Moraine Lake, Kanada: 12 tipů, co vidět a dělat v roce 2026

TL;DRMoraine Lake v národním parku Banff v Albertě je od roku 2023 přístupné pouze autobusem Parks Canada nebo komerční dopravou, protože silnice pro osobní auta je trvale uzavřená. Rezervace na sezónu 2026 se otevírá 15. dubna v 8:00 MDT a lístky mizí během minut. Nejlepší doba návštěvy je od poloviny července do konce září, kdy je jezero rozmrzlé a tyrkysové, zatímco zlaté modříny v Larch Valley lákají mezi 22. a 30. zářím při akci „Larch Madness“. Článek nabízí 12 tipů, mimo jiné vyhlídku Rockpile Trail zvanou „Twenty Dollar View“, výšlap na Sentinel Pass (2 611 m) a půjčení kánoe za 160 CAD na hodinu. Jezero je vzdálené asi 14 kilometrů od vesnice Lake Louise.

Pamatuji si to jako včera, když jsem poprvé uviděla Moraine Lake. Bylo to s mamkou a zrovna sněžilo. Tehdy nebylo téměř vidět a moje maminka z toho byla zklamaná. Tehdy mě nenapadlo, že jednoho dne budu kousek od něj bydlet. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za pár let bude silnice pro osobní auta trvale uzavřená a na autobus se bude stát virtuální fronta s desítkami tisíc lidí, nevěřila bych. Ale přesně to je dnes realita.

Ačkoliv je dnes logistika kolem kanadských národních parků trochu noční můrou, Národní park Banff a speciálně Moraine Lake v Albertě za tu námahu stoprocentně stojí. Vždy, když se sem vrátím, znovu mě překvapí, jak moc je ta barva vody skutečná a neupravená filtrem. Pokud uvažujete, že vyrazíte do Skalistých hor, připravte si pevné nervy na plánování, ale slibuji vám, že jakmile uvidíte Valley of the Ten Peaks na vlastní oči, na veškerý stres zapomenete. ☺️

Dám vám 12 konkrétních tipů, od slavné vyhlídky za dvacet dolarů přes ranní fotomagie až po upřímný pohled na to, jestli ta přemrštěná kánoe vůbec stojí za to. A samozřejmě nevynechám ani celý návod, jak přežít rezervační systém na rok 2026. ☺️

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Nejezděte sem autem: Silnice k jezeru je od roku 2023 pro soukromá vozidla trvale uzavřená.
  • Rezervace autobusu je nutnost: Oficiální Parks Canada shuttle na sezónu 2026 se otevírá 15. dubna v 8:00 MDT a lístky mizí v řádu minut.
  • Kdy jezero rozmrzá: Neplánujte cestu na květen. Jezero obvykle rozmrzá až na konci června a do té doby je hladina pod ledem nebo není vůbec tyrkysová.
  • Larch Madness: Nejkrásnější podzimní scenérie (zlaté modříny) uvidíte v Larch Valley mezi 22. a 30. zářím, ale připravte se na obrovské davy.
  • Kánoe stojí majlant: Půjčení ikonické červené kánoe vás vyjde na 160 CAD za hodinu.
  • Záchrana pro fotografy: Pokud chcete chytit východ slunce bez davů a nevyjde vám oficiální lístek, existují privátní spoje jako Alpine Start Shuttle (jezdí už ve 4:00 ráno).

Kdy jet a jak se dostat (připravte se na logistické peklo)

Ještě nedávno stačilo prostě sednout do auta a vyrazit. Od roku 2023 je ale Moraine Lake Road pro osobní vozidla kompletně uzavřená, a to po celý rok. Důvod je jednoduchý, protože parkoviště nahoře praskalo ve švech a vznikaly tam zácpy na několik hodin, které blokovaly i záchranné složky. Dnes musíte využít hromadnou dopravu, což vyžaduje opravdu precizní plánování, obzvlášť v letní špičce, kdy se sem sjíždí lidé z celého světa. Zvláště trasa z Lake Louise k Moraine Lake je extrémně vytížená a bez rezervace se k jezeru zkrátka nepodíváte.

Jezero se nachází asi 14 kilometrů od vesnice Lake Louise v Albertě, a proto sem většina cestovatelů míří právě odsud. Sezóna je tu velmi krátká, protože silnice se otevírá obvykle až začátkem června a zavírá po kanadském Dni díkůvzdání v polovině října. Nezapomeňte, že pokud přijedete na začátku června, jezero bude s největší pravděpodobností ještě zamrzlé a vodu bez tyrkysového zbarvení si moc neužijete. Ideální čas na návštěvu je tedy od poloviny července do konce září.

Parks Canada Shuttle (a fronta 75 000 lidí)

Tohle je oficiální a zdaleka nejlevnější varianta, jak se k jezeru dostat. Parks Canada provozuje systém autobusů z velkého záchytného parkoviště na okraji Lake Louise (Park and Ride). Problém je v tom, že lístky na oficiální Parks Canada shuttle se uvolňují měsíce dopředu a poptávka je naprosto šílená. Pro rok 2026 si zapište do kalendáře datum 15. dubna v 8:00 ráno horského času (MDT).

Systém funguje tak, že si koupíte lístek na konkrétní čas odjezdu a pak můžete využít i takzvaný Lake Connector shuttle, který vás zdarma převeze mezi Lake Louise a Moraine Lake. Doporučuji mít otevřené prohlížeče na více zařízeních a klikat opravdu hned v 8:00. Lístek stojí pár dolarů, takže se vyplatí koupit ho pro jistotu, i když si ještě nejste stoprocentně jistí konkrétním dnem.

Alternativy pro fotografy a ty, kteří si rádi připlatí

Pokud se na vás v oficiálním předprodeji neusměje štěstí, svět se nezhroutí, i když vaše peněženka asi trochu zapláče. Existují komerční společnosti jako Moraine Lake Bus Company nebo Fairview Tours, které nabízejí vlastní odvozy. Tyto lístky se dají sehnat i pár týdnů předem, ale připravte se na to, že zatímco státní autobus stojí pár drobných, tady zaplatíte klidně 50 až 100 CAD za osobu. Extrémním případem jsou pak soukromé luxusní prohlídky, které vás mohou vyjít i na 550 CAD za den.

Pokud jste nadšení fotografové a chcete chytit to magické ranní světlo, kdy se slunce opírá do vrcholků Valley of the Ten Peaks, oficiální autobusy vám nepomohou, protože začínají jezdit až kolem šesté ráno. V takovém případě je záchranou Alpine Start Shuttle, který vás z vesnice odveze nahoru už ve 4:00 ráno. Je to docela drsné vstávání, zvlášť když venku mrzne (což v horách po ránu mrzne skoro pořád), ale ty fotky a ticho u jezera za to prostě stojí.

Kde se ubytovat poblíž Moraine Lake a kolik to stojí

Bydlení v národním parku Banff není nic pro cestovatele s napjatým rozpočtem a oblast kolem Lake Louise je asi tou nejdražší z celého parku. Když k tomu připočtete ještě patnáctiprocentní daň a spropitné, které se v Kanadě běžně dává i za drobné služby, rozpočet na dovolenou dokáže nepříjemně nabobtnat. Přesto si myslím, že člověk by alespoň jednou v životě měl do téhle oblasti vyrazit a ubytovat se co nejblíže, protože dojíždění z dalekého Calgary (kde jsou hotely o polovinu levnější) vás naprosto vyčerpá a sebere vám drahocenný čas.

Na ubytování v bezprostřední blízkosti si připravte minimálně 4 000 až 8 000 Kč za noc pro dvě osoby, v hlavní letní sezóně ale ceny běžně stoupají i na dvojnásobek. Velkou výhodou dražších hotelů přímo ve vesnici je to, že k nim často patří bezplatné parkování a některé z nich dokonce nabízejí vlastní kyvadlovou dopravu k jezerům. My jsme zjistili, že nejlepší je rezervovat pokoj alespoň půl roku dopředu.

Pokud byste se mě zeptali, co je v celé oblasti ten největší cheat code, řeknu vám: Moraine Lake Lodge. Je to jediný hotel přímo na břehu jezera, noc tady vás sice vyjde na částku, za kterou byste si mohli pořídit velmi slušnou ojetou fabii, ale hosté tohoto hotelu mají jednu obrovskou, neuvěřitelnou výhodu. Mohou k jezeru dojet vlastním autem. Ano, pro hotelové hosty zákaz vjezdu neplatí. Pokud tedy chcete zažít kanadskou divočinu v absolutním luxusu, mít výhled na jezero z postele a nemuset řešit nervy s autobusy, tohle je ten nejlepší bonus, jaký v národním parku existuje.

Pokud vám Moraine Lake Lodge přijde mimo rozpočet, dostupné a pohodlné varianty najdete v Lake Louise na Booking.com (asi 15 minut autem od jezera) nebo přímo v Banffu (40 minut autem, výrazně širší výběr a o trochu levnější ceny).

Moraine Lake: 12 míst, která navštívit, a co tu dělat

Konečně se dostáváme k tomu nejlepšímu. Moraine Lake není jen o jedné vyhlídce u parkoviště, i když i ta vás posadí na zadek. Kolem jezera se nachází síť neuvěřitelně krásných turistických stezek, od těch jednoduchých rovinatých až po drsné výšlapy, kde oceníte opravdu kvalitní boty na turistiku.

Oblast doporučuji rozdělit na několik částí. Pokud máte jen pár hodin, zaměřte se na bezprostřední okolí vody. Pokud máte celý den, určitě vyrazte do vyšších nadmořských výšek, kde necháte 90 % turistů za sebou a objevíte tu pravou horskou divočinu.

1. Rockpile Trail a slavný Twenty Dollar View

Pokud jste někdy viděli fotku z Moraine Lake, na 99 % byla vyfocená právě odsud. Rockpile Trail je asi ta nejkratší a nejsnazší „túra“ na světě. Jak už název napovídá, jedná se o obrovskou hromadu kamenů, která přehrazuje část jezera. Z parkoviště tam dojdete asi za pět minut a cesta je opravdu nenáročná.

Této vyhlídce se velmi často přezdívá „Twenty Dollar View“ a má to svůj historický důvod. Právě tenhle přesný pohled na tyrkysovou vodu a deset zasněžených štítů v pozadí totiž zdobil starou kanadskou dvacetidolarovou bankovku vydanou v sedmdesátých letech. Jen se musíte připravit na to, že sami tu určitě nebudete. Navíc to tu po ránu krásně voní jehličím a čerstvým horským vzduchem a i když je tu plno, ta atmosféra má prostě něco do sebe.

2. Valley of the Ten Peaks

Valley of the Ten Peaks není ani tak konkrétní cíl, jako spíš scenérie, která celému jezeru dominuje. Když stojíte na Rockpile, vidíte před sebou přesně deset mohutných skalnatých vrcholů, které se tyčí do výšky nad tři tisíce metrů. Každá z těch hor má své jméno, přičemž nejvyšší z nich je Mount Hungabee s výškou přes 3 400 metrů nad mořem.

Původně se jmenovaly prostě podle číslovek v jazyce kmene Stoney, než je kartografové přejmenovali po průzkumnících a železničních magnátech. Typicky kanadský příběh. A ty hory fungují jako ochranná hradba, díky které bývá hladina jezera klidná jako zrcadlo, což je naprosto ideální pro fotky. Pokud budete mít štěstí na naprosté bezvětří, uvidíte v hladině odraz každého jednotlivého vrcholu.

3. Larch Valley (a šílenství jménem Larch Madness)

Pokud milujete podzimní barvy, tohle místo si musíte připsat na svůj bucket list. Výšlap do Larch Valley je poměrně strmý a hned na začátku vás čeká série nekonečných serpentin lesem, kde se pořádně zapotíte. Jakmile ale vystoupáte nad hranici vzrostlého lesa, otevře se před vámi rozlehlé údolí plné alpských modřínů. Na rozdíl od většiny jehličnanů, modříny na podzim zežloutnou a následně opadají.

Nejlepší doba pro návštěvu je velmi specifické okno obvykle mezi 22. a 30. zářím, kdy modříny chytí naprosto svítivě zlatou barvu. Kanaďané pro toto období mají dokonce speciální termín „Larch Madness“ a není to vůbec přehnané označení. Lidé z celé země se sjíždějí do Banffu jen kvůli tomuhle údolí. Uvidíte tu desítky fotografů, rodiny i pejskaře. Výhledy na podzimní stromy s ledovci v pozadí jsou tak spektakulární, že zapomenete i na to, že vám před chvílí došel dech v těch příšerných serpentinách. 😁 Nezapomeňte si do batohu přibalit dostatek svačiny a hlavně vodu, protože nahoře žádné studánky s pitnou vodou nenajdete.

4. Výšlap na Sentinel Pass

Sentinel Pass je logickým prodloužením túry do Larch Valley a pokud vám ještě zbyly síly, rozhodně doporučuji pokračovat. Zatímco do modřínového údolí dojde spousta lidí, k průsmyku už pokračují jen ti odhodlanější. Z údolí už vidíte průsmyk nad sebou jako ostrou rýhu mezi dvěma vrcholy. Cesta vede přes otevřené suťovisko plné malých i velkých kamenů, takže opět připomínám, že dobré boty jsou základ.

Když se po strmém stoupání konečně vyškrábete nahoru do nadmořské výšky 2 611 metrů, odměnou vám bude neskutečný panoramatický výhled na obě strany. Na jedné straně se pod vámi rozprostírá celé Larch Valley s výhledem zpět na Valley of the Ten Peaks, a na straně druhé uvidíte strmé a opuštěné Paradise Valley. Je tu často velmi silný vítr a i když je dole v údolí teplo, větrovka je naprostý základ, jednou jsme tu koncem srpna zažili dokonce slabou sněhovou vánici, takže opravdu bez legrace.

5. Consolation Lakes (útěk před davy)

Hledáte únik od stovek lidí, kteří se tísní na Rockpile? Vydejte se k Consolation Lakes. Tato stezka začíná v podstatě na stejném místě jako cesta na vyhlídku, ale odklání se směrem do lesa a podél potoka. Je to poměrně rovinatá a velmi příjemná procházka, která vám zabere zhruba hodinu a půl jedním směrem.

Dostanete se ke dvěma menším ledovcovým jezerům, která jsou obklopená masivními horskými štíty, převážně Mount Babel a Mount Quadra. Nečekejte tu tyrkysovou barvu jako u Moraine Lake, voda tu má spíše hluboký modrý odstín, ale atmosféra je tu úžasně klidná. Abyste se dostali k samotné vodě, musíte přeskočit pár obřích balvanů, které tam zanechal ustupující ledovec. Většinou si sem bereme nějakou dobrou kávu do termosky a užíváme si to ticho, které na hlavní vyhlídce prostě nezažijete, a občas uvidíte i sviště vyhřívající se na sluníčku.

6. Projížďka na kanoi (za cenu slušného hotelu)

Tohle je asi nejfotogeničtější aktivita, kterou tu můžete podniknout, ale upřímně říkám, že vyžaduje zavřené oči při placení. Pronájem ikonické červené kánoe u Moraine Lake Lodge je neskutečně předražená záležitost, aktuálně vás vyjde zhruba na 160 CAD na jednu hodinu. Když jsem v Lake Louise pracovala, stálo to asi třetinu a už tehdy nám to přišlo drahé.

Přesto, pokud na to máte rozpočet, na tenhle moment prostě nikdy nezapomenete. Když odplujete pár desítek metrů od břehu, najednou utichne veškerý hluk z parkoviště a vy se ocitnete sami uprostřed té neskutečné tyrkysové nádhery. Voda je plná takzvané ledovcové moučky (rock flour), což je jemný kamenný prach, který odráží sluneční světlo a dává jezeru jeho barvu. Ten pocit, když pádlo rozráží tu dokonale neprůhlednou hladinu, je magický. Půjčovna funguje na principu kdo dřív přijde, ten dřív mele, takže doporučuji zařadit tuto aktivitu hned na ráno.

7. Moraine Lake Lakeshore Trail

Pro ty, kteří nechtějí zdolávat převýšení, ale přesto chtějí nasát atmosféru z různých úhlů, je ideální stezka podél jezera. Začíná u půjčovny lodí a vine se po pravém břehu v délce asi necelých tří kilometrů. Vede krásným, starým jehličnatým lesem a celou dobu máte jezero v podstatě na dosah ruky.

Na konci stezky dojdete k místu, kde do jezera přitéká voda z horských ledovců. Zde uvidíte malé dřevěné lávky a divoký potok. Je fascinující pozorovat, jak je ta ledovcová voda mléčná a neprůhledná, než se usadí ve velkém jezeře. Tahle trasa je úplně po rovině a zvládnete ji bez problémů i s menšími dětmi.

8. Eiffel Lake (panoramata bez davů)

Eiffel Lake je tak trochu přehlížený klenot. Většina lidí, kteří nastoupí na cestu k Larch Valley, slepě následuje davy nahoru na průsmyk a odbočku k Eiffel Lake úplně mine. Přitom je to obrovská chyba. Jakmile se po prvních ostrých serpentinách stezka rozdvojí a vy se vydáte doleva, davy rázem zmizí a vy se ocitnete na neuvěřitelně malebné cestě, která traverzuje úbočím hory.

Dojdete k mnohem menšímu jezeru s krásnou sytou barvu, ale hlavní bonus je, že po celou dobu výšlapu máte Valley of the Ten Peaks jako na dlani a z týhle perspektivy ty hory působí snad ještě mohutněji než zdola od Moraine Lake. Stezka je méně strmá než Sentinel Pass, takže je to skvělá alternativa, pokud chcete krásné alpské výhledy. Navíc je tu velká šance, že cestou potkáte pískající sviště, kteří se schovávají mezi kameny podél pěšiny.

9. Pozorování ranního slunce (Alpine Start)

Už jsem to lehce nakousla u dopravy, ale východ slunce u Moraine Lake je pro mě asi ten nejsilnější vizuální zážitek v celé Kanadě. Nejde jen o to, že je tam méně lidí (i když na vyhlídce s fotografy se docela mačkat budete), jde hlavně o to světlo. Slunce zpoza vašich zad nejprve osvětlí jen ty nejvyšší špičky Deseti vrcholů, které se zbarví do neuvěřitelně sytě oranžové a růžové barvy.

Jak slunce postupně stoupá, tato ohnivá čára sjíždí po skalách dolů k jezeru. A pokud nefouká vítr, celá tahle barevná show se vám ještě jednou odráží na hladině. Aby se vám to podařilo vidět, musíte si zarezervovat brzký autobus nebo být hosty drahého hotelu přímo na břehu. Nezapomeňte si vzít pořádně teplé oblečení, i uprostřed léta tu může být brzy ráno pod nulou.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat u Moraine Lake
3 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

10. Koupání v jezeře? Jen pro otrlé

Často dostávám dotaz, jestli se v Moraine Lake vůbec dá vykoupat. Odpověď zní: teoreticky ano, prakticky si to velmi rychle rozmyslíte. Jezero je plněno tajícím ledovcem z nedalekých hor, což znamená, že teplota vody i uprostřed toho nejparnějšího srpnového léta zřídkakdy překročí 4 až 5 stupňů Celsia. Fakt se to rovná koupeli v sudu s ledem.

Spousta turistů si tu zkusí smočit kotníky kvůli vtipné fotce na Instagram, ale málokdo vydrží ve vodě déle než deset sekund, protože bolest z chladu je okamžitá. Pokud jste milovníci otužování a metoda Wima Hofa je vaše denní rutina, možná si to užijete, ale klasické rekreační koupání jako na přehradě tu rozhodně nečekejte.

11. Spojení s Lake Louise (Roam Transit)

Pokud už jste vážili cestu až sem, určitě budete chtít spojit návštěvu Moraine Lake s nedalekým slavným Lake Louise. Dobrá zpráva je, že systém národních parků na to myslí a spojení funguje díky bezplatnému shuttlu zvanému Lake Connector, na který narazíte na horním parkovišti.

Abyste tento Connector mohli využít, musíte mít platnou rezervaci na jeden z těchto dvou autobusů od Parks Canada, případně speciální Super Pass od lokálního dopravce Roam Transit, který jezdí z městečka Banff. Autobusy mezi oběma jezery pendlují zhruba každých 15 minut a cesta trvá něco málo přes dvacet minut. Osobním autem byste museli sjet dolů k dálnici a znovu stát frontu na druhé parkoviště, takže tenhle kyvadlový autobus je obrovská úspora času i nervů.

12. Piknik u jezera

Zní to možná banálně, ale jeden z nejlepších tipů, které vám mohu dát, je připravit si vlastní jídlo. Kolem jezera Moraine Lake je rozeseto několik masivních dřevěných laviček a piknikových stolů. Kavárna u hotelu je sice fajn, ale ceny jsou nastřelené pro turisty z celého světa a upřímně, obyčejný sendvič s dechberoucím výhledem chutná mnohem lépe než drahé jídlo v přeplněné jídelně.

Zastavte se v Lake Louise v samoobsluze nebo pekárně Laggan’s, kupte si čerstvé pečivo, kávu a nějaké sladkosti a udělejte si hostinu v přírodě. Jen vás prosím o jedno, nenechávejte jídlo nikdy bez dozoru. Ačkoliv to vypadá jako nevinná idylka, jste hluboko v medvědím teritoriu a navíc jsou tu neuvěřitelně drzé veverky a ptáci ořešníci, kteří vám jsou schopni ukrást rohlík přímo z ruky, jakmile se na vteřinu otočíte. 😉

Kde se najíst a doplnit energii

U samotného jezera máte možnosti stravování velmi omezené, což je vzhledem k odlehlosti pochopitelné. Pokud vás přepadne hlad, můžete zamířit do jedné z těchto možností, i když se budete muset smířit s vysokohorskou přirážkou.

  • Snowbird Cafe: Malá kavárna, která patří k Moraine Lake Lodge. Koupíte tu poměrně dobrou výběrovou kávu, horkou čokoládu, sendviče a výborné muffiny. Mají tu i vynikající zmrzlinu, kterou oceníte v horkých letních dnech po sestupu ze Sentinel Pass. Ceny jsou tu vyšší, ale to se dalo čekat.
  • Moraine Lake Lodge Dining Room: Osobně jsme tam ještě nevečeřeli (ta cena nás vždy odradila 😅), ale jsou na ni samé dobré recenze na lokální zvěřinu a ryby a ten výhled z okna se k tomu hodí perfektně. Doporučuji si udělat rezervaci hodně dopředu, zvlášť pokud nejste hoteloví hosté.

Tipy a triky pro cestu do Kanady

Logistika cesty za oceán může dát docela zabrat, a tak s vámi chci nasdílet služby, na které nedáme dopustit a které nám ušetřily už spoustu času i peněz při všech našich přeletech z Evropy.

Kde sehnat letenky do Kanady

Když létáme do Calgary nebo Vancouveru, levné letenky hledáme vždycky přes Kiwi, je to náš oblíbený portál. Dokáže zkombinovat i aerolinky, které spolu normálně nespolupracují, což nám ušetřilo už tisíce korun, zvláště když přestupujeme v Londýně nebo ve Frankfurtu. A zbyde víc peněz třeba na půjčení té drahé kánoe na jezeře.

Půjčení auta na roadtrip

Kanadu bez auta (pokud zrovna nejste jen u jednoho jezera) si popravdě nedokážu představit. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě. Je to srovnávač, takže tam vždycky uvidíte ty nejlepší nabídky od všech velkých půjčoven pohromadě. V Kanadě se určitě vyplatí brát auto s trochu silnějším motorem, protože přejezdy přes hory mohou být prudké.

Nezapomeňte na pojištění a připojení

Do Kanady bez kvalitního pojištění nevyjíždějte ani omylem, zdravotní péče je tu pro turisty pekelně drahá. Dlouhodobě na cesty využíváme a doporučujeme pojištění SafetyWing, které se dá pohodlně koupit online i ze zahraničí a kryje naprostou většinu turistických aktivit.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

A pokud chcete být na cestách hned od přistání online (třeba právě pro kontrolu zrádných rezervací autobusů k Moraine Lake), určitě mrkněte na digitální SIM karty. My používáme Holafly, stáhnete si ji do telefonu během minuty a nemusíte nikde na letišti shánět plastovou kartičku.

Kam dál

Moraine Lake je jen jedna z mnoha jezerních ikon kanadských Skalistých hor. Pokud plánujete delší roadtrip, mrkněte i na naše další články:

FAQ — Často kladené otázky o Moraine Lake

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících cestu k Moraine Lake. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Můžu k Moraine Lake přijet vlastním autem?

Od roku 2023 už nikoliv. Přístup k Moraine Lake je možný pouze shuttle busem Parks Canada nebo komerční dopravou — Parks Canada zavřela parkoviště kvůli přetížení. Jedinou výjimkou jsou hosté Moraine Lake Lodge a organizované zájezdy. Jízdenky na shuttle si rezervujte předem online u Parks Canada.

Proč je voda v Moraine Lake tak intenzivně tyrkysová?

Za nezvyklou tyrkysovou barvou stojí takzvaná „rock flour“ — jemný ledovcový prach, který do jezera přinášejí tající ledovce. Mikroskopické částečky odrážejí modré a zelené spektrum slunečního světla. Barva je nejintenzivnější od konce června do září, kdy ledovce nejvíce tají a voda je nasycená nejvíc.

Kdy je nejlepší čas navštívit Moraine Lake?

Pro tyrkysovou barvu a všechny atrakce otevřené: konec června až polovina září. Pro zlaté modříny a méně lidí: konec září až začátek října. Před druhou polovinou června je silnice obvykle zavřená kvůli sněhu a lavinám. V zimě je jezero zamrzlé a nepřístupné.

V kolik hodin je u Moraine Lake nejméně lidí?

Nejlepší je vyrazit na úplně první ranní shuttle (kolem 5:30–6:00). Nejen že chytnete nejkrásnější ranní světlo a klid, ale taky se vyhnete davům, které dorazí mezi 9. a 16. hodinou. Druhá vlna klidu nastává až po 18. hodině, kdy se lidé vrací do hotelů.

Stojí návštěva Moraine Lake za logistický zmatek se shuttle busem?

Stoprocentně ano. Moraine Lake je podle většiny cestovatelů krásnější než sousední Lake Louise — má dramatičtější horské pozadí (slavných Ten Peaks) a vodu ještě intenzivnější tyrkysové barvy. I po několika návštěvách vás ten pohled z Rockpile Trail dostane pokaždé.

Můžu si v Moraine Lake zaplavat?

Teoreticky ano, prakticky jen pro otužilce. Voda pochází přímo z tajících ledovců, takže její teplota se i uprostřed horkého léta drží mezi 4–5 °C. Většina návštěvníků si jen smočí nohy a okamžitě utíká pryč. Místo plavání zkuste raději pronájem kánoe — ten zážitek nemá v Kanadě obdoby.

Kolik dní potřebuji v okolí Moraine Lake?

Samotné Moraine Lake objedete za půl dne. Pro celou oblast (Moraine Lake + Lake Louise + Lake Agnes Tea House + Johnston Canyon) si vyhraďte minimálně 2–3 dny. Pokud chcete kombinovat i Icefields Parkway a Jasper, počítejte s týdnem až deseti dny.

Icefields Parkway: 232 km nejkrásnější silnice světa (průvodce)

TL;DRIcefields Parkway (dálnice číslo 93) je 232 km dlouhá silnice mezi Banffem a Jasperem v kanadské provincii Alberta, kterou řidiči zvládnou projet za zhruba 3 hodiny, ale s vyhlídkami a túrami si na ni vyhraďte celý den, ideálně 8 až 10 hodin. Trasa nabízí 14 klíčových zastávek, mezi nejlepší patří tyrkysové Peyto Lake, vodopády Athabasca Falls, ledovec Athabasca Glacier a túra Wilcox Pass s výhledem na horské ovce. Nejlepší doba na návštěvu je od konce června do začátku září, kdy jsou jezera nejzářivější, přičemž na trase chybí mobilní signál a je jen jedna benzínka s vysokou přirážkou v The Crossing Resort. Ubytování na trase je omezené a v hlavní sezóně ceny hotelů běžně dosahují 5 000 až 8 000 Kč za noc, levnější alternativou jsou kempy typu Waterfowl Lakes Campground za 280 až 350 Kč za noc.

Všichni vám řeknou, že tahle silnice, známá taky jako dálnice číslo 93, je zkrátka něco, co prostě musíte na vlastní oči vidět. Když jsem tudy jela poprvé s mamkou, bylo mi jasné, že se sem musím vrátit, je to bez nadsázky ta nejkrásnější silnice, po které jsem kdy jela. A taky jeden z důvodů, proč jsme tak často jezdili z Banffu do Jasperu do kina (i když Banff má vlastní kino). Zatáčky, které se kroutí pod masivními zasněženými vrcholky, divoká tyrkysová jezera, u kterých prostě musíte zastavit, protože mozek jednoduše nebere tu sytou barvu, a obrovské ledovce, které se plazí z hor. Celá ta krajina je natolik epická, že máte občas pocit, jako byste se ocitli přímo v dokumentu o přírodě.

Já vím, já vím, průvodců na Icefields Parkway je plný internet. Ale žádný z nich vás neprovede touhle cestou tak podrobně jako ten náš. 😁 Všechny zastávky od těch nejznámějších až po ty, kde jsme my s Lukášem byli úplně sami. Ubytování, benzín, davy, túry, na co si dát pozor, i proč jsme ze Snocoache byli trochu zklamaní. Uvidíte, že těch 232 kilometrů vám zabere klidně celý den a stejně na konci nebudete mít dost. ☺️

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Kde to je: Silnice Highway 93 (Icefields Parkway) spojuje kanadské národní parky Banff a Jasper v provincii Alberta.
  • Délka a čas: Měří 232 kilometrů. Samotná jízda trvá zhruba 3 hodiny, ale s vyhlídkami a túrami si na ni vyhraďte celý den (ideálně 8 až 10 hodin).
  • Základní pravidlo: Nemáte tu mobilní signál a po cestě je pouze jedna jediná benzínka s obrovskou vysokohorskou přirážkou. Tankujte v Banffu nebo v Jasperu doplna.
  • Zvířata: Nacházíte se v „bear country“, tedy na území medvědů. Bear spray (sprej na medvědy) je naprostá nutnost, i když jdete jen na kratší vyhlídku.
  • To nejlepší na trase: Tyrkysové Peyto Lake, mocné vodopády Athabasca Falls, ohromný ledovec Athabasca Glacier a naše oblíbená túra Wilcox Pass, kde zaručeně potkáte horské ovce.

Kdy vyrazit na Icefields Parkway a základní orientace

Highway 93 Icefields Parkway je otevřená po celý rok, ale pokud si chcete užít všechny túry a jezera v té nejzářivější tyrkysové barvě, plánujte svou cestu jednoznačně na letní měsíce. I tak se ale připravte na to, že kanadské Rockies mají svoje vlastní pravidla a počasí se tu mění doslova mrknutím oka. Slunce může během deseti minut vystřídat hustý déšť a my jsme se s Lukášem brzy naučili, že mít po ruce pláštěnku je naprostý základ úspěšného výletu.

Nejlepší doba pro návštěvu je od konce června do začátku září. Musím vás ale před něčím varovat, protože i my jsme to zažili na vlastní kůži. I uprostřed července vás tu může překvapit sněhová vánice. My jsme při našem roadtripu v létě zažili dny, kdy jsme brzy ráno s drkotajícími zuby škrábali led z okýnek naší milované Chiquity, a odpoledne jsme se pak u jezera potili v tričku s krátkým rukávem, zatímco jsme hledali kousek stínu. S Lukášem jsme si osvojili ten slavný cibulový systém oblékání, protože bez něj se tady prostě nedá fungovat. Zimní pneumatiky jsou zde povinné od listopadu do dubna, ale v zimě je silnice často zavřená kvůli lavinovému nebezpečí a podmínky jsou vhodné jen pro velmi zkušené řidiče, kteří jsou zvyklí na nevyzpytatelné horské vánice.

Ještě jedna věc, na kterou se nesmí zapomenout: celá dálnice leží na území národních parků, takže bez platného průkazu do parku vás u mýtné brány nepustí. Zkontrolují vás hned u mýtné brány za Lake Louise nebo za Jasperem a průkaz si můžete vyřídit předem online přes oficiální stránky Parks Canada. V celé délce silnice není naprosto žádný mobilní signál, proto vřele doporučuji nahrát si do telefonu off-line mapy (často lidé hledají „icefields parkway google maps“ do off-linu) nebo si předem stáhnout oficiální „icefields parkway map pdf“ přímo ze stránek kanadských národních parků, abyste věděli, u jakého kilometru zastavit.

Kde se ubytovat a kolik to stojí

Najít ubytování přímo na Icefields Parkway je docela oříšek, protože se nacházíte uprostřed chráněné divočiny a komerčních staveb je tu absolutní minimum. Většina lidí to řeší tak, že vyjíždí brzy ráno z Lake Louise (nebo Banffu) a večer dojíždí do Jasperu, kde přespí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to ta nejrozumnější varianta, pokud nespíte v autě nebo ve stanu jako jsme to dělali my.

Pokud cestujete s pronajatým autem a hledáte hotely, připravte se na opravdu vysoké ceny. Kanadské Skalnaté hory jsou drahá destinace a v hlavní letní sezóně ceny běžně šplhají k 5 000 až 8 000 Kč za noc pro dvě osoby. Je to daň za tu neskutečnou krásu všude kolem, takže je dobré s tím počítat už při tvorbě rozpočtu.

Tipy na ubytování na trase a v okolí:

  • Na samotné trase: Existuje zde v podstatě jen pár možností. Jednou z nich je The Crossing Resort zhruba v polovině cesty u benzínky, což je velmi praktické, když už jste unavení z řízení. Luxusnější variantou je pak Glacier View Lodge přímo u ledovce Columbia Icefield, kde si sice hodně připlatíte, ale zažijete spektakulární výhledy z pokoje rovnou na masy ledu.
  • V Lake Louise (start): Zde můžeme doporučit nádherný a historický Fairmont Chateau Lake Louise, pokud si chcete vyhodit z kopýtka a užít si dokonalý luxus, nebo cenově dostupnější Mountaineer Lodge.
  • V Jasperu (cíl): V cílové destinaci je výběr podstatně širší. Velmi příjemné ubytování s útulnou atmosférou srubů najdete v Becker’s Chalets hned u řeky, kde večer skvěle uslyšíte šumět vodu.

Pokud jedete kempovat jako my, na trase najdete několik takzvaných „First come, first served“ kempů (například oblíbený Waterfowl Lakes Campground nebo malebný Wilcox Creek). Znamená to, že kdo dřív přijede, ten má zkrátka místo, a rezervace předem tady nefungují, i když systém kanadských parků jinak rezervace miluje. V hlavní sezóně to v praxi znamená být na místě ideálně už před druhou hodinou odpolední, jinak máte s velkou pravděpodobností smůlu a budete muset jet o dům dál, což je v divočině bez signálu občas docela stresující.

Cena za takový krásný přírodní kemp bez služeb (čeká na vás jen suchý záchod, ohniště a kupa dřeva) se pohybuje kolem 16 až 20 CAD (cca 280 až 350 Kč) za noc. Pamatuju si, jak jsme u jednoho z těch kempů tajili dech, když se nedaleko naší dodávky procházel obrovský wapiti. Je to naprosto čistá romantika, jen si na noc nezapomeňte pečlivě schovat úplně veškeré jídlo a voňavou kosmetiku do auta nebo do speciálních medvědích kontejnerů, protože medvědi mají neskutečně dobrý čich a určitě s nimi nechcete sdílet snídani. Informace o pravidlech kempování doporučuji načíst na oficiálním webu Národního parku Banff.

Icefields Parkway: 14 zastávek, které nesmíte minout

Pojďme se společně podívat na konkrétní itinerář zastávek, a to ve směru z jihu na sever, tedy z Lake Louise směrem do Jasperu. Přesně takto totiž absolvuje cestu drtivá většina turistů a dává to i největší smysl z hlediska sluníčka, které vám při ranním výjezdu nebude svítit přímo do očí a fotky budou mnohem hezčí. Připravte si fotoaparáty, uvařte si kávu do termosky a ujistěte se, že máte plnou nádrž, protože vyrážíme. U každé zastávky uvádím přibližný kilometr cesty od mýtné brány u Lake Louise, abyste se snadno zorientovali i bez internetu.

1. Crowfoot Glacier (km 33)

Hned za třicátým třetím kilometrem nás poprvé zastavil výhled na Crowfoot Glacier, ledovec ve tvaru vraní nohy. Parkuje se přímo u silnice, takže ani nemusíte vylézt z auta, i když samozřejmě vylézt budete chtít. Ledovec dostal své jméno proto, že kdysi měl tři obrovské ledové splazy, které věrně připomínaly spár obrovské vrány zaťatý do skály.

Bohužel globální oteplování se na něm tvrdě podepsalo a ten nejnižší „prst“ už roztál a nenávratně zmizel. Když se na tu obnaženou skálu díváte, je v tom docela kus smutku, protože vidíte měnící se přírodu v přímém přenosu. I tak je to ale fantastická první ochutnávka toho, co vás na tomhle glacier roadtripu čeká. Obvykle tu docela dost fouká od jezera Hector Lake, které leží přímo pod ním v údolí, takže si nezapomeňte vzít větrovku hned na první zastávku.

2. Bow Lake a Num-Ti-Jah Lodge (km 39)

Jen o malý kousek dál narazíte na Bow Lake, jedno z největších a podle mě i nejnádhernějších jezer na celé trase. Voda v něm je tak neuvěřitelně modrá a ledová, že i když si do ní v létě smočíte jen prsty, okamžitě vám zdřevění. V pozadí se majestátně tyčí masivní ledovec Bow Glacier, ze kterého jezero bere svou tyrkysovou barvu plnou kamenné moučky, a vytváří to scenérii jak vystřiženou z nějaké pohlednice, kterou pak tajně závidíte všem na Instagramu.

Na břehu jezera najdete ikonickou dřevěnou budovu Num-Ti-Jah Lodge s její typicky červenou střechou, která nádherně kontrastuje s modrou hladinou. Založil ji legendární horský průvodce Jimmy Simpson na začátku 20. století a dýchá z ní opravdová stará trampská atmosféra. Je to ideální místo na krátkou procházku podél břehu a pořízení úžasných fotek s horami zrcadlícími se na hladině. Pokud byste měli více času a chuť na pořádný výšlap, vede odtud zhruba devítikilometrový trek přímo k vodopádům pod samotným ledovcem, ale většina lidí se tu zdrží jen asi půl hodinky a raději pokračuje dál za dalším dobrodružstvím. (Více o jezerech v okolí jsme psali v našem průvodci po Lake Louise).

3. Peyto Lake z vyhlídky Bow Summit (km 40)

Tohle je naprostá klasika, kterou zkrátka nesmíte vynechat, i když je to na první pohled tak trochu davové šílenství. ☺️ Peyto Lake je pravděpodobně nejfotografovanější jezero na celé trase a jakmile z vyhlídky pohlédnete dolů, okamžitě pochopíte proč. Má naprosto dokonalý tvar hlavy vlka (nebo psa, jak s oblibou tvrdí Lukáš) a neony by jí mohly závidět její zářivě tyrkysovou barvu, která působí až nepřirozeně. S Lukášem jsme se tam nahoře drželi za ruce a prostě jen tiše zírali, protože ten pohled vás naprosto odzbrojí.

Z velkého parkoviště u Bow Summit (což je mimochodem úplně nejvyšší bod celé silnice ve výšce 2 067 m n. m.) vás čeká krátký, ale celkem prudký kopeček k dřevěné vyhlídkové plošině, zabere to asi deset minut rychlé chůze. Protože je to obrovský magnet na turisty z celého světa, plošina bývá v létě v obležení zájezdových autobusů a slyšíte tu desítky různých jazyků. My jsme to s Lukášem vyřešili lišácky tak, že jsme popošli po nenápadné vyšlapané pěšince kousek dál do lesa, kde davy jako kouzlem okamžitě zmizely a my měli to vlčí jezero konečně jen pro sebe a mohli si ho v klidu vyfotit bez cizích loktů v záběru.

4. Mistaya Canyon (km 71)

Zhruba po další půlhodince klidné jízdy určitě doporučuji zastavit u kaňonu Mistaya. Z nenápadného prašného parkoviště vede krátká stezka lesem z kopce dolů k řece a zabere to sotva patnáct minut pohodové chůze. Najednou se před vámi rozevře úzká a hluboká skalní průrva, kterou se naprosto neuvěřitelnou silou valí ledovcová řeka a vymílá do světlého vápence úžasné, hladké a oblé tvary, co vypadají jako umělecké sochy.

Burácení divoké vody je tu tak ohlušující, že se s partnerem sotva uslyšíte, i když na sebe budete křičet. Dejte si tu ale obrovský pozor a nepřibližujte se k samotnému okraji mokrých a kluzkých skal, a už vůbec se nesnažte pro lepší fotku překračovat ochranné zábradlí. Voda je tu tak neúprosně rychlá a studená, že při případném pádu byste neměli sebemenší šanci. Přesto je to fascinující podívaná na nespoutanou sílu kanadské přírody a my tam vydrželi sedět na bezpečném balvanu hodně dlouho.

5. Saskatchewan Crossing (km 77): Praktická pauza

Tohle není ani tak přírodní památka, jako spíš naprosto klíčový orientační bod, kde se Highway 93 kříží se silnicí číslo 11. Saskatchewan Crossing je totiž jediné místo na celých dlouhých 232 kilometrech, kde si můžete koupit benzín, zajít si na normální splachovací záchod do restaurace nebo si koupit něco teplého k jídlu. Je to takový malý ostrůvek civilizace uprostřed nekonečných jehličnatých lesů, kde si všichni na chvíli oddechnou.

Musím vás ale upřímně upozornit na jednu věc, která vás asi zaskočí. Ceny úplně všeho, a obzvlášť benzínu, jsou tady přímo astronomické. Majitelé benzínky totiž moc dobře vědí, že zoufalý turista s prázdnou nádrží zaplatí cokoliv, aby nezůstal viset v divočině plné medvědů, takže litr paliva tu běžně stojí i o polovinu více než v městech. Proto jsme vám už v úvodu radili natankovat doplna v Banffu. My jsme si tu v roce 2017 dali jen hodně předraženou kávu do termosky, nasáli trochu té benzínkové atmosféry, a rychle pelášili zase dál k horám.

6. Weeping Wall (km 106)

Zeď nářků, neboli Weeping Wall, je obrovská vápencová stěna hory Cirrus Mountain, ze které na jaře a začátkem léta, kdy taje sníh, stéká tolik kaskád, že hora vypadá, jako by opravdu plakala z desítek očí, a vyhlídku na to máte přímo z okna auta. Ty slzy vody pomalu stékají po šedém kameni a tvoří nádhernou síť drobných pramínků, na které se při slunečním svitu dělají malé duhy.

V létě je to moc hezká a rychlá zastávka, ale skutečná magie a trochu i šílenství se tu děje až v zimě. Když všechny ty jemné prameny hluboce zamrznou a vytvoří obří ledové varhany, stane se ze skály slavná ledolezecká stěna, kam se s cepíny v rukou sjíždějí odvážlivci a adrenalinoví šílenci z celého světa, aby si vyzkoušeli své limity. V létě z toho jde cítit aspoň příjemný chlad, který vás na chvíli osvěží.

7. Big Bend a vyhlídka z vrcholu (km 115)

Hned za stěnou Weeping Wall začne silnice nekompromisně a prudce stoupat a kroutit se do obří zatáčky ve tvaru písmene U, které se příznačně říká Big Bend. Pamatuji si, jak naše milovaná stará dodávka Chiquita na tenhle brutální kopec funěla na dvojku a my s Lukášem napjatě a v naprostém tichu sledovali ručičku teploty motoru, jestli to ten chudák vůbec zvládne vyjet bez toho, aniž by nám z pod kapoty začalo kouřit. 😅

Jakmile tuhle nekonečnou zatáčku konečně vyjedete a motor si oddechne, objeví se po pravé straně malý sjezd na vyhlídkové parkoviště. Rozhodně tam zastavte. Ten velkolepý pohled zpět do širokého údolí řeky Saskatchewan s nekonečnými hlubokými lesy zarámovanými strmými skalními stěnami je přesně tím dechberoucím výjevem, kvůli kterému lidé googlí, jestli ta cesta vůbec stojí za to. Rozhodně to za to stojí a tady nahoře uděláte jedny z těch nejlepších panoramatických fotek celého výletu.

8. Parker Ridge hike (km 120)

Parker Ridge je přesně ten typ túry, kvůli které si říkáte, proč jste sem nepřijeli na celý týden. Pokud máte čas a trochu chuť si pořádně protáhnout nohy ztuhlé z auta, je to naprosto vynikající volba. Je to zhruba pětikilometrový trek tam a zpět s převýšením asi 250 metrů. Úzká stezka docela ostře stoupá klikatými serpentinami brzy nad hranici lesa, takže se vám otevřou skvělé výhledy, a na samém konci vás čeká naprostá pecka.

Když se nahoře konečně přehoupnete přes holý hřeben, do obličeje vás praští silný studený vítr a najednou se před vámi jako na dlani otevře ohromný panoramatický výhled na nejdelší ledovcový splaz v Rockies, ledovec Saskatchewan. Na tuhle túru budete rozhodně potřebovat dobrou obuv, často tu i uprostřed července leží zrádná sněhová pole a občas to dost klouže. My naštěstí nedáme dopustit na pořádné boty na turistiku, které nás spolehlivě podržely už na mnoha podobných kanadských trecích.

9. Columbia Icefield a Athabasca Glacier (km 127)

Tohle je pomyslné tepající srdce celé Icefields Parkway. Columbia Icefield je obrovské ledové pole, které prý svou rozlohou odpovídá celému Vancouveru a napájí řeky tekoucí do tří různých oceánů. Já si to číslo tehdy nedokázala představit, ale jakmile tam stojíte a rozhlédnete se do všech stran, pocit té nekonečnosti pochopíte. To, co uvidíte ze silnice, je vlastně „jen“ jeho malý splaz, slavný ledovec Athabasca. Tady také narazíte na hlavní návštěvnické centrum, kde si po větrném odpoledni můžete dát horkou polévku, koupit si teplé ponožky a využít jedinou wifinu široko daleko. Více oficiálních informací o aktivitách najdete na webu Columbia Icefield.

Právě tady se také prodávají lístky na oblíbený „Snocoach“ neboli Ice Explorer. Jsou to obrovské masivní autobusy na monstrózních kolech, které vás vyvezou přímo nahoru na samotný ledovec, kde se pak můžete zhruba 20 minut procházet po ledu s desítkami dalších lidí. Stojí to poměrně dost, zhruba 119 CAD (něco přes 2 000 Kč) na osobu. Budu k vám ale upřímná, pro nás to byla trochu turistická past a davy s cvakajícími foťáky jsou tu opravdu obrovské. S Lukášem jsme se jednoznačně shodli, že daleko lepší a autentičtější pocit z drsné přírody máte, když si k čelu ledovce prostě dojdete pěšky a úplně zdarma (stačí zaparkovat na spodním parkovišti a ujít asi kilometr do kopce strmou stezkou), i když samozřejmě nesmíte kvůli extrémně nebezpečným trhlinám vstoupit přímo na modrý led bez horského průvodce.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat na Icefields Parkway
6 ubytování — wellness hotely, campingy a další možnosti ubytování

10. Wilcox Pass hike: lepší než Skywalk (km 127)

Pokud toužíte po tom absolutně nejlepším výhledu na ledovec Athabasca a celé rozlehlé Columbia Icefield, vykašlete se pro jednou na drahé komerční atrakce a vyrazte s námi na túru Wilcox Pass. Menší parkoviště najdete schované hned u silnice těsně před návštěvnickým centrem. Je to zhruba 8kilometrový okruh (tam a zpět), který vám pohodovým tempem zabere kolem 3 až 4 hodin a překonáte při něm převýšení zhruba 400 metrů, takže se i pěkně zapotíte.

Pro nás je to asi vůbec nejoblíbenější túra v této oblasti a vzpomínáme na ni dodnes. Krásná lesní stezka vás pomalu vyvede nahoru na obrovské zelené vysokohorské louky. Tady se můžete posadit do slavných červených židliček, vytáhnout svačinu a máte celou tu bílou ledovcovou oblast jako na dlani z úžasné ptačí perspektivy. A co je na tom nakonec to úplně nejlepší? Téměř vždycky tu zaručeně potkáte stáda divokých horských ovcí (bighorn sheep), které se tu naprosto klidně pasou a občas se na vás zvědavě zadívají. Je to ryzí kanadský zážitek, za který nedáte ani dolar navíc a strčí všechny předražené komerční vyhlídky hravě do kapsy.

11. Glacier Skywalk (km 135)

O pár kilometrů dál najdete Glacier Skywalk, prosklený chodník ve tvaru podkovy vysunutý nad údolím řeky Sunwapta. Lístek stojí kolem 39 CAD (cca 680 Kč) a k plošině se dostanete jen autobusem z návštěvnického centra, vlastní auto tam nepustí. Pro lidi, kteří mají rádi moderní architekturu, trošku adrenalinu a chtějí koukat přes průhlednou skleněnou podlahu přímo do hlubiny 280 metrů pod sebou, je to určitě super zážitek, u kterého se leckomu zatočí hlava.

Pokud jste ale právě zpocení a šťastní sešli z divokého Wilcox Pass, osobně bych Skywalk klidně s klidným srdcem přeskočila. Výhledy z naší túry mi upřímně přišly mnohem dramatičtější, rozlehlejší a hlavně mnohem přirozenější než tahle trochu umělá tlačenice na skleněném chodníčku, kde neustále čekáte, až na vás přijde řada u zábradlí.

12. Sunwapta Falls (km 175)

Jak se po silnici pomalu blížíme směrem k Jasperu, krajina za oknem se začíná nenápadně proměňovat, stromy jsou o poznání vyšší, vzduch teplejší a široká údolí se ještě víc otevírají. Udělejte si tu krátkou pauzu a zastavte se u Sunwapta Falls, nádherných hučících vodopádů na stejnojmenné řece. K hlavnímu hornímu vodopádu s jeho ikonickým ostrůvkem plným zelených jehličnanů přímo uprostřed dravého koryta dojdete z parkoviště ani ne za pět minut, takže to zvládnou úplně všichni.

💡 Můj malý tip: Většina turistů vystoupí z auta, vyfotí si horní vodopád u zábradlí a okamžitě zase odjede pryč. Udělejte si prosím tu obrovskou laskavost a sejděte po krásné a nenáročné lesní cestičce zhruba další dva kilometry dolů k Lower Sunwapta Falls. Budete tam totiž na 99 % s Lukášem úplně sami a můžete si v naprostém klidu vychutnat tlumenou sílu padající vody a tajuplnou krásu divokého mechového pralesa všude kolem vás, kde voní pryskyřice a vlhké jehličí.

13. Goats and Glaciers vyhlídka (km 188)

Tohle je jen taková velmi nenápadná, krátká zastávka u silnice zhruba 40 kilometrů před samotným Jasperem, kterou spousta aut prostě jen bez povšimnutí mine. Silnice tady lemuje tyrkysovou řeku Athabasca a po sjezdu na malé prašné parkoviště vás pár kroků dovede na vyhlídku na strmém břehu, odkud je krásný rozhled.

Písek a hlína na těchto útesech jsou plné minerálů, takže útesy fungují jako obří přírodní solný liz a horské kozy se sem pravidelně stahují celými stády, i když někdy nemáte štěstí a neuvidíte jedinou. Ale pokud se zadaří a zrovna tam budou pobíhat se svými typickými bílými kožíšky a malými černými růžky, je to skvělé divadlo. I když je zrovna nepotkáte, ten uklidňující pohled na širokou řeku a majestátní horu Mt. Kerkeslin v pozadí za tu krátkou protahovací pauzu rozhodně stojí vždycky.

14. Athabasca Falls (km 199)

Naše úplně poslední velká zastávka na trase, než konečně přijedete unavení do cílového městečka Jasper, jsou mocné vodopády Athabasca Falls. Nejsou sice nijak závratně vysoké, mají na výšku jen něco přes 20 metrů, ale to neuvěřitelné množství a surová síla vody, která se tu pod nesmírným tlakem tlačí úzkým korytem vymláceným z extrémně tvrdého kvarcitu, je naprosto ohromující a cítíte ty vibrace až v nohách.

Okolo vodopádů je vybudovaná poměrně velká a složitá spleť bezpečných chodníčků a můstků, takže si je můžete nafotit ze spousty skvělých úhlů. Opět tady ale platí úplně to samé, co u Mistaya Canyon. Nikdy, opravdu nikdy ve snaze o lepší selfie nepřelézejte kamenné zídky. Skály jsou všude kolem hodně slizké a padnout do tohoto divokého vodního mlýnku by znamenalo jistý a velmi rychlý konec. Jinak je ale atmosféra tady prostě fantastická, jemná vodní tříšť létá všude kolem, za horkého dne vám příjemně osvěží obličej a za slunečného počasí se nad kaňonem tvoří neustálé malé i velké duhy. (Další tipy přímo z cílové destinace najdete v našem článku o Jasperu, Kanadě nebo mrkněte na oficiální stránky Národního parku Jasper).

Jídlo a pití na cestě

Jídlo na trase? No, jak to říct hezky. Na naprosté minimum se spoléhejte a co tam je, za to přeplácíte způsobem, který vás po návratu domů ještě chvíli mrzí. V návštěvnickém centru u Columbia Icefields si můžete v nouzi dát průměrný a celkem drahý burger s hranolkami, to samé pak platí v restauraci v The Crossing Resortu, kde jsou ceny ještě o kus vyšší.

Nejlepší a nejchytřejší způsob, jak si celou cestu hezky užít a ještě ušetřit nemalé peníze na večerní pivo v Jasperu, je nakoupit si velkou zásobu potravin už den předem v supermarketu. ☺️

Kam dál

Icefields Parkway je jen jedna úžasná zastávka v širším roadtripu po Albertě a Britské Kolumbii. Mrkněte i na naše další články:

FAQ — Často kladené otázky o Icefields Parkway

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících cestu po Icefields Parkway. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Jak je Icefields Parkway dlouhá a jak dlouho zabere ji projet?

Icefields Parkway (dálnice 93N) měří 232 kilometrů mezi Lake Louise a Jasperem. Bez zastávek byste ji zvládli za zhruba 3 hodiny, ale upřímně — to byste se obrali o všechno, kvůli čemu sem jedete. Počítejte minimálně s jedním celým dnem od svítání do soumraku, ideálně rozdělte trasu na dva dny s nocí v Jasperu nebo na trase.

Potřebuji vstupenku do národního parku?

Ano. Icefields Parkway prochází národními parky Banff a Jasper, takže potřebujete platnou denní vstupenku Parks Canada (asi 11 CAD na osobu / den). Pokud cestujete po Kanadě déle, vyplatí se roční Discovery Pass za zhruba 75 CAD. Pas si můžete koupit u mýtné brány u Lake Louise, v návštěvnickém centru nebo online.

Kdy je nejlepší doba na cestu po Icefields Parkway?

Hlavní sezóna je od června do konce září. V červenci a srpnu jsou jezera nejjasněji tyrkysová a všechny zastávky otevřené, ale i nejvíc plno. Polovina září až začátek října jsou nádherné s zlatými modříny a méně lidmi. V zimě je velká část trasy z bezpečnostních důvodů uzavřena nebo extrémně náročná — pro běžné turisty nedoporučuji.

Dá se Icefields Parkway projet bez vlastního auta?

Teoreticky ano — jezdí tudy organizované zájezdy z Banffu a Jasperu (například Brewster Express nebo SunDog Tours), ale ty mají pevný itinerář a krátké zastávky. Pokud chcete poznat trasu opravdu naplno, vlastní auto z půjčovny je nepřekonatelné. Veřejná doprava tu prakticky neexistuje.

Je na Icefields Parkway mobilní signál?

Téměř vůbec ne. Mimo Lake Louise, The Crossing Resort uprostřed trasy a Jasperu počítejte s nulovým signálem na celých 200 kilometrech. Stáhněte si offline mapy (Google Maps i Maps.me), kontakty a všechno potřebné dopředu — a pokud se vám rozbije auto, počítejte s tím, že budete čekat na projíždějícího řidiče.

Kde mám natankovat?

Natankujte plnou nádrž už v Lake Louise nebo Banffu, druhá (a poslední) benzínka na trase je v The Crossing Resortu zhruba v polovině cesty. Ceny tam jsou extrémně vysoké, takže ji berte jen jako záchrannou síť. V Jasperu na konci trasy je benzínek víc a ceny už normální.

Můžu na Icefields Parkway potkat medvěda?

Ano, a celkem často! V parku žijí jak medvědi baribalové (černí), tak grizzlyové. Často je můžete vidět pást se přímo u silnice — v tom případě nikdy nevystupujte z auta, fotky dělejte přes okno a pomalu projeďte dál. Pokud chodíte po stezkách, vždy noste sprej na medvědy (bear spray) a dělejte hluk.

Canmore vs. Banff: Kde se ubytovat ve Skalistých horách (srovnání 2026)

TL;DRCanmore je ve srovnání s Banffem výrazně levnější a méně turistická volba pro ubytování ve Skalistých horách – ubytování zde vychází o 30 až 40 % levněji, zatímco v Banffu zaplatíte za obyčejný pokoj klidně 350 až 500 CAD za noc (asi 6 000 až 8 500 Kč). Obě města dělí jen asi 20 minut jízdy autem po dálnici, takže z Canmore lze pohodlně dojíždět k atrakcím jako Lake Louise, Moraine Lake nebo Banff Avenue. Canmore navíc leží mimo národní park, takže tu nepotřebujete Discovery Pass, a nabízí vlastní cíle jako Grassi Lakes, Ha Ling Peak nebo Three Sisters Mountains. Nejlepší měsíce pro návštěvu jsou červen až září pro turistiku, prosinec až březen pro lyžování, případně květen a říjen pro klidnější alternativu bez davů.

Když jsme s Lukášem v létě roku 2016 poprvé přijeli pracovat do kanadského Banffu, vůbec jsme netušili, že naše srdce si nakonec získá nedaleké městečko Canmore. Měli jsme obrovská, takřka filmová očekávání, protože fotky z internetu slibovaly nespoutanou divočinu a sruby s krbem. Realita nás ale velmi rychle usadila zpátky na zem, jelikož jsme vyfasovali pokojíček o velikosti dva krát dva metry a sdíleli jsme jednu jedinou kuchyň se čtyřiceti dalšími lidmi z celého světa.

😅 Banff je sice jedno z nejkrásnějších míst na planetě, ale také je to obrovská turistická bublina, kde ceny za ubytování i jídlo létají do astronomických výšin. Později, když jsme žili a pracovali v Calgary, jsme se do hor pravidelně vraceli, ale velmi brzy jsme zjistili to, co ví většina místních. Pokud chcete zažít opravdovou krásu Skalistých hor, neutratit celou výplatu a vyhnout se těm největším davům, řešením je právě Canmore.

Otázka Canmore vs Banff je asi to nejčastější, co cestovatelé při plánování cesty do kanadské Alberty řeší, a já se jim vůbec nedivím. Obě města od sebe dělí jen něco málo přes dvacet minut jízdy autem, obě leží v dechberoucím údolí obklopeném majestátními vrcholky, ale každé vám nabídne úplně jiný zážitek. Zatímco Banff je pulzující centrum národního parku plné obchodů se suvenýry a drahých restaurací, Canmore si stále zachovává atmosféru horského městečka, kde lidé skutečně žijí, nakupují v normálních supermarketech a po práci chodí venčit psy na úchvatné stezky. ☺️

A protože vím, že tuhle otázku Canmore vs Banff řeší skoro každý, kdo plánuje cestu do Rockies, dám vám rovnou přehled toho nejdůležitějšího. Zaměříme se na ubytování, ceny, ale přidám i osobní tipy od legendárního vrcholu Ha Ling Peak přes tyrkysová jezera Grassi Lakes až po nenápadné kavárničky, kde dělají to nejlepší cappuccino. 😉

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud balíte kufry a nemáte čas číst celý článek, vezměte si aspoň tohle: pár věcí, které nás při první cestě překvapily a které bych si přála vědět předem.

  • Ubytování je v Canmore výrazně levnější (často i o 30 až 40 % oproti Banffu), a navíc za své peníze dostanete mnohem prostornější pokoje nebo celé apartmány s kuchyňkou.
  • Vzdálenost není problém, protože z Canmore do centra Banffu dojedete autem po dálnici za pouhých 20 minut, což je naprosto ideální na každodenní dojíždění k hlavním památkám.
  • Do samotného Canmore nepotřebujete pas do národního parku, ten si kupujete až ve chvíli, kdy vjedete za brány Banff National Park, což vám může ušetřit peníze ve dnech, kdy chcete prozkoumávat jen okolí Canmore nebo oblast Kananaskis (tam ale potřebujete Kananaskis Conservation Pass).
  • Zásobte se předem v Calgary. Pokud jedete z letiště, udělejte si zastávku v obřím supermarketu Costco v Calgary, jelikož nákup potravin přímo v horách je opravdu drahá záležitost.
  • Canmore má méně davů a uvolněnější atmosféru, najdete tu spoustu skvělých turistických tras, divokou zvěř i krásná jezera, takže se tu rozhodně nebudete nudit.

Kdy vyrazit a jak se do hor nejlépe dostat

My jsme v Kanadě zažili všechny sezóny a věřte mi, výběr té správné opravdu záleží. Takže tenhle odstavec nepřeskakujte, i když vás logistika dopravy normálně nudí. Bude hodně záležet na tom, jestli se těšíte na tyrkysová jezera, nebo spíše na prvotřídní lyžování v hlubokém prašanu.

Nejvíce turistů míří do oblasti od června do září, kdy jsou všechna vysoko položená jezera jako Moraine Lake nebo Lake Louise konečně roztátá a svítí tou nejzářivější modrou barvou, jakou si jen dokážete představit. V létě jsou také otevřené všechny turistické stezky, ale musíte počítat s obrovským náporem lidí a těmi nejvyššími cenami za ubytování. Zimní sezóna od prosince do března je rájem pro milovníky zimních sportů, protože místní lyžařská střediska patří k nejlepším na světě, a města Banff i Canmore pod sněhem vypadají jako z pohádky. Pokud se chcete vyhnout davům i extrémním cenám, zkuste zvážit takzvané ‚shoulder seasons‘ (tedy květen nebo říjen), i když tam vždy riskujete nevyzpytatelné počasí a fakt, že spousta vyšších stezek bude pod sněhem.

Pokud jde o dopravu, vaší vstupní branou bude mezinárodní letiště v Calgary (YYC). Z Česka sem létá řada aerolinek s jedním přestupem někde v Evropě, přičemž levné letenky hledejte na Kiwi. Z letiště se do hor dostanete nejsnadněji autem. My s Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, a pronájem auta vám tu dodá obrovskou svobodu. Cesta z Calgary do Canmore trvá něco málo přes hodinu po rovné dálnici Trans-Canada Highway. Pokud si auto půjčovat nechcete, můžete využít autobusové služby jako je Banff Airporter nebo On-It Transit (v létě), které vás zavezou přímo k hotelu.

💡 TIP z našich let v Calgary: Ještě než vyrazíte směr hory, udělejte si velký nákup v Calgary. My jsme nedali dopustit na Costco, kde pořídíte obrovská balení potravin za zlomek ceny, což je záchrana zejména ve chvíli, kdy máte v Canmore apartmán s kuchyní. Supermarkety v Banffu (jako IGA) a dokonce i Safeway v Canmore jsou znatelně dražší.

Canmore vs Banff: Kde se ubytovat a kolik to stojí

Ubytování a rozpočet jsou asi ta úplně první věc, která v souboji Canmore vs Banff rozhodne — a tady Canmore vyhrává celkem jasně. Souboj totiž nejčastěji vyhrává právě díky své přívětivější cenové politice a celkově větší variabilitě toho, kde složíte hlavu po celodenním chození po horách.

🏨 Doporučené hotely v Canmore

Podívejte se na všechny hotely v Canmore na Booking.com (přes náš odkaz s afiliátním aid 2397601).

Banff je nádherné historické městečko obklopené štíty hor, ale jeho nevýhodou jsou přísné stavební regulace, které národní park má. Nesmí se tu už dál stavět, což znamená, že nabídka ubytování je omezená a poptávka z whole světa obrovská. Za malý a poměrně obyčejný hotelový pokoj v sezóně klidně zaplatíte 350 až 500 CAD za noc (zhruba 6 000 až 8 500 Kč), a to se bavíme o průměru. Naproti tomu Canmore leží těsně za hranicí národního parku, regulace zde nejsou tak tvrdé a v posledních letech tu vyrostla spousta nových resortů. Běžně se stává, že ubytování v Canmore je o 30 až 40 % levnější, a za cenu malého pokoje v Banffu tu seženete nádherný, plně vybavený apartmán s krbem a výhledem na hory.

Pokud hledáte konkrétní doporučení na hotely, v Canmore je naší oblíbenou volbou apartmánový komplex Falcon Crest Lodge, kde máte k dispozici vlastní kuchyň i pračku, což po týdnu na túrách neskutečně oceníte. Pro ty, kteří hledají trochu více luxusu, je tu majestátní Malcolm Hotel s nádherným venkovním bazénem a výhledem přímo na ikonické pohoří Three Sisters.

Jestliže ale trváte na tom, že chcete bydlet přímo v centru dění a večer se procházet po Banff Avenue bez nutnosti sedat do auta, počítejte s vyšším rozpočtem. Ikonický hotel Fairmont Banff Springs je obrovský hrad zasazený do lesů (ceny tu ovšem šplhají do desetitisíců korun za noc), ale velmi příjemnou a cenově dostupnější variantou je například Moose Hotel and Suites nebo rustikální Banff Caribou Lodge, který má skvělé lázně.

Canmore a okolí: 15 míst, která musíte navštívit, a co tu dělat

I když se spousta lidí ubytuje v Canmore jen proto, aby ušetřila, a každý den jezdí do Banffu, byla by obrovská škoda okolí samotného Canmore ignorovat. Najdete tu úchvatné stezky, překrásná jezera a hlavně daleko méně turistů. Pojďme se podívat na to nejlepší, co tato oblast nabízí.

1. Three Sisters Mountains: ikonický výhled

Pokud má Canmore nějaký svůj vizuální symbol, pak jsou to stoprocentně Tři sestry (Three Sisters). Tyto tři špičaté vrcholky, které se oficiálně jmenují Velká, Prostřední a Malá sestra, uvidíte tyčit se nad městem téměř z každého úhlu a osobně si myslím, že pohled na ně nikdy neomrzí. Vzpomínám si, jak jsme poprvé jeli po dálnici směrem od Calgary a když se před námi tyto hory vynořily, bylo to naprosto ohromující.

Nejkrásnější fotky pořídíte podél řeky Bow River, zejména u nenápadného místa zvaného Policeman’s Creek Boardwalk, kde se hory za klidného ranního světla zrcadlí na hladině vody. Pokud rádi fotíte, doporučuji si přivstat, vzít si do ruky kávu z místní pražírny a vyrazit k řece dříve, než se zvedne vítr.

Pro ty odvážnější existuje i neoficiální, neznačená vyhlídka Three Sisters Viewpoint, ke které se musíte trochu proklestit křovím a překročit vyschlé koryto potoka, ale odměnou vám bude naprosto dokonalý výhled bez drátů elektrického vedení a hlavně bez turistů.

2. Grassi Lakes: tyrkysový klenot pro každého

Výlet na Grassi Lakes je absolutní nutností, pokud trávíte čas v Canmore, a je to asi ta nejoblíbenější krátká túra v celém okolí. Jde o naprosto ideální procházku pro rodiny s dětmi nebo pro ty, kteří se chtějí trochu rozhýbat po dlouhém letu z Evropy. Cesta k jezerům vám zabere zhruba hodinu až dvě podle toho, jaké máte tempo a kolikrát se zastavíte na focení.

Na výběr máte ze dvou tras (Upper a Lower). Vždycky všem radím, aby nahoru vyrazili tou náročnější cestou (Grassi Lakes Trail – Difficult), která sice obsahuje pár strmějších kamenných schodů, ale celou dobu vás provází podél vodopádů a otevírají se z ní úžasné výhledy zpět na město Canmore. Dolů pak můžete sejít pohodlnou, širokou štěrkovou cestou (Easy).

Samotná jezera nahoře jsou nepopsatelně zbarvená do syté, křišťálově čisté modro-zelené barvy, ve které vidíte padlé kmeny stromů a plavající ryby. My jsme tu s Lukášem strávili nejedno nedělní odpoledne s knížkou v ruce, je to prostě oáza klidu (tedy pokud nevyrazíte v pravé poledne uprostřed července, to se pak budete o místo trochu dělit 😅).

3. Ha Ling Peak: výzva s dechberoucí odměnou

Pokud si chcete dát trochu více do těla a Grassi Lakes jsou pro vás jen taková rozcvička, přesměrujte svou pozornost na Ha Ling Peak. Tato výrazná hora s uříznutým vrcholem dominuje oblasti na jih od Canmore a výstup na ni patří k těm zážitkům, na které zkrátka nezapomenete. Ale upřímně vás varuji: je to pořádný ‚krpál‘, takže si určitě nezapomeňte kvalitní boty na turistiku.

Stezka prošla před pár lety masivní rekonstrukcí, přibyla spousta dřevěných schodů a řetězů v nejstrmějších úsecích, takže je nyní mnohem bezpečnější, i když fyzicky vás potrápí stále stejně. Během zhruba 3 až 4 hodin překonáte více než 700 výškových metrů, většinou v ostrých serpentinách lesem, než vyjdete nad hranici stromů na kamenné suťovisko.

Ten výhled ze samotného vrcholu ale stojí za každou kapku potu. Budete mít celé údolí Bow Valley a město Canmore jako na dlani. Nahoře na hřebeni často extrémně fouká, proto si s sebou přibalte větrovku i uprostřed léta, protože to dokáže být pěkně ledový zážitek.

4. Canmore Nordic Centre: od běžek po horská kola

Canmore má olympijskou historii, a i když to na první pohled nevypadá, tohle není jen zajímavost do kvízu. Díky hrám z roku 1988 tu stojí prvotřídní Canmore Nordic Centre Provincial Park, které místní sportovci milují a turisté občas zcela přehlíží. Hned za humny města tak najdete nejoblíbenější hřiště pro celoroční aktivity.

V zimě se toto centrum mění v ráj pro běžkaře s více než 65 kilometry perfektně upravených tratí světové úrovně. Najdete tu trasy pro úplné začátečníky i pro ostřílené profíky, a jelikož jsou tratě večer částečně osvětlené, můžete si zajezdit i po západu slunce. Pokud nemáte vlastní vybavení, v místní půjčovně Trail Sports vám vše rádi zařídí.

V létě se sníh rozplyne a odhalí fantastickou síť stezek pro horská kola. Úzké lesní cesty neboli „singletracks“ se klikatí mezi stromy a nabízejí neuvěřitelnou zábavu. S Lukášem nejsme zrovna profesionální bikeři, takže jsme vždycky ocenili i široké, udržované cesty, po kterých se dá udělat příjemný pěší výlet směrem k Mine Meadow.

5. Quarry Lake: letní osvěžení u jezera

Když se rtuť teploměru v létě vyšplhá ke třiceti stupňům a město Canmore se zahřeje, všichni místní zamíří rovnou k Quarry Lake. Tohle jezero vzniklo zaplavením bývalého dolu a dnes je to nádherná rekreační oblast s písečnými plážemi a rozlehlými travnatými plochami, které jsou jako stvořené pro odpolední piknik.

Hned na rovinu ale musím říct, že koupání v Quarry Lake je zážitek jen pro ty otrlejší z vás. Voda je i v těch nejteplejších letních měsících ledová, jelikož je napájena tajícím sněhem z okolních hor, takže si to spíš představte jako trochu mírnější otužování. 😁 Pro rychlé svlažení to ale funguje naprosto spolehlivě.

Od jezera se otevírají překrásné panoramatické výhledy na hřeben Mount Rundle na jedné straně a Ha Ling Peak na straně druhé. Kolem dokola navíc vede rovinatá a nenáročná stezka, takže i když se nechcete koupat, můžete si udělat moc příjemnou večerní procházku při západu slunce. K zaparkování zde musíte uhradit parkovací poplatek, který město nedávno zavedlo kvůli obrovskému náporu návštěvníků.

6. Kananaskis Country: skrytý poklad Alberty

Jestli se Canmore pyšní tím, že je klidnější alternativou Banffu, pak Kananaskis Country je tou ultimátní únikovou zónou před masovým turismem. Tato obrovská oblast parků a rezervací začíná pouhých 15 minut jízdy jihovýchodně od Canmore a nabízí naprosto nedotčenou přírodu plnou medvědů, sobů a horských štítů, které si v ničem nezadají s těmi v sousedním národním parku.

Místní si tuhle oblast nemůžou vynachválit. Náš tehdejší kolega z Calgary jezdil hikovat výhradně do Kananaskis, právě proto, že tu i o letních víkendech najdete ten autentický pocit, že jste v horách sami. Určitě se projeďte po silnici Highway 40, která je sama o sobě fantastickým scénickým zážitkem (pozor, v zimě je její velká část z důvodu ochrany zvěře uzavřena). Z turistických cílů doporučuji Ptarmigan Cirque pro neuvěřitelné výhledy do údolí, nebo trochu delší Rawson Lake.

💡 Praktická poznámka: Na rozdíl od Canmore, pokud chcete parkovat a pohybovat se v Kananaskis Country, musíte si od roku 2021 koupit takzvaný Kananaskis Conservation Pass. Zní to trochu složitě, že na každou stranu od města potřebujete jinou kartičku, ale věřte mi, peníze investované do tohoto pasu se vám stoprocentně vyplatí v podobě klidnějších stezek.

7. Spray Lakes Provincial Park a prašná silnice Smith-Dorrien

Hned nad Canmore, když projedete kolem Grassi Lakes a budete pokračovat vzhůru po neasfaltované silnici známé jako Smith-Dorrien Trail, se před vámi otevře divoký svět Spray Lakes Provincial Park. Toto protáhlé přehradní jezero v úzkém horském údolí je místem, kde se točily některé scény do filmu Revenant s Leonardem DiCapriem, a atmosféra tu je opravdu drsná a severská.

Silnice samotná je zážitek, v létě neuvěřitelně práší a v zimě bývá pod tlustou vrstvou uježděného sněhu, ale zvládnete ji s opatrností i běžným autem (nicméně se ujistěte, že vaše půjčovna nezakazuje jízdu po šotolině). Právě tahle hůře přístupná poloha udržuje oblast nádherně liduprázdnou.

Na jezeře v létě často uvidíte lidi na paddleboardech nebo v kajacích, zatímco v zimě, když voda zamrzne na kámen, je to populární místo pro chytání ryb pod ledem a bruslení pod širým nebem. Po cestě také narazíte na začátky stezek jako je Tent Ridge nebo Smutwood Peak, což jsou jedny z nejfotogeničtějších (a docela náročných) túr v okolí.

8. Grotto Canyon: procházka vyschlým řečištěm

Grotto Canyon je fascinující a trochu jiný výlet, než jaké běžně v Rockies absolvujete, protože nešplháte na žádný vysoký kopec kvůli výhledům, ale naopak se noříte hluboko do úzkého vápencového kaňonu. Od centra Canmore sem dojedete po staré silnici 1A zhruba za patnáct minut.

Celá túra vede přímo po dně vyschlého potoka (na jaře, když taje sníh, tam může být trocha vody, takže si vezměte voděodolné boty). Jak postupujete dál do útrob kaňonu, stěny se kolem vás začínají zvedat a zužovat, až dojdete k malému vodopádu, který je obklopený zajímavými geologickými útvary. Skvělým bonusem je, že pozorní návštěvníci mohou na hladkých stěnách najít stovky let staré domorodé piktogramy namalované červeným okrem.

Tenhle výlet milujeme hlavně v zimě. Když potok a vodopády zamrznou, celá podlaha kaňonu se promění v tlustou ledovou klouzačku a vy se tu můžete procházet jako v ledovém království (ale bez nesmeků na boty neboli crampons se sem v zimě raději nevydávejte, padali byste na každém kroku 😅).

9. Policeman’s Creek Boardwalk a Bow River Loop

Někdy prostě nemáte náladu šlapat hodiny do kopce, a přesně pro tyto dny má Canmore naprosto perfektní síť nenáročných, zpevněných stezek přímo ve městě. Nejkrásnější z nich je dřevěný chodníček Policeman’s Creek Boardwalk, který se proplétá přímo centrem města nad mokřady a prameny.

Začíná hned u hlavní třídy Main Street, takže si můžete koupit kávu a teplý muffin, a během dvou minut už kráčíte po dřevěných deskách obklopeni rákosím a stromy, zatímco se nad vámi v pozadí rýsují zasněžené vrcholky hor. Je to kouzelné místo, kde narazíte na kachny, bobry a s trochou štěstí (nebo smůly) klidně i na potulujícího se losa.

Na tento chodníček plynule navazuje stezka Bow River Loop, která tvoří velký okruh kolem tyrkysově zbarvené řeky Bow. Cesta přechází přes starý železniční most (Engine Bridge), který je oblíbenou zastávkou fotografů a dýchá z něj industriální historie celého údolí. Je to naprosto idylická procházka před večeří.

10. Canmore Cave Tours (Rat’s Nest Cave)

Přiznám se, že jeskyně s názvem Krysoví hnízdo (Rat’s Nest Cave) mě zpočátku dvakrát rozhodně nenadchla, ale hned za městem pod horou Grotto Mountain se skrývá jeskynní systém, který vás přesvědčí, že Canmore má ještě jedno eso v rukávu. Zůstal v téměř původním, divokém stavu.

Tady nečekejte žádné betonové chodníčky nebo barevná umělá světla, do jeskyně se nesmí bez průvodce z agentury Canmore Cave Tours a před vstupem nafasujete kombinézu, helmu a čelovku. Čeká vás prolézání úzkými škvírami, plazení po břiše, ale i obdivování obrovských stalaktitů, podzemních jezírek a kostí prehistorických zvířat.

Vzhledem k tomu, že je uvnitř jeskyně stabilní teplota kolem 5 stupňů Celsia po celý rok, je to naprosto fantastická aktivita ve chvíli, kdy v zimě venku mrzne až praští a teploměry ukazují mínus dvacet, nebo když vám uprostřed léta celý den proprší a na venkovní túry se nedá vyrazit.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Canmore a Banffu
6 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování
⭐ TOP VOLBA ⭐ Luxury
Malcolm Hotel Canmore
Luxusní hotel v Canmore s nádherným venkovním bazénem a výhledem přímo na ikonické pohoří Three Sisters. Nabízí špičkové služby a pohodlí pro náročné cestovatele.
★★★★ Zkontrolovat ceny
Zkontrolovat dostupnost
🏨 Hotel
Falcon Crest Lodge Canmore
Oblíbený apartmánový komplex v Canmore, kde máte k dispozici vlastní kuchyň i pračku, což po týdnu na túrách neskutečně oceníte. Ideální pro delší pobyty a rodiny.
★★★★ Zkontrolovat ceny
Zkontrolovat dostupnost
🏨 Hotel
Canmore Inn & Suites
Cenově dostupná volba v Canmore pro cestovatele s omezeným rozpočtem. Nabízí příjemné a čisté ubytování za rozumnou cenu.
★★★★ Zkontrolovat ceny
Zkontrolovat dostupnost
⭐ Luxury
Fairmont Banff Springs
Ikonický hotel v Banffu – obrovský hrad zasazený do lesů, který připomíná pohádkový palác. Nabízí luxusní ubytování na nejvyšší úrovni s historickou atmosférou.
★★★★ od 10 000+ Kč/noc
Zkontrolovat dostupnost
🏨 Hotel
Moose Hotel and Suites
Velmi příjemná a cenově dostupnější varianta v Banffu. Nachází se v docházkové vzdálenosti od hlavní Banff Avenue a nabízí komfortní ubytování.
★★★★ Zkontrolovat ceny
Zkontrolovat dostupnost
🏨 Hotel
Banff Caribou Lodge
Rustikální hotel v Banffu s autentickou horskou atmosférou a skvělými lázněmi. Ideální pro ty, kdo hledají tradiční kanadský zážitek.
★★★★ Zkontrolovat ceny
Zkontrolovat dostupnost

11. Nakiska Ski Area: zimní rodinná zábava

Lyžování ve Skalistých horách je kapitola sama pro sebe, a i když všichni zbláznění vyráží do Sunshine Village nebo Lake Louise, my jsme si zamilovali Nakisku. Je to středisko vzdálené půl hodiny od Canmore, které místní mají tak trochu jako svoje tajemství.

Nakiska byla vybudována pro sjezdové disciplíny během Olympijských her 1988, takže sjezdovky jsou tu široké, perfektně udržované a neskutečně rychlé. Místní tohle středisko milují, protože tu panuje mnohem uvolněnější, rodinná atmosféra a na vleky se tu nečekají tak šílené fronty jako v proslulejších resortech národního parku.

Pro nás, co si rádi přispíme, je obrovskou výhodou právě blízkost střediska. Zatímco do Lake Louise byste z Canmore jeli více než hodinu a museli vstávat opravdu brzy kvůli parkování, do Nakisky vyrazíte po snídani a za chvíli už svištíte z kopce dolů. Permanentky (lift passes) navíc vycházejí finančně trochu přívětivěji, což se do rozpočtu zkrátka počítá.

12. Alternativa k horkým pramenům

Když se řekne Banff, většina lidí si okamžitě vybaví slavné termální prameny Banff Upper Hot Springs nebo historické Cave & Basin. Pravdou ale je, že v Cave & Basin se koupat nesmíte, protože slouží jen jako muzeum s ohroženým druhem šneka, a ty horní prameny bývají večer tak přecpané turisty, že si v nich nemáte ani kam sednout, natož abyste si v klidu odpočinuli.

Pokud bydlíte v Canmore, nemusíte kvůli troše teplé vody vůbec jezdit na sever, můžete využít několik lokálních variant. I když tu nejsou přírodní horké prameny s venkovním jezírkem, řada místních hotelů nabízí naprosto úžasné „hot pools“ s výhledem na hory, kam se dá za poplatek dostat i bez ubytování (například v Kananaskis Pomeroy Mountain Lodge nedaleko najdete Kananaskis Nordic Spa, což je neskutečný zážitek s venkovními saunami a bazény různých teplot).

Městské komunitní centrum (Canmore Recreation Centre) zvané Elevation Place navíc disponuje nádherným moderním bazénovým komplexem s velkou vířivkou (hot tub), kam místní chodí po náročných túrách odpočívat. Možná to nezní tak romanticky jako přírodní prameny, ale věřte mi, že po dni v horách vás bublající horká voda s výhledem do údolí vzkřísí k životu úplně stejně, a za zlomek ceny.

13. Výlet za historií do Canmore Museum

Canmore má překvapivě bohatou a drsnou historii, která není zdaleka tak nablýskaná a orientovaná na turismus jako ta v Banffu. Tohle město vzniklo jako tvrdá uhelná hornická osada a doly se tu zavřely relativně nedávno v roce 1979. Právě tuhle fascinující transformaci z průmyslové vesnice v horské letovisko mapuje místní Canmore Museum.

Nachází se přímo v centru města v budově Civic Centre, a i když není nijak obrovské, strávíte tu klidně hodinu. Mají tu skvělé interaktivní expozice o geologii pohoří, těžbě uhlí i o tom, jak přípravy na olympiádu město navždy změnily. Vstupné stojí pár dolarů a je to perfektní odpočinková aktivita na odpoledne.

Hned vedle muzea můžete navštívit také NWMP Barracks (Kaserárny Severozápadní jízdní policie). Jde o nejstarší původní budovu v Canmore z roku 1893, která dříve sloužila policejním hlídkám udržujícím pořádek mezi divokými horníky. Dnes tu mají průvodci dobové kostýmy a ochotně vám povypráví o tom, jak drsný byl život na kanadském západě.

14. Helikoptérou nad Skalistými horami

Přiznám se, že let helikoptérou byl na našem seznamu dlouho v kolonce ‚jednou, až budeme mít dost peněz‘, a pak nám ho někdo dal jako dárek. Od té doby ho doporučuji úplně každému, protože garantuji, že vidět tyto obrovské masivy seshora z ptačí perspektivy vám vžene slzy do očí.

Můžete si vybrat z kratších 15minutových letů, kdy obletíte Tři sestry, až po dlouhé přelety nad ledovci Mt. Assiniboine (často označované jako kanadský Matterhorn), kam byste jinak museli šlapat pěšky několik dní. My jsme podobný vyhlídkový let kdysi dostali jako dárek a ten pocit, když se helikoptéra vznese nad zalesněné údolí a vy pod sebou vidíte miniaturní smrky a ledovcová jezírka, se jen těžko dá popsat slovy.

Startovací plocha se navíc nachází jen kousek za centrem Canmore a tyto vyhlídkové lety je pochopitelně nejlepší plánovat na jasné, slunečné dny, kdy nebudete mít výhled zastřený nízkými mraky.

15. Každodenní výjezdy k hlavním atrakcím Banffu

Aby bylo jasno, to, že bydlíte v Canmore, v žádném případě neznamená, že neuvidíte krásy Banffu, ono je to totiž naprosto ideální strategické centrum pro výjezdy k těm nejslavnějším místům v parku. Když ráno sednete do auta v Canmore, během necelé hodiny dojedete až k legendárnímu jezeru Lake Louise v Kanadě, případně k sousednímu Moraine Lake (kam ale dnes smíte jen autobusem, nezapomeňte si ho rezervovat měsíce dopředu!).

Můžete si vyšlápnout na vrchol Sulphur Mountain nebo se tam nechat vyvézt lanovkou Banff Gondola, můžete prozkoumat Johnston Canyon s jeho nádhernými vodopády, nebo projet po jedné z nejkrásnějších silnic světa Icefields Parkway směrem k národnímu parku Jasper.

Pokud budete mít na Banff vyčleněno několik dnů a chystáte se v Kanadě pracovat nebo trávit delší čas, nezapomeňte si přečíst náš podrobný článek o tom, jaké to je pracovat v Kanadě, kde s vámi sdílíme naše osobní peripetie a zážitky.

Jídlo a pití: Kde doplnit energii po túře

Jak už jsem zmiňovala, ceny jídla v Banffu vás občas donutí lapat po dechu, ale i když Canmore není vyloženě „levné“, restaurace tu nabízejí o dost lepší poměr ceny a kvality, a navíc jsou v nich mnohem příjemnější obsluhy, jelikož sem chodí jíst sami místní. Z běžných cen počítejte v průměru 25 až 35 CAD (asi 430 až 600 Kč) za slušné hlavní jídlo, samozřejmě bez spropitného a místní daně, takže rozpočet si raději lehce nadsadte.

Naší absolutní ranní nutností bylo vždycky Rocky Mountain Bagel Co. Pečou tu ty nejlepší a nejčerstvější bagely široko daleko a jejich snídaňové sendviče s vajíčkem a slaninou (a výbornou překapávanou kávou) vám dodají energii na jakýkoliv kopec. Kolem osmé ráno tu bývají fronty až na ulici, ale odsejpá to rychle, takže to nevzdávejte.

Na oběd nebo večeři po túře musíte zajít do Grizzly Paw Pub & Brewing Company. Jde o místní pivovar přímo na hlavní ulici, kde kromě skvělého burgeru z Alberta beef dostanete i naprosto vynikající piva, a pro ty, co neholdují alkoholu, tu vyrábějí i vlastní řemeslné limonády s příchutí kořenového piva nebo grepu. Je to taková ta pravá, dřevěná kanadská hospoda s hučící atmosférou. Dalším skvělým tipem je Blake, což je modernější restaurace s výhledem, kde dělají fantastická asijská fusion jídla, pokud si už od hranolek potřebujete trochu odpočinout.

Praktické tipy na závěr

Aby byla vaše dovolená v Kanadě bez stresu, je potřeba dopředu myslet na pár zdánlivých detailů, které ale na místě dokážou zachránit spoustu času i peněz.

Kde sehnat data do mobilu?

Kanada má neuvěřitelně drahé mobilní tarify a roaming od českých operátorů vás vyjde pěkně draho, proto doporučujeme koupit si předem elektronickou SIM kartu. Skvělé pokrytí zajišťuje Holafly (máme o nich i podrobnou recenzi).

My sami na ni nedáme dopustit, protože vás to ušetří stresu hned po příletu. Vystoupíte v Calgary na letišti, zapnete data a můžete rovnou zadávat navigaci do hor, aniž byste museli někde u stánku složitě vyřizovat místní SIMku.

Nezapomeňte na pojištění

Kanadské zdravotnictví je sice špičkové, ale pro cizince absolutně neúnosně drahé. I hloupý výron kotníku na túře by vás bez pojištění mohl stát statisíce. Na kratší cesty volíme klasická česká pojištění, na delší cesty nebo pokud plánujeme pracovat, používáme dlouhodobě SafetyWing (přečtěte si naši recenzi SafetyWing).

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Funguje to skvěle formou předplatného a můžete si ho zařídit i tehdy, když už jste dávno na cestách. Lukáš si ho kdysi platil z měsíce na měsíc, takže jsme měli naprostou svobodu a nemuseli jsme řešit pevné datum návratu.

Vstupy a pasy

Pokud budete v Canmore, nic neplatíte. Jakmile ale vjedete autem za ceduli Banff National Park, musíte mít platný „Discovery Pass“ (pas do národních parků). Pokud jedete na méně než týden, kupuje se denní pas, pokud jste na delší dobu nebo rodina, vyplatí se koupit celoroční Discovery Pass, který si s povolením můžete nechat poslat až domů před odletem.

Pas pak prostě zavěsíte na zpětné zrcátko v autě a máte vystaráno. Strážci parku totiž obcházejí parkoviště docela poctivě a pokuty za chybějící oprávnění dokážou vaši dovolenou pěkně prodražit, takže se ho nesnažte nijak obcházet.

Kam dál

Pokud už prozkoumáváte krásy kanadských Skalistých hor, určitě se vám budou hodit i naše další články s tipy a itineráři z této nádherné země:

FAQ — Canmore vs. Banff: co vás nejvíce zajímá

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi čtenáři pokládají, když řeší dilema Canmore vs. Banff. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Je lepší ubytovat se v Banffu, nebo v Canmore?

To záleží na tom, co od dovolené očekáváte. Pokud chcete romantickou atmosféru, historické centrum a nevadí vám výrazně vyšší ceny a zástupy turistů, Banff je klasika. Pokud chcete prostornější ubytování, ušetřit 30 až 40 % nákladů, mít blízko supermarkety s normálními cenami a cítit se spíše jako lokál, Canmore je jednoznačně lepší volba.

Je v pořádku bydlet v Canmore, když chci navštěvovat Banff?

Ano, je to dokonce velmi běžná praxe. Z Canmore do Banffu je to autem po dálnici asi 20 minut, což je kratší doba, než kterou občas strávíte popojížděním po centru Prahy. Přes den můžete objevovat památky Banffu a večer se vrátit do klidnějšího Canmore na večeři.

Stojí Canmore vůbec za návštěvu, i když nebydlím v okolí?

Rozhodně ano. I kdybyste byli ubytovaní přímo v národním parku, doporučuji si do Canmore udělat celodenní výlet. Má neskutečně uvolněnou atmosféru, skvělé kavárny, levnější suvenýry a túry jako Grassi Lakes nebo Ha Ling Peak jsou jedny z nejlepších v celé oblasti.

Kde je levněji, v Banffu, nebo v Canmore?

Canmore je výrazně levnější. Ubytování bývá v průměru o třetinu až polovinu levnější než v Banffu, ceny v restauracích jsou mírnější, a hlavně si zde můžete nakoupit potraviny v běžných supermarketech bez vysoké „horské přirážky“. Pokud navíc nenavštěvujete v daný den Banff, nepotřebujete platit vstup do národního parku.

Potřebuji do Canmore pas do národního parku?

Nepotřebujete. Canmore leží na hranici, ale stále ještě těsně mimo oblast Banff National Park. Pas musíte mít zakoupený až ve chvíli, kdy vjedete do samotného národního parku. Pozor ale, do nedaleké oblasti Kananaskis potřebujete jiný, speciální Kananaskis Conservation Pass.

Jsou v Canmore také divoká zvířata jako v Banffu?

Ano, a to velmi často. Městem občas projdou losi nebo jeleni, v okolních lesích žijí medvědi baribalové i grizzlyové. Platí zde úplně stejná pravidla jako v národním parku, měli byste u sebe nosit sprej na medvědy (bear spray), chodit ve skupinkách a dělat v lese hluk.

Jaké je počasí v Canmore v porovnání s Banffem?

Obě města leží velmi blízko sebe a ve stejné nadmořské výšce (Canmore je jen nepatrně níže), takže počasí bývá v podstatě identické. Počítejte s tím, že rána a večery mohou být chladné i uprostřed léta a sbalte si oblečení vhodné pro vrstvení. Zima tu bývá tuhá s hromadou sněhu.

Jasper, Kanada: 15 tipů, co vidět a dělat (po požáru 2024)

TL;DRJasper po požárech z roku 2024 se v roce 2026 vrací v obnovené kráse — centrum města i legendární Jasper Park Lodge požár přežily a fungují, zatímco Maligne Canyon a hora Mt. Edith Cavell zůstávají uzavřené. Mezi 15 tipy vyniká plavba na Spirit Island po jezeře Maligne Lake (asi 80 CAD, 1 360 Kč), zastávka u Athabasca Falls a procházka po ledovci Columbia Icefield, doplněná od 23. května 2026 znovuotevřeným okruhem Valley of the Five Lakes (4,5 km). Nejlepší počasí je od června do září, milovníci hvězd by měli zvolit Jasper Dark Sky Festival (16.–25. října 2026). Do parku se nejlépe dostanete autem z Calgary nebo Edmontonu po silnici Icefields Parkway (cesta trvá zhruba pět hodin) a vstup je výhodné řešit pomocí Canada Strong Pass.

Když jsme v letech 2016 a 2017 s Lukášem žili a pracovali na západě Kanady, Jasper národní park pro nás byl takovým magickým útočištěm. Zatímco sousední Banff praskal ve švech pod náporem turistů, tady panovala mnohem větší pohodička. Vzpomínám si, jak jsme naší starou Hondou brázdili legendární silnici Icefields Parkway, jezdili do Jasperu do kina a po cestě si dali vždy nějaké hike. Byla to naprostá svoboda a jeden z nejlepších zážitků našeho života.

O to víc nám pukalo srdce v červenci 2024, když zprávy obletěly záběry devastujících lesních požárů. Oheň tehdy pohltil velkou část lesů a bohužel zasáhl i samotné městečko Jasper. Seděli jsme doma u zpráv a s hrůzou sledovali, jak místa, kde jsme se smáli a pili kávu, polykají plameny. Příroda je ale neuvěřitelně mocná čarodějka. I když to chvíli trvalo a park musel projít obrovskou revitalizací, v roce 2026 se Jasper probouzí v nové kráse. Je sice trochu jiný, stromy na mnoha místech nahradily spálené pahýly, ze kterých ale už raší nová zeleň, a park má úplně novou, velmi silnou atmosféru.

Tak jsem se rozhodla sepsat, co teď v Jasperu čeká — co je otevřené, co ještě ne, kde spát, jíst a kolik na to vyhradit. Čtěte dál, ať vyrazíte připravení.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Hlavní změny pro rok 2026: Oblíbené Valley of the Five Lakes se slavnostně otevírá 23. května 2026. Naopak Maligne Canyon a hora Mt. Edith Cavell zůstávají z bezpečnostních důvodů nadále uzavřené.
  • Městečko žije: Centrum Jasperu se z velké části podařilo obnovit a ikonický hotel Jasper Park Lodge (JPL) požár přežil a je v plném provozu.
  • Co musíte vidět: Plavba na Spirit Island po jezeře Maligne Lake je absolutní nutnost, stejně jako zastávka u Athabasca Falls a procházka po ledovci Columbia Icefield.
  • Kdy vyrazit: Nejlepší počasí je od června do září, ale pokud milujete hvězdy, naplánujte si cestu na říjen, kdy probíhá Jasper Dark Sky Festival (16. až 25. října 2026).
  • Vstupné: Pro rok 2026 je ideální pořídit si takzvaný Canada Strong Pass, který platí do všech kanadských národních parků a část výtěžku jde na obnovu po požárech.
  • Doprava: Nejlepší je půjčit si auto v Calgary nebo Edmontonu a projet si ikonickou silnici Icefields Parkway.

Kdy vyrazit do Jasperu a jak se tam dostat

Plánování cesty do kanadských Skalistých hor vyžaduje trochu strategického uvažování. Počasí v horách je totiž nevyzpytatelné a to, co platí dole ve městě, nahoře u ledovců rozhodně neplatí. Připravte se na to, že logistika je v obrovské Kanadě trochu náročnější než v Evropě, ale s dobrým plánem to hravě zvládnete. Pojďme se podívat, jak to všechno vymyslet, abyste si ušetřili nervy i peníze.

Nejkrásnější období pro návštěvu Jasperu je jednoznačně od konce června do začátku září, kdy mají tyrkysová jezera tu nejzářivější barvu a většina vysokohorských stezek je už bez sněhu. My jsme Kanadu křižovali v červenci a sice bylo přes den krásně teplo na tričko, ale jakmile zalezlo sluníčko, klepali jsme kosu v péřovkách. Počítejte s tím, že rána a večery jsou tu chladné vždycky. Pokud se chcete vyhnout největším davům, vyrazte v září. Navíc podzimní barvy dodávají už tak dramatické krajině neskutečný šmrnc a po požárech je kontrast žlutých stromů a ohořelých kmenů fascinující podívanou.

Do Jasperu se nejlépe dostanete autem. My létáme většinou do Calgary nebo do Edmontonu, kam se dají z Evropy sehnat rozumné letenky přes srovnávače, jako je náš oblíbený portál Kiwi. Z Calgary pak vede cesta přes slavný Banff národní park po úchvatné dálnici Icefields Parkway (Highway 93), která je sama o sobě obrovským zážitkem. Cesta trvá zhruba pět hodin čistého času, ale garantuji vám, že to pojedete celý den, protože budete stavět na každé vyhlídce. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě k hledání nejlepších nabídek pronájmu aut. Nezapomeňte, že pro vjezd do parku potřebujete platný pas, přičemž my pro rok 2026 doporučujeme roční Canada Strong Pass, kterým navíc přímo podpoříte místní komunitu v obnově.

Základní tipy, jak naplánovat celou cestu po západě, najdete v našem článku na téma příprava na roadtrip po Kanadě a USA.

Kde se ubytovat v Jasperu a jaký si připravit rozpočet

Najít ubytování v Jasperu bývalo náročné už před rokem 2024, ale požáry situaci ještě trochu zkomplikovaly. Kapacity se sice pomalu obnovují a řada hotelů už zase normálně funguje, ale poptávka je stále obrovská a nabídka o něco menší než dřív. Proto platí jedno naprosto zásadní pravidlo: pokud sem jedete v létě, bookujte ubytování klidně i půl roku dopředu.

Městečko Jasper je ideálním výchozím bodem pro všechny výlety. Zůstala tu spousta skvělých ubytování a my jsme byli neskutečně rádi, když jsme zjistili, že ikonický komplex Jasper Park Lodge (JPL) na břehu jezera Lac Beauvert ohnivé peklo přežil. Je to sice ubytování z té nejvyšší cenové kategorie, kde za noc necháte klidně 600 až 800 CAD (zhruba 10 200 až 13 600 Kč), ale pokud chcete zažít opravdový luxus ve srubech s výhledem na hory, je to jasná volba. My běžní smrtelníci ale většinou sáhneme po klasických motelech a hotelích přímo ve městě, kde se ceny v hlavní sezóně pohybují okolo 250 až 350 CAD za noc pro dva (asi 4 250 až 5 950 Kč).

Kanada obecně není levná destinace a národní parky už vůbec ne. Na potravinách ušetříte, pokud si nakoupíte zásoby už ve velkém městě před vjezdem do hor, protože v lokálních obchodech v Jasperu jsou ceny tak o třetinu vyšší. Pokud plánujete kempovat, což jsme s naší Chiquitou dělali docela často, připravte si na noc v národním parku zhruba 30 až 40 CAD (510 až 680 Kč), ale místa v kempech mizí v rezervačním systému Parks Canada hned v den, kdy se na jaře otevřou.

Jasper národní park: 12 míst, která musíte vidět v roce 2026

Příroda tady fakt nepotřebuje naši pomoc, dělá si to sama a ve velkém. Tady je dvanáct míst, která bych vynechala jen pod velkým nátlakem.

1. Městečko Jasper a znovuzrozená atmosféra

Samotné centrum Jasperu je srdcem celého parku. Když sem přijedete dnes, ucítíte obrovskou vděčnost místních obyvatel, že se město podařilo z velké části zachránit. Najdete tu roztomilé kavárničky, obchody se suvenýry i spoustu outdoorových krámků, a procházka po Connaught Drive s tím typickým horským vzduchem v nose je prostě paráda.

Zastavte se v místním návštěvnickém centru, kde vám rangeři dají aktuální informace o stavu medvědů na stezkách a o případných uzavírkách. Místní komunita tu po požárech drží neuvěřitelně při sobě a každý dolar, který necháte v místních restauracích nebo obchůdcích, jim pomáhá v návratu do normálního života. Navíc atmosféra večerního města, když nad horami zapadá slunce a ulice se rozsvítí, je nesmírně romantická.

2. Maligne Lake a ikonická plavba na Spirit Island

Tohle je absolutní klasika, kterou na fotkách z Jasperu viděl snad každý. Maligne Lake je největší ledovcové jezero v kanadských Skalistých horách a jeho sytě tyrkysová barva vám prostě vyrazí dech. Cesta k jezeru trvá z města necelou hodinu a je to jedno z nejlepších míst, kde můžete potkat losy nebo medvědy přímo u silnice.

Největším zážitkem je tu bez debat plavba výletní lodí na Spirit Island, malinký ostrůvek s pár stromky, který je posvátným místem pro původní obyvatele. Plavba trvá asi hodinu a půl a lístek vyjde zhruba na 80 CAD (1 360 Kč). Sice je to trochu dražší záležitost a musíte si lístky kupovat dlouho dopředu, ale ten pohled na ostrůvek obklopený hradbou zasněžených štítů za to prostě stojí.

3. Mizející jezero Medicine Lake

Cestou k Maligne Lake budete míjet Medicine Lake, které je jedním z největších přírodních tajemství v parku. Říká se mu mizející jezero, protože na podzim a v zimě voda úplně zmizí pod povrchem a zbude jen obrovské bahnité dno, kterým protéká malá říčka. Pro původní obyvatele to byla magie, pro dnešní geology je to fascinující systém podzemních jeskyní, které nestíhají vodu z tajícího sněhu v létě odvádět, a tak se jezero dočasně naplní.

My jsme tu byli v půlce léta, kdy bylo jezero krásně plné, ale ohořelé stromy na jeho březích dnes vytvářejí velmi dramatickou kulisu. Udělejte si tu krátkou zastávku, vyfoťte si ten úžasný kontrast modré vody a zničeného lesa a zamyslete se nad tím, jak se příroda dokáže neustále proměňovat.

4. Pyramid Lake a Patricia Lake

Pokud hledáte místa jen kousek za městem, kam si můžete odskočit na pohodové odpoledne, tahle dvě jezera ležící hned vedle sebe jsou dokonalá volba. Jsou schovaná na úpatí dominantní hory Pyramid Mountain, která má zvláštní rezavou barvu a při západu slunce krásně září.

Na Pyramid Lake doporučuji půjčit si kánoe nebo paddleboard, i když vás musím varovat, že voda je tu ledová jako žiletky a spadnout do ní opravdu nechcete. Na jezeře je také malý dřevěný mostek vedoucí na Pyramid Island, což je extrémně oblíbené a velmi romantické místo pro ranní kávu, když se nad vodou ještě válí mlha a nikde není ani noha.

5. Valley of the Five Lakes (otevírá v květnu 2026!)

Tohle je obrovská událost pro všechny milovníky Jasperu. Valley of the Five Lakes byla jedna z nejoblíbenějších odpočinkových túr v parku, která byla kvůli následkům požáru dlouho zavřená. Slavnostní znovuotevření je naplánováno na 23. května 2026 a my se nemůžeme dočkat, až se tam znovu podíváme.

Jde o poměrně snadný okruh, který měří zhruba 4,5 kilometru a provede vás kolem pěti menších jezer. Každé z nich má úplně jiný odstín zelené a modré barvy v závislosti na hloubce a řasách. Je to ideální výlet pro rodiny s dětmi nebo pro dny, kdy se vám nechce drápat do žádných velkých kopců, ale chcete vidět tu pravou kanadskou divočinu.

6. Athabasca Falls

Vodopády Athabasca nepatří mezi ty nejvyšší v Kanadě, ale rozhodně patří mezi ty nejmohutnější. Masa vody z ledovcové řeky se tu řítí do úzkého vápencového kaňonu s takovou silou, že ten hukot slyšíte už dlouho předtím, než vodopád vůbec uvidíte. Stojíte na bezpečné vyhlídce a cítíte na obličeji jemnou ledovou tříšť, což je v horkém letním dni vlastně docela příjemné.

Kolem vodopádů vede síť krátkých vyasfaltovaných cestiček a schodů, takže se k nim dostane úplně každý, jenže protože leží přímo u silnice Icefields Parkway, bývá tu v létě přes den docela boj o parkování, takže doporučuji vyrazit brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy už autobusy odjedou zpátky do hotelů.

7. Sunwapta Falls

Jen o kousek dál na jih po dálnici najdete další úžasné vodopády, Sunwapta Falls. Voda z nedalekého ledovce tu padá do hluboké průrvy a uprostřed řeky stojí ostrůvek se stromy, který vodu těsně před vodopádem rozděluje na dvě části. Je to neuvěřitelně fotogenické místo, které vždycky překvapí svou dravostí.

Kousek od horního hlavního vodopádu vede stezka k dolním vodopádům (Lower Falls). Většina turistů tuhle zhruba dvoukilometrovou procházku lesem vynechá, což je velká chyba, protože se ocitnete úplně sami v divoké přírodě a dolní vodopády jsou sice menší, ale o to romantičtější.

8. Columbia Icefield a Athabasca Glacier

Tohle je zážitek, na který jen tak nezapomenete. Zhruba na hranici mezi národními parky Jasper a Banff se nachází Columbia Icefield, obrovské ledové pole, ze kterého splazují jednotlivé ledovce. Ten nejpřístupnější je Athabasca Glacier, ke kterému můžete dojít pěšky až na jeho samý okraj a na vlastní oči vidět, jak obrovský kus ledu bohužel každým rokem odtává a mizí.

Pokud chcete jít přímo na ledovec, máte dvě možnosti. Buď si zaplatíte túru s průvodcem (sami tam kvůli skrytým trhlinám v žádném případě nechoďte), nebo nasednete do obrovského vozidla jménem Snocoach, které má kola vysoká jako dospělý člověk a vyveze vás přímo na bezpečný kus ledovce. Je to trochu komerční záležitost a lístky nejsou nejlevnější, ale projít se po tisíce let starém ledu v letním tričku a napít se křišťálově čisté ledovcové vody má něco do sebe.

9. Columbia Icefield Skywalk

Když už budete u ledovce, pravděpodobně vás nalákají i na nedalekou atrakci Skywalk. Jde o prosklenou vyhlídkovou plošinu, která trčí ze skály vysoko nad údolím Sunwapta Valley. Koupíte si kombinovaný lístek v návštěvnickém centru a odvezou vás tam autobusem.

Řeknu to bez servítků: Skywalk je trochu past na turisty a je tu neustále narváno. Pro ty, kteří se bojí výšek a nevadí jim trochu si připlatit za adrenalinový pocit chůze po skle 280 metrů nad propastí, to bude fajn zážitek. My jsme ale vždycky raději dali přednost klasické pěší túře někde v okolí, kde se můžete rozhlížet zadarmo a bez tlačenice.

10. Wilcox Pass jako dokonalý výšlap

Protože populární hora Mt. Edith Cavell a její úžasné louky zůstávají po požárech pro veřejnost stále uzavřené, spousta turistů hledá adekvátní náhradu pro pěší túru. A my jednoznačně hlasujeme pro Wilcox Pass. Trailhead najdete hned u kempu nedaleko Columbia Icefield a čeká vás zhruba 8 kilometrů tam a zpět s převýšením kolem 400 metrů.

Je to docela stoupák hned od začátku, ale jakmile vyjdete nad hranici lesa, otevřou se vám ty nejkrásnější panoramatické výhledy na ledovec Athabasca, jaké v parku vůbec existují. Navíc je to místo, kde téměř se stoprocentní jistotou potkáte majestátní ovce tlustorohé (bighorn sheep), které se tu klidně pasou kousek od cesty. Rozhodně si sem ale nezapomeňte vzít pořádné boty na turistiku, protože terén je kamenitý a nahoře bývá i v létě pěkný fičák.

11. Lanovka Jasper Skytram na Whistler’s Peak

Chcete vidět celý národní park Jasper jako na dlani, ale nechce se vám hodiny potit do kopce? Vyrazte na Jasper Skytram, což je nejvýše položená a nejdelší kabinková lanovka v Kanadě. Za pár minut vás vyveze do výšky přes 2 200 metrů nad mořem kousek pod vrchol Whistler’s Mountain.

Od horní stanice lanovky doporučuji vyškrábat se pěšky ještě dalších zhruba 200 výškových metrů až na samotný vrchol hory. Je to sice v té řídké nadmořské výšce docela fuška, ale ten 360stupňový výhled na stovky kilometrů horských štítů a tyrkysových jezer hluboko pod vámi stojí za každou kapku potu. Jen si prosím vezměte zimní bundu a čepici, i když dole ve městě bylo třicet stupňů, nahoře často mrzne nebo sněží.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Jasperu
2 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

12. Jasper Dark Sky Festival (16. až 25. října 2026)

Pokud uvažujete, že vyrazíte do Kanady na podzim, tohle je akce, kterou byste si neměli nechat ujít. Jasper je druhou největší takzvanou Dark Sky Preserve na světě, což znamená, že tu platí přísná pravidla proti světelnému smogu a noční obloha je tu díky tomu naprosto čistá a posetá miliony hvězd.

Festival nabízí spoustu přednášek o vesmíru, večerní pozorování hvězd obřími dalekohledy s místními experty, a dokonce symfonické koncerty přímo pod hvězdným nebem. Kolem jezera Pyramid Lake se rozestaví teleskopy, vy se zachumláte do deky s kelímkem horké čokolády v ruce a s trochou štěstí, když bude velká solární aktivita, můžete pozorovat i tančící polární záři. Je to nepopsatelná romantika.

Uzavřená místa: Co kvůli požárům v roce 2026 neuvidíte

Řeknu to rovnou — některé části parku utrpěly obrovské škody a jejich obnova zabere dlouhé roky. Parks Canada klade absolutní důraz na bezpečnost návštěvníků, protože nestabilní půda a ohořelé kořeny stromů představují velké riziko sesuvů a pádu kmenů.

V roce 2026 zůstává i nadále zcela uzavřený Maligne Canyon, náš kdysi tolik milovaný vápencový kaňon plný mostků a vodopádů. Požár tu zničil většinu dřevěné infrastruktury a bezpečnostních zábran. Stejně tak je letos zavřená celá oblast kolem majestátní hory Mt. Edith Cavell včetně populárních túr k ledovcovému jezírku.

Také dlouhé vícedenní přechody pro fajnšmekry, jako je oblíbený 44 kilometrů dlouhý Skyline Trail, hlásí v sezóně 2026 stále částečné uzávěry a limitovaný provoz, protože některé záchytné kempy na trase lehly popelem. Vždy se před výletem podívejte na oficiální stránky parku pro aktuální informace.

Kde se najíst v Jasperu

Kanada je obrovským mixem kultur, což se naštěstí propisuje i do gastronomie. Ve městě Jasper je spousta míst, kde se po dlouhém dni v horách můžete odměnit skvělým jídlem. A protože spousta místních podniků málem nepřežila jak covid, tak následné požáry, vaše návštěva je potěší dvojnásob.

Naše absolutně nejoblíbenější rána vždycky začínala v legendární pekárně Bear’s Paw Bakery. Mají tu ty nejlepší skořicové šneky a obrovské muffiny, které vám dodají energii na celý den běhání po kopcích. Počítejte ale s tím, že se tu ráno stojí docela dlouhé fronty.

Na večeři a zasloužené pivo vyrazte určitě do Jasper Brewing Co.. Je to první lokální pivovar v národním parku v celé Kanadě. Zkuste jejich úžasné pivo Jasper the Bear Ale a dejte si k tomu poutine, což jsou tradiční kanadské hranolky utopené ve speciální omáčce a zasypané sýrem. Zní to divně, vypadá to ještě hůř, ale je to klasika! Pokud milujete asijskou kuchyni, tak Kimchi House vaří fantastická korejská jídla za rozumné ceny, což v předraženém horském městečku hodně potěší.

Tipy a triky na cestu do Kanady

Příprava na roadtrip za oceánem se může prodražit, pokud nevíte, kde ušetřit. Připravila jsem pro vás přehled služeb, které sami už roky využíváme a za které dáme ruku do ohně.

Kde sehnat levné letenky

Letenky a půjčení auta řešíme stejně jako vždycky, psala jsem o tom víc výš v sekci Jak se dostat do Jasperu, takže klidně mrkněte tam.

Jinak pro letenky obecně platí, že nemá smysl čekat na nějaké last minute zázraky, protože ty se u letů přes oceán v hlavní letní sezóně prostě nedějí. My si vždycky zapneme hlídání cen na naší oblíbené platformě Kiwi už na podzim a jakmile vidíme rozumnou nabídku, neváháme a kupujeme, ať máme klid.

Půjčení auta v Kanadě

Bez auta se v kanadských parcích prostě nehnete, veřejná doprava mezi jezery a vyhlídkami prakticky neexistuje. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s vyhledávačem DiscoverCars, který využíváme všude po světě. Půjčte si ideálně SUV, ať máte pohodlí a místo na krosny.

Dejte si ale pozor na to, abyste měli k autu sjednané pořádné pojištění s nulovou spoluúčastí. Kamínky odletující od kamionů na dálnici občas udělají pěknou paseku na předním skle a určitě nechcete na konci vysněné dovolené řešit tisícové doplatky v půjčovně.

Rezervace ubytování

Jak už jsem psala, bookujte opravdu včas. Portál Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, protože tam najdete od levných motelů podél dálnice až po ty nejkrásnější resorty. Velkou výhodou je možnost bezplatného storna u většiny nabídek, kdyby se vám plány náhodou změnily.

Když hledáme ubytování, vždycky pečlivě čteme i nedávné recenze ostatních cestovatelů, protože nám to často odhalí detaily, které z profi fotek nepoznáte. Hodně se zaměřujeme i na to, jestli je v ceně parkování, protože u motelů přímo v centru Jasperu to občas bývá docela slušný oříšek.

Nezapomeňte na pojištění a data

Péče v severní Americe je extrémně drahá, zlomit si nohu na ledovci vás bez pojištění může stát celoživotní úspory. Na kratší cesty volíme pojištění od AXA (máme pro vás 50 % slevu) a na delší cesty spoléháme na True Traveller. Více se dočtete v naší recenzi na SafetyWing a další pojištění.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Abyste mohli rovnou postovat fotky medvědů na Instagram nebo si najít cestu v Google mapách, pořiďte si dopředu elektronickou SIM kartu. O tom jsme psali podrobně v recenzi na Holafly. Nám to ušetřilo spoustu nervů při hledání wifiny po kavárnách.

Kam dál v Kanadě

Pokud máte půjčené auto na dva nebo tři týdny, byla by obrovská chyba zůstat jen v Jasperu. Určitě nevynechejte ikonický národní park Banff s jeho neuvěřitelně modrými jezery nebo si přečtěte našeho podrobného průvodce, co vidět v okolí Lake Louise. Západní Kanada je neskutečně návyková!

FAQ — Často kladené otázky o národním parku Jasper

Při plánování cesty po kanadských parcích dostávám pořád stejné otázky — od velikosti parků až po obavy z medvědů. Tady jsou nejčastější odpovědi na jednom místě, ať nemusíte všechno dohledávat po internetu.

Kde leží národní park Jasper a jak je velký?

Jasper se nachází v provincii Alberta v kanadských Skalistých horách, severně od národního parku Banff. S rozlohou přes 11 000 kilometrů čtverečních je to obrovské území plné ledovců, hor, jezer a divoké zvěře.

Jak se jmenuje náš největší národní park?

V České republice je největším národním parkem Šumava. Jasně, Šumava! Milujeme ji, i když by se do Jasperu asi vešla párkrát. Ale to je o to cennější, ne? 😉

Kolik je v Kanadě národních parků?

Kanada má v současnosti 48 obrovských národních parků a rezervací. Jsou spravovány organizací Parks Canada a pokrývají neuvěřitelně rozmanité ekosystémy od arktické tundry až po mírné deštné pralesy.

Kolik národních parků má USA?

Pokud cestu do Kanady spojíte s návštěvou Spojených států, čeká tam na vás dalších 63 oficiálních národních parků spravovaných organizací National Park Service.

Jaký je nejstarší národní park na světě?

Zatímco Jasper byl založen v roce 1907 a Banff už v roce 1885 (jako nejstarší kanadský park), vůbec prvním a nejstarším národním parkem na celém světě je americký Yellowstone, založený v roce 1872.

Jak to v Jasperu aktuálně vypadá po požárech z roku 2024?

Požár sice zasáhl téměř 30 % rozlohy parku a částečně i městečko, ale v roce 2026 už je valná většina hlavní turistické infrastruktury obnovená. Uvidíte sice pásy spálených stromů, ale příroda se obdivuhodně rychle zelená a klíčová jezera a vyhlídky kolem dálnice jsou plně přístupné.

Můžu v Jasperu potkat medvěda?

Ano, a je to velmi pravděpodobné! V parku žijí medvědi baribalové (černí medvědi) i obávaní grizzlyové. Často je můžete vidět pást se přímo u silnice. Vždy ale platí: nikdy nevystupujte z auta, nezkoušejte se k nim přiblížit pro lepší fotku a na pěší túry vždy noste rolničku a sprej proti medvědům.

Yoho národní park, Kanada: 10 tipů, co vidět a dělat (Emerald Lake, Takakkaw)

TL;DRYoho National Park v kanadské Britské Kolumbii nabízí především smaragdové Emerald Lake s půjčovnou kánoí (90 CAD/hodina, okruh kolem jezera 6 km, asi 2,5 hodiny), 384 metrů vysoký vodopád Takakkaw Falls a přírodní skalní útvar Natural Bridge nad řekou Kicking Horse. Mezi dalších deset tipů patří tyrkysové Lake O'Hara (autobus jen pro 42 lidí denně, lístek 24,50 CAD), fosilní naleziště Burgess Shale, náročná Iceline Trail a snadná procházka k Wapta Falls. Vstup stojí zhruba 11 CAD na den nebo 75 CAD za roční pas, ideální doba návštěvy je od konce června do začátku září a na základní okruh stačí jeden den, na delší treky dva až tři dny. Ubytovat se lze ve vesničce Field, v Lake Louise nebo levněji v Goldenu.

Když jsme s Lukášem v roce 2017 žili v Kanadě, měli jsme obrovské štěstí, že náš domov byl nedaleko Yoho National Park. Bydleli jsme tehdy přímo v Lake Louise, což byla neuvěřitelná zkušenost, ale upřímně vám řeknu, že v hlavní sezóně je tamní nával turistů občas trochu na hlavu. Pokaždé, když jsme měli volný den a chtěli jsme utéct davům, sedli jsme do auta a vyrazili za hranici do provincie Britská Kolumbie. Trvalo to jen asi třicet minut a ocitli jsme se v úplně jiném světě. Přivítal nás národní park Yoho.

Název „Yoho“ pochází z jazyka kmene Cree a znamená úžas nebo údiv. A věřte mi, že přesně to budete cítit, až poprvé uvidíte smaragdovou vodu jezera Emerald Lake nebo majestátní vodopád Takakkaw. Ačkoliv Yoho sousedí se slavným národním parkem Banff, je o poznání menší, divočejší a naštěstí i o něco klidnější. Pro nás to byla obrovská srdcovka a dodnes ráda prohlížím naše staré fotky z výletů k Natural Bridge, kde divoká řeka razí cestu skrz skálu. ☺️

Tak hele, tady najdete našich 10 tipů, co v Yoho rozhodně nevynechat — ať už plánujete jen rychlou zastávku po cestě, nebo se chcete zašít do kempu na týden. Poradím vám také, kde se ubytovat, jak funguje day pass yoho national park a jak se obrnit trpělivostí při rezervaci ikonického Lake O’Hara.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud zrovna sedíte v autě, pijete kávu z Tim Hortons a potřebujete jen rychle vědět, co neminout, tady je to nejdůležitější ve zkratce:

  • Hlavní hvězda parku: Určitě nevynechejte Emerald Lake. Můžete si tu půjčit kánoi nebo si jezero obejít pěšky (zabere to asi 2,5 hodiny a je to nádhera).
  • Nejvyšší vodopád: Takakkaw Falls je druhý nejvyšší vodopád v celé Kanadě a dostanete se k němu autem (pokud nemáte příliš dlouhý karavan, silnice má ostré zatáčky).
  • Lake O’Hara: Nejkrášnější místo, kam se ale nedostanete bez rezervace autobusu, která se vyprodá během pár sekund. Pěšky je to 11 kilometrů nudnou lesní cestou jen tam.
  • Vstupné: K návštěvě potřebujete Parks Canada Discovery Pass (pokud jste v Kanadě na delší dobu) nebo zaplatíte jednodenní vstupné přímo na bráně.
  • Kde složit hlavu: Nejblíže je malinkatá vesnička Field, případně sousední Lake Louise nebo levnější město Golden.
  • Pozor na medvědy: Jste v divočině. Grizzly i černí medvědi tu jsou doma, takže sprej na medvědy (bear spray) je naprostá nutnost na každý výlet.

Kde se národní park Yoho nachází a jak se sem dostat

Pokud do Googlu zrovna zadáváte „where is yoho national park located“, rovnou vám to usnadním. Yoho leží v provincii Britská Kolumbie přímo na západních svazích kanadských Skalistých hor. Na východě sousedí s národním parkem Banff a na jihu s parkem Kootenay. Je to velmi kompaktní park, kterým prochází hlavní dálnice Trans-Canada Highway (Highway 1), takže se jím velmi snadno projíždí.

Nejbližší velké letiště se nachází v Calgary v Albertě. Odtud je to do parku zhruba dvě a půl hodiny jízdy autem přes Banff a Lake Louise. My s Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, takže doporučuji rezervovat auto přes ně hned na letišti. Bez auta se v kanadských národních parcích bohužel prakticky nepohnete.

Při vjezdu do parku musíte mít zakoupený vstup. Máte v podstatě dvě možnosti. Buď si koupíte day pass yoho national park, který stojí zhruba 11 CAD na osobu a den, nebo si pořídíte roční Parks Canada Discovery Pass (cca 75 CAD na osobu nebo 150 CAD pro celé auto). Pokud plánujete navštívit i Banff, Jasper a Icefields Parkway, roční pas se vám stoprocentně vyplatí už po sedmi dnech cestování.

Kdy vyrazit do Yoho a jaké je počasí

Kanadské hory jsou nádherné celoročně, ale pokud chcete zažít ty pravé yoho national park hikes a vidět jezera v jejich ikonické tyrkysové barvě, musíte přijet v létě. Ideální doba je od konce června do začátku září. Musíte ovšem počítat s tím, že rána a večery mohou být chladné i v červenci a počasí se v horách mění z minuty na minutu.

Zima v Yoho je magická, ale spousta cest je zavřených. Například silnice k vodopádům Takakkaw Falls se na zimu úplně uzavírá kvůli hrozbě lavin a k Emerald Lake dojedete jen s kvalitními zimními pneumatikami. Pokud jste vášniví lyžaři, oceníte blízkost střediska Kicking Horse nebo nedalekého Lake Louise Ski Resortu, ale pro běžného turistu je zima v Kanadě spíše boj o přežití 😅.

Kde se ubytovat a kolik stojí kempování v Yoho National Park

Hledání ubytování přímo v parku je trochu oříšek, protože na rozdíl od Banffu zde nenajdete žádné obrovské město. Centrem parku je vesnička Field, která má asi 160 obyvatel. Je to naprosto kouzelné místo plné malých dřevěných domečků, z nichž mnohé fungují jako guesthousy. Vřele doporučuji mrknout třeba na oblíbený Truffle Pigs Lodge, kde rovnou skvěle vaří, nebo útulný Canadian Rockies Inn. Protože je ubytování celkově málo, bývají tyto pokoje rezervované měsíce dopředu a ceny mohou v hlavní sezóně šplhat k 300 až 400 CAD za noc.

Alternativou je ubytovat se v nedalekém Lake Louise, což je strategický výchozí bod pro oba parky. Tam jsme zase obdivovali majestátní Fairmont Chateau Lake Louise. Pokud hledáte levnější variantu a nevadí vám dojíždět, skvělou volbou je město Golden v Britské Kolumbii (asi hodinu cesty od Field), kde najdete supermarkety i cenově dostupnější motely jako třeba Travelodge by Wyndham.

Pro milovníky přírody je samozřejmě nejlepší volbou camping in yoho national park. Park nabízí čtyři hlavní kempy, ze kterých je nejoblíbenější Kicking Horse Campground. Kempování vás vyjde na velmi příjemných 30 až 40 CAD za noc za kempovací místo. Kempy se otevírají obvykle v květnu a zavírají na začátku října. Nezapomeňte si místo v kempu rezervovat přes systém Parks Canada hned, jakmile se na jaře otevřou rezervace, protože ty nejlepší kempy zmizí během prvních hodin.

Yoho National Park: 10 míst, která navštívit, a co tu dělat

Dobrá, pojďme na to. Tady jsou místa, kam jsme s Lukášem chodili pokaždé, když jsme měli volno, a pár těch, která jsme sice nestihli, ale vy byste zaručeně měli. Zahrnuli jsme sem prostě všechno z dob, kdy jsme tu trávili každou volnou chvíli a kochali se přírodou.

1. Emerald Lake a ikonické kánoe

Jezero Emerald Lake je naprostý klenot parku a dost možná jedno z nejfotografovanějších míst v celé Kanadě. Jak už název napovídá, voda má neuvěřitelnou smaragdově zelenou barvu, za kterou může jemný kamenný prach z tajících ledovců. Na rozdíl od jezera Moraine Lake v Banffu je tohle jezero položené o něco níže, takže rozmrzá dříve a bývá obklopené bujnou zelenou vegetací.

Když se podívám na naše staré yoho national park photos (v telefonu je mám uložené pod názvy IMG_4960 a další), úplně se mi vybaví ten klid, když jsme jezero obcházeli. Pěší okruh kolem jezera (Emerald Lake Loop) má necelých šest kilometrů, je téměř po rovině a zabere vám zhruba dvě až dvě a půl hodiny pohodové chůze. Cestou uvidíte spoustu divokých květin a možná potkáte i losa, kteří se rádi zdržují v mokřadech na zadní straně jezera. Pamatuju si, jak jsme jednou zírali na losí rodinku, která se tam spokojeně pásla jen kousek od nás.

Pokud si chcete dopřát opravdovou romantiku, můžete si přímo na břehu půjčit ikonickou červenou kánoi. Připravte se ale na to, že romantika něco stojí. Pronájem kánoe u The Emerald Sports and Gifts vyjde zhruba na 90 CAD za hodinu. Je to hodně, ale výhled na horu Mount Burgess přímo z hladiny jezera za to prostě stojí.

2. Takakkaw Falls a řvoucí voda

Druhý nejvyšší vodopád v Kanadě, který padá z neuvěřitelné výšky 384 metrů, je něco, co vás naprosto ohromí. Slovo „Takakkaw“ mimochodem znamená v jazyce kmene Cree „nádherný“ — a víte co, trefili se dokonale. Už samotná cesta k vodopádu údolím Yoho Valley je úžasný zážitek sám o sobě.

Silnice je velmi úzká, s několika extrémně ostrými zatáčkami (tzv. switchbacks), kde delší auta a karavany musí dokonce couvat. Jakmile pak konečně dorazíte na parkoviště, mohutný hukot padající vody uslyšíte dávno předtím, než vodopád vůbec spatříte.

Od parkoviště vede krátká zpevněná cesta přímo k úpatí vodopádu. Čím blíže přijdete, tím více budete mokří, protože ledová vodní tříšť z této výšky létá na desítky metrů daleko. Zkuste tam dorazit brzy ráno nebo naopak v pozdním odpoledni, vyhnete se tak největším davům a možná uvidíte i krásnou duhu vznášející se nad padající vodou. Bývá to naprostá paráda.

3. Natural Bridge nad řekou Kicking Horse

Tohle místo je velmi snadno dostupné, leží jen pár minut jízdy z hlavní dálnice směrem k jezeru Emerald Lake. Natural Bridge je přírodní skalní most, který si divoká řeka Kicking Horse River za tisíciletí vyhloubila v masivní vápencové skále. Původně tudy tekl normální vodopád, ale voda si postupně našla cestu puklinami pod skálou a vytvořila tento fascinující úkaz.

Když jsme tu byli poprvé a dělali si fotky (v našem archivu slavná IMG_4979 😁), fascinovala nás hlavně ta brutální síla vody. Řeka Kicking Horse není žádný klidný potůček, ale masivní masa modro-bílé vody, která se s ohlušujícím rachotem valí pod skalním mostem.

Kolem řeky jsou vyhlídkové plošiny a fakt vás prosím, nepřelézejte zábradlí kvůli lepší fotce. Skály jsou neustále mokré a kluzké a tahle řeka opravdu nikoho nepustí. Fotka z plošiny je taky dobrá, slibuju. 😉 Prohlídka vám nezabere více než půl hodiny, takže je to ideální rychlá zastávka.

4. Lake O’Hara a rezervační šílenství

Tohle je místo, o kterém se v souvislosti s Yoho mluví nejčastěji a které zároveň láme srdce tisícům turistů ročně. Lake O’Hara je naprosto nedotčená alpská oblast plná tyrkysových jezer, dramatických vrcholků a modřínů. Aby park tuto křehkou přírodu ochránil, zavedl extrémně přísné limity. Denně se sem autobusem dostane pouze 42 lidí (nepočítáme ty, kteří spí v místní drahé chatě nebo kempu).

Autobus jezdí jen od 14. června do 7. října a lístek stojí 24,50 CAD. Zní to fajn, ale upřímně, zarezervovat si ho je větší stres než státnice na vysoké škole 😅. Rezervace se otevírají obvykle na jaře (sledujte web Parks Canada pro přesné datum) a vyprodají se mrknutím oka. Většinou na to potřebujete pět zařízení, rychlý internet a velkou dávku štěstí.

Pokud lístek na autobus neseženete, máte ještě jednu možnost. Můžete jít pěšky. Znamená to ale ujít 11 kilometrů nudnou širokou lesní cestou s celkem slušným převýšením jen k jezeru a pak dalších 11 kilometrů zpátky. A to vůbec nepočítám túry, které si budete chtít udělat nahoře. My jsme tuhle procházku vzdali, ale znám lidi, kteří to šli a říkali, že ten výhled nahoře vynahradí každou bolavou nohu.

5. Fosilie v Burgess Shale

Věděli jste, že Yoho má i zápis na seznamu UNESCO? Může za to Burgess Shale, jedno z nejdůležitějších paleontologických nalezišť na světě. Najdete tu přes půl miliardy let staré fosilie mořských živočichů s neuvěřitelně dobře zachovalými měkkými tkáněmi.

Je tu ale háček. Na toto místo se nedostanete sami. K nalezištím Mount Stephen nebo Walcott Quarry musíte vyrazit v rámci organizované túry pod vedením průvodců z Parks Canada. Tyto túry jsou celodenní (trvají kolem 7 až 8 hodin) a jsou docela fyzicky náročné, protože vás čeká strmé stoupání. My jsme tu túru nakonec nešli (Jonáš ještě nebyl na světě a já se upřímně řečeno bála tak dlouhého krpálu), ale kdybych mohla, šla bych teď hned. Pokud milujete historii naší planety a fascinuje vás evoluce, určitě vás to nadchne. Můžete si tu klidně vzít do ruky kámen a vidět v něm otisk tvora z doby dávno před dinosaury.

6. Iceline Trail pro milovníky turistiky

Pokud patříte mezi zdatnější horaly a hledáte ty nejlepší yoho national park hikes, Iceline Trail je naprostá špička. Tento zhruba dvacetikilometrový okruh vás vyvede vysoko nad údolí Yoho Valley, kde se budete procházet přímo podél splazů rozsáhlých ledovců.

Výhled na vodopád Takakkaw z protějšího svahu je prostě dechberoucí. Túra je to ale opravdu náročná a celodenní, vezměte si dostatek vody, svačinu a hlavně se dobře obujte. Pokud byste potřebovali poradit s vybavením, podívejte se na náš článek, jak vybrat boty na turistiku, protože na Iceline Trail s teniskami fakt nepochodíte. Stezka začíná u parkoviště pod Takakkaw Falls a cestou minete i několik menších vodopádů a ledovcových jezer.

7. Nenáročná procházka k Wapta Falls

Pokud hledáte něco méně náročného, doporučujeme Wapta Falls. Tento masivní, třicet metrů vysoký a sto padesát metrů široký vodopád na řece Kicking Horse je jedním z největších podle průtoku vody v celé Kanadě.

Cesta k němu vede lesem, je dlouhá asi 2,5 kilometru jedním směrem a zvládne ji téměř každý včetně rodin s dětmi. Na konci stezky můžete sejít až na malé prostranství přímo pod vodopád, kde teprve pocítíte tu obrovskou sílu padající vody. Občas je stezka po dešti dost blátivá, takže i sem doporučuju pořádné pevné boty. Tohle místo nebývá zdaleka tak přeplněné turisty jako Emerald Lake, takže si tu užijete i trochu toho pravého kanadského klidu.

8. Spiral Tunnels a inženýrský zázrak

Cesta vlakem přes Skalisté hory byla v devatenáctém století pro kanadskou železnici obrovskou noční můrou. Vlaky v průsmyku Kicking Horse Pass často havarovaly kvůli příliš strmému klesání. Inženýři proto vymysleli geniální řešení a vyhloubili do okolních hor spirálové tunely. Vlak najede do hory, uvnitř udělá smyčku a vyjede o několik desítek metrů níže nebo výše.

Na dálnici Highway 1 najdete vyhlídku (Spiral Tunnels Viewpoint), odkud můžete tento úkaz pozorovat. Pokud budete mít štěstí na dlouhý nákladní vlak, uvidíte kuriózní situaci. Lokomotiva už vyjíždí z horního otvoru tunelu, zatímco konec vlaku ještě vjíždí do toho spodního. Vlak vlastně přejíždí sám přes sebe. Je to oblíbená zastávka, která vám zabere jen pár minut, ale za ten pohled to stojí.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Yoho národním parku
6 ubytování — wellness hotely, resorty a další možnosti ubytování

9. Kouzelné městečko Field

Jak už jsem zmínila dříve, Field je vlastně jediné osídlené místo přímo v národním parku. Zastavte se tu alespoň na krátkou procházku. Má úžasnou komorní atmosféru, domky jsou barevné, udržované a všude kolem se tyčí obří skalní masivy.

Je tu také malé návštěvnické centrum, kde si můžete vzít yoho national park map pdf vytištěnou na papíře, zeptat se rangerů na aktuální stav medvědů na stezkách a koupit si nějaké suvenýry. Field má za sebou bohatou železniční historii, což je patrné z místní architektury i malého hřbitůvku, který leží nedaleko.

10. Zimní radovánky v Kicking Horse Mountain Resort

I když to leží těsně za hranicemi národního parku Yoho v městečku Golden, nemůžu Kicking Horse Mountain Resort vynechat. V zimě je to fantastické lyžařské středisko pro milovníky strmých kopců a hlubokého prašanu (tzv. champagne powder).

V létě se středisko mění na ráj pro horská kola a najdete tu také útočiště pro osiřelého medvěda grizzlyho jménem Boo. Srdce vám možná krvácí při pohledu na medvěda v ohradě, ale Boo má k dispozici obrovský kus hory a toto útočiště bylo vybudováno pro jeho záchranu poté, co jeho matku zastřelil pytlák. Výlet lanovkou nahoru k restauraci Eagle’s Eye (nejvýše položená restaurace v Kanadě) je navíc luxusní zážitek sám o sobě.

Kde se v Yoho dobře najíst

Gastronomie v kanadských národních parcích bývá často drahá a nevýrazná, ale Yoho má jednu úžasnou výjimku. Jmenuje se Truffle Pigs Bistro a najdete ho přímo v městečku Field. Je to naprosto legendární restaurace s pohodovou atmosférou, skvělým craft pivem a jídlem, které byste v zapadlé vesničce uprostřed hor vůbec nečekali. Vaří tu výborná hovězí žebra, skvělé burgery a fantastické dezerty. V létě tu bývá narváno, takže doporučuji přijít mimo hlavní obědové a večerní špičky, nebo si vystát frontu, stojí to za to.

Pokud chcete trochu románek a máte chuť to pořádně přehnat, zajeďte do Mount Burgess Dining Room v Emerald Lake Lodge. My jsme tam tehdy s Lukášem oslavovali naše výročí a já si ten pohled z okna na smaragdovou hladinu jezera budu pamatovat snad navždycky. Vaří tu převážně lokální speciality z Britské Kolumbie a albertské hovězí.

Kam dál: Co vidět v okolí

My jsme z Yoho pokračovali dál na východ a upřímně, mohli jsme jezdit donekonečna. Tady je, co nás po cestě čekalo:

  • Lake Louise: Sousední klenot s nejslavnějším jezerem Kanady a naším bývalým domovem.
  • Národní park Banff: Kanadská klasika s rušným městečkem, teplými prameny a jezerem Moraine Lake.
  • Icefields Parkway: Jedna z nejkrásnějších silnic světa, která vás zavede z Lake Louise až do národního parku Jasper kolem desítek ledovců a vodopádů.

Praktické tipy na závěr

Ještě než začnete balit krosnu a rezervovat letenky, sepsala jsem pro vás pár čistě praktických věcí, na které je dobré myslet. Sama vím, jaké to je plánovat velkou cestu do Kanady, a občas člověk zapomene na ty nejzákladnější detaily.

Když jsme s Lukášem poprvé vyrazili objevovat Skalisté hory, taky jsme udělali spoustu začátečnických chyb. Od zbytečně drahého roamingu až po podcenění pojištění, které se v horách opravdu nesmí brát na lehkou váhu. Doufám, že vám tyhle tipy ušetří nejen spoustu stresu, ale i nějaké ty peníze.

Půjčení auta na roadtrip

Pro objevování národních parků v Kanadě je vlastní auto prostě absolutní nutnost. Autobusy sice obstojně fungují mezi velkými městy, ale na začátcích turistických stezek (trailheadech) vám nezastaví, takže byste byli odkázáni jen na předražené organizované zájezdy. Běžně používáme srovnávač DiscoverCars.com, kde si můžete vyfiltrovat všechny dostupné pobočky hned u velkých letišť.

Když budete auto vybírat, rozhodně zvažte větší SUV, obzvlášť pokud plánujete vyrazit i mimo hlavní asfaltové silnice. Některé příjezdové cesty k odlehlejším jezerům mohou být štěrkové nebo plné výmolů, takže vyšší podvozek oceníte. A navíc se v prostornějším autě dá v nejhorším případě i nouzově přespat, když by vás zastihla bouřka.

Nezapomeňte na dobré pojištění

Lékařská péče v Kanadě je astronomicky drahá a rozhodně to není něco, co byste chtěli platit ze svého. Zlomená noha na treku nebo obyčejný zánět slepého střeva vás bez kvalitního pojištění může stát i statisíce korun, a to by byl hodně smutný suvenýr z dovolené. Na delší cesty a naše nomádění nejraději volíme SafetyWing (mrkněte i na naši SafetyWing recenzi).

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Pro kratší, obvykle čtrnáctidenní dovolené, se nám zase skvěle osvědčily pojišťovny jako True Traveller nebo u nás známější AXA. Vždycky si jen pečlivě přečtěte pojistné podmínky a zkontrolujte, jestli vaše pojistka pokrývá i horskou turistiku nad určitou nadmořskou výšku. My se navíc raději připojišťujeme i na případné záchranné akce vrtulníkem.

Internet na cestách

Místní kanadské SIM karty od operátorů jako Bell nebo Rogers jsou pro Evropana nehorázně drahé a datové balíčky bývají úsměvně malé. Za pár gigabajtů tam klidně necháte i přes tisíc korun. My jsme to naštěstí objevili včas a vyřešili to elegantně pomocí eSIM od Holafly.

Koupíte si ji pohodlně online už z domova, nahrajete si ji do telefonu jednoduše přes QR kód a internet vám naskočí hned ve chvíli, kdy s letadlem přistanete. Je to neskutečná úleva nemuset na letišti pobíhat a hledat stánek operátora. Jen si dopředu ověřte, že váš chytrý telefon vůbec technologii virtuálních SIM karet podporuje.

FAQ — Často kladené otázky o národním parku Yoho

Posbírala jsem nejčastější otázky, které mi chodí od čtenářů plánujících cestu do Yoho. Pokud vám něco chybí, klidně mi napište.

Jaké město je nejblíže národnímu parku Yoho?

Přímo uvnitř parku se nachází vesnička Field. Nejbližším velkým turistickým centrem na východě je Lake Louise (v Albertě, 30 minut cesty) a na západě město Golden (v Britské Kolumbii, asi 45 minut cesty). Obě tato města nabízejí mnohem širší možnosti ubytování i nákupů.

Co rozhodně nesmím v národním parku Yoho minout?

Absolutním základem je jezero Emerald Lake s půjčovnou kánoí a vodopád Takakkaw Falls, který je jedním z nejvyšších v Kanadě. Za krátkou zastávku pak určitě stojí přírodní skalní most Natural Bridge nad řekou Kicking Horse.

Žijí v národním parku Yoho medvědi grizzly?

Ano, národní park Yoho je domovem pro oba druhy medvědů, jak grizzlyho, tak baribala (černého medvěda). Při turistice proto choďte ve skupinkách, buďte hluční a vždy u sebe mějte přístupný sprej na medvědy (bear spray). Nikdy nenechávejte jídlo nebo vonavou kosmetiku přes noc ve stanech.

Kolik dní potřebuji na prozkoumání Yoho?

Na to nejzákladnější, tedy návštěvu Emerald Lake, Natural Bridge a vodopádu Takakkaw, vám bohatě postačí jeden plný den. Pokud ale chcete absolvovat delší treky jako Iceline Trail nebo se pokusit získat povolenku k Lake O’Hara, naplánujte si alespoň dva až tři dny.

Potřebuji pro vstup do Yoho zakoupit vstupenku?

Ano, jako ve všech kanadských národních parcích potřebujete platnou denní vstupenku pro každý den pobytu. Poplatek můžete zaplatit v návštěvnickém centru ve Fieldu nebo u příjezdových bran do parků. Pro delší dovolenou doporučujeme roční Parks Canada Discovery Pass.

Kde najdu mapu národního parku Yoho ke stažení?

Tištěnou mapu vám zdarma dají v každém návštěvnickém centru Parks Canada. Pokud preferujete elektronickou verzi PDF, najdete ji ke stažení přímo na oficiálních stránkách Parks Canada v sekci Yoho. Doporučujeme také aplikaci AllTrails pro detailní mapy turistických tras offline.

Dá se v Yoho koupat?

Teoreticky ano, ale prakticky je to jen pro opravdové otužilce. Voda v jezerech, včetně Emerald Lake, pochází přímo z ledovců, takže i uprostřed horkého léta její teplota jen výjimečně přesáhne 5 °C. Pro většinu lidí to znamená spíše rychlé ponoření a okamžitý úprk ven 😅.

Okanagan, Kanada: 20 tipů na víno, jezera a hot springs

TL;DRÚdolí Okanagan v jižní Britské Kolumbii nabízí přes 180 vinařství, koupání v teplých jezerech Okanagan Lake, Skaha Lake, Kalamalka Lake a Osoyoos Lake, farmářské trhy s čerstvým ovocem a cyklostezku Myra Canyon se 18 dřevěnými mosty. Nejlepší je jet od června do září, ideálně koncem srpna nebo začátkem září, kdy vrcholí vinobraní a zraje ovoce. Základnou bývá živá Kelowna nebo klidnější Penticton u legendárního Naramata Bench, degustace stojí 15 až 30 CAD a dvoulůžkový pokoj v sezóně 250 až 450 CAD za noc. Skutečné termální prameny, jako Halcyon Hot Springs nebo Ainsworth Hot Springs, se nacházejí až v sousední oblasti Kootenays, nikoli přímo u jezera Okanagan. Kvůli přísným zákonům o alkoholu za volantem je na vinařské tury vhodné rezervovat organizovanou prohlídku s řidičem.

Kanadské údolí Okanagan je místem, na které asi vůbec nepomyslíte, když se řekne západní Kanada. Většina lidí si totiž okamžitě představí zasněžené vrcholky Skalistých hor, medvědy a tyrkysová ledovcová jezera. Jenže pak přejedete hory směrem na západ a najednou se krajina začne dramaticky měnit. Vzduch zteplá, borovice vystřídají sady plné broskví a třešní a všude, kam se podíváte, uvidíte řady vinné révy, které sjíždějí rovnou k temně modré hladině obrovského jezera. Poprvé jsem si myslela, že se mi to zdá. Vítejte v údolí Okanagan.

Tenhle kout Britské Kolumbie je prostě ráj na zemi a upřímně mě překvapuje, že ho evropští turisté často na svých roadtripech úplně vynechávají. Když jsme v letech 2016 a 2017 pracovali v Calgary, tak jsme sem jeli hned při prvním malém roadtripu. Je to totiž jejich oblíbená dovolenková destinace. Každá ta návštěva byla úplně jiná, ale jedno mají společné. Vždycky si tu užijete naprosto fantastické jídlo, prvotřídní víno a koupání v jezerech, která mají v létě teplotu spíš jak někde ve Středomoří.

Takže pojďte, vezmu vás s sebou na takového malého praktického průvodce. Ukážu vám vinařství, která stojí za zastávku, pláže, kde jsme prosedali celá odpoledne, a taky probereme problém číslo jedna: kdo po ochutnávkách sedne za volant. 😅

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Kde to je a jak tam jet: Údolí leží v jižní části Britské Kolumbie, zhruba 4 hodiny jízdy z Vancouveru nebo 7 hodin z Calgary. K prozkoumání oblasti budete nutně potřebovat půjčené auto.
  • Nejlepší základna: Kelowna je největší a nejživější město s nejlepším zázemím, zatímco Penticton na jihu je klidnější a má úžasnou plážovou atmosféru.
  • Hlavní taháky: Ochutnávky vína (je tu přes 180 vinařství), koupání v teplých jezerech, farmářské trhy s čerstvým ovocem a jízda na kole po staré železniční trati Myra Canyon.
  • Pozor na řízení: Kanada má nekompromisní zákony ohledně alkoholu za volantem a Uber tu mimo Kelownu moc nefunguje. Na vinařské tahy si vždy rezervujte organizovanou tour nebo limuzínu s řidičem.
  • Ceny: Okanagan není zrovna levná destinace, obzvlášť v letní sezóně si za ubytování a degustace připlatíte.

Kdy jet a jak se tam dostat

Pokud plánujete dovolenou, kdy si chcete užívat víno na sluncem zalitých terasách a koupat se, nejlepší období pro návštěvu je jednoznačně od června do září. Musíte se ale připravit na to, že v červenci a srpnu tu bývá opravdu obrovské horko. Letní teploty se tu běžně šplhají přes 35 stupňů a na samém jihu v Osoyoos, kde se nachází kanadská polopoušť, je ještě o něco tepleji. My sem jezdili nejraději koncem srpna nebo začátkem září, kdy už nebyla taková úmorná vedra, začínalo vinobraní a dozrávalo to nejlepší ovoce.

Co se týče dopravy, bez auta se tu zkrátka a dobře neobejdete. Pokud letíte do Kanady ze zámoří, nejčastěji přistanete buď ve Vancouveru, odkud je to do Kelowny malebná čtyřhodinová jízda, nebo v Calgary. Cesta z Calgary trvá kolem sedmi hodin a vede skrz nádherné národní parky. My s Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě ke srovnání těch nejlepších nabídek půjčoven. Levné letenky pak klasicky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál pro vyhledávání spojů.

Kde se ubytovat a kolik stojí dovolená v Okanaganu

Musím vás hned na začátku trochu varovat, protože údolí Okanagan platí v Kanadě za prémiovou letní destinaci a ceny tomu bohužel odpovídají. Zatímco mimo sezónu se dají sehnat poměrně rozumné nabídky, v červenci a srpnu ceny ubytování letí strmě vzhůru a ty nejlepší hotely bývají vyprodané i měsíce dopředu.

Vždycky si dobře spočítejte, kde se ubytujete, protože vzdálenosti kolem jezer jsou větší, než se na mapě zdají. Z Kelowny do Osoyoos je to autem klidně přes dvě hodiny. My jsme s kanadskými kamarády často bydleli v Kelowně, protože je tam nejvíce restaurací a večer to tam žije. S Lukášem v dodávce jsme pak preferovali klidnější kempy jižněji u Pentictonu.

Za dvoulůžkový pokoj v pěkném hotelu s bazénem zaplatíte v letní sezóně průměrně od 250 do 450 CAD za noc (zhruba 4 300 až 7 800 Kč). Kempy vyjdou samozřejmě levněji, pohybují se kolem 40 až 60 CAD za noc, ale musíte si je rezervovat hned v tu vteřinu, kdy se na jaře otevírá rezervační systém, jinak nemáte šanci. Degustace ve vinařstvích stojí většinou mezi 15 a 30 CAD, ale pokud si pak koupíte lahev vína, poplatek za ochutnávku vám často z účtu odečtou.

Kde se ubytovat

Základnu si vyberte podle toho, jaký vibe od dovolené očekáváte. Zde jsou oblasti, kde se ubytovat vyplatí nejvíce.

  • Kelowna: Centrum veškerého dění. Skvělé pro ty, kteří chtějí mít po ruce špičkové restaurace, promenádu u jezera a nejznámější velká vinařství. Krásné a velmi luxusní ubytování najdete v hotelu Delta Hotels by Marriott Grand Okanagan Resort přímo u jezera.
  • Penticton: Ideální kompromis. Město leží přesně mezi dvěma jezery, má mnohem uvolněnější surfařskou atmosféru než Kelowna a na kole odtud dojedete na legendární Naramata Bench.
  • Osoyoos: Nejjížnější cíp údolí pro milovníky naprostého horka a červeného vína. Vypadá to tu trochu jako v Mexiku a voda v jezeře je tu v létě teplá jako kafe. Fantastický výhled na vinice nabídne resort Spirit Ridge.

Okanagan: 13 tipů, co vidět a dělat v kanadském Napa Valley

Údolí nabízí neuvěřitelnou spoustu zážitků a zdaleka to není jen o pití vína. Pojďme se společně podívat na ty nejlepší tipy, co dělat, ať už hledáte aktivní odpočinek na kole, koupání v osvěžující vodě, nebo chcete jen objevovat ty nejkrásnější výhledy s lahví studeného Chardonnay v ruce.

1. Kelowna a kultovní vinařství Mission Hill

Kelowna je v podstatě hlavním městem celého údolí a určitě byste ji neměli minout. Zajeďte si do centra na promenádu Waterfront Park, kde se můžete projít podél břehu jezera, koupit si obří zmrzlinu a pozorovat lodě. Město má velmi příjemnou, až takovou lázeňskou atmosféru plnou malých kavárniček a výborných bister.

Pokud ale chcete zažít opravdový wow efekt, musíte vyrazit kousek za město do vinařství Mission Hill Family Estate na západním břehu. Vypadá to tam jako někde v Toskánsku, mají obrovskou zvonici a ta architektura je prostě dechberoucí. Upřímně přiznávám, že jejich vína nejsou úplně nejlevnější a na ochutnávku si rozhodně musíte udělat rezervaci dopředu, ale ten výhled z jejich terasy na jezero přímo u Kelowny za to opravdu stojí, i kdybyste si tam měli dát jen jednu skleničku.

2. Záhada jezera Okanagan a příšera Ogopogo

Okanagan Lake je naprosto masivní vodní plocha, na délku má neskutečných 135 kilometrů a v nejhlubším bodě měří přes 230 metrů. Je to tepna celého údolí a ať už budete ubytovaní kdekoliv, vždycky se k němu nakonec vrátíte. Můžete si tu půjčit paddleboardy, šlapadla, nebo si pronajmout motorový člun a prozkoumávat malé opuštěné zátoky, kterých je podél břehů nepočítaně.

Jezero má ale také jednu obrovskou kuriozitu, kterou Kanaďané naprosto zbožňují. Podle staré indiánské legendy žije v jeho hlubinách lake okanagan monster jménem Ogopogo. Je to taková kanadská verze lochneské příšery. Samozřejmě je to spíš úsměvná folklorní záležitost, ve městě najdete sochy Ogopoga, koupíte si plyšáky i trička, ale musím říct, že když jsme večer seděli na pláži a koukali na temnou hladinu jezera, ta místní mystická atmosféra na nás docela zapůsobila. 😅

3. Naramata Bench na kole

Pokud se mě zeptáte, co byla ta úplně nejlepší věc, kterou jsme v Okanaganu dělali, bez váhání řeknu Naramata Bench. Jedná se o vyvýšenou oblast nedaleko Pentictonu, kde se nachází neuvěřitelná koncentrace malých rodinných vinařství. Cesta se kroutí mezi kopci, odevšad máte fantastický výhled na jezero a co pár set metrů narazíte na ukazatel lákající na degustaci.

Naprosto nejlepší způsob, jak Naramatu prozkoumat, je půjčit si v Pentictonu kolo (klidně i elektrokolo, kopce tam občas umí potrápit) a vyrazit na projížďku. Nemusíte se bát aut, provoz je tam velmi ohleduplný, protože všichni vědí, že se tam pohybují turisté zkoumající víno. Zastavte se určitě ve vinařství Poplar Grove pro nádherné výhledy a u Hillside Winery pro skvělé jídlo.

4. Letní vibrace v Pentictonu a Skaha Lake

Když se přesunete z Kelowny trochu víc na jih do Pentictonu, okamžitě pocítíte změnu atmosféry. Zatímco Kelowna je lehce snobská a pulzující, Penticton je ztělesněním kanadského léta v žabkách. Město leží na úzkém pruhu pevniny a ze severu ho omývá Okanagan Lake, zatímco z jihu podstatně teplejší okanagan skaha (Skaha Lake). Můžete tak jít dopoledne na jednu pláž a odpoledne na druhou.

Pokud sem vyrazíte v srpnu, dost možná narazíte na vyhlášený Peach Festival. Je to obrovská místní událost oslavující sklizeň broskví s koncerty, průvody a hromadou jídla. Zábavnou aktivitou je tu také splouvání místního zavlažovacího kanálu. Koupíte si obří nafukovací kruh a necháte se prostě jen tak unášet proudem vody od jednoho jezera ke druhému. Je to obrovská legrace, hlavně když to podniknete s partou přátel.

5. Organizované vinné tour aneb kdo bude řídit

Tohle je naprosto zásadní bod pro každého, kdo plánuje ochutnávat víno. Kanadské zákony ohledně alkoholu za volantem jsou nesmírně přísné, takzvaná zero tolerance tu není jen prázdný pojem. Policie běžně staví auta poblíž vinařských oblastí a opravdu neexistuje, že byste si dali dvě skleničky na sluníčku a pak sedli za volant. My jsme to s kamarády řešili tak, že jeden vždycky obětoval den a dělal nám řidiče.

Pokud se nechcete omezovat, nejlepším řešením je zaplatit si organizovanou wine tour. V Kelowně i Pentictonu funguje spousta společností, které vás vyzvednou v hotelu malým autobusem nebo dokonce limuzínou, svezou vás po třech až čtyřech předem domluvených vinařstvích, zařídí vám degustace a pak vás v pořádku dovezou zpět. Dříve tu býval obrovský problém s absencí Uberu, dnes už tam sice funguje, ale v odlehlejších částech údolí u menších vinařství na něj rozhodně nespoléhejte.

6. Osoyoos a kanadská polopoušť

Pokračujete-li úplně na jih až téměř k americkým hranicím, dorazíte do města Osoyoos. Krajina tu zase změní barvu, všechno zežloutne a vy se najednou ocitnete v jediné skutečné polopoušti na území Kanady. Rostou tu kaktusy, můžete tu narazit na chřestýše a v létě je tu nesnesitelné horko, což ale dělá zázraky s místní révou, ze které tu produkují hutná červená vína.

Rozhodně doporučuji navštívit Nk’Mip Cellars, což je první domorodé vinařství v Severní Americe vlastněné místním kmenem Osoyoos Indian Band. Vedle fantastického vína se tu můžete stavit i v jejich pouštním kulturním centru, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o historii této jedinečné krajiny a kultuře místních obyvatel. Voda v jezeře Osoyoos Lake je nejteplejší v celé Kanadě a koupání je tu opravdu jako ve vaně.

7. Třešně a farmářské stánky podél silnice

Ačkoliv je Okanagan známý hlavně vínem, je to také obrovská ovocná zahrada. Jakmile sjedete z hlavní dálnice na menší okresky, každou chvíli narazíte na roztomilé dřevěné farmářské stánky, které prodávají ovoce právě utržené ze stromu. Ceny nejsou o moc nižší než v supermarketu, ale ta chuť je naprosto neporovnatelná. Jednou jsme u jednoho stánku koupili kilo třešní a já si říkala, že to nikdy nesníme. Snědli jsme je do hodiny všechny, hezky vestoje u auta.

Zhruba od konce června do poloviny července tu vrcholí třešňová sezóna a později v létě nastupují ty nejšťavnatější broskve a meruňky, jaké jsem kdy jedla. Mnoho farem nabízí i takzvané U-Pick, kdy vám dají košík, vyrazíte do sadu a natrháte si ovoce sami přesně podle toho, co se vám líbí, a u východu to jen zvážíte a zaplatíte. Je to skvělá odpolední aktivita.

8. Na kole po Kettle Valley Rail Trail (KVR)

Pro ty dny, kdy už vás bolí hlava z vína a potřebujete se trochu hýbat, je tu naprosto fenomenální historická železniční trasa KVR Trail, která byla přestavěna na cyklostezku. Nejslavnější a nejkrásnější úsek se jmenuje Myra Canyon a nachází se vysoko v kopcích nad Kelownou. Ten den jsme se s Lukášem rozhodli být zdraví a místo vína vzít kola. Dobré rozhodnutí, aspoň do chvíle, než jsme zjistili, že konec stezky je hezky daleko od začátku. 😅 Půjčíte si kolo (klidně přímo u začátku stezky) a jedete po rovině po starém železničním náspu.

To hlavní kouzlo spočívá v tom, že trasa vede přes 18 původních dřevěných železničních mostů a projedete i dvěma tunely vytesanými do skály. Vzhledem k tomu, že jste poměrně vysoko, otevírají se vám odtud dechberoucí výhledy do údolí. Většina lidí jezdí jen tenhle úsek, ale pokud jste nadšení cyklisté, můžete po stezce jet v podstatě dny napříč celým regionem.

9. Koupání v teplých pramenech a canadian spa okanagan

Zatímco léto v Okanaganu je o studených jezerech, pokud vyrazíte na jaře nebo na podzim, určitě vás nalákají termální prameny. Musím ale uvést věci na pravou míru, protože spousta lidí hledá „canadian spa okanagan“ přímo u jezera. Přímo v údolí přírodní horké prameny nejsou, ale stačí popojet kousek na východ do oblasti Kootenays, která na Okanagan přímo navazuje a tvoří s ním ideální okružní roadtrip.

Pokud to vaše časové možnosti dovolí, svezte se k jezeru Arrow Lake k Halcyon Hot Springs nebo se vydejte do magických jeskyní Ainsworth Hot Springs, kde můžete proplouvat teplou vodou přímo ve skalních tunelech plných stalaktitů. Pokud se vám z Okanaganu nechce vyjíždět, skvělou alternativou pro sychravější dny jsou vynikající wellness centra, která najdete u těch nejlepších hotelů v Kelowně, například ve Sparkling Hill Resort, který kompletně září krystaly Swarovski a nabízí luxusní procedury s výhledem.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Okanaganu
3 ubytování — wellness hotely, resorty a další možnosti ubytování

10. Munson Mountain na západ slunce

Až budete v Pentictonu a budete přemýšlet, kam si večer sednout a pozorovat západ slunce, vyrazte na Munson Mountain. Je to poměrně nenápadný kopec přímo nad městem, na jehož svahu jsou poskládaná obrovská bílá písmena tvořící nápis PENTICTON, trochu jako takový kanadský Hollywood sign.

Výšlap je naprosto nenáročný, od parkoviště to zvládnete za deset minut, a nahoře na vás čeká lavička, výhled na obě jezera a absolutní klid, do kterého se náramně hodí pizza z krabice a lahev místního vína, přesně jak jsme to tam s Lukášem dělali pokaždé. ☺️

11. Kalamalka Lake nedaleko Vernonu

Úplně na severu oblasti, zhruba pětačtyřicet minut za Kelownou, leží městečko Vernon. Většina turistů svou cestu otočí už v Kelowně, ale to je obrovská chyba, protože by tím přišli o pohled na jezero Kalamalka, kterému se naprosto poprávu přezdívá jezero tisíce barev.

Voda v tomto jezeře je totiž plná krystalků vápence a jak se během léta voda ohřívá a slunce na ni svítí pod různými úhly, jezero mění barvu od temně modré až po zářivě tyrkysovou, jakou známe z jezer v Banffu nebo od Lake Louise. Kolem jezera je rozlehlý provinční park s mnoha treky, kde se dá skvěle vyhnout těm největším davům, které se kumulují spíše na jihu.

12. Zimní únik do Big White Ski Resort

Ačkoliv píšu celou dobu o kanadském létě a koupání, nesmím zapomenout ani na to, co se tu děje v zimě. Když vinice zapadnou sněhem a údolí zahalí inverzní mraky, život se tu nezastaví, jen se přesune výš do kopců. Necelou hodinu jízdy z Kelowny se totiž nachází Big White Ski Resort, jedno z nejoblíbenějších rodinných lyžařských středisek v Kanadě.

Sníh tu má prý jedny z nejlepších vlastností na světě. My tam s Lukášem zatím byli jen přes léto, ale kamarádi, kteří tam lyžovali, nám záviděli úplně všichni. Ty takzvané snow ghosts, stromy zabalené do vrstev sněhu a ledu, vypadají na fotkách jako z hororu. V dobrém slova smyslu. 😅 Středisko je koncipované jako ski-in ski-out, takže si prostě ráno před srubem obujete lyže a rovnou z kopce sjíždíte k lanovce.

13. Pěší turistika a nebezpečí medvědů

Nemůžete jet do Kanady a nejít alespoň na jeden pořádný trek. Kopce kolem okanagan lakes jsou protkané stovkami kilometrů turistických tras různých obtížností. V Kelowně je velmi populární výšlap na Knox Mountain, odkud máte město jako na dlani, a u Pentictonu se můžete vydat na Skaha Bluffs, což je oblíbená destinace horolezců i turistů, kteří se rádi proplétají mezi vysokými skalami.

I když jste tady blízko civilizace a obklopení sady a farmami, pořád jste v Kanadě a hluboko v medvědím teritoriu. Obzvlášť na podzim, kdy dozrává ovoce, sem často z hor stahují černí medvědi hledající snadnou obživu. Vždy s sebou na delší výlety do přírody noste bear spray (pepřový sprej na medvědy), buďte hluční a informujte se u místních na aktuální situaci v daném parku.

Kde se dobře najíst a napít

Kanadská kuchyně možná není celosvětově vyhlášená jako francouzská nebo italská, ale v Okanaganu to funguje jinak. Většina dobrých restaurací vaří ze surovin od sousedních farmářů, takže zelenina je z pole za rohem a víno z vinice rovnou přes silnici. To se pak hned pozná na talíři.

Pokud chcete naprosto luxusní gastronomický zážitek, zarezervujte si stůl na oběd přímo v restauraci některého z velkých vinařství, například v Quails‘ Gate Estate Winery. Jejich venkovní terasa s výhledem na jezero je romantika sama o sobě.

V Pentictonu pak doporučuji skvělou kavárnu a bistro The Bench Market. Mají výbornou kávu a dělají parádní avokádové toasty. Pro něco uvolněnějšího, když vás odpoledne po koupání přepadne hlad, hledejte ve městech food trucky, často tam narazíte na výborné asijské fusion nebo poctivé domácí burgery.

Kam dál z Okanaganu

Pokud máte v Kanadě více času a chcete v poznávání pokračovat dál, okanagan valley je skvělým odrazovým můstkem pro další objevování. My jsme na našem roadtripu západní Kanadou zažili spoustu nádherných chvil. Nezapomeňte si přečíst také:

  • Průvodce kosmopolitním Vancouverem, kde to sice trochu víc prší, ale to město si prostě zamilujete.
  • Naše tipy na národní parky a slavné Lake Louise v nedalekých Skalistých horách.
  • Pokud vás láká delší pobyt, sepsali jsme kompletní návod na práci v Kanadě a získání víz.

Praktické tipy na závěr

Při cestování do zámoří nikdy nepodceňujte kvalitní cestovní pojištění, doktorská péče v Kanadě je extrémně drahá. My už roky nedáme dopustit na SafetyWing, které nás kryje i na dlouhodobých cestách. Pro snadné připojení v Okanaganu, abyste vždy měli navigaci k dalšímu vinařství po ruce, já osobně používám eSIM od Holafly, tak si přečtěte naši recenzi Holafly, ať víte, co čekat.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Často kladené otázky (FAQ)

Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které vás před cestou do údolí Okanagan možná zajímají.

1. Kde seženu mapu jezera Okanagan s tipy na nejlepší místa?

Nejlepší mapu celého okanagan lake map (a jezera obecně) s vyznačenými vinařstvími získáte zdarma v jakémkoliv turistickém informačním centru přímo v Kelowně nebo Pentictonu. My s Lukášem ale nejraději používáme uložení bodů přímo do Google Maps, kde pak vidíme aktuální otevírací doby jednotlivých farmářských stánků a vinařství, které se často mění.

2. Je bezpečné se v jezerech v Okanaganu koupat?

Ano, koupání je naprosto bezpečné a v letních měsících je to jedna z hlavních aktivit. Jen si dávejte pozor na loďky a vodní skútry, pokud plavete dál od vyhrazených plážových zón. Žádný lake okanagan monster vás pod vodou nestáhne, buďte bez obav. 😁

3. Opravdu musím mít rezervaci do každého vinařství?

Do těch nejznámějších a největších ano, obzvláště v létě o víkendu. Do těch menších rodinných často stačí jen přijet na kole, zaklepat a oni se vás rádi ujmou. Na podzim po sezóně je to obecně mnohem uvolněnější.

4. Kolik peněz si mám připravit na víkendový pobyt?

Okanagan není nejlevnější. Na víkend pro dva lidi počítejte zhruba s 10 000 až 15 000 Kč (kolem 600 až 900 CAD), pokud chcete bydlet v hezkém hotelu, jít na dvě organizované degustace a stravovat se v restauracích. V kempu a s vlastním jídlem náklady samozřejmě dramaticky srazíte.

5. Jaké zvířata mohu v údolí potkat?

Kanada okanagan je zajímavá svým teplým klimatem, takže na jihu v polopoušti můžete narazit i na chřestýše (drží se většinou stranou). V kopcích kolem měst se poměrně často pohybují medvědi baribalové a jeleni, kterých je tu obrovské množství, takže si dávejte velký pozor za soumraku na silnicích.

6. Dá se po Okanaganu cestovat hromadnou dopravou?

Zcela upřímně, nedá. Autobusové spojení mezi městy jako Kelowna a Penticton sice existuje, ale pro návštěvu vinic, vyhlídek a národních parků se prostě neobejdete bez vlastního auta.

7. Je z Kelowny vidět polární záře?

I když jste v Kanadě, Kelowna leží poměrně dost na jihu, takže vidět tu polární záři je poměrně vzácnost. Během silných solárních bouří ji ale občas lze zahlédnout nízko na severním obzoru, obzvláště pokud vyjedete mimo město na temná místa bez světelného smogu. Zážitek to ale není tak intenzivní jako na severu země.

Edmonton, Kanada: 15 tipů, co vidět a dělat

TL;DREdmonton nabízí 15 konkrétních tipů, co vidět a dělat: obří West Edmonton Mall (třetí největší obchoďák světa s aquaparkem a horskou dráhou), zelené údolí Edmonton River Valley (22× větší než Central Park), skleněné pyramidy Muttart Conservatory, hipsterskou čtvrť Old Strathcona s Whyte Avenue, muzea Royal Alberta Museum a Art Gallery of Alberta, letní festivaly K-Days a Fringe Theatre Festival i safari s bizony v Elk Island National Park pouhých 40 minut od města. Ideální doba návštěvy je červenec až srpen (kolem 23 °C), doporučená délka pobytu ve městě je 2–3 noci, ubytování stojí zhruba 150–250 CAD za noc. Edmonton je zároveň nejlepší severní brána do národního parku Jasper, vzdáleného 365 kilometrů (4–5 hodin jízdy) po Highway 16.

Edmonton nepatří mezi klasické zastávky v západní Kanadě. Většina lidí automaticky letí do Calgary, aby vyrazila rovnou dolů do Banffu. Pokud ale chcete vidět majestátní Jasper na severu bez toho, abyste museli celou trasu přejíždět tam a zpátky, dává to tu naprostý smysl. Ačkoliv se jedná o město, které cestovatelé často přehlíží a slouží jim jen jako přestupní stanice na jeden den, edmontonská realita vás dost možná hodně příjemně překvapí.

Při našem důkladném průzkumu všeho, co Edmonton a Kanada obecně nabízí, jsme zjistili, že tohle město uprostřed nekonečných prérií Alberty žije atmosférou, která nás fakt překvapila. Čekali jsme průmyslové město na prériích, dostali jsme festivalové šílenství, kde se v létě koná jedna velká akce za druhou. Najdete tu nákupní centrum tak obrovské, že ukrývá vlastní lunapark i obří pláž, a hned za branami města se potulují obrovská stáda bizonů, která vám klidně zablokují cestu.

Takže, pojďme na to. Budu vám průvodcem od nejlepších kaváren přes bláznivý obchoďák s vlastním lunaparkem až po to, jak se odtud co nejpohodlněji dostat rovnou k ledovcům v Jasperu. Ať už tu plánujete dvě noci nebo celý týden.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Proč jet do Edmontonu: Je to naprosto ideální severní brána pro návštěvu národního parku Jasper a navíc město hrdě drží titul „Festival City“, takže v létě tu zažijete neuvěřitelnou atmosféru plnou živé hudby, divadla a jídla v ulicích.
  • Největší bizarnost: West Edmonton Mall je dnes třetí největší obchoďák na světě, uvnitř kterého kromě stovek obchodů najdete obrovský aquapark s umělými vlnami, ledové kluziště a funkční horskou dráhu.
  • Kde se ubytovat: Ideálně v okolí Whyte Avenue pro milovníky nezávislých kaváren a večerního života, případně v centru (Downtown) pro snadný pěší přístup k muzeím, galeriím a skvělým výhledům na řeku.
  • Příroda ve městě: Edmonton River Valley je největší propojený pás městských parků v Severní Americe, je dokonce 22krát větší než newyorský Central Park a nabízí stovky kilometrů cyklostezek.
  • Kousek za městem: Pouhých 40 minut jízdy východně leží Elk Island National Park, kde můžete z vlastního auta naprosto bezpečně pozorovat volně žijící bizony, losy a spoustu vodního ptactva.
  • Cesta do Jasperu: Z Edmontonu je to k horám do Jasperu po Highway 16 (Yellowhead Highway) zhruba 365 kilometrů, což vám autem zabere asi 4 až 5 hodin pohodlné jízdy rovinatou prérií, která se postupně zvedne do strmých skal.

Kdy vyrazit a jak se do Edmontonu dostat

Plánování cesty do Alberty vyžaduje trochu strategického přemýšlení. Místní počasí umí být opravdu neúprosné a zimy jsou tu dlouhé, temné a popravdě neskutečně mrazivé, teploty běžně padají k mínus třiceti stupňům a sníh se tu drží dlouhé měsíce. Pojďme se raději podívat na to, kdy je nejlepší čas na návštěvu pro běžné smrtelníky a jak se sem z Evropy co nejsnáze dopravíte, aniž byste trávili dva dny na letištích.

Zdaleka nejlíp jsme to trefili v červenci, město bylo nažhavené na festivaly, teploty kolem 23 stupňů a každý večer někde hrála živá muzika. Srpen je podobně skvělý. Podzim v září je nádherně zbarvený, ale noci jsou překvapivě studené. Pokud plánujete rovnou do hor, letní měsíce mají obrovskou výhodu, že prakticky všechny vysokohorské silnice a trasy jsou už konečně bez sněhu a bezpečně sjízdné.

Když budete před cestou řešit praktické věci a hledat, jaký je aktuální čas, pamatujte, že město leží v časovém pásmu Mountain Standard Time (MST). To znamená, že oproti České republice je tu o 8 hodin méně, takže když my si po obědě dáváme kávu, oni se teprve probouzí. Pokud letíte z Evropy, většina spojů vás povede přes Toronto, Montreal, případně přes velká evropská letiště jako je Amsterdam nebo Frankfurt. Letiště Edmonton International Airport leží kousek jižně od města a do centra se odtud dostanete pohodlně autobusem číslo 747 nebo vypůjčeným autem, které budete stoprocentně potřebovat, pokud vaše cesta pokračuje dál do divočiny.

Kde se ubytovat v Edmontonu a kolik to stojí

Edmonton je na evropské poměry hodně roztahané město a výběr správné čtvrti pro ubytování vám může ušetřit spoustu času i nervů při dojíždění v kolonách. Kanadské ceny ubytování dokážou občas trochu zaskočit, zvlášť v hlavní letní sezóně, ale naštěstí je tu slušný výběr od levnějších studentských hostelů až po krásné luxusní hotely s výhledem do údolí řeky.

Běžný čistý dvoulůžkový pokoj ve standardním hotelu vás v letní sezóně vyjde zhruba na 150 až 250 CAD za noc (asi 2 500 až 4 200 Kč). Pokud máte napjatější rozpočet, dají se sehnat i klasické dálniční motely na okrajích města nebo fajn Airbnb apartmány, které se pohybují kolem 100 CAD (cca 1 700 Kč). Nezapomeňte ale na jednu typicky severoamerickou záludnost. K ceně, kterou vidíte na internetu, se v Kanadě téměř vždy připočítávají ještě daně, což bývá obvykle dalších 9 až 11 procent navrch, ať pak nejste u placení na recepci nemile překvapení 😅. Za nás je ideální strávit ve městě zhruba dvě až tři noci, abyste stihli v klidu nasát atmosféru a nakoupit zásoby, než vyrazíte směr Skalisté hory.

Pokud chcete být přímo v centru večerního dění a milujete dlouhé procházky po kavárnách a restauracích, nejlepší volbou je oblast kolem Whyte Avenue ve čtvrti Old Strathcona. Je to takové hipsterské srdce města, kde to pořád žije a najdete tu skvělé butikové hotely jako je Metterra Hotel on Whyte. Na druhou stranu, pokud sem jedete primárně s dětmi a vaším hlavním cílem je slavný obchoďák s lunaparkem, dává smysl se ubytovat blíž k západní části města nebo dokonce přímo v ikonickém Fantasyland Hotelu, kde mají neuvěřitelné tematické pokoje od vesmírné stanice až po polynéský ostrov. Pro klasické městské objevování galerií a muzeí je pak perfektní čtvrť Downtown, odkud máte všude blízko a navíc se můžete svézt prosklenou lanovkou přímo do krásného zeleného údolí řeky.

Edmonton: 12 míst, která musíte navštívit, a co tu dělat

Když se řekne Kanada Edmonton, spousta lidí si hned vybaví jen krutou zimu, ropu a slavný hokej, ale realita je mnohem pestřejší a barevnější. Pojďme se společně podrobně podívat na to úplně nejlepší, co tohle rozlehlé město nabízí, ať už máte rádi divokou přírodu za humny, moderní umění, obří nákupní centra nebo pulzující letní festivaly plné jídla a hudby.

1. West Edmonton Mall: bláznivé město ve městě

S Lukášem jsme si slíbili, že tam strávíme maximálně hodinu. Přišli jsme domů po čtyřech. West Edmonton Mall je natolik absurdní, že přestanete chápat čas, pokrývá plochu bezmála padesáti městských bloků a je to třetí největší obchoďák na světě. Ačkoliv se jinak takovým obřím komplexům na našich cestách obloukem vyhýbáme, tohle místo má prostě takový ten těžko popsatelný bizarní půvab, který vás nutí se smát a nevěřícně kroutit hlavou na každém rohu. Oficiální stránky West Edmonton Mall sice nabízejí mapku, ale věřte mi, že se tam stejně okamžitě ztratíte.

Kromě stovek běžných i luxusních obchodů a nekonečných zón s restauracemi tu totiž najdete obrovský vnitřní aquapark World Waterpark s obrovským umělým vlnobitím, které je vůbec největší v Severní Americe, a divokými tobogány. A aby toho nebylo málo, hned vedle je Galaxyland, což je obří vnitřní lunapark s regulérní horskou dráhou, jejíž vozíky se svištěním proplétají vysoko nad hlavami překvapených nakupujících lidí. Mají tu dokonce i ledové kluziště o velikosti profesionálního hřiště pro NHL a v jedné z hlavních hal se na umělém jezírku pohupuje přesná dřevěná replika lodi Kryštofa Kolumba. Vstup do samotného centra a parkování venku je samozřejmě zdarma, ale za ty velké atrakce se platí poměrně tučné vstupné.

2. Edmonton River Valley: zelené srdce města

Po tom obchodním domu jsme potřebovali vzduch a Edmonton River Valley byl přesně to správné detoxifikační místo. Tohle údolí je největší plochou městské zeleně v celé Severní Americe a mimochodem dvaadvacetkrát větší než Central Park. Město se svou moderní zástavbou a mrakodrapy se rozkládá vysoko na hranách útesů nad řekou North Saskatchewan River, takže se do samotného zeleného údolí musíte vydat po mnoha dřevěných schodech nebo pohodlnou lanovkou. Jakmile se ale ocitnete dole u vody, hluk velkoměsta okamžitě zmizí a vy si připadáte spíš jako někde hluboko v lesích.

Je to to nejlepší místo ve městě, kde můžete obout pohodlné boty na turistiku a vyrazit na nekonečné procházky nebo si v jedné z mnoha půjčoven vzít kolo. Síť asfaltových i prašných stezek má neuvěřitelných 160 kilometrů a protíná několik obrovských propojených parků. V teplém létě si tu lidé nadšeně pronajímají kánoe a barevné paddleboardy a v klidu se plaví po široké řece, zatímco v zimě, jakmile napadne metr sněhu, se všechny tyhle parky promění v udržovaný běžkařský ráj. Nádherné výhledy na panorama s prosklenými mrakodrapy se vám naskytnou z mnoha vyhlídek na okrajích údolí a na fotky při západu slunce je to naprostá romantika.

3. Muttart Conservatory: skleněné pyramidy plné života

Při pohledu na edmontonské panorama z výšky údolí si zaručeně všimnete čtyř zvláštních skleněných pyramid, které tak trochu připomínají vstup do pařížského Louvru, ale uvnitř ukrývají něco úplně, ale úplně jiného. Muttart Conservatory je v podstatě nádherně zpracovaná vnitřní botanická zahrada, která je pro spoustu místních obyvatel obrovským záchytným bodem hlavně během těch nekonečných a mrazivých zimních měsíců, kdy nutně potřebují vidět trochu čerstvé zeleně, nadechnout se vlhkého vzduchu a na chvíli se zahřát.

Každá ze tří hlavních velkých pyramid představuje jiný světový klimatický biom, mají tu tropický prales plný obřích kapradin, temperátní zónu a úžasnou aridní část plnou pichlavých kaktusů. Ta čtvrtá pyramida je pak speciální v tom, že se její expozice mění v průběhu celého roku podle aktuální sezóny, jara nebo zimních svátků. Procházet se v tričku vlhkou tropickou džunglí, zatímco venku mrzne až praští a na sklo padá hromada sněhu, je naprosto kouzelný a uklidňující zážitek. Vstupné stojí zhruba 15 CAD na jednoho dospělého a pohodová návštěva vám tu zabere něco málo přes hodinu.

4. Whyte Avenue a historická čtvrť Old Strathcona

Pokud hledáte duši města, vydejte se z moderního centra přes řeku na jih, přímo do historické čtvrti Old Strathcona. Její hlavní tepnou je ulice Whyte Avenue, která je proslulá svou uvolněnou, lehce hipsterskou atmosférou, historickými cihlovými budovami a obrovskou koncentrací nezávislých obchůdků, pekáren a výběrových kaváren.

O volných víkendech to tu neuvěřitelně žije na slavných celoročních farmářských trzích Old Strathcona Farmers‘ Market. Ty se konají ve velké staré hale a od místních farmářů a výrobců si tu můžete koupit všechno od čerstvých borůvek po domácí kozí sýry a samozřejmě poctivý kanadský javorový sirup v krásných skleničkách. K večeru se pak celá ulice promění v hlučné centrum nočního života s řadou skvělých bister a stylových hospůdek, kde místní nadšeně čepují lokální řemeslné pivo.

5. Hokejové šílenství a Edmonton Oilers

Ať už jste zarytý hokejový fanoušek sledující každý zápas, nebo ne, fenomén jménem Edmonton Oilers prostě nemůžete během své návštěvy ignorovat, protože tohle město hokejem neuvěřitelně dýchá. Tým, ve kterém v legendárních osmdesátých letech zářil slavný Wayne Gretzky a se kterým vyhrál několik prestižních Stanley Cupů, je dodnes obrovskou pýchou nejen města, ale i celé provincie Alberta. Dnes tu pro změnu na ledě řádí fenomén Connor McDavid a když se hraje důležitý zápas, prakticky všechny ulice se okamžitě zahalí do modré a oranžové barvy.

Zápasy se dnes hrají v obří supermoderní hale Rogers Place, která stojí přímo v srdci centra města ve čtvrti příhodně zvané Ice District. Hala má naprosto dechberoucí moderní architekturu připomínající obrovskou kapku z oceli a blýskavého skla. Pokud se vám poštěstí být ve městě během ostré sezóny NHL, což je typicky od října do dubna, určitě zkuste sehnat lístky přes oficiální prodejce. I když nejsou zrovna nejlevnější, zažít ten neskutečný hukot kanadského publika zvedajícího se ze sedaček je něco nezapomenutelného.

6. Royal Alberta Museum

Upřímně, do muzea jsme šli trochu ze zdvořilosti, ale dinosauří kostry v přízemí mě dostaly nečekaně rychle, jsou obrovské. A sekce o původních obyvatelích (First Nations) je zpracovaná tak citlivě a detailně, že jsme tu strávili skoro celé dopoledne, i když jsme původně počítali s pouhou hodinou. Tohle zbrusu nové muzeum se nachází přímo v Downtownu a právem se pyšní titulem největšího muzea v celé západní Kanadě, což poznáte hned po vstupu do prosklené haly.

Kromě těch úžasných koster prehistorických obrů a mamutů, které připomínají, že Alberta je jedním z nejbohatších paleontologických nalezišť na světě, tu narazíte i na naprosto fascinující expozici obřího hmyzu. Interaktivní panely tu velmi moderní a nenásilnou formou vypráví stovky let staré příběhy lidí a zvířat. Je to zkrátka ideální způsob, jak získat hlubší respekt k místní krajině a kultuře ještě předtím, než nastartujete auto a vyrazíte na divoký západ do hor.

7. Art Gallery of Alberta (AGA)

I když třeba na cestách úplně neholdujete výtvarnému umění a raději běháte po kopcích, budovu obří galerie Art Gallery of Alberta byste si rozhodně neměli nechat ujít už jen kvůli tomu, jak ohromně a bláznivě vypadá zvenku. Její výraznou a fotogenickou fasádu tvoří divoké zaoblené křivky z matného zinku, skla a oceli. Podle architekta mají tyhle tvary evokovat magickou polární záři a proudy zamrzlé řeky Saskatchewan River a v přísném obchodním centru plném ostrých mrakodrapů to celé působí trochu jako zjevení ze sci-fi filmu.

Uvnitř najdete tři obrovská světlá patra napěchovaná především moderním kanadským a mezinárodním současným uměním. Často se tu konají výborné dočasné výstavy. Prostor samotný je krásně tichý a vzdušný. Pokud chcete při návštěvě trochu ušetřit peníze na kafe, galerie mívá velmi často speciální dny nebo podvečery, kdy je vstup pro veřejnost zcela zdarma, stačí si to ověřit na jejich webu.

8. K-Days: červencové šílenství

Pokud do Edmontonu zavítáte někdy koncem července, velmi pravděpodobně narazíte na obrovskou akci, o které místní s jiskrou v oku básní už od dlouhé zimy. K-Days je gigantický desetidenní letní festival, který by se dal popsat jako taková extrémně vylepšená, obří a zdivočelá matějská pouť křížená s klasickým hudebním festivalem a zemědělskou výstavou. Původně tahle velkolepá tradice vznikla z historických zlatokopeckých oslav z konce devatenáctého století a dnes je to prostě ta nejzásadnější událost léta.

Na rozlehlém výstavišti najdete desítky šílených světélkujících pouťových atrakcí, u kterých se vám obrací žaludek jen od pohledu, a hlavně nespočet stánků s těžko popsatelným a často smaženým jídlem. Ano, opravdu tu běžně najdete smažené čokoládové tyčinky Snickers, obří krocení stehna a všechny myslitelné i nemyslitelné přeslazené věci na špejli. Během dne se můžete zajít podívat na divoké rodeo, večer pak následují koncerty známých i lokálních kapel na obřích podiích a každý den to všechno uzavírá jeden dlouhý a velkolepý ohňostroj.

9. Edmonton International Fringe Theatre Festival (srpen)

Kanada a nějaké divadlo? Možná byste to při představě kanadských horokar a medvědů na první dobrou nečekali, ale Edmonton hostí každý rok v srpnu hned druhý největší alternativní Fringe festival na celém světě. Větší už je jenom ten původní a mnohem slavnější ve skotském Edinburghu. Během těchto bláznivých jedenácti dnů se celá už tak dost živá čtvrť Old Strathcona promění v jedno obrovské otevřené pódium. Zastaví se tu doprava a ulice jsou ze dne na den plné potulných pouličních umělců, hlasitých hudebníků, komiků, žonglérů a desítek tisíc nadšených diváků.

Samotná oficiální divadelní představení se tu ale neodehrávají jen v klasických sálech. Můžete na ně narazit naprosto všude v zadních místnostech klubů, v malých kavárnách, školních tělocvičnách i v narychlo postavených stanech v parcích. Žánrově tahle přehlídka sahá od vážných dramat přes bláznivé komedie, ve kterých nevíte, jestli se smát nebo plakat, až po naprostou a nepochopitelnou experimentální avantgardu. Úžasné na celém tomto konceptu je, že sto procent ze vstupného na představení jde vždy rovnou přímo těm samotným umělcům.

10. Elk Island National Park: safari 40 minut od města

Tohle je absolutní přírodní klenot, který byste během svého pobytu rozhodně neměli minout, zvlášť pokud Edmonton používáte primárně jako odrazový startovní bod pro národní parky a už se prostě nemůžete dočkat prvního setkání s pravou kanadskou divokou zvěří. Jen necelou třičtvrtě hodinu pohodové jízdy východně po dálnici od města se nachází Elk Island National Park. Ten by se dal nejlépe popsat jako takové miniaturní oplocené kanadské safari obklopené tichými jezírky, hlubokými lesy a rozkvetlými mokřady, kde to po ránu neuvěřitelně voní.

Tenhle chráněný kousek přírody je domovem jedné z úplně největších populací bizonů na celém severoamerickém kontinentu. Klidně tu žijí jak ti vzácnější a mohutnější bizoni lesní (wood bison), tak menší bizoni prérijní (plains bison). Je obrovská pravděpodobnost, že vám při pomalé projížďce parkem tito obrovští a majestátní tvorové prostě zablokují silnici a vy budete muset čtvrt hodiny čekat, než se milostivě přesunou. Tady ale platí jedno zlaté pravidlo: bizoni jsou neuvěřitelně silná a nevypočitatelná zvířata, a i když jsou zvyklí na auta, rozhodně z vozu nevystupujte kvůli lepší fotce na Instagram 😅. Jen stáhněte okýnko a pozorujte je s respektem z bezpečí sedačky.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Edmontonu
3 ubytování — wellness hotely, hotely a další možnosti ubytování

11. Cesta do národního parku Jasper

Letět do Edmontonu je tou vůbec nejlepší logistickou a severní bránou do kanadských Skalistých hor, konkrétně pak do drsnějšího, rozlehlejšího a naštěstí o trochu méně přelidněného národního parku Jasper. Přímo z okraje města vás tam spolehlivě dovede slavná a celkem rovná silnice Highway 16, která je na mapách známá také pod svým historickým názvem Yellowhead Highway. Celá tahle trasa je dlouhá zhruba 365 kilometrů a pokud nebudete mít potřebu nikde zastavovat na fotky a pro kávu, zabere vám pohodová a klidná jízda přibližně čtyři až pět hodin čistého času.

Ze samotného začátku pojedete klasickou rovinatou a zemědělskou prérií, která se místy zdá být až monotónně nekonečná. Jakmile se ale budete blížit k malému těžařskému městečku Hinton, ta velká placka najednou skončí a na obzoru se zničehonic začnou zvedat strmé a zasněžené majestátní štíty hor. Vy rázem pochopíte, proč se sem jezdí. Pokud chcete cestu absolvovat v klidu a bez stresu, doporučujeme si ráno přivstat, zastavit se ještě v Edmontonu v kavárně nebo klasickém Tim Hortons pro horkou kávu s sebou a pak už si jen z auta užít ten postupný přerod krajiny, který naprosto bere dech. A nezapomeňte mít samozřejmě natankováno plnou nádrž.

12. Údolní lanovka 100 Street Funicular

A ještě tu máme jeden poslední a moc fajn tip na skvělou praktickou drobnost, která vám o dost zpříjemní poznávání města, a to hlavně ve dnech, kdy už máte v nohách desítky tisíc kroků. Jak už víte, velká část centra Edmontonu leží celkem vysoko nad zeleným údolím řeky a propojování těchto dvou diametrálně odlišných světů bylo z hlediska dopravy vždycky trochu logistickou výzvou. Město to před pár lety vyřešilo elegantně a moderně vybudováním krátké prosklené pozemní lanovky, které místní říkají funicular. Ta vás úplně zdarma a bez námahy bezpečně sveze z Downtownu dolů na promenádu v údolí.

Tahle kabina lanovky je celá krásně prosklená, takže nabízí během jízdy opravdu parádní a široké výhledy na modrou řeku. Celá stavba je i se svým navazujícím promenádním mostkem pro pěší architektonicky moc povedená a skvěle zapadá do okolí. Pro rodiče s těžkými kočárky, cyklisty nebo lidi s bolavými koleny je to opravdu obrovská pomoc, ale svezte se aspoň jednou i tak. Je to prostě fajn zážitek a hlavně si ušetříte to protivné a nekonečné stoupání do prudkého schodového kopce poté, co si ve městě dáte nějaký pořádný a těžký oběd ☺️.

Kde se najíst: Bistro Praha a další tipy

Edmonton je moderní a hodně kosmopolitní město plné imigrantů a najdete tu díky tomu skvělé jídlo ze všech koutů světa, od perfektních a levných asijských bister na předměstí až po ty nejluxusnější klasické kanadské steakhousy, kde si za večeři hodně připlatíte. Pokud ale během těch dlouhých týdnů na cestách náhodou dostanete obrovskou chuť na pořádnou českou klasiku, máme pro vás jeden hodně překvapivý tip z centra.

Přímo na hlavní ulici v Downtownu, opravdu jen pár kroků od moderní hokejové arény Rogers Place, se nachází slavné Bistro Praha. Je to velká instituce s hodně dlouhou a bohatou tradicí, protože ji založili nadšení čeští emigranti už hluboko v sedmdesátých letech. Najdete tu velmi útulný starosvětský dřevěný interiér, stěny polepené obrázky a hlavně obsáhlé menu plné těch nejlepších pomalu pečených kachen, hromady zelí, poctivého smaženého sýru a skvělých domácích jablečných štrúdlů.

Pokud dáváte přece jen přednost spíše něčemu lokálnějšímu a modernějšímu, naše další hodně oblíbená místa se nacházejí primárně na té naší zmíněné Whyte Avenue. Na pořádně sytou večeři a uvolněnou přátelskou atmosféru rozhodně vyrazte do podniku jménem MEAT. Je to sice trochu zavádějící název pro restauraci, která sice původně dělala to nejlepší kouřové BBQ široko daleko, ale dnes má na menu i výborné odlehčené vegetariánské možnosti a naprosto fantastické míchané koktejly. Na ranní nakopávací kávu a loupáky pak při procházce rozhodně nesmíte minout rohovou kavárnu Transcend Coffee, kde najdete podle mistních nejlepší flat white ve městě. A nezapomeňte, že v Kanadě se v restauracích s obsluhou naprosto běžně nechává dýško v hodnotě 15 až 20 procent k útratě bez daně.

Praktické tipy na závěr před cestou

Ať už se do Kanady teprve chystáte nebo už balíte kufry, připravili jsme si pro vás ještě pár praktických odkazů a rad, které s Lukášem běžně využíváme a mohly by vám ušetřit pár šedivých vlasů před odletem.

Půjčení auta je nutnost

Alberta je obrovská a spoléhat se mimo města na hromadnou dopravu nemá smysl, takže pokud se chystáte do národních parků, auto je prostě povinnost. My s Lukášem dlouhodobě spoléháme na DiscoverCars, mají obrovský výběr a jasné podmínky pojištění. Hned po příletu si většinou klíčky vyzvedáváme přímo u přepážky na letišti, odkud se dá hned napojit na velkou dálnici vedoucí do centra a ušetřit tak peníze za předražené letištní taxíky.

Řízení v Kanadě je celkově naprostá pohoda, zvlášť pokud si půjčíte auto s automatickou převodovkou, na kterou si zvyknete asi za pět minut. Silnice a dálnice jsou tu neskutečně široké, řidiči jsou k sobě celkem ohleduplní a na dálnicích panuje velmi klidné tempo s poměrně nízkou maximální rychlostí (kolem 110 km/h), kterou se vážně vyplatí kvůli častým policejním hlídkám dodržovat. Jen si před první křižovatkou dejte pozor na jedno specifikum, na červenou se v Kanadě smí po zastavení a rozhlédnutí opatrně odbočovat doprava, pokud to tedy není nějakou dodatkovou značkou vysloveně zakázáno.

Nezapomeňte na dobré pojištění

Cestovní pojištění pro cestu do Kanady nikdy a za žádných okolností nepodceňujte. Ačkoliv se do hor chystáte jen na nenáročné procházky kolem krásných jezer a nemáte v plánu zrovna zdolávat těžké skalní vrcholy, i obyčejný vymknutý kotník se může nepěkně prodražit. My na všechny naše delší cesty často volíme SafetyWing, podrobněji o tom, jak přesně to celé funguje a co všechno to vlastně pokrývá, si můžete v klidu přečíst v naší dlouhé recenzi na SafetyWing.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Zdravotní péče je totiž v Kanadě pro všechny cizince bez místního pojištění extrémně a neúprosně drahá záležitost. Obyčejná a krátká návštěva pohotovosti s banálním zánětem vás snadno bude stát klidně i vyšší stovky dolarů jen za pouhé nahlédnutí doktora, natož pak samotné předepsané léky v lékárně. Určitě si doma zkontrolujte i to, jak vysoké máte v rámci své smlouvy krytí na případný transport vrtulníkem z hor dolů do civilizace, tyhle částky totiž u některých levnějších bankovních pojištění zdaleka nestačí.

Data a internet na cestách

Dlouhé vyřizování a zkoumání možností místní fyzické SIM karty někde u stánku na letišti po třinácti hodinách letu nás oba s Lukášem vždycky strašně štvalo, takže jsme už před časem naplno přesedlali na virtuální eSIM. Pokud váš současný telefon tuhle poměrně novou funkci bez problémů podporuje (což dnes umí většina novějších modelů), je to ta úplně nejlepší a nejrychlejší volba pro klid v duši. Koukněte pro detaily na naši velkou recenzi Holafly, díky které můžete mít spolehlivá data v telefonu vyřešená klidně ještě z gauče v obýváku.

Počítejte ale raději s tím, že spolehlivý mobilní signál budete mít silný převážně jen ve velkých městech a kolem těch nejhlavnějších dálničních tahů. Jakmile sjedete z hlavní silnice do odlehlejších údolí nebo vjedete hluboko do bran národních parků jako je Jasper nebo Banff, signál vám na displeji velmi rychle zmizí a vy budete rádi za pomalé zprávy. Proto důrazně doporučujeme, abyste si ještě v Edmontonu na rychlé hotelové Wi-Fi stáhli do telefonu všechny potřebné offline mapy, navigaci a ideálně uložili i potvrzení k ubytování, ať pak někde večer u chaty před recepcí zbytečně nematurovat bez internetu.

FAQ — Často kladené otázky o Edmontonu

Pokud vám v tomhle dlouhém edmontonském průvodci ještě něco chybělo, shrnuli jsme rychlé odpovědi na nejčastější otázky, které lidé v souvislosti s Edmontonem před cestou hledají.

Kdy naposledy vyhrál Edmonton Stanley Cup?

Edmonton Oilers naposledy vyhráli Stanley Cup v roce 1990. Byla to legendární éra těsně po odchodu Waynea Gretzkyho, kdy silný tým pod vedením Marka Messiera celému hokejovému světu ukázal, že to zvládne dotáhnout k vítězství i bez své největší hvězdy. Od té doby město na další triumf netrpělivě čeká.

Kolik obyvatel má Edmonton?

Samotné město Edmonton má lehce přes 1 milion obyvatel (zhruba 1 010 000 podle posledních dat). Pokud započítáme i přilehlé metropolitní oblasti se svými předměstími (Greater Edmonton Area, kam spadá i letiště), dostaneme se na celkové číslo přesahující 1,4 milionu, což z něj dělá páté největší město v Kanadě.

Co vidět v Edmontonu za jeden den?

Pokud máte na město jen jeden den, doporučujeme vynechat obří nákupní centrum a raději vyrazit na dopolední procházku do zeleného údolí Edmonton River Valley. Poté se projděte přes most historickou čtvrtí Old Strathcona po živé Whyte Avenue, dejte si tu oběd a kávu a odpoledne vyrazte obdivovat prosklené tropické pyramidy Muttart Conservatory.

Je lepší letět do Edmontonu nebo do Calgary?

Záleží na tom, jaké národní parky máte v plánu. Pokud je vaším hlavním cílem Banff a Lake Louise, letiště v Calgary je na jihu o něco blíž. Pokud ale chcete nejprve prozkoumat severnější Jasper a pak z něj jet na jih podél ledovců po slavné Icefields Parkway, let do Edmontonu s následným pronájmem auta je nepřekonatelnou strategickou volbou.

Je v Edmontonu v noci bezpečně?

Ano, Edmonton je pro turisty obecně velmi bezpečné a klidné město. Platí tu klasická pravidla jako ve všech větších velkoměstech. V noci se raději vyhněte temným uličkám hned na okraji Downtownu, kde může být vyšší koncentrace lidí bez domova nebo lidí s problémy. V hlavních turistických oblastech se ale během dne nemusíte ničeho bát.

Jaký je časový posun v Edmontonu oproti ČR?

Edmonton leží v časovém pásmu Mountain Standard Time (MST). Oproti České republice se středoevropským časem je tam o 8 hodin méně. Pokud je tedy u nás po obědě 12 hodin v poledne, tam v Edmontonu jsou teprve 4 hodiny ráno a většina města ještě tvrdě spí.

Dá se v Edmontonu nebo blízkém okolí vidět polární záře?

Ano, a pro lidi z Evropy překvapivě často! Edmonton leží dost daleko na severu a okolní kanadské prérie nabízejí široké obzory bez kopců. Stačí během jasné mrazivé noci vyjet autem kousek za hranice města mimo světelný smog (ideální je Elk Island National Park) a šance na spatření aurora borealis je velmi slušná — hlavně na konci podzimu a v zimě, kdy jsou noci nejtmavší.

Waterton Lakes, Kanada: 10 tipů, co vidět a dělat

TL;DRWaterton Lakes National Park v kanadské Albertě nabízí deset klíčových tipů: výhled z Bear's Hump (2,8 km, asi 45 minut), náročný Crypt Lake Trek zařazený National Geographic mezi 20 nejlepších treků světa, červený Red Rock Canyon, vodopády Cameron Falls, jezero Bertha Lake (4–5 hodin) a plavbu lodí The International k americkému Glacier National Park, se kterým tvoří první mezinárodní park míru na světě. Dominantou je ikonický Prince of Wales Hotel z roku 1927 na útesu nad jezerem Upper Waterton Lake. Nejlepší návštěva je od poloviny června do poloviny září, ideálně konec srpna nebo začátek září. Nejjednodušší je dojet autem z Calgary, cesta trvá necelé tři hodiny (asi 270 km), ubytování v sezóně vyjde na 250–400 CAD za noc.

Plánujete navštívit Waterton Lakes National Park v kanadské Albertě? Když se řekne národní park v této oblasti, naprostá většina lidí okamžitě vyhrkne Banff nebo Jasper. Ani my s Lukášem jsme nebyli výjimkou a při našich prvních plánech na roadtrip po západní Kanadě jsme měli oči jen pro ta nejznámější tyrkysová jezera. Jenže pak nám někdo poradil, ať sjedeme úplně na jih k americkým hranicím, do míst, kde nekonečná, placatá kanadská prérie v podstatě ze sekundy na sekundu narazí do hradby obrovských skalnatých štítů. A tak jsme objevili Waterton Lakes National Park.

Tento park je asi to nejintimnější a nejpohodovější místo, jaké jsme v kanadských Skalistých horách zažili. Není tu žádný masový turismus gigantických rozměrů, městečko Waterton má v podstatě jen tři ulice a všude panuje taková ta úžasně domácká atmosféra. Přesto tu ale najdete jedny z nejlepších trailů v Severní Americe, medvědy, kteří se občas jen tak projdou kolem vašeho auta, a ikonický hotel na útesu, ve kterém fouká takový vítr, že vás to skoro odfoukne i s kávou v ruce 😅.

Takže pojďme na to, ukážu vám Crypt Lake trek, po kterém vás budou bolet nohy i srdce (v dobrém slova smyslu), fotogenický kaňon rudý jak krev, plavbu za hranice na staré lodi a ještě pár věcí, kvůli kterým si budete kopat, že jste sem nejeli dřív. Plus praktické věci: ubytování, ceny a kdy sem vůbec jet, abyste nezjistili, že celé město spí zimním spánkem.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Nejlepší výhled: Výšlap na Bear’s Hump. Je to sice krátký, ale pořádný „krpál“ nahoru (asi 45 minut), nicméně ten pohled na městečko a jezera shora je prostě nepřekonatelný.
  • Top zážitek pro dobrodruhy: Crypt Lake Trek. V prestižním žebříčku National Geographic se dostal mezi 20 nejlepších trailů světa a čeká vás na něm plavba lodí, lezení po žebříku a prolézání úzkým tunelem ve skále.
  • Pro rodiny a fotografy: Red Rock Canyon. Krásná scénická silnice vás doveze ke kaňonu s rudými skalami, kde se můžete v létě brouzdat v potoce.
  • Pozor na sezónu: Waterton má neuvěřitelně krátkou sezónu, v podstatě všechno funguje jen od poloviny června do poloviny září. Mimo tyto měsíce je městečko téměř úplně zavřené.
  • Doprava: Nejjednodušší je letět do Calgary a půjčit si auto na letišti, cesta dolů trvá zhruba tři hodiny.

Kdy jet a jak se dostat do Watertonu

Pokud uvažujete, že do této krásné části Alberty vyrazíte, musím vás na něco důležitého upozornit. Waterton Lakes National Park má naprosto miniaturní letní sezónu. Opravdu to není místo, kam byste chtěli jet „mimo sezónu“, protože přes zimu v městečku žije asi jen sto stálých obyvatel a drtivá většina restaurací, hotelů i benzinových pump má prostě zavřeno. Ten nejlepší čas, kdy vyrazit, je od poloviny června do poloviny září. My osobně doporučujeme konec srpna nebo začátek září, kdy už je o něco méně komárů a hory začínají chytat krásné podzimní barvy.

Nejsnadnější cesta sem vede přes Calgary, kam létá většina mezinárodních spojů. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, takže si auto vždycky zamluvíme předem rovnou na letiště. Cesta z Calgary na jih měří zhruba 270 kilometrů a zabere vám necelé tři hodinky jízdy velmi pohodovým tempem přes rovinatou prérii. Ta dramatická změna, když se před vámi zničehonic zvednou hory, je něco neskutečného.

Kde se ubytovat a kolik stojí Waterton

Když hledáte hotely ve Waterton Lakes National Park, musíte se připravit na dvě věci. Tou první je fakt, že městečko (Waterton townsite) je opravdu malinké, a tou druhou, že ceny v sezóně mohou šplhat docela vysoko. Pokud si chcete užít pravou atmosféru parku, určitě se ubytujte přímo ve vesničce, ale rezervaci musíte udělat klidně i půl roku dopředu, protože se kapacity plní neuvěřitelnou rychlostí. Běžný dvoulůžkový pokoj v solidním hotelu vás tady v hlavní letní sezóně vyjde zhruba na 250 až 400 CAD za noc (což je asi 4 300 až 6 800 Kč). My bychom vám k rezervaci doporučili třeba oblíbený Waterton Lakes Lodge Resort pro větší pohodlí, nebo o něco útulnější Crandell Mountain Lodge, která má takovou tu krásnou horskou atmosféru.

Pro ty, kteří preferují spíše kempování pod hvězdami, je tu slavný Townsite Campground. Je to asi nejoblíbenější kemp v celé oblasti, leží přímo u břehu jezera a máte z něj výhled rovnou na hory i na město. Místa pro stany i karavany se dají rezervovat přes oficiální kanadské národní weby Parks Canada, ale opět platí, že v den spuštění rezervací (většinou v lednu nebo v únoru) ty nejlepší fleky zmizí během pár minut. Místo v kempu stojí kolem 30 až 40 CAD (cca 500 až 700 Kč) na noc.

Waterton Lakes National Park: 10 míst, která navštívit, a co tu dělat

Tenhle zapadlý kout Kanady nás bavil od prvního dne, takže jsme pro vás vybrali opravdový mix — něco pro ty, co chtějí dát nohy do pořádné zkoušky, ale taky věci, u kterých prostě jen stojíte s otevřenou pusou a přemýšlíte, jestli to takhle hezké fakt může být.

1. Prince of Wales Hotel, ikona na útesu

I když v něm nebudete spát, tuhle budovu zkrátka nemůžete při návštěvě parku minout. Prince of Wales Hotel byl postaven v roce 1927 a vypadá jako obří švýcarská horská chata (chalet), kterou někdo omylem upustil na vysoký kopec nad jezerem Upper Waterton Lake. Je to bezkonkurenčně nejfotografovanější místo v celém parku a myslím, že když se před ním zastavíte, hned pochopíte proč.

Zajímavostí je, že celý hotel je ze dřeva a stojí na místě, kde foukají tak šílené větry, že musel být stavěn s obrovskými podpěrami. I dneska, když sedíte uvnitř v nádherné hale Prince of Wales Hotelu s obrovskými okny a popíjíte předraženou kávu, občas uslyšíte, jak celá ta obří dřevěná konstrukce povrzává. Určitě doporučuji zajít si sem alespoň na tradiční odpolední čaj, protože ten výhled prosklenou stěnou přímo na jezero a okolní hory za těch pár dolarů zkrátka stojí.

2. Procházka miniaturním městečkem Waterton Townsite

Waterton townsite není klasické město, je to spíše shluk několika ulic s pár hotýlky, restauracemi a třemi obchody se suvenýry. Ale právě v tom spočívá jeho neuvěřitelné kouzlo. Celé to tu působí strašně bezpečně, čistě a přátelsky, obzvlášť večer, kdy se turisté vrátí z trailů a všichni sedí venku na zahrádkách s pivem nebo zmrzlinou.

Není vůbec výjimkou, že si jdete ráno pro kávu a přes cestu vám v klidu přejde stádo jelenů nebo horských ovcí, protože zvířata jsou na lidi dávno zvyklá a pohybují se přímo mezi domy. Co nás ale asi nejvíc bavilo (a trochu i děsilo), bylo, jak blízko k vám jsou — jen prosím dodržujte pravidlo národního parku a nepřibližujte se k nim a nedejbože je nekrmte.

3. Výšlap na Bear’s Hump za nejlepším výhledem

Pokud máte čas jen na jeden jediný kratší výlet a chcete vidět celý Waterton jako na dlani, vyrazte na Bear’s Hump (v překladu Medvědí hrb). Je to sice jen 2,8 kilometru dlouhá stezka tam a zpět, ale připravte se na to, že je to regulérní schodovka do nebe. Převýšení je docela prudké, takže se určitě zapotíte, i když my jsme to s Lukášem vyběhli za nějakých 45 minut.

Odměna nahoře je ovšem naprosto spektakulární. Ocitnete se na ploché skále vysoko nad městem a pod vámi se rozprostře celá krása jezera, hotelu Prince of Wales i kanadské prérie v dálce. Zvlášť při západu nebo východu slunce, kdy skály chytnou ten správný zlatavý nádech, je to ráj na zemi. Nahoře ale opravdu hodně fouká, takže si i v parném létě raději přibalte do batohu lehkou bundu.

4. Red Rock Canyon, barevný zázrak

Když si do vyhledávače zadáte slovní spojení Waterton Lakes National Park Red Rock Canyon, vyskočí na vás snímky, u kterých si možná řeknete, že to někdo musel přehnat s Photoshopem. Ale on ten kaňon je opravdu takhle sytě červený. Už samotná jízda po scénické silnici Red Rock Parkway k tomuto místu je obrovský zážitek, protože se klikatí přes krásná údolí, kde jsme potkali i černého medvěda pasoucího se kousek od cesty.

Samotný kaňon je poměrně mělký a na dně jím protéká průzračný ledový potok. Kontrast rudých kamenů, jasně zelených borovic a modré oblohy z něj dělá jedno z nejoblíbenějších míst pro rodiny s dětmi, které se tu v parných letních dnech v potoce s oblibou brodí. Zastávka vám tu zabere zhruba hodinku, pokud si tedy nechcete projít i některý z okolních kratších trailů, které začínají hned u nedalekého parkoviště.

5. Crypt Lake Trek, dobrodružství z National Geographic

Tohle je absolutní královská disciplína pro všechny milovníky pěší turistiky. Crypt Lake Trek je pravidelně řazen mezi jedny z nejlepších, ale také nejdobrodružnějších trailů v Severní Americe (sám National Geographic ho zařadil do top 20). Není to jen obyčejná procházka lesem. Začíná tím, že v přístavu nasednete na loď, která vás převeze přes jezero k výchozímu bodu, protože pěšky se na začátek stezky zkrátka nedostanete.

Následuje zhruba dvacetikilometrový okruh s převýšením kolem 700 metrů, během kterého musíte projít úzkým přírodním tunelem přímo ve skále, zdolat kousek zajištěné cesty s ocelovým lanem (v podstatě taková menší ferrata) a vyšplhat po železném žebříku. Nakonec dojdete ke smaragdovému jezeru Crypt Lake, které leží částečně na americké straně hranice a často na něm plavou kry ledů i uprostřed léta. Zážitek je to neskutečný, ale určitě si na něj vezměte opravdu pořádné a prošlápnuté boty na turistiku, protože unavené nohy nad srázem nejsou nic moc příjemného.

6. Cameron Falls přímo ve městě

Vodopády, ke kterým nemusíte šlapat hodiny do prudkého kopce? Ano, i to Waterton nabízí. Cameron Falls najdete hned na okraji samotného městečka, takže se k nim dostanete pohodlnou procházkou za pár minut z kteréhokoliv hotelu nebo kempu. Jsou krásně přístupné a kolem vede bezpečný chodníček s vyhlídkovými plošinami.

Místní nám vyprávěli jednu zvláštnost, která nás trochu mrzelo, že jsme nezažili: když přijdou extrémní průtrže mračen, dešťová voda stáhne ze skal výše v kopcích červené minerály (tzv. argillit) a vodopád se na pár hodin zbarví do sytě růžova. My jsme ho viděli jen klasicky průhledný a zpěněný, ale i tak je to ohromně fotogenické místo.

7. Plavba lodí za hranice všedních dní

Protože celé Waterton Lake je rozděleno státní hranicí mezi Kanadou a USA, jedním z nejoblíbenějších zážitků je plavba historickou výletní lodí The International. Loď vyráží z maríny přímo z Watertonu a zhruba za dvě hodiny vás odveze na jižní cíp jezera do místa zvaného Goat Haunt, které už leží v americké Montaně.

Pozor — pokud chcete na americké straně vystoupit a vydat se na túru do Glacieru, musíte mít u sebe pas a předem vyřízené ESTA vízum. My jsme to zjistili až na lodi, takže jsme si Goat Haunt prohlédli jen z paluby 😅. Doporučuji lístky na loď zamluvit v předstihu, bývá tu poměrně plno.

8. Akamina Parkway a lodičky na Cameron Lake

Další nádhernou silnicí, kterou si projedete s bradou spadlou k zemi, je zhruba 16 kilometrů dlouhá Akamina Parkway. Ta vás vyvede z městečka vysoko do hor a končí u překrásného subalpínského jezera Cameron Lake. Tady už poznáte, že jste o několik stovek metrů výš, protože teplota znatelně klesne a vzduch je tady úžasně svěží a voňavý po jehličí.

My si hrozně rádi na podobných místech půjčujeme lodičky a tady k tomu máte ideální příležitost. Přímo u jezera je malá půjčovna (často provozovaná usměvavými studenty na letní brigádě), kde si za rozumný peníz můžete vzít červenou kánoi nebo paddleboard a vyrazit na vodu. Z prostředka jezera uvidíte mohutné ledovce, které se pomalu sesouvají do vody na jeho vzdáleném konci, což je scenérie, na kterou se prostě nezapomíná.

9. Bertha Lake Trail a vodopády

Pokud hledáte výlet, který je něco mezi pohodovým kaňonem a náročným Crypt Lake, určitě vyzkoušejte Bertha Lake Trail. Začíná jen kousíček od Waterton townsite a my jsme si ho prošli hned jedno z prvních rán po příjezdu. Stezka se nejprve mírně zvedá k velmi pěkným vodopádům Bertha Falls (ty zvládne opravdu každý, je to zhruba na hodinku chůze).

Kdo má ale dost energie, může od vodopádů pokračovat strmějším stoupáním a nekonečnými serpentinami (zvanými switchbacks) až nahoru k samotnému jezeru Bertha Lake. Tenhle modrozelený poklad je ukrytý vysoko v horách, obklopený obrovskými skalisky, a jakmile tam dorazíte, zapomenete na to, že jste ještě před půl hodinou nadávali na každý další krok do kopce 😁. Cesta k jezeru a zpět vám zabere zhruba 4 až 5 hodin podle vašeho tempa.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat u Waterton Lakes
5 ubytování — wellness hotely, resorty a další možnosti ubytování

10. Propojení s americkým Glacier National Park

Waterton má jedno unikum, které málokdo ví: hned za horami na americké straně na něj plynule navazuje Glacier National Park a dohromady tvoří první mezinárodní park míru na světě. V roce 1932 byly oba parky formálně spojeny a vznikl z nich historicky první Mezinárodní park míru na světě (Waterton-Glacier International Peace Park).

My vřele doporučujeme spojit návštěvu Watertonu s přejezdem do Montany a projetím proslulé silnice Going-to-the-Sun Road v Glacieru. Během jediného dne se tak z tichého a intimního kanadského parku dostanete k jedněm z nejdramatičtějších silnic celých Spojených států. Je to výlet, na který budete hodně dlouho s láskou vzpomínat, i když ty řidičské nervy nad propastmi americké silnice občas prověří i ty nejostřílenější jedince 😅.

Kde se dobře najíst a napít

I když jsme si říkali, že v městečku se třemi ulicemi asi hlady neumřeme, ale žádnou velkou gastronomii nezažijeme, Waterton nás docela mile překvapil. Pokud si po těžkém treku potřebujete rychle a levně doplnit kalorie, rozhodně zajděte do Wieners of Waterton. Mají tam populární hot dogy do výborných domácích housek, posypané vším možným od sýra přes cibulku až po speciální omáčky. Stojí se tam fronty a je to naprostá klasika.

Na sladké dopoledne se pak skvěle hodí malá kavárnička s pekárnou Waffelton. Voní už na ulici, dělají poctivé vafle se spoustou ovoce, šlehačky a samozřejmě tradičním kanadským javorovým sirupem. A pokud chcete na nějakou trochu slavnostnější a hezčí večeři, vyzkoušejte restauraci Lakeside Chophouse. Sedíte přímo u vody, vaří tam slušné steaky i lokální ryby, a i když si připlatíte, ten výhled na zrcadlící se hory za to stojí.

Kam dál: Co dělat v okolí

Pokud plánujete širší roadtrip po západní Kanadě, určitě nevynechejte ani ta slavnější (byť o dost plnější) místa na severu. Máme pro vás sepsané podrobné průvodce.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Tipy a triky na cesty (nejen) do Kanady

  • Kde sehnat letenky: Levné letenky nejen do Calgary hledejte vždy na Kiwi, je to náš oblíbený portál, na kterém občas najdeme super ceny.
  • Půjčení auta: Běžně a po celém světě používáme srovnávač DiscoverCars.com, v Kanadě je auto prostě absolutní nezbytnost.
  • Internet mimo EU: V horách sice signál často není, ale ve městech a na silnicích se bez dat neobejdete. Přečtěte si naši recenzi na eSIM Holafly, abyste byli v klidu.
  • Rezervace ubytování: Kde to jde, tam spoléháme na klasický Booking.com, je to náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů.
  • Nezapomeňte na pojištění: Lékařská péče v Kanadě stojí astronomické částky. Na kratší cesty volíme klasicky AXA (máme pro vás 50 % slevu) a na delší pobyty nebo pro digitální nomádství doporučujeme SafetyWing.

Často kladené otázky (FAQ)

Zajímá vás ještě něco? Tady jsou otázky, které nám chodí nejčastěji do komentářů nebo na Instagram.

Stojí Waterton Lakes National Park za návštěvu?

Rozhodně ano. Sice tu nenajdete tak gigantická jezera jako Lake Louise v Banffu, ale na oplátku tu není ani zdaleka tolik lidí. Park má úžasně intimní atmosféru, skvělé treky a spoustu volně žijící zvěře. Je to takový skrytý klenot jižní Alberty.

Kolik medvědů grizzly žije ve Watertonu?

Odhady místních rangerů se pohybují, ale samotná větší oblast (společně s navazujícími parky) je domovem pro více než 1 000 medvědů. Přímo v oblasti Watertonu jich žije samozřejmě méně, ale je velmi pravděpodobné, že na medvěda hnědého (grizzly) nebo menšího medvěda černého (baribala) během své návštěvy alespoň z dálky narazíte. Noste s sebou vždy sprej na medvědy (bear spray).

Je Waterton nejkrásnější národní park v Kanadě?

Na tuhle otázku se strašně těžko odpovídá, protože slovo u0022krásnýu0022 je subjektivní. Mnoho lidí považuje za nejkrásnější Banff nebo Jasper díky jejich obrovským ledovcovým jezerům. Waterton je ale považován za nejkrásnější v tom smyslu, jak blízko máte hory ihned po příjezdu z rovinaté prérie, a jak útulně to tam působí.

V čem je Waterton Lakes National Park tak výjimečný?

Největší pecka je, že společně s americkým Glacier National Park tvoří historicky první mezinárodní park míru na světě. A pak ještě tahle kuriozita: roste tu přes polovina všech druhů rostlin z celé provincie Alberta, takže botanici by tu mohli strávit celý týden.

Jak je to s kempováním (Waterton Lakes National park camping)?

Kempování je tu velmi oblíbené, ale místa u jezera se rychle plní. Nejlepší a nejlépe dostupný je Townsite Campground přímo v centru dění. Dá se tam sprchovat a máte blízko do obchodů, ale musíte si ho rezervovat měsíce dopředu. Dále jsou v parku odlehlejší u0022backcountryu0022 kempy pro lidi, kteří putují s batohem.

Existuje mapa parku a kde ji seženu?

Samozřejmě. Jakmile projedete vjezdovou bránou do parku, kde zaplatíte denní vstupné (nebo ukážete svůj roční Parks Canada Discovery Pass), dostanete do ruky velmi přehlednou papírovou mapu se všemi hlavními zajímavostmi. Velká návštěvnická centra s detailnějšími mapami trailů jsou pak přímo ve Waterton townsite.

Jsou v parku povolené drony?

Ne, v naprosto žádném národním parku v Kanadě nesmíte létat s drony. Pokud by vás při tom chytili místní rangeři, hrozí vám zabavení vybavení a opravdu velmi tučná pokuta, která může váš rozpočet na dovolenou úplně zruinovat. Záběry shora si tak raději foťte z Bear’s Hump.

Letní výzva: Sbalit do příručního zavazadla a přitom mít boty na každou příležitost

0
TL;DRDo příručního zavazadla s limitem cca 55 × 40 × 20 cm a váhou kolem 7–10 kg se vejdou boty na každou příležitost díky pravidlu tří párů: pohodlná neutrální obuv na cestu a chození po městě (na nohou, nezabírá místo v kufru), elegantní kožený pár do 600–700 g na večeře a večerní procházky a třetí pár podle destinace – žabky pod 200 g na pláž nebo treková obuv do hor. Klíčové je i správné balení: boty patří ke dnu kufru, těžší páry do rohů, ponožky se vkládají dovnitř bot a sáčky na boty váží kolem 20 g. Reálně se na týdenní dovolené použijí maximálně tři páry, přesto se dá takto ušetřit místo pro oblečení a vyhnout se poplatkům za zapsané zavazadlo.

Letní dovolená se blíží, seznam věcí k zabalení roste a boty pohltí polovinu příručního kufru ještě dřív, než se dostanete k oblečení. Nízkonákladové aerolinky zpřísňují pravidla a poplatky za zapsaná zavazadla rostou – ale nikdo nechce na dovolené přijít o večerní procházku historickým centrem, výšlap na vyhlídku ani spontánní romantickou večeři v restauraci. Přitom řešení netkví v koupi speciálního lehkého kufru ani v půlhodinovém videu o japonském umění balení. Spočívá v jiném pohledu na to, co mít boty na každou příležitost vlastně znamená.

Boty jsou ale jen jedna část skládačky. Kompletní postup, jak se vejít do limitů aerolinek a cestovat jen s příručním zavazadlem, najdete v průvodci jak se zabalit nalehko.

Proč jsou boty největším nepřítelem příručního kufru

Standardní příruční zavazadlo má rozměry cca 55 × 40 × 20 cm a váhový limit pohybující se nejčastěji kolem 7-10 kg. Zní to jako dost prostoru – dokud si neuvědomíte, že průměrný pár pevnější obuvi zabere zhruba čtvrtinu tohoto objemu a průměrná váha jedné klasické boty se pohybuje kolem 0,7 kg, takže jeden pár vám spolkne sedminu celkové váhy ještě před tím, než přidáte cokoliv jiného.

Problém ale není jen fyzický. Je psychologický. Většina z nás balí scénáře, ne realitu: co kdyby se sešlo rande, co kdyby byl k hotelu horský výlet, co kdyby nás pozvali na formální večeři? Výsledkem je pět párů bot na sedmidenní výlet, z nichž se tři nikdy nevyndají z kufru. Upřímný test reality bývá překvapivý: na týdenní dovolené s pestrou náplní reálně chodíte maximálně ve třech párech, přičemž jeden z nich máte pravidelně na nohou.

Nízkonákladové aerolinky mají v ceně letenky obvykle jen malý batoh nebo kabelku (cca 40 × 30 × 20 cm), za větší si musíte připlatit. To zásadně mění rovnici. Buď zaplatíte za zavazadlo navíc, nebo se naučíte balit chytřeji. A chytřeji neznamená méně – znamená s jasnou strategií.

Pravidlo tří párů: jak pokrýt každou příležitost bez obětování kufru

Tři páry, každý s přesnou rolí. Žádný nemůže být nahraditelný jiným – a žádný tam nesmí být navíc.

První pár: základ na cestě i ve městě

Tento pár cestuje na vašich nohou. Nevezmete ho do kufru – nesahá ani na váhu, ani na objem. Dobrá kožená tenisky nebo pohodlné mokasíny s rovnou podrážkou zvládnou dlažbu starého města i méně rovný povrch a ve správné neutrální barvě (přírodní béžová, bílá, tmavě hnědá) se kombinují s čímkoliv, co si vezmete. Prodyšnost je v létě zásadní – textilní vložka nebo kožená stélka odvádí vlhkost lépe než syntetická alternativa.

Praktický tip: boty se zavázáním lze před uložením do kufru svázat tkaničkami dohromady a při kompaktním balení vložit jednu do druhé – tím ušetříte prostor na oblečení kolem nich.

Na večer a formální příležitosti

Jeden pár elegantní kožené obuvi dokáže pokrýt večeři v restauraci, prohlídku galerie i procházku po nábřeží po setmění. Hledáte lodičky, mules nebo elegantní sandály – žádný z nich by neměl vážit víc než 600-700 gramů a měl by se vejít do boční kapsy kufru, ne do jeho středu. Všestrannost rozhoduje: funguje jak s šaty, tak s lehkými kalhotami.

Kdo hledá inspiraci pro tento typ obuvi, může si prohlédnout aktuální letní nabídku – například Wojas nabízí modely z přírodní kůže, které kombinují nenápadnou eleganci s praktičností vhodnou pro cestování.

wojas zlate sandale na spilce letni outfit

Boty z pravé kůže mají navíc jednu cestovní výhodu, která se v obchodě nezdá zřejmá: odolávají deformaci. I po několika hodinách v kufru si drží tvar lépe než syntetické alternativy, které se pod tlakem oblečení zdeformují a pak se v nich špatně chodí.

Třetí pár závisí na cíli cesty

Třetí pár je jediný, který opravdu závisí na tom, kam jedete. Plážové žabky z pěny váží méně než 200 gramů, srolují se a vyplňují mrtvý prostor kolem jiných věcí. Sandály s páskem přes nárt jsou o něco universálnější a zvládnou jak celodenní chůzi po molu, tak výlet do přilehlého městečka. Pokud je destinace horská, nahradí tento pár lehká treková obuv – a tehdy přehodnoťte, jestli pár č. 2 vůbec potřebujete, nebo ho zastoupí první pár ve vhodnějším provedení.

Gumové a pěnové modely odolávají vlhkosti lépe než cokoliv jiného – v kufru nezanechají fleky ani vlhkost na sousedním oblečení.

Jak fyzicky zabalit boty, aby se vešlo i oblečení

Správná strategie balení může ušetřit překvapivě hodně místa. Čtyři centimetry navíc u složení jediného páru bot jsou rozdíl mezi tím, jestli se do kufru vejdou tři trička nebo dvě.

Kam boty v kufru patří a kam ne

Boty patří ke dnu kufru – nebo k přepážce s kolečky u tvrdého kufru. Stabilizují obsah a zabezpečí, že se oblečení nad nimi nesklouzne do neuspořádané změti. Těžší páry patří do rohů, kde je konstrukce kufru nejpevnější. Sandály a lehčí žabky vyplňují prostor uprostřed a zaplňují mezery, které by jinak zůstaly prázdné.

Nikdy nedávejte boty na oblečení. Podrážka zanechá skvrny a tvar tvrdé boty zmáčkne tkaninu způsobem, který se lehko nezažehlí.

Triky, které šetří místo

Technika vložení ponožek nebo spodního prádla dovnitř boty místo aby leželo volně je jednoduchá a překvapivě účinná – využijete prostor, který by jinak byl mrtvý, a oblečení zůstane přirozeně tvarované. Sáčky na boty z netkané textilie o váze kolem 20 gramů za kus jsou levná investice: zabrání přenosu nečistot z podrážky na oblečení a boty si do nich sbalíte za deset sekund.

Lehké modely – sandály bez podpatku, mules s plochou podrážkou – lze zabalit skoro naplocho nebo otočit jednu k druhé podrážkami ven, čímž sníží svůj efektivní objem na minimum.

Béžové ploché sandály Wojas s páskem na prst na středomořské dlažbě – ideální cestovní obuv do příručního zavazadla
Béžové ploché sandály Wojas s páskem na prst na středomořské dlažbě – ideální cestovní obuv do příručního zavazadla

Materiály, které přežijí cestovní stresy

Kožená obuv má při cestování jedno velké plus: drží tvar i bez kopytek. Zůstane použitelná a elegantní i po dni stráveném pod vrstvou oblečení, zatímco textilní boty se zmačkají a tvarově povolí. Pokud přesto přibalíte jeden pevnější pár s textilním svrškem, přihoďte do každé boty srolovaný papírový pytlík nebo kus novin – improvizované kopytko, které ochrání tvar a nestojí nic.

Jeden pár navíc v ruce cestovatelky, která plánuje s hlavou

Nejúspornější přístup k cestovní obuvi není vybrat nejlehčí nebo nejlevnější pár – ale takový, který přežije víc než jednu letní dovolenou. Kožená obuv – a právě tu nabízí Wojas ve své letní kolekci – se dá opravit, přetáhnout a v případě potřeby i lokálně spravit u ševce. Syntetika se po prvním intenzivním používání rozjde, a to bez možnosti nápravy.

Přirozená prodyšnost kůže znamená v létě reálný komfort: noha se méně přehřívá a méně otlačuje při celodenní chůzi. Tvarová paměť kvalitní kožené obuvi se projeví nejlépe ve chvíli, kdy ji po návratu vytáhnete z kufru – máte dojem, jako by ji nikdo nepohnul.

Než tedy koupíte nový pár jen na tuhle dovolenou, projděte nejdřív svůj botník. Možná tam kandidát na ideální cestovní parťák čeká roky a vy ho přehlížíte. A pokud opravdu nakupovat budete, kupte jednou dobře – za rok oceníte, že nemusíte začínat od začátku.

Kananaskis, Kanada: 10 tipů na treky mimo davy

TL;DRKananaskis Country je oblast provinčních parků západně od Calgary hned vedle Národního parku Banff, kde najdete srovnatelně krásná tyrkysová jezera a horské štíty, ale bez davů turistů. Mezi 10 doporučených treků patří nenáročné Grassi Lakes u Canmore, nejvýše položená asfaltová silnice v Kanadě Highwood Pass (2 206 m), alpské Rawson Lake (asi 8 km) i náročný Mount Yamnuska se šplháním po řetězech (asi 11 km). Vstup vyžaduje Kananaskis Conservation Pass za 15 CAD na den za auto, nejlepší je navštívit oblast od konce června do srpna nebo v polovině až na konci září kvůli zlatým modřínům, a na výlet stačí vyhradit dva až tři dny.

Když jsme v letech 2016 a 2017 s Lukášem žili v Kanadě, měli jsme nádhernou oblast Kananaskis Country za humny a Skalisté hory tak tvořily náš každodenní výhled. Ačkoliv jsme samozřejmě zpočátku neustále jezdili do proslulého národního parku Banff, jenže pak došli treky tam a my koukali co dál. Naštěstí nám místní Kanaďané velmi brzy prozradili své tajemství, a tím bylo Kananaskis Country (často označované jen jako K-Country).

Je to obrovská oblast provinčních parků, která leží hned vedle Banffu, ale nabízí naprosto srovnatelné, ne-li krásnější výhledy, tyrkysová jezera a majestátní štíty hor, jen za zlomek pozornosti mezinárodních turistů. Takže tady je naše osobní výběrovka, místa, kam jsme se vraceli znovu a znovu a kde jsme vždycky zapomněli, že Banff vůbec existuje. Uvidíte sami, že Národní park Banff není to jediné, co v Albertě stojí za návštěvu. Poradím vám také, kde se ubytovat, jak funguje nový poplatek za vstup a na co si dát v divočině pozor.

Kananaskis ve zkratce: Shrnutí pro ty, kteří nemají čas

Pokud zrovna sedíte v autě a potřebujete jen rychlý přehled toho nejdůležitějšího, tady jsou hlavní body, které byste měli před návštěvou této nádherné kanadské divočiny vědět:

  • Zpoplatněný vstup: Dnes už je pro celou oblast vyžadován takzvaný Kananaskis Conservation Pass, který stojí 15 CAD na den za auto, přičemž Kananaskis pass online pořídíte z pohodlí domova a lístek si rovnou vytisknete nebo uložíte do telefonu.
  • Méně davů, ale více medvědů: Kananaskis Canada je oblast, kam jezdí převážně místní z Calgary na víkendy, a proto tu nepotkáte tolik zájezdových autobusů, o to větší je ale šance, že potkáte divokou zvěř (bear spray je naprostá nutnost).
  • Naše základna: My vždycky kotvíme v sousedním městečku Canmore, ale kdo chce luxus přímo v parku, zamíří do Pomeroy Kananaskis Mountain Lodge.
  • Doprava: Určitě budete potřebovat vlastní auto, protože do těch nejkrásnějších částí kolem jezer se veřejnou dopravou nedostanete, i když do základních kempů jezdí občasný shuttle.
  • Hlavní tahák: Nejvýše položená zpevněná silnice v Kanadě (Highwood Pass) a nespočet treků od těch nejjednodušších (Grassi Lakes) až po náročné lezení po skalách (Mount Yamnuska).

Kde leží Kananaskis a proč byste sem měli vyrazit

Když se řekne Kanada a hory, každý si hned vybaví Banff nebo Jasper, takže když lidem radím naši oblíbenou destinaci, často se ptají: Where is Kananaskis? Tato obrovská oblast, skládající se z několika provinčních parků a chráněných území, leží v podhůří a horách kanadských Rockies západně od Calgary a zhruba jihovýchodně od Canmore a národního parku Banff. Pokud si otevřete Kananaskis Canada map, zjistíte, že hraničí přímo s národním parkem, ale pravidla a správa fungují trošku jinak, protože se jedná o provinční, nikoliv národní území.

Proč sem tedy vyrazit? Vzpomínám, jak jsme jednou s Lukášem šli celé dopoledne a nepotkali jediného člověka, jen listy, co šustily, a někde v dálce potok. U Louise by to nešlo ani v lednu. Je to místo, kde můžete zažít tu pravou syrovou kanadskou divočinu, dýchat čerstvý horský vzduch provoněný borovicemi a mít pocit, že hory patří jenom vám. Navíc je to z letiště v Calgary velmi dobře dostupné, takže pokud si plánujete roadtrip po západní Kanadě, určitě doporučuji vyhradit si na K-Country minimálně dva až tři dny.

Praktické informace: Kdy jet, poplatky a doprava

Abychom hned na začátek vyřešili praktickou stránku věci, pojďme se podívat na to, co všechno musíte před vjezdem do hor zařídit. Kananaskis není město, je to obrovská divočina, a proto je dobré být připravený, jelikož jakmile sjedete z hlavní dálnice, velmi rychle ztratíte mobilní signál a obchody tu zkrátka nenajdete.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu

My osobně milujeme kanadské léto (od konce června do srpna), kdy jsou cesty suché, všechna vysokohorská jezera už roztála a počasí je ideální na turistiku v tričku s krátkým rukávem. Pokud se ale chystáte do Kanady čistě za nádhernými barvami, nejkrásnější je polovina a konec září. V této době se místní modříny (larches) barví do zářivě zlaté barvy a kontrastují s tyrkysovou vodou jezer a prvním sněhem na vrcholcích.

Je to naprostá nádhera, i když musíte počítat s chladnějšími rány. Zima (listopad až duben) je tu drsná, řada silnic, včetně úžasného Highwood Pass, je zcela uzavřená, ale oblast se mění v ráj pro běžkaře a milovníky sněžnic.

Kananaskis Conservation Pass

Až do roku 2021 byl vstup do většiny provinčních parků v Kananaskis zdarma, což se ale změnilo kvůli obrovskému nárůstu návštěvníků. Dnes musíte mít Kananaskis Conservation Pass, který stojí 15 CAD na den za jedno vozidlo, případně 90 CAD za celoroční vstupenku.

Vřele doporučuji koupit si Kananaskis pass online ještě z hotelu nebo domova, stačí zadat SPZ vašeho auta a systém vás automaticky zaregistruje. Běžně to kontrolují skenery na parkovištích u trailů a pokuty za chybějící pas bývají nepříjemně vysoké (okolo 150 CAD), takže se rozhodně nevyplatí to riskovat.

Jak se tam dostat a půjčení auta

S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které využíváme všude po světě, a Kanada není výjimkou. Auto si jednoduše půjčíte na letišti v Calgary a za necelou hodinku po dálnici Trans-Canada Highway už můžete sjíždět na slavnou silnici Highway 40, která oblastí Kananaskis protíná.

Ačkoliv existuje i Kananaskis Country shuttle (například lokální doprava Roam Transit jezdí z Canmore do určitých částí v létě), pokud chcete objevovat skrytá jezera a zastavovat na vyhlídkách, auto je tady naprostou nutností. Cestování vlakem do Kananaskis bohužel neexistuje. (Mimochodem, levné letenky z Evropy do Calgary hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál, kde často narazíme na skvělé akce.)

Kde se ubytovat: Canmore vs. Kananaskis Village

Pokud uvažujete nad tím, kde si udělat základnu, máte v podstatě dvě hlavní možnosti. Buď můžete zvolit civilizaci v podobě horského městečka Canmore, nebo se ubytujete přímo v srdci parku v malé osadě Kananaskis Village. Pokud vás zajímá Kananaskis village elevation, leží zhruba v nadmořské výšce 1 522 metrů, takže už jen samotný pobyt tady znamená parádní výhledy přímo z okna, ale noci tu bývají i v létě docela chladné.

Pokud máte rádi kavárničky, pivovary, restaurace a chcete mít v pěší vzdálenosti obrovský supermarket, rozhodně bych volila ubytování v Canmore, které je mimochodem skvělou alternativou i k drahému Banffu. Canmore leží přímo na okraji oblasti Kananaskis, takže to na začátky většiny treků máte kousek, a přitom si zachováte veškerý komfort civilizace. Ceny ubytování v Canmore se v letní sezóně pohybují obvykle mezi 3 500 až 6 000 Kč za noc pro dvě osoby, v závislosti na tom, zda volíte menší motel nebo apartmán s vlastní kuchyňkou (což se v Kanadě obrovsky vyplatí, ušetříte hromadu peněz za drahé snídaně a večeře v restauracích).

Na druhou stranu, pokud chcete zažít trochu kanadského luxusu a dokonalý relax po náročné túře, zarezervujte si legendární Kananaskis lodge (oficiálně Pomeroy Kananaskis Mountain Lodge). Je to luxusní resort přímo uprostřed lesů, kde často vidíte jeleny nebo i medvědy přímo z areálu. Největším tahákem tohoto hotelu je Kananaskis Nordic Spa, neuvěřitelné venkovní hydroterapeutické lázně s teplými i ledovými bazénky obklopenými lesem. Ubytování tady není úplně levné (často kolem 7 000 až 10 000 Kč za noc), ale pokud slavíte výročí nebo si chcete na roadtripu dopřát jeden den absolutního rozmazlování, je to pravděpodobně nejlepší hotel v celé Albertě.

Kananaskis Country: 10 tipů na nejlepší treky a místa

Pojďme se konečně podívat na to nejlepší, co tato oblast nabízí. Těchto 10 míst jsme během našeho ročního pobytu v Kanadě navštívili a osobně je můžeme vřele doporučit všem milovníkům přírody. Tady se nám povedlo složit program pro Lukášovy rodiče (klasická rodinná procházka) i pro sebe (lezení po řetězech ve strmém srázu), a oba výlety byly stejně skvělé. Důležité je jen nezapomenout si pořádné boty na turistiku, protože kanadský terén umí být pěkně nevyzpytatelný.

1. Grassi Lakes: kouzelná tyrkysová jezírka

Pokud hledáte něco relativně nenáročného, nebo s sebou máte menší děti, Grassi Lakes jsou naprostá klasika, kterou prostě nesmíte vynechat. Trek začíná hned za městem Canmore a zabere vám přibližně 15 až 20 minut chůze nahoru. Trasa se dělí na dvě části, jednoduchou širokou cestu lesem a mírně obtížnější kamenitou stezku kolem malého vodopádu s výhledem na celé údolí s městem Canmore jako na dlani. My s Lukášem vždycky volili tu „těžší“ cestu nahoru a širší cestou jsme se vraceli zpět k autu.

Odměnou na vrcholu vám budou dvě malá, neuvěřitelně průzračná jezírka zbarvená do smaragdově tyrkysové barvy. Voda je tu tak čistá, že na dně vidíte popadané kmeny stromů a pod hladinou rozeznáte každý kamínek. Okolo jezer se dají trávit hodiny pozorováním horolezců, kteří pravidelně zdolávají strmé vápencové stěny nad jezery. Jelikož je to ale blízko Canmore, bývá tu odpoledne poměrně narváno, takže si přivstaňte, nebo sem vyrazte až kvečeru.

2. Highwood Pass: nejvyšší silnice v Kanadě

Highwood Pass není ani tak trek, jako spíše neskutečný zážitek za volantem. Jedná se o úsek na Highway 40, který dosahuje nadmořské výšky 2 206 metrů a je oficiálně nejvýše položenou asfaltovou silnicí v celé Kanadě. Jízda touto silnicí vám vezme dech. Kolem vás se tyčí dramatické vrcholky hor, husté lesy střídají horské louky plné divokých květin a je dost velká pravděpodobnost, že po cestě potkáte horské ovce (bighorn sheep), jak klidně olizují sůl přímo uprostřed silnice, nebo občas i osamělého grizlyho.

Zastavte se na samotném vrcholu průsmyku na menším parkovišti. Můžete se vydat na krátkou procházku po vybudovaných dřevěných chodníčcích přes křehkou alpskou tundru na Highwood Meadows Trail (asi 1 km). Musím vás ale upozornit, že kvůli ochraně divoké zvěře a zimnímu počasí je celý tento úsek silnice (od křižovatky s Kananaskis Lakes Trail až na jih) od 1. prosince do 14. června každoročně kompletně uzavřen. Pokud sem jedete v červenci nebo srpnu, budete mít ale ideální podmínky.

3. Rawson Lake: alpské jezero pod skalní stěnou

Rawson Lake patří asi mezi naše úplně nejoblíbenější túry v celé Kananaskis. Začátek treku se nachází u obrovského jezera Upper Kananaskis Lake v oblasti Peter Lougheed Provincial Park. První část cesty vede v naprosté rovině podél břehu dolního jezera a minete při ní ohromný vodopád Sarrail Falls, který je napájen tajícím sněhem a ledovcem. Poté už vás ale čeká poměrně strmé stoupání hustým lesem plným mechu. Trasa má dohromady i se zpáteční cestou asi 8 kilometrů, takže vám zabere dobré tři až čtyři hodinky i se zastávkou nahoře.

Jakmile se vyškrábete lesem nahoru, zničehonic se před vámi otevře kotlina s temně modrým jezerem Rawson Lake, nad kterým se kolmo vzhůru tyčí ohromující skalní stěna Mount Sarrail. Je to scéna jak vystřižená z časopisu o přežití v divočině. Pokud vám zbývají síly, můžete pokračovat v drsném stoupání (spíše plazení se v sutinách) až na vyhlídku Sarrail Ridge nad jezerem, odkud budete mít výhled na obě velká jezera Kananaskis v údolí hluboko pod vámi.

4. Mount Yamnuska: dominanta pro odvážné horaly

Když pojedete z Calgary po dálnici směrem k horám, první obrovská horská stěna, která se před vámi dramaticky zvedne jako obří vápencová bariéra, je Mount Yamnuska (oficiálně Mount John Laurie). Získat její Kananaskis summit je obrovským cílem většiny lokálních horalů, ale musím vás upřímně varovat, tohle už není odpolední procházka kolem jezera. Jedná se o velmi náročný hike, který přechází ve „scrambling“, tedy lezení po čtyřech s využitím rukou ve strmém skalním terénu.

Cesta k vrcholu má asi 11 kilometrů, zahrnuje překonání strmého srázu a obávaný úsek, kde se musíte držet řetězů upevněných ve skále s obrovským srázem pod nohama. Odměnou vám ale budou fantastické výhledy, kde na jedné straně vidíte začínající rovinaté prérie táhnoucí se stovky kilometrů na východ a na straně druhé nekonečné moře horských štítů. Cesta dolů je pak super zábavná (a pro kolena vražedná), protože sbíháte (nebo spíš kloužete) po obřím svahu z drobných kamínků, kterému se tu říká scree slope. Pokud se bojíte výšek, tohle s klidným svědomím vynechte.

5. Galatea Lakes: skrytý poklad mezi skalami

Trek k jezerům Galatea Lakes je naprosto idylický, i když trošku delší (cca 17 kilometrů tam i zpět), a proto je lepší vyhradit si na něj celý den. Stezka začíná visutým mostem přes říčku Kananaskis River, což je samo o sobě hodně fotogenické. Poté trasa pozvolna stoupá lesem, přičemž řeku po cestě přejdete ještě po několika menších romantických dřevěných mostcích. Všude je slyšet šumění vody a vzduch tu v létě voní jako jehličí zahřáté sluníčkem.

Zhruba ve třech čtvrtinách cesty narazíte na Lillian Lake, kde je malý kemp pro stany a ohniště s lavičkami, což je ideální místo, kde si můžete sníst zabalený oběd. Ačkoliv už Lillian Lake je krásné, určitě ještě zatněte zuby a vyšlápněte si zbývající zhruba kilometr prudkého kopce v suti až ke Galatea Lakes. Tyto dvě alpská jezera schovaná v mrazivém horském kotli nad hranicí lesa mají neuvěřitelnou tyrkysovou barvu a často na nich ještě v červenci plavou obrovské kry ledu.

6. Spray Lakes Reservoir a prachová silnice Smith-Dorrien Trail

Další úžasnou kapitolou, kterou Kananaskis nabízí, je oblast kolem obrovského rezervoáru Spray Lakes. Pokud se k němu chcete dostat z Canmore, musíte vyjet po velmi prudké, klikaté a hlavně nezpevněné šotolinové silnici jménem Smith-Dorrien Trail. Jízda po ní je zážitek sám o sobě, v létě tam vaše auto bude pokryté vrstvou jemného bílého prachu a často vás vyklepou rolety na cestě, ale ty výhledy… ty výhledy stojí za to.

Samotné jezero Spray Lakes Reservoir se táhne údolím v délce mnoha kilometrů. Voda v něm je ledová, tmavě modrá a hladina se často leskne jako zrcadlo, ve kterém se dokonale odrážejí okolní hory jako Mount Nestor nebo Mount Buller. Jednou jsme tu strávili celé odpoledne jen tím, že jsme klacíkem házeli kamínky do vody a koukali, jak se ta zrcadlová hladina zachvěje, a bylo nám úplně jedno, že jsme nevylezli na jediný kopec. Podél jezera se nachází několik provizorních parkovišť, ze kterých můžete sejít přímo k vodě a udělat si piknik na pláži z naplaveného dřeva. Je to také oblíbené místo pro paddleboarding nebo jízdu v kajaku, i když voda je tak studená, že při případném pádu byste opravdu nechtěli být dál od břehu.

7. Ribbon Lake: vodopády a trochu adrenalinu

Túra na Ribbon Lake začíná v Kananaskis Village u potoka Ribbon Creek. Tento trek jsme si vždycky hrozně užívali, protože prvních několik kilometrů se příjemně vine malebným lesem podél křišťálově čistého potoka, s mnoha menšími vodopádky a kaskádami, a cesta není nijak zvlášť náročná. Po cestě potkáte Ribbon Falls, opravdu majestátní vodopád, kde padající voda vytváří příjemnou mlhu, což je v horkých kanadských létech velice osvěžující.

Pokud chcete dojít až k samotnému jezeru Ribbon Lake, musíte se připravit na pořádnou výzvu v podobě stěny vybavené řetězy. Překonání této skalní římsy vyžaduje docela dost opatrnosti, jelikož musíte šplhat po kolmé stěně jen s pomocí ocelových lanek, a když zaprší, bývá to dost kluzké. Nad stěnou už vás ale čeká poklidné tyrkysové jezero Ribbon Lake zasazené mezi strmé skály. Celková trasa měří kolem 21 kilometrů, a pokud zvažujete nocování v divočině, u jezera se nachází kemp.

8. Burstall Pass: za kouzlem podzimních modřínů

Pokud bych měla vybrat jedinou túru na zářijový podzim v Kananaskis, bez váhání bych ukázala na Burstall Pass. Začíná opět ze slavné prachové silnice Smith-Dorrien Trail a nabídne vám hned několik různých typů krajiny během jednoho dne. Nejdříve procházíte mokřady a vrbovými houštinami, kde často narazíte na stopy losů, takže mějte oči na stopkách (a medvědí sprej v ruce).

Nejlepší část začne, když začnete strměji stoupat nad hranici lesa, právě tam najdete nekonečné lány alpských luk a lesy plné modřínů, které na přelomu září a října září svítivě žlutou barvou, což vypadá vedle zasněžených skalnatých vrcholů jako z jiné planety. Jakmile dojdete až do sedla Burstall Pass (asi 15 kilometrů tam i zpět), překročíte pomyslnou hranici a podíváte se do sousedního údolí přímo do Banff National Park s fantastickým výhledem na ledovec a vrchol Mount Assiniboine, kanadský Matterhorn.

lukas a lucka
Lukáš a Lucie doporučují
Kde se ubytovat v Kananaskis
2 ubytování — wellness hotely a další možnosti ubytování

9. Peter Lougheed Provincial Park a Kananaskis Lakes

Kromě túr stojí za to věnovat čas jen samotnému prozkoumávání údolí jezer v Peter Lougheed Provincial Park. Upper a Lower Kananaskis Lakes jsou tak velká, napájená tajícími ledovci, že poprvé jsme s Lukášem ani nevěřili, že to jsou jezera a ne malé moře. Ideální pro rodiny, které nemají náladu šplhat tisíc výškových metrů (a ani nemusí, tady to stojí za to i z hladiny). Můžete si tu v klidu rozdělat kempingové židličky, rozdělat oheň na připravených veřejných ohništích s roštem a grilovat si burgery nebo kanadské hot dogy. Dřevo bývá často připravené na místě.

Pokud jste vodní živlové, u Lower Kananaskis Lake si můžete pronajmout kanoe nebo malou hliníkovou loďku a vyrazit rybařit (nezapomeňte na rybářský lístek) nebo jen tak prozkoumávat opuštěné ostrovy. My si vždycky oblíbili malý poloostrov Point Campground, kde jsme často jen seděli na kamenech, pili kafe z termosky a čekali, jestli náhodou z lesa nevykoukne los, co se sem chodí ráno napít.

10. King Creek Ridge: krátké trápení, maximální odměna

Hledáte-li trek, který vám zabere jen pár hodin, abyste ho stihli před obědem, ale chcete výhled, ze kterého si všichni na Instagramu sednou na zadek? King Creek Ridge je přesně to, co hledáte. Tahle túra je dlouhá jen necelých 7 kilometrů (tam a zpět), ale připravte se na to, že první dva kilometry jsou čisté a brutální utrpení, jelikož jdete téměř kolmo do kopce rovnou do nebe. Trasa je strmá, prašná a vaše lýtka budou pravděpodobně prosit o slitování. 😅

Na konci hřebene na vás ale čeká fenomenální 360stupňový výhled na celou oblast Kananaskis Valley. Otevře se před vámi fantastické panorama ledovcem modelovaných údolí v čele s majestátními horami Mount Wintour a Opal Range. Můžete si tu najít nějaký pěkný kámen, opřít se a s úžasem pozorovat hluboké kaňony a nekonečné lesy pod vámi, a navíc, díky své strmosti není tenhle trail obvykle tolik frekventovaný, takže budete mít velkou šanci vychutnat si ten výhled v absolutním tichu.

Kde se po túře dobře najíst a doplnit energii

Když celý den šlapete v kopcích, na kanadské večeři se nešetří. Pokud jste ubytovaní (nebo se jen zastavíte) v Kananaskis Village, musím zmínit restaurace přímo v Pomeroy Kananaskis Mountain Lodge. Mají tam italskou restauraci Forte, kde dělají v kamenné peci výbornou pizzu a po 20 kilometrech v nohách tu sacharidovou bombu oceníte. Pro velkou romantiku a rozpočet, co vás nevyvede z míry, zkuste Cedar Room, kde servírují fenomenální albertské hovězí steaky.

Většina našich oblíbených jídelen se ale nachází přímo ve městě Canmore. Naprosto milujeme pivovar The Grizzly Paw Brewing Company, který má navíc obří okna s výhledem na hory, dělají vynikající pivo a skvělé burgery (poutine, tedy kanadské hranolky s omáčkou a sýrem, k tomu patří jako povinnost). Skvělým místem je také Rocky Mountain Flatbread Co., kde vaří z lokálních, často organických surovin, a jejich placky a saláty jsou prostě vynikající záležitost. Pokud potřebujete jen kávu a velký muffin na cestu, zastavte se v pekárně The Rocky Mountain Bagel Co., mají tu snad nejlepší bagels široko daleko.

Tipy a triky: Praktické maličkosti k nezaplacení

Nenechávejte na náhodu věci, které by vám mohly v kanadské divočině zkazit vysněný výlet.

Co si zabalit a jak přežít setkání s medvědem

Do hor vždy vrstvěte (ráno u jezer klidně 5 stupňů, odpoledne na slunci 25), a hlavně noste medvědí sprej zavěšený na ramínku batohu, protože v Kananaskis jsme na grizlyho narazili víckrát, než by bylo zdrávo.

Sprej musí být opravdu na dosah ruky u batohu (nikdy na dně batohu, tam vám bude k ničemu). V Kananaskis grizlyové rádi z jara spásají trávu přímo u silnice, takže obezřetnost je namístě hned, jak vylezete z auta.

Nezapomeňte na pojištění

Trek do Kananaskis, jakkoliv se může zdát jednoduchý, vyžaduje vždy zodpovědnost. Helikoptéra by stála více než celá vaše dovolená a věřte mi, že řešit tohle bez dobré pojistky opravdu nechcete.

Naše doporučené cestovní pojištění je SafetyWing, které nás za ty roky na cestách v Severní Americe nikdy nenechalo na holičkách a všechno řeší super rychle online.

➜ Než vyrazíš, mrkni na naše srovnání cestovního pojištění (vč. slevy 50 %).

Půjčení auta v Kanadě

Pokud budete vyrážet z letiště v Calgary nebo Edmontonu, vřele doporučuji srovnávač DiscoverCars.com, přes který si s Lukášem půjčujeme auta běžně už několik let a ještě nikdy se nestalo, že bychom na letišti nedostali to, co jsme měli zarezervováno.

Půjčte si ideálně vůz s vyšším podvozkem, na šotolinových cestách typu Smith-Dorrien Trail to znatelně uleví vašim nervům (i nervům z kauce na poškození spodku auta 😅).

Kam dál v Kanadě

Až prozkoumáte Kananaskis, rozhodně s roadtripem nekončete. Alberta toho má v zásobě obrovské množství.

Často kladené otázky (FAQ)

Abychom to měli všechno hezky pohromadě, připravili jsme s Lukášem odpovědi na ty nejčastější otázky, které vás před cestou do oblasti Kananaskis asi napadnou.

1. Potřebuji do Kananaskis vstupní průkaz?

Ano, od roku 2021 je povinný tzv. Kananaskis Conservation Pass, který stojí 15 CAD na den za auto, nebo 90 CAD na celý rok. Vstupné nezahrnuje parky spadající pod národní park (jako sousední Banff), kam se kupuje jiný, speciální pass. Koupíte ho pohodlně online přes oficiální stránky provincie Alberta.

2. Jsou v Kananaskis medvědi a musím mít bear spray?

Rozhodně ano. V K-Country žije obrovská a zdravá populace medvěda černého (baribala) a především grizlyů. Divočina je tu méně zasažená turismem než v Banffu, takže zvířata tu mají klid. Medvědí sprej (bear spray) je pro všechny túry absolutní nutností a doporučuje se chodit v hloučku (min. 4 lidé) a dělat na nepřehledných místech hluk. My sprej vyndali z pouzdra jen jednou, ale stačilo to k tomu, abychom ho pak nosili úplně všude.

3. Funguje v Kananaskis mobilní signál?

Jakmile sjedete z hlavní dálnice Trans-Canada Highway a z městečka Canmore směrem po Highway 40, signál na telefonu ztratíte poměrně brzy. U hotelu Kananaskis Village obvykle malý signál chytíte, ale většina oblastí jako jezera Kananaskis Lakes je bez pokrytí. Vždy si proto do telefonu stáhněte offline mapy (např. Google Maps či AllTrails) předem!

4. Je lepší navštívit Banff nebo Kananaskis?

Banff nabízí světově proslulá jezera (Louise, Moraine) a infrastrukturu, je skvělý na první návštěvu, ale připravte se na obrovské davy a draho. Kananaskis nabízí srovnatelně krásné a dramatické scenérie hor a mnohem autentičtější zážitek z divočiny (wild outdoor) bez davů. My doporučujeme kombinaci obou oblastí.

5. Mohu se v jezerech v Kananaskis vykoupat?

Technicky ano, nicméně většina těchto jezer jsou alpská jezera napájená tajícím ledovcem. Teplota vody zřídka stoupne nad 5 až 10 stupňů ani v tom nejparnějším srpnu. Rychlé ponoření (tzv. polar plunge) je populární osvěžení po náročném treku, ale na reálné dlouhé plavání to rozhodně není, hrozí podchlazení.

6. Mohu v Kananaskis kempovat na divoko?

V Kananaskis a provinčních parcích v Albertě je klasické kempování v autě na divoko (boondocking/stealth camping) mimo vyhrazená místa (tzv. frontcountry campings) obecně zakázáno a přísně pokutováno kvůli zvířatům. Pro přespání musíte využít oficiálních kempů (často zpoplatněných, je potřeba rezervace) anebo pro opravdový backcountry camping speciální zpoplatněná povolená místa podél trailů.

7. Dají se v oblasti Kananaskis pozorovat polární záře?

I když Alberta leží poměrně na severu, pro ideální pozorování polární záře (Aurory Borealis) potřebujete široký, nerušený obzor mířící na sever. V Kananaskis jste uvěznění v hlubokých údolích plných vysokých hor, které vám ve výhledu brání, takže polární záři zachytíte mnohem snáze z rovinatých prérií poblíž Calgary či Edmontonu. Občas je však viditelná i zde, pokud je solární aktivita mimořádně silná.