Letenky do Austrálie v roce 2026: ceny, přestupy a jak přežít let

Z Česka do Austrálie nevede žádný přímý let a cesta trvá zhruba den, což je fakt, se kterým se musíte při plánování cesty k protinožcům smířit hned na začátku. Pokud si ale myslíte, že si prostě jen koupíte letenku přes Záliv jako před pár lety, musím vás zastavit. Rady, které najdete ve starších článcích, v roce 2026 neplatí, protože se kvůli globálním událostem přeházely trasy, prodloužily časy a bohužel se změnily i ceny.

Letecká doprava směrem do Oceánie prošla změnami a spoléhat se na staré cestovatelské poučky vás může stát spoustu peněz i nervů. Evropští dopravci přesouvají své huby, letadla oblétávají rozsáhlá území a to, co dříve byla pohodlná cesta, dnes může vypadat jinak.

Tenhle průvodce vám ukáže, jak se na druhý konec světa dostat chytře. Probereme, kolik to celé bude stát a přes který hub se vyplatí letět, ukážeme si, do kterého města dává smysl přiletět, a hlavně vám poradím, jak těch více než dvacet hodin v letadle přežít ve zdraví.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Přímý let neexistuje: Z Prahy do Austrálie se bez přestupu nedostanete, vždy vás čeká minimálně jedna, ale častěji dvě zastávky.
• Tři jednopřestupové linky z Prahy: Pohodlnou cestu s jedním přestupem nabízí Qatar Airways přes Dauhá, Emirates přes Dubaj a Etihad přes Abú Dhabí.
• Zdražení v roce 2026: Kvůli oblétávání Blízkého východu se prodloužily letové časy, zdražilo palivo a dálkové letenky šly cenově nahoru.
• Kdy kupovat: Ideální okno pro nákup je 10 až 18 týdnů předem mimo sezónu a 14 až 22 týdnů před odletem ve špičce.
• Perth jako nejbližší brána: Geograficky je Perth Evropě nejblíže a Qantas sem v sezóně létá přímo z Říma.
• Open-jaw trik: Kupte si letenku s příletem do jednoho města a odletem z jiného, ušetříte si tak drahý a dlouhý návrat přes celý kontinent.
• Z letiště chytře: Zatímco v Perthu vás vlak vyjde na pár dolarů, v Sydney se platí vysoký letištní příplatek, kterému se ale dá vyhnout obyčejným autobusem.
• Jet lag je horší při cestě tam: Letíte na východ, což den zkracuje, a tělo se s tím vyrovnává hůře než při cestě zpět.
• Pozor na zavazadla u vnitrostátních letů: Zatímco dálkový let vám dovolí i 30 kilo, australské nízkonákladovky vám zdarma neodvezou v podpalubí nic.
• Příletový formulář: Deklarujte veškeré jídlo, podle australských úřadů totiž za přiznanou věc nedostanete pokutu, i kdyby ji nakonec zabavili.

Přes který hub letět: z Prahy máte tři jednopřestupové varianty

Pokud hledáte tu nejpohodlnější cestu z České republiky, z Letiště Václava Havla existují v zásadě jen tři dálkové linky, na které se dá navázat s jediným přestupem až do Austrálie. Každý přestup navíc znamená další riziko zpoždění, ztráty zavazadla a hlavně obrovskou únavu, takže jednopřestupové letenky jsou mezi cestovateli logicky ty nejžádanější. Z Prahy vás obslouží trojice velkých dopravců ze Zálivu, kteří jako jediní dokážou cestu smrsknout na snesitelné minimum.

Z těchto tří uzlů se pak síť rozbíhá do hlavních australských měst. Qatar Airways létá z Dauhá velmi silně, do Sydney posílá obří Airbus A380 a do Melbourne létá dokonce dvakrát denně letadly Boeing 777-300ER. Denní spojení udržuje také s Brisbane a Perthem, kam nasazuje rovněž Boeing 777-300ER, zatímco do Adelaide posílá moderní Airbus A350-900. Tato hustá síť spojů znamená, že při zpoždění prvního letu máte velkou šanci stihnout náhradní navazující spoj ještě ten samý den.

Emirates z Dubaje nabízí dokonce deset denních spojů do australských metropolí, což z nich dělá obrovského hráče na trhu. Do Sydney a Melbourne létají jejich obří Airbusy A380 až třikrát denně, do Brisbane pak dvakrát denně. Po jednom denním letu mají pro Adelaide a Perth, kam aerolinka nasazuje oblíbené Airbusy A350-900. S třetím dopravcem je to ovšem aktuálně složitější, protože Etihad sice běžně obsluhuje Sydney, Melbourne, Brisbane i Perth s odletem z Prahy v 11:20 a příletem do Abú Dhabí v 19:05, ale v polovině dubna 2026 jel zhruba jen na šedesát procent své předválečné kapacity. Aktuální stav jeho linek a spolehlivost návazných spojů si proto raději pečlivě ověřte před samotným nákupem.

Všechno ostatní, co vám vyhledávače z Prahy nabídnou, znamená minimálně dva přestupy. Cesta se tak typicky kouskuje přes Istanbul, Singapur, Bangkok, Kuala Lumpur, Soul, Tchaj-pej nebo Hongkong. Často to vypadá tak, že letíte menším letadlem do velkého evropského hubu typu Londýn či Frankfurt, odtud dlouhým dálkovým letem do Asie a následně vás čeká ještě třetí osmihodinový skok přímo do Austrálie. Pro tělo je takové porcování cesty obrovská zátěž a časově se celá anabáze natáhne klidně na více než třicet hodin.

Co se v roce 2026 změnilo a proč je to dražší

Tohle je klíčová věc, o které se v běžných průvodcích nedočtete, ale pro vaše plánování a rozpočet má zásadní dopad. Dne 28. února 2026 se po mezinárodních událostech zavřel vzdušný prostor nad Íránem, Irákem, Kuvajtem, Bahrajnem i Katarem a provoz tehdy pozastavilo také letiště v Dubaji. Analytická firma Cirium odhadla, že jen během onoho dne bylo v regionu zrušeno zhruba 870 z necelých tří a půl tisíce plánovaných letů, což byla pro globální letectví tvrdá rána.

Pro cestující do Austrálie to znamenalo šok, protože se prakticky ze dne na den odpojily všechny jednopřestupové trasy z Evropy. Emirates, Qatar Airways i Etihad na chvíli zastavily odlety ze svých bází a z pražského letiště bylo od vypuknutí konfliktu zrušeno přes 300 letů. Návrat do normálu byl pozvolný, Qatar Airways obnovila lety do Sydney až 10. dubna, plný denní provoz naběhl 1. května a do Adelaide se začalo létat až 16. června. Ačkoliv byl vzdušný prostor Spojených arabských emirátů prohlášen za normální 2. května, Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) ještě 8. července vydala upravenou výstrahu doporučující oblétávání části regionu.

A všechno tohle se promítlo přímo do cen letenek. Podle Řízení letového provozu ČR oblétávání regionu prodlužuje let zhruba o 10 až 20 procent, tedy o jednu až dvě hodiny. Letadla musí volit nové severní koridory přes Kavkaz, severní Turecko a jižní Kaspik, nebo naopak jižní cesty přes Egypt, severní Afriku a Arabský poloostrov. To znamená vyšší spotřebu, a protože letecké palivo zdražilo proti loňskému průměru o 94 procent, kdy cena barelu vyskočila z 85 na 150 až 200 dolarů, zkrátka se to do cen muselo promítnout.

Odborníci tak odhadují zdražení dálkových letenek na 15 až 25 procent. Jen samotný palivový příplatek u jednosměrné dálkové letenky vzrostl zhruba o 600 korun na osobu a během léta 2026 byly průměrné ceny letenek do blízkovýchodního regionu kvůli menší konkurenci o padesát procent nad předválečnou úrovní. Pokud tedy srovnáváte ceny s tím, co platili vaši známí před pár lety, smiřte se s tím, že letecký svět je dnes zkrátka o něco dražší a plánování vyžaduje více obezřetnosti.

Evropští dopravci přesouvají Austrálii na asijské huby

Odpovědí na složitou situaci nad Blízkým východem je přesun k asijským uzlům. Evropské a asijské aerolinky začaly budovat nové trasy, které rizikový region míjejí. Novinkou na českém trhu je příchod tchajwanské společnosti STARLUX Airlines, která 1. srpna 2026 spustila linku z Prahy do Tchaj-peje jako svou první evropskou destinaci. Létají třikrát týdně Airbusem A350-900 s 306 sedadly a od října frekvenci navyšují na čtyři lety týdně. Společně s China Airlines tak z Prahy do Tchaj-peje míří až šest letů týdně, což otevírá nové možnosti.

Proč to zmiňuji zrovna v článku o Austrálii? China Airlines totiž létá z Tchaj-peje přímo do Sydney, takže se z Prahy dostanete k protinožcům s jediným přestupem a Blízkému východu se vyhnete. Své vlastní přímé spojení na trase Tchaj-pej a Sydney navíc na rok 2027 ohlásil i STARLUX s letadly A330neo nebo A350-900. Tento asijský koridor se tak stává vyhledávanou náhradou za tradiční zálivové huby, což potvrzuje i rostoucí zájem o linky Korean Air přes Soul.

Stranou nezůstávají ani tradiční evropští dopravci. Finský Finnair zavádí od 25. října 2026 novou denní linku na trase Helsinky, Bangkok a Melbourne. Létat se bude Airbusem A350-900 pod čísly letů AY145 a AY146, což na trh přinese přes 203 tisíc sedadel ročně a pro řadu Evropanů to bude první přímé spojení Finnairu s Austrálií. Let z Helsinek startuje krátce po půlnoci, v Bangkoku přistává v 16:30 a do Melbourne dorazí v 7:15 druhý den ráno. Podobným směrem se vydávají i British Airways, které plánují od ledna 2027 spustit linku z Londýna přes Kuala Lumpur do Melbourne.

Své pozice na asijském pomezí posilují také Turkish Airlines. Od 26. října 2026 přesouvají své asijské mezipřistání z Kuala Lumpuru na letiště v Singapuru. Z Istanbulu tak jejich Airbusy A350-900 poletí do Sydney pětkrát týdně a do Melbourne třikrát týdně. Ačkoliv se dlouhodobě mluví o zavedení nonstop letu z Istanbulu do Sydney pro rok 2027, zatím se dá na lety s jedním asijským mezipřistáním spolehnout nejvíc, protože se Blízkému východu vyhnou úplně.

Kam přiletět: Perth je z Evropy nejblíž

Při pohledu na mapu je to jasné: Perth leží na západním pobřeží, a je tedy z Evropy ze všech velkých australských měst nejblíž. Australský národní dopravce Qantas sem v roce 2026 vypravuje sezónní přímou linku z Říma, která létá od 3. května do 23. října. Její frekvence ve špičce stoupla ze tří na čtyři lety týdně, což na trh přineslo zhruba 10 000 sedadel navíc. Je to výhoda, pokud chcete začít průzkum kontinentu na jeho západním pobřeží a ušetřit si dlouhý let nad vnitrozemím.

Rok 2026 se ale podepsal i na hlavních trasách. I vlajková nonstop linka z Perthu do Londýna letos kvůli obletům padla. Změna trasy totiž přidala k letu zhruba 45 minut a letadlo by do Evropy nedoletělo bez omezení platícího nákladu. Západní směr tak nyní létá jako let QF209 s nuceným mezipřistáním v Singapuru. Zpáteční let pod označením QF10 zůstal nonstop, protože mu pomáhá příznivé vzdušné proudění v zádech. Přímá linka z Perthu do Paříže pak v březnu 2026 skončila úplně a byla přesměrována přes Singapur, i když celková kapacita do francouzské metropole paradoxně vzrostla.

Australský národní dopravce se ale plánů na ultradlouhé lety nevzdává. Qantas v rámci Projektu Sunrise plánuje nonstop spojení ze Sydney do Londýna od října 2027. Prodej letenek by měl odstartovat už v únoru 2027 a létat se má speciálně upraveným Airbusem A350-1000ULR s přídavnou nádrží. První z těchto strojů, pojmenovaný Vega, by měl dorazit v dubnu 2027 a červencový testovací let z Toulouse do Melbourne ustavil rekord v doletu. Qantas slibuje zkrácení cesty oproti běžnému letu s přestupem až o čtyři hodiny, ale při nákupu na nejbližší sezónu se na to zatím nespoléhejte.

Kolik letenka stojí a kdy ji koupit

Ceny letenek jsou častým tématem cestovatelských diskuzí. Před zdražením v roce 2026 stála zpáteční letenka na trase Praha a Melbourne běžně 24 až 30 tisíc korun, přičemž v dobrých akcích se dala ulovit i k hranici 20 tisíc. Nabídky do australských metropolí z Prahy začínaly zhruba od 26 290 Kč a odlety z Vídně bývaly s cenovkou okolo 22 990 Kč o něco levnější. Tehdejší benchmark českých portálů ukazoval, že pod 30 tisíc se dvěma přestupy jde o dobrý nákup a cokoliv pod 25 tisíc mimo sezónu je výborná cena.

Tato čísla ale berte jen jako orientační. K těmto částkám je dnes nutné připočíst zmíněných 15 až 25 procent navíc. Výsledná cena se odvíjí od konkrétního data a palivový příplatek z rozpočtu ukrojí dalších zhruba 600 korun za každý jednosměrný úsek cesty, což u zpáteční letenky s přestupy dělá znatelnou částku. Pokud jde o načasování nákupu, optimální čas se pohybuje mezi 10 až 18 týdny předem mimo sezónu a 14 až 22 týdny, pokud letíte ve špičce. Ideální je nastavit si cenový alert na vyhledávačích tři až čtyři měsíce dopředu a sledovat vývoj.

Je tu ale jedno zásadní doporučení od ministerstva zahraničí. Letenku kupujte až ve chvíli, kdy máte v ruce schválené australské vízum. I když je elektronický eVisitor často vyřízený do několika hodin, úřady si mohou namátkově vyžádat dodatečné dokumenty a proces se protáhne na týdny. Co se týče sezónnosti, nejdražší bývá prosinec a leden, kdy vrcholí australské léto a domů se vrací spousta krajanů. Naopak levněji většinou vychází australská zima od června do srpna, což je podle našeho průvodce o počasí nejlepší čas pro návštěvu tropického severu.

Tři triky, které ušetří peníze i čas

Austrálie je geograficky rozlehlá a zpáteční letenka do stejného města vás nutí přeletět celý kontinent tam a zase zpátky. Jen samotný let ze Sydney do Perthu trvá čtyři až pět hodin, což stojí čas i další peníze. Trikem číslo jedna je proto takzvaná open-jaw neboli multi-city letenka. Můžete například přiletět do Sydney a domů odlétat z Cairns nebo z Perthu. Vyhledávače tuto funkci pod záložkou „více měst“ běžně nabízí a často to vychází cenově podobně jako klasická zpáteční letenka, jen si ušetříte tisíce kilometrů návratu.

Druhým pravidlem je kupovat vnitrostátní přelety zvlášť, ale s dostatečnou časovou rezervou. Australské nízkonákladovky mívají na domácích linkách výhodné ceny a vnitrostátní lety si můžete dokoupit až po zajištění hlavní letenky. Má to ale jeden háček, protože při samostatné rezervaci neplatí ochrana při zmeškaném navazujícím spoji. Pokud se vám zpozdí dálkový let ze Zálivu a uletí vám vnitrostátní přípoj, kupujete si novou letenku ze svého. Proto se vyplatí nechat si mezi lety alespoň den a v příletovém městě se v klidu vyspat.

Třetím tipem je podívat se při vyhledávání rovnou za hranice Česka. Zvážit odlet z letišť jako Vídeň nebo Mnichov se u dálkových letů často vyplatí, protože je tam větší konkurence dopravců než v Praze. Zároveň pamatujte na to, že jednosměrné dálkové letenky nedávají finančně žádný smysl. Zpáteční letenka vychází u těchto velkých vzdáleností vždy výrazně lépe a jednosměrný let vás často vyjde dráž než cesta tam i zpět dohromady.

Stopover: udělejte z přestupu druhou dovolenou

Když už musíte trávit dlouhý čas na velkém přestupním letišti, vyplatí se z toho udělat výhodu a využít takzvané stopover programy. Například oblíbený program Dubai Connect od Emirates vám při dlouhém přestupu zajistí hotel, jídlo, transfery i tranzitní vízum, a to zcela zdarma. Podmínkou je přestup v rozmezí 8 až 24 hodin u prémiových tříd, přičemž u ekonomické třídy nárok vzniká až od 10,5 hodiny čekání. Důležité ale je, že oba lety musí provozovat přímo Emirates na své mezinárodní trase.

Velmi štědré možnosti najdete také u +Qatar Stopover v blízkovýchodním Dauhá. Zastávku si zde můžete protáhnout až na 4 dny, přičemž partnerské hotely jsou nabízeny zhruba od 23 amerických dolarů za noc ve čtyřhvězdičkovém a od 50 dolarů v pětihvězdičkovém standardu. Qatar má navíc program STPC, který při přestupu dlouhém 8 až 24 hodin hradí hotel, transfery i vouchery na jídlo, pokud samozřejmě neexistuje dřívější návazný spoj. Pro cestující v ekonomické třídě je v tomto případě běžně vyhrazen tříhvězdičkový hotel.

Zajímavou alternativou na evropském pomezí pak zůstávají Turkish Airlines. Jejich populární program Touristanbul nabízí bezplatnou prohlídku města při přestupu v délce 6 až 24 hodin. Pokud máte v Istanbulu přestup delší než 20 hodin, můžete dosáhnout rovnou na hotel zdarma v rámci programu Stopover. Podmínky všech těchto programů se ale v čase poměrně často mění a dopravci si do nich vkládají řadu tarifních výjimek, takže si před spoléháním na nocleh zdarma vždy pečlivě pročtěte aktuální pravidla přímo na oficiálním webu vybraného dopravce.

Zavazadla: kde se to zlomí

Balení k protinožcům má jedno obrovské specifikum, na kterém spousta lidí zbytečně prodělá peníze. Zálivoví dopravci na australských trasách většinou používají velkorysý váhový koncept, kde se počítá celková váha, nikoliv počet kufrů, a na jeden kus platí limit 32 kg se součtem rozměrů do 300 cm. U Emirates se v ekonomické třídě povolenka pohybuje zhruba od 20 kg u tarifu Special, přes 30 kg u tarifu Saver až po 35 kg u Flex Plus. Qatar Airways má pro ekonomickou třídu limity od 20 kg pro tarif Lite, přes 25 kg u Classic až po 35 kg u Comfort, zatímco do kabiny si můžete vzít 7 kg.

Tyto hodnoty jsou samozřejmě orientační a vždy si musíte zkontrolovat svůj konkrétní tarif podle letenky. Opravdový problém ale nastane ve chvíli, kdy přistanete a chcete navázat vnitrostátním letem. Zatímco dálkový dopravce vám totiž v klidu odveze 30 kilo, australský lowcost Jetstar ve svém nejlevnějším tarifu Starter nemá zapsané zavazadlo vůbec. Do kabiny si navíc můžete vzít jen striktních 7 kg, a to včetně osobní věci, přičemž větší limit 14 kg do kabiny a 20 kg do podpalubí nabízí až mnohem dražší tarify Plus.

Ani další vnitrostátní dopravci nejsou k obřím kufrům z Evropy o moc shovívavější. Virgin Australia od 2. února 2026 povoluje jen jedno zavazadlo do přihrádky do 8 kg plus malou osobní věc, a Qantas dává v ekonomické třídě na tryskových letadlech kabinové zavazadlo standardních rozměrů do 7 kg. Pokud přiletíte se třicetikilovým kufrem a máte koupenou levnou vnitrostátní letenku, vyplatí se balíček se zapsaným zavazadlem dokoupit už při rezervaci online, na letišti u přepážky vás totiž nemilosrdně zkásnou o nesmyslné částky.

Jak přežít dvacet hodin v letadle

Strávit celý den v uzavřené hliníkové rouře zní děsivě, ale s dobrou přípravou to zvládnete bez větších útrap. Základní radou je rozdělit si cestu delším přestupem. Vaše tělo se s takovou vzdáleností vypořádá mnohem lépe, pokud si v hubu odpočinete, osprchujete se nebo ideálně přespíte, než když absolvujete dva čtrnáctihodinové lety těsně za sebou. Velkou roli hraje i samotný výběr sedadla. U okna se můžete opřít a nikdo vás nebude budit, u uličky si zase můžete kdykoliv stoupnout, což je kvůli prokrvení nohou po dvaceti hodinách sezení zásadní.

Během letu se musíte hýbat a hlavně hodně pít. Pravidelně se procházejte uličkou a hydratujte organismus čistou vodou. Omezte alkohol a kávu, protože suchý vzduch v kabině sám o sobě odvodňuje a tyhle nápoje to jen zhorší. Kompresní podkolenky jsou u takto dlouhých letů nutností, protože snižují riziko otoků a hluboké žilní trombózy. Do kabinového zavazadla si také přibalte mikinu navíc, klimatizace umí být po pár hodinách spánku nad oceánem chladná.

Pro dobrý spánek si nezapomeňte masku na oči, špunty do uší nebo ještě lépe sluchátka s aktivním potlačením hluku a cestovní polštář. Powerbanku musíte mít povinně v kabinovém zavazadle, do podpalubí z bezpečnostních důvodů nesmí. Hodí se stáhnout si filmy a hudbu offline, protože palubní Wi-Fi bývá občas drahá a nad oceánem nestabilní. Pokud máte speciální dietu, objednejte si například vegetariánské menu předem přes správu rezervace, letušky je navíc servírují jako první, takže nemusíte čekat na pojízdný vozík.

Jet lag: cesta tam je horší než cesta zpátky

Časový posun je nepřítel, který vás po příletu do Austrálie spolehlivě odrovná. Odborná literatura totiž uvádí, že adaptace organismu probíhá zhruba rychlostí 1,5 hodiny za den při cestě na západ a jen 1 hodinu za den při cestě na východ. Lidé mají vnitřní biologické hodiny nastavené přirozeně na cyklus o něco delší než 24 hodin. Když letíte na západ, den se prodlužuje a tělo to zvládne snadno, ale let na východ den zkracuje, s čímž organismus tvrdě bojuje.

Hlavní pákou pro srovnání biorytmů je správné dávkování světla v cílové destinaci. Při cestě na východ, což je právě let z Evropy k protinožcům, je klíčové vyhledávat ranní světlo a večer se mu naopak vyhýbat. Pokud byste to udělali obráceně, mohlo by špatně načasované světlo vaši adaptaci zhoršit. Při cestě zpět domů na západ pak platí opačné pravidlo, večerní světlo je pro vaše tělo žádoucí a rannímu byste se měli vyhýbat.

Co z toho pro vás prakticky plyne? Vzhledem k tomu, že australské Sydney je vůči nám posunuté o osm až deset hodin vpřed, aklimatizace po příletu bude bolet. Na první den po příletu si proto neplánujte náročný program, půjčení auta na dlouhý přejezd napříč pustinou nebo výlety na korálové útesy. Dejte svému tělu čas se srovnat, jinak si první dny dovolené protrpíte.

Časová pásma a vnitrostátní lety

Austrálie je obrovská a rozdělená do tří základních časových pásem, která dělají z plánování přeletů docela oříšek. Západní Austrálie funguje v pásmu AWST, které odpovídá UTC+8, Jižní Austrálie a Severní teritorium používají ACST s posunem UTC+9:30 a zbytek východu včetně Queenslandu, Nového Jižního Walesu, Victorie a Tasmánie jede podle AEST, tedy na UTC+10. K tomu se ovšem přidává chaos se střídáním letního a zimního času.

Letní čas totiž nedodržuje celá Austrálie, ale jen Nový Jižní Wales, Victoria, Tasmánie, ACT a Jižní Austrálie. Zbytek území včetně Queenslandu, Západní Austrálie a Severního teritoria letní čas vůbec nemá. Sezóna začíná vždy první říjnovou nedělí, letos tedy 4. října 2026, a končí první dubnovou nedělí 4. dubna 2027. Past číhá například při přejezdu mezi Brisbane a Sydney, kde v létě vzniká hodinový rozdíl, přestože města leží na stejné geografické ose. Časy vnitrostátních letenek si proto pečlivě kontrolujte.

Co se týče samotných vnitrostátních letů, cesta ze Sydney do Melbourne trvá zhruba hodinu a půl, do Cairns asi tři hodiny a přelet ze Sydney do Perthu zabere i čtyři až pět hodin. Létat můžete s národním dopravcem Qantas a jeho regionální odnoží QantasLink, s Virgin Australia, nízkonákladovým Jetstarem nebo s regionální společností Rex. Ta sice v prosinci 2025 vyšla z nucené správy pod novým majitelem Air T a létá do zhruba 45 destinací, ale v roce 2026 kvůli vysokým nákladům na palivo rušila část svých regionálních linek, takže i vnitrostátní trh si žádá pečlivé plánování.

Po přistání: co musíte přiznat na příletovém formuláři

Při příletu k protinožcům vás čeká jedna z nejpřísnějších celních kontrol na světě. Každý cestující musí vyplnit australský příletový formulář (Incoming Passenger Card) a na něm poctivě deklarovat veškeré potraviny, rostlinné a živočišné produkty. Oficiální stanovisko úřadů pro biosekuritu je nekompromisní, ale zároveň férové: kdo všechno deklaruje a předloží ke kontrole, nedostane pokutu, i kdyby danou věc nakonec dovézt nešlo. Riskujete a zaděláváte si na problémy až ve chvíli, kdy se něco pokusíte v kufru zatajit.

Pokud vás chytí s nedeklarovaným zbožím, hrozí vám vysoká pokuta na místě, a pokud byste uvedli nepravdivé údaje, riskujete dokonce správní řízení nebo trestní stíhání. Podle australské pohraniční stráže platí bezcelní limity na běžné zboží do hodnoty 900 AUD pro osoby od 18 let a do 450 AUD pro mladší. Můžete si přivézt 2,25 litru alkoholu a 25 gramů tabáku, což je zhruba jedna krabička, plus jedna otevřená. Pokud cestujete jako rodina, můžete limity sloučit, ale pozor, při překročení limitu zaplatíte clo a daň ze všech kusů dané kategorie, ne jen z toho nadlimitního.

Pastí, o které se u nás málo ví, jsou elektronické cigarety a nikotinové výrobky. Od 1. ledna 2024 je do Austrálie zakázaný dovoz jednorázových vapes a od 1. března 2024 platí zákaz na všechny neterapeutické vapes. Výjimka existuje jen pro malé množství určené k vlastní doložené léčbě a nikotinové sáčky si pak do Austrálie nesmíte přivézt vůbec. Situaci na letištích a pravidla ohledně víz rozebíráme v našem dalším článku, takže si před balením kufrů vždy na webech úřadů ověřte aktuální znění předpisů.

Z letiště do centra: první hodina v Austrálii umí být drahá

Když projdete australskou kontrolou, čeká vás poslední krok cesty, který dokáže vaši peněženku překvapit hned v prvních minutách. Australská letiště mají totiž odlišnou cenovou politiku pro dopravu do centra města a to, co na západním pobřeží stojí pár drobných, vás na východě vyjde na slušnou částku.

Nejsilnější kontrast zažijete mezi východem a západem kontinentu. Zatímco v Perthu vás vlak vyjde na 2,80 AUD v rámci jednotného jízdného, v Sydney zaplatíte jen za samotný vstup na letištní stanici 18,61 AUD. Tento poplatek, takzvaný Station Access Fee, se účtuje každému dospělému cestujícímu nad rámec běžného jízdného a má týdenní strop 37,75 AUD. Pokud cestujete jako čtyřčlenná rodina, jízda příměstským vlakem ze sydneyského letiště do centra se vám tak prodraží.

Existuje ale způsob, jak se tomuto poplatku v Sydney vyhnout. Stačí použít autobus, kterého se letištní příplatek netýká. Z letiště jezdí linka 350 směrem na Bondi Junction přes čtvrti Mascot a Coogee, linka 420 do Burwoodu a v noci vás zachrání linka N20. Zaplatíte tak jen běžné jízdné kartou Opal a pokud navíc bydlíte v sousedních čtvrtích jako Mascot nebo Green Square, ušetříte za dopravu.

Kam dál

• Dovolená v Austrálii: 30 nejkrásnějších míst + praktické tipy
• Sydney, Austrálie: 31 tipů, co vidět a dělat
• Melbourne, Austrálie: 23 tipů, co vidět a dělat
• Perth, Austrálie: 18 tipů, co vidět a dělat
• Cairns a Daintree: 18 tipů, co vidět v bráně do tropů
• Roadtrip po Austrálii: trasy, auto, kempy a rozpočet
• Velký bariérový útes: výlety, ceny a jak ho zažít
• Tasmánie: 20 tipů, co vidět + itinerář na okruh
• Letadlem s dětmi: jak zvládnout let bez nervů

Často kladené otázky