Pokud plánujete cestu do italských Dolomit, dříve nebo později narazíte na fotky Sass Pordoi, majestátní ploché hory, která vypadá jako vystřižená z nějakého sci-fi filmu o dobývání Měsíce. Italské Dolomity jsou plné neuvěřitelných přírodních úkazů, ale Sass Pordoi má mezi nimi naprosto výsadní postavení. Je to jedno z těch míst, které prostě musíte znát a zařadit do svého itineráře, pokud chcete zažít opravdovou vysokohorskou atmosféru bez toho, abyste museli být profesionální horolezci.

Sass Pordoi je jedno z těch míst, která v Dolomitech prostě nemůžete přeskočit. Je to destinace, která naprosto definuje pojem „lanovkové Dolomity“, a my sami sem vyjeli lanovkou až nahoru na terasu — ještě v dobách, kdy s námi cestoval jen náš pejsek Kája (to jsme ještě neměli ani fenku Baby, ani syna Jonáše). Posbírali jsme pro vás všechny aktuální informace, abyste si výlet užili na maximum.

Tak, a teď k tomu hlavnímu: připravila jsem pro vás 10 tipů, co tady vidět a dělat. Od výstupu na třítisícovku Piz Boè přes legendární vyhlídky až po to, proč si dron radši nechte doma. 😉 Poradím vám i s ubytováním a lanovkou.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde to je: Sass Pordoi (2950 m n. m.) je skalní plošina ve skupině Sella, nachází se na pomezí italských provincií Trentino a Belluno.
• Jak se tam dostat: Nejsnadněji z horského průsmyku Passo Pordoi (2239 m n. m.), odkud jezdí visutá lanovka přímo na vrchol. Jízda trvá zhruba 3 minuty.
• Pro koho to je: Zcela pro každého. Nahoru vás vyveze kabina a na samotné vyhlídkové plošině můžete klidně popíjet kávu a kochat se výhledy bez jediné kapky potu.
• Hlavní cíl: Výstup na nedaleký vrchol Piz Boè (3152 m n. m.), což je jedna z nejdostupnějších třítisícovek v celých Alpách.
• Pozor na drony: V oblasti platí naprosto striktní zákaz létání s drony a pokuty šplhají ke 3000 eurům, což je v přepočtu skoro 75 000 korun.

Co je to vlastně Sass Pordoi a Terasa Dolomit

Pojďme si nejprve trochu přiblížit, o jakém místě se vlastně bavíme, protože Sass Pordoi není jen tak obyčejný horský štít, na který byste se škrábali celý den hustým lesem. Představte si obrovský kamenný blok, který vystupuje z okolních zelených údolí jako nějaká obří středověká pevnost.

Sass Pordoi tvoří nejjižnější výběžek masivu Sella, což je fascinující geologický útvar. Na rozdíl od špičatých a ostrých věží, jaké známe třeba z oblasti Tre Cime, má masiv Sella tvar obrovské stolové hory. Nahoře je to jedna velká, zdánlivě nekonečná měsíční krajina plná světlého kamení a suti, kde nerostou stromy a kde si připadáte naprosto odstřihnutí od civilizace dole v údolí.

Samotnému vrcholu Sass Pordoi se přezdívá Terasa Dolomit, a když tam vyjedete, okamžitě pochopíte proč. Ve výšce 2950 metrů nad mořem máte totiž pocit, že stojíte na střeše světa. Terén je nahoře relativně plochý, takže se můžete bezpečně procházet po okraji této gigantické terasy a sledovat okolní vrcholy, které se táhnou až za obzor. Je to nesmírně oblíbené místo jak pro zaryté horaly, tak pro rodiny s dětmi, protože obří visutá lanovka stírá jakékoliv výškové rozdíly během pouhých několika minut.

Kdy jet a jak se na Sass Pordoi dostat

Pokud plánujete cestu do Itálie a přemýšlíte, kdy je ten nejlepší čas na návštěvu této horské ikony, musíte vzít v úvahu, že ve výšce téměř tří tisíc metrů vládne poměrně drsné klima po celý rok. Přináším vám kompletní přehled sezón a dopravních možností, abyste na místě nezůstali bezradně stát u zavřené lanovky.

Ideální roční období pro návštěvu

Pro klasickou pěší turistiku a kochání se výhledy je naprosto ideální období od konce června do poloviny září. V tomto čase je na plošině nejméně sněhu a všechny horské chaty jsou otevřené. Musím vás ale důrazně varovat před srpnem, a to konkrétně před týdnem kolem svátku Ferragosto (v roce 2026 to vychází na 11. až 18. srpna). V tuto dobu má celá Itálie dovolenou a Dolomity praskají ve švech, takže byste si na lanovku vystáli nekonečnou frontu a na vyhlídkách byste se mačkali.

Podzim, zejména konec září a říjen, je fantastický pro fotografy, protože vzduch bývá průzračnější a obloha stabilnější, jen už musíte počítat s chladným větrem a možností prvního sněhu. Zima tu pak logicky patří lyžařům, protože celá oblast je součástí obřího lyžařského komplexu Dolomiti Superski a slavného okruhu Sellaronda.

Lanovkou až do nebes

Nejjednodušší a suverénně nejpopulárnější způsob, jak se dostat nahoru, je sass pordoi lanovka. Její dolní stanice leží přímo v horském průsmyku Passo Pordoi (ve výšce 2239 m). Pokud si do navigace zadáte funivia sass pordoi stazione a valle, dovede vás to na velké parkoviště přesně k nástupišti.

Samotná jízda visutou kabinou je obrovský zážitek, protože stoupáte strmě podél kolmé skalní stěny bez jakýchkoliv mezisloupů. Nahoru to trvá necelé tři minuty, během kterých překonáte převýšení přes 700 metrů. Pokud jde o vstupenky, lanovka sass pordoi cena se každoročně mírně mění, ale v současnosti počítejte s částkou kolem 28 eur za jednosměrnou jízdu a zhruba 39 eur za zpáteční lístek. Lístky se dají koupit na místě, ale v letní sezóně určitě doporučuji využít online nákup, abyste se vyhnuli frontám u pokladen.

Cesta autem na Passo Pordoi

K dolní stanici lanovky se musíte nejprve nějak dostat, a to buď autem, nebo místními autobusy. Passo Pordoi spojuje městečko Canazei v údolí Val di Fassa s vesnicí Arabba. Z Canazei je to zhruba 20 minut jízdy po neuvěřitelně klikaté silnici plné serpentin, z nichž se vám možná trochu zamotá hlava, ale ty výhledy po cestě za to rozhodně stojí.

Přímo na průsmyku passo pordoi sass pordoi je hned několik parkovišť. Počítejte s tím, že parkování je zpoplatněné (celodenní stání vyjde zhruba na 8 eur) a zvlášť v červenci a srpnu musíte přijet opravdu brzy ráno, ideálně před devátou hodinou, jinak riskujete, že pro auto prostě místo nenajdete a budete muset parkovat kilometry daleko podél krajnice.

Pokud byste chtěli prozkoumat Dolomity: kompletní průvodce a co dělat v Dolomitech, Passo Pordoi je naprosto skvělým výchozím bodem. A pokud do Itálie nejedete vlastním autem, my s Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě.

Kde se ubytovat při návštěvě Sass Pordoi

Výběr správného ubytování je v Dolomitech naprosto klíčový, protože ačkoliv to na mapě vypadá blízko, jízda přes horské průsmyky zabere spoustu času. Abyste to měli na Sass Pordoi co nejblíže a mohli vyrazit na lanovku jako první hned po snídani, doporučuji se ubytovat v jedné ze tří strategických oblastí kolem masivu Sella.

Canazei a Val di Fassa

Tohle údolí je asi tou nejpraktičtější a nejživější volbou. Canazei je krásné, typicky alpské městečko, kde najdete spoustu výborných restaurací, obchodů s outdoorovým vybavením i příjemných kaváren. Z Canazei vyjedete autem na Passo Pordoi zhruba za 20 minut. Údolí je také skvěle napojené na další turistické cíle a nabízí širokou škálu ubytování od luxusních wellness hotelů až po cenově dostupné apartmány.

Naším tipem pro opravdu pohodlný pobyt s vynikajícím jídlem a krásným designem je Hotel Locanda degli Artisti. Pokud hledáte spíše příjemný střední standard za rozumné peníze, mrkněte na Albergo Alla Rosa přímo v centru městečka. Týdenní pobyt pro dva v Canazei v hlavní letní sezóně vychází zhruba na 25 000 až 40 000 Kč v závislosti na tom, zda si dopřejete ubytování s polopenzí a wellness.

Arabba

Zatímco Canazei je plné života, Arabba na druhé straně průsmyku je o poznání klidnější a o něco menší vesnička. V zimě je to totální ráj pro lyžaře, protože odsud vede nejkratší přístup na ledovec Marmolada, ale v létě tu panuje neuvěřitelná pohoda a mír. Cesta z Arabby na Passo Pordoi trvá autem zhruba 15 minut plných nádherných zatáček.

Ubytování je tu mírně levnější než ve Val di Fassa. Nádherný alpský zážitek nabízí třeba rodinný Hotel Evaldo, kde se po túře naložíte do vířivky a jen tak pozorujete zapadající slunce nad okolními štíty.

Selva di Val Gardena

Třetí skvělou možností je ubytovat se na severním okraji masivu Sella, v proslulém údolí Val Gardena. Selva (neboli Wolkenstein, protože tady uslyšíte spíš němčinu než italštinu) je exkluzivnější resort, což se bohužel okamžitě projeví na cenách. Lukáš by řekl, že jsou tu ‚o třetinu dražší z principu‘, a asi by neměl úplně nepravdu. 😅 Na Passo Pordoi odtud pojedete zhruba 30 až 40 minut přes Passo Sella, což je sama o sobě neuvěřitelně vyhlídková jízda.

Pro milovníky naprostého komfortu můžeme doporučit úžasný Boutique Hotel Nives, který vás nadchne špičkovou gastronomií.

10 tipů, co vidět a dělat na Sass Pordoi a v okolí

Sass Pordoi a jeho okolí rozhodně není místo na pouhou půlhodinovou zastávku. Tahle část Dolomit nabízí aktivity na několik dní, a to jak pro milovníky snadných procházek, tak pro nadšené horolezce. Tady je moje top 10. Najdete tu vše od věcí, které klidně zvládnete v pantoflích, až po adrenalin, po kterém budou bolet ruce ještě tři dny. 😁

1. Panoramatická terasa: 360 stupňů dokonalosti

Hned jak vystoupíte z horní stanice lanovky, ocitnete se na samotné Terase Dolomit. Nemusíte jít ani metr navíc, abyste před sebou měli výhled, na který pravděpodobně do konce života nezapomenete. Kolem celé hrany útesu vedou bezpečné kamenné cesty a vyhlídky.

Z tohoto místa uvidíte při jasném dni takřka všechny významné skupiny Dolomit. Přímo naproti vám se tyčí zasněžená královna Dolomit Marmolada, za příznivého počasí dohlédnete až k ikonickým skalám Tre Cime di Lavaredo, a zřetelně rozeznáte i monumentální stěny hor Pelmo, Civetta nebo skupinu Catinaccio (Rosengarten).

Strávit tu hodinu jen obyčejným pozorováním a focením je naprostý základ každé návštěvy. Určitě si ale nezapomeňte vzít větrovku, protože na této exponované planině fouká ledový vítr, i když je dole v údolí tropické léto.

2. Rifugio Maria a Rifugio Sass Pordoi: oběd v oblacích

Vysokohorská turistika člověka spolehlivě vyčerpá a vyhládne z ní. Přímo u stanice lanovky se nachází restaurace rifugio maria sass pordoi, což je skvělá moderní budova s prosklenými stěnami. Můžete tu sedět v teple s talířem teplé polévky v ruce a přitom mít pocit, že se vznášíte nad údolím Val di Fassa. Restaurace bývá přes poledne docela narvaná, proto je lepší sem zajít buď dříve, nebo až v pozdějším odpoledni před sjezdem dolů.

Pokud toužíte po trochu tradičnější horské atmosféře, stačí popojít jen pár desítek metrů po kamenném platu k historické chatě Rifugio Sass Pordoi. Je to menší, kamenná chata, která vypadá přesně tak, jak si představujete útočiště horolezců před sto lety.

Osobně doporučuji ochutnat místní polentu s hříbky a tavenými horskými sýry a po dobrém jídle si dopřát poctivý alpský Apfelstrudel. Ačkoliv jsou ceny v těchto nadmořských výškách logicky o něco vyšší než dole ve městech, ten zážitek, kdy popíjíte bombardino nebo výborné víno s výhledem na celé Dolomity, za ty peníze jednoznačně stojí.

3. Výstup na třítisícovku Piz Boè: měsíční krajinou k vrcholu

Tohle je pro většinu turistů ten hlavní důvod, proč vůbec sass pordoi cable car využívají. Kousek od stanice lanovky se totiž nachází vrchol Piz Boè, který měří 3152 metrů. Pokud si zadáte do vyhledávače sass pordoi piz boe nebo sass pordoi piz boè, zjistíte, že se jedná o jednu z nejdostupnějších třítisícovek v celých Alpách, protože díky lanovce už máte obrovskou část převýšení za sebou.

Cesta od horní stanice k vrcholu trvá zhruba hodinu a půl čistého času směrem nahoru. Půjdete neustále mírně zvlněným terénem plným světlé suti, který vážně připomíná povrch nějaké cizí planety. Závěrečné stoupání na samotnou špičku pyramidy Piz Boè je poměrně strmé a v některých místech si možná budete muset pomoci rukama na instalovaných ocelových lanech, ale s trochou kondice a v pevné trekové obuvi to zvládne každý průměrný turista.

Nahoře vás pak čeká malá, ale nesmírně kouzelná chatka Capanna Piz Fassa a naprosto odzbrojující pohled na celou severní Itálii. Jen si na tento výlet vyberte den se stabilním počasím, protože bouřka na této otevřené kamenité plošině je extrémně nebezpečná záležitost.

4. Sellaronda v létě: klasický roadtrip pro motorkáře i řidiče

Když se vrátíte zpátky na zem k autu, můžete zažít další legendární atrakci. Kolem celého masivu Sella, nad kterým jste se právě kochali z vyhlídky, vede silniční okruh zvaný Sellaronda. Jedná se o propojení čtyř úžasných horských průsmyků: Passo Pordoi, Passo Campolongo, Passo Gardena a Passo Sella.

Tato zhruba 50 kilometrů dlouhá trasa je snem každého milovníka řízení a majitele sportovního auta či motorky. Silnice se klikatí v nekonečných serpentinách, projíždíte malebnými vesničkami a za každou zatáčkou na vás vykoukne jiný, fascinující skalní útvar. Zastavit můžete na každém průsmyku, dát si v kavárničce rychlé italské espresso a pokračovat dál.

Zabere vám to pohodově celé odpoledne, zvlášť když budete často stavět kvůli focení. Provoz tu ale v letních měsících bývá velmi hustý a občas se můžete zaseknout za pomalým karavanem, takže doporučuji si na okruh vyhradit dostatek času a obrnit se trpělivostí.

5. Sellaronda Hero: ráj pro horská kola

Pokud jste fanoušky cyklistiky, pojem Sellaronda Hero pravděpodobně znáte. Je to jeden z nejtěžších a nejprestižnějších závodů na horských kolech na světě, který se jezdí právě v okolí masivu Sella a překonává i náš známý průsmyk Passo Pordoi.

Nemusíte být ale profesionální závodníci, abyste si trať vyzkoušeli. Celá oblast nabízí obrovské množství fantastických singletrailů a značených cyklotras různé obtížnosti. V mnoha údolích najdete skvěle vybavené půjčovny celoodpružených elektrokol, díky kterým si můžete tyhle prudké alpské kopce užít, i když nemáte kondici profesionálního sportovce.

Velkou výhodou je, že v letní sezóně můžete využít speciální cyklistické jízdenky na lanovky, které vás i s kolem vyvezou na hřebeny, a vy si pak můžete užívat dlouhé, technické sjezdy zpět do údolí. Je to naprostý cyklistický ráj, i když to někdy vyžaduje opravdu pevné nervy na úzkých cestičkách.

6. Zimní Sellaronda Tour: lyžařský sen bez konce

Ačkoliv většina tohoto článku cílí na letní sezónu, musím zmínit i tu zimní, protože zimní Sellaronda je světový unikát, kvůli kterému do Itálie míří tisíce Čechů. Pokud rádi lyžujete, pravděpodobně víte, že díky promyšlenému systému lanovek v rámci Dolomiti Superski můžete celý masiv Sella objet na lyžích za jeden jediný den.

Okruh se jezdí ve dvou směrech, po oranžových nebo zelených šipkách, a nevyžaduje to žádné šlapání do kopce. Ráno nasadíte v jednom údolí lyže, celý den jezdíte přes průsmyky Pordoi, Sella, Gardena a Campolongo po fantasticky upravených sjezdovkách a odpoledne přijedete v klidu zpět do výchozího bodu.

Tento zážitek je nezapomenutelný, ale vyžaduje poměrně plynulé tempo, abyste nezůstali v cizím údolí poté, co odpoledne vypnou lanovky. Taxíky přes zasněžené průsmyky bývají večer opravdu nesmírně drahá záležitost.

7. Via ferrata Cesare Piazzetta: adrenalin pro zkušené

Dolomity jsou kolébkou zajištěných cest neboli via ferrat a jedna z nejtěžších v celé oblasti se nachází právě na stěnách pod naší vyhlídkovou terasou. Via ferrata Cesare Piazzetta vede přímo na vrchol Piz Boè úchvatnou, takřka kolmou skalní stěnou.

Musím vás ale důrazně varovat, že tohle rozhodně není ferrata pro začátečníky nebo pro někoho, kdo má jen mírný strach z výšek. V italském hodnocení má obtížnost D (extrémně těžká), první metry jsou téměř převislé a vyžadují velkou sílu v pažích a skvělou techniku práce s nohama.

Pokud jste ale zkušení lezci, nabídne vám Piazzetta úžasný sportovní zážitek a výhledy do prázdna, při kterých se tají dech. Nezapomeňte na kompletní a certifikované vybavení (úvazek, tlumič pádu, helma) a ideálně si na ni přivstaňte brzy ráno, ať se vyhnete odpoledním zácpám pomalejších lezců v kritických úsecích. Pokud s ferratami teprve začínáte, doporučuji podívat se spíše na bezpečnější zajištěné cesty u naší oblíbené Cortiny d’Ampezzo.

8. Trek na Bivacco di Forcella Pordoi: pro ty, co chtějí šlapat

Pokud vám vyjet nahoru visutou kabinou přijde příliš snadné a rádi byste si vrchol vydřeli, můžete si to od parkoviště na Passo Pordoi vyšlápnout pěšky. Klasická turistická trasa vede velkým suťovým žlebem až do sedla Forcella Pordoi, kde stojí malá turistická chata.

Připravte se na to, že to je fyzicky velmi náročný výstup. Půjdete v neustálých malých cik-cak serpentinách v uvolněném a klouzajícím kamení, kde děláte často jeden krok vpřed a půl kroku vzad, jak vám to pod botami ujíždí. Zvládnout tuto trasu nahoru zabere zhruba hodinu a půl opravdu intenzivního pocení.

Odměnou vám ale bude skvělý pocit ze zdolané hory. Spousta turistů dělá to, že nahoru vyjedou pohodlně za sass pordoi cable car price a dolů pak tímto suťovým žlebem sestoupí (respektive spíše sklouzají v kamení). Je to mnohem šetrnější k peněžence i k vašemu dechu, ale dostává to hodně zabrat na kolena, takže pokud máte potíže s klouby, vezměte si lanovku raději i na cestu dolů. Pro další úžasné treky si prostudujte článek Italské Dolomity pro turisty: 5 turistických tras pro každého.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat u Sass Pordoi

5 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA ⭐ Luxury

Hotel Locanda degli Artisti

Hotel v Canazei s vynikajícím jídlem a krásným designem. Ideální pro pohodlný pobyt s luxusní atmosférou ve Val di Fassa.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Albergo Alla Rosa

Příjemný hotel střední kategorie za rozumné peníze přímo v centru Canazei. Týdenní pobyt pro dva v hlavní letní sezóně vychází na 25 000-40 000 Kč.

★★★★ 25 000-40 000 Kč/týden pro 2 os.

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hotel Evaldo

Rodinný hotel v Arabbě s vířivkou a výhledem na zapadající slunce nad okolními štíty. Klidnější alternativa k Canazei, cca 15 min autem na Passo Pordoi.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost ⭐ Luxury

Boutique Hotel Nives

Luxusní boutique hotel v exkluzivním Val Gardena (Selva/Wolkenstein) se špičkovou gastronomií. Ideální pro milovníky naprostého komfortu, 30-40 min od Passo Pordoi.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování u Sass Pordoi

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování u Sass Pordoi a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

9. Focení Marmolady z Passo Pordoi: fotografická povinnost

Nemusíte ani vyjíždět až úplně nahoru k Rifugio Maria sass pordoi, abyste pořídili ty nejdokonalejší snímky vaší dovolené. Samotný průsmyk Passo Pordoi je fantastickým místem pro krajinářskou fotografii.

Z několika zatáček pod parkovištěm na straně směrem na Arabbu se totiž otevírá ten nejikoničtější výhled na nejvyšší horu Dolomit, ledovcovou Marmoladu. Je tu jedno specifické místo s malým dřevěným křížkem a památníkem cyklistické legendy Fausta Coppiho, odkud kompozice vypadá absolutně magicky, obzvláště těsně před západem slunce, kdy se světlo zabarví do tepla a okolní skály zrůžoví (tomuto jevu místní říkají Enrosadira).

Tady pochopíte, proč jsou Dolomity zapsané na seznamu UNESCO a proč jsou rájem pro fotografy z celého světa. Pokud sem vyrazíte na podzim, s trochou štěstí chytíte ráno inverzi a budete stát nad oblačným oceánem, ze kterého vystupují jen ty nejvyšší zasněžené špičky.

10. Passo Sella jako alternativní průjezd

Poslední tip se týká dopravy a logistiky, pokud cestujete po Dolomitech autem a chcete vidět co nejvíce. Pokud se vracíte ze Sass Pordoi a bydlíte v oblasti Cortiny, zkuste to nebrat nejkratší cestou, ale udělat si menší zajížďku přes Passo Sella.

Tento průsmyk spojuje údolí Val di Fassa s Val Gardenou a nabízí podle mého názoru vůbec nejdramatičtější scenérii z celé silniční Sellarondy. Silnice se tu vine přímo pod kolmými třistametrovými stěnami věží Sassolungo. Je to místo, kde se cítíte úplně malincí a kde se vyplatí alespoň na chvíli zastavit na parkovišti a nasát tu atmosféru.

Passo Sella bývá hodně ucpané autobusy a motorkáři, ale věřte mi, že ten výhled na obří kolmé skály zrcadlící se v poledním slunci, zatímco vy sedíte na lavičce s kávou z okýnka a sledujete roje horolezců vysoko ve stěnách, je prostě zážitek k nezaplacení.

Sass Pordoi s dětmi: pohoda a žádný stres

Mnoho rodičů se obává brát malé děti do výšek kolem 3000 metrů, ale Sass Pordoi je v tomto ohledu naprostá výjimka a jedno z nejvhodnějších míst v celých Alpách. Důvodem je samozřejmě pohodlná a rychlá velkokapacitní lanovka.

Díky tomu, že nemusíte nic šlapat, sem vyjedete naprosto bez námahy. Samotná Terasa Dolomit nahoře je relativně bezpečná a rovná, samozřejmě za předpokladu, že děti nenecháte běhat bez dozoru až ke strmým okrajům útesu. Jsou tu ale dvě věci, na které fakt nezapomeňte: u úplných prcků může nadmořská výška způsobit únavu a bolest hlavičky, takže pobyt nahoře zbytečně neprodlužujte, a pak ten povrch. Všude je sypké kamení, takže klasický kočárek na plošině naprosto neprojede a nosítko nebo krošna je nutnost. Jinak je zde k dispozici velká prosklená restaurace, záchody i dostatek místa, kde se s rodinou pohodlně zdržíte.

Můžou na Sass Pordoi psi?

Cestujete po Itálii se svým čtyřnohým miláčkem? Pak mám pro vás skvělou zprávu. Z oblasti masivu Sella pejskaře rozhodně nikdo nevyhání a s chlupáčem můžete vyrazit na výlet společně.

V lanovce jsou psi povoleni, je ale nutné, aby byli na vodítku a provozovatelé často vyžadují také náhubek, obzvláště když je kabina plná lidí, což v létě bývá téměř vždycky. Nahoru za psa zaplatíte mírný poplatek, většinou pár eur. Nahoře na plošině s nimi můžete v klidu chodit, ale opět pamatujte, že ostré vápencové kamení a suť mohou být pro psí tlapky velmi nepříjemné, pokud na to zvíře není zvyklé z jiných horských túr. V letních parnech tu nahoře také nenajdete vůbec žádný stín ani přirozené potůčky s vodou, takže musíte nést dostatečnou zásobu vody nejen pro sebe, ale i pro pejska.

Kde se najíst

Upřímně, v první chvíli jsem na horské chatě čekala talíř těstovin a pak přišla polenta a bylo to jedno z největších kulinářských překvapení celého výletu. Zdejší kuchyně je hodně ovlivněná nedalekým rakouským Tyrolskem a je postavena na tom, aby vás co nejrychleji zahřála a dodala obrovské množství energie po celodenním mrazivém lyžování nebo letní turistice.

Základem horských chat, jako je Rifugio Maria na Sass Pordoi, je tradiční poctivá kukuřičná polenta. Zapomeňte ale na nějakou neochucenou kaši ze školní jídelny, tady se polenta míchá s obrovským množstvím sýra a másla, a servíruje se s divokými hříbky posbíranými dole v lesích a s tavenými horskými sýry (místní ji nabízejí i s gulášem či ragú z divočiny).

Další klasikou, kterou prostě musíte vyzkoušet, jsou Canederli (německy Knödel), což jsou obří knedlíky z tvrdého pečiva, které tu dělají ve špenátové i sýrové variantě, podávané zalité přepuštěným máslem a posypané parmezánem, nebo rovnou v silném vývaru. A samozřejmě to na závěr musíte celé korunovat křupavým jablečným štrůdlem plným rozinek a oříšků. Z pití určitě ochutnejte lokální vína z oblasti údolí Val di Fassa nebo osvěžující Hugo Spritz s bezinkovým sirupem, který je v Dolomitech mnohem populárnější než klasický Aperol.

Praktické informace a na co si dát pozor

Ještě než sednete do auta, mám pro vás pár věcí, které byste měli vědět. Jinak vás čeká buď zavřená lanovka, nebo dost nepříjemná pokuta. 😅

• Zákaz dronů a brutální pokuty: Tohle je nesmírně důležitý bod. Celá oblast Dolomit, a zejména místa kolem národních parků a frekventovaných masivů jako Sella, spadá do zóny s absolutním zákazem letů bez speciálního povolení. Italští karabiniéři (horská policie) to v letní sezóně velmi bedlivě hlídají a nezdráhají se rozdávat drakonické pokuty. Pokud vás s dronem na Sass Pordoi chytí, čeká vás zabavení techniky a pokuta, která může dosáhnout až neuvěřitelných 3000 eur (v přepočtu zhruba 75 000 korun). Rozhodně to za jeden hezký záběr na Instagram nestojí.
• Kombinované lístky (Dolomiti Superski a letní pasy): Pokud budete v Dolomitech více dní a plánujete využívat více lanovek, určitě se vám nevyplatí kupovat pokaždé samostatný lístek, když základní lístek vyjde na 28 eur jednosměrně nebo 39 eur zpáteční. V zimě to automaticky kryje velký skipas Dolomiti Superski a v létě existují vícedenní turistické pasy (např. Panorama Pass nebo SuperSummer), se kterými pak můžete jezdit lanovkami na masiv Sella i jinde neomezeně zadarmo.
• Vhodné oblečení: Vždy myslete na to, že jedete téměř do třech tisíc metrů nad mořem. Dole v Canazei může být na tričko a kraťasy, ale jakmile vystoupíte z kabiny sass pordoi funivia na větrnou terasu, teplota rázem spadne o patnáct stupňů a bude vám zima. Lehká péřovka nebo alespoň poctivá goretexová větrovka v batohu je naprostá nutnost i v polovině srpna.
• Převod cen: V Itálii se všude platí eury a na většině míst včetně lanovky nebo hlavních horských chat bez problémů vezmou i platební kartu. Lístek nahoru za 28 eur je tedy v přepočtu necelých 700 Kč, zpáteční lístek zhruba za necelou tisícikorunu. Do malých chat jako je Rifugio Boè nahoře na kopci si s sebou ale pro jistotu vezměte hotovost.

Kam dál z Dolomit

Když už budete obdivovat Terasy Dolomit, máte úžasnou příležitost navštívit i další skvosty, které jsou nedaleko. Pokud se vám zachtělo další vysokohorské scenérie, zajeďte si jen o kousek vedle a podívejte se na obří ledovec, o kterém jsme napsali kompletního průvodce na Marmoladu. Z průsmyku Pordoi tam dorazíte za necelou hodinku.

Pokud raději dáváte přednost malebným alpským městečkům s nádechem historie a luxusu, určitě nevynechejte Cortinu d’Ampezzo, naši hlavní base v Dolomitech, kde najdete fantastické olympijské sjezdovky a neuvěřitelné scenerie v okolí. Je to sice o trošku dál (zhruba hodina a půl cesty), ale ten výlet a atmosféra městečka si vás naprosto získá.

Tipy a triky na závěr pro klidnou dovolenou

Abyste si cestu naplánovali bez stresu a obav, shrnula jsem tu služby, které se nám při cestování ať už po Itálii, nebo kdekoliv po Evropě, dlouhodobě osvědčily a my je s Lukášem pravidelně využíváme.

Co si zabalit

Pokud tápete, co na cestu potřebujete a do jakého zavazadla se sbalit, podívejte se na náš návod, jak a do čeho se sbalit. Vždycky na to jdeme hodně minimalisticky, takže vám to určitě usnadní rozhodování.

S Lukášem jsme se naučili, že v horách stejně nakonec unosíte hlavně dobré boty a funkční vrstvy. Takže ty troje šaty na večer můžete s klidem nechat doma.

Kde sehnat letenky do Itálie

Do severní Itálie je to sice z Česka autem relativně blízko (z Prahy na Passo Pordoi zhruba 7 až 8 hodin čisté jízdy), ale pokud preferujete letadlo (například do Benátek, Milána nebo Bergama), letenky hledejte na Kiwi. Je to náš oblíbený portál, kde si krásně porovnáte ceny.

Vždycky si dáváme pozor i na časy příletů, protože křižovat v noci neznámé horské průsmyky k hotelu není úplně ten pravý relax. Ideální je přistát někdy kolem oběda.

Půjčení auta na místě

V Dolomitech je auto absolutní nutností, protože místní autobusová doprava vás sice na průsmyky dostane, ale stojí to neuvěřitelné množství času a na spoustu krásných míst nevyjedou autobusy vůbec. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost se srovnávačem DiscoverCars.com, které využíváme všude po světě.

Jen si určitě připlaťte za plné krytí. Na těch úzkých silničkách, kde se vyhýbáte autobusům a karavanům, je škrábanec hned, i když jste sebelepší řidiči.

Rezervace ubytování

Jak už jsem zmínila v článku, ubytování hledejte strategicky v údolích hned pod průsmykem. Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, protože tam vždy najdete nejčerstvější recenze a možnosti snadného storna.

Hlavně v letní sezóně a kolem Vánoc nenechávejte rezervaci na poslední chvíli. Ty nejlepší rodinné hotýlky bývají vyprodané klidně i půl roku dopředu.

Nezapomeňte na pojištění

Dolomity jsou sice civilizované hory, ale obzvláště pokud se chystáte na suťový trek nebo dokonce via ferratu pod Sass Pordoi, nesmíte podcenit zdravotní péči a pojištění, protože záchranný let vrtulníkem vyjde v Itálii i na sta tisíce korun. Na kratší cesty volíme většinou AXA s 50% slevou a na delší nebo hodně aktivní cesty nedáme dopustit na True Traveller.

Obzvlášť v Itálii se opravdu nevyplatí na pojištění šetřit. Když vidíte, jak tam občas létá jeden záchranářský vrtulník za druhým, je lepší mít jistotu, že vás to v případě maléru nezruinuje.

FAQ: Nejčastější dotazy o Sass Pordoi

Vzhledem k obrovské oblíbenosti této hory a celého masivu Sella se neustále opakují praktické dotazy. Dali jsme dohromady ty hlavní z nich, abyste měli všechny důležité odpovědi rychle na jednom místě.

Když se řeknou italské Dolomity, spoustě lidí se okamžitě vybaví ikonický pohled na zelené louky, malý kostelík a za ním se tyčící ostré, až neuvěřitelně vertikální skalní věže. Vítejte ve Val di Funes, domově skupiny Odle. A právě přímo pod těmito majestátními stěnami vede Adolf Munkel Weg.

Je to totiž naprosto ideální trasa. Nabízí maximální výhledy při minimálním převýšení, což je v Dolomitech docela vzácnost 😅. Adolf Munkel Weg je sice rovinatější a nenáročná, ale povrch je hodně kamenitý ale s kočárkem to nejde. Tahle trasa se navíc dá hezky naplánovat i s většími dětmi, až budou na delší výšlap akorát.

Pokud hledáte trasu, která vám zabere příjemné tři až čtyři hodiny, zvládnete ji s pejsky a nabídne vám ty nejfotogeničtější scenérie v celém Jižním Tyrolsku, jste na správném místě. Tak pojďte, ukážu vám všechno, co potřebujete o tomhle treku vědět.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde to je: Údolí Val di Funes, Jižní Tyrolsko (Itálie).
• Délka a čas: Okruh měří zhruba 5 až 7 kilometrů podle zvolené varianty a zabere vám 3 až 4 hodiny pohodové chůze.
• Náročnost: Lehčí až střední. Převýšení je jen okolo 200 až 400 metrů, ale terén je místy kamenitý, takže pevná obuv je nutností.
• S kočárkem a dětmi: S kočárkem to kvůli kamenům a kořenům opravdu nepůjde. Pro miminka potřebujete nosítko, starší děti (od 5 let) trasu zvládnou samy.
• Se psem: Psi jsou povoleni, ale musí být striktně na vodítku. Na pastvinách se volně pasou krávy a horské krávy se volně pobíhajícím psům vůbec nelíbí, věřte mi 😅.
• Parkování: Zanser Alm na konci údolí. V sezóně stojí 8 EUR na den a doporučuji přijet brzy ráno, jinak vás zastaví dopravní omezení už dole v údolí.
• Zákaz dronů: Nacházíte se v přírodním parku Puez-Geisler. Létání s drony je tu přísně zakázáno pod pokutou až 3000 EUR (více než 75 000 Kč).

Co je vlastně Adolf-Munkel-Weg zač?

Hele, celou tuhle historii jsem si musela dohledat, protože mě upřímně zajímalo, po kom ta stezka je. Adolf Munkel byl vášnivý německý alpinista a tahle stezka vznikla z jeho iniciativy v roce 1894. Víc než sto let stará pěšinka a pořád na ní stojíme frontu na fotku (to o něčem svědčí, ne?). Stezka se vine přímo pod skupinou Odle (německy Geisler), po lesních pěšinách a alpských loukách, a po celou dobu vás zprava hlídají obrovské bílošedé vápencové věže.

Kdy jet a jak se k trase dostat

Timing je u Dolomit obecně (a tady zvlášť) opravdu zásadní věc. U závory se dá snadno zaskočit, takže tady jsou tipy, jak se tomu vyhnout.

Ideální roční období

Hlavní turistická sezóna v Dolomitech probíhá od května do září. V této době jsou všechny horské chaty (rifugia) otevřené, počasí je nejstabilnější a sníh z vyšších poloh už dávno roztál. Musíte ale počítat s tím, že na stezce nebudete sami. Zvláště v srpnu, kdy mají Italové celonárodní dovolenou (Ferragosto), tu bývá opravdu plno. Pokud ale můžete, doporučuji vyrazit na podzim, ideálně v říjnu. Modříny v údolí se zbarví do neuvěřitelných zlatých odstínů a kontrast se zasněženými vrcholky Odle je prostě magický. Na jaře tu pro změnu kvetou tisíce krokusů, což je taky nádherné. V zimě je ale stezka oficiálně uzavřená kvůli sněhu a riziku lavin z vyšších poloh, takže to raději neplánujte.

Příjezd autem na Zanser Alm

Výchozím bodem pro trek je parkoviště Zanser Alm (Zannes), které leží v nadmořské výšce 1685 metrů na samém konci údolí Val di Funes. Projedete malebnou vesničkou Santa Maddalena a budete pokračovat stále vzhůru, dokud vás nezastaví závory. V hlavní sezóně počítejte s poplatkem 8 EUR za den (což je na poměry Dolomit vlastně docela příjemná cena). Má to ale jeden obrovský háček. Kapacita údolí je omezená a jakmile se parkoviště naplní, silnice se dole uzavře. Z naší zkušenosti doporučuji být u závory nejpozději v 8:00 ráno.

Ekologicky a v klidu autobusem

Pokud se chcete vyhnout rannímu stresu s parkováním nebo cestujete bez auta, skvělou alternativou je místní autobusová doprava. Z nedalekého městečka Brixen (Bressanone) jezdí pravidelné linky číslo 330 a 335 (více info na oficiálních stránkách jihotyrolské dopravy), které vás vyvezou až přímo na parkoviště Zanser Alm. Cesta trvá zhruba hodinku a vy si můžete bez nervů užívat výhledy do údolí. Zvlášť v létě je to podle mě výrazně příjemnější než řešit, jestli ještě zbyde místo na parkovišti. A příroda to taky ocení.

Kde se ubytovat poblíž Val di Funes a kolik to stojí

Pokud chcete mít ty nejlepší výhledy hned po probuzení a být na treku mezi prvními, výběr strategického ubytování je zásadní. Ceny v této oblasti se v sezóně pohybují průměrně od 2500 do 5000 Kč za noc pro dvě osoby, záleží na tom, zda zvolíte luxusní hotel s wellness, nebo tradiční horský statek.

Přímo v srdci údolí najdete městečko Santa Maddalena, které je naprosto ideální. Najdete tu spoustu tradičních „agriturismo“ (farmářských ubytování) a útulných B&B. Je to sice dražší lokalita, ale ušetříte čas na dojíždění a atmosféra večerního vylidněného údolí za to stojí. Skvělou volbou jsou rodinné penziony jako Hotel Ranuimüllerhof, kde k snídani servírují domácí sýry od sousední farmy. Nebo můžete zkusit oblíbený Proihof, který má fantastické hodnocení.

Pokud hledáte o něco levnější nebo živější základnu, skvělou volbou je historický Brixen (o kterém si můžete víc přečíst na Dolomiti.org). Leží jen zhruba 15 až 20 minut jízdy autem od vstupu do údolí. Město nabízí mnohem více možností večerního vyžití, obrovský výběr restaurací a ceny ubytování tu bývají o něco přívětivější. Další oblíbenou, i když o něco vzdálenější variantou (cca 30 minut jízdy přes horské sedlo), je známé středisko Ortisei v sousedním údolí Val Gardena. Zde seženete vše od luxusních resortů až po jednoduché apartmány, jen musíte počítat s delšími ranními přejezdy k výchozímu bodu treku.

Hledáte konkrétní tipy? Ubytování vždycky rezervujeme přes Booking.com, kde se dají najít skvělé akce a pokud máte status Genius, dostanete se na velmi pěkné ceny i v exponovaných termínech.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Val di Funes (Dolomitech)

3 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏨 Hotel

Hotel Ranuimüllerhof

Rodinný hotel v Santa Maddaleně, kde k snídani servírují domácí sýry od sousední farmy. Nachází se přímo v srdci údolí Val di Funes s úžasnými výhledy na Odle.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Pension

Proihof

Oblíbený rodinný penzion v Santa Maddaleně s fantastickým hodnocením. Ideální základna pro výlety do okolních hor.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Val di Funes (Dolomitech)

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Val di Funes (Dolomitech) a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Adolf-Munkel-Weg: 10 tipů na místa a zážitky po cestě

Pojďme se podívat na to hlavní. Trasa Adolf Munkel Weg není jen o tom dostat se z bodu A do bodu B, je to o desítkách malých zážitků, výhledů a odboček, které cestou potkáte. Většina lidí volí klasický okruh vycházející ze Zanser Alm, napojující se na cestu číslo 35 a vracející se přes horské louky. Tady je 10 věcí, které byste neměli minout.

1. Klasický okruh Geisler Alm a Zanser Alm

Úplným základem, který většina turistů volí, je okružní trasa o délce zhruba 5 až 6 kilometrů. Vyráží se z parkoviště Zanser Alm po stezce číslo 6, která vás po chvíli dovede přímo na hlavní cestu Adolf Munkel Weg (značeno jako trasa 35). Tou projdete přímo pod skalními masivy až k odbočce na populární chatu Geisler Alm, odkud se pak mírným klesáním přes rozkvetlé louky a lesní cesty vrátíte zpět na parkoviště. Je to ideální okruh, protože se nevracíte stejnou cestou a neustále máte před sebou nové scenérie.

Tenhle okruh je takový zlatý střed, když chcete vidět to nejlepší a zároveň se úplně nezničit. Vyplatí se ho rozložit na celé odpoledne, abyste se nikam nehnali a mohli si udělat pár zastávek navíc.

2. Výhledy na vertikální stěny Odle

Skupina Odle jsou obrovské vertikální jehly tyčící se přes tři tisíce metrů a když na ně kouknete zespoda, trochu vám zvláštně zabuší srdce. Taková bezcitně velká krása, co vás přivede k pocitu vlastní nicotnosti 😅. Obzvlášť odpoledne, když se skály zbarví do teplých oranžových tónů, to je záběr, na který nezapomenete.

Navíc se tyhle pohledy neustále mění podle toho, jak zrovna putují mraky. Chvíli jsou štíty jasně nasvícené, chvíli se zase schovají do dramatických stínů, takže cvakáte jednu fotku za druhou, i když si říkáte, že už jich máte dost.

3. Zastávka na Rifugio Geisler Alm

Rifugio Geisler Alm (necelých 2 000 metrů nad mořem) není žádná obyčejná horská chata. Je to instituce. Jakmile se vymotáte z lesa, otevře se před vámi obrovská, dokonale střižená louka, na které jsou rozmístěna dřevěná lehátka zvaná „kino“. A film, který se promítá, jsou právě vrcholky Odle přímo před vámi. Vždycky si tady dáváme delší pauzu. Děti tu mají úžasné hřiště, dospělí si mohou vychutnat vychlazené pivo nebo Aperol Spritz a pozorovat krávy, které se pasou hned vedle. Bývá tu sice dost plno, ale prostor je obrovský, takže si své místečko určitě najdete.

Pokud sem míříte v hlavní sezóně a chcete si dát pořádný oběd u stolu, mrkněte raději předem na jejich oficiální stránky, abyste si ověřili otevírací dobu. Skvěle ale funguje i piknik na trávě s tím nejlepším výhledem na světě.

4. Rifugio Zanser Alm na startu a v cíli

Hned u parkoviště Zanser Alm leží stejnojmenná chata v nadmořské výšce 1685 metrů (mají i vlastní webovky s aktuálními informacemi). Dá se využít jako ranní záchytný bod. Dáme si tu silné italské espresso a kousek štrúdlu na posilněnou před cestou. Výhodou je, že funguje i jako výborná restaurace po návratu. Když přijdete unavení z treku, nemusíte už nikam přejíždět a můžete si dát pozdní oběd nebo brzkou večeři rovnou tady, než sednete do auta k cestě do údolí.

Posezení na terase, když už se odpoledne pomalu chýlí ke konci a turisté se rozjíždějí domů, má úžasnou atmosféru. Dá se tu pořádně najíst a hlavně jen tak vstřebávat horský klid.

5. Fotopointy pod kolosálními stěnami

Pokud milujete focení, tahle stezka pro vás bude absolutním rájem. Nejlepší fotopointy najdete zhruba v polovině trasy číslo 35, kde les trochu ustupuje a tvoří přirozené rámy z větví modřínů a borovic s ostrými štíty v pozadí. Pokud chcete mít na fotce ty ikonické světlé oblázky a suťoviska, uvidíte několik malých vyšlapaných pěšinek (často vytvořených vodou), které vedou přímo ke skalám. Jen prosím respektujte přírodu a nevzdalujte se příliš daleko od vyznačených cest kvůli erozi půdy.

Každý krok stranou může znamenat poškození vzácných alpských květin, kterým trvá roky, než v těchhle tvrdých podmínkách vyrostou. Bohatě stačí fotit z vyšlapaných míst, i tak si domů přivezete úžasné záběry, za které vás všichni na Instagramu pochválí.

6. Prodloužení na Roanergola (Roa Berg) pro pokročilé

Pokud je vám klasický pětikilometrový okruh málo a máte chuť si trochu propotit tričko, můžete si trasu prodloužit. Místo toho, abyste uhnuli dolů ke Geisler Alm, pokračujte dále pod stěnami a vydejte se směr Forcella Roa (Roanergola). Tady už končí stín lesa a začíná drsnější vysokohorské prostředí plné suti. Výhledy z tohoto sedla do okolních dolin jsou naprosto dechberoucí, ale počítejte s tím, že se jedná o náročnější stoupání, které vám přidá minimálně další dvě hodiny chůze.

Je to docela slušný kardio, tak se nezapomeňte zásobit vodou a nějakou tou svačinkou navíc. Odměnou vám ale bude mnohem prázdnější stezka, kde občas nepotkáte živáčka klidně celou hodinu.

7. Odbočka na údolí Tschantschenon

Další krásnou a výrazně klidnější odbočkou je trasa směřující k pastvinám a potoku Tschantschenon. Je to východní část stezky, hned v úvodu cesty, pokud jdete ze Zanser Alm v protisměru hodinových ručiček. Najdete tu nádherné malé vodopády a kaskády horské bystřiny. V horkých letních dnech je to perfektní místo, kde si můžete zchladit unavená chodidla v ledové vodě, což oceníte vy i vaši psí parťáci. Bývá tu mnohem méně lidí než u hlavní chaty Geisler Alm.

Tohle údolíčko je malým skrytým pokladem, kam se dá schovat, když je na hlavní trase moc plno. I obyčejný sendvič z batohu tu chutná jako z michelinské restaurace, když u toho posloucháte šumění vody.

8. Jedlový a modřínový les Cuecenes

Velká část cesty Adolf Munkel Weg prochází vzrostlými lesy oblasti zvané Cuecenes. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jít lesem není v horách žádné terno, opak je pravdou. Tyto lesy poskytují tolik potřebný stín během horkých letních měsíců. A co víc, na podzim se modříny, které tvoří velkou část porostu, zbarví do neskutečných odstínů oranžové a žluté. Procházet tímto zlatým tunelem, kterým prosvítá horské slunce, je asi jeden z nejromantičtějších zážitků, které Dolomity nabízejí.

9. Kostelík v Sankt Magdalena cestou nahoru

Tento tip se sice nenachází přímo na vysokohorské stezce, ale minout ho zkrátka nesmíte. Až pojedete ráno autem do kopce směrem k parkovišti Zanser Alm, budete projíždět obcí Sankt Magdalena (Santa Maddalena). Zastavte se na vyhlídce nad obcí. Právě odtud se fotí ten světoznámý pohled na malý osamocený kostelík s masivem Odle v pozadí, který znáte z každého průvodce a kalendáře.

Počítejte ale s tím, že na nejlepších spotech bývá docela narváno už od brzkého rána. Chce to občas trochu trpělivosti, abyste do záběru nechytili něčí batoh nebo ruku s telefonem, ale ta fotka za to čekání fakt stojí.

10. Varianta přes horní cestu Brogleshütte

Pro opravdu zdatné chodce existuje ještě jedna, výrazně delší varianta, jak poznat tuto oblast. Z Adolf Munkel Weg se můžete napojit na cesty vedoucí směrem k chatě Brogleshütte. Tato chata leží na západním konci skupiny Odle (směrem k hřebenu Seceda). Cesta k ní je už celodenní výlet s poměrně značným převýšením, ale odměnou vám budou výhledy na hory z úplně jiného, neokoukaného úhlu. Cestou uvidíte divočejší tvář Dolomit a potkáte jen zlomek turistů.

Západní strana masivu hodně láká a rozhodně stojí za samostatný výlet. Pokud máte víc času a kondičku, určitě to zařaďte do svých plánů.

Zvládnete Adolf-Munkel-Weg s dětmi a psy?

Tohle je otázka, kterou nám píšete velmi často. S malými dětmi i se psy je přístupnost tras zásadní téma. Jak je na tom konkrétně tenhle trek?

💡 Tip: Skoro ve všech lanovkách i v autobusech po psech chtějí náhubek (koupíte ho prakticky všude, i přímo u dolních stanic). Bývá to otravné — náhubek po vás chtějí, i když jedete v kabince úplně sami. Když vás čeká víc lanovek za sebou, je často pohodlnější nechat psy odpočívat v ubytování.

Na trek s malými i většími dětmi

Jak jsem už zmiňovala v úvodu, Adolf Munkel Weg není v žádném případě vhodná pro kočárky. A to ani pro ty terénní. Stezka vede po úzkých lesních pěšinách, je plná vystouplých kořenů, velkých kamenů a občasných schodů či vymletých koryt od vody. S kočárkem byste se zasekli hned po prvních sto metrech.

Pokud ale vezmete pro miminko nebo batole (zhruba do 2–4 let) kvalitní turistické nosítko nebo krosničku, je to ideální volba. Převýšení není nijak drastické, takže to s krosnou na zádech docela v klidu udýcháte. Pro starší děti (zhruba od 5 let nahoru) je tahle trasa naprosto skvělá. Je dostatečně rozmanitá, chvíli se jde lesem, chvíli se přeskakují kameny, potkají tu pasoucí se krávy a v cíli na chatě Geisler Alm je čeká obrovské hřiště. Nudit se rozhodně nebudou.

Pejsci na treku

Dolomity patří mezi skvělé destinace pro cestování se psy a Adolf-Munkel-Weg je jednou z dog-friendly tras. Terén je pro psí tlapky víc než příjemný. Není tu žádné exponované lezení po žebřících ani ostrá suť, která by jim odřela polštářky, a vodu ve velkém tahat nemusíte, protože po cestě narazíte na několik potůčků a kaskád, kde se pejsci bez problémů napijí.

Musíte ale striktně dodržovat jedno pravidlo, psi musí být neustále na vodítku. Trasa prochází přes alpské pastviny, kde se volně pohybuje dobytek. Krávy v horách mohou být docela teritoriální a pokud by k nim pes volně přiběhl, mohlo by to skončit nehezky. Vodu s sebou tahat ve velkém nemusíte, po cestě je několik malých potůčků a kaskád, kde se pejsci bez problémů napijí. Jen pozor na letní měsíce, i v těchto výškách se dají chytit klíšťata, takže prevence je na místě.

Co ochutnat v horských chatách (rifugiích)

Jídlo v italských Dolomitech je podle mě to nejlepší z celé Itálie a kdokoliv, kdo s tím nesouhlasí, ještě neochutnal pořádné Knödel po čtyřhodinovém trepu 😄. Mixuje se tu italská lehkost s rakouskou a tyrolskou vydatností, což je po pár hodinách šlapání do kopce přesně to, co vaše tělo potřebuje. Až se posadíte na terasu v Rifugio Geisler Alm nebo Zanser Alm, určitě vyzkoušejte místní speciality.

Naprostou klasikou jsou knedlíky — kromě špekových (Speckknödel) tu dělají i sýrové a špenátové, které se podávají buď v silném vývaru, nebo jen tak přelité přepuštěným máslem a posypané pažitkou. Je to kalorická bomba, ale neuvěřitelně dobrá. Pokud máte raději něco italského, objednejte si Schlutzkrapfen. Jsou to plněné těstovinové taštičky (podobné raviolám), nejčastěji plněné špenátem a ricottou, zalité máslem a sypané parmezánem.

Místní klasikou je vydatná kukuřičná polenta s houbovým ragú a rozpuštěným horským sýrem. A protože se nacházíme v Jižním Tyrolsku, které je proslulé svými jablky, na závěr nesmí chybět poctivý, horký Apfelstrudel (jablečný štrúdl) podávaný s poctivou vanilkovou omáčkou. Mimochodem, spousta farem a chat v údolí patří do sdružení Roter Hahn (Červený kohout), což zaručuje, že vaří z lokálních, domácích a poctivých surovin.

Praktické tipy, než obujete pohorky

Pár věcí, které se v Dolomitech vyplatí vědět předem (nebo ne tak tvrdou, ale radši varuju dopředu):

• Drahý zákaz létání s drony: Pokud patříte mezi nadšence do focení z ptačí perspektivy, drona nechte raději hluboko v batohu. Val di Funes spadá do chráněného přírodního parku Puez-Geisler a platí tu přísný zákaz létání. Místní rangeři to velmi aktivně hlídají a pokud vás chytí, hrozí vám nekompromisní pokuta až 3000 EUR, což je přes 75 000 Kč. Za ten jeden záběr na Instagram to opravdu nestojí.
• Obuv do mokra a kamení: I když je trasa relativně lehká, často se jde po kamenech, které bývají po ránu nebo po dešti hodně kluzké. Určitě zapomeňte na městské tenisky a vezměte si pevné boty na turistiku s dobrou podrážkou.
• Trekové hole (hokejky): My jim s Lukášem pracovně říkáme hokejky a v Dolomitech je používáme snad úplně všude. Při překračování nerovností na Adolf Munkel Weg vám velmi uleví na kolena.
• Pitná voda: Vodu z kohoutku si můžete natočit na začátku u parkoviště, ale i během cesty v horských chatách. Není potřeba nosit zbytečně těžké lahve na celý den.

Tipy a triky pro bezproblémovou cestu

Než se vůbec dostanete na start vaší horské túry, je dobré mít vyřešenou cestu, auto a všechnu tu nezbytnou omáčku okolo. Tady jsou naše ověřené služby, na které nedáme dopustit.

Kde sehnat letenky do Itálie

Pokud nejedete autem z Česka, nejbližší velká letiště jsou v Benátkách nebo Bergamu. Levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál.

Půjčení auta v Itálii

K přesunům v Dolomitech je auto nutností (pokud nechcete být odkázáni jen na lokální busy). S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě.

Nezapomeňte na pojištění

Hory jsou nevyzpytatelné a dobré pojištění je základ. My dlouhodobě používáme SafetyWing.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Internet v zahraničí

Mimo Evropu vždy řešíme data přes eSIM, v rámci EU vám sice platí roaming, ale občas se hodí mít zálohu. Mrkněte na naši recenzi Holafly.

Kam dál v Dolomitech

Pokud máte ve Val di Funes víc dní, určitě se podívejte na našeho obsáhlého průvodce přímo o Val di Funes a Santa Maddaleně, kde najdete tipy na další vyhlídky a místa v údolí.

Z nedaleké sousední doliny Val Gardena se můžete vydat na asi nejslavnější hřebenovku v celých Alpách, mrkněte na našeho průvodce Secedou.

Zajímá vás celkový přehled, co v této oblasti podniknout? Sepsali jsme pro vás článek Co dělat v Dolomitech, kde sdílíme naše nejoblíbenější jezera, průsmyky i městečka. A pro další inspiraci na treky nevynechejte ani našich 5 tipů na turistické trasy v italských Dolomitech pro každého.

FAQ (Často kladené otázky)

Když se horská jezera kolem italské Cortiny d’Ampezzo, naprosté většině lidí se nejspíš nejdřív vybaví slavné Lago di Sorapis. Je nádherné, o tom žádná, ale v hlavní sezóně to tam vypadá spíš jako na Václaváku. Pokud hledáte klidnější alternativu, kde se nebudete mačkat v zástupech turistů, musím vás vzít na jedno z našich nejoblíbenějších míst v celých Dolomitech. Croda da Lago a pod ním ležící jezero Lago Federa je přesně ten typ místa, kvůli kterému do Itálie jezdíme. ☺️

Z Cortiny to sem není vůbec daleko a čeká vás úžasný trek, na kterém se střídají hluboké lesy, dramatické skalní stěny a nakonec vás odmění výhled na tyrkysově modrou hladinu lemovanou zlatavými modříny. My jsme tu s Lukášem byli ještě předtím, než se narodil náš Jonášek. Jde o poctivý trek, který vám zabere klidně pět až šest hodin, takže s naším malým ročním rošťákem si ho letos ještě odpustíme a necháme si ho ideálně pro příští rok, až bude trochu větší.

Rovnou vám prozradím, co v článku najdete: kde zaparkovat, kudy se vydat, abyste se vyhli největšímu převýšení, kde složit hlavu a co si dát k jídlu v chatě. A taky vás varuji před jednou chybou, která by vás mohla stát tisíce eur. 😉

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud už balíte batoh a potřebujete jen rychlý přehled, tady jsou ty nejdůležitější body:

• Kde to je: Horský masiv jihozápadně od Cortiny d’Ampezzo v italském regionu Veneto.
• Hlavní lákadlo: Tyrkysové jezero Lago Federa ve výšce 2034 m n. m. a horská chata Rifugio Palmieri Croda da Lago.
• Náročnost: Střední. Klasický okruh zabere 5 až 6 hodin, ale dá se zkrátit na 3 hodiny z Passo Giau. Není to vhodné pro kočárky, ale starší děti (8+ let) to zvládnou bez problémů.
• Kdy vyrazit: Nejkrásnější je to tu na podzim (konec října), kdy zežloutnou modříny. V létě je to klasická alpská pohádka, v zimě se sem chodí na sněžnicích.
• Důležité varování: Nad jezerem platí přísný zákaz létání s drony, pokuty se šplhají k astronomickým 3000 eurům.

Co je vlastně Croda da Lago a Lago Federa?

Možná vás na začátku trochu zmate samotný název. Croda da Lago totiž není jezero, i když k tomu slovo „Lago“ svádí, ale je to ohromující horský masiv a součást světového dědictví UNESCO, jehož zubaté vrcholky se tyčí vysoko nad krajinou. Samotné tyrkysové jezero, které v této oblasti všichni hledají, se jmenuje Lago Federa a leží přímo na úpatí těchto majestátních skal ve výšce 2034 metrů nad mořem.

Právě tahle kombinace ostrých dolomitských štítů a klidné vodní hladiny, ve které se skály zrcadlí, nás s Lukášem naprosto přibila k místu — já tahám foťák, on kouká s otevřenou pusou a žádný z nás se nechce hnout. Přímo na břehu jezera navíc stojí ikonická horská chata, kterou možná znáte pod jménem Rifugio Gianni Palmieri. Je to dokonalé útočiště, kde si můžete odpočinout, dát si skvělé jídlo nebo dokonce přespat a probudit se do rána, kdy nad hladinou stoupá mlha a široko daleko není ani živáčka.

Kdy vyrazit na trek a jaké bude počasí

Upřímně? Kdy vyrazit je asi největší dilema, které jsme před každou cestou do Dolomit řešili. Každé roční období tu vypadá úplně jinak a vždycky jsme si říkali, že tohle bylo to nejlepší. Musíte ale počítat s tím, že počasí v nadmořské výšce přes 2000 metrů umí být velmi nevyzpytatelné.

Pokud se sem vydáte během klasické letní sezóny, tedy od května do září, čekají vás zelené pastviny, rozkvetlé alpské louky a příjemné teploty na túru. Musím ale upřímně říct, že srpen je absolutní vrchol italských prázdnin (takzvané Ferragosto), takže i tady bude na stezkách rušno, byť pořád nesrovnatelně méně než u nedalekého Laga di Sorapis.

Naší nejoblíbenější dobou je ale podzim. Koncem října se totiž modříny lemující jezero zbarví do neuvěřitelných odstínů zlaté a oranžové, což v kontrastu s tyrkysovou vodou a bílými skalami vypadá, jako by to někdo namaloval ve Photoshopu. V zimě jsou sice stezky pod sněhem a chata bývá zavřená, ale oblast se promění v oblíbený cíl pro výlety na sněžnicích. Jen si před zimním výletem nezapomeňte zkontrolovat croda da lago webcam, abyste věděli, jaká je aktuální sněhová situace.

Jak se dostat ke Croda da Lago (3 hlavní trasy)

Upřímně, i my jsme se ze začátku v různých výchozích bodech trochu ztráceli, takže jsme pro vás vybrali tři nejoblíbenější varianty. Cest, jak se k jezeru dostat, je hned několik a záleží jen na vaší kondici a na tom, kolik času na výlet máte.

Z Passo Giau (nejkratší a nejvyhlídkovější)

Pokud hledáte tu nejjednodušší cestu s nejlepším poměrem námahy a výhledů, vyrazte z horského průsmyku Passo Giau. Stezka vede přes Forcella Giau a celá trasa tam i zpět vám zabere zhruba 3 hodiny klidné chůze s příjemným převýšením kolem 350 metrů. Výhodou je, že už samotný start je vysoko, takže vás nečeká žádný drastický stoupák lesem a většinu času si užíváte panoramatické výhledy. Parkování v průsmyku stojí okolo 5 eur na 3 hodiny.

Z Ponte de Ru Curto (zlatá střední cesta)

Tohle je ta pravá klasika, neboli oblíbený croda da lago loop. Začíná se na malém parkovišti u mostu Ponte de Ru Curto, který leží přímo u silnice spojující Cortinu a Passo Giau. Trasa vás nejdřív provede hustým lesem, pak překročíte horské potůčky a nakonec vystoupáte k jezeru. Celý okruh zabere 5 až 6 hodin a je to naprosto nádherný celodenní výlet, který doporučujeme, pokud si chcete dát pořádně do těla.

Od parkoviště Olympia v Cortině (pro fajnšmekry)

Jestliže máte náladu na opravdu dlouhý a náročný celodenní výlet, můžete vyrazit už z parkoviště Olympia přímo na okraji Cortiny. Počítejte ale s tím, že se projdete hodně hlubokým údolím a nastoupáte pořádnou porci výškových metrů navíc. Parkování tady na celý den vyjde zhruba na 10 eur. Je to spíš varianta pro ty, kteří mají rádi samotu v lese předtím, než dorazí k samotnému masivu.

Kde se ubytovat poblíž a kolik to stojí

Pro průzkum této oblasti je strategicky nejlepší zvolit ubytování v některém z městeček v údolí, odkud to máte na začátek stezek jen pár minut jízdy autem. Cenově se ubytování v této oblasti pohybuje poměrně vysoko (Cortina je přece jen prémiová destinace), ale mimo srpen se dají najít i rozumné varianty.

Cortina d’Ampezzo je absolutní jednička. Do Passo Giau to odsud máte asi 15 až 20 minut jízdy úžasnými serpentinami. Pokud máte rádi historii a trochu toho alpského luxusu, mrkněte na ikonický Hotel de la Poste přímo v centru, nebo na velmi příjemný Franceschi Park Hotel. Bydlet v Cortině znamená mít po ruce ty nejlepší restaurace a kavárny pro večerní relax po túře.

Alternativou k drahé Cortině je městečko San Vito di Cadore, které leží o kousek jižněji. Je tu o něco větší klid, ceny za nocleh bývají o znatelný kus nižší a na stezky to máte pořád velmi blízko. Další krásnou možností je Alleghe, městečko ležící u jezera přímo pod masivem Marmolady. Můžeme doporučit třeba rodinný Chalet al Lago, odkud to sice k začátku našeho treku trvá autem o trochu déle, ale ta atmosféra jezera stojí za to. Týdenní ubytování pro dva v letní sezóně v této oblasti vyjde obvykle na 25 000 až 40 000 Kč, záleží samozřejmě na úrovni komfortu.

Croda da Lago: 10 tipů na to nejlepší, co vidět a dělat

Teď, když už víte, jak se sem dostat a kde složit hlavu, pojďme se podívat na to nejlepší, co samotná oblast nabízí. Trek totiž není jen o tom dojít k jezeru a otočit se, je tu spousta odboček, skrytých vyhlídek a zážitků, které by byla škoda minout.

1. Klasický trek z Passo Giau k jezeru

Tohle je absolutní základ, který zvládne i průměrně zdatný turista. Cesta z Passo Giau k jezeru je nádherná, protože vás vede přes vysokohorské pastviny plné svišťů. Převýšení 350 metrů není nijak hrozivé a výhledy, které se před vámi otevřou po překonání sedla Forcella Giau, vám úplně seberou dech. S Lukášem jsme tady udělali asi milion fotek, než jsme vůbec došli k samotné vodě.

Po cestě totiž narazíte na neuvěřitelné množství svišťů, kteří se vyhřívají na balvanech nebo na vás z dálky pískají. Kája s Baby z nich byly naprosto paf, i když samozřejmě musely celou dobu vzorně šlapat na vodítku. Ta chvíle, kdy se konečně přehoupnete přes hranu a spatříte údolí jako na dlani, prostě stojí za každou kapku potu.

2. Zážitek v chatě Rifugio Palmieri Croda da Lago

Hned na břehu jezera stojí malebná kamenná chata (známá jako Rifugio Gianni Palmieri). Pokud si chcete odnést opravdu nezapomenutelný zážitek, zkuste si tu zarezervovat nocleh. Bývá tu plno měsíce dopředu, takže to nenechávejte na poslední chvíli. Probouzet se v horách, když první sluneční paprsky ozařují hladinu a vy u toho pijete ranní italské espresso, to je prostě fantazie.

Místní personál je navíc hrozně milý a srdečný, takže se tam hned cítíte jako doma. Na večeři se podávají lokální horské speciality a ta atmosféra u společných dřevěných stolů, kde si všichni vyměňují zážitky z uplynulého dne, má úžasné kouzlo. Jen pamatujte, že s teplou vodou ve sprše to bývá v těchhle výškách tak trochu sázka do loterie.

3. Ikonická fotka z dřevěného mola

U jezera najdete malé dřevěné molo, které jako by tam někdo postavil jen proto, aby si z něj lidé fotili dokonalý odraz ostrých štítů na vodní hladině. Kolem oběda tu bývá trochu fronta, ale stojí za to si počkat. My jsme k molu dorazili vcelku brzy ráno, hladina byla klidná jako zrcadlo a voda tak ledová, že i když jsme tam sáhli jen prstem, málem nám umrzl. 😅

Pokud nechcete mít na fotce cizí hlavy, doporučuji si vážně přivstat. Světlo je beztak brzy ráno nejhezčí a zlatavé slunce pomalu se opírající do protějších skalních stěn vytvoří kulisu, kterou žádný filtr na Instagramu nenahradí. Lukáš tam pak s foťákem strávil dobrých dvacet minut, než byl s kompozicí úplně spokojený.

4. Prozkoumejte stezku z parkoviště Olympia

Pokud máte rádi toulky hustým lesem, dejte šanci trase od parkoviště Olympia. Ano, je mnohem delší, ale nabídne vám úplně jinou perspektivu hor. Je to krásný pocit, když dlouhé hodiny stoupáte mezi stromy, posloucháte jen praskání větviček pod nohama a najednou se před vámi les rozestoupí a vykoukne ta ohromná skalní hradba.

Na téhle trase potkáte opravdové minimum lidí, což z ní dělá ideální volbu pro ty z vás, kteří hledají v horách klid a ticho. Během cesty si všimnete i malých potůčků a dřevěných můstků, takže to působí skoro až pohádkově. Akorát si vezměte opravdu dobré boty, protože kořeny stromů tam umí být pěkně kluzké, zvlášť po ranní rose.

5. Pro pokročilé: Via ferrata della Strafala

Pro ty, kterým běžná chůze nestačí, je v oblasti ukrytá zajištěná cesta Via ferrata della Strafala. My jsme ji se psy samozřejmě vynechali, ale určitě si předem zjistěte aktuální podmínky, protože podle místních průvodců nabízí pohledy do hlubokých roklí, které jinde nezažijete.

Tato zajištěná cesta není nijak extrémně obtížná, ale rozhodně na ni potřebujete kompletní ferratové vybavení včetně helmy a úvazku. Skalní římsy tam umí být místy exponované, takže pokud máte strach z výšek, raději zůstaňte u klasického treku kolem jezera. Jestli se ale nahoru vydáte, čeká vás neskutečná jízda mezi ostrými vápencovými věžemi.

6. Odbočka na sedlo Forcella Ambrizzola

Až se pokocháte jezerem a dáte si pivo na chatě, určitě se ještě na chvíli zvedněte a popojděte kousek dál na sedlo Forcella Ambrizzola. Je to jen asi 20 minut mírného stoupání od jezera, ale ten výhled, který se před vámi otevře, je k nezaplacení. Uvidíte odtud obrovský kus Dolomit, dokonce i ledovec Marmolada v dálce.

Nám s Lukášem se tam tak zalíbilo, že jsme si na velkém plochém kameni rozbalili svačinu a prostě jen koukali do krajiny. Z tohoto bodu se mimochodem otevírají cesty do dalších údolí, takže pokud byste se rozhodli strávit v horách více dní, je to skvělý výchozí bod. Akorát tam většinou docela fouká, takže bundu proti větru určitě přihoďte do batohu.

7. Obdivujte měsíční krajinu Lastoi de Formin

Pokud se vydáte na celý croda da lago circuit trail, vaše cesta povede i přes fascinující náhorní plošinu Lastoi de Formin. Je to obrovská vápencová plotna, která připomíná spíš měsíční krajinu než pozemské hory. Skály jsou tam podivně rozpraskané a působí neuvěřitelně drsně. Kája s Baby tam zmateně poskakovaly z jednoho kamene na druhý.

Kontrast mezi touhle vyprahlou šedou divočinou a zeleným údolím s jezerem je zkrátka do očí bijící. Cesta přes plotnu není úplně nejlépe značená a při špatné viditelnosti bych si na ni dávala obrovský pozor. Když ale přeje počasí, připadáte si chvílemi jako astronauti na průzkumné misi nějaké vzdálené planety.

8. Počkejte si na Enrosadiru při západu slunce

Enrosadira je fenomén, který proslavil Dolomity po celém světě. Jde o optický úkaz, kdy se při západu (nebo východu) slunce vápencové skály zbarví do neuvěřitelných odstínů růžové a fialové. Zdržet se u jezera Lago Federa až do večera je romantika nejvyššího kalibru. Jen si pak nezapomeňte čelovky na cestu zpátky k autu.

Ta úžasná paleta barev netrvá dlouho, většinou jen pár desítek minut, než slunce definitivně zaleze za obzor. Proto je fajn mít už dopředu vyhlídnuté dobré místo na focení nebo sezení. Jakmile ale stíny zhoustnou, teplota spadne klidně o deset stupňů dolů, proto je teplá vrstva oblečení naprostou nutností, i když přes den bylo letní vedro.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat u Croda da Lago a Lago Federa

5 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏔️ Mountain

Rifugio Gianni Palmieri (Rifugio Palmieri Croda da Lago)

Malebná kamenná horská chata stojící přímo na břehu jezera Lago Federa ve výšce 2034 m n. m. Nabízí ubytování s nezapomenutelným probuzením, kdy první sluneční paprsky ozařují hladinu. Podávají se lokální horské speciality jako polenta gröstl. Chata bývá otevřená většinou od poloviny června do konce září.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hotel de la Poste

Ikonický hotel v centru Cortiny d’Ampezzo nabízející historii a alpský luxus. Ideální výchozí bod pro trek ke Croda da Lago (15-20 minut jízdy autem na Passo Giau).

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Franceschi Park Hotel

Velmi příjemný hotel v Cortině d’Ampezzo. Po túře zde najdete ty nejlepší restaurace a kavárny pro večerní relax. Vzdálenost na Passo Giau cca 15-20 minut autem.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Chalet

Chalet al Lago

Rodinný chalet u jezera v Alleghe, ležící přímo pod masivem Marmolady. Nabízí skvělou atmosféru jezera, i když na začátek treku je to autem o trochu déle než z Cortiny. Týdenní ubytování pro dva v letní sezóně vyjde obvykle na 25 000 až 40 000 Kč.

★★★★ od 25 000 – 40 000 Kč/týden

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování u Croda da Lago a Lago Federa

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování u Croda da Lago a Lago Federa a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

9. Zimní snowshoeing pod zasněženými vrcholky

Tohle místo má co nabídnout, i když zapadne sněhem. Zimní trek na sněžnicích je neskutečně magický, všude je hrobové ticho a sníh křupe pod nohama. Samotná chata bývá v zimě většinou zavřená a jezero je pod silnou vrstvou ledu, ale ta syrová zimní příroda za tu námahu stojí. Určitě si ale předem ověřte lavinové nebezpečí a zkontrolujte zmíněnou croda da lago webcam.

Pohyb na sněžnicích je vlastně hrozně fajn a nepotřebujete na něj žádný složitý trénink, stačí jen zvedat nohy o něco výš než normálně. Pokud si na zimní výstup netroufáte sami, v Cortině funguje spousta místních horských vůdců, kteří s vámi vyrazí a ještě k tomu přidají poutavé vyprávění o historii kraje. Krok za krokem bílou pustinou je úžasný relax pro hlavu.

10. Zkombinujte trek se scénickou jízdou přes Passo Giau

Cesta na trek může být zážitkem sama o sobě. Průsmyk Passo Giau je jednou z nejkrásnějších horských silnic v Evropě, plná ostrých zatáček a ohromujících výhledů. Doporučuji si nechat trochu času i na kochání se po cestě. Zastavte se na vyhlídkách a užijte si tu pravou italskou horskou atmosféru.

Jenom varuju, že tahle silnice je hodně populární mezi motorkáři a cyklisty, takže jako řidiči musíte mít neustále oči na stopkách. Nahoře u průsmyku funguje super kavárna, kde si po sjetí z hor vždycky rádi dáme za odměnu poctivé italské cappuccino a nadýchaný croissant. A nezapomeňte si připravit drobné na placené parkoviště.

Croda da Lago s dětmi a našimi psy (Kájou a Baby)

Pokud sledujete náš blog pravidelně, víte, že cestujeme s naším malým Jonáškem. Jak už jsem zmínila na začátku, s dvouletým prckem v nosítku je pětihodinový trek s takovým převýšením poměrně náročná záležitost, proto si ho necháváme na dobu, až bude větší. A už vůbec sem nezkoušejte jet s kočárkem, terén je hodně kamenitý a místy narazíte na nepříjemné kořeny.

💡 Tip: Skoro ve všech lanovkách i v autobusech po psech chtějí náhubek (koupíte ho prakticky všude, i přímo u dolních stanic). Nás to upřímně dost otravovalo — chtěli ho i ve chvíli, kdy jsme jeli v kabince úplně sami. Když nás čekalo víc lanovek za sebou, radši jsme Káju a Baby nechali odpočívat v kempu.

Nicméně pro rodiny se staršími dětmi, řekněme od osmi let výše, je to perfektní alternativa k přeplněným ferratovým stezkám. Děti totiž bavila rozmanitá krajina a vidina jezera s dobrým jídlem v chatě je podle nás motivuje víc než jakýkoliv argument dospělých.

A co naši psí parťáci? Kája i Baby tento trek naprosto milovaly. Je tu ale jedno velmi důležité pravidlo: psi musí být po celou dobu bezpodmínečně na vodítku. Kolem jezera a na okolních pastvinách žije obrovská kolonie horských svišťů a místní rangeři jsou na volně pobíhající psy opravdu alergičtí. Trasa je ale pro psy velmi příjemná, střídají se stinné lesní úseky se sluncem, jen dejte pozor na ostré kameny na suťoviskách.

Co ochutnat v Rifugio Palmieri

Jedna z nejlepších věcí na turistice v Itálii je fakt, že ať vylezete na jakýkoliv kopec, skoro vždycky tam na vás čeká fantastické jídlo. Rifugio Palmieri není výjimkou. Jejich kuchyně je přesně ten mix italské vášně a tyrolské sytosti, který po několika hodinách chůze potřebujete.

Rozhodně doporučuji vyzkoušet lokální specialitu polenta gröstl. Je to úžasně křupavá smažená polenta, do které zamíchají kousky kvalitního místního masa, cibuli a sýr. Je to sice kalorická bomba, ale s Lukášem jsme se o ni málem poprali. K tomu si určitě dejte skleničku Vino d’Ampezzo, lokálního vína z regionu, které vás příjemně zahřeje. A pokud máte raději klasiku, jejich domácí těstoviny nebo jablečný štrúdl s vanilkovou omáčkou jsou naprosto bezchybné.

Praktické informace, ceny a pravidla (Zákaz dronů!)

Před cestou do hor je vždycky fajn mít pár praktických informací, aby vás na místě nic nepřekvapilo. Tady jsou věci, které jsme zjistili během naší cesty my:

• Parkování: Místa u výchozích bodů se velmi rychle plní, obzvlášť v letní sezóně. Na Passo Giau zaplatíte zhruba 5 eur za tři hodiny, z parkoviště Olympia v Cortině pak kolem 10 eur na celodenní lístek. Dorazte nejpozději do deváté hodiny ranní.
• Voda: Na trase není moc možností, jak si vodu bezpečně doplnit. Voda z jezera ani z okolních potůčků bez převaření není pitná. Romantické to sice může být, ale zvěř tam žije svůj život a my nechceme, abyste tu přírodu zažili víc, než jste plánovali. 😅 Určitě si vezměte dostatečnou zásobu, v létě doporučuji minimálně 2 litry na osobu.
• ZÁKAZ DRONŮ: Tohle musím zdůraznit velkým písmem. Celá oblast Croda da Lago leží v ochranném pásmu a létání s drony je tu naprosto a striktně zakázáno. Nejde jen o domluvu, pokud vás chytí místní policie nebo ochránci parku, pokuty se bez milosti šplhají k neuvěřitelným 3000 eurům (což je nějakých 75 000 korun). Ten risk za jednu fotku na Instagram rozhodně nestojí, věřte mi.

Kam dál v Dolomitech

Dolomity jsou tak nádherné, že jeden trek vám rozhodně stačit nebude. Pokud už budete v oblasti Cortiny, zkuste přidat do itineráře i tyto skvosty (jen se připravte na mnohem víc lidí):

• Náš kompletní průvodce Cortinou d’Ampezzo s tipy, kde se ubytovat a co nevynechat.
• Slavné Lago di Sorapis, kam jsme šli v rámci jednoho z našich prvních italských výletů.
• Legendární a ikonické Tre Cime di Lavaredo, okruh kolem tří vrcholů.
• Nebo si přečtěte náš velký přehled co dělat v Dolomitech a najděte si 5 turistických tras pro každého.

Tipy a triky pro cestování do Itálie

Než začnete balit batoh, sepsala jsem pro vás pár rychlých tipů, které nám při cestování do Itálie dlouhodobě fungují a šetří čas i peníze.

Kde sehnat letenky

Pokud do Dolomit nejedete vlastním autem z Čech, ale letíte do Benátek nebo Trevisa, levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál pro srovnávání cen a tras.

Půjčení auta

Na přesuny mezi italskými průsmyky a jezery prostě potřebujete auto. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě. Najdou vám vždy tu nejvýhodnější nabídku napříč autopůjčovnami.

Nezapomeňte na pojištění

V horách člověk nikdy neví, stačí jedno blbé šlápnutí a vrtulník se prodraží. Na kratší cesty většinou volíme pojištění od AXA (na tomto odkazu máme 50% slevu), pokud jedeme na delší dobu nebo plánujeme trochu víc extrému, nedáme dopustit na SafetyWing.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Internet a data

Mimo EU vždycky řešíme data, ale tady jste v Itálii, takže vám platí klasický roaming. Pokud byste ale měli omezený tarif nebo potřebovali spolehlivá data na práci cestou, mrkněte na naši recenzi Holafly eSIM, které často používáme.

Co si zabalit na nohy

Na kamenité dolomitské cesty opravdu potřebujete pevnou obuv. Žádné tenisky! Pokud ještě nemáte kvalitní pohorky, podívejte se na náš článek, jak vybrat boty na turistiku, ať se z túry nevrátíte s puchýři.

Často kladené otázky (FAQ)

Když jsme poprvé stáli pod těmi ikonickými, zubatými štíty, které vypadají, jako by je někdo vytrhl ze země a naklonil do absurdního úhlu, úplně mi spadla brada. Seceda je prostě láska na první pohled. Pokud uvažujete, že vyrazíte do italských Dolomit, musím vás předem varovat: tohle místo si vás naprosto získá a už nikdy nebudete chtít jezdit na hory nikam jinam. ☺️

Do Dolomit jezdíme s Lukášem už roky, dokonce si odtud naše psí holka Kája přivezla parťačku, adoptovanou fenečku Baby, která pochází přímo ze zdejších kopců. Letos to ale bylo jiné. Psali jsme rok 2026 a my poprvé vyrazili s naším dvouletým Jonáškem. Romantické představy o celodenních náročných trecích vzaly rychle za své a my museli kompletně přehodnotit naše plány. A právě proto je Seceda naprosto geniální. Většinu práce za vás totiž odvede lanovka a vy se během deseti minut ocitnete v nadmořské výšce 2 500 metrů s tím nejfotogeničtějším výhledem na celou Itálii. Zvládnete to s malým dítětem, se psy i pokud prostě jen nepatříte mezi vrcholové sportovce.

Tak jo, poradím vám, jak to celé zvládnout bez zbytečného stresu, od lanovky až po tu nejlepší chatu s alpakama. 😉 K tomu přidám info, jakou lanovku zvolit, kde si dát nejlepší horský oběd a kdy vyrazit, abyste unikli těm největším davům turistů.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde to je: V údolí Val Gardena, oblast Trentino-Alto Adige na severu Itálie.
• Jak nahoru: Nejrychlejší je dvoudílná lanovka přímo z městečka Ortisei (St. Ulrich).
• Pro koho to je: Úplně pro všechny. Výhled je hned u horní stanice, dají se tu dělat nenáročné procházky i hřebenové túry.
• S kočárkem: Jde to, ale s terénním kočárkem a jen na hlavní široké cesty. Rozhodně víc doporučuji nosítko!
• Kdy vyrazit: Lanovky jezdí od konce května do poloviny října. V létě buďte u lanovky hned na otevíračku.
• Ubytování: Ideální základnou je Ortisei, ušetříte za parkování u lanovky.
• Psi: Mají do lanovky povolený vstup (obvykle za drobný poplatek) a musí mít náhubek, i když to Italové často moc neřeší.

Co je vlastně Seceda a proč tam všichni chtějí?

Hele, Seceda technicky není ani ta nejvyšší hora v okolí, ale to je úplně jedno — když se řekne Seceda, všichni okamžitě vidí před sebou ten neuvěřitelný hřeben masivu Odle (německy Geisler), který vypadá jako z jiné planety. Tyto hory vypadají, jako by někdo do země zapíchl obří kamenné nože, které se na jedné straně svažují v mírných zelených alpských loukách a na té druhé padají kolmo dolů do hluboké propasti. Je to pohled, který dostal tuto oblast až na seznam světového dědictví UNESCO.

Nejzajímavější na tomto místě je samotná geologie. Tyto štíty kdysi dávno tvořily korálové útesy na dně prehistorického oceánu Thetys, které se během milionů let vyvrásnily do dnešní podoby. Možná právě to jedinečné složení horniny (dolomit) způsobuje další magickou věc, za kterou se sem sjíždějí fotografové z celého světa. Jmenuje se enrosadira. Při východu a západu slunce se skály barví do neuvěřitelných odstínů růžové, oranžové a ohnivě červené. My jsme tu sice na západ slunce s Jonáškem letos nečekali, protože bychom propásli večerní kaši, ale z minulých návštěv můžu potvrdit, že je to zážitek, při kterém vám naskočí husí kůže.

Kdy vyrazit na Secedu a jaké očekávat počasí

My jsme jednou vyrazili nahoru v perfektním slunci a do deseti minut nás zahalila hustá mlha, ve které nebylo vidět na metr. Těch 40 eur za lanovku jsem pak zvládala přežívat Canederli a kávou v chatě. Poučení: počasí v horách je nepodplatitelné a výběr správného dne je naprostý základ. Nejlepší doba pro návštěvu je jednoznačně od poloviny června do konce září, kdy jsou v plném provozu horské chaty a sníh už většinou úplně zmizel ze stezek.

V červenci a srpnu je tu krásně teplo a louky jsou poseté rozkvetlými alpskými květinami, ale musíte počítat s obrovským náporem turistů. Srpen je v Itálii navíc měsícem celonárodních dovolených (tzv. Ferragosto), takže nahoře potkáte nejen nás severní cestovatele, ale hlavně celou Itálii, která se hromadně přestěhovala do hor 😅. Můj tajný tip je vyrazit v září nebo na začátku října. Vzduch už je ostřejší a průzračnější, davy prořídnou a začínají se barvit modříny.

Pokud jde o seceda počasí, v Dolomitech platí naprosto nekompromisní pravidlo 13:00. Během letních měsíců je ráno většinou azurově modrá obloha, ale jak se údolí zahřívá, začínají se tvořit mraky a kolem jedné až druhé hodiny odpolední přicházejí velmi často silné bouřky. Vyrazte nahoru hned první lanovkou kolem půl deváté ráno. Než si vůbec koupíte lístek, důrazně doporučuji zkontrolovat na internetu aktuální webcam seceda (nebo zadejte do vyhledávače seceda webcam), abyste viděli, jestli se nahoře nedrží nízká oblačnost. V horách se počasí mění každou minutu a kamera je váš nejlepší přítel.

Jak se dostat na Secedu: Lanovky i po svých

Do oblasti Val Gardena se z České republiky dostanete autem poměrně snadno přes Brenner. Cesta z Prahy trvá zhruba sedm až osm hodin, záleží na tom, jak moc se zaseknete v obvyklých kolonách kolem Mnichova. Když už jste na místě, máte několik možností, jak ten slavný hřeben zdolat. My si tentokrát vybrali tu nejsnazší cestu.

Lanovkou z Ortisei (nejrychlejší a nejpohodlnější)

Tohle je absolutní klasika a seceda lanovka (známá také jako seceda cable car) je pro většinu návštěvníků první volbou. Spodní stanici najdete přímo ve vesničce Ortisei (německy St. Ulrich). Cesta se skládá ze dvou částí. Nejprve nasednete do menší kabinky, která vás vyveze do mezistanice Furnes. Tam musíte přestoupit do velké velkokapacitní kabiny, která už vás vyhoupne až na samotný vrchol do výšky 2 500 metrů.

Celé to trvá zhruba 15 minut. Zážitek je to parádní, trochu to v té velké kabině houpe, když přejíždíte přes stožáry, ale výhledy do údolí jsou famózní. U spodní stanice je velké placené parkoviště, ale v hlavní sezóně bývá plné už brzy ráno.

Alternativa přes Col Raiser ze Santa Cristiny

Pokud bydlíte ve vedlejší vesnici Santa Cristina nebo se chcete vyhnout frontám v Ortisei, můžete zvolit kabinkovou lanovku Col Raiser. Ta vás sice nevyveze úplně na nejvyšší hřeben k onomu ikonickému výhledu, ale vysadí vás o kousek níž na nádherných alpských loukách na úpatí hor Odle.

Odtud si musíte k hlavní vyhlídce na Secedě ještě zhruba hodinu a půl vyšlápnout do slušného kopce. Je to krásná procházka, pokud netlačíte kočárek, a je to i o něco levnější varianta.

Pěší trek pro odvážlivce

Pro ty z vás, kteří mají rádi výzvy a nepotřebují vozit Jonáška, vede z Ortisei nebo ze Santa Cristiny na vrchol několik turistických stezek. Připravte se ale na pořádný kopeček. Převýšení je kolem 1 100 metrů a cesta vám zabere dobré tři až čtyři hodiny čistého času nahoru.

V minulosti bychom s Lukášem pravděpodobně s funěním šlapali po svých. Letos jsme tu drahokamovou kartičku na lanovku pípali u turniketu s obrovskou úlevou a vděčností.

Kde se ubytovat v Ortisei a okolí + rozpočet

Správný výběr základny je pro objevování Val Gardeny klíčový. My nedáme dopustit na Ortisei. Je to kouzelné alpské městečko s krásným historickým centrem, pěší zónou plnou kavárniček, kde voní espresso, a hlavně máte lanovku na Secedu (i na protější Alpe di Siusi) v pěší vzdálenosti. Nemusíte tak každé ráno bojovat o drahé místo na parkovišti.

Ubytování ve Val Gardeně není zrovna levná záležitost, ale za ten výhled z okna hned po ránu ty peníze prostě stojí. Pokud hledáte příjemný poměr ceny a výkonu, s klidným svědomím můžeme doporučit B&B Villa Angelino, kde jsme v minulosti byli moc spokojení, nebo krásný apartmán Apt Lara Siela, pokud preferujete vlastní vaření. Pro ty, kteří si chtějí dopřát trochu více komfortu s úžasným výhledem na hory a bazénem, je tu vynikající Hotel Scherlin. Aktuální dostupnost a ceny ubytování v Ortisei a okolí Val Gardeny si snadno porovnáte na Booking.com.

Pokud jde o rozpočet, údolí Val Gardena je dražší než méně známá údolí v Trentinu. Týdenní dovolená pro dva s ubytováním ve slušném penzionu se snídaní, nákupem permanentky na lanovky (například výhodná Gardena Card) a občasnými večeřemi v restauraci vás vyjde zhruba na 35 000 až 45 000 Kč. Záleží samozřejmě, kolik Aperolů za 6 až 8 EUR denně na těch horských sluníčkách vypijete 😅. K tomu si připočtěte ještě nějaká eura na mýtné na italských dálnicích a pohonné hmoty.

Co vidět na Secedě a v okolí: 10 tipů na nejkrásnější místa a zážitky

Seceda není jen o té jedné ikonické fotce. Je to obrovská náhorní plošina a my jsme ji za ty roky poctivě prochodili — se psy, bez psů, s Jonáškem v nosítku i bez něj. Tady je to, co opravdu stojí za to.

1. Ikonický zubatý profil (Nejlepší výhled)

Tohle je přesně to místo, proč sem všichni jezdí, a najdete ho překvapivě snadno. Jakmile vystoupíte z velké lanovky na vrcholu Seceda, vydáte se po upravené cestě směrem doleva nahoru.

Stačí deset minut po upravené cestě a najednou tam stojíte před kovovou vyhlídkovou plošinou a křížem na samotném vrcholu (2 519 m n. m.), a pak vám prostě spadne brada. Přímo před vámi se rozevře nekonečná propast a z ní se tyčí ty neuvěřitelné špičaté zuby masivu Fermeda a Odle. Člověk má pocit, že by z toho hřebene mohl sjet jako po tobogánu někam hluboko do vedlejšího údolí Val di Funes. Je tu vždycky hodně lidí, každý si tu chce udělat fotku, ale ten pohled se prostě nikdy neomrzí. Nezapomeňte se podívat i na kruhovou panoramatickou tabuli, která vám prozradí jména desítek dalších vrcholů v okolí.

2. Nenáročný okruh po hřebeni

Pokud nechcete trávit den náročným šlapáním do strmých kopců, doporučuji udělat si jen okruh po horní plošině. Od vyhlídkového kříže sejděte po široké cestě číslo 1 směrem k chatě Rifugio Troier a dál k Pieralongia. Cesta se mírně vlní, ale jdete spíše z kopce nebo po rovině.

Tenhle nenáročný okruh trvá zhruba tři až čtyři hodiny i s velmi dlouhými přestávkami na focení, kochání se a jezení knedlíků. Naše Kája a Baby tu spokojeně ťapkaly po pěšinkách a my měli čas sledovat oblačnost, která se neustále převalovala přes ostré štíty. Pro rodiny a pejskaře je tohle asi nejlepší možná trasa na celé hoře.

3. Zastávka v horské chatě Rifugio Troier

Alpské chaty, neboli rifugia, jsou naprosto svébytnou kulturou Dolomit a bez nich by to prostě nebylo ono. Rifugio Troier leží přímo na úpatí těch zubatých špiček a je to asi naše nejoblíbenější chata v této oblasti. Mají obrovskou venkovní terasu s lehátky, kde se můžete svalit na sluníčko a jen tak dýchat čistý horský vzduch.

Co dělá tuto chatu výjimečnou, jsou zvířata. Kolem chaty volně pobíhají kozy, slepice, mají tu poníky, alpakovou rodinku a králíčky. Pro Jonáška to bylo letos lepší než nějaká dětská televize a my s Lukášem jsme si v klidu mohli vypít výborné espresso. Vaří tu fantasticky a vždycky to tu voní rozehřátým dřevem a horskými bylinkami.

4. Návštěva Rifugio Firenze v údolí

Pokud máte trochu více sil a nevadí vám větší sestup a následný výstup, můžete se od hřebene vydat o něco níže do kotliny k horské chatě Rifugio Firenze (německy Regensburger Hütte). Je to starší, tradičnější chata s dlouhou historií, která stojí na úchvatné zelené louce přímo pod majestátními horami.

Od horní stanice Secedy sem sejdete asi za hodinu a půl. Krajina se po cestě hodně mění, míjíte horské potůčky, malá jezírka a občas narazíte na sviště, kteří na vás budou popískávat ze svých úkrytů pod kameny. Jen pamatujte na to, že pokud nemáte lístek na lanovku Col Raiser k návratu, budete muset celou cestu k horní stanici Secedy zase poctivě vyšlápnout zpátky nahoru.

5. Dvě věže Pieralongia a alpská zahrádka

Tohle je velmi fotogenické místo, které byste rozhodně neměli minout. Na stezce narazíte na dvě obrovské osamocené skalní věže, které trčí z jinak ploché zelené louky, jako by je tam někdo jen tak položil. Místo se jmenuje Pieralongia.

Není to žádná luxusní restaurace, spíš taková malá improvizovaná salaš s dřevěnými lavičkami, kde si dáte domácí podmáslí, jogurt nebo čerstvý sýr, a sedět tu s výhledem na ty obrovské skalní věže a pít kyselé mléko je upřímně jeden z nejautentičtějších zážitků, které Dolomity nabízejí. Často se tu také pasou volně oslíci, což dotváří tu skvělou atmosféru.

6. Sjezd e-bikem pro milovníky adrenalinu

V Ortisei si můžete půjčit špičková elektrokola a vyjet s nimi až nahoru (nebo využít lanovku, která vám kolo za příplatek vyveze). Seceda je totiž protkaná sítí prašných i štěrkových cest, které jsou pro e-biky jako dělané.

Sjezd z vrcholu dolů do údolí je zjevně zážitek, protože Lukáš na ty lidi koukal s takovou toužebností, že jsem se bála, že skočí na kolo bez varování. Cestu sdílíte s pěšími turisty a prudší úseky s volnými kamínky jsou prý dost zrádné, takže to není pro úplné začátečníky.

7. Východ a západ slunce nad zubatými štíty

Jak už jsem zmínila, fenomén enrosadira je pro tuto oblast typický. Ačkoliv se lanovkou nahoru dostanete běžně až kolem deváté ráno (a dolů musíte před pátou), fotografové si nahoru šlapou po tmě pěšky nebo si přivstanou na speciální brzké ranní jízdy lanovkou, které se konají jen několikrát do roka uprostřed léta.

Vidět první paprsky slunce, jak postupně zaplavují údolí a zbarvují temné stíny Odle do ohnivě červené, to si prostě zapamatujete na celý život. Pokud nejste ranní ptáčata, můžete zvolit i podvečerní túru, ale to už musíte dolů po svých s čelovkami, protože lanovky vám už nepojedou.

8. Prozkoumávání vesničky Ortisei (St. Ulrich)

Když se vrátíte po celém dni z lanovky zpět, nejezděte hned na hotel. Ortisei je perlou celého údolí a stojí za to se tu aspoň chvíli zdržet. Údolí Val Gardena je po staletí slavné svým řezbářským uměním. Skoro na každém rohu najdete krámek s neuvěřitelně detailně propracovanými dřevěnými sochami, od tradičních betlémů až po moderní umění.

Projděte si pěší zónu, dejte si vynikající zmrzlinu (gelato je tu samozřejmě naprosto božské) a jen tak nasávejte tu specifickou atmosféru, kde se míchá precizní tyrolská upravenost s italskou uvolněností. Je to zvláštní mix, který na severu Itálie prostě miluju.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat v Secedě, Dolomitech

4 ubytování — hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA 🏡 Pension/B&B

B&B Villa Angelino

Příjemný poměr ceny a výkonu v Ortisei, kde byli autoři článku v minulosti moc spokojení.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Apartmán

Apt Lara Siela

Krásný apartmán v Ortisei ideální pro ty, kteří preferují vlastní vaření.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Hotel Scherlin

Vynikající hotel pro ty, kteří si chtějí dopřát trochu více komfortu s úžasným výhledem na hory a bazénem.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování v Secedě, Dolomitech

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování v Secedě, Dolomitech a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

9. Santa Cristina a Selva di Val Gardena

Údolí Val Gardena není jen Ortisei a škoda by bylo jet tak daleko a nevidět zbytek. Santa Cristina je o kousek klidnější a menší, my ji máme rádi na odpolední procházku, protože se tam skvěle koupí zmrzlina před výjezdem domů.

Nejvýše leží Selva, která v létě trochu ztratila zimní lyžařský šarm, ale výhledy na masiv Sella jsou fakt impozantní. Z obou vesniček navíc vedou další desítky lanovek do všech směrů, takže se tu určitě nudit nebudete.

10. Fotografování a hledání té nejlepší perspektivy

Upřímně, já nejsem žádná profesionální fotografka, ale i já jsem zjistila, že nejlepší fotky nedělám hned u kříže, kde se tlačí davy, ale kousek dál za ním po okraji srázu. Odsud se ty špičaté věže vizuálně slisují k sobě a působí ještě mnohem dramatičtěji.

Vyfoťte to i s malou postavičkou někoho z vaší rodiny na okraji stezky, abyste do fotografie dostali měřítko, protože jinak vůbec nevynikne ta obrovská majestátnost skalních stěn. A pamatujte, že nejhorší světlo na focení je přesně v poledne, kdy je slunce nejvýš a hází ostré stíny. Zkuste vydržet až na pozdní odpoledne.

Seceda s kočárkem a malými dětmi (naše letošní realita)

Musím přiznat, že plánovat výlety s dvouletým prckem je úplně jiná disciplína, než na co jsme byli s Lukášem zvyklí. Zvládne ale Secedu rodina s malým dítětem? Absolutně ano! Ta dvoudílná lanovka je obrovský pomocník. Do velké kabiny v mezistanici kočárek naložíte bez jakýchkoliv problémů.

Když vyjedete nahoru, vede k vyhlídce poměrně široká štěrková cesta a s opravdu dobrým terénním kočárkem (myšleno takovým s velkými koly a odpružením, ne s tím skládacím z nákupního centra) projedete i část hřebenové trasy k chatám — jenže upřímně, ergonomické nosítko je mnohem lepší nápad. Jonášek tak měl super rozhled, my jsme měli volné ruce a nebáli jsme se, že mu na větších kamenech vyklepeme duši. Navíc v nosítku se mu na tom horském vzduchu krásně usínalo. Určitě ale dětem nezapomeňte vzít teplou čepičku a dobrou bundu, nahoře opravdu profukuje a je tam o 10 až 15 stupňů chladněji než dole v údolí.

Kde se najíst

V Dolomitech vás čeká taková zvláštní gastronomická pohoda, italské espresso a těstoviny se tu potkávají s těžkými tyrolskými knedlíky a k tomu všemu přidávají svůj díl Ladinové, původní obyvatelé údolí, se svými starobylými recepty.

Když už usednete na dřevěnou lavici s tím výhledem, určitě musíte ochutnat Canederli (německy Knödel). Jsou to obrovské kulaté knedlíky z houskového těsta, které se míchají s lokálním špekem nebo špenátem a podávají se buď zalité silným vývarem, nebo přelité horkým máslem a sypané parmazánem. Zní to obyčejně, ale je to nebe v hubě.

Další stálicí je kvalitní polenta, kterou Ladinové připravují s houbami nasbíranými v místních lesích a rozehřátým alpským sýrem. A sladká tečka? Bez jablečného štrúdlu politého teplou vanilkovou omáčkou nebo bez mísy trhance (Kaiserschmarrn) s brusinkami prostě nemůžete odejít. Obojí vám dodá tolik energie, že ten kopec dolů k lanovce seběhnete jako kamzík.

Praktické tipy a fotografický průvodce

Pokud se na cestu teprve chystáte, mám pro vás pár ověřených praktických rad. Letos (v roce 2026) se cena zpátečního lístku z Ortisei na vrchol pohybovala kolem 40 až 45 EUR za dospělého. Není to málo, ale udržovat tu šílenou lanovkovou infrastrukturu v tak extrémních podmínkách něco stojí. Pokud budete ve Val Gardeně déle, určitě se vyplatí zvážit nákup vícedenní Gardena Card, která zahrnuje všechny okolní lanovky.

Nenechte se zmást teplotou u vašeho penzionu dole. V batohu musíte mít VŽDYCKY sbalenou větrovku, teplou mezivrstvu a klidně i tenkou čepici, a to i když je v Itálii zrovna vrcholné léto s třiceti stupni. Ve výšce nad 2 500 metrů se počasí umí zbláznit velmi rychle.

Poslední lanovka dolů odjíždí obvykle mezi 17:00 a 17:30 (přesný čas si zkontrolujte u turniketu). Nespoléhejte na to, že vás ještě vezmou. Jakmile lanovka zavře, čeká vás velmi dlouhý a kolena ničící sestup dolů po svých. A zopakuji to ještě jednou: než zaplatíte ty drahé lístky, otevřete si v mobilu seceda počasí a hlavně živou kameru z vrcholu. Někdy je celé údolí zalité sluncem, ale vrchol Secedy má na sobě nasazenou hustou šedou čepici z mraků a vy byste nahoře neviděli ani na špičku vlastního nosu.

Kam dál v okolí: Tipy na další výlety

Když už budete mít Val Gardenu prozkoumanou a budete se cítit na přejezd autem, region Dolomit je obrovský a nabízí nekonečno možností. Hned naproti Secedě přes údolí leží obrovská vysokohorská pastvina Alpe di Siusi, plná rozesetých dřevěných chatek s výhledem na masiv Sasso Lungo. Pokud máte rádi dramatičtější hory, mrkněte na náš kompletní průvodce po Cortina d’Ampezzo, která je perfektní základnou pro návštěvu východních Dolomit a slavných skal Tre Cime.

Doporučuji si také přečíst náš článek o tom, co dělat v Dolomitech, kde najdete spoustu dalších inspirací, a jestli hledáte spíše nenáročné procházky, máme sepsaných 5 turistických tras pro každého. No a pokud vám nevadí trocha davového šílenství pro krásnou fotku, určitě zvažte i slavné smaragdové jezero Lago di Braies.

Co zařídit před další cestou po Itálii

Než se vydáte na další dobrodružství, máme pro vás pár osvědčených rad. Cestování po Itálii umí být občas trošku chaotické, tak je lepší být připravený.

My s Lukášem tyhle věci už řešíme docela rutinně, ale i tak se nám občas stane, že něco zapomeneme. Tyhle služby se nám každopádně vyplatilo nepodcenit:

• Kde sehnat letenky: Pokud do Itálie nejedete autem, levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál. Létat můžete na letiště do Bergama, Benátek nebo Innsbrucku.
• Půjčení auta: Jestliže přiletíte, bez auta se v horách moc nehnete. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě.
• Nezapomeňte na pojištění: Hory jsou nevyzpytatelné a záchranný vrtulník v Itálii stojí jmění. Na cesty pravidelně volíme AXA (často mají fajn slevy) nebo mezinárodní pojištění, víc se dozvíte v naší recenzi na SafetyWing.
• Mobilní data: Abyste mohli kontrolovat ty slavné kamery a počasí přímo na trailu, hodí se dobrá konektivita. Přečtěte si naši recenzi na eSIM Holafly.
• Správné obutí: Zapomeňte na tenisky z města, i na těch zpevněných cestách potřebujete oporu. Mrkněte na naše tipy na boty na turistiku.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Často kladené otázky (FAQ)

Zajímá vás něco dalšího? Tady jsou odpovědi na ty nejčastější dotazy, které mi ohledně Secedy chodí na Instagram a které lidé hojně vyhledávají.

Pamatuju si, jak jsme s Lukášem poprvé vytáhli telefon a ukázali si navzájem shodně uloženou fotku ze stejné alpské louky (ano, té s těmi dvěma zuby trčícími do nebe). Tehdy jsme ještě nevěděli, že tam za pár let budeme s kočárkem a dvěma psy. Alpe di Siusi neboli Seiser Alm je místo, které na vás vyskočí snad v každém průvodci po severní Itálii, a já vám můžu slíbit, že realita je ještě mnohem krásnější než upravené fotky na Instagramu. Když vyjedete lanovkou nahoru, ty výhledy jsou naprosto úchvatné a hned pochopíte, proč se sem sjíždějí lidé z celého světa. ☺️

My jsme si Dolomity zamilovali už před lety, ale letos to pro nás mělo úplně nový rozměr. S dvouletým Jonáškem jsme totiž hledali místa, která jsou takzvaně kočárek-friendly, a Alpe di Siusi se ukázalo jako naprosto ideální destinace. Plocha je tu totiž převážně rovinatá, všude jezdí bezbariérové lanovky i autobusy a vy si tak můžete užívat vysokohorské scenérie, aniž byste museli s dítětem na zádech šplhat po kolmých skalách. Společnost nám samozřejmě dělali i naši dva pejsci Kája a Baby, pro které to byl na rozlehlých travnatých pláních absolutní ráj. A právě tohle vám chci dneska předat — co dělat, kde jíst a jak se tam vůbec dostat, aniž byste první den trávili na parkovišti.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde to je: Největší vysokohorská louka v Evropě leží v italských Dolomitech (region Trentino-Alto Adige) v nadmořské výšce 1680 až 2350 metrů.
• Hlavní tahák: Panoramatické výhledy na horské masivy Sasso Lungo, Sasso Piatto a skupinu Sciliar.
• Doprava: V sezóně platí přísný zákaz vjezdu aut od 9:00 do 17:00. K dopravě nahoru využijte lanovku z Ortisei nebo z Compatsch.
• Pro koho je místo ideální: Pro rodiny s dětmi, kočárky, pejskaře a milovníky pohodových procházek i panoramatických treků.
• Na co si dát pozor: Létání s dronem je zde přísně zakázáno pod pokutou až 3000 EUR.

Co je vlastně Alpe di Siusi (Seiser Alm)

Pokud se trochu ztrácíte v italských a německých názvech, nejste v tom sami. Celá oblast Jižního Tyrolska (Südtirol) je totiž bilingvní, a proto vždy uvidíte italský název Alpe di Siusi hned vedle německého Seiser Alm, občas dokonce doplněný o místní ladinský název Mont Sëuc. Ať mu budete říkat jak chcete, já ho mám uložený v telefonu pod ‚ta louka, kvůli které jsem zaplakala při západu slunce‘.

Jedná se o vůbec největší vysokohorskou pastvinu v celé Evropě, která zabírá ohromnou plochu 56 km² a je právem zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Dolomit. Louka je zasazená jako zelený klenot mezi dramatické vápencové vrcholy, z nichž nejvýraznější jsou špičaté zuby skupiny Sasso Lungo (Langkofel) a masivní plochá hora Sciliar (Schlern). Na rozdíl od okolních rozeklaných a strmých hor je ale tahle náhorní plošina neuvěřitelně vlídná, zvlněná a plná dřevěných salaší, což jí dodává nezaměnitelnou romantickou atmosféru.

Kdy vyrazit a jaké vás čeká počasí

Vybrat ten správný čas pro návštěvu Alpe di Siusi je klíčové, protože každé roční období tu nabízí úplně jiný zážitek a já vlastně nedokážu říct, které je to úplně nejlepší. Záleží jen na tom, co od dovolené očekáváte.

Pro klasickou pěší turistiku a výlety s kočárkem jsou naprosto ideální měsíce květen až září. Dny jsou dlouhé a teploty příjemné, i když musíte počítat s tím, že v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů může i v létě foukat chladnější vítr. Pokud milujete květiny, vyrazte sem na přelomu jara a léta, kdy celá ta obrovská polostep úplně vybuchne barvami a kvete tisíci horskými kvítky.

Na podzim, zhruba od poloviny října, se naopak celá louka zbarví do sytě zlatých tónů a vzduch bývá neuvěřitelně čistý, takže dohlédnete opravdu daleko. A zima? To je kapitola sama pro sebe. Plošina se promění v dokonalý zimní resort, který spadá pod slavnou síť Dolomiti Superski. Než ale vyrazíte na cestu, vždy doporučujeme zkontrolovat aktuální počasí Alpe di Siusi na internetu a ideálně mrknout i na nějakou Alpe di Siusi webcam, protože v horách se počasí mění fakt rychle.

Jak se dostat nahoru: Pozor na zákaz aut!

Poslouchejte, tohle fakt nepodceňujte, protože jsme viděli lidi, jak se kroutí na parkovišti v půl desáté ráno a nevěřícně koukají na ceduli se zákazem. Doprava na plošinu má svá velmi přísná pravidla, která musíte znát.

V hlavní turistické sezóně platí naprosto nekompromisní zákaz vjezdu soukromých aut na území Alpe di Siusi v čase od 9:00 do 17:00 hodin. Pokud byste se pokusili zákaz porušit, čekají vás po cestě kamery a velmi tučná pokuta. Jaké máte tedy možnosti?

• Autem před 9:00 nebo po 17:00: Pokud si rádi přivstanete, můžete vyjet nahoru do vesničky Compatsch (což je taková hlavní vstupní brána na louku) před devátou hodinou ranní. Cesta bývá plná, takže si dejte rezervu. Nahoře pak zaparkujete na velkém parkovišti za poplatek zhruba 25 EUR na den. Odjet pak můžete kdykoliv, ale nesmíte autem popojíždět po samotné plošině během dne. My s malým Jonáškem brzká rána moc nedáváme, takže jsme volili jiné varianty. 😅
• Lanovkou z Ortisei: Tohle je naše nejoblíbenější a nejpohodlnější cesta. Z krásného městečka Ortisei jezdí červená kabinková lanovka (Cabinovia Mont Sëuc) přímo na kraj louky. Do kabinky bez problémů najedete s kočárkem a psi mohou jet s vámi.
• Lanovkou z vesnice Siusi (Seis) do Compatsch: Další skvělá možnost je Alpe di Siusi cable car, která vás vyveze z údolí do hlavního uzlu Compatsch. Lanovky jsou rychlé, tiché a výhledy z nich stojí za to.
• Autobusem: Z mnoha okolních městeček včetně Castelrotta (Kastelruth) jezdí pravidelné autobusové linky, na plošině pak perfektně fungují místní žluté a modré autobusy (například linka 11 nebo 12 do oblasti Saltria), které vás přiblíží k různým turistickým trasám.

Kde se ubytovat a kolik to stojí

Najít to správné ubytování v téhle oblasti vyžaduje trochu plánování, protože lokalita velmi výrazně určuje i cenu. Pokud chcete ušetřit a nevadí vám popojíždění, nabízí se kouzelná údolní městečka, ale pokud hledáte romantiku s ranním výhledem rovnou na pastviny, budete si muset trochu připlatit.

Přímo na louce Alpe di Siusi najdete spoustu krásných hotelů a horských chat, ale ceny se tu běžně pohybují nad 200 EUR za noc pro dvě osoby a v hlavní letní a zimní sezóně bývají vyprodané dlouho dopředu. Strategicky nejvýhodnější je ubytovat se přímo v městečku Compatsch na hranici louky, odkud máte všude blízko.

Tady můžu doporučit lokální hotely přes oficiální turistický web, případně si porovnat aktuální ceny a dostupnost na Booking.com. My osobně máme moc rádi nedaleké Castelrotto (Kastelruth), což je nádherná tradiční ladinská vesnice, kde seženete krásné apartmány za přijatelnější ceny, a atmosféra je tam naprosto úžasná. Úžasný je tam rodinný Schgaguler Hotel pro náročnější, nebo cenově dostupnější Aparthotel Kastel Seiser Alm. Další skvělou základnou je již zmíněné městečko Ortisei, ze kterého jste lanovkou nahoře za pouhých 15 minut a večer můžete courat po vyhlášených kavárnách.

Lukáš a Lucie doporučují

Kde se ubytovat na Alpe di Siusi

4 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

⭐ TOP VOLBA ⭐ Luxury

Schgaguler Hotel

Úžasný rodinný hotel pro náročnější v kouzelném tradičním ladinském městečku Castelrotto (Kastelruth), odkud je dobré spojení na Alpe di Siusi.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏡 Apartmán

Aparthotel Kastel Seiser Alm

Cenově dostupnější apartmány v Castelrottu, skvělá základna pro výlety na Alpe di Siusi s možností vlastního vaření.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🏨 Hotel

Skihotel Saltria

Hotel v klidnější části plošiny v oblasti Saltria, obklopené hlubokými lesy a potůčky. Skvělý orientační bod pro kratší procházkové okruhy.

★★★★ Zkontrolovat ceny

Zkontrolovat dostupnost 🔍 Hledat

Zobrazit všechna ubytování na Alpe di Siusi

Prozkoumejte všechny dostupné možnosti ubytování na Alpe di Siusi a najděte to nejlepší podle vašich preferencí a rozpočtu.

★★★★ Porovnat ceny

Zkontrolovat dostupnost

Alpe di Siusi: 12 míst, která musíte navštívit, a co tu dělat

Na téhle ohromné ploše se dá strávit klidně celý týden a pořád budete mít co objevovat. Tady je náš výběr — přizpůsobený rodinám, pejskařům i těm, co prostě chtějí sedět na terase a koukat na hory s kafem v ruce.

1. Úchvatný pohled na Sasso Lungo a Sasso Piatto z louky

Tohle je přesně ten výhled, kvůli kterému sem všichni jezdí. Ty dvě majestátní hory, Sasso Lungo a Sasso Piatto, se tyčí nad zelenou plání jako dva strážci a vytvoří vám dokonalou kulisu pro jakoukoliv fotku.

A to nejlepší? Nemusíte podnikat žádnou složitou túru, stačí vyjet lanovkou z Ortisei, ujít pár desítek metrů od horní stanice Mont Sëuc a to panorama z pohlednic se vám prostě otevře před nosem. Zvláště v podvečer, kdy zapadající slunce barví skály do růžova a fialova, je to podívaná, při které budete lapat po dechu.

2. Romantická procházka po Hans und Paula Steger Weg

Pokud hledáte nenáročnou trasu, která je plná zajímavých informací a krásných výhledů, tahle stezka je naprosto ideální. Je pojmenovaná po dvou slavných horolezcích a průkopnících místního turismu, kteří se do oblasti zamilovali a zasvětili jí svůj život.

Stezka vede z městečka Compatsch až do oblasti Saltria, měří kolem pěti kilometrů a je téměř celá rovinatá nebo mírně klesá. Cesta je široká, zpevněná a je naprosto ideální pro rodiny s kočárky. Cestou narazíte na spoustu informačních cedulí o místní fauně a flóře a Jonášek v kočárku většinu cesty spokojeně prospal na čerstvém horském vzduchu.

3. Celodenní trek na Plattkofel / Sasso Piatto

Tenhle tip je pro ty z vás, kteří mají rádi trochu více adrenalinu a fyzické námahy, my jsme ho s Lukášem absolvovali ještě před narozením Jonáška. Výstup na rozlehlou, jakoby šikmo seříznutou horu Sasso Piatto je zážitek na celý den.

Trasa vám zabere zhruba 4 až 5 hodin a vyžaduje už dobrou fyzickou kondici a pevnou obuv. Odměnou vám ale budou fantastické výhledy nejen na celou louku Alpe di Siusi hluboko pod vámi, ale i na vzdálenější ledovec Marmolada a masiv Sella. Vyrazte brzy ráno, než začne pražit slunce, a zabalte víc vody, než si myslíte, že potřebujete. My jsme s Lukášem pokaždé vzali ‚akorát dost‘ a pokaždé jsme toho litovali.

4. Centrum Compatsch a místní Almstation

Compatsch je takovým přirozeným centrem celého dění na Alpe di Siusi. Najdete tu největší koncentraci hotelů, restaurací, obchůdků se suvenýry a hlavně velké informační centrum, kde vám vždy rádi poradí s výběrem tras a zjistíte tu i nejaktuálnější alpe di siusi weather předpověď.

I když je to docela rušné místo plné turistů, stojí za to se tu chvíli zdržet. Můžete si tu půjčit elektrokola, nakoupit místní sýry a špek na cestu nebo si jen sednout na terasu jedné z kaváren a pozorovat ten ruch kolem. Z Compatsche se také paprskovitě rozbíhají snad všechny hlavní turistické cesty po louce.

5. Skihotel Saltria a okruh kolem Saltrie

Oblast Saltria leží trochu v údolí na východní straně plošiny a dostanete se tam buď pěšky, nebo velmi pohodlně místním autobusem z Compatsche. Je to klidnější část pastviny, která je obklopena hlubokými lesy a bublajícími potůčky.

Zdejší Skihotel Saltria je skvělým orientačním bodem a od něj můžete vyrazit na kratší procházkové okruhy, které vás provedou kolem menších vodopádů a idylických dřevěných chatiček. Je to zase naprosto pohodová a bezpečná procházka, takže pokud cestujete s menšími dětmi nebo staršími rodiči, bude se vám tady moc líbit.

6. Výlet k pohádkovému jezírku Lago di Fie

Ačkoliv toto jezírko neleží přímo na samotné vysokohorské plošině, ale kousek níže u vesnice Fiè allo Sciliar (Völs am Schlern), nesmí na našem seznamu chybět. Patří totiž mezi vůbec nejkrásnější přírodní jezera v celé Itálii.

Jezírko je obklopené hustým smrkovým lesem a za jasného počasí se v jeho temné hladině zrcadlí masiv Sciliaru. V létě je voda sice hodně osvěžující, ale dá se v něm i koupat a podél břehu najdete krásné dřevěné lávky a místa na piknik. Od Alpe di Siusi se sem dostanete velmi snadno autem nebo autobusem a je to skvělé místo na relaxaci po celodenní túře.

7. Kouzelné místo Witches Benches (Lavon dles Streghes)

Celá oblast Alpe di Siusi je opředena mnoha bájemi a pověstmi o čarodějnicích, které se prý za temných nocí slétaly právě na úbočí hory Sciliar. A přesně s touhle legendou je spojené i místo zvané Čarodějnické lavice.

Jedná se o zajímavé skalní útvary, které skutečně tvarem připomínají obrovská kamenná křesla s dokonalým výhledem do údolí. Dostanete se k nim poměrně snadnou a nenáročnou procházkou a hlavně pro starší děti je tohle magické místo s troškou tajemné historie obrovským lákadlem. Nezapomeňte si tu udělat vtipnou fotku, jak sedíte na obřím čarodějnickém trůnu. 😁

8. Jízda panoramatickou lanovkou Mont Sëuc

Jak už jsem zmínila dříve, tahle výrazná červená lanovka vyjíždějící z Ortisei je nejen dopravním prostředkem, ale už samotná jízda v ní je obrovským zážitkem, který ocení úplně všichni.

Cesta trvá necelých 15 minut a překonáte při ní úctyhodné převýšení. Jakmile vyjedete z údolí, začnou se před vámi postupně otevírat stále širší a dechberoucí výhledy na celou louku. Nahoře u výstupní stanice je i moc pěkná restaurace s vyhlídkovou terasou, kde si dáváme pravidelně první ranní cappuccino.

9. Jízda na koni a kočáry tažené koňmi

Když se řekne horská pastvina, nesmí tam chybět zvířata. A kromě všudypřítomných krav tu potkáte i ohromné množství krásných a silných koní, kteří k místnímu koloritu neodmyslitelně patří.

Pokud chcete udělat na partnera opravdu dojem, zkuste si pronajmout tradiční dřevěný kočár s koňmi. Ty mohutné halflingerské hřebce tu potkáte všude a jedna projížďka při západu slunce stojí za každou tu přirážku. Koně ale ocení i děti, které si je můžou aspoň pohladit přes ohradu.

10. Podzimní tradice Almabtrieb (svátek koz a krav)

Pokud si svou cestu naplánujete na začátek podzimu, konkrétně třeba kolem 2. září, můžete zažít jednu z nejkrásnějších a nejautentičtějších místních tradic. Almabtrieb je slavnostní svádění dobytka z vysokohorských letních pastvin zpět do údolí před příchodem zimy.

Krávy, kozy i ovce jsou nádherně nazdobené obrovskými květinovými věnci a velkými zvonci a celá událost má obrovskou atmosféru doprovázenou živou lidovou hudbou, vůní klobás a proudem místního piva a vína. Je to obrovský svátek pro místní obyvatele a zaručuji vám, že si to užijete stejně tak dobře jako oni.

11. Zimní sporty, skialpy a snowshoeing

Zima promění tyhle nekonečné zelené pláně v dokonale zasněžené pohádkové království. Pokud sem vyrazíte v zimě, vaše první cesta by měla vést pro alpe di siusi skipass, protože oblast nabízí perfektně upravené sjezdovky, které nejsou nijak extrémně prudké, a tudíž jsou opět dokonalé pro rodiny a začátečníky.

Rozhodně si předem stáhněte do mobilu alpe di siusi ski map, ať víte kudy kam, i když areál je celkem přehledný. My osobně ale kromě klasického lyžování milujeme hlavně výlety na sněžnicích a běžky, protože těch běžkařských stop je tu vyfrézováno přes neuvěřitelných 80 kilometrů. Proplétat se tichým zasněženým lesem pod horami a nepotkat živou duši je zkrátka pecka.

12. Posezení v našich oblíbených horských chatách (Rifugiích)

Italské Dolomity, to není jen krásná příroda, ale také naprosto fenomenální gastronomie a ta se koncentruje právě v horských chatách, takzvaných rifugiích. Na Alpe di Siusi jich najdete obrovské množství a každá má něco do sebe.

S Lukášem máme dvě opravdu oblíbené srdcovky. První z nich je útulná chata Tirler, která má nádhernou terasu a venkovní hřiště pro děti, takže si tam v klidu vypijete bombardino, zatímco děti si hrají. Tou druhou je pak horská chata Mahlknecht, která leží trochu stranou od nejrušnějších tras a dělají tam podle nás naprosto nejlepší domácí knedlíky v celém širokém okolí. Zastavit se v rifugiu na dobrý oběd je zkrátka povinnost, kterou nesmíte ošidit. 😉

Seiser Alm s dětmi: Z pohledu dvouletého Jonáška

Cestování s dětmi, zvlášť těmi malými, mění úplně pohled na všechny destinace, to mi určitě dáte za pravdu. Z míst, která dříve byla snadná, se rázem stávají logistické oříšky, ale Alpe di Siusi je v tomhle ohledu naprostý jednorožec.

Budu upřímná: než jsme tam vyrazili, docela jsem se bála, jestli to s kočárkem zvládneme. Zvládli jsme to bez jediného záchvatu. Tím, že se nacházíte na obrovské náhorní plošině, můžete s kočárkem polykat kilometry bez toho, abyste museli zdolávat strmé kamenité srázy. Většina hlavních tahů je vyasfaltovaná nebo sypaná jemným štěrkem. Navíc tu perfektně funguje autobusová doprava, řidiči jsou ochotní a s kočárkem do autobusu prostě bez problémů najedete. Pro děti je tu obrovská spousta otevřeného prostoru pro hru a bezpečné běhání a ta čerstvá vůně alpských bylin unaví i ty největší nespavce. My na naši společnou dovolenou vzpomínáme jako na jednu z nejpohodovějších od chvíle, co jsme tři.

Cestujeme se psy: Pejskařský ráj s jedním pravidlem

Pokud máte doma čtyřnohého parťáka a nechcete ho nechávat doma, do Dolomit ho vezměte s klidným srdcem. Náš Kája a prdlá fenečka Baby si to tu vždycky strašně užívají, protože pro ně jsou ty obrovské voňavé louky hotovým travnatým rájem.

💡 Tip: Skoro ve všech lanovkách i v autobusech po psech chtějí náhubek (koupíte ho prakticky všude, i přímo u dolních stanic). Nás to upřímně dost otravovalo — chtěli ho i ve chvíli, kdy jsme jeli v kabince úplně sami. Když nás čekalo víc lanovek za sebou, radši jsme Káju a Baby nechali odpočívat v kempu.

Je tu ale jedna velmi zásadní věc, kterou musíte respektovat, a tou je volný pohyb místních hospodářských zvířat. Po pláních se volně pohybují stáda obrovských krav a koní a vy byste měli mít psa vždy pod absolutní kontrolou. Vodítko tu sice není úplně všude dogmaticky povinné, ale je to vysoce vhodné a doporučované už jen z bezpečnostních důvodů. Krávy totiž umí být k cizím psům docela nevlídné, obzvlášť když mají telata, a určitě nechcete řešit konflikt s půltunovým zvířetem. Pokud si tohle ohlídáte, čeká vás s pejsky snová dovolená.

Kde se najíst a co ochutnat

Jižní Tyrolsko a speciálně Alpe di Siusi spojuje to nejlepší ze dvou světů: poctivou hutnou kuchyni s německými/rakouskými kořeny a italský šmrnc, což ve výsledku znamená, že tu přiberete už jen pohledem na jídelní lístek. 😅

Rozhodně nemůžete odjet, aniž byste ochutnali tradiční knedlíky (Knödel), které se tu dělají v mnoha variantách od špenátových, přes sýrové až po ty s kousky uzeného masa. Výborný je i místní tenoučký a sušený jihotyrolský špek a nesmíte vynechat ani specialitu jménem Schlutzkrapfen (což jsou vlastně taštičky podobné ravioli plněné špenátem a ricottou, přelité hnědým máslem). Sladkou tečkou na závěr každého treku je fantastický Apfelstrudel (jablečný štrúdl) se spoustou vanilkové omáčky a všechno to zapijte sklenkou výborného plného lokálního vína odrůdy Lagrein.

Než zabalíte kufr: věci, které bych si přála vědět předem

Pár věcí, které bych vám řekla, kdybychom seděly u vína a vy byste se mě ptaly na Dolomity poprvé. Dolomity totiž umí být občas trochu byrokratické a drahé.

Ceny lanovek se mění s každou sezónou, ale pro rok 2026 musíte počítat s částkou zhruba 35 až 50 EUR za osobu pro obousměrnou jízdenku nahoru a dolů. Pokud plánujete jezdit lanovkami často, rozhodně si hned první den pořiďte výhodnou kartu (často zvanou Combi Card), se kterou můžete kombinovat jízdy na více místních lanovkách a využívat i kyvadlovou dopravu. Pokud byste přece jen jeli nahoru po vlastní ose mimo zakázané hodiny, nezapomeňte, že nahoře vás čeká parkovné za zhruba 25 EUR na den.

A ještě jedna obrovská prosba a upozornění na závěr. Nad celou oblastí Alpe di Siusi platí přísný zákaz létání s drony a já vám radím, abyste se nepokoušeli tohle pravidlo porušit jen kvůli hezkému videu na Instagram. Pokuty se totiž opravdu velmi poctivě rozdávají a šplhají až do výše astronomických 3000 EUR (za které byste mohli mít další dvě nádherné dovolené), takže drony nechte s klidem doma.

Co si zabalit

Určitě si přečtěte náš článek o tom, jak se správně obléknout na hory a jak vybrat boty na turistiku, protože na horách se počasí mění neskutečně rychle a vy musíte být připraveni na všechno od sluníčka po chladný vítr.

Kde sehnat letenky

Pokud do Itálie nepojedete vlastním autem, levné letenky hledáte na Kiwi, což je náš oblíbený portál, kde často narazíme na letenky do nedalekého Milána nebo Benátek za pár stovek.

Půjčení auta

Běžně a s jistotou používáme srovnávač DiscoverCars, se kterým máme s Lukášem dlouhodobě dobrou zkušenost a nikdy nás nezklamal.

Nezapomeňte na pojištění a připojení k internetu

Na kratší cesty volíme vždy pojištění od AXA (seženete ho často s 50% slevou) a na delší cesty nebo pokud plánujeme rizikovější sporty, máme velmi dobrou zkušenost s True Traveller nebo SafetyWing. A abychom nemuseli řešit předražená data, obzvlášť blízko švýcarských hranic, vždycky si předem kupujeme eSIM přes Holafly.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Kam dál: Nechte se inspirovat

Až budete mít tuhle zelenou pláň prochozenou, Dolomity vám nabízejí spoustu dalších možností jen pár kilometrů daleko. Určitě nevynechejte tyto naše další oblíbené články plné tipů:

• Pokud hledáte naprosto dechberoucí útesy, nesmíte minout hřeben hned přes údolí: Seceda: Průvodce nejfotogeničtější hřebenovkou Dolomit.
• Milujete pohlednice s ikonickými kostelíky v údolí? Pak vás nadchne blízké Val di Funes a Santa Maddalena.
• A pokud hledáte spíše celkový přehled toho nejlepšího z hor, podívejte se na náš souhrnný článek Co dělat v Dolomitech nebo objevte kouzlo východní části v článku o Cortině d’Ampezzo.

FAQ: Nejčastější otázky, na které se ptáte