Kenai Fjords National Park, Aljaška: 12 tipů, co vidět a dělat

Když jsme v roce 2017 s Lukášem brázdili Aljašku v rámci našeho velkého roadtripu, věděli jsme, že Kenai Fjords National Park prostě nesmíme vynechat. Dodnes si pamatuji to drcání na loďce, které bylo tak příšerné, že jsem se musela nahlas smát a pak naše utíkání zpět z kajaků, když průvodce uviděl medvěda plavajícího směrem k nám. Byl to zážitek na celý život a stál za každou korunu. 😅

Modravý ledovec Aialik Glacier před námi majestátně stál, a když se z něj s ohlušujícím rachotem odlomil obrovský kus ledu a zřítil se do oceánu, úplně jsme zapomněli na to, že necítíme prsty na nohou. Tento národní park je surový, divoký a neuvěřitelně fotogenický, a i když patří k těm nejmenším na Aljašce, zážitky z něj si budete pamatovat do konce života.

Pokud to teď čtete a přemýšlíte, jestli se ta zima na lodi vyplatí, věřte mi, že ano, vyplatí. Poradím vám, jakou plavbu vybrat, kde spát v Sewardu, co na sebe navléct a kolik celá tahle aljašská sranda vlastně stojí. 😉

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Hlavní základna: Vstupní branou do parku je přístavní městečko Seward, kam se pohodlně dostanete autem z Anchorage po malebné Seward Highway.
• Nejlepší zážitek: Celodenní plavba lodí (Kenai Fjords National Park cruise) směrem k ledovcům Aialik nebo Holgate. Uvidíte padající kusy ledu, velryby, papuchalky a lachtany.
• Dostupnost autem: Jediné místo v parku, kam se dá dojet po vlastní ose, je Exit Glacier. Můžete si k němu udělat krátkou procházku, ale připravte se na to, že ledovec neustále a velmi rychle taje.
• Pro turisty: Pokud máte fyzičku a nebojíte se převýšení, vyrazte na Harding Icefield Trail, což je jeden z nejkrásnějších a nejnáročnějších jednodenních treků na Aljašce.
• Praktická rada: Na loď si vezměte teplé vrstvy a léky proti mořské nemoci, protože vody v Gulf of Alaska umí být k žaludku velmi nemilosrdné. 😉

Kdy vyrazit do Kenai Fjords National Park a jak se tam dostat

Plánování cesty na Aljašku vyžaduje trochu toho strategického myšlení, protože turistická sezóna je tu velmi krátká a počasí si dělá, co chce. My jsme sem vyrazili v polovině července, což se nakonec ukázalo jako ideální volba, i když vás musím varovat, že ceny ubytování v tomto období sahají do astronomických výšin.

Jak se dostat do Sewardu a národního parku

Logistika je naštěstí jednodušší, než by se mohlo zdát. Většina lidí přiletí do Anchorage a odtud je to přímá, úžasně malebná cesta na jih po slavné dálnici Seward Highway. Tato cesta vám zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny čistého času, i když si troufám tvrdit, že to pojedete mnohem déle, protože budete neustále zastavovat na vyhlídkách a fotit tu dechberoucí krajinu. Městečko Seward leží na samém konci této dálnice a funguje jako hlavní přístav a brána do samotného národního parku. Z Anchorage se sem dostanete také vyhlídkovým vlakem Alaska Railroad, což je zážitek sám o sobě, i když samozřejmě o něco dražší než pronájem auta. Jakmile jste v Sewardu, k Exit Glacier dojedete autem za pár minut, ale do zbytku národního parku se dostanete už jen po vodě nebo hydroplánem.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu

Hlavní sezóna na Aljašce trvá od konce května do začátku září. Pokud chcete mít jistotu, že uvidíte velryby a že budou v provozu všechny lodní výlety, zamiřte sem v červenci nebo v srpnu. Musíte ale počítat s tím, že v těchto měsících sem míří obrovské výletní lodě, které vyplivnou do malého městečka tisíce turistů naráz. V květnu a září můžete zažít o něco klidnější atmosféru, ale riskujete horší povětrnostní podmínky na moři a některé restaurace nebo menší tour operátoři mohou mít už zavřeno.

Kde se ubytovat v Sewardu a kolik to stojí

Seward je poměrně malé město, ale protože je to jediný přístupový bod k parku, ceny ubytování tu v letní sezóně šplhají do nebes. Doporučuji rezervovat klidně půl roku dopředu, ty fajn hotely za rozumné peníze zmizí, než řeknete ledovec. Ubytování vás tu vyjde docela draho a průměrný slušný hotel v sezóně klidně stojí mezi 250 až 400 dolary (tedy zhruba 5 800 až 9 300 Kč) za noc pro dvě osoby.

Pokud hledáte prémiové ubytování a nevadí vám si trochu připlatit, skvělou volbou je Seward Windsong Lodge, která leží v klidném zalesněném prostředí přímo u odbočky na Exit Glacier Road. Máte to tak blízko k ledovci a zároveň jste kousek od centra. Další výbornou variantou je Harbor 360 Hotel, který se nachází přímo v přístavu, takže z okna pokoje můžete rovnou pozorovat kotvící lodě a máte to jen pár kroků k terminálům, odkud vyplouvají výlety.

Pro cestovatele se středním rozpočtem můžeme s Lukášem doporučit oblíbený Holiday Inn Express Seward nebo Best Western Plus, což jsou ty spolehlivé klasiky, kde žádné překvapení nečekejte, ale ani zklamání ne, a to se na Aljašce počítá. Pokud se snažíte ušetřit a hledáte levnější varianty, zkuste menší rodinné motely jako Murphy’s Alaskan Inn. Ti z vás, kteří cestují v obytném voze (RV), mají v Sewardu hned několik skvělých kempů, my doporučujeme zkusit štěstí ve Forest Acres nebo Seward City RV Park přímo u zálivu.

Kenai Fjords National Park: 12 míst, která navštívit, a co tu dělat

Národní park Kenai Fjords byl sice vyhlášen prezidentem Jimmym Carterem až v roce 1978 a plný status získal o dva roky později, ale ledové pole a ledovce, které ho tvoří, zde dřímou už od doby ledové. Pojďme se podívat na to nejlepší, co tato divoká krajina nabízí, od plaveb mezi krami až po drsné horské treky.

1. Plavba za ledovci: nutnost, kterou nesmíte vynechat

Asi nejčastějším důvodem, proč sem lidé jezdí, je ikonická „kenai fjords national park tour“ na lodi. V Seward Boat Harbor operuje hned několik společností, přičemž ty nejznámější jsou Major Marine Tours a Kenai Fjords Tours. Tyto katamarány vás vezmou daleko do zálivu, a to většinou na plavbu dlouhou šest až osm hodin. Cena za osobu se pohybuje okolo 200 až 300 dolarů (zhruba 4 600 až 7 000 Kč), což sice není málo, ale uvidíte neskutečné věci. Doporučuji si lístky koupit s velkým předstihem, zvlášť pokud jedete v červenci.

Z vlastní zkušenosti radím vybrat si menší plavidlo, i když ty velké dvoutrupé lodě nabízejí větší stabilitu pro slabší žaludky. Výhoda těch komornějších spočívá v tom, že se dokážou k útesům a zvířatům přiblížit mnohem těsněji. My jsme strávili většinu času přilepení na zábradlí na přídi, abychom měli ten nejlepší výhled, ačkoli na nás stříkala ledová voda. Navíc vás na palubě obvykle přivítá ranger z oficiálního návštěvnického centra národního parku, který do reproduktoru vypráví fascinující příběhy o všem, co kolem sebe vidíte.

2. Aialik Glacier a padající modrý led: podívaná, co bere dech

Zlatým hřebem každé delší plavby je zátoka Aialik Bay a její stejnojmenný ledovec, který je asi tím nejfotografovanějším místem v celém parku. Aialik Glacier je takzvaný „tidewater“ ledovec, což znamená, že končí přímo v oceánu. Právě zde máte obrovskou šanci vidět fenomén zvaný „calving“, kdy se obrovské bloky jasně modrého ledu s ohromným praskotem odlomí od stěny a zřítí se do vln. Víte, proč je ten led tak sytě modrý? Prý je to tím, jak ho tlak tisíciletí stlačí tak, že pohlcuje všechny barvy kromě modré, aspoň nám to tak vysvětloval průvodce a my jsme mu ochotně věřili, protože to vypadalo prostě magicky. Lodě tu většinou vypnou motory, vy stojíte na palubě, posloucháte to praskání a jen zíráte s otevřenou pusou.

Zvuk, který tenhle přírodní proces doprovází, se dá těžko k něčemu přirovnat. Nejdřív uslyšíte táhlé prasknutí, jako by někdo zlomil obří kmen stromu, a vzápětí se do vody s obrovským šplouchnutím zřítí kusy ledu o velikosti menšího auta. Pak jen zíráte, jak se směrem k vám šíří vlna.

3. Pozorování velryb a divokých zvířat: aljašské safari

Pokud jste nadšení do zvířat (a to my s Lukášem rozhodně jsme), Kenai Fjords vás absolutně dostane. A co se týče zvířat, to je kapitola sama pro sebe. Místní fauny tu je tolik, že jsme přestali počítat druhy někde u třetí velryby. Během naší plavby jsme v zálivu Resurrection Bay a okolí narazili na rodinku kosatek, viděli jsme z vody vyskakovat majestátní keporkaky a zasmáli jsme se nad baculatými tuleni, kteří se líně povalovali na ledových krách. Nechyběly ani mořské vydry ležící na znaku a skalní útesy, kde se tísnily davy roztomilých papuchalků s barevnými zobáčky. Nezapomeňte si vzít dobrý dalekohled nebo objektiv s pořádným zoomem.

Největší radost jsem měla z papuchalků, které jsem si přála už dlouho vidět, ale bylo tady i hodně kosatek. Kapitán nám vysvětlil, že se sem jezdí krmit, protože zdejší studené vody jsou plné živin. Když se zničehonic vynořila asi deset metrů od naší lodi hřbetní ploutev, zapomněla jsem na chvíli i dýchat.

4. Exit Glacier: symbol měnícího se klimatu

Tohle je jediný ledovec v celém parku, ke kterému můžete dojet po asfaltové silnici autem. Vede sem zhruba třináctikilometrová silnice přímo ze Sewardu a na jejím konci najdete fajn návštěvnické centrum. Úplně nejlepší na tom je snadno dostupná stezka Edge of Glacier Trail, která tvoří okruh dlouhý necelé tři kilometry a dovede vás téměř až k patě samotného ledovce. Je ale docela smutné a mrazivé sledovat cedulky podél cesty, které ukazují, kde všude ledovec v minulosti končil. Exit Glacier taje alarmující rychlostí zhruba patnácti metrů ročně, a právě proto ho v roce 2015 osobně navštívil i tehdejší prezident Barack Obama, aby upozornil na změny klimatu.

Až si budete stezku procházet, určitě si udělejte čas na to, abyste si přečetli všechny ty naučné panely. My jsme si cestou povídali s místním rangerem, který nám vyprávěl, jak ledovec ještě před pár desítkami let zasahoval až k místu, kde je dnes parkoviště. Je to hodně silný zážitek, který člověka tak trochu uzemní. Navíc celá ta procházka je nenáročná, takže ji zvládnou i rodiny s dětmi, a získáte při ní parádní fotky.

5. Harding Icefield Trail: trek pro ty nejodolnější

Pokud máte rádi výzvy a nestačí vám jen krátká procházka, připravte se na to nejlepší, co park nabízí pro opravdové horaly. Harding Icefield Trail začíná kousek od Exit Glacier a je to naprosto spektakulární, ale hodně drsný výšlap. Celá trasa měří asi třináct kilometrů tam a zpět, ale to nejtěžší na ní jsou vaše nohy, brutální převýšení se blíží tisíci metrům a rozhodně to pocítíte. Vyrazíte z hustého lesa a postupně se proderete přes alpinské louky až na samotný okraj nekonečného ledového pole. Zabere vám to zhruba šest až osm hodin a nezapomeňte, že na trase není voda ani toalety, zato je to běžné teritorium medvědů, takže bez bear spraye (spreje na medvědy) sem raději ani nechoďte.

Trasa sice nepatří mezi ty nejlehčí, ale každý ten vypocený litr vody stojí za to. Když se po hodinách stoupání konečně vyhoupnete na vrchol, otevře se před vámi doslova nekonečná bílá pláň, která se táhne, kam až oko dohlédne. Lukáš nahoře skákal nadšením, zatímco já jsem si musela na pět minut sednout na kámen a jen vydechovat. Vezměte si s sebou spoustu svačiny, horký čaj do termosky a hlavně foťák, protože výhledy dolů do údolí jsou prostě epické.

6. Připravte se na zimu a mořskou nemoc: upřímné varování

Tady si dovolím jedno velmi praktické varování z vlastní zkušenosti. Jakmile loď opustí chráněné vody zálivu a vyjede na otevřený oceán (Gulf of Alaska), začne to pořádně házet. A když říkám házet, myslím tím, že i otrlejším povahám může být hodně špatně. Pokud víte, že trpíte mořskou nemocí, určitě si vezměte prášky předem, nebo volte kratší plavby, které zůstávají jen v klidné zóně Resurrection Bay. A oblečení nepodceňujte. Mikroklima přímo u ledovce stáhne teplotu klidně blízko k nule, a když k tomu přidáte ostrý vítr, budete za tu huňatou zimní čepici, nepromokavou bundu a rukavice neskutečně rádi.

7. Historie a vznik národního parku: trochu kontextu

Možná vás bude zajímat i střípek z „kenai fjords national park history“. Ačkoliv zdejší úchvatná příroda formovaná tisíciletými ledovci existuje dlouho, oblast neměla dlouho žádnou federální ochranu. Až prezident Jimmy Carter na konci sedmdesátých let zakročil a vyhlásil toto území za národní památku, aby zamezil bezhlavému zabírání půdy. Dnes park chrání přes šest set tisíc akrů divočiny, do které, upřímně, lidská noha asi ani nechce, protože tam vedou maximálně medvědi. A to mu na přitažlivosti paradoxně přidává.

Zpočátku to tu prý nebylo vůbec jednoduché a o to, aby se tato oblast zachovala v původním stavu, se vedly poměrně ostré politické spory. Místní obyvatelé se báli, že přijdou o svá práva k lovu a rybolovu, takže hledání kompromisu trvalo roky. Dnes je to naštěstí skvěle fungující symbióza. Když procházíte kolem malých informačních cedulí, uvědomíte si, kolik úsilí museli lidé před námi vynaložit, abychom se touhle drsnou krásou mohli kochat i my.

8. Alaska SeaLife Center: když nevyjde počasí

Pokud by vám na Aljašce náhodou nepřálo počasí (což se stává asi tak v padesáti procentech případů), schovejte se do Alaska SeaLife Center přímo v Sewardu. Není to jen obyčejné akvárium, ale především jediné stálé rehabilitační centrum pro mořské savce na celé Aljašce. Uvidíte tu obrovské nádrže s lachtany a hravými vydrami, které zachraňují z divoké přírody. Vstupné pro dospělého stojí okolo třiceti dolarů a pro rodiny s dětmi je to naprosto fantastická aktivita na propršené odpoledne.

Pro nás to byla skvělá zastávka během jednoho obzvlášť upršeného rána. Mají tam expozice, které jsou neskutečně interaktivní a dozvíte se spoustu zajímavostí o záchraně zraněných papuchalků nebo malých lachtanů, kteří ztratili maminku. Dokonce si tam můžete prohlédnout, jak probíhá krmení a veterinární péče. Pro aktuální otevírací dobu se raději mrkněte na oficiální web Alaska SeaLife Center, protože mimo letní sezónu mívají občas zavřeno.

9. Extrémní závod Mt. Marathon: šílenství, které musíte vidět

Přímo nad Sewardem se tyčí ostrá hora Mt. Marathon, která je dějištěm jednoho z nejextrémnějších a nejnebezpečnějších horských závodů na světě. Koná se tu vždy na americký Den nezávislosti (4. července) a běžci při něm na necelém kilometru a půl překonávají naprosto šílené převýšení devíti set metrů přes bahno a břidlici. Je to naprostý extrém. Vy si samozřejmě můžete horu vyšlápnout v klidu svým vlastním tempem během běžného letního dne, ale i tak počítejte s tím, že se u toho pořádně zapotíte.

My jsme bohužel čtvrtého července v Sewardu nebyli, ale z videí a vyprávění místních to musí být naprostý masakr. Běžci se tam drápou nahoru po strmé skále často po čtyřech a dolů se prakticky jen kontrolovaně kloužou sutí a blátem. Pokud si tam vyrazíte mimo závod, jděte na to s rozmyslem a vezměte si pevné turistické boty. Nahoru vedou dvě trasy, přičemž ta běžecká je strmější a nebezpečnější, zatímco ta „turistická“ kličkuje lesem a je mnohem příjemnější na kolena.

10. Lowell Point a Caines Head: únik před davy

Seward je v hlavní sezóně narvaný k prasknutí, protože výletní lodě z Kanady sem přivážejí davy lidí. Pokud si chcete od toho bzukotu trochu odpočinout, popojeďte autem pár minut za město do oblasti Lowell Point. Najdete tu krásné a mnohem klidnější pláže z černého písku a úžasné pobřežní stezky v Caines Head State Park, kde se můžete v klidu projít, sbírat mušle a pozorovat záliv, aniž byste se museli vyhýbat stovkám turistů s fotoaparáty.

11. Seward Boat Harbor: srdce rybářského života

Projděte se po dřevěných molech přístavu Seward Boat Harbor, který je pulzujícím srdcem celého městečka. Ráno tu můžete sledovat, jak se malé rybářské bárky připravují na odjezd, a odpoledne zase pozorovat, jak místní profíci i nadšení turisté vykládají své gigantické úlovky. Stála jsem u toho s Lukášem jako přikovaná a sledovala, jak jeden z rybářů vyfiletuje halibuta velikosti mě za méně než dvě minuty. Vonělo to solí a rybami a bylo to naprosto nádherné, i když tedy ne pro citlivé nosy. 😅

Kromě rybářů tu najdete i spoustu kavárniček a malých obchůdků se suvenýry. My jsme tam každé ráno chodili na čerstvou kávu a pozorovali ten ranní shon, kdy se lodě jedna po druhé vydávají na moře. Je to skvělé místo, kde se dá nasát ta pravá atmosféra městečka, a navíc si odtud můžete vybrat nějakou tu drobnou vzpomínku domů, kterou pro vás vyrobili přímo místní umělci.

12. Fotografie z národního parku: jak na ty nejlepší úlovky

Pokud chcete domů přivézt fotky, které skutečně vystihnou tu atmosféru, doporučuji vsadit na menší lodičky. My měli štěstí na menší operátory, jako je Seward Ocean Excursions, kteří na palubu berou třeba jen šest lidí, což vám umožní dostat se blíž a fotit bez cizích hlav v záběru. Ideální světlo v hlubokých fjordech bývá obvykle mezi devátou ráno a třetí hodinou odpolední, kdy slunce dokáže prosvítit mlhu a stíny hor nejsou tak dlouhé.

Pokud nejste profesionální fotografové, rozhodně se nestresujte tím, že musíte všechno nafotit. Ten nejkrásnější záběr ledovce, který se řítí do vody, si nakonec stejně uložíte hlavně do vlastní paměti. I tak si ale nezapomeňte vzít náhradní baterku a dostatečně velkou paměťovou kartu, protože budete cvakat jedno zvíře za druhým. Když máte štěstí na menší operátory jako Seward Ocean Excursions, kapitán vám vždycky rád poradí, odkud to bude na fotce vypadat úplně nejlépe.

Kde se dobře najíst v Sewardu (a co ochutnat)

Po celodenním mrznutí na lodi nebo náročném výšlapu k ledovci budete mít zaručeně obrovský hlad. Aljaška je rájem pro milovníky mořských plodů a Seward v tomto ohledu rozhodně nezklame. Základem všech jídelních lístků je čerstvě chycený losos, vynikající bílé maso z halibuta nebo populární rockfish.

Zřejmě nejkrásnější výhled na přístav a skvělé jídlo nabízí Ray’s Waterfront, i když tu zaplatíte trošku vyšší přirážku za výhled na kotvící flotilu. Podobně je na tom sousední podnik Chinook’s, kde dělají fantastické rybí speciality. Naprostým unikátem je tradiční restaurace Apollo, která nabízí kouzelnou službu „ocean-to-table“ (z oceánu přímo na stůl). Funguje to tak, že pokud si ráno na lodi chytíte vlastní rybu, přinesete jim ji a kuchaři vám z vašeho úlovku připraví naprostou delikatesu, u které se budete oblizovat ještě druhý den.

Pro rodiny s dětmi můžu doporučit prostornou restauraci Highliner Restaurant nebo velmi příjemný Resurrection Roadhouse, který se nachází trochu dál od centra směrem k ledovci a večer z něj bývají krásné pohledy na údolí řeky v zapadajícím slunci.

Pokud ale hledáte naprosto syrovou, autentickou a nefalšovanou aljašskou atmosféru bez pozlátka, musíte zajít do pravých místních „dive barů“ jako je Tony’s Bar nebo Yukon Bar. Jsou to přesně ta místa, kde se po večerech scházejí u levného piva unavení rybáři, hudba tam hraje trochu moc nahlas, ale zažijete tam ten nejupřímnější kus Aljašky. A jestli cestujete na rozpočet a hledáte obrovské porce za slušný peníz, zkuste útulné Sourdough Cafe.

Kam dál na Aljašce

Pokud plánujete širší roadtrip, určitě se mrkněte i na naše další články z této úžasné země, které jsme z naší cesty sepsali:

• Co vidět v Anchorage, Aljaška: 15 tipů
• Wrangell-St. Elias a Matanuska Glacier: Průvodce po ledovcích a divočině
• Co dělat v Homer, Aljaška: Tipy na hlavní město lovu halibutů
• Seward, Aljaška: Průvodce městem

Tipy a triky na závěr cesty

Když se na Aljašku balíte, zjistíte, že jedna bunda nikdy nestačí a že plánování s předstihem tu má cenu zlata. Abyste nebyli zaskočeni, připravila jsem pro vás shrnutí toho nejdůležitějšího, co byste měli vyřešit, než na cestu vyrazíte.

S Lukášem jsme během našeho roadtripu udělali spoustu chyb, ze kterých jsme se ale poučili. Tady jsou naše nejlepší a ověřené praktické rady, které vám ušetří čas, peníze i spoustu stresu na místě.

Co si zabalit

Aljaška neodpouští chyby ve vybavení, takže základem je vrstvení od funkčního termoprádla až po pořádnou nepromokavou bundu a čepici, a to i v červenci. Na náročnější treky si přibalte pevné boty a sprej na medvědy, bez kterého vás ranger u Harding Icefield prostě nepustí.

Kde sehnat letenky

Na Aljašku se většinou létá do Anchorage s přestupem v USA nebo v Evropě. Levné letenky hledejte na Kiwi — je to náš oblíbený portál, kde často narazíme na velmi dobré ceny.

Půjčení auta

Bez auta jste na Aljašce ztracení (s výjimkou vlaků, které vás nedovezou všude). S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s RentalCars, které využíváme všude po světě, a doporučujeme si auto zabookovat opravdu měsíce dopředu.

Rezervace ubytování

Místa jako Seward jsou malá a v létě narvaná k prasknutí. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, doporučujeme hledat s velkým předstihem a ideálně brát pokoje s možností bezplatného storna.

Nezapomeňte na pojištění

Aljaška je divoká a americké zdravotnictví vás může zruinovat dřív, než řeknete borůvka. Na kratší cesty volíme AXA (nabízí 50 % slevu) a na delší cesty nebo při plánování extrémnějších treků saháme po spolehlivém pojištění SafetyWing.

FAQ — Často kladené otázky o Kenai Fjords National Park

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících cestu do Kenai Fjords. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.