Lago di Carezza (Karersee), Dolomity: 10 tipů, co vidět a dělat

Určitě už jste někdy na sociálních sítích narazili na fotku jezera Lago di Carezza. Má tak neuvěřitelně sytou tyrkysovo-smaragdovou barvu, až si člověk říká, že to musí být práce šikovného grafika ve Photoshopu. Jenže ono není. Karersee, jak se mu říká německy, je jedno z těch vzácných míst v italských Dolomitech, které ve skutečnosti vypadá ještě o kousek magičtěji než na obrázcích.

V článku vám poradím, kde se strategicky ubytovat a na co se připravit. K jezeru se totiž autem přímo nedostanete, ale vede k němu naprosto luxusní, asi pětiminutová rovinatá cesta tunelem z parkoviště, kterou bez problému projedete i s kočárkem.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud už sedíte v autě a míříte do italských Dolomit, tady je to nejdůležitější, co jsem si přála, aby mi někdo řekl předem:

• Zásadní novinka pro parkování: Od nedávna tu funguje rezervační systém pro auta podobně jako u legendárních Tre Cime, takže si místo na parkovištích P1 nebo P2 raději zarezervujte předem online, jinak riskujete, že vás k jezeru vůbec nepustí.
• Kočárky a děti: Celý okruh kolem jezera i přístupová cesta z parkoviště jsou naprosto bezbariérové a ideální pro rodiny s dětmi.
• Zvířata: Naši pejsci si výlet užili, ale pamatujte, že psi musí být celou dobu na vodítku.
• Koupání: Možná vás láká průzračná voda, ale odpověď na častou otázku can you swim in lago di carezza je striktní ne (jezero je přísně chráněné).
• Kdy sem jet: Nejhezčí barvu má voda brzy ráno nebo na podzim, kdy zežloutnou okolní modříny. Přes den v letní sezóně počítejte s davy.

Co je vlastně Lago di Carezza a jaká se k němu váže legenda

Ale nejdřív jedna věc, bez které tohle místo nedává smysl: proč vůbec má jezero takovou barvu a odkud se vzal ten název Jezero duhy. Lago di Carezza je poměrně malé alpské jezero ležící v nadmořské výšce 1 520 metrů v provincii Jižní Tyrolsko (Trentino-Alto Adige). To, co ho dělá tak výjimečným, je jeho barva a okolní kulisa, kdy se za ním dramaticky tyčí zubaté vrcholky vápencového masivu Latemar.

Voda v jezeře naprosto fascinujícím způsobem mění barvu od světle zelenkavé, přes sytě smaragdovou až po hlubokou tyrkysovou. Děje se to tím nejprozaičtějším způsobem: vápencové podloží plus správný úhel slunce a máte smaragd. Věda je sice fajn, ale místní legenda je podle mě mnohem romantičtější.

Vypráví se, že v jezeře kdysi žila nádherná vodní víla Ondina, do které se bezhlavě zamiloval čaroděj z nedalekého pohoří Masarè. Aby ji vylákal z vody a získal její srdce, nechal nad horou Latemar vykouzlit obrovskou zářivou duhu. Jenže zapomněl na jeden drobný detail, a to převléct se do přestrojení, jak mu radila čarodějnice z jiné hory. Když Ondina viděla ošklivého čaroděje, vyděsila se a nadobro zmizela v hlubinách jezera. Čaroděj se natolik rozzuřil, že duhu roztrhal na kusy a vhodil ji do vody. A právě proto se dodnes Lago di Carezza přezdívá „Jezero duhy“ (Lec de Ergobando v místním ladinském dialektu). ☺️

Kdy vyrazit k jezeru a jak to vypadá s počasím

Plánování cesty do Dolomit se vždy točí kolem toho správného ročního období. Pokud uvažujete, kdy se k Lago di Carezza vypravit, hodně záleží na tom, jaké máte od výletu očekávání a jestli vám víc vadí davy lidí nebo chladnější počasí. Z našich zkušeností můžu říct, že každá sezóna má tady něco do sebe.

Asi nejoblíbenější dobou pro návštěvu je tradičně léto, tedy období od července do září. V tuto dobu je jezero krásně plné vody z tajících jarních sněhů a celá oblast hraje svěžími barvami. Má to ale jeden docela podstatný háček, kterým jsou tisíce turistů. Pokud sem pojedete v létě, opravdu důrazně doporučujeme vyrazit brzy ráno (ideálně být na místě už kolem sedmé nebo osmé hodiny). Nejenže se vyhnete davům a budete mít vyhlídkové plošiny sami pro sebe, ale ranní světlo tvoří ty nejlepší podmínky pro focení a hladina bývá naprosto klidná jako zrcadlo.

Podzim v Dolomitech je pro nás s Lukášem asi tou největší srdcovkou. Kolem října začínají modříny, které jezero obklopují, měnit barvu do neskutečných zlato-oranžových odstínů. Když si před cestou zkontrolujete lago di carezza meteo a trefíte slunečný podzimní den, zažijete tu naprostou vizuální explozi. Musíte se ale smířit s tím, že hladina jezera bývá na podzim už o něco nižší.

A co zima? Hledání frází jako lago di carezza winter vůbec není od věci. V zimních měsících jezero často úplně zamrzne a zapadne pod silnou vrstvou sněhu, takže tu slavnou tyrkysovou barvu sice neuvidíte, ale zase se ocitnete v pohádkové zimní krajině. Pokud rádi lyžujete, hned kousek od jezera se nachází oblíbený lyžařský areál, takže návštěva zamrzlého jezera je ideální odpolední zastávkou po dni na sjezdovce.

Jak se dostat k Lago di Carezza a nová pravidla pro parkování

Doprava a parkování jsou u Lago di Carezza asi tím nejzásadnějším tématem, které musíme probrat, protože pravidla se tu v poslední době poměrně dost zpřísnila na ochranu přírody před overtourismem. Většina lidí sem míří autem z větších center jako je Cortina d’Ampezzo, nedaleké Bolzano nebo z údolí Val di Fassa od městečka Canazei. Cesta většinou vede přes malebný průsmyk Passo di Costalunga a sama o sobě je zážitkem plným výhledů.

Přímo u jezera se nachází velká placená parkoviště označená jako P1 a P2. A tady zpozorněte. Systém totiž od jara 2024 funguje velmi podobně jako u profláknutých Tre Cime. To znamená, že kapacity jsou omezené a v hlavní sezóně si zkrátka musíte místo zarezervovat předem online. Představte si tu noční můru, že se s rodinou trmácíte autem do hor, a u závory vám řeknou, že je plno a máte smůlu. Raději si vše zařiďte pár dní dopředu. Parkovné vás tu vyjde zhruba na 5 až 7 EUR za první dvě hodiny, což vám na klidnou prohlídku a procházku kolem jezera bohatě postačí. My na cesty do hor velmi rádi využíváme srovnávač RentalCars.com, se kterým máme dlouhodobě dobrou zkušenost, pokud zrovna nejedeme vlastním autem z Česka.

Pokud nechcete řešit parkování vůbec, můžete využít výborně fungující italskou hromadnou dopravu. Z Bolzana sem jezdí přímá autobusová linka číslo 180, cesta trvá necelou hodinku a vyhodí vás v podstatě přímo u návštěvnického centra. Pokud bydlíte na druhé straně hor v Canazei, můžete naskočit na autobus číslo 480, který jezdí přes Passo di Costalunga.

Jakmile zaparkujete nebo vystoupíte z autobusu, čeká vás překvapivě moderní vstup do přírody. Pod silnicí byl totiž vybudován bezpečný pěší tunel, který vás z parkoviště dovede rovnou k hlavní vyhlídkové plošině u jezera. Je to procházka na 5 minut, naprosto rovinatá, takže když jsme letos z auta vyndali Jonáškův kočárek a vyrazili i se psy, nemuseli jsme řešit žádné přenášení přes kameny nebo kořeny.

Kde se ubytovat poblíž jezera + kolik to stojí

Pokud chcete oblast Latemaru opravdu prozkoumat a ne se tu jen otočit na hodinku u jezera, vyplatí se najít si ubytování někde v bezprostředním okolí. Upřímně, Dolomity nejsou místo pro ty, kdo chtějí šetřit na ubytování, a v srpnu nebo únoru to ceny dávají pořádně najevo. Týden pro dva vás i s jídlem a benzínem může vyjít na 30 000 až 45 000 Kč, což my s Lukášem vždy kompenzujeme tím, že svačíme jako horalé a na hotely nesportujeme. Na vyhledávání hotelů běžně využíváme Booking, protože tam často chytíme dobré slevy v rámci věrnostního programu.

Nejbližší a nejikoničtější možností je ubytovat se přímo nad jezerem. Přes silnici kousek od parkoviště se nachází vyhlášený Carezza Hotel Latemar, který nabízí krásné wellness a neskutečné výhledy přímo na hory. Je to sice trochu dražší záležitost (počítejte od 4000 Kč za noc výše), ale ta atmosphere, kdy můžete jít k jezeru brzy ráno s kávou v ruce ještě před příjezdem prvních aut, za to občas prostě stojí.

Výbornou strategickou základnou je také nedaleké městečko Nova Levante (Welschnofen), které leží jen pár kilometrů pod jezerem v údolí. Najdete tu klasickou tyrolskou atmosféru, spoustu menších rodinných penzionů (garni) a tradičních restaurací, kde dělají ty nejlepší knedlíky. Ceny tu bývají o něco příjemnější a do hor to máte pořád kousek.

Pokud dáváte přednost městskému ruchu nebo chcete spojit přírodu s trochou historie a nakupování, zvažte ubytování v Bolzanu. Autem jste od jezera vzdálení jen asi 30 minut čisté jízdy a večer se můžete procházet pod podloubími starého města se zmrzlinou v ruce. Pro milovníky vysokých hor a turistiky je zase skvělou volbou Canazei v údolí Val di Fassa, odkud se dá snadno dojet k jezeru přes průsmyk za nějakých 20 minut a zároveň odtud můžete vyrážet lanovkami na masiv Sella nebo na Marmoladu.

Lago di Carezza: 10 tipů na to nejlepší, co vidět a dělat

Lago di Carezza není jen o jedné fotce z vyhlídky a rychlém návratu do auta. Celá oblast pod Latemarem nabízí hromadu možností, jak tu strávit klidně celý den nebo prodloužený víkend. Tady jsou ty věci, které nás u Carezza za ty roky opravdu bavily — a pár, které jsme si museli nejdřív pořádně vychutnat, aby nás bavily. 😅

1. První dojem z hlavní vyhlídkové plošiny

Když projdete tunelem od parkoviště, vynoříte se přímo na obrovské dřevěné vyhlídkové plošině. Tohle je přesně to místo, kde vzniká 99 % všech těch dokonalých fotek, a vy najednou pochopíte proč: přijdete-li ráno nebo v podvečer, kdy je hladina klidná jako zrcadlo, odraz rozeklaných vrcholů Latemaru v tyrkysové vodě vás prostě sundá. Nezapomeňte si tu udělat klasickou rodinnou fotku, ale buďte ohleduplní k ostatním turistům, v létě tu bývá docela těsno a každý si chce ten svůj kousek výhledu ulovit.

2. Udělejte si pohodový okruh kolem jezera

Přímo u hlavní vyhlídky začíná stezka, která vede po celém obvodu jezera. Ačkoliv se lidé často ptají na složitou lago di carezza trasa, tenhle konkrétní okruh je naprosto banální a zvládne ho opravdu každý. Měří zhruba jen jeden kilometr a celou cestu ujdete příjemnou procházkou za 20 až 30 minut, a to i když se budete každou chvíli zastavovat a fotit.

Stezka vede kouzelným jehličnatým lesem, na některých místech se mírně přibližuje k vodě (za dřevěný plůtek se ale chodit nesmí) a nabídne vám zase úplně jiné úhly pohledu na hladinu. Povrch tvoří zpevněná šotolina, takže s kořárkem nebude problém.

3. Zastavte se na vyhlídkách na pohoří Latemar

Během procházky kolem jezera narazíte hned na několik dalších dřevěných plošin a laviček, které jsou strategicky orientované směrem k pohoří Latemar. Tohle horské pásmo tvoří přirozenou hradbu mezi Jižním Tyrolskem a provincií Trentino a jeho vápencové věže jsou prostě fascinující.

4. Vydáte se na náročnější hike podél Hirzelovy cesty

Pokud vám kilometrová procházka kolem vody nestačí a rádi byste si dali trochu více do těla, vyhledejte si pojem lago di carezza hike. Jednou z těch krásnějších a už trochu pokročilejších tras v okolí je takzvaná Hirzelova cesta (Hirzelweg). Nastoupit na ni můžete nedaleko od jezera (často se k ní lidé přibližují lanovkou Paolina, o které si povíme za chvíli).

Tato stezka vás provede přímo pod ohromnými skalními stěnami masivu Latemar, částečně se jde i směrem na Catinaccio (Rosengarten). Cestou uvidíte úplně jinou krajinu plnou suti, alpské flóry a občas potkáte i nějakého sviště. Tahle trasa už rozhodně není pro kočárky, budete potřebovat pořádné pohorky (odkazuji rovnou na skvělé boty na turistiku, které sama používám) a trochu fyzické kondice, protože se budete pohybovat ve výšce přes 2000 metrů.

5. Zrelaxujte v moderním Carezza Center

Přímo u parkoviště se nachází poměrně nově zrekonstruované návštěvnické středisko s názvem Carezza Center. Nečekejte jen nějakou boudu s lístky, je to překvapivě hezká dřevěná stavba, která v tom krajinném rámci vůbec nevypadá jako parkovací automat. Uvnitř najdete všechno, co po výletě potřebujete k návratu do civilizace.

Kromě čistých veřejných toalet (což člověk s malým dítětem ocení asi nejvíc) jsou tu krámky se suvenýry, prodejna lokálních sýrů a špeků a také několik bister. My se tu rádi zastavujeme na odpolední bombardino nebo Aperol Spritz, zatímco psi odpočívají ve stínu na terase. V horním patře je dokonce menší wellness sekce a výstava věnovaná historii a geologii tohoto unikátního místa.

6. Užijte si zimní radovánky a lyžování

Ačkoliv hodně lidí zná tohle místo jen z letních fotek, nezapomínejte, že lago di carezza winter sezóna je obrovským lákadlem pro milovníky sněhu. Hned nad jezerem a vesnicí Nova Levante se rozprostírá rodinný lyžařský areál Carezza Dolomites (často propojený s oblastí Latemar / Cinquantore). Má přes 40 kilometrů skvěle upravených sjezdovek, které nejsou tak přeplněné jako slavnější Sella Ronda.

Obrovskou výhodou je, že sjezdovky leží přímo na úpatí hor Latemar a Catinaccio, takže při carvování dolů máte tyhle vápencové obry pořád před sebou.

7. Počkejte si na to nejlepší světlo na focení

Fotografové tohle dobře znají, ale pro jistotu to zdůrazním. Světlo dělá fotku a u Lago di Carezza to platí dvojnásob. Přes oběd, kdy slunce svítí ostře zeshora, může jezero vypadat sice pěkně, ale ztratí tu magickou hloubku a na hladině se vám spíše než hory budou odrážet sluneční odlesky.

Večerní světlo je v Dolomitech proslulé jevem zvaným „Enrosadira“ (Alpenglow), kdy vápencové skály chytají neskutečně sytou růžovou až ohnivě červenou barvu. Právě večer po odjezdu turistických autobusů nebo naopak hned po úsvitu získáte ty nejikoničtější záběry. Ranní mlha povalující se nad vodou navíc dodává místu tajemný ráz z legend o víle Ondině.

8. Projděte si tematickou stezku Sentiero del Latemar

Pokud cestujete s o něco staršími dětmi, než je náš Jonášek, a hledáte aktivitu, která je bude bavit víc než jen pouhé „chození po lese“, určitě vyzkoušejte Sentiero del Latemar. Jedná se o síť tematických a naučných stezek (např. Latemar.Natura, Latemar.Panorama nebo Latemar.Art), které jsou roztroušené na svazích nad jezerem.

Stezky jsou plné dřevěných soch, interaktivních zastávek a informačních tabulí, které děti (a upřímně i dospělí) vtáhnou do světa alpské přírody způsobem, který je mnohem víc baví než pouhé šlapání z A do B. Stezky obvykle začínají u horních stanic lanovek, takže si ušetříte ten nejtěžší výstup a nahoře se už pohybujete v příjemném, zvlněném terénu s luxusními výhledy do údolí.

9. Vyjeďte lanovkou Paolina kousek pod nebe

Tohle je náš s Lukášem nejoblíbenější tip pro ty, kteří chtějí zažít vysoké hory bez celodenního plahočení z údolí. Kousek od jezera Carezza se nachází dolní stanice lanovky Paolina (v zimě slouží lyžařům, v létě turistům). Otevřená sedačková lanovka vás z výšky zhruba 1600 metrů vyveze až na hranici 2125 metrů přímo k chatě Rifugio Paolina.

Ta jízda nahoru je zážitek sám o sobě, nohy vám visí ve vzduchu a s každým metrem se vám otevírá širší a širší výhled na údolí a hřebeny v dálce. Od chaty nahoře se můžete vydat na kratší jednu až dvě hodiny trvající trasy úbočím hory, ze kterých budete mít mimochodem výborný výhled i dolů na samotné Lago di Carezza, které odsud z výšky vypadá jako takový malý modrý drahokam hozený v lese.

10. Trekking k horské chatě Rifugio Roda di Vael

Náš poslední tip je pro opravdové horaly. Od zmíněné horní stanice lanovky Paolina můžete vyrazit na fantastický trek k chatě Rifugio Roda di Vael (Rotwandhütte), která se krčí ve výšce 2283 metrů přímo pod skalním orlím hnízdem masivu Catinaccio.

Cesta k chatě vede přes takzvaný „Orlí průsmyk“ (Passo dell’Aquila) a občas se jde docela exponovaným terénem. Není to sice vyloženě ferrata, ale v některých úsecích už je potřeba si hlídat krok. Odměnou vám bude naprosto fenomenální jídlo na chatě (jejich Kaiserschmarrn je pověstný) a možnost zapsat si do deníčku pořádný vysokohorský výkon. Kdyby se vám nechtělo vracet stejnou cestou, dá se udělat okruh přes další stezky zpět dolů do údolí Carezza.

Návštěva jezera s dětmi a psy (naše zkušenost s Jonáškem)

Jak už jsem několikrát nakousla, Dolomity dokážou být k turistům občas dost drsné, plné ostrých kamenů a strmých srázů. O to víc jsme byli letos v roce 2024 nadšení, jak pohodové to u jezera Lago di Carezza bylo. Když se chystáte na výlet s dvouletým batoletem a dvěma zvědavými psy, priority se prostě změní.

💡 Tip od místní: Skoro ve všech lanovkách i v autobusech po psech chtějí náhubek (koupíte ho prakticky všude, i přímo u dolních stanic). Nás to upřímně dost otravovalo — chtěli ho i ve chvíli, kdy jsme jeli v kabince úplně sami. Když nás čekalo víc lanovek za sebou, radši jsme Káju a Baby nechali odpočívat v kempu.

S Jonáškem to probíhalo naprosto hladce. Celý okruh kolem jezera je poctivě vysypaný drobným štěrkem, nejsou tu žádné schody ani kořeny, přes které by se kočárek zasekával. Psi mají k jezeru povolený vstup, ale na vodítku musí být celou dobu, a to dává smysl, když vidíte, kolik lidí se tu denně protočí. Pozor na jednu věc navíc: vodu z jezera pít nesmí a samozřejmě je přísně zakázáno nechat je v jezeře vykoupat. Je to chráněná přírodní památka, takže pitnou vodu pro chlupáče si určitě vezměte do lahve s sebou z parkoviště.

Co dobrého ochutnat v regionu Latemar

Cestování pro mě nikdy není jen o památkách a přírodě, ale z obrovské části hlavně o jídle. Jižní Tyrolsko (Alto Adige) má fascinující gastronomii, která kombinuje tuctovou italskou kuchyni s těžší, horskou rakousko-tyrolskou klasikou. Co byste tu rozhodně neměli minout?

Asi naprostým základem, který si dáváme na každé horské chatě, třeba zrovna na oblíbené Rifugio Paolina, je domácí Apfelstrudel: žádné suché listové těsto, ale poctivá závin-závan záležitost s tunou jablek, rozinkami a piniovými oříšky, zalitá teplou vanilkovou omáčkou, ke které si vždy objednám pořádné italské espresso, protože jinak bych to prostě neunesla. ☺️

K obědu po túře nejraději volíme místní knödel (knedlíky na tisíc způsobů: sýrové, špenátové, špekové), které se podávají buď v silném vývaru nebo jen tak s rozpuštěným máslem a sýrem parmazánového typu. A pokud máte opravdu velký hlad, jděte do polenty. Zdejší polenta con grigliata (kukuřičná kaše, kterou si dáváme s hříbky a horským sýrem; místní ji servírují i s grilovaným masem) vás spolehlivě zasytí na zbytek dne. V obchůdku přímo v Carezza Center si pak před odjezdem nezapomeňte koupit vynikající ovčí nebo kravský sýr od místních farmářů z regionu Latemar, k vínu domů na večer je to dokonalost.

Praktické tipy na závěr

Aby vás na místě už nic nezaskočilo, tady je rychlé shrnutí pár zákazů a praktických informací, se kterými musíte počítat:

• Zákaz plavání: Jedna z nejčastějších otázek na internetu je „can you swim in lago di carezza?“. Bohužel (nebo spíše bohudík pro přírodu), koupání je tu celoročně přísně zakázáno. Voda je navíc ledová i uprostřed srpna, takže byste si ten plavecký zážitek stejně asi moc neužili. Hladinu chrání dřevěné ploty, za které se nesmí chodit, od roku 2019 za to hrozí poměrně tučná pokuta.
• Voda není pitná: Voda v jezeře není určena k pití ani pro vás, ani pro psy.
• Drony nechte doma: Jako ve většině exponovaných míst v Dolomitech i zde platí přísný zákaz létání s drony. Kvůli ochraně divoké zvěře a soukromí ostatních turistů si ty dechberoucí letecké záběry budete muset pořídit jen do vlastní paměti nebo lanovkou z kopce.
• Kde sehnat letenky: Pokud nejedete autem z Česka, doporučujeme letět do Benátek, Trevisa nebo Milána. Levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál.
• Nezapomeňte na pojištění: Hory umí být nevyzpytatelné, my na kratší cesty v rámci Evropy volíme AXA (kde míváme 50 % slevu) a na delší cesty nebo specifické sporty pojištění True Traveller.
• Mobilní data: Pokud potřebujete být neustále připojení i mimo EU roaming nebo máte špatný signál, zkuste eSIM od Holafly, se kterými máme výborné zkušenosti po celém světě.

Kam dál v italských Dolomitech

Lago di Carezza by mělo být jen jednou ze zastávek na vaší cestě po téhle nádherné části Itálie. Pokud hledáte další inspiraci, kam odsud vyrazit, rozhodně doporučuji navštívit ohromující náhorní plošinu Alpe di Siusi (Seiser Alm), která je jen kousek na sever. Úplně jiný, mnohem dramatičtější ráz krajiny pak najdete u hřebenovky na Secedě, kterou pro změnu považuji za nejfotogeničtější kopec v celých Dolomitech vůbec.

Spoustu dalších konkrétních tras a tipů na místa, která zvládnou i méně zkušení turisté, najdete v našem velkém článku Co dělat v Dolomitech.

Často kladené otázky (FAQ)

Když mi občas píšete ohledně cesty do Dolomit, dotazy na Carezzu se opakují pořád dokola. Proto jsem se rozhodla sepsat ty nejčastější z nich na jedno místo, ať to máte černé na bílém a můžete plánovat v klidu a bez zbytečných překvapení.