Láká vás kempování ve Švédsku? V této severské zemi smíte přespat v cizím lese, projít se přes cizí pozemek a nasbírat si borůvky, a je to dokonce zakotvené přímo v ústavě. Zní to možná jako naprostá anarchie, ale v praxi to bezvadně funguje díky jednomu jedinému pravidlu, které zní „neruš a nenič“. Pokud se chystáte vyrazit na sever s krosnou nebo obytným autem, čeká vás největší cestovatelská svoboda v Evropě. Zároveň jde ale o téma, kolem kterého koluje na internetu neuvěřitelné množství mýtů a polopravd.
Tento článek vám poslouží jako kompletní manuál, abyste se ve švédské přírodě nechovali jako slon v porcelánu. Švédové jsou totiž od školky vedeni k filozofii pobytu venku a příroda pro ně představuje posvátný prostor. Zahraniční turisté bohužel často pravidla zneužívají, což vede k postupnému přibývání zákazových značek u oblíbených jezer. Pojďme se proto společně podívat, co přesně ve švédských lesích smíte, co je naopak přísně zakázáno a jak si tuhle severskou nádheru užít s maximálním respektem.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Základní pravidlo allemansrätten: V přírodě se smíte volně pohybovat a přespat tam, pokud nerušíte majitele pozemku a neničíte přírodu.
- Kde postavit stan: Ideálně mimo dohled obytných domů (minimálně 150 metrů) a vždy pouze na jednu až dvě noci na stejném místě.
- Obytňáky a auta: Právo volného pohybu se nevztahuje na motorová vozidla, takže s dodávkou nesmíte sjet ze silnice na louku nebo na pláž.
- Oheň a zákazy: Během léta často platí přísný zákaz rozdělávání ohně (eldningsförbud), který musíte striktně dodržovat pod hrozbou vysokých pokut.
- Lesní plody: Můžete si volně nasbírat borůvky, brusinky nebo houby pro vlastní potřebu, nesmíte ale trhat chráněné rostliny.
- Ceny kempů 2026: Oficiální kempy stojí zhruba 300 až 450 SEK (660 až 990 Kč) za noc a často vyžadují kartu Camping Key Europe.
- Komáří sezóna: Na severu Švédska vás od poloviny června do srpna potrápí agresivní mušky knott, takže moskytiéra je naprostou nutností.
14 věcí, které musíte vědět
Než vyrazíte prozkoumávat severskou divočinu, je dobré se seznámit s několika základními pravidly. Švédská příroda je k cestovatelům neuvěřitelně štědrá, ale s touhle obrovskou svobodou přichází i nutná dávka zodpovědnosti. V našem článku jsme pro vás proto shrnuli ty nejdůležitější informace, abyste přesně věděli, co vás čeká.
Ať už plánujete spát s batohem pod stanem, nebo cestujete pohodlnějším obytňákem, tyto praktické rady vám ušetří spoustu zbytečných starostí a možná i nějakou tu pokutu. Pojďme se podívat na to nejzásadnější, co pro bezproblémový výlet potřebujete znát.
1. Co je allemansrätten a proč funguje
Švédská příroda nezná ostnaté dráty a cedule zakazující vstup potkáte jen naprosto výjimečně. Tento unikátní koncept se jmenuje allemansrätten, což se dá v doslovném smyslu přeložit jako právo veřejného přístupu do krajiny. Je to výsada, která historicky patřila pěším poutníkům, aby mohli bezpečně přejít přes cizí území a jednoduše neumrzli po cestě v drsných severských podmínkách. Dnes tento koncept tvoří naprosto absolutní základ švédské národní identity.
Celý tento úžasný systém stojí na nesmírně křehké rovnováze mezi osobní svobodou a hlubokou zodpovědností. Švédové jsou už od útlého dětství vedeni k filozofii zvané friluftsliv, tedy k životu v souladu s přírodou. Základní heslo zní ve švédštině „inte störa, inte förstöra“, což v překladu znamená nerušit a neničit. Můžete se volně procházet po hlubokých lesích, rozlehlých loukách i opuštěném pobřeží, ale na oplátku musíte přírodě i místním obyvatelům projevovat maximální respekt.
Díky tomuto právu představuje divoké kempování suverénně nejlevnější způsob, jak poznat celou zemi. Zatímco klasické hotely a restaurace dokážou cestovatelskou peněženku pořádně provětrat, pobyt v lese vás nestojí vůbec nic a nabídne vám zážitky, které si za peníze nekoupíte. Musíte ovšem přesně vědět, kde končí vaše osobní svoboda a začíná soukromí někoho jiného. Pokud totiž pravidla porušíte, stáváte se důvodem, proč i ve velmi vstřícném Švédsku začínají u oblíbených jezer přibývat nepříjemné zákazové značky.
💡 Tip: Naučte se základní frázi „inte störa, inte förstöra“. Pokud se dostanete do debaty s místním obyvatelem a ukážete mu, že tento koncept chápete, okamžitě si získáte jeho sympatie a důvěru.
2. Kde si smíte legálně postavit stan
Divoké kempování je bezpochyby největším lákadlem celého Švédska a důvodem, proč sem míří dobrodruzi z celé Evropy. Stan si můžete postavit prakticky kdekoli v hlubokém lese, na odlehlé louce nebo na kamenitém břehu jezera. Zákon sice nikde neuvádí přesné metry, ale nepsaným pravidlem je vzdálenost zhruba 150 metrů od nejbližšího obydlí. Vždy byste měli volit místo tak, aby na vás majitelé domu neviděli přímo z okna svého obýváku nebo terasy.
Pokud při toulkách krajinou narazíte na ohradu pro dobytek, smíte ji bez problémů přelézt nebo projít dřevěnou brankou. Pamatujte ale na naprosto zásadní pravidlo, že branku za sebou musíte vždy pečlivě zavřít, aby se pasoucí se zvířata nerozutekla do okolí. Ideální místa pro stanování najdete velmi často na okrajích slepých lesních cest nebo na malých mýtinách, kde je rovný mechový podklad a dostatek stínu pro ranní slunce.
Vždy si také zkontrolujte podloží, na kterém hodláte spát. Na jihu země a ve středním Švédsku najdete nádherné jehličnaté lesy s měkkým mechem, na severu a v souostroví se ale často setkáte s tvrdou žulovou skálou, do které kolíky prostě nezapíchnete. V takovém případě se vám bude hodit samonosný stan, který postavíte i bez nutnosti kotvení do země.
💡 Tip: Při hledání místa k noclehu využívejte satelitní snímky v mapových aplikacích. Z ptačí perspektivy snadno poznáte, jestli se za pásem stromů náhodou neukrývá čísi letní chata, kterou ze silnice přes stromy nevidíte.
3. Kde je kempování naopak přísně zakázáno
Vaše kempovací svoboda tvrdě naráží na hranice ve chvíli, kdy se přiblížíte k soukromé zóně kolem domů, které se ve švédštině říká hemfridszon. Jde o nedotknutelný prostor, kde mají majitelé právo na absolutní soukromí a klid. I když dům nemá žádný plot (což je ve Švédsku zcela běžné), nesmíte si přes jeho pěstěný trávník zkrátit cestu k jezeru ani si drze sednout na cizí dřevěné molo.
Další obrovskou výjimku tvoří chráněná území a národní parky, kde právo veřejného přístupu ustupuje přísné ochraně přírody. Například ve slavném národním parku Skuleskogen na Vysokém pobřeží smíte stanovat pouze na přesně vyznačených místech, jinak vám hrozí opravdu tučná pokuta. Extrémně citlivé jsou také vápencové stepi zvané alvary na ostrovech Gotland a Öland, kde platí plošný zákaz kempování i rozdělávání ohně kvůli ochraně nesmírně vzácných ekosystémů, které jsou citlivé na každý lidský krok.
Vyhýbat se musíte také obdělávaným polím a pastvinám s čerstvě vysetou trávou. Pravidlo neničit znamená, že nesmíte pošlapat úrodu ani zničit krmivo pro hospodářská zvířata. Pokud si nejste stoprocentně jistí, jestli je daná louka hospodářsky využívaná k sečení, raději popojděte o pár set metrů dál do vzrostlého lesa.
💡 Tip: Pokud s sebou máte drona a rádi natáčíte z ptačí perspektivy, pamatujte, že nad národními parky platí přísný zákaz létání, abyste nerušili hnízdící ptáky a volně žijící zvěř.
4. Kolik nocí můžete zůstat na jednom místě
Švédské právo veřejného přístupu rozhodně není vymyšlené k tomu, abyste si na cizím pozemku zřídili trvalé letní sídlo a strávili tam celou dovolenou. Zlaté pravidlo pro všechny táborníky říká, že na jednom místě smíte kempovat jednu, maximálně dvě noci. Poté byste měli sbalit stanové kolíky, pečlivě po sobě uklidit každé smítko a posunout se o kus dál do krajiny.
Tento přísný časový limit má velmi logický a ekologický důvod. Příroda si potřebuje odpočinout a tráva slehlá pod vaším stanem se musí znovu nadechnout a narovnat. Pokud byste na jednom místě zůstali celý týden, zanecháte za sebou zničený obdélník mrtvé vegetace, který se bude vzpamatovávat celé měsíce. Navíc tímto posouváním minimalizujete riziko, že budete dlouhodobě překážet majiteli pozemku nebo plašit místní zvěř.
Pokud byste chtěli na nějakém opravdu kouzelném místě zůstat déle, musíte si vždy vyžádat výslovný souhlas majitele půdy. Zkušení cestovatelé se shodují, že když slušně zaklepete na dveře místního farmáře a zeptáte se, většinou vám s úsměvem dovolí zůstat u jeho jezera i několik dní, pokud vidí, že se chováte zodpovědně a nemáte v plánu pořádat hlučné večírky.
💡 Tip: Měňte místa každý den a berte to jako výhodu, nikoliv jako omezení. Každé ráno se totiž probudíte s úplně novým výhledem na jiné jezero nebo jiný kus nádherného lesa.
5. Oheň v přírodě a hrozba letního sucha
Večerní táborák k severskému kempovacímu dobrodružství naprosto neodmyslitelně patří. Oheň smíte v přírodě rozdělat, vyžaduje to ovšem zapojení selského rozumu a ideálně využívání již existujících, kameny ohraničených ohnišť, kterých najdete po celém Švédsku tisíce. Nikdy nesmíte oheň zakládat přímo na holé žulové skále, protože kámen by mohl extrémním žárem prasknout a nenávratně se poškodit, což Švédové považují za barbarství.
Během suchých letních měsíců ovšem nastává zásadní změna, kdy úřady často vyhlašují přísný plošný zákaz rozdělávání ohně zvaný eldningsförbud. V takové krizové situaci nesmíte škrtnout sirkou ani na oficiálním ohništi a velmi často se tento přísný zákaz vztahuje i na používání běžných plynových vařičů mimo zpevněné plochy a štěrková parkoviště. Porušení tohoto zákazu se trestá astronomickými pokutami, protože lesní požáry představují pro Švédsko obrovskou hrozbu.
Když už oheň bezpečně rozděláte, smíte použít pouze suché, na zemi popadané větve nebo šišky. Z ohniště nikdy neodcházejte, dokud není popel naprosto studený, a vždy ho pro jistotu prolijte velkým množstvím vody z jezera.
💡 Tip: Aktuální riziko požárů a případné lokální zákazy si vždy ověřte v bezplatné aplikaci Brandrisk Ute. Pokud aplikace ukazuje vysoké riziko, připravte se na to, že k večeři budete mít místo teplé polévky jen studené sendviče.
6. Lesní samoobsluha: Co smíte sbírat a jíst
Švédský les funguje na podzim jako obrovský přírodní supermarket, kde nemusíte platit u pokladny a otevírací doba je neomezená. Během léta a začátku podzimu můžete volně sbírat borůvky, brusinky i nesmírně vzácné morušky, které rostou hlavně v bažinatých oblastech na severu. Švédové sběr lesních plodů milují a z úlovků si pak vaří vynikající domácí džemy nebo je čerstvé přidávají do ranní ovesné kaše.
Pokud preferujete slané chutě, potěší vás všudypřítomné houby, kterým se v severském klimatu neuvěřitelně daří. Místní obyvatelé jsou obrovskými fanoušky houbaření, přičemž nejvíc si cení žlutých lišek a pravých hřibů. Lesů je tu ovšem tolik, že se o úlovky s nikým prát nebudete a košík naplníte během krátké podvečerní procházky. Z čerstvých hub si pak na kempingovém vařiči připravíte naprosto dokonalé vegetariánské rizoto, které po dni na nohou zachutná jako z michelinské restaurace.
Můžete si také natrhat kytici divokých květin na kempingový stůl, případně si nasbírat bylinky na večerní čaj. Všechny tyto dary přírody ovšem smíte sbírat pouze pro svou osobní potřebu, nikoliv pro komerční prodej ve velkém.
💡 Tip: Na borůvky si v lokálním supermarketu kupte speciální plastový hřeben na česání. Zkrátí vám to dobu sběru na minimum a prsty nebudete mít fialové ještě týden po návratu domů.
7. Co do batohu naopak nepatří (co nesmíte ničit)
Zatímco bobule a běžné houby jsou všem volně k dispozici, existuje jasný seznam věcí, na které v lese nesmíte sáhnout. Absolutní zákaz platí pro trhání chráněných druhů rostlin, mezi které patří například všechny volně rostoucí orchideje, jež můžete potkat zejména na ostrovech v Baltském moři. Stejně tak je přísně zakázáno odnášet si z lesa ptačí hnízda, sbírat vejce nebo jakkoliv rušit mláďata divoké zvěře.
Velmi častou a trestuhodnou chybou nezkušených táborníků je manipulace se dřevem. Na večerní oheň si smíte posbírat suché popadané větve nebo šišky přímo ze země. V žádném případě ale nesmíte kácet živé stromy, odřezávat kůru nožem ani lámat větve ze stojících stromů, a to dokonce ani z těch, které na první pohled už vypadají uschle.
Opatrní buďte také při pohybu v těsné blízkosti osetých polí. Právo volného pohybu vám v žádném případě nedává oprávnění zkracovat si cestu přes vzrostlé obilí nebo přes louku, která je zjevně připravená na blížící se sečení. Vždy raději obejděte pole po jeho samotném okraji, abyste zemědělcům nezničili jejich tvrdou práci a úrodu.
💡 Tip: Pokud potřebujete dřevo na oheň a v okolí je jen mokrý les, zajeďte na nejbližší benzínku nebo do supermarketu. Běžně tam prodávají úhledně zabalená polena suchého dřeva za zhruba 60 až 80 SEK (130 až 170 Kč).
8. Voda, koupání a ostrovní svoboda
Švédsko je fascinující zemí tisíců jezer a voda tu představuje naprosto stěžejní element každého výletu. Koupat se smíte prakticky kdekoli, pokud zrovna neplavete přímo pod okny soukromé chaty a nenarušujete tak domácí klid majitelů. Pokud máte vlastní kanoi, kajak nebo paddleboard, můžete volně křižovat vodní hladiny a na den či dva ukotvit loďku u břehu některého z tisíců neobydlených ostrůvků, které tvoří dokonalá místa pro izolovaný kemping.
Voda ve švédských potocích a horských řekách bývá na severu křišťálově čistá. Cestovatelé na dálkové trase Kungsleden si pochvalují, že vodu nabírají hrnečkem přímo z ledovcového proudu a nepotřebují ji vůbec nijak filtrovat. Na jihu země, v níže položených oblastech a v okolí pastvin je ovšem mnohem bezpečnější použít kvalitní cestovní filtr, abyste se vyhnuli velmi nepříjemným střevním potížím, které by vám zkazily zbytek dovolené.
Rybaření je ve Švédsku kapitola sama pro sebe. Na pěti největších jezerech (Vänern, Vättern, Mälaren, Hjälmaren a Storsjön) a na mořském pobřeží se smí lovit ryby na běžnou udici zcela zdarma. Na všech ostatních vodních plochách si rybáři musí zakoupit povolenku zvanou fiskekort, která se dá snadno pořídit online a její cena začíná na rozumných částkách kolem 50 až 200 SEK (110 až 440 Kč) za den.
💡 Tip: Pokud chytíte trofejní rybu, Švédové striktně vyznávají pravidlo „chyť a pusť“. Odnést si smíte jen tolik ryb, kolik ten samý den sníte k večeři.
9. Cestování se psem a ochrana mláďat
Švédsko představuje pro cestování s chlupatým parťákem naprostý ráj, protože prostoru pro běhání a zkoumání je tu nekonečně mnoho. Evropské normy vyžadují pro vstup platný pas zvířete, čip a platné očkování proti vzteklině, což je naprostý standard, na který jsme při cestování po unii zvyklí. Musíte si ovšem dát obrovský pozor na přísná lokální pravidla pohybu v přírodě, která se zásadně liší od českých zvyklostí.
Od 1. března do 20. srpna platí ve Švédsku nekompromisní zákonná povinnost mít psa v přírodě po celou dobu na vodítku. Toto nařízení chrání mláďata volně žijících zvířat a ptáků, která jsou v tomto jarním a letním období nejzranitelnější. Švédové berou ochranu zvěře smrtelně vážně a volně pobíhající pes v lese vám může vynést nejen velmi nepřátelské pohledy místních, ale i vysokou policejní pokutu.
Zvířata tu mají obrovský respekt. V lesích narazíte na losy a na severu a ve střední části země žije zhruba tři tisíce medvědů hnědých a stovky vlků. Obě šelmy jsou ale extrémně plaché a lidem se obloukem vyhýbají, takže strach ze spaní ve stanu je naprosto zbytečný. A pro úplnost, lední medvědi ve Švédsku opravdu nežijí, to je jen vtipný mýtus.
💡 Tip: Do švédských restaurací a na terasy kaváren psy většinou bez jakýchkoliv problémů pustí, ale do obchodů s potravinami a lékáren mají vstup striktně zakázán.
10. Toaleta v přírodě a boj s odpadky
Jednou z nejméně příjemných, ale naprosto zásadních stránek divokého kempování je osobní hygiena. Pokud spíte hluboko v lese bez jakéhokoliv civilizačního zázemí, musíte se naučit správně chodit na záchod. Zlatým pravidlem je vykopat si malou jamku dostatečně daleko od vodních zdrojů a kempu a po vykonání potřeby ji pečlivě zasypat hlínou a zakrýt mechem, aby po vás nezbyla ani stopa.
Největší problém dnešní doby představuje toaletní papír a populární vlhčené ubrousky. Zatímco obyčejný toaletní papír se v přírodě po pár deštích rozloží, vlhčené ubrousky obsahují plasty a v lese vydrží ležet desítky let. Pokud je používáte, musíte si je vzít ve speciálním uzavíratelném sáčku s sebou a vyhodit je až do nejbližší popelnice. Bílý papír vlající v křoví kolem oblíbených kempovacích míst je totiž tou nejhorší vizitkou neukázněných turistů.
Ve Švédsku navíc fantasticky funguje systém zálohování zvaný pant. Všechny plastové lahve a plechovky jsou zálohované a můžete je vrátit ve speciálních automatech u každého většího supermarketu, kde vám za ně obsluha odečte peníze z vašeho nákupu.
💡 Tip: Noste s sebou vždy malou lehkou lopatku a uzavíratelné igelitové sáčky na veškerý odpad. Ve Švédsku neexistuje nikdo, kdo by po vás v lese uklidil, takže vše, co si přinesete, si musíte zase odnést.
11. Vindskydd: Dřevěné přístřešky zdarma
Pro milovníky outdooru a pěší turistiky připravili Švédové naprosto neuvěřitelný bonus, který jinde v Evropě nemá obdoby. Po celé zemi najdete tisíce dřevěných přístřešků zvaných vindskydd, které slouží k bezplatnému přespání komukoliv, kdo jde zrovna kolem. Většinou jde o velmi jednoduché sruby otevřené z jedné strany, které vás dokonale ochrání před nečekaným deštěm a silným větrem.
U těchto přístřešků téměř vždy najdete skvěle udržované kamenné ohniště, zásobu suchého dřeva a ostrou sekeru. O kousek dál v lese pak bývá ukrytá čistá suchá toaleta. Spát ve vindskydd na břehu tichého jezera, uvařit si ranní ovesnou kaši na ohni a poslouchat šumění stromů je ten nejčistší švédský zážitek, jaký si můžete na cestách dopřát, a navíc vám ušetří spoustu peněz za ubytování.
Platí tu ovšem nepsané pravidlo solidární slušnosti. Pokud k přístřešku dorazíte a je už částečně obsazený, slušně se zeptejte, zda se můžete přidat, Švédové vás většinou rádi uvítají. Při ranním odchodu po sobě vždy dokonale ukliďte a ideálně naštípejte nové dřevo pro další unavené poutníky, kteří přijdou po vás.
💡 Tip: Pro hledání těchto přístřešků skvěle fungují české Mapy.cz, které jich mají ve své bezplatné offline databázi zanesené obrovské množství, stačí hledat ikonku malého srubu.
12. Obytňáky a karavany podléhají jiným pravidlům
Tady narážíme na obrovský kámen úrazu a suverénně největší mýtus, kterému naivně věří tisíce řidičů dodávek a obytných vozů z celé Evropy. Na sociálních sítích se často dočtete zaručenou radu, že ve Švédsku můžete nablind zastavit s karavanem kdekoli. To je ovšem naprosto zásadní omyl, protože allemansrätten se v žádném případě nevztahuje na motorová vozidla, je to zákon určený pro pěší.
Švédský zákon o jízdě v terénu (Terrängkörningslagen) striktně zakazuje sjíždět s jakýmkoliv autem nebo dodávkou mimo vyznačené zpevněné cesty. Nesmíte zaparkovat obytňák na rozkvetlou louku, nesmíte s ním vjet na písečnou pláž a nesmíte si ho postavit doprostřed hlubokého lesa. Spát v autě můžete výhradně na veřejných asfaltových parkovištích u silnic, na oficiálních štěrkových odpočívadlech nebo na vyhrazených stáních zvaných ställplats.
Na jihu Švédska se navíc potýkají s jedním velmi nepříjemným fenoménem, o kterém se málo mluví. Německé úřady výslovně varují před nočními vloupáními do obytných vozů podél hlavních dálničních tahů, zejména na silnici E4. Zloději často využívají toho, že unavení lidé tvrdě spí na odpočívadlech. Doklady a cennosti si proto vždy uklízejte do bezpečnostních schránek a rozhodně je nenechávejte ležet na předních sedadlech.
💡 Tip: Pokud cestujete v dodávce, stáhněte si aplikaci Park4Night, kde najdete tisíce ověřených a legálních míst pro bezpečné parkování přes noc, včetně recenzí od ostatních cestovatelů.
13. Klasické kempy a chatky jako levná alternativa
Pokud se necítíte na spaní v divočině, cestujete s malými dětmi nebo prostě jen potřebujete horkou sprchu a pračku, švédská síť kempů vás naprosto nadchne. Kempy jsou zde perfektně udržované, vybavené obrovskými čistými kuchyňkami a velmi často leží přímo na březích těch nejkrásnějších jezer. Dominantním hráčem na trhu je síť First Camp, která nabízí zaručený špičkový standard po celé zemi.
Pro zjednodušení života se vyplatí pořídit si digitální kartu Camping Key Europe. Stojí zhruba 200 SEK (440 Kč) na rok, zrychlí vám večerní check-in a nabídne zajímavé slevy na ubytování i trajekty. Ceny za parcelu pro stan nebo karavan se v sezóně 2026 pohybují v průměru od 300 do 450 SEK (660 až 990 Kč) za noc podle lokality a vybavenosti kempu.
Obrovským hitem jsou také malé červené dřevěné chatky zvané stuga, které najdete téměř v každém kempu. Představují geniální a levnou alternativu k drahým hotelům, zvlášť pokud vás cestuje víc. Základní chatka bez vlastní koupelny (využíváte centrální sociálky v kempu) vás vyjde zhruba na 500 až 800 SEK (1 100 až 1 760 Kč) za noc, což je na drahé Švédsko naprosto fantastická cena.
💡 Tip: U základních chatek v kempu si vždy musíte přivézt vlastní povlečení a ručníky, případně si je za tučný poplatek půjčit na recepci. Před odjezdem se také očekává, že chatu sami perfektně uklidíte.
14. Komáři, klíšťata a setkání s medvědy
Když se podíváte na nádherné fotky ze švédského severu, vypadá to jako dokonalá severská idyla. Lidé ale do kamery málokdy vyprávějí o tom, že od poloviny června do poloviny srpna vás v bažinatých oblastech čeká pořádná zkouška nervů kvůli mračnům bodavého hmyzu. Kromě běžných komárů vás na severu potrápí extrémně agresivní mušky zvané knott (tiplíci), které dokážou prolézt i obyčejnou sítí a zanechávají nepříjemně svědivé kousance.
Moskytiéra přes hlavu a silný lokální repelent značky Mygga s vysokým obsahem DEET jsou na severu naprostou nutností, české přírodní repelenty tu absolutně nefungují. Při výběru kempovacího místa se snažte najít otevřený prostor na kopečku. Komáři a knott totiž nesnáší průvan, takže vítr se stane vaším nejlepším přítelem.
Zato si musíte dávat velký pozor na klíšťata, a to zejména v jižní polovině země a v nádherném stockholmském souostroví. Tato oblast je bohužel známá zvýšeným výskytem klíšťové encefalitidy (TBE). Pokud plánujete trávit hodně času v přírodě na jihu Švédska, očkování z Česka představuje před cestou velmi rozumnou a prozíravou investici do vašeho zdraví.
💡 Tip: Hmyz je extrém na severu, ale pokud míříte jen do Stockholmu nebo na jižní pobřeží, komáří apokalypsa se vás vůbec netýká a situace tam není o nic horší než u rybníka v Česku.
Kde se ubytovat
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Pokud neplánujete spát každý den hluboko v lese, švédská infrastruktura ubytování vás naprosto nadchne. Je promyšlená do posledního detailu a nabízí možnosti pro každý rozpočet. Základem jsou klasické kempy, kterých najdete po celé zemi stovky. Dominantním hráčem na trhu je síť First Camp, která nabízí skvěle vybavené areály s vyhřívanými sprchami, obrovskými kuchyňkami a často i saunou přímo na břehu jezera. Vyzkoušet můžete například luxusní kemp First Camp Arcus – Luleå na severu nebo skvěle hodnocený First Camp Moraparken – Dalarna ve středním Švédsku. Za místo pro stan nebo karavan zaplatíte v průměru 300 až 450 SEK (660 až 990 Kč) za noc. Pro rychlejší check-in a slevy se vyplatí pořídit digitální kartu Camping Key Europe za cca 200 SEK (440 Kč).
Velmi populární alternativou pro batůžkáře jsou ubytovny STF (Svenska Turistföreningen). Nejde o klasické levné hostely, ale často o nádherné historické budovy nebo horské chaty s perfektním zázemím. Krásné ubytování najdete třeba v horské stanici STF Abisko Turiststation u stejnojmenného národního parku. Funguje tu systém členství — pokud si zaplatíte roční poplatek (cca 375 SEK), získáte výrazné slevy na každou noc. V těchto ubytovnách si můžete vařit z vlastních surovin, což vám ušetří obrovské peníze za večeře v restauracích.
Pro majitele obytných vozů a karavanů existuje ve Švédsku naprosto skvělý systém takzvaných ställplats. Jde o vyhrazená stání výhradně pro obytná auta, která najdete často u přístavů, u oblíbených pláží nebo na okrajích měst. Na rozdíl od klasického kempu tu nenajdete dětská hřiště ani velké kuchyňky. Většinou jde o vyasfaltovanou nebo štěrkovou plochu s možností připojení na elektřinu, doplnění čisté vody a vylití chemické toalety. Fungují často plně automatizovaně — zaplatíte kartou v automatu (cena se pohybuje kolem 200 až 250 SEK za noc) a dostanete kód k závoře.
Jedna důležitá věc na závěr: v červenci začíná ve Švédsku takzvaný industrisemester, kdy si celá země bere hromadnou letní dovolenou. K tomu se přidávají tisíce německých a nizozemských turistů. Pokud plánujete vyrazit v tomto období a chcete spát v oblíbených kempech na jihu nebo si pronajmout chatku, rezervujte si místa měsíce dopředu, jinak narazíte na beznadějně vyprodané kapacity.
💡 Tip: V aplikaci Campercontact nebo Park4Night najdete detailní mapu všech švédských ställplatsů včetně aktuálních cen a recenzí od ostatních cestovatelů.
Kde se najíst
Švédsko rozhodně nepatří k nejlevnějším gurmánským destinacím, ale to neznamená, že se tu dobře nenajíte. Během kempování si pravděpodobně většinu jídel uvaříte sami na cestovním vařiči, přesto se ale občas vyplatí vyrazit do civilizace a ochutnat zajímavé místní speciality.
Pokud si chcete pochutnat a zároveň šetřit rozpočet, hledejte po poledni v restauracích nápis „dagens lunch“. Jde o velmi oblíbené denní menu, které obvykle servírují od 11:00 do 14:00, a za naprosto rozumnou cenu (kolem 120–150 SEK) v něm dostanete hlavní chod, velký salátový bar, pitnou vodu a výbornou kávu na závěr.
Tradiční fika a klasické pochoutky
Určitě si nenechte ujít proslulé masové kuličky (köttbullar) s bramborovou kaší a horkými brusinkami, na které narazíte v tradičních hospůdkách i na odpočívadlech u dálnice. Tohle ikonické jídlo chutná v domovině totiž úplně jinak, než jak ho známe z velkých obchodních domů.
Pro milovníky sladkého je pak naprostou nutností švédská fika, tedy poctivá pauza na kávu. Zastavte se v jakékoliv útulné kavárničce, dopřejte si čerstvě upečeného skořicového šneka (kanelbulle) a naberte energii na další objevování přírody. Káva tu zkrátka teče proudem a velmi často dostanete k prvnímu zaplacenému šálku možnost dolít si zdarma další rundu (tomuto skvělému zvyku se tu říká påtår).
Co si sbalit na kempování ve Švédsku
Balení na severské dobrodružství vyžaduje trochu jiný přístup než cesta do Chorvatska. Počasí se tu mění neuvěřitelně rychle a i v polovině července vás může překvapit noční teplota blížící se k nule, obzvlášť pokud vyrazíte na sever nebo do hor. Základem je proto kvalitní třísezónní spacák s komfortní teplotou ideálně kolem 0 až 5 °C a spolehlivá karimatka, která vás odizoluje od studené země. Stan by měl mít kvalitní nepromokavou úpravu, protože vydatné letní deště jsou ve Švédsku naprosto běžnou záležitostí.
Pokud míříte na sever od Stockholmu v období od poloviny června do poloviny srpna, vaším nejdůležitějším kusem vybavení se stane moskytiéra přes hlavu. Agresivní mušky knott dokážou zničit jakýkoliv zážitek z přírody. Český repelent nechte s klidem doma, ve Švédsku v prvním supermarketu sáhněte po lokální značce Mygga (cca 90 až 120 SEK), která obsahuje vysoké procento látky DEET a na severský hmyz funguje daleko spolehlivěji.
Vaření v přírodě je základ, ale pamatujte, že plynové kartuše nesmíte vzít do letadla. Koupíte je bez problémů na každé větší švédské benzínce nebo v outdoorových obchodech Naturkompaniet za zhruba 80 až 120 SEK. Voda je na severu křišťálově čistá, ale pokud se budete pohybovat v jižním a středním Švédsku, určitě si přibalte kvalitní cestovní filtr na vodu (například Sawyer), abyste mohli bezpečně pít z jezer.
Nezapomeňte na silnou powerbanku. V horách a hlubokých lesích telefon neustále hledá signál, což baterii vybíjí obrovskou rychlostí, a chladné noci kapacitě také nepřidají. Do batohu přihoďte i pevnou lehkou lopatku na zahrabávání toalety v lese a dostatek pevných igelitových pytlů na odpadky. Offline mapy z aplikace Mapy.cz si stáhněte rovnou do telefonu už v Česku, fungují tu naprosto brilantně i pro ty nejzapadlejší lesní pěšiny a přístřešky vindskydd.
💡 Tip: Přibalte si oblečení z pevné látky s dlouhými rukávy a nohavicemi. Komáři i mušky knott totiž tenké letní materiály a legíny s naprostým přehledem propíchnou.
Praktické shrnutí a orientační ceny
Plánování rozpočtu do Skandinávie dokáže občas vyděsit, ale pokud se spolehnete na vlastní stan nebo chatky, dá se to zvládnout s úsměvem. Všechny ceny jsou uvedeny pro sezónu 2026 a přepočítány orientačním kurzem zhruba 2,20 Kč za jednu švédskou korunu (SEK).
- Parcela pro stan v kempu: 300 – 450 SEK (660 – 990 Kč) za noc.
- Základní chatka v kempu (stuga): 500 – 800 SEK (1 100 – 1 760 Kč) za noc.
- Ställplats pro obytné auto: 200 – 250 SEK (440 – 550 Kč) za noc.
- Karta Camping Key Europe: 200 SEK (440 Kč) na celý rok.
- Spaní nadivoko v lese: Zcela zdarma.
- Kvalitní švédský repelent Mygga: 90 – 120 SEK (200 – 260 Kč).
- Povolenka k rybaření (fiskekort): od 50 do 200 SEK (110 – 440 Kč) na den podle lokality.
- Kartuše s plynem (na místě): 80 – 120 SEK (180 – 260 Kč), do letadla ji nevezmete.
Kam dál
- Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít
- Kungsleden: 14 tipů pro Královskou stezku
- Stuga: jak si pronajmout švédskou chatu u jezera
- Ceny ve Švédsku: kolik stojí dovolená
- Kdy jet do Švédska: počasí měsíc po měsíci
