Švédsko je sice třetí největší zemí Evropské unie, ale spousta lidí při plánování první cesty udělá jednu zásadní chybu. Snaží se tuhle obrovskou plochu nacpat do jediného týdenního itineráře. Vzdálenost z jižního Malmö do severní Kiruny je totiž zhruba stejná jako z Prahy do Madridu. Země se tak reálně dělí na dvě naprosto odlišné destinace, které se v jednom běžném zájezdu prostě nedají stihnout.
Zatímco zelený a hustě osídlený jih láká na pohodové letní roadtripy, ostrovy a designová města, drsný sever představuje syrové arktické dobrodružství. Právě tam se v zimě létá za polární září a sněžnými skútry. Pokud uvažujete o cestě, čeká vás obrovský prostor k dýchání, protože navzdory rostoucímu zájmu tu klasický masový turismus s přeplněnými plážemi prakticky neexistuje.
Připravte se ale na zemi, která funguje podle trochu jiných pravidel. Hotovost tu už téměř nikoho nezajímá, každé odpoledne se posvátně zastaví čas na kávu a alkohol si o víkendu v běžném supermarketu prostě nekoupíte. Cestovatelé si ovšem nesmírně pochvalují místní klid, všudypřítomnou angličtinu a přírodu, která vás díky unikátnímu právu volného pohybu pustí zkrátka kamkoliv.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Jih versus sever: Rozhodněte se hned na začátku. Jih (Skåne, Göteborg, Stockholm) je ideální na letní cesty autem. Sever (Laponsko) je arktická exotika, kam se jezdí v zimě za polární září a mrazem.
- Bezhotovostní past: Švédsko je téměř stoprocentně cashless. Papírové koruny nevyužijete, vše se platí kartou. Místní milují aplikaci Swish, kterou ale jako cizinci bohužel nezískáte.
- Alkoholový monopol: Cokoliv nad 3,5 % alkoholu koupíte výhradně ve státních prodejnách Systembolaget. V sobotu zavírají už v 15:00 a v neděli mají nekompromisně zavřeno.
- Doprava a mýtné: Dálnice jsou pro osobní auta zdarma. Platí se jen vjezd do center Stockholmu a Göteborgu a velké mosty. Skvělou zprávou je, že aerolinka Ryanair nově létá z Prahy přímo na hlavní stockholmské letiště Arlanda.
- Gastronomie chytře: Nechcete v restauracích nechat majlant? Hledejte přes oběd cedule „dagens lunch“. Za zhruba 120 až 150 SEK (270-330 Kč) dostanete hlavní jídlo, bohatý salátový bufet, kávu a chleba.
- Fenomén stuga: Pronájem typické červené dřevěné chatky u jezera je nejlepší a nejautentičtější způsob, jak v zemi strávit letní dovolenou.
- Pozor na letní prázdniny: V červenci má většina Švédů takzvaný industrisemester. Města se vylidní a spousta menších podniků může mít na měsíc zavřeno.
Kdy vyrazit do Švédska
Výběr správného měsíce je naprosto klíčový, protože očekávání se tu často srazí s drsnou realitou. Dotazy na nejlepší čas pro návštěvu plní cestovatelská fóra každý den. Letní měsíce lákají na nekonečně dlouhé dny, ale teploty ve Stockholmu se v červenci pohybují průměrně jen kolem 21 °C. Večery umí být u vody pořádně chladné, takže teplý svetr se hodí i uprostřed léta. Červenec navíc přináší takzvaný industrisemester, kdy se spousta místních sbalí a odjede na chaty. To znamená poloprázdná města, ale na druhou stranu beznadějně plné kempy a trajekty.
Samostatnou kapitolou je švédský midsommar, tedy oslava letního slunovratu, která připadá na pátek mezi 19. a 24. červnem. Je to nejmagičtější svátek v roce. Místní staví opentlenou májku (klädd stång), pletou si věnce z lučního kvítí a tancují tradiční, lehce absurdní tanec malých žab. Má to ale jeden obrovský háček. Země se prostě nekompromisně zavře. Restaurace, obchody i kavárny nefungují a doprava přechází do svátečního režimu. Pokud chcete tyhle tradice zažít na vlastní kůži, musíte vyrazit na venkov nebo do stockholmského skanzenu Skansen, jinak zůstanete v opuštěném městě o hladu.
Obrovským strašákem letního severu a vnitrozemí jsou komáři a drobné kousavé mušky zvané knott. Od poloviny června do poloviny srpna umí u bažin a jezer rozpoutat opravdové peklo, takže silný lokální repelent je naprostou nutností. Zkušení cestovatelé proto často doporučují pro letní cesty spíše září. Příroda se začíná barvit do úžasných podzimních odstínů, komáři po prvních mrazících mizí a na severu už máte obrovskou šanci spatřit první polární záři, která se navíc nádherně zrcadlí na nezamrzlých jezerech.
Pokud naopak míříte na daleký sever, připravte se na hru světla a tmy. Za polárním kruhem zažijete od konce května do poloviny července půlnoční slunce, kdy světlo vůbec nezmizí z oblohy a spací maska se stane vaším nejlepším přítelem. V prosinci a lednu tu naopak vládne polární noc. Slunce se vůbec neukáže a krajinu jen na pár hodin denně zaleje magické modré šero. Pro zimní radovánky a lov aurory jsou proto statisticky mnohem příjemnější měsíce únor a březen, kdy už mrazy nebývají tak kruté a dny se rychle prodlužují.
Kde se ubytovat ve Švédsku
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Ubytování nepatří k nejlevnějším položkům rozpočtu, ale na druhou stranu nabízí opravdu špičkový standard. Běžný dvoulůžkový pokoj v dobrém hotelu vás vyjde zhruba na 2 500 až 3 500 Kč za noc. Skvělou alternativou pro rodiny a skupiny jsou luxusně vybavené kempy nebo pronájmy tradičních červených chatek (stuga), kde díky vlastní kuchyňce obrovsky ušetříte za jídlo v drahých restauracích.
Pokud plánujete prozkoumat hlavní město a okolí, strategicky se ubytujte přímo v centru u hlavního nádraží. Designový Downtown Camper by Scandic na náměstí Brunkebergstorg leží jen pár minut chůze od historického centra a střešní bazén s výhledem na město po celém dni chození po památkách budete opravdu potřebovat. 😌 Pro o něco napnutější rozpočet je skvělou volbou nedaleký Hobo Hotel. Ten boduje uvolněnou hipsterskou atmosférou, menšími praktickými pokoji a výbornou lokální kavárnou přímo v lobby.
Na jihu země, obzvlášť pokud přijíždíte autem z Dánska přes Öresundský most, je ideální základnou Malmö. Zkuste slavný Clarion Hotel Malmö Live, který se tyčí vysoko nad městem jako moderní dominanta. Z horních pater se vám naskytne dechberoucí výhled přímo na mořskou úžinu a kodaňské břehy. Navíc leží jen kousek od krásné udržitelné čtvrti Västra Hamnen a nedaleko vlakového nádraží.
A jestliže vaše vysněná cesta směřuje na mrazivý sever do Laponska, Kiruna funguje jako nejlogičtější záchytný bod. Velmi oblíbený je rodinný resort Camp Ripan, kde nebydlíte v obřím betonovém bloku, ale v útulných samostatných chatkách roztroušených v březovém háji. Resort má vlastní oceňované arktické spa a díky mírnému odstupu od centra města se odtud dá rovnou pozorovat polární záře. Nemusíte tak platit drahé noční výlety za tichem a tmou.
Lovci polární záře ale často volí o sto kilometrů dál STF Abisko Turiststation přímo pod horou Nuolja. Bydlíte v jednoduchých pokojích nebo chatkách turistického svazu za zlomek ceny arktických lodží, máte to pár minut na lanovku k Aurora Sky Station a hlavně jste přímo pod slavnou modrou dírou, kde se obloha trhá i za mizerného počasí. Rezervujte s velkým předstihem, kapacita je malá a v sezóně zaplněná měsíce dopředu.
Úplně jiná liga je letní ubytování na jihu. Na Ölandu funguje Böda Sand, největší kemp ve Švédsku s 1 350 místy, 125 chatkami, vlastní pekárnou a kilometry bílé písečné pláže, kterou byste na Baltu nečekali. Chatka pro čtyři vyjde levněji než dvoulůžkový pokoj v Stockholmu, máte vlastní kuchyňku a ušetříte tak i za jídlo. Podobně fungují ubytovny STF (vandrarhem) roztroušené po celé zemi včetně ostrovů v souostroví, kde za čistý pokoj se sdílenou kuchyní zaplatíte zhruba 600 až 900 Kč za noc.
30 tipů, co vidět a dělat ve Švédsku
Ať už máte v plánu rychlý prodloužený víkend ve Stockholmu, nebo třítýdenní letní roadtrip s autem narvaným po střechu, tahle země vás nenechá vydechnout. Následujících třicet tipů jde od rovinatého jihu až po arktický sever, takže si z nich klidně vyberte jen tu polovinu, která odpovídá vaší sezóně.
1. Stockholmský Gamla Stan: Pohlednicová krása
Historické srdce Stockholmu se rozkládá na ostrově Stadsholmen a funguje jako dokonalý magnet na návštěvníky. Tvoří ho síť dlážděných uliček, okrové fasády a náměstí Stortorget s barevnými domky. Právě tady najdete i Královský palác s pravidelným střídáním stráží, které bývá v letních měsících obrovskou událostí.
Gamla Stan je obzvlášť kouzelný brzy ráno, než do ulic vyrazí davy z výletních lodí, ale hlavní tepně Västerlånggatan se raději vyhněte — funguje jako klasická turistická past s předraženým jídlem, přičemž stačí zapadnout o dvě uličky dál směrem k vodě a okamžitě narazíte na klidnější bistra. Skvělou volbou pro vegetariány jsou tu lokální kavárničky, kde si k obědu dáte vynikající sendvič nebo vydatnou polévku.
💡 Tip: Zkuste najít uličku Mårten Trotzigs gränd. Jde o nejužší uličku ve městě, která na šířku měří neuvěřitelných 90 centimetrů a na fotkách vypadá naprosto fantasticky.
2. Muzeum lodi Vasa: Nejslavnější průšvih dějin
Na zeleném ostrově Djurgården stojí muzeum, které každoročně přivítá přes 1,3 milionu návštěvníků a platí za to nejnavštěvovanější v celé Skandinávii. V obrovské potemnělé hale se ukrývá Vasa. Tato válečná loď ze 17. století měla být pýchou krále Gustava II. Adolfa, ale kvůli přemíře děl a špatnému těžišti se potopila v roce 1628 po pouhých 1 300 metrech své první plavby.
Na dně přístavu strávila dlouhých 333 let. Inženýři ji v roce 1961 vyzdvihli zpět na hladinu a díky nízké salinitě Baltského moře se dřevo zachovalo v téměř dokonalém stavu. Dnes před vámi stojí kolos tvořený z 98 % původním dubovým dřevem a pohled na něj naprosto bere dech. Budete si připadat jako u filmových kulis Pirátů z Karibiku.
💡 Tip: Muzeum zavedlo dynamické vstupné (240 SEK / cca 530 Kč v létě, 195 SEK / cca 430 Kč v zimě) a je stoprocentně bezhotovostní. Hotové koruny rovnou nechte v peněžence. Děti a mládež do 18 let mají navíc vstup zcela zdarma.
3. Ostrov Djurgården: Skansen a světová ABBA
Djurgården kdysi sloužil jako královský lovecký revír, ale dnes plní roli obrovského muzejního srdce Stockholmu. Největším tahákem je tu Skansen, vůbec nejstarší muzeum pod širým nebem na světě založené v roce 1891. Nejde jen o pár dřevěnic. Je to gigantický park s historickými domy z celé země a severskou zoologickou zahradou, kde uvidíte losy, medvědy i rosomáky. Děti mají vstup zdarma, ale musíte jim online „zakoupit“ nulovou vstupenku.
Hudební fanoušci si naopak nesmí nechat ujít plně interaktivní ABBA The Museum. Slogan expozice zní „Vejdeš, vytančíš“ a návštěvníci si to nesmírně chválí, i když vstupné (kolem 250 SEK / cca 550 Kč) není nejnižší. Můžete si tu zazpívat v hologramovém studiu přímo s kapelou nebo zvednout speciální telefon, jehož číslo znají jen čtyři členové skupiny. A občas prý opravdu zavolají.
💡 Tip: Vstupenky do muzea Vasa, na ABBA The Museum i do Skansenu se dají koupit online předem, například přes GetYourGuide. V červenci a srpnu tím obejdete fronty u pokladen, mimo sezónu ale klidně kupujte na místě, cena bývá stejná.
4. Stockholmské metro: Nejdelší galerie světa
Běžná jízda městskou hromadnou dopravou se ve Stockholmu mění v kulturní zážitek. Místní Tunnelbana se totiž pyšní titulem nejdelší umělecké galerie světa. Zhruba devadesát ze sta stanic vyzdobili umělci sochami, neuvěřitelnými mozaikami a prostorovými instalacemi. K prohlídce vám přitom stačí obyčejná jízdenka za 42 SEK (cca 90 Kč), která platí 75 minut a nechá vás libovolně přestupovat.
Nejfotogeničtější je bez debat modrá linka. Stanice T-Centralen vás obklopí uklidňujícími modrými révami namalovanými přímo na surovou skálu podzemní jeskyně. Zastávka Solna Centrum zase vyráží dech jasně rudým stropem připomínajícím večerní oblohu nad nekonečným zeleným smrkovým lesem. Zkuste vyrazit o víkendu dopoledne, kdy se v podzemí nemačkají davy dojíždějících, a budete mít ty nejlepší fotky.
5. Vyhlídky nad vodou: Monteliusvägen a Fjällgatan
Stockholm leží na čtrnácti ostrovech, takže o fantastické výhledy na vodní hladinu tu není nouze. Ty úplně nejlepší se ukrývají na ostrově Södermalm, který se prudce zvedá nad okolní zástavbu. Bývalá dělnická čtvrť se proměnila v nejvíc cool adresu ve městě. Zaměřte se na oblast zvanou SoFo, která je plná nezávislých kaváren a skvělých vintage obchodů.
Až budete mít chuť na úžasné fotky, vyhledejte promenádu Monteliusvägen. Jde o úzkou, asi půl kilometru dlouhou stezku zaříznutou přímo do skály, ze které máte historický Gamla Stan i majestátní radnici jako na dlani. Druhou skvělou volbou je historická ulice Fjällgatan na východní straně ostrova. Na večeři pak sjeďte do čtvrti Vasastan na ulici Rörstrandsgatan, kde najdete vynikající bistra s bohatou nabídkou vegetariánských jídel.
6. Stockholmské souostroví: Třicet tisíc ostrovů
Jen hodinu lodí z centra Stockholmu leží úplně jiný svět. Zdejší archipelag (skärgården) netvoří pár ostrůvků, ale gigantický labyrint 30 000 ostrovů, útesů a šér. Každý kus pevniny tu dýchá vlastní náladou. Pro rodiny a rychlé výlety doporučuji Vaxholm s historickou pevností a spoustou kaváren. Milovníci otevřeného moře a jachtingu naopak míří na vzdálenější Sandhamn.
Velkou novinkou pro cestovatele je vyhlášení nového národního parku Nämdöskärgården v září 2025. Jde o vůbec první mořský národní park v Baltském moři. Nabízí neuvěřitelně čistou vodu a dokonalé podmínky pro kajakáře, navíc je vstup do něj zcela zdarma. Po ostrovech se nejlépe pohybuje bílými loděmi společnosti Waxholmsbolaget, pro které se vyplatí koupit ostrovní pas Båtluffarkort.
💡 Tip: Pokud se chystáte objevovat vzdálenější ostrovy v letní sezóně, vždy si pečlivě zkontrolujte čas odjezdu poslední lodi zpět do města. Ubytování na ostrovech totiž bez předchozí rezervace prakticky neseženete.
7. Zámek Drottningholm: Královské sídlo
Švédské Versailles, jak se Drottningholmu často přezdívá, leží jen kousek od centra Stockholmu na ostrově Lovön. Tento velkolepý komplex ze 17. století je trvalým sídlem švédské královské rodiny a právem figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Zatímco jižní křídlo zůstává přísně soukromé, zbytek paláce je otevřený pro veřejnost a ohromí vás svou zachovalostí.
Kromě nádherných interiérů vás tu naprosto uchvátí obrovské barokní zahrady s bludištěm a rozlehlý anglický park, ideální pro odpolední piknik. Součástí areálu je i unikátní dvorní divadlo (Slottsteater), které se dodnes zachovalo v původním stavu s funkční divadelní mašinérií z 18. století — kulisy se tu hýbají přesně tak, jak je navrhli barokní inženýři, a je to trochu magie. Nejstylovější cesta k zámku vede po vodě, historické parníky vyplouvají přímo od stockholmské radnice a plavba samotná je velký zážitek.
8. Uppsala a Gamla Uppsala: Vikinské mohyly
Uppsala leží zhruba 70 kilometrů severně od Stockholmu a představuje naprosto dokonalý jednodenní výlet za historií. Městu dominuje největší katedrála ve Skandinávii, ve které odpočívá legendární král Gustav Vasa. Sídlí tu také nejstarší švédská univerzita založená už v roce 1477. Ulice jsou plné studentů, bicyklů a útulných kaváren, které dodávají městu velmi živou atmosféru.
Jen kousek za městem pak leží Gamla Uppsala (Stará Uppsala). Kdysi to bylo nejvýznamnější mocenské a náboženské centrum pohanského severu. Dnes tu najdete fascinující královské mohyly z 6. století, kde byli podle legend pochováni první švédští králové. Vynikající místní muzeum vám ukáže vše o drsných vikinských rituálech. Během cesty po okolí navíc zaručeně narazíte na volně stojící runové kameny.
9. Göteborg: Druhé město a obří šneky
Göteborg na západním pobřeží má oproti noblesnímu Stockholmu mnohem uvolněnější, lehce industriální a dělnickou atmosféru. Život tu plyne pomaleji a všudypřítomný mořský vzduch vás okamžitě nabije energií. Z průmyslových doků, kde se kdysi stavěly lodě, vyrostly galerie, restaurace a zbrusu nová čtvrť, takže jdete-li podél přístavu, máte pocit, že nějak omylem zabočili do Kodaně. Tvář města nedávno proměnil zbrusu nový mrakodrap Karlatornet. Se svými 246 metry a vyhlídkovou plošinou je to aktuálně nejvyšší budova Skandinávie.
Srdcem starého města je čtvrť Haga s dlážděnými ulicemi a zachovalými dřevěnými domy. Tady musíte povinně absolvovat fiku v Café Husaren, kde pečou legendární skořicové šneky o velikosti jídelního talíře. Rodiny s dětmi pak míří do Lisebergu, největšího zábavního parku Skandinávie. Vstupné začíná na 95 SEK (cca 210 Kč) a park se chystá na obří rozšíření o vodní svět Oceana, jehož otevření je po nedávném požáru plánováno na rok 2027.
💡 Tip: Lístky do Lisebergu a místa na plavby po západním pobřeží pořídíte předem třeba přes GetYourGuide, což se hodí hlavně o prázdninách. U menších rybářských výletů a Seafood Safari v Bohuslänu ale bývá levnější domluvit se přímo v přístavu, tak si obě ceny srovnejte.
10. Jižní souostroví Göteborgu: Ústřice a klid
Hned za branami Göteborgu se ukrývá jižní souostroví (Södra skärgården), o kterém spousta zahraničních turistů nemá ani tušení. Tvoří ho desítky žulových ostrovů, na kterých platí absolutní zákaz aut. Místní se tu pohybují výhradně pěšky, na kolech nebo na speciálních nákladních mopedech. Dostanete se sem neuvěřitelně snadno, stačí sednout na tramvaj číslo 11 a v přístavu Saltholmen přestoupit na loď s obyčejnou jízdenkou MHD.
Zastavte se na ostrově Styrsö pro romantické procházky mezi dřevěnými vilami, nebo zajeďte až na vzdálený ostrov Vrångö s písečnými plážemi a naprostým klidem. Celý region je navíc proslulý fantastickými plody moře. Na podzim tu vypuká pravá humří horečka a místní rybáři pořádají populární Seafood Safari. Místní rybáři na tuhle sezónu čekají celý rok a humra pojídají s takovým vážným soustředěním, že si radši ani nemluvte do talíře. 😄
💡 Tip: Vyrazte na ostrovy v týdnu. O víkendech za slunečného počasí sem totiž prchá polovina Göteborgu a na trajektech bývá dost těsno.
11. Bohuslän a Fjällbacka: Stopy Camilly Läckberg
Jakmile vyrazíte z Göteborgu na sever k norským hranicím, přivítá vás krajina hladkých, narůžovělých žulových ostrůvků a temně modrého moře. Pobřeží Bohuslänu je poseté malebnými rybářskými vesničkami s typickými červenými a bílými domky. Na tenhle roadtrip si určitě vyhraďte alespoň tři dny, protože je to tu naprosto okouzlující a nebudete chtít odjet.
Zastavit musíte ve Fjällbacce, která je mekkou všech fanoušků severských detektivek. Právě sem zasazuje své krvavé romány spisovatelka Camilla Läckberg. Ve skutečnosti je tu nesmírně klidno a bezpečno. Projděte se úzkou skalní soutěskou Kungsklyftan, která se objevila i ve filmu o Ronje, dceři loupežníka. Následně se vydejte k přístavu, na který shlíží bronzová busta herečky Ingrid Bergman, jež sem léta jezdila na letní byt.
12. Národní park Kosterhavet: Podmořský ráj
Těsně u norské hranice vrcholí západní pobřeží Národním parkem Kosterhavet. Vyhlásili ho v roce 2009 jako vůbec první mořský národní park v zemi. Většina jeho rozlohy leží pod hladinou, kde se díky čistým a studeným proudům ze Severního moře daří více než 6 000 druhům živočichů, včetně vzácných studenomilných korálů.
Centrem parku jsou ostrovy Nordkoster a Sydkoster, kam se dostanete trajektem z městečka Strömstad. Auta sem nesmí, takže si hned v přístavu půjčíte kolo a šlapete mezi pastvinami, vřesovišti a malými zátokami, kde na vás dýchne absolutní pohoda. Voda je tu neuvěřitelně čistá a v létě láká ke koupání i ty nejmenší cestovatele. Jen nezapomeňte, že v národním parku platí přísnější pravidla pro kempování.
13. Öresundský most: Inženýrský zázrak
Pro spoustu cestovatelů mířících na sever autem představuje slavný Öresundský most vysněný vrchol cesty. Tato šestnáctikilometrová inženýrská nádhera, kterou proslavil temný krimi seriál Most, spojuje dánskou Kodaň se švédským Malmö. Část cesty absolvujete tunelem pod mořem, abyste se vynořili na umělém ostrově Peberholm a zbytek přejeli vysoko nad vlnami. Je to monumentální zážitek.
Jde ovšem o zábavu, za kterou se slušně platí. Standardní jednosměrné mýto pro osobní auto stojí v přepočtu zhruba 1 550 až 1 700 Kč. Švédsko navíc prodloužilo namátkové kontroly na svých schengenských hranicích minimálně do listopadu 2026. Vždy si proto před vjezdem na most zkontrolujte, že mají všichni pasažéři v autě platný pas nebo občanský průkaz, kontroly bývají velmi důsledné.
💡 Tip: Plánujete-li jet přes most tam i zpět, pořiďte si předem online předplatné ØresundGO. Zaplatíte sice roční poplatek, ale cena za samotný přejezd spadne natolik, že se vám investice vrátí už při první zpáteční cestě.
14. Malmö: Falafel a udržitelná budoucnost
Malmö je třetí největší švédské město a mezi turisty má tak trochu pověst otloukánka. Z bývalého těžkého industriálního přístavu se ale stalo neuvěřitelně dynamické a multikulturní centrum. Symbolem této proměny je mrakodrap Turning Torso, který se nad ekologickou čtvrtí Västra Hamnen tyčí jako obří bílá vývrtka. Bydlí se v něm, takže veřejná vyhlídka chybí, ale procházka po dřevěných molech pod ním stojí za to.
Ve městě se mísí kultury ze 180 zemí světa, což se geniálně podepsalo na místní gastronomii. Do čtvrti Möllevången zkrátka musíte vyrazit na proslulý malmöský falafel. Jde o regulérní kulturní instituci, kde si za zhruba 50 až 70 SEK (cca 110-150 Kč) koupíte obrovskou porci skvělého vegetariánského jídla, které potěší i ty nejhlídanější rozpočty. Pověsti o nebezpečných gangových zónách se týkají odlehlých předměstí. Historická centra, památky a turistické zóny ve Stockholmu, Göteborgu i Malmö jsou přes den i v noci klidné.
15. Lund: Katedrála a studenti
Zatímco Malmö působí dravě a moderně, jen dvacet minut jízdy vlakem leží Lund, který je jeho naprostým opakem. Toto prastaré akademické město s prestižní univerzitou patří studentům a bicyklům. Dlážděné uličky lemují cihlové domky porostlé břečťanem a panuje tu fantastický historický klid. Je to ideální cíl na půldenní odskok z ruchu velkoměsta.
Zlatým hřebem je majestátní románská Lundská katedrála ze 12. století s fascinujícím mechanickým orlojem z 15. století, na kterém se dvakrát denně rozehraje představení dřevěných rytířů svádějících souboj, a do temné krypty pod kostelem se pak chodí zkoumat zkamenělý obr Finn, který se podle legendy snažil stavbu zničit.
16. Ystad a jižní okruh: Bílé pláže Skanör
Provincie Skåne na úplném jihu Švédka spolehlivě boří všechny mýty o temných severských hvozdech. Najdete tu zvlněné zelené pláně, listnaté bukové lesy a neuvěřitelně krásné pobřeží. Zastavte se na poloostrově Falsterbo, kde se táhnou kilometry zářivě bílého písku lemované drobnými, pastelově zbarvenými plážovými kabinkami. V létě to tu vypadá jako ve švédském Hamptons a moře zve ke koupání.
Kousek dál na východ leží malebné městečko Ystad. Jeho historické centrum protkávají uličky s perfektně zachovalými hrázděnými domy, ale globální slávu mu přinesl fiktivní komisař Kurt Wallander. V turistickém centru vám rádi dají mapku, se kterou si můžete projít místa z populárních knížek Henninga Mankella a na závěr si dát kávu v komisařově oblíbené kavárně Fridolfs konditori.
17. Ales stenar: Švédské Stonehenge
Asi dvacet kilometrů východně od Ystadu se na vysokém travnatém útesu přímo nad vlnami Baltského moře tyčí jedno z nejmagičtějších míst celé Skandinávie. Ales stenar tvoří 59 obrovských kamenných balvanů rozestavěných do úchvatného tvaru lodi o délce necelých sedmdesáti metrů. Vypadá to tu naprosto mysticky.
Tato megalitická památka pochází z doby železné, zhruba z roku 600 našeho letopočtu, a pravděpodobně sloužila jako sluneční kalendář nebo pohřebiště. Výšlap od malého parkoviště v přístavu Kåseberga nahoru na útes zabere jen zhruba čtvrt hodiny. Nahoře vás čeká neuvěřitelná atmosféra podbarvená hučením moře a silným větrem. Pokud se na jihu zdržíte, rozhodně tuhle zastávku nevynechávejte, fotky odsud jsou fenomenální.
18. Öland: Vápencová savana a letní pohoda
Ostrov Öland je s pevninou spojen šestikilometrovým bezplatným mostem z Kalmaru a platí za ultimátní švédskou letní destinaci. Jde o úzký a naprosto placatý pruh pevniny, který se pyšní největším počtem slunečních hodin v zemi. Najdete tu obří kempy jako slavný Böda Sand s karibsky bílými plážemi a stovky historických dřevěných větrných mlýnů lemujících silnice.
Krajina je tu ovšem překvapivě drsná a svébytná. Jižní polovinu ostrova pokrývá Stora Alvaret, obrovská vápencová step zapsaná na seznamu UNESCO, které se často přezdívá švédská savana. Vrstva půdy je tu tak tenká, že stromy nepřežijí, zato se tu v květnu a červnu daří desítkám druhů divokých orchidejí. Na západě ostrova pak nezapomeňte navštívit ohromující zříceninu Borgholm a sousední zahrady Solliden, které slouží jako letní sídlo královské rodiny.
19. Kalmar: Renesanční brána
Předtím než přejedete most na Öland, určitě se zastavte v historickém Kalmaru. Město fungovalo po staletí jako důležitá vojenská bašta na tehdejší hranici s Dánskem a jeho hlavním magnetem je Kalmar slott, suverénně nejzachovalejší renesanční zámek ve Skandinávii. Právě tady se v roce 1397 podepsala slavná Kalmarská unie, která na více než sto let spojila Švédsko, Dánsko a Norsko pod jednu korunu.
Dnes zámek nabízí nádherné interiéry a vynikající interaktivní prohlídky, které baví dospělé i děti. Kalmar se může pochlubit také krásným starým městem (Gamla stan) s úzkými uličkami a živou marinou plnou kaváren, odkud můžete popíjet kávu a sledovat lodě vyplouvající na otevřený Balt. Je to perfektní místo na obědovou pauzu.
20. Glasriket: Království skla v lesích
Uprostřed hlubokých lesů provincie Småland se skrývá Glasriket neboli Království skla. Od 18. století tu fungovaly desítky sklářských hutí, které těžily z nekonečných zásob dřeva. Dnes jich přežilo jen několik, ale o to víc se soustředí na silné zážitky. V hutích, jako je slavná Kosta Boda založená roku 1742, můžete z bezprostřední blízkosti sledovat mistry skláře při práci a nakoupit designové kousky v místních outletech.
Naprosto unikátní je tradice zvaná hyttsill. V minulosti se chudí skláři scházeli u chladnoucích pecí, aby se ohřáli a upekli si jídlo. Dnes tento zvyk ožívá během letních večerů, kdy přímo v huti usednete k dlouhým stolům. Zatímco na stolech přistávají tradiční pečené brambory s brusinkami pro vegetariány a nasolení sledi pro milovníky ryb, hraje k tomu živá hudba.
💡 Tip: Večery hyttsill se pořádají jen ve vybrané letní dny a místa mizí bleskově, rezervace dlouho předem je nutností.
21. Vimmerby a Astrid Lindgren: Návrat do dětství
Tohle je absolutní povinnost pro všechny rodiny a milovníky severské literatury. Městečko Vimmerby ve Smålandu je rodištěm slavné spisovatelky a nachází se tu obří divadelní park Astrid Lindgrens Värld. Nečekejte žádné blikající kolotoče ani hlučné horské dráhy. Děti tu volně pobíhají mezi dokonalými kulisami, prolézají Vilu Vilekulu nebo prozkoumávají majestátní Mattisův hrad.
Po celém areálu probíhají živá představení s Pipou Dlouhou punčochou a Emilem, do kterých herci děti po skončení aktivně zapojují. Vstupné je sice dynamické a v létě poměrně drahé, ale zážitek je to fenomenální. Kousek od parku leží skutečná vesnička Gibberyd, kde se v 70. letech natáčel legendární seriál o Emilovi z Lönnebergy. Filmový statek Katthult tu stojí dodnes a můžete si dokonce prohlédnout Emilovu proslulou kůlnu.
22. Gotland a Visby: Město růží a ruin
Největší ostrov v Baltském moři je obrovskou láskou Němců a Stockholmanů, Češi ho ale zatím trestuhodně míjejí. Hlavní město Visby figuruje na seznamu UNESCO a přivítá vás mohutnou, 3,4 kilometru dlouhou kamennou hradbou se 44 věžemi. Uvnitř se proplétají dlážděné uličky lemované nízkými pastelovými domky, které se od jara do podzimu utápí v květech růží. Půjčte si kolo a projeďte si ostrov, který ukrývá neuvěřitelných 92 středověkých kostelů.
Po celém městě narazíte na torza velkolepých středověkých staveb, která tu zůstala opuštěná po morových ranách. Z klidného města se ovšem na začátku srpna stává šílený kotel, protože tu propuká Medeltidsveckan. Na největší středověký festival severní Evropy dorazí přes 40 000 lidí v dokonalých historických kostýmech. Ubytování a trajekty z Nynäshamnu na tento týden musíte řešit klidně rok dopředu.
23. Fårö: Měsíční krajina a Ingmar Bergman
Hned u severního cípu Gotlandu leží ostrůvek Fårö, kam vás za deset minut zdarma převeze malý žlutý trajekt. Je to divočejší, pustší a melancholičtější planeta. Všudypřítomné jsou tu místní ovce s kudrnatou šedou vlnou, ale tím hlavním tahákem jsou takzvané raukary. Jde o obří vápencové sloupy vyčnívající z moře a pláží, které za miliony let zformoval ostrý vítr a mořská sůl. Nejznámější pole najdete v rezervaci Langhammars.
Procházet se mezi až desetimetrovými kamennými obry, kteří často připomínají zkamenělé tváře trolů, je silně mystický zážitek. Právě tahle syrová krása uhranula legendárnímu švédskému režisérovi Ingmaru Bergmanovi. Na ostrově žil, natáčel své slavné filmy a nakonec tu byl i pohřben na malém hřbitově. Filmoví fanoušci se dnes scházejí v Bergmanově centru, které detailně mapuje jeho fascinující život.
24. Kiruna: Město, které se stěhuje
Pokud vyrazíte v zimě na daleký sever, pravděpodobně přistanete v Kiruně. Tohle město má neuvěřitelný osud, protože leží na obřím ložisku železné rudy a těžba společnosti LKAB ho úplně podkopala natolik, že hrozilo jeho propadnutí, a tak Švédové rozhodli celé centrum přestěhovat o tři kilometry dál. Stěhování jednoho celého města sleduje celý svět, protože nic podobného se nikde jinde nezkoušelo, a v srpnu 2025 se dělníkům podařilo přesunout vcelku i obrovský, více než sto let starý dřevěný kostel.
Kiruna funguje jako perfektní vstupní brána do Arktidy, kde operují desítky firem pořádajících zimní aktivity a psí safari. Ve městě samotném ovšem panuje silný světelný smog, takže na lov polární záře musíte s agenturou vyjet kousek za hranice zástavby, nebo se přesunout dál do národních parků.
25. Icehotel Jukkasjärvi: Noc v mrazáku
Asi dvacet minut jízdy od Kiruny leží fenomén, který definoval zimní turismus na severu. ICEHOTEL se každou zimu staví znovu z ledových bloků řeky Torne a na jaře zase roztaje do vody. Spát v ledovém pokoji v teplotě trvale se držící na -5 °C ve speciálním expedičním spacáku je obrovský zážitek, i když si za něj docela připlatíte, protože ceny začínají zhruba na 13 000 Kč za jedinou noc.
Cestovatelé často radí zaplatit si na ledu přesně jednu noc a zbytek pobytu strávit v klasických teplých chatkách, které komplex také naštěstí nabízí. Víc nocí v mrazu totiž reálně neoceníte. Pokud je pro vás spaní v ledu přes čáru, můžete si koupit jen denní vstup do ledové galerie (stojí 325 SEK / cca 720 Kč), projít si neuvěřitelné nasvícené sochy a dát si drink z ledové sklenice v místním baru.
💡 Tip: Díky solárním panelům funguje i část zvaná ICEHOTEL 365, kterou můžete navštívit klidně uprostřed parného léta, neroztaje.
26. Abisko a polární záře: Modrá díra na obloze
Zatímco Kiruna je skvělá na nákupy a aktivity, za polární září se jezdí do sto kilometrů vzdáleného Abiska. Tato vesnička na břehu obrovského jezera totiž těží z fenoménu zvaného „modrá díra“. Díky srážkovému stínu okolních hor se tu často trhá oblačnost i ve chvílích, kdy zbytek Laponska leží pod dekou mraků. Z Abiska to dělá statisticky nejúspěšnější místo pro lov aurory s uváděnou úspěšností až 70 % jasných nocí.
Největším hitem je tu Aurora Sky Station, kam vás do naprosté tmy vyveze sedačková lanovka, lístky ale bývají dost drahé (kolem 750 až 900 SEK / cca 1 650-2 000 Kč). Nezapomeňte na zlaté pravidlo tří až čtyř nocí. Polární záře nefunguje na objednávku a jeden zatažený večer by vám mohl zkazit celou dovolenou. Mnohem důležitější než geomagnetické indexy je sledovat lokální modely oblačnosti. Pro skvělé fotky vyrazte už v září, kdy se záře navíc odráží na hladinách jezer.
27. Kungsleden a Höga Kusten: Královské stezky
Kungsleden (Královská stezka) měří úctyhodných 440 kilometrů, ale většina trekařů míří rovnou na nejoblíbenější, 108 kilometrů dlouhý severní úsek mezi Abiskem a Nikkaluoktou — ten, co se fotí na všech plakátech. Trasu, kterou běžný chodec zvládne za necelý týden, lemují praktické dřevěné chaty Švédského turistického svazu (STF). Cena za noc pro členy je kolem 470 SEK (cca 1 030 Kč), takže nemusíte tahat těžký stan ani zásoby jídla na celou dobu.
Pokud se vám nechce až na daleký sever, úžasnou alternativou je Höga Kusten (Vysoké pobřeží) ležící přímo na dálnici E4. Zdejší pobřeží se od doby ledové zvedlo o téměř 300 metrů, což z něj dělá památku UNESCO. Najdete tu dramatické červené útesy, majestátní most Högakustenbron a Národní park Skuleskogen s impozantní skalní roklí Slåttdalsskrevan. Je to snadno dostupný severní zážitek pro ty, kdo cestují autem a chtějí vidět hory bez složité logistiky.
💡 Tip: V červenci a srpnu jsou hory na Kungsledenu plné lidí a komárů. Cestovatelé doporučují vyrazit v druhé polovině září, kdy se příroda barví do ohnivých odstínů a noční mrazíky hmyz spolehlivě zabijí.
28. Sarek: Poslední evropská divočina
Pokud je Kungsleden dálnicí pro baťůžkáře, Národní park Sarek připomíná neprostupnou džungli. Často dostává oprávněnou nálepku poslední velké divočiny v Evropě, protože tu nenajdete vůbec žádné značené cesty, turistické chaty ani mosty přes dravé ledovcové řeky. Jste tu absolutně odříznutí od mobilního signálu.
Je to místo vyhrazené výhradně pro experty a sólo dobrodruhy hledající absolutní odpojení od civilizace. Jste tu jen vy, buzola, mapa a batoh, který na začátku váží klidně přes pětadvacet kilo. Brodění ledových řek tu reálně testuje limity fyzické i psychické odolnosti, a proto se do Sareku pouštějte jen s bohatými zkušenostmi z vícedenních treků s plnou polní. V opačném případě zůstaňte raději na mnohem bezpečnější Kungsledenu.
29. Jokkmokk: Sámská kultura a moose safari
Sámové jsou jediným uznaným domorodým národem v Evropské unii a švédské Laponsko je jejich domovem. Pokud chcete poznat jejich živou kulturu zblízka a s respektem, vyhněte se komerčním pastím a hledejte operátory vedené přímo místními (např. Nutti Sámi Siida). Dozvíte se vše o pastevectví sobů a posedíte v tradičním stanu lávvu. Na začátku února se pak malé městečko Jokkmokk mění v neuvěřitelný kotel. Koná se tu tradiční zimní trh s více než čtyřsetletou historií, na který se sjedou desítky tisíc lidí.
Sever ale není jen o sobech, naprostým králem lesů je tu los (älg). Ve Švédsku jich žije kolem 300 000 a pro řidiče představují po setmění obrovské riziko, proto ty všudypřítomné výstražné značky. Pokud chcete největšího evropského savce bezpečně vidět a vyfotit, vyrazte na organizované moose safari. Můžete zvolit večerní vyjížďky s průvodcem do divočiny, nebo navštívit bezpečné losí parky (např. Smålandet Markaryd na jihu), kde si tahle majestátní zvířata dokonce zblízka nakrmíte.
30. Stuga a allemansrätten: Umění zpomalit
Nejsilnější zážitek, který si ze Švédska odvezete, nemá podobu města ani muzea. Vypadá jako malá temně červená dřevěná chatka (stuga) na břehu jezera, ztracená kdesi v hlubokém lese. Pronájem takové chatky s vlastní saunou a hliníkovou loďkou u mola je tím nejautentičtějším způsobem, jak si zemi užít. Ceny v létě se pohybují od 5 000 do 12 000 SEK (cca 11 000-26 400 Kč) za týden. Jen si nezapomeňte zkontrolovat, zda má chata splachovací záchod, nebo klasickou venkovní suchou toaletu (mulltoa), a přivezte si vlastní povlečení.
Všechno to venkovní tábornictví funguje díky unikátnímu právu allemansrätten (právu veřejného přístupu). Podle něj se smíte volně pohybovat přírodou, sbírat borůvky a na jednu až dvě noci si postavit stan prakticky kdekoliv mimo dohled obydlí (zhruba 150 metrů). Pozor ale na jeden obrovský český omyl: toto právo platí výhradně pro pěší a nemotorizované turisty. S autem nebo obytňákem na louku ani na pláž zkrátka nesmíte a musíte využít oficiální parkoviště či kempy.
Co ochutnat ve Švédsku (a co je fika)
Švédská kultura se netočí kolem velkých obědů o třech chodech, točí se kolem posvátného rituálu zvaného fika. Není to jen obyčejná pauza na kávu. Je to chvíle, kdy se zastaví práce i čas, sednete si s přáteli a dáte si něco sladkého. Králem fiky je kanelbulle (skořicový šnek) nebo jeho kořeněnější bratr kardemummabulle. Káva s pečivem vás v kavárně (které se tu říká fik nebo konditori) vyjde zhruba na 65 až 100 SEK (cca 140-220 Kč). Švédové berou sladké tak vážně, že skořicový šnek má dokonce svůj národní svátek 4. října.
Pokud vyrazíte do Švédska v zimě nebo na jaře, zaručeně narazíte na semlu, což je nadýchaná kardamomová brioška plněnou mandlovou pastou a obrovskou čepicí šlehačky. Dalším typickým dezertem je prinsesstårta (princeznin dort). Poznáte ho na dálku díky typickému potahu ze zářivě zeleného marcipánu, pod kterým se skrývá piškot, vanilkový krém a maliny. V lese pak nezapomeňte hledat zlatý poklad severu, morušku (hjortron), ze které se dělá vynikající džem, a samozřejmě všudypřítomné brusinky (lingonberry). Na snídani nebo rychlou svačinu vám pak skvěle poslouží křupavý chléb knäckebröd.
Stravování v restauracích dokáže rozpočet pořádně napnout, ale existuje jeden geniální trik. Hledejte před podniky ceduli s nápisem dagens lunch (denní oběd). Za velmi rozumných 120 až 150 SEK (270-330 Kč) totiž kromě hlavního jídla dostanete přístup k bohatému salátovému bufetu, chleba s máslem, vodu a kávu na závěr. Je to vůbec nejlepší způsob, jak se ve Švédsku najíst, a pro nás vegetariány tvoří tyhle bufety naprostý základ spokojeného přežití. Když už budete na jihu v Malmö, nezapomeňte si na ulici koupit obří a fantastický falafel, který tu stojí pár korun.
Když přijde na živočišné produkty, místní klasika je všem dobře známá. Tradičně se podávají masové kuličky (köttbullar) s bramborovou kaší a hromadou brusinek, nebo nakládané sledě (sill), které Švédové jedí na letní slunovrat i o Vánocích. Na západním pobřeží narazíte na prémiové humry a takzvaný gravad lax, zrajícího lososa s koprem. A pak je tu nechvalně proslulý surströmming. Fermentovaný sleď v konzervě, jehož pověstný zápach děsí turisty na kilometry daleko, se otevírá výhradně venku a balí se do tenkého chleba s obrovskou porcí cibule, která tu ostrou chuť přebije.
Kde se ve Švédsku dobře najíst
Ve Stockholmu si nenechte ujít historickou tržnici Östermalmshallen z roku 1888, kde se pod jednou secesní střechou potkávají pulty s pečivem, sýry, olivami a kávou. Restaurace Lisa Elmqvist uvnitř platí za tamní instituci a místní si k ní chodí pro ryby, vedle ale najdete i pulty se salátovým bufetem a polévkami. Pro klasickou fiku pak zamiřte do kavárny Vete-Katten na Kungsgatan, která peče podle receptů z roku 1928. V Södermalmu si vegetariáni přijdou na své v podniku Meatballs for the People, kde kromě masové klasiky točí i verze z hrachu a hub.
V Göteborgu stojí za zastávku Feskekôrka, historická rybí tržnice připomínající kostel, kam chodí místní pro gravad lax a krevetové sendviče räksmörgås. Vy si o kus dál v Haze dejte legendární skořicový šnek v Café Husaren, který má velikost jídelního talíře. Na jihu v Malmö zamiřte na náměstí Möllevångstorget, kde koupíte proslulý falafel z pouličních stánků za pár desetikorun a kde se soustředí levné kavárny a bistra s blízkovýchodní kuchyní.
A na závěr jedno obrovské varování ohledně alkoholu. V běžném supermarketu koupíte jen slabé pivo do 3,5 %. Vše silnější má ve svých rukou státní monopol a prodává ho výhradně v obchodech Systembolaget. Pokud plánujete víkendovou oslavu na chatě, nakupujte včas. Žádné výjimky zkrátka neexistují, takže kdo nenakoupí v pátek nebo v sobotu ráno, pije o víkendu k večernímu grilování jen vodu nebo slabé pivo.
Kam dál ze Švédska
Severský region je obrovský a svádí k dalšímu prozkoumávání. Pokud jste přijeli na jih k Öresundskému mostu, máte to jen pár minut vlakem za hranice, kde na vás čeká Kodaň: 25+ tipů, co vidět a dělat. Z východního pobřeží se zase nabízí pohodlný noční trajekt do Finska, takže si rovnou můžete naplánovat, jaké Helsinki: 15 tipů, co vidět a dělat ve finské metropoli začleníte do itineráře.
Jestliže vás uchvátila drsná severská příroda a uvažujete o přesunu dál na sever, prostudujte si průvodce Laponsko: 20 tipů, co vidět a zažít. Mnoho cestovatelů také rovnou překračuje horskou hranici, proto se vám budou hodit podrobné informace v článku Norsko: 50 tipů, co vidět. A pokud stále váháte, kdy a kam za tím největším zimním zázrakem vyrazit, mrkněte na náš přehled Polární záře: kde a kdy ji uvidíte.
Ke třem tématům z tohohle přehledu jsme sepsali samostatné podrobné průvodce. Pokud vás láká hlavní město, najdete v článku Stockholm: 25 tipů, co vidět a zažít i praktické věci kolem dopravy a rozpočtu. Cestu na arktický sever rozebírá Kiruna: 18 tipů, co vidět a zažít ve městě, které se stěhuje. A jestli plánujete přijet autem přes Dánsko, přečtěte si nejdřív Öresundský most: mýtné, vlak a jak ho projet, ať vás nepřekvapí mýtné ani dodatečná fakturace.
Postupně přibývají další podrobní průvodci. Hanzovní ostrov s hradbami rozebírá Gotland a Visby: 20 tipů, co vidět na hanzovním ostrově, celý arktický sever pak Švédské Laponsko: 20 tipů, co zažít za polárním kruhem. Druhé největší město dostalo vlastní článek Göteborg: 20 tipů, co vidět v druhém městě Švédska a všechno kolem jídla najdete v průvodci Švédská kuchyně: 18 jídel, která musíte ochutnat.
Často kladené otázky
Švédsko je obrovské a v spoustě věcí funguje jinak než zbytek Evropy, takže otázek před první cestou bývá dost. Nejčastěji se točí kolem cen, alkoholu, divokého kempování a bezpečí.
Proto jsem pro vás ty nejpalčivější dotazy sepsala na jedno místo. Ať už řešíte polární záři, nebo to, jestli vám v supermarketu prodají pivo na večerní grilovačku, tady najdete jasné odpovědi. 😉
Kolik dní potřebuji na návštěvu Švédska?
Záleží na regionu, který si vyberete. Na prodloužený víkend (3–4 dny) vám bude perfektně stačit Stockholm nebo Göteborg, kam se pohodlně dostanete přímým letem. Pokud chcete podniknout letní roadtrip po rovinatém jihu přes Skåne, Småland a ostrov Öland, vyhraďte si minimálně 7 až 10 dní. Zimní Laponsko a lov polární záře vyžadují ideálně 4 až 5 nocí, aby vás nezaskočilo špatné počasí a mraky. Cestu z jihu na daleký sever během jedné dovolené ale raději úplně vzdejte, vzdálenosti za volantem jsou zničující.
Je Švédsko opravdu tak drahé?
Stockholm je v současnosti nejlevnější severskou metropolí, což hodně Čechů příjemně překvapí. Ubytování a benzín stojí podobně jako v Německu či Rakousku. Značně dražší jsou ovšem služby, restaurace a především alkohol v barech. V supermarketech počítejte s cenami zhruba dvojnásobnými až trojnásobnými oproti Česku. Celkové náklady ale snadno srazíte vařením v pronajaté chatce u jezera a využíváním výhodných poledních obědových menu (dagens lunch), u kterých je v ceně i káva a bezedný salátový bufet.
Potřebuji při cestě do Švédska hotovost?
Rozhodně ne, Švédsko funguje jako téměř stoprocentně bezhotovostní společnost. Papírové koruny reálně nevyužijete a spousta míst, včetně slavného muzea Vasa, je vůbec nepřijímá. Všude, i na veřejných záchodcích, zaplatíte běžnou platební kartou. Menší stánkaři nebo farmáři často berou jen švédskou platební aplikaci Swish, kterou ovšem jako turisté bez místního bankovního účtu nenainstalujete. Mít v záloze pár drobných se může hodit jen v hluboké divočině.
Je bezpečné cestovat do Malmö a dalších měst?
Ano, Švédsko a jeho velká města jsou pro běžného turistu naprosto bezpečná. Dramatické články o válkách gangů a explozích, které plní média, se týkají odlehlých předměstských sídlišť (tzv. zranitelných oblastí). Tam jako návštěvníci nemáte vůbec žádný důvod zabloudit. Historická centra, památky a turistické zóny ve Stockholmu, Göteborgu i Malmö jsou přes den i v noci klidné. Největší pozor si dejte na kapsáře v davech a na předražené „divoké“ taxikáře na letišti.
Můžu s autem nebo obytňákem kempovat nadivoko?
Ne, slavné právo veřejného přístupu do přírody (allemansrätten) se nevztahuje na motorová vozidla. S obytňákem, dodávkou nebo osobním autem zkrátka nesmíte sjíždět ze silnice a vjíždět na louky, pláže ani do lesa mimo vyznačené cesty. Přespat v autě můžete na veřejných parkovištích u silnic, oficiálních odpočívadlech, placených stáních pro karavany (ställplats) nebo v perfektně vybavených kempech.
Jak je to ve Švédsku s prodejem alkoholu?
Běžné supermarkety prodávají pouze takzvané folköl, tedy slabé pivo s obsahem alkoholu do 3,5 %. Veškerý silnější alkohol a víno k večernímu grilování musíte nakupovat výhradně ve státních prodejnách Systembolaget. Pamatujte, že tento monopol má velmi striktní otevírací dobu: ve všední dny zavírá brzy večer, v sobotu padá klec už v 15:00 a v neděli mají nekompromisně zavřeno úplně. Nákupy proto musíte vždy plánovat dopředu.
Kdy je nejlepší šance vidět polární záři?
Sezóna na dalekém severu trvá od září do začátku dubna. Vaším největším nepřítelem není slabá sluneční aktivita, ale mraky, proto většina lovců míří do oblasti Abiska, kde je srážkový stín. Cestovatelé a fotografové doporučují vyrazit koncem září nebo v říjnu, kdy teploty ještě nepadají do extrémů, komáři jsou pryč a záře se krásně odráží na hladinách nezamrzlých jezer. Naprostou zimní klasikou s dostatkem sněhu na aktivity se psím spřežením jsou pak měsíce únor a březen.
Jaká je nejlepší cesta autem z Česka?
Nabízejí se dvě hlavní a turisty nejoblíbenější trasy. První vede přes Německo (přístav Rostock) na trajekt do dánského Gedseru a následně přes slavný Öresundský most přímo do Malmö. Druhou, o něco odpočinkovější variantou, je přejezd přes Polsko a nalodění na dlouhý, velmi často noční trajekt ze Svinoústí přímo do švédského Ystadu nebo Trelleborgu. Řidičům to ušetří spoustu únavy a ráno se probudí rovnou ve Švédsku.
