcete pozorování orlů spojit s kulturním zážitkem, naplánujte si cestu na začátek listopadu, kdy se ve městě koná oficiální festival. Akci organizuje místní nadace a kromě samotného pozorování se můžete těšit na odborné přednášky, vypouštění zachráněných ptáků zpět do volné přírody a spoustu lokálního jídla.

Během festivalu pendlují z města speciální autobusy, které vás odvezou přímo na ta nejlepší pozorovací místa v rezervaci, což je nesmírně pohodlné, protože v listopadu už mohou být silnice docela zrádné. Je to nádherná ukázka toho, jak místní komunita žije v souladu s přírodou.

3. Výstup na Mount Ripinsky (jen pro odvážné)

Hora Mount Ripinsky nekompromisně vládne celému panoramatu města a pokud máte slušnou fyzičku, je to výzva, kterou nesmíte odmítnout. Ale musím vás upřímně varovat: bude to bolet. Hlavní trasa je 12 kilometrů dlouhý okruh s brutálním převýšením přes 1 000 metrů, které nastoupáte na velmi krátké vzdálenosti.

Terén je oficiálně značený jako velmi náročný, po dešti se mění v bahenní skluzavku plnou kluzkých kořenů, ale ten výhled z vrcholu vám vynahradí každou kapku potu. Uvidíte celý Lynn Canal, ledovce a řeku Chilkat jako na dlani. Protože se pohybujete v hustě obydleném medvědím teritoriu, je naprostou nutností dodržovat bezpečnostní pravidla a mít neustále po ruce bear spray (sprej na medvědy). Zvonečky na batohu tu opravdu nestačí!

4. Hammer Museum (světový unikát)

Aljaška je plná podivností a Haines v tomto ohledu rozhodně nezklame. Přímo na Main Street narazíte na muzeum, před kterým stojí šestimetrová replika kladiva. Jde o vůbec první muzeum na světě věnované výhradně tomuto nástroji a je to přesně tak bizarní a okouzlující zážitek, jak to zní.

Vstupné stojí 7 USD (asi 160 Kč) a uvnitř na vás čeká přes 2 500 vystavených exponátů od starověkých mláticích nástrojů po speciální kladívka pro chirurgy. Pan majitel je obrovský srdcař a dokáže o kladivech vyprávět s takovým zápalem, že nakonec v muzeu strávíte mnohem více času, než jste původně plánovali.

5. Fort William H. Seward

Pro milovníky vojenské historie je povinnou zastávkou bývalá pevnost z roku 1903, která dnes nese status národní historické památky. Americká armáda ji deaktivovala hned po druhé světové válce, ale komplex původních budov uspořádaných kolem rozlehlého cvičiště se skvěle zachoval a dnes tvoří vlastně takovou malebnou čtvrť uvnitř města.

Můžete se tu volně procházet, nasávat atmosféru počátku 20. století a obdivovat krásné dřevěné důstojnické domy s výhledem na moře, v některých dnes najdete galerie nebo příjemné kavárničky, takže si tu rovnou dejte odpolední kávu a tvařte se, že bydlíte v důstojnickém bytě s výhledem na fjord.

6. Původní kultura a Tlingit Indian Trail

Pokud se zajímáte o původní obyvatele Aljašky, vydejte se asi 36 kilometrů severozápadně od Haines do tradiční vesnice Klukwan. Ta leží podél řeky Chilkat a je domovem kmene Tlingit.

V srdci vesnice najdete moderní kulturní centrum Jilkaat Kwaan Heritage Center, kde jsou k vidění nádherné vyřezávané totemy, tradiční kánoe a nesmír vzácné rituální deky zvané Chilkat blankets. Místní průvodci vám vysvětlí složitý klanový systém a historii, která sahá tisíce let do minulosti. Bylo to pro mě upřímně jedno z nejsilnějších míst celého výletu, protože najednou Aljaška přestala být jen o přírodě a stala se o lidech.

7. Nenáročný Battery Point Trail

Pokud cestujete s dětmi, nebo se vám prostě jen nechce lapat po dechu v brutálním stoupání na Mount Ripinsky, Battery Point Trail je pro vás jako stvořený. Jde o velmi nenáročnou, necelé 4 kilometry dlouhou procházku, která vás provede nádherným pobřežním deštným pralesem.

Cesta je rovinatá, voní jehličím a končí na malebné oblázkové pláži Kelgaya Point. Odsud můžete často pozorovat tuleně, a když budete mít velké štěstí, tak v dálce i proplouvající velryby. Je to ideální místo na odpolední piknik.

8. Varování: Kroschel Films Wildlife Center

Tento bod přidávám spíše jako důležité varování než doporučení. Možná se v některých starších průvodcích dočtete o záchranné stanici zvířat, kterou provozuje filmař Steve Kroschel, kde jste si mohli zblízka prohlédnout vlky, rosomáky nebo soby.

Problém je, že centrum v roce 2024 přišlo o oficiální licenci ministerstva zemědělství (USDA) pro styk s veřejností kvůli opakovanému porušení bezpečnostních a hygienických předpisů (včetně docela úsměvného, leč nebezpečného útěku losa jménem Duck Moses). Než si sem zkusíte naplánovat cestu, velmi důkladně si na oficiálních stránkách města ověřte, zda už centrum získalo certifikaci zpět, ať zbytečně nevážíte cestu k zavřené bráně.

Skagway: 6 tipů na zážitky ve stopách zlatokopů

Když návštěvníci dorazí do Skagway, okamžitě ucítí tu změnu energie. Tohle město žije a dýchá historií Klondiku, dřevěné chodníky lemují historické fasády a všude voní pečené maso a čerstvé pivo. Ano, občas to tu připomíná obří skanzen plný pasažérů z výletních lodí, ale město si snadno získá každého. Zlatá horečka z let 1897 a 1898 tady zanechala tak silnou stopu, že z ní město žije dodnes.

1. Vlakem White Pass & Yukon Route Railway

Tohle je naprostý zlatý hřeb návštěvy Skagway a popravdě, asi jeden z nejkrásnějších vlakových výletů v celé Severní Americe. Historická úzkorozchodná železnice byla s obrovským úsilím a spoustou dynamitu vysekána do skály v roce 1898. Vláček se starožitnými vagony šplhá od moře do výšky přes 900 metrů na vzdálenosti pouhých 32 kilometrů a ty výhledy do hlubokých kaňonů berou dech.

Lístky je nutné zajistit s velkým předstihem! Klasická tříhodinová zpáteční jízda vyjde na zhruba 135 USD (cca 3 150 Kč). Pokud by se ten samý výlet kupoval na palubě výletní lodě, cena může vyšplhat klidně přes 230 USD. Jízda vrzajícím vagonem po okrajích srázů, kudy kdysi zlatokopové hnali své koně, je zážitek, na který se nezapomíná.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Haines a Skagway

6 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Aspen Suites Hotel Haines

Pro milovníky maximálního pohodlí, nabízí moderní a prostorné pokoje v Haines.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

The Captain’s Choice Motel

Zlatá střední cesta s nádherným výhledem na záliv a velmi milým personálem v Haines.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Pension/B&B

Lynn View Lodge

Útulné ubytování pro cestovatele s omezenějším rozpočtem v Haines.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Historic Skagway Inn

Luxusnější historický zážitek přímo v centru Skagway v budově z konce 19. století, kde si návštěvníci připadají jako opravdoví zlatokopové.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Westmark Inn Skagway

Skvělý standard a pohodlí pro střední rozpočet ve Skagway, oblíbený mezi návštěvníky.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Pension/B&B

At the White House

Cenově dostupnější, ale stále velmi příjemné ubytování ve Skagway, často volené cestovately hledajícími dobrou hodnotu za peníze.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost

2. Procházka po Klondike Gold Rush National Historical Park

Celé centrum Skagway podél hlavní třídy Broadway Street je chráněno americkou správou národních parků. A to nejlepší? Vstup je úplně zdarma. Neplatí se tu žádné plošné vstupné do města, stačí jen vejít do návštěvnického centra, vzít si plánek a vyrazit na samostatnou pěší prohlídku.

Správa parků tu udržuje přes dvacet původních dřevěných budov z dob zlaté horečky a do spousty z nich lze nahlížet, ať už jsou to staré salóny, obchody nebo i historické nevěstince.

3. Extrémní výzva na Chilkoot Trail

Pro cestovatele s dobrodružnou krví a spoustou času je toto legendární trasa. Chilkoot Trail měří 53 kilometrů, začíná nedaleko Skagway v osadě Dyea a končí u jezera Bennett v sousední Kanadě. Právě tudy proudily tisíce zlatokopů, každý se stovkami kil povinných zásob na zádech.

Nejznámějším úsekem jsou takzvané Zlaté schody (Golden Stairs), strmý ledový sráz, kde si museli muži vytesat 1500 schodů do sněhu. Dnes jde o vícedenní, velmi náročný backpacking trip s batohem natěžko. Pro jeho absolvování je nutné vyřídit speciální permit (povolení) od správy amerických i kanadských parků, který bývá vyprodaný měsíce dopředu.

4. Plavba pod ledovce v Tracy Arm Fjord

Plavba k Tracy Arm je úchvatná podívaná, kde člověk neví, kam dřív koukat — úzký fjord sevřený kilometrovými útesy a na konci modré ledovce Sawyer Glaciers, které vypadají jako z jiné planety. Celodenní výlet na malých lodích stojí okolo 329 USD (cca 7 700 Kč), ale stojí za každý cent.

Menší katamarány se na rozdíl od obřích zaoceánských kolosů dokážou proplést mezi plovoucími krami až těsně k obrovské stěně ledovce. Často je tu k vidění pád obrovských kusů ledu o velikosti paneláku do vody a ten zvuk, připomínající výstřel z děla, se rozléhá po celém fjordu.

5. Útěk do norského Petersburgu

Pokud jsou letní davy ve Skagway příliš intenzivní, nabízí se jeden tajný lokální tip. Zamiřte mimo hlavní turistické trasy na jih do městečka Petersburg na ostrově Mitkof. Obří výletní lodě sem kvůli mělkým vodám nemohou, takže tu panuje božský klid a žije zde komunita asi tří tisíc místních.

Město založili norští imigranti a dodnes si zachovalo silný skandinávský ráz. Během května se tu koná Little Norway Festival, kde se tancují norské tance, pojídají obložené chlebíčky a pořádá se naprosto surreálná soutěž v házení syrových sleďů na cíl. Je to taková aljašská podivnost, kterou si nelze nezamilovat.

6. Rychlým katamaránem mezi městy

Zajímavou možností logistiky je využití soukromé linky Haines-Skagway Fast Ferry. Místo vyhrazování separátních dnů pro obě města a placení dvou různých ubytování lze snadno přejíždět.

Bere pouze pěší pasažéry, plavba trvá 45 minut a dává úžasnou flexibilitu. Je možné spát v klidnějším a levnějším Haines, ráno přejet rychlou lodí do Skagway, projet se historickým vlakem, dát si skvělý burger a večer se v klidu vrátit zpět do lesního útočiště bez nutnosti zdlouhavě objíždět celý obrovský fjord po silnici.

Kde se dobře najíst a napít

Aljašská gastronomie je hodně o mořských plodech, obřích porcích masa a vynikajícím lokálním pivu. Protože se po túrách potřebujete pořádně najíst, připravila jsem pro vás rozdělení oblíbených míst podle nálady a rozpočtu.

Restaurace v Haines

Pokud dostanete v Haines hlad, rozhodně se nebudete nudit. Zkoušeli jsme tu snad všechno od luxusnějších večeří až po stánky na ulici a kvalita jídla nás fakt mile překvapila.

• Pro romantickou večeři ve dvou: Zajděte do The Pilot Light. Dělají fantastickou moderní kuchyni, hodně se soustředí na lokální suroviny a mají skvělou atmosféru na večerní posezení u vína.
• Kam s rodinou: Lighthouse Restaurant leží přímo v přístavu, takže máte výhled na proplouvající lodě v Lynn Canal. Dělají spolehlivou klasiku, výborné fish and chips a šťavnaté burgery, které zasytí i po celodenním treku.
• Kam chodí místní: Na ranní kávu a legendární snídaňová burrita musíte do Mountain Market & Cafe. Je to instituce, kde potkáte všechny dřevorubce i průvodce z města. Odpoledne je pak skvělá kavárna Sarah J’s s velmi uvolněnou atmosférou.
• Když šetříte peněženku: Hledejte stánek Big Foot Dogs. Je to přímo na ulici, dělají poctivé aljašské hot dogy a za pár dolarů se najíte k prasknutí.

Restaurace ve Skagway

Ve Skagway je gastronomie hodně o kaloriích a atmosféře zlaté horečky. Jídlo je tady těžší, poctivé a připravené tak, aby zasytilo po celodenním běhání po kopcích.

• Trocha luxusu po zlatokopecku: Olivia’s at the Skagway Inn je historický bed and breakfast s opravdu nádhernou restaurací. Zdejší kuchyně nabízí famózní ryby a čerstvou zeleninu, což je na Aljašce docela vzácnost.
• Pivo a hromada jídla: Naprostou klasikou je obří pivovar Skagway Brewing Co. Doporučuje se ochutnat Spruce Tip Blonde Ale, což je úžasně osvěžující pivo, které se vaří z mladých smrkových výhonků. Mají ho tu odjakživa a k jejich žebrům sedí dokonale.
• Hlučný večer: Pro zažití pořádné aljašské hospody stačí otevřít lítačky do Bonanza Bar & Grill. Bývá tu narváno, hlučno a dělají parádní burgery.
• Snídaně pro šampiony: Ráno před výletem vlakem je ideální zastávkou Sweet Tooth Café. Klasický staroamerický diner, kde nalijí filtrovanou kávu ze skleněné konvice a naservírují lívance o velikosti jídelního talíře.

Praktické tipy na cestu (Kde ušetřit a co zařídit)

S Lukášem cestujeme poměrně intenzivně a za ty roky jsme si našli pár služeb, bez kterých už nedáme ani ránu. Plánování cesty na Aljašku vyžaduje preciznost, tak tady je pár našich osvědčených pomocníků.

Kde sehnat letenky

Letenky hledáme s Lukášem na Kiwi (jako první, vždy, bez debat), protože lety na Aljašku jsou komplikované koktejly různých aerolinek a Kiwi tohle složení zvládne za vás. Lety sem bývají s několika přestupy, takže si hlídejte časy, ať někde neuvíznete na letišti.

My obvykle létáme přes Seattle, což je taková hlavní přestupní stanice pro celou Aljašku. Doporučuji si tam nechat aspoň tři hodiny rezervu na přestup, protože americká imigrační kontrola se umí pěkně protáhnout.

Půjčení auta

Pokud plánujete roadtrip po kanadském Yukonu a přejezd do Haines po zemi, budete potřebovat pořádné auto (ideálně 4×4, i když v létě stačí i klasické SUV). S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě. Krásně vám srovnají nabídky všech velkých půjčoven na letišti.

Určitě si ale sjednejte kompletní pojištění bez spoluúčasti. Štěrkové cesty na severu, obzvlášť kanadský úsek Haines Highway, dokážou nechráněný podvozek nebo přední sklo docela potrápit, takže těch pár dolarů navíc za ten klid v duši rozhodně stojí.

Rezervace ubytování

Znovu musím zopakovat: bookujte brzy! Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, doporučuji hledat ubytování s možností bezplatného storna, protože na Aljašce se plány kvůli počasí často mění.

My jsme se s Lukášem poučili hned při první cestě na Aljašku, kdy jsme sháněli pokoj na poslední chvíli a museli spát ve stanu v dešti. Od té doby máme pravidlo, že všechno ubytování řešíme minimálně půl roku předem.

Nezapomeňte na pojištění a připojení

V Americe nikdy, ale opravdu nikdy necestujte bez špičkového pojištění. Návštěva nemocnice vás tam může finančně zruinovat. Na kratší cesty volíme AXA (kde máme 50% slevu) a na delší cesty nebo při plánování náročných treků spoléháme na True Traveller, kteří kryjí i extrémnější sporty. Abyste měli na cestách data na mapy a hledání trajektů, doporučuji zařídit si předem eSIM od Holafly.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Co se týče mobilních dat, veřejná wi-fi bývá na Aljašce docela vzácnost a často padá. Právě díky předplacené kartě na data jsme se nikdy neztratili ani na těch nejmenších lesních cestách a mohli hned hledat trajekty.

Co si zabalit na výlety

Počasí v Inside Passage je absolutně nevyzpytatelné. Ráno může být mráz, v poledne ostré slunce a odpoledne ledový liják. Vrstvěte. Nejdůležitější položkou jsou kvalitní nepromokavé boty na turistiku, protože spousta stezek v deštném pralese, jako je Battery Point Trail, bývá neustále zablácená. A nezapomeňte dalekohled na orly!

Kromě toho nedáme dopustit na lehkou péřovku, která se dá sbalit do malé ruličky, a termo prádlo. Bez něj bych ranní mlhy u řeky Chilkat asi vůbec nepřežila, protože ta zima se tam dokáže dostat až do morku kostí.

Kam dál na Aljašce

Pokud máte na severozápadní pobřeží více času, rozhodně nezůstávejte jen u Haines a Skagway. Celá oblast Inside Passage je kouzelná. Z trajektu doporučuji vyskočit a prozkoumat:

• Juneau: 15 tipů, co vidět v hlavním městě, kam nevede žádná silnice
• Sitka: Ruská historie a nejkrásnější výhledy na Tichý oceán
• Kompletní průvodce pro plavbu po Aljašce (Alaska Cruise)

Často kladené otázky (FAQ)