Adolf-Munkel-Weg, Dolomity: 10 tipů, co vidět a dělat

Když se řeknou italské Dolomity, spoustě lidí se okamžitě vybaví ikonický pohled na zelené louky, malý kostelík a za ním se tyčící ostré, až neuvěřitelně vertikální skalní věže. Vítejte ve Val di Funes, domově skupiny Odle. A právě přímo pod těmito majestátními stěnami vede Adolf Munkel Weg.

Je to totiž naprosto ideální trasa. Nabízí maximální výhledy při minimálním převýšení, což je v Dolomitech docela vzácnost 😅. Adolf Munkel Weg je sice rovinatější a nenáročná, ale povrch je hodně kamenitý ale s kočárkem to nejde. Už teď ale plánujeme, že se sem někdy vrátíme, až bude Jonáš starší.

Pokud hledáte trasu, která vám zabere příjemné tři až čtyři hodiny, zvládnete ji s pejsky a nabídne vám ty nejfotogeničtější scenérie v celém Jižním Tyrolsku, jste na správném místě. Tak pojďte, ukážu vám všechno, co potřebujete o tomhle treku vědět.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde to je: Údolí Val di Funes, Jižní Tyrolsko (Itálie).
• Délka a čas: Okruh měří zhruba 5 až 7 kilometrů podle zvolené varianty a zabere vám 3 až 4 hodiny pohodové chůze.
• Náročnost: Lehčí až střední. Převýšení je jen okolo 200 až 400 metrů, ale terén je místy kamenitý, takže pevná obuv je nutností.
• S kočárkem a dětmi: S kočárkem to kvůli kamenům a kořenům opravdu nepůjde. Pro miminka potřebujete nosítko, starší děti (od 5 let) trasu zvládnou samy.
• Se psem: Psi jsou povoleni, ale musí být striktně na vodítku. Na pastvinách se volně pasou krávy a horské krávy se volně pobíhajícím psům vůbec nelíbí, věřte mi 😅.
• Parkování: Zanser Alm na konci údolí. V sezóně stojí 8 EUR na den a doporučuji přijet brzy ráno, jinak vás zastaví dopravní omezení už dole v údolí.
• Zákaz dronů: Nacházíte se v přírodním parku Puez-Geisler. Létání s drony je tu přísně zakázáno pod pokutou až 3000 EUR (více než 75 000 Kč).

Co je vlastně Adolf-Munkel-Weg zač?

Hele, celou tuhle historii jsem si musela dohledat, protože mě upřímně zajímalo, po kom ta stezka je. Adolf Munkel byl vášnivý německý alpinista a tahle stezka vznikla z jeho iniciativy v roce 1894. Víc než sto let stará pěšinka a pořád na ní stojíme frontu na fotku (to o něčem svědčí, ne?). Stezka se vine přímo pod skupinou Odle (německy Geisler), po lesních pěšinách a alpských loukách, a po celou dobu vás zprava hlídají obrovské bílošedé vápencové věže.

Kdy jet a jak se k trase dostat

Timing je u Dolomit obecně (a tady zvlášť) opravdu zásadní věc. Nás to jednou stálo hroznou nervákovinu u závory, takže tady jsou naše tipy, jak se tomu vyhnout.

Ideální roční období

Hlavní turistická sezóna v Dolomitech probíhá od května do září. V této době jsou všechny horské chaty (rifugia) otevřené, počasí je nejstabilnější a sníh z vyšších poloh už dávno roztál. Musíte ale počítat s tím, že na stezce nebudete sami. Zvláště v srpnu, kdy mají Italové celonárodní dovolenou (Ferragosto), tu bývá opravdu plno. Pokud ale můžete, doporučuji vyrazit na podzim, ideálně v říjnu. Modříny v údolí se zbarví do neuvěřitelných zlatých odstínů a kontrast se zasněženými vrcholky Odle je prostě magický. Na jaře tu pro změnu kvetou tisíce krokusů, což je taky nádherné. V zimě je ale stezka oficiálně uzavřená kvůli sněhu a riziku lavin z vyšších poloh, takže to raději neplánujte.

Příjezd autem na Zanser Alm

Výchozím bodem pro trek je parkoviště Zanser Alm (Zannes), které leží v nadmořské výšce 1685 metrů na samém konci údolí Val di Funes. Projedete malebnou vesničkou Santa Maddalena a budete pokračovat stále vzhůru, dokud vás nezastaví závory. V hlavní sezóně počítejte s poplatkem 8 EUR za den (což je na poměry Dolomit vlastně docela příjemná cena). Má to ale jeden obrovský háček. Kapacita údolí je omezená a jakmile se parkoviště naplní, silnice se dole uzavře. Z naší zkušenosti doporučuji být u závory nejpozději v 8:00 ráno.

Ekologicky a v klidu autobusem

Pokud se chcete vyhnout rannímu stresu s parkováním nebo cestujete bez auta, skvělou alternativou je místní autobusová doprava. Z nedalekého městečka Brixen (Bressanone) jezdí pravidelné linky číslo 330 a 335 (více info na oficiálních stránkách jihotyrolské dopravy), které vás vyvezou až přímo na parkoviště Zanser Alm. Cesta trvá zhruba hodinku a vy si můžete bez nervů užívat výhledy do údolí. Zvlášť v létě je to podle mě výrazně příjemnější než řešit, jestli ještě zbyde místo na parkovišti. A příroda to taky ocení.

Kde se ubytovat poblíž Val di Funes a kolik to stojí

Pokud chcete mít ty nejlepší výhledy hned po probuzení a být na treku mezi prvními, výběr strategického ubytování je zásadní. Ceny v této oblasti se v sezóně pohybují průměrně od 2500 do 5000 Kč za noc pro dvě osoby, záleží na tom, zda zvolíte luxusní hotel s wellness, nebo tradiční horský statek.

Přímo v srdci údolí najdete městečko Santa Maddalena, které je naprosto ideální. Najdete tu spoustu tradičních „agriturismo“ (farmářských ubytování) a útulných B&B. Je to sice dražší lokalita, ale ušetříte čas na dojíždění a atmosféra večerního vylidněného údolí za to stojí. My máme velmi rádi rodinné penziony jako je třeba Hotel Ranuimüllerhof, kde vám k snídani naservírují domácí špek a sýry od vedle z farmy. Nebo můžete zkusit oblíbený Proihof, který má fantastické hodnocení.

Pokud hledáte o něco levnější nebo živější základnu, skvělou volbou je historický Brixen (o kterém si můžete víc přečíst na Dolomiti.org). Leží jen zhruba 15 až 20 minut jízdy autem od vstupu do údolí. Město nabízí mnohem více možností večerního vyžití, obrovský výběr restaurací a ceny ubytování tu bývají o něco přívětivější. Další oblíbenou, i když o něco vzdálenější variantou (cca 30 minut jízdy přes horské sedlo), je známé středisko Ortisei v sousedním údolí Val Gardena. Zde seženete vše od luxusních resortů až po jednoduché apartmány, jen musíte počítat s delšími ranními přejezdy k výchozímu bodu treku.

Hledáte konkrétní tipy? Ubytování vždycky rezervujeme přes Booking.com, kde se dají najít skvělé akce a pokud máte status Genius, dostanete se na velmi pěkné ceny i v exponovaných termínech.

Adolf-Munkel-Weg: 10 tipů na místa a zážitky po cestě

Pojďme se podívat na to hlavní. Trasa Adolf Munkel Weg není jen o tom dostat se z bodu A do bodu B, je to o desítkách malých zážitků, výhledů a odboček, které cestou potkáte. Většina lidí volí klasický okruh vycházející ze Zanser Alm, napojující se na cestu číslo 35 a vracející se přes horské louky. Tady je 10 věcí, které byste neměli minout.

1. Klasický okruh Geisler Alm a Zanser Alm

Úplným základem, který většina turistů volí, je okružní trasa o délce zhruba 5 až 6 kilometrů. Vyráží se z parkoviště Zanser Alm po stezce číslo 6, která vás po chvíli dovede přímo na hlavní cestu Adolf Munkel Weg (značeno jako trasa 35). Tou projdete přímo pod skalními masivy až k odbočce na populární chatu Geisler Alm, odkud se pak mírným klesáním přes rozkvetlé louky a lesní cesty vrátíte zpět na parkoviště. Je to ideální okruh, protože se nevracíte stejnou cestou a neustále máte před sebou nové scenérie.

Tenhle okruh je takový zlatý střed, když chcete vidět to nejlepší a zároveň se úplně nezničit. My si ho vždycky rozložíme na celé odpoledne, abychom se nikam nehnali a mohli si udělat pár zastávek navíc.

2. Výhledy na vertikální stěny Odle

Skupina Odle jsou obrovské vertikální jehly tyčící se přes tři tisíce metrů a když na ně kouknete zespoda, trochu vám zvláštně zabuší srdce. Taková bezcitně velká krása, co vás přivede k pocitu vlastní nicotnosti 😅. Obzvlášť odpoledne, když se skály zbarví do teplých oranžových tónů, to je záběr, na který nezapomenete.

Navíc se tyhle pohledy neustále mění podle toho, jak zrovna putují mraky. Chvíli jsou štíty jasně nasvícené, chvíli se zase schovají do dramatických stínů, takže cvakáte jednu fotku za druhou, i když si říkáte, že už jich máte dost.

3. Zastávka na Rifugio Geisler Alm

Rifugio Geisler Alm (necelých 2 000 metrů nad mořem) není žádná obyčejná horská chata. Je to instituce. Jakmile se vymotáte z lesa, otevře se před vámi obrovská, dokonale střižená louka, na které jsou rozmístěna dřevěná lehátka zvaná „kino“. A film, který se promítá, jsou právě vrcholky Odle přímo před vámi. Vždycky si tady dáváme delší pauzu. Děti tu mají úžasné hřiště, dospělí si mohou vychutnat vychlazené pivo nebo Aperol Spritz a pozorovat krávy, které se pasou hned vedle. Bývá tu sice dost plno, ale prostor je obrovský, takže si své místečko určitě najdete.

Pokud sem míříte v hlavní sezóně a chcete si dát pořádný oběd u stolu, mrkněte raději předem na jejich oficiální stránky, abyste si ověřili otevírací dobu. My si ale většinou vystačíme s piknikem na trávě s tím nejlepším výhledem na světě.

4. Rifugio Zanser Alm na startu a v cíli

Hned u parkoviště Zanser Alm leží stejnojmenná chata v nadmořské výšce 1685 metrů (mají i vlastní webovky s aktuálními informacemi). My ji často využíváme jako takový ranní záchytný bod. Dáme si tu silné italské espresso a kousek štrúdlu na posilněnou před cestou. Výhodou je, že funguje i jako výborná restaurace po návratu. Když přijdete unavení z treku, nemusíte už nikam přejíždět a můžete si dát pozdní oběd nebo brzkou večeři rovnou tady, než sednete do auta k cestě do údolí.

Posezení na terase, když už se odpoledne pomalu chýlí ke konci a turisté se rozjíždějí domů, má úžasnou atmosféru. Lukáš si tu tradičně dává něco pořádného k jídlu a mě baví jen tak vstřebávat ten horský klid.

5. Fotopointy pod kolosálními stěnami

Pokud milujete focení, tahle stezka pro vás bude absolutním rájem. Nejlepší fotopointy najdete zhruba v polovině trasy číslo 35, kde les trochu ustupuje a tvoří přirozené rámy z větví modřínů a borovic s ostrými štíty v pozadí. Pokud chcete mít na fotce ty ikonické světlé oblázky a suťoviska, uvidíte několik malých vyšlapaných pěšinek (často vytvořených vodou), které vedou přímo ke skalám. Jen prosím respektujte přírodu a nevzdalujte se příliš daleko od vyznačených cest kvůli erozi půdy.

Každý krok stranou může znamenat poškození vzácných alpských květin, kterým trvá roky, než v těchhle tvrdých podmínkách vyrostou. Bohatě stačí fotit z vyšlapaných míst, i tak si domů přivezete úžasné záběry, za které vás všichni na Instagramu pochválí.

6. Prodloužení na Roanergola (Roa Berg) pro pokročilé

Pokud je vám klasický pětikilometrový okruh málo a máte chuť si trochu propotit tričko, můžete si trasu prodloužit. Místo toho, abyste uhnuli dolů ke Geisler Alm, pokračujte dále pod stěnami a vydejte se směr Forcella Roa (Roanergola). Tady už končí stín lesa a začíná drsnější vysokohorské prostředí plné suti. Výhledy z tohoto sedla do okolních dolin jsou naprosto dechberoucí, ale počítejte s tím, že se jedná o náročnější stoupání, které vám přidá minimálně další dvě hodiny chůze.

Je to docela slušný kardio, tak se nezapomeňte zásobit vodou a nějakou tou svačinkou navíc. Odměnou vám ale bude mnohem prázdnější stezka, kde občas nepotkáte živáčka klidně celou hodinu.

7. Odbočka na údolí Tschantschenon

Další krásnou a výrazně klidnější odbočkou je trasa směřující k pastvinám a potoku Tschantschenon. Je to východní část stezky, hned v úvodu cesty, pokud jdete ze Zanser Alm v protisměru hodinových ručiček. Najdete tu nádherné malé vodopády a kaskády horské bystřiny. V horkých letních dnech je to perfektní místo, kde si můžete zchladit unavená chodidla v ledové vodě, což oceníte vy i vaši psí parťáci. Bývá tu mnohem méně lidí než u hlavní chaty Geisler Alm.

Pro nás je tohle údolíčko malým skrytým pokladem, kam se rádi schováme, když je na hlavní trase moc plno. I obyčejný sendvič z batohu tu chutná jako z michelinské restaurace, když u toho posloucháte šumění vody.

8. Jedlový a modřínový les Cuecenes

Velká část cesty Adolf Munkel Weg prochází vzrostlými lesy oblasti zvané Cuecenes. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jít lesem není v horách žádné terno, opak je pravdou. Tyto lesy poskytují tolik potřebný stín během horkých letních měsíců. A co víc, na podzim se modříny, které tvoří velkou část porostu, zbarví do neskutečných odstínů oranžové a žluté. Procházet tímto zlatým tunelem, kterým prosvítá horské slunce, je asi jeden z nejromantičtějších zážitků, které Dolomity nabízejí.

9. Kostelík v Sankt Magdalena cestou nahoru

Tento tip se sice nenachází přímo na vysokohorské stezce, ale minout ho zkrátka nesmíte. Až pojedete ráno autem do kopce směrem k parkovišti Zanser Alm, budete projíždět obcí Sankt Magdalena (Santa Maddalena). Zastavte se na vyhlídce nad obcí. Právě odtud se fotí ten světoznámý pohled na malý osamocený kostelík s masivem Odle v pozadí, který znáte z každého průvodce a kalendáře.

Počítejte ale s tím, že na nejlepších spotech bývá docela narváno už od brzkého rána. Chce to občas trochu trpělivosti, abyste do záběru nechytili něčí batoh nebo ruku s telefonem, ale ta fotka za to čekání fakt stojí.

10. Varianta přes horní cestu Brogleshütte

Pro opravdu zdatné chodce existuje ještě jedna, výrazně delší varianta, jak poznat tuto oblast. Z Adolf Munkel Weg se můžete napojit na cesty vedoucí směrem k chatě Brogleshütte. Tato chata leží na západním konci skupiny Odle (směrem k hřebenu Seceda). Cesta k ní je už celodenní výlet s poměrně značným převýšením, ale odměnou vám budou výhledy na hory z úplně jiného, neokoukaného úhlu. Cestou uvidíte divočejší tvář Dolomit a potkáte jen zlomek turistů.

My se k ní chystáme podívat, jakmile Jonášek trošku vyroste, protože nás ta západní strana masivu hodně láká. Pokud máte víc času a kondičku, určitě to zařaďte do svých plánů.

Zvládnete Adolf-Munkel-Weg s dětmi a psy?

Tohle je otázka, kterou nám píšete velmi často. Vzhledem k tomu, že máme Káju a Baby a teď už i malého Jonáška, řešíme přístupnost tras neustále. Jak je na tom konkrétně tenhle trek?

💡 Tip od místní: Skoro ve všech lanovkách i v autobusech po psech chtějí náhubek (koupíte ho prakticky všude, i přímo u dolních stanic). Nás to upřímně dost otravovalo — chtěli ho i ve chvíli, kdy jsme jeli v kabince úplně sami. Když nás čekalo víc lanovek za sebou, radši jsme Káju a Baby nechali odpočívat v kempu.

Na trek s malými i většími dětmi

Jak jsem už zmiňovala v úvodu, Adolf Munkel Weg není v žádném případě vhodná pro kočárky. A to ani pro ty terénní. Stezka vede po úzkých lesních pěšinách, je plná vystouplých kořenů, velkých kamenů a občasných schodů či vymletých koryt od vody. S kočárkem byste se zasekli hned po prvních sto metrech.

Pokud ale vezmete pro miminko nebo batole (zhruba do 2–4 let) kvalitní turistické nosítko nebo krosničku, je to ideální volba. Převýšení není nijak drastické, takže to s krosnou na zádech docela v klidu udýcháte. Pro starší děti (zhruba od 5 let nahoru) je tahle trasa naprosto skvělá. Je dostatečně rozmanitá, chvíli se jde lesem, chvíli se přeskakují kameny, potkají tu pasoucí se krávy a v cíli na chatě Geisler Alm je čeká obrovské hřiště. Nudit se rozhodně nebudou.

Pejsci na treku

S našimi fenkami Kájou a Baby jsme Dolomity prochodili křížem krážem a Adolf Munkel Weg patří k těm dog-friendly trasám. Terén je pro psí tlapky víc než příjemný. Není tu žádné exponované lezení po žebřících ani ostrá suť, která by jim odřela polštářky, a vodu ve velkém tahat nemusíte, protože po cestě narazíte na několik potůčků a kaskád, kde se pejsci bez problémů napijí.

Musíte ale striktně dodržovat jedno pravidlo, psi musí být neustále na vodítku. Trasa prochází přes alpské pastviny, kde se volně pohybuje dobytek. Krávy v horách mohou být docela teritoriální a pokud by k nim pes volně přiběhl, mohlo by to skončit nehezky. Vodu s sebou tahat ve velkém nemusíte, po cestě je několik malých potůčků a kaskád, kde se pejsci bez problémů napijí. Jen pozor na letní měsíce, i v těchto výškách se dají chytit klíšťata, takže prevence je na místě.

Co ochutnat v horských chatách (rifugiích)

Jídlo v italských Dolomitech je podle mě to nejlepší z celé Itálie a kdokoliv, kdo s tím nesouhlasí, ještě neochutnal pořádné Knödel po čtyřhodinovém trepu 😄. Mixuje se tu italská lehkost s rakouskou a tyrolskou vydatností, což je po pár hodinách šlapání do kopce přesně to, co vaše tělo potřebuje. Až se posadíte na terasu v Rifugio Geisler Alm nebo Zanser Alm, určitě vyzkoušejte místní speciality.

Naprostou klasikou jsou knedlíky — kromě špekových (Speckknödel) tu dělají i sýrové a špenátové, které se podávají buď v silném vývaru, nebo jen tak přelité přepuštěným máslem a posypané pažitkou. Je to kalorická bomba, ale neuvěřitelně dobrá. Pokud máte raději něco italského, objednejte si Schlutzkrapfen. Jsou to plněné těstovinové taštičky (podobné raviolám), nejčastěji plněné špenátem a ricottou, zalité máslem a sypané parmezánem.

Lukáš nedá dopustit na vydatnou kukuřičnou polentu s houbovým ragú a rozpuštěným horským sýrem. A protože se nacházíme v Jižním Tyrolsku, které je proslulé svými jablky, na závěr nesmí chybět poctivý, horký Apfelstrudel (jablečný štrúdl) podávaný s poctivou vanilkovou omáčkou. Mimochodem, spousta farem a chat v údolí patří do sdružení Roter Hahn (Červený kohout), což zaručuje, že vaří z lokálních, domácích a poctivých surovin.

Praktické tipy, než obujete pohorky

Pár věcí, které jsme se v Dolomitech naučili tvrdou cestou (nebo ne tak tvrdou, ale radši varuju dopředu):

• Drahý zákaz létání s drony: Pokud patříte mezi nadšence do focení z ptačí perspektivy, drona nechte raději hluboko v batohu. Val di Funes spadá do chráněného přírodního parku Puez-Geisler a platí tu přísný zákaz létání. Místní rangeři to velmi aktivně hlídají a pokud vás chytí, hrozí vám nekompromisní pokuta až 3000 EUR, což je přes 75 000 Kč. Za ten jeden záběr na Instagram to opravdu nestojí.
• Obuv do mokra a kamení: I když je trasa relativně lehká, často se jde po kamenech, které bývají po ránu nebo po dešti hodně kluzké. Určitě zapomeňte na městské tenisky a vezměte si pevné boty na turistiku s dobrou podrážkou.
• Trekové hole (hokejky): My jim s Lukášem pracovně říkáme hokejky a v Dolomitech je používáme snad úplně všude. Při překračování nerovností na Adolf Munkel Weg vám velmi uleví na kolena.
• Pitná voda: Vodu z kohoutku si můžete natočit na začátku u parkoviště, ale i během cesty v horských chatách. Není potřeba nosit zbytečně těžké lahve na celý den.

Tipy a triky pro bezproblémovou cestu

Než se vůbec dostanete na start vaší horské túry, je dobré mít vyřešenou cestu, auto a všechnu tu nezbytnou omáčku okolo. Tady jsou naše ověřené služby, na které nedáme dopustit.

Kde sehnat letenky do Itálie

Pokud nejedete autem z Česka, nejbližší velká letiště jsou v Benátkách nebo Bergamu. Levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál.

Půjčení auta v Itálii

K přesunům v Dolomitech je auto nutností (pokud nechcete být odkázáni jen na lokální busy). S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s RentalCars, které využíváme všude po světě.

Nezapomeňte na pojištění

Hory jsou nevyzpytatelné a dobré pojištění je základ. My dlouhodobě používáme SafetyWing.

Internet v zahraničí

Mimo Evropu vždy řešíme data přes eSIM, v rámci EU vám sice platí roaming, ale občas se hodí mít zálohu. Mrkněte na naši recenzi Holafly.

Kam dál v Dolomitech

Pokud máte ve Val di Funes víc dní, určitě se podívejte na našeho obsáhlého průvodce přímo o Val di Funes a Santa Maddaleně, kde najdete tipy na další vyhlídky a místa v údolí.

Z nedaleké sousední doliny Val Gardena se můžete vydat na asi nejslavnější hřebenovku v celých Alpách, mrkněte na našeho průvodce Secedou.

Zajímá vás celkový přehled, co v této oblasti podniknout? Sepsali jsme pro vás článek Co dělat v Dolomitech, kde sdílíme naše nejoblíbenější jezera, průsmyky i městečka. A pro další inspiraci na treky nevynechejte ani našich 5 tipů na turistické trasy v italských Dolomitech pro každého.

FAQ (Často kladené otázky)