Lamego, Portugalsko: 12 tipů, co vidět v údolí Douro

Pokud nás čtete pravidelně, asi moc dobře víte, že jsme s Lukášem do Portugalska tak trochu blázni. Jezdíme sem už několik let každý rok, trávíme tu spoustu času, chytáme vlny na surfu a užíváme si tu neuvěřitelnou pohodu. Většinou se touláme po prosluněném jihu, ale tentokrát jsme se rozhodli prozkoumat úplně jiný svět. Vyrazili jsme na sever do slavného vinařského údolí řeky Douro. A upřímně vám musím říct, že nás to naprosto dostalo. Není to jen o portském víně, které tu zraje v hlubokých údolích, ale hlavně o té dramatické krajině plné strmých teras a starobylých městeček. Jedním z těch absolutně nejkrásnějších je Lamego. Leží kousek od řeky, je obklopené zelenými kopci a má takovou tu pravou, lehce melancholickou portugalskou atmosféru, kterou si prostě musíte zamilovat. Překvapilo mě, jak moc se sever liší od jihu, ačkoliv je to pořád ta stejná země. Lamego je jediné sídlo diecéze v Portugalsku, má neskutečně bohatou historii a ukrývá památky, ze kterých vám spadne brada. Pojďme se společně podívat na to, co všechno tu můžete zažít, ochutnat a objevit.

Shrnutí

• Lamego je historické srdce údolí Douro a leží jen kousek od slavných terasovitých vinic.
• Největším symbolem města je svatyně Nossa Senhora dos Remédios, ke které vede neuvěřitelných 686 schodů.
• Město je proslulé výrobou skvělého šumivého vína (espumante), které tu teče snad proudem.
• Pro milovníky historie je tu středověký hrad a nádherná katedrála Sé, kde se mísí hned několik architektonických slohů.
• Údolí Douro v létě čelí extrémním vedrům, ideální čas na návštěvu je jaro nebo podzimní vinobraní.
• Z Lamega můžete snadno podnikat výlety do okolních městeček Régua a Pinhão, a to vlakem nebo lodí.
• Milovníci masa tu ocení místní speciality, ale my vegetariáni se tu zachráníme skvělými sýry, olivami a sladkostmi.

Kdy vyrazit do Lamega a údolí Douro

Tohle je asi ta úplně nejčastější otázka, kterou od vás dostávám. Počasí na severu Portugalska je totiž úplně jiná písnička než to, na co jsme zvyklí z jihu. Zelené kopce údolí Douro a okolí Lamega nejsou tak nádherně svěží náhodou. Od listopadu do března se sem stahují fronty z Atlantiku a může tu pršet klidně i týden v kuse. Zima je tu sychravá, vlhká a teploty se pohybují jen kolem třinácti stupňů. Pokud sem vyrazíte v zimních měsících, rozhodně doma nenechávejte kvalitní nepromokavou bundu a pevné boty, protože na mokrých dlážděných uličkách to pekelně klouže.

Na druhou stranu, léto v údolí Douro umí být naprosto nemilosrdné. Zatímco v Portu vás u oceánu zchladí vánek, tady v údolí se vzduch doslova zastaví. Teploty v červenci a srpnu běžně atakují čtyřicítky a slunce se opírá do rozpálených břidlicových teras. Procházky po památkách nebo šlapání stovek schodů ke svatyni se tak mohou změnit v docela slušný očistec. Pokud milujete teplo a nevadí vám potit se u skleničky vína, léto si užijete, ale musíte opravdu dodržovat pitný režim a přes poledne se raději schovat do stínu nějaké příjemné kavárničky.

Osobně si myslím, že absolutně nejlepší čas na návštěvu je jaro nebo podzim. Od března do května je sice počasí trochu proměnlivé a občas vás překvapí přeháňka, ale příroda je nádherně probuzená a teploty kolem dvaceti stupňů jsou na objevování města naprosto ideální. Zářijové a říjnové měsíce jsou pak kapitolou samy o sobě.

Celé údolí Douro v podzimu ožívá tradičním vinobraním, kterému se tu říká vindima. Listí na vinicích se barví do neuvěřitelných odstínů červené a zlaté, všude voní hrozny a vy můžete na vlastní oči vidět, jak vzniká to nejlepší víno na světě. Říjen už sice bývá o něco deštivější, ale ta podzimní atmosféra v Lamegu má zkrátka něco do sebe. Vždycky si jen zkontrolujte předpověď a přibalte vrstvy, ať vás chladnější rána nezaskočí.

Kde se ubytovat v Lamegu a okolí

Hledání ubytování v téhle oblasti je vlastně docela zábava, protože máte na výběr ze dvou úplně odlišných světů. Můžete bydlet přímo v historickém centru Lamega, nebo se zašít někde na samotě mezi vinicemi v tradiční usedlosti. My s Lukášem většinou preferujeme ubytování přes Booking, kde se dají najít opravdové poklady. Ubytování ve městě má tu obrovskou výhodu, že večer prostě jen vyjdete z hotelu, zaplujete do nejbližší restaurace na skvělou večeři a pak se pěšky, lehce ovíněni, vrátíte do postele. Nemusíte řešit řízení po úzkých silničkách potmě.

Pokud chcete zůstat přímo ve městě, můžeme vám z vlastní zkušenosti doporučit příjemný hotel O Cantinho do Colégio. Má skvělou polohu, odkud dojdete všude pěšky, a nabízí přesně ten typ útulného zázemí, které po celodenním chození potřebujete. Pro ty z vás, kteří hledají trochu více luxusu a chtějí si dovolenou opravdu užít se vším všudy, je tu pak nádherný Lamego Hotel & Life. Mají tam skvělý bazén, nádherné výhledy do okolí a úžasné snídaně, na kterých si my vždycky hrozně rádi pochutnáme. Bývá ale docela rychle vyprodaný, takže doporučuji rezervovat s dostatečným předstihem.

Úplně jiný zážitek vám pak nabídnou takzvané quintas, což jsou staré vinařské usedlosti roztroušené po údolí Douro. Spousta z nich se v posledních letech proměnila na nádherné butikové hotely. Ceny se tu sice pohybují trochu výš, často od 150 eur za noc nahoru, ale ten zážitek za to vážně stojí.

Představte si, že se ráno probudíte, otevřete okno a máte před sebou jen nekonečné řádky vinic a absolutní ticho. Večer pak sedíte na terase, majitelé vám nalévají své vlastní portské víno a vy jen pozorujete západ slunce. Jen si dejte pozor na to, že v roce 2026 se pravidla pro krátkodobé pronájmy v Portugalsku dost zpřísnila, takže nabídka soukromých apartmánů trochu prořídla a ceny mírně stouply. Vždy proto vybírejte prověřené hotely a penziony.

12 tipů, co vidět a dělat v Lamegu a údolí Douro

Pojďme se společně podívat na to nejlepší, co tohle okouzlující město a jeho bezprostřední okolí nabízí. Historie tu na vás dýchá z každého kamene a věřte mi, že tu nebudete vědět, kam s očima dřív.

1. Svatyně Nossa Senhora dos Remédios

Tohle je bez debat ten největší symbol celého Lamega a místo, které prostě nemůžete minout. Svatyně Nossa Senhora dos Remédios (v překladu Naší Paní Léčitelky) se majestátně tyčí na kopci Santo Estêvão a hlídá celé město jako nějaký dobrotivý strážce. Když jsme ji poprvé uviděli z dálky, úplně nás ohromila její velikost a ta dokonalá symetrie, se kterou zapadá do okolní krajiny. Samotná stavba začala už v roce 1750 na místě, kde dříve stávala jen malá stará kaplička zasvěcená svatému Štěpánovi.

Barokní výzdoba kostela je uvnitř opravdu nádherná, plná detailů, zlacení a krásných soch. Zajímavé je, že ačkoliv se začalo stavět už v osmnáctém století, dvě dominantní bílé věže byly dokončeny až na počátku dvacátého století. Uvnitř vládne takový ten typický posvátný klid, který vás donutí ztišit hlas a jen nasávat atmosféru. I když nejste zrovna nábožensky založení, ta architektura vás prostě musí fascinovat.

Svatyně je neuvěřitelně důležitá pro věřící z celého Portugalska. Každý rok se tu osmého září koná obrovská pouť, která je vrcholem městských oslav. Pokud se sem v tuto dobu chystáte, připravte se na to, že město bude doslova praskat ve švech. Lidé sem přijíždějí z daleka, aby Panně Marii poděkovali za uzdravení nebo ji poprosili o pomoc.

💡 Tip: Pokud chcete mít na prohlídku klid, vyrazte sem hned brzy ráno. Ranní mlha, která se často povaluje v údolí, dodává celému místu neskutečně mystickou atmosféru a hlavně se vyhnete davům turistů, kteří sem najíždějí autobusy úderem desáté dopoledne.

2. Poutní schodiště s 686 schody

Tohle je zážitek, na který si vaše lýtka budou pamatovat ještě pár dní. Ke svatyni totiž vede naprosto ikonické, barokní schodiště, které má přesně 686 schodů. Stavět se začalo v roce 1777 a je to mistrovské dílo plné zatáček, teras a nečekaných překvapení. My s Lukášem jsme si řekli, že to samozřejmě vyběhneme, ale věřte mi, že v tom letním horku to dá docela zabrat. Naštěstí je schodiště obklopené hustým parkem Santo Estêvão, takže jdete příjemným stínem pod vzrostlými stromy.

Cesta nahoru není jen o fyzické námaze, je to vlastně taková malá umělecká galerie pod širým nebem. Na každé větší terase si můžete odpočinout a obdivovat nádherné sochy, fontány a tradiční modrobílé kachličky azulejos, které vyprávějí biblické příběhy. Asi nejpozoruhodnějším místem celého výstupu je takzvané Pátio dos Reis, tedy Nádvoří králů. Najdete tu úchvatnou fontánu, která měří dvaadvacet metrů, a obrovský obelisk ozdobený mariánskými symboly.

Spousta poutníků tohle schodiště dodnes leze po kolenou jako projev pokání a vděčnosti. Je to docela silný pohled, který vás donutí k zamyšlení. Pokud se na tenhle sportovní výkon necítíte, mám pro vás dobrou zprávu. Nahoru ke svatyni se dá pohodlně vyjet autem nebo taxíkem, můžete si prohlédnout kostel a pak schody jen v klidu sejít dolů do města.

💡 Tip: Cestou dolů se nezapomeňte občas zastavit a otočit se za sebe. Ten pohled na klesající schody s městem Lamego v pozadí je asi nejfotografovanější scéna z celého regionu a při západu slunce je to naprostá romantika.

3. Sé Catedral de Lamego

Když sejdete ze schodů dolů do centra, vaše kroky by měly směřovat rovnou k místní katedrále. Sé Catedral de Lamego je zasvěcená Panně Marii a svatému Šebestiánovi a je to opravdu majestátní kousek architektury. Vznikla už ve dvanáctém století na základech staré kaple a postupem času se stala jedním z nejvýznamnějších náboženských center v širokém okolí. Z té úplně původní románské stavby z roku 1159 se dodnes zachovala masivní čtvercová věž na jižní straně fasády, která vypadá skoro jako součást nějaké vojenské pevnosti.

To, co mě na katedrále baví nejvíc, je ten neuvěřitelný architektonický mix. Během staletí se tu vystřídalo tolik stavitelů a stylů, že tu dnes najdete nádherné gotické klenby, bohatě zdobené manuelinské portály i honosné barokní oltáře. Je to, jako byste četli učebnici dějin umění vytesanou do kamene. Vnitřek je překvapivě světlý a vzdušný, což je v ostrém kontrastu s tou drsnou, žulovou fasádou venku.

Určitě si udělejte čas i na prohlídku křížové chodby, která přiléhá ke katedrále. Je tam úžasný klid, krásné klenby a uprostřed malé nádvoří, kde se dřív procházeli mniši. Často tu narazíte jen na pár místních obyvatel, kteří se sem přišli v tichosti pomodlit. Vstupné do samotné katedrály je zdarma, což je v dnešní době docela milé překvapení.

💡 Tip: Hned vedle katedrály najdete spoustu malých kavárniček. Sedněte si na zahrádku, objednejte si silné portugalské espresso (bica) a jen chvíli pozorujte cvrkot na náměstí. Je to ten nejlepší způsob, jak nasát místní pohodovou atmosféru.

4. Hrad Lamego a středověké opevnění

Nad městem, na dalším strategickém kopci, trůní pozůstatky hradu Lamego. Vylezli jsme si tam jedno odpoledne a ten výšlap úzkými, strmými uličkami stál rozhodně za to. Historie tohoto místa je pěkně divoká. Pravděpodobně tu původně stálo staré keltské nebo lusitánské oppidum, které pak přestavěli a opevnili Římané. Později se tu střídali Maurové s křesťany, až hrad v roce 1057 definitivně dobyl král Fernando Magno.

Z původního mohutného hradu se toho do dnešních dnů sice nezachovalo úplně mnoho, ale i tak to má obrovské kouzlo. Kolem hradního kopce stále najdete zbytky obranných hradeb a dvě hlavní zachovalé kamenné brány. Severní brána se jmenuje Porta dos Figos (nebo také Porta da Vila) a ta jižní nese romantický název Porta do Sol, tedy Sluneční brána. Procházet pod těmito starobylými oblouky je jako cestovat v čase o tisíc let zpátky.

Největším tahákem celého hradního areálu je jednoznačně masivní hranolová věž, takzvaná Torre de Menagem. Kolem ní je vybudovaná krásná vyhlídková terasa. Výhled odsud je naprosto dechberoucí. Uvidíte nejen celé Lamego jako na dlani, ale i hluboká údolí řek Varosa, Coura a Balsemão, a v dálce se rýsují slavné vinice údolí Douro a drsné kopce regionu Trás-os-Montes.

💡 Tip: K hradu nevede žádná široká silnice, musíte se tam proplést labyrintem středověkých uliček, které jsou plné starých, často trochu oprýskaných domků. Místní babičky tu běžně sedí na zápraží a klábosí. Je to ta nejautentičtější část města, tak si foťák nechte radši chvíli v batohu a jen se usmívejte.

5. Museu de Lamego (Bývalý biskupský palác)

Ať už vás venku přepadne nečekaná přeháňka, nebo si prostě jen chcete odpočinout od sluníčka a nekonečných procházek po vinicích, místní muzeum je skvělá volba. Najdete ho hned vedle katedrály v nádherné historické budově bývalého biskupského paláce, který sám o sobě stojí za detailní prohlídku. Založeno bylo už v roce 1917 a dnes patří k těm nejlepším regionálním muzeím v celém severním Portugalsku. My obvykle na muzea moc nejsme, radši jsme někde venku v přírodě, ale tohle nás vážně mile překvapilo.

Uvnitř na vás čekají neuvěřitelně bohaté sbírky, které mapují historii umění od gotiky až po honosné baroko. Tou největší chloubou a naprostým unikátem je série vzácných vlámských tapisérií ze šestnáctého století. Jsou obrovské, nádherně zachovalé a zobrazují dramatické scény z mytologie a bitev. Když před nimi stojíte, nechápete, jak něco tak detailního mohl někdo utkat ručně.

Kromě tapisérií je tu k vidění i úžasná sbírka tradičních portugalských kachliček azulejos, které zachycují scény z každodenního života i náboženské motivy. Najdete tu také velmi vzácné zlatnické práce a obrazy od slavného renesančního malíře Grão Vaska. Expozice je moc hezky uspořádaná a nezabere vám půl dne, takže se nemusíte bát, že byste se uvnitř unudili.

💡 Tip: Vstupné do muzea stojí kolem tří eur, což je za takovou parádu vlastně úplně zadarmo. Pokud máte rádi historii, vyhraďte si na prohlídku zhruba hodinku a půl. Popisky jsou tu naštěstí i v angličtině, takže se dozvíte spoustu zajímavostí.

6. Casa das Brolhas a šlechtická historie

Při toulkách městem určitě narazíte na spoustu krásných historických domů, ale jeden z nich opravdu vyčnívá. Casa das Brolhas, který byl postaven v roce 1771, patří mezi ta absolutně nejvelkolepější šlechtická sídla v celém Lamegu. Hned na první pohled vás upoutá jeho neuvěřitelně zdobená fasáda, kde jsou do tvrdého žulového kamene vytesány ty nejjemnější ornamenty. Je to nádherná ukázka toho, jak bohatá a vlivná kdysi místní aristokracie byla.

Dominantou celého paláce je obrovská vstupní brána, nad kterou se tyčí velkolepý rodový erb rozdělený na pět částí. Pokud se vyznáte v heraldice, najdete na něm symboly významných šlechtických rodin Osório, Menezes a Castro. Tento dům vlastnilo několik velmi důležitých osobností portugalské historie, například Macário de Castro, který byl významným mecenášem města, nebo Manuel Pinto da Fonseca, velmistr Řádu maltézských rytířů.

Dům je sice od roku 1975 chráněnou kulturní památkou, ale bohužel není běžně přístupný veřejnosti zevnitř, protože je stále v soukromých rukou. I tak ale stojí za to si k němu dojít a prohlédnout si ho alespoň zvenku. Je to skvělé místo na fotku a ukázka toho, jak se v osmnáctém století žilo na vysoké noze.

💡 Tip: Dům najdete kousek od hlavního náměstí v ulici, která je docela úzká, takže se špatně fotí celý. Nejlepší úhel pro fotku erbu získáte, když se postavíte trochu bokem k protější zdi.

7. Čtvrť Bairro da Ponte a relax u řeky

Po všech těch kostelech, schodech a historii to chce trochu orazit. Ideálním místem je čtvrť Bairro da Ponte, která leží u řeky Balsemão a v posledních letech prošla naprosto fantastickou revitalizací. Město do této oblasti hodně investovalo a z dříve trochu zanedbaného břehu se stala krásná relaxační zóna, kterou si oblíbili nejen turisté, ale hlavně místní rodiny.

Vznikla tu parádní nová říční promenáda s lavičkami, ze kterých je krásný a uklidňující výhled na plynoucí vodu. Od jara do podzimu to tu neuvěřitelně žije. Místní sem chodí běhat, posedávají na terasách malých barů s vychlazeným drinkem v ruce nebo tu s dětmi pořádají velké rodinné pikniky. Pro menší děti je tu vybudované hezké nové hřiště a starší se můžou vyřádit na sportovním plácku.

My s Lukášem jsme si tu jedno odpoledne sedli do trávy, koupili jsme si v nedaleké pekárně čerstvé pečivo a sýr a udělali si vlastní malý piknik s výhledem na řeku. Je to hrozně fajn kontrast k tomu rušnému historickému centru nahoře na kopci.

💡 Tip: Pokud cestujete s dětmi, tohle místo je naprostá záchrana. Nechte je vyběhat na hřišti, zatímco vy si v klidu vypijete kávu v přilehlém bistru. Je tu dostatek stínu pod stromy, takže se tu dá přežít i to nejhorší odpolední vedro.

8. Ochutnávka místního šumivého vína (Espumante)

Když se řekne údolí Douro, každý si okamžitě představí těžké, sladké portské víno. A je to samozřejmě pravda, ale Lamego má v rukávu ještě jedno obrovské překvapení, o kterém spousta turistů vůbec neví. Tohle město je totiž neoficiálním hlavním městem portugalského šumivého vína, kterému se tu říká espumante. Zatímco v Portu popíjíte hutné tawny, tady do vás na každém rohu lijí bublinky.

Místní espumante se vyrábí tradiční metodou kvašení v lahvi, úplně stejně jako pravé francouzské šampaňské. Díky specifickému klimatu a nadmořské výšce v okolí Lamega si hrozny udržují vysokou kyselinku, která je pro dobré šumivé víno naprosto klíčová. Nejslavnějším výrobcem v regionu je vinařství Raposeira, jehož sklepy najdete kousek za městem. Můžete k nim vyrazit na řízenou prohlídku, kde vám ukážou podzemní chodby vysekané do skály, kde zrají miliony lahví.

Ochutnat tohle víno je v Lamegu vyloženě povinnost. Zastavte se v jakémkoliv baru nebo restauraci na hlavním náměstí a objednejte si skleničku vychlazeného espumante bruto (suché). Je to naprosto fantastické osvěžení po náročném dni. My jsme si ho zamilovali natolik, že jsme si dvě lahve museli vézt zabalené v tričkách v kufru až domů.

💡 Tip: Espumante se tu nepije jen při slavnostních příležitostech, místní si ho běžně dávají k obědu. Skvěle se hodí k místním sýrům nebo k tradičnímu pečivu. Láhev velmi slušného espumante tu v obchodě koupíte už kolem osmi eur.

9. Návštěva tradiční Quinty v údolí Douro

Být v Lamegu a nenavštívit nějakou z vinařských usedlostí v údolí by byl vyloženě hřích. Tyto usedlosti, kterým se tu říká quintas, jsou samotným srdcem produkce legendárního portského vína. Údolí Douro je vůbec nejstarší demarkovanou vinařskou oblastí na světě (chráněnou už od roku 1756) a práce na zdejších strmých břidlicových terasách je neskutečně náročná. Traktory se sem často vůbec nedostanou, takže se hrozny při vinobraní stále nosí ručně v obrovských koších na zádech.

Každá quinta nabízí trochu jiný zážitek, ale většina z nich pořádá prohlídky spojené s ochutnávkou. Během prohlídky se dozvíte, jaký je rozdíl mezi mladým, ovocným portským typu Ruby, a tím starším, do hněda zbarveným Tawny, které zrálo dlouhé roky v malých dubových sudech. Majitelé vás vezmou do chladných sklepů plných zaprášených sudů, kde to nádherně voní dřevem a sladkým alkoholem.

My jsme si udělali výlet na jednu z menších rodinných usedlostí a bylo to skvělé. Pán nám vyprávěl o tom, jak se v září hrozny stále ještě tradičně šlapou nohama v obrovských kamenných nádržích (lagares). Degustace většinou zahrnuje tři až čtyři vzorky vína a často k ní dostanete i kousek místního sýra nebo čokolády, která se k portskému neuvěřitelně hodí.

💡 Tip: Portské víno má kolem dvaceti procent alkoholu a díky cukru se pije nebezpečně snadno. Nikdy, ale opravdu nikdy nechoďte na ochutnávku nalačno. V těch letních vedrech by s vámi i dvě malé skleničky mohly velmi rychle zamávat.

10. Výlet do Peso da Régua a plavba lodí

Z Lamega je to jen asi patnáct kilometrů dolů k řece do města Peso da Régua, které je jakýmsi dopravním uzlem celého údolí. Z historického hlediska to bylo nejdůležitější místo, odkud dříve vyplouvaly tradiční dřevěné lodě rabelos, plně naložené sudy s vínem, které směřovaly po divoké řece do sklepů ve Vila Nova de Gaia u Porta. Dnes už víno putuje po silnicích, ale řeka Douro je stále plná lodí, tentokrát těch výletních.

Pokud chcete vidět ty neskutečné terasovité vinice z té nejlepší možné perspektivy, musíte vyrazit na projížďku lodí. Na výběr máte všechno možné – od hodinové plavby na staré dřevěné lodičce až po celodenní výlety na luxusních jachtách s obědem a ochutnávkou vína. Je to obrovská romantika, řeka je tu klidná, obklopená majestátními kopci a na březích vidíte svítit bílé budovy jednotlivých quintas.

Větší plavby často zahrnují i průjezd některou z obrovských plavebních komor, které musely být na řece vybudovány kvůli přehradám. Je to docela adrenalinový zážitek, když loď vpluje do úzkého betonového koryta a během chvíle klesne nebo stoupne o desítky metrů.

💡 Tip: Cesta z Lamega do Réguy autem je sama o sobě zážitek. Silnice se klikatí a klesá hluboko do údolí. Pokud si půjčujete auto, nezapomeňte si v půjčovně vyžádat krabičku na elektronické mýto (Via Verde), protože většina silnic tu nemá klasické mýtnice se závorou a pokuty za nezaplacení jsou zbytečně vysoké.

11. Vlakem podél řeky do Pinhãa

Pokud nemáte rádi lodě, mám pro vás ještě lepší a možná o chlup romantičtější alternativu. Vydejte se z Réguy vlakem proti proudu řeky do malého městečka Pinhão. Tato vlaková trasa (Linha do Douro) patří k těm nejkrásnějším v celé Evropě. Koleje tu totiž vedou tak neuvěřitelně blízko vody, že máte chvílemi pocit, jako by ten starý vlak jel přímo po hladině řeky.

Cesta z Réguy do Pinhãa trvá asi čtyřicet minut a je to jedna velká vizuální hostina. Budete projíždět krátkými tunely vytesanými do skály, míjet malebná nádražíčka a koukat na ty nejlepší a nejdražší vinice v celém Portugalsku. Určitě si sedněte na pravou stranu po směru jízdy, ať máte výhled přímo na vodu a ne do břidlicové skály. Lístky jsou velmi levné, koupíte je za pár eur přímo na nádraží nebo přes aplikaci.

Samotné městečko Pinhão je maličké a ospalé, ale ukrývá jeden obrovský poklad. Je to místní vlakové nádraží, které je považováno za jedno z nejkrásnějších v zemi. Jeho fasádu zdobí čtyřiadvacet obrovských panelů z modrých kachliček azulejos. Jsou na nich zachycené úžasně detailní scény z vinobraní, tradiční lodě na řece a život místních rolníků z počátku dvacátého století. Je to zkrátka dokonalé muzeum pod širým nebem.

💡 Tip: Z Pinhãa se můžete vrátit zpátky vlakem, nebo si to zkombinovat – tam jet vlakem a zpátky si zaplatit kratší plavbu lodí. Je to ten nejlepší způsob, jak vidět údolí ze všech úhlů.

12. Lokální gastronomie (a jak jsme přežili my vegetariáni)

Sever Portugalska, a Lamego zvlášť, je vyhlášený svou velmi hutnou a rustikální gastronomií. Je to kraj, kde lidé těžce pracovali na vinicích, takže potřebovali pořádnou porci kalorií. Město je po celé zemi proslulé svou sušenou šunkou (presunto), která visí snad v každé tradiční hospodě od stropu. A pak je tu samozřejmě místní nejslavnější specialita – pečené kůzle (cabrito assado), které se pomalu peče v peci na dřevo a podává se s pečenou rýží. Lidé sem na něj jezdí o víkendech ze širokého okolí.

My s Lukášem ale maso nejíme, takže jsme tyhle slavné pochoutky museli s díky vynechat. Znamenalo to, že budeme v Lamegu o hladu? Ani náhodou! Portugalská gastronomie je skvělá v tom, že si tu najde to své každý. Zachránil nás všudypřítomný couvert. Jakmile si v Portugalsku sednete do restaurace, obsluha vám automaticky přinese čerstvý chléb, vynikající lokální sýry (často ovčí nebo kozí, které jsou uvnitř nádherně krémové), olivy a někdy i různé pomazánky. Pokud si to sníte, zaplatíte za to pár eur, ale je to skvělý základ večeře.

Kromě toho tu v každé restauraci dělají skvělé omelety, zeleninové polévky (caldo verde, jen poproste ať vám tam nedávají klobásu chouriço) a hromady čerstvých salátů. A pak jsou tu samozřejmě sladkosti! Lamego má spoustu skvělých pekáren (pastelarias). Závislost na pastéis de nata (košíčcích s žloutkovým krémem) jsme tu samozřejmě pilně udržovali, ale ochutnali jsme i místní specialitu peixinhos de chila, což je sladké pečivo plněné dýňovým džemem. S kávou to nemá chybu.

💡 Tip: Pamatujte, že Portugalci obědvají zhruba mezi půl jednou a třetí, a večeří se až po půl osmé večer. Mezi třetí a sedmou hodinou je většina restaurací nekompromisně zavřená. Pokud vás přepadne hlad odpoledne, musíte vyrazit právě do některé z místních pekáren.

Kam dál z Lamega

Když už máte Lamego a údolí Douro prozkoumané křížem krážem, je čas vyrazit dál, protože Portugalsko toho nabízí ještě hromadu. Úplně nejpřirozenější volbou je sjet podél řeky Douro až k oceánu a strávit pár dní v úžasném městě Porto. Je to hrdé, žulové město plné strmých uliček, kde na vás dýchne ta pravá námořnická a melancholická atmosféra. Můžete se tam projít po slavném mostě od žáka Gustava Eiffela a navštívit staré sklepy ve čtvrti Vila Nova de Gaia.

Pokud vás láká spíše jih a teplo, nasedněte na vlak nebo do auta a přejeďte do hlavního města. Náš průvodce pro Lisabon vám pomůže objevit ty nejlepší vyhlídky, svezete se ikonickou žlutou tramvají a pochopíte, proč je tohle město tak oblíbené. Kousek od Lisabonu pak nesmíte minout pohádkovou Sintru plnou romantických paláců a mystických zahrad, nebo pohodové přímořské městečko Cascais.

My s Lukášem nakonec vždycky stejně skončíme dole na jihu v našem milovaném Algarve, kde to známe ze všeho nejlépe. Pokud milujete surfování a divokou přírodu, vyrazte do oblasti kolem Sagres nebo do malebné Carrapateira. Hledáte-li spíše ty typické žluté útesy a klidnější vodu na koupání, nesmíte minout ty nejkrásnější pláže v Algarve v okolí městeček Lagos nebo Carvoeiro. Portugalsko je prostě země, kam se nedá jet jen jednou!

🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v Portugalsku

Hledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.

Porovnat ceny aut v Portugalsku →

✓ Srovnávač DiscoverCars✓ storno zdarma u většiny rezervací✓ bez skrytých poplatků

Často kladené otázky