Sitka, Aljaška: 12 tipů, co vidět a dělat (ruské dědictví Inside Passage)

Když poprvé vystoupíte z malého letadla na ranveji, kterou ze všech stran bičuje oceán, okamžitě vám dojde, že Sitka, Aljaška je úplně jiný svět. Zatažená obloha, všudypřítomná vůně jehličí a soli, a do toho se přímo uprostřed americké divočiny tyčí pravoslavná katedrála s cibulovitými kupolemi. Vypadá to, jako by někdo vzal kousek carského Ruska a omylem ho upustil doprostřed aljašského deštného pralesa. A ono to tak vlastně i bylo.

Tohle město, kam nevedou absolutně žádné silnice, si vás získá hned první den. Možná to budou ti orli bělohlaví, kteří tu sedí na smrcích jako u nás holubi, možná to, že si tu v hospodě dáváte čerstvého lososa vedle urostlých rybářů v gumácích. Aljaška Sitka je zkrátka místo, kde se prolíná krvavá historie ruských kolonizátorů s prastarou kulturou kmene Tlingit a tou nejdivočejší přírodou, jakou si umíte představit.

Přejdeme od ruské katedrály k medvědům, od osiřelých orlů k velrybám, co loví v kruhu bublin — prostě vám ukážu dvanáct věcí, kvůli kterým si Sitku okamžitě zamilujete. A taky vám upřímně řeknu, co tady stojí víc peněz, než byste čekali.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nevedou sem silnice: Do Sitky se dostanete pouze letadlem nebo lodí. Auto nechte doma, nepotřebujete ho.
• Ruská historie: Určitě nevynechejte Saint Michael’s Cathedral a Russian Bishop’s House, je to obrovský kontrast k okolní divočině.
• Medvědi a orli: Fortress of the Bear a Alaska Raptor Center jsou absolutní nutností, obzvlášť pokud nemáte čas hledat zvířata v lesích.
• Počasí: Počítejte s deštěm. Prší tu v průměru 230 dní v roce, takže kvalitní Gore-Tex bunda a nepromokavé boty jsou základ přežití.
• Ubytování rezervujte měsíce předem: Kapacity jsou tu maličké a letní sezóna krátká. Kdo zaváhá, ten spí pod stanem (v dešti a s medvědy).

Kdy vyrazit na Aljašku a jak se dostat do Sitky

Plánování cesty do jihovýchodní Aljašky řídí neúprosný kalendář a matka příroda. Vymýšlet tu nějaké improvizované výlety mimo sezónu je předem prohraná bitva. Město ožívá s květnem, kdy připlouvají první výletní lodě, a úderem konce září se zase ukládá k zimnímu spánku.

Hlavní sezóna a co si zabalit

Nejlepší čas je od června do konce srpna, jenže i tehdy teploty sotva přelezou osmnáct stupňů a přes den většinou kape. Sitka totiž leží v mírném pobřežním deštném pralese, kde sněhové závěje a třeskuté mrazy patří vnitrozemí a tady si vládne voda.

Z neustálého deště tu budete chvílemi docela zoufalí, ale pochopíte, že to k tomu prostě patří. Kvalitní nepromokavé vrstvy a vysoké gumáky, kterým tu místní láskyplně říkají „aljašské tenisky“, tu opravdu nejsou jen tak. Bez nich jste v Sitce úplně ztracení (zkusit to v obyčejných teniskách je omyl, na který se nezapomíná). Pokud sem jedete s vidinou polární záře, musím vás zklamat — kvůli neustálé oblačnosti a poloze ji tu asi neuvidíte. Zato velryb si v létě užijete do sytosti.

Cesta do města, kam nevedou silnice

Tohle je asi největší šok pro většinu Evropanů. Na ostrov Baranof, kde Sitka leží, prostě nedojedete autem. Platí zde absolutní pravidlo no road access. Jedinou cestou dovnitř je letiště Sitka Rocky Gutierrez Airport na sousedním ostrůvku Japonski Island, které s centrem spojuje mohutný most.

Nejrychlejší varianta je přiletět letadlem, ale spousta lidí využívá trajekty systému Alaska Marine Highway. Cesta lodí z nedalekého Juneau je nádherná, proplouváte zálivy plnými zalesněných ostrůvků, jen si na ni musíte vyhradit podstatně více času. Levné letenky hledejte na Kiwi, máme s nimi na podobné přelety dlouhodobě dobrou zkušenost.

Kde se ubytovat v Sitce a kolik to stojí

Najít dobré ubytování v Sitce za rozumné peníze je opravdu kumšt. Hotely tu jsou na prstech jedné ruky, sezóna trvá jen pár měsíců a kdo nezačne hledat někdy v lednu, ten pak zírá na volná místa v kempu (v dešti, s medvědy v okolí). Ceny se tu drží poměrně vysoko, což je pro Aljašku typické, protože téměř všechno se sem musí složitě dovážet.

Obecně platí, že za obyčejný pokoj ve střední třídě dáte v letních měsících od 250 do 400 dolarů (zhruba 5 800 až 9 300 Kč) za noc. Není to málo, ale pokud chcete mít klidný spánek v suchu, moc jiných možností nemáte.

Historický šarm nebo moderní pohodlí

Pokud si chcete dopřát, asi nejznámějším místem je Sitka Hotel přímo na hlavní ulici Lincoln Street. Prošel úžasnou rekonstrukcí, která spojila viktoriánský styl s modernou, a z oken vidíte rovnou na přístav. My máme moc rádi tyhle staré budovy s duší, i když stěny bývají občas trochu tenčí 😅. Někdy dokonce slyšíte i racky, jako by stáli přímo u vás na nočním stolku, ale to k té přístavní atmosféře prostě patří.

Pro rodiny nebo kohokoliv, kdo tu chce strávit více dní, je obrovskou výhrou Aspen Suites Hotel Sitka. Mají tam totiž plně vybavené kuchyňky, což vám ušetří nesmyslné částky za jídlo v restauracích. Nákup v místním supermarketu sice taky není nejlevnější, ale pořád to vyjde lépe než snídat a večeřet každý den venku.

Možnosti pro omezený rozpočet

Pokud cestujete s batohem a řešíte každou korunu, vaší jedinou záchranou bude Sitka International Hostel. Je to klasický hostel se sdílenými pokoji a kuchyňkou, ale připravte se na to, že mají docela přísná pravidla včetně večerky.

Hodně lidí se také snaží najít štěstí v malých Bed & Breakfast ubytováních u místních, kteří často nabízejí i to, že vás zdarma vyzvednou na letišti. Ten kontakt s místními lidmi, kteří se tu narodili a znají každý kámen, je často zkrátka k nezaplacení.

Co vidět a dělat v Sitce: 12 nejlepších tipů

Ráno ruské ikony nevyčíslitelné hodnoty, v poledne krmení osiřelých medvědů a odpoledne funění do strmého kopce v hustém deštném pralese — to je Sitka v kostce. Tak jdeme na to.

1. Sitka National Historical Park

Tohle je nejmenší národní historický park na celé Aljašce a osobně ho řadím k těm vůbec nejkouzelnějším místům. Nemusíte se bát žádných nudných vitrín plných prachu, místo toho vás čeká úžasná stezka přímo pobřežním pralesem. Sitka National Historical Park ukrývá stezku dlouhou asi dva a půl kilometru, která vede po naprosté rovině a celou cestu ji lemují obrovské, ručně vyřezávané totemové sloupy domorodého kmene Tlingit.

Park chrání místo, kde se v roce 1804 odehrála krvavá bitva mezi Tlingity a ruskými osadníky. To ticho, které tam teď vládne, na vás tyhle události doléhá zvláštním způsobem. Šumí jenom oceán a někde nad vámi křičí orel. Já jsem si tam uvědomila, že jsem v životě nechodila po tak nabitém místě. Obrovským bonusem je, že pro rok 2026 je vstup do celého parku i návštěvnického centra zcela zdarma. Určitě si na něj vyhraďte alespoň dvě hodiny.

2. Saint Michael’s Cathedral

Když jdete po hlavní silnici, zničehonic narazíte na kruhový objezd, uprostřed kterého nestojí žádný obelisk, ale nádherná pravoslavná katedrála. Zelené kupole a zlaté kříže působí na pozadí drsných aljašských hor naprosto surreálně. Původní dřevěná stavba tu stála od roku 1844 a byla nervovým centrem ruské církve v Severní Americe.

I když je budova nádherná, váže se k ní smutná, ale zároveň hrdinská historie. V roce 1966 totiž původní katedrála do základů vyhořela. Místní lidé tehdy, bez ohledu na to, v jakého boha zrovna věřili, vběhli do plamenů a holýma rukama zachránili téměř všechny vzácné ikony a artefakty. Katedrála byla pak postavena znovu podle přesných původních plánů.

Když vejdete dovnitř, okamžitě vás obklopí těžká vůně kadidla a včelího vosku ze svíček. Návštěvníci tu zůstávají stát úplně uhranutí před těmi tepanými rámy zachráněných ikon — celá ta atmosféra uvnitř má i přes novější zdi opravdu neskutečnou sílu.

3. Fortress of the Bear (Záchranná stanice medvědů)

Přiznám se, že jsem před příchodem nevěděla, co čekat od záchranné stanice pro medvědy v areálu staré papírny, ale tohle byl jeden z našich největších zážitků v Sitce. Fortress of the Bear je domovem pro osiřelá medvědí mláďata, která by jinak státní úřady nařídily utratit. Nachází se asi 8 kilometrů od centra a úžasné na ní je její zasazení, výběhy totiž tvoří obrovské nádrže bývalé továrny na celulózu. Působí to jako z nějakého postapokalyptického filmu, ale medvědi tu mají skvělou péči.

Vstupné stojí 15 dolarů (asi 350 Kč) pro dospělého a děti do sedmi let neplatí nic. Jelikož sem jezdí spousta lidí z obřích výletních lodí, stanice občas omezuje vstupy na místě, takže pokud cestujete na vlastní pěst jako my, vřele doporučuji koupit si lístky s předstihem online, ať pak nestojíte zklamaní před branou.

Návštěvníci tu často sledují i takové scénky, kdy se mladý medvěd hnědý třeba půl hodiny s obrovským nasazením snaží potopit plastový barel. Je to neuvěřitelná zábava a člověk na chvíli úplně zapomene, jací jsou to tam venku v divočině nespoutaní predátoři.

4. Alaska Raptor Center

Hned kousek od národního parku najdete další špičkové rehabilitační centrum, tentokrát věnované dravým ptákům. Alaska Raptor Center ročně přijme a ošetří kolem dvou stovek zraněných orlů bělohlavých, sov a dalších dravců. Jejich hlavním cílem je vypustit ptáky zpět do divočiny, což se většinou daří.

Někteří ptáci ale utrpí taková zranění, že by v přírodě nepřežili, a ti tu zůstávají jako trvalí ambasadoři. A vidět orla bělohlavého ze dvou metrů, jak na vás zírá těma obrovskýma světlýma očima, je zážitek, ze kterého nám běhal mráz po zádech ještě hodinu po odchodu. Vstup pro dospělého stojí 17 dolarů, a upřímně? Moc levné.

Mají tu totiž i obrovskou letovou voliéru, kde ptáci po léčení znovu trénují svaly před vypuštěním. Je to taková ptačí tělocvična a pozorovat ten jejich postupný návrat do formy s obrovským rozpětím křídel je strašně dojemné a stojí za každý cent ze vstupného.

5. Russian Bishop’s House

Na první pohled tu nečekáte žádný zázrak — další muzeum, další historická budova. Ale ono vás to fakt dostane. Je to nejstarší ruská budova v celých Státech, z roku 1842, a celá ta masivní roubenka ze smrkových klád byla tehdy postavená bez použití jediného hřebíku. Dnes je to jedna ze čtyř posledních dochovaných budov z ruské éry.

Dům dnes spravují ochránci z National Park Service a interiéry jsou neskutečně precizně zrestaurované. Když se procházíte místnostmi s původním nábytkem, opravdu si připadáte, jako byste se přenesli do devatenáctého století.

V jednom z pokojů uvidíte i nádherný starý samovar a najednou si úplně živě představíte, jak se tu v těch krutých aljašských zimách všichni obyvatelé domu scházeli u horkého čaje. Ta syrová historická atmosféra tam prostě visí ve vzduchu a pohltí vás, i když nejste zrovna blázni do dějepisu.

6. Pozorování velryb a krmení do kruhu

Vody kolem Sitky a celého průlivu Inside Passage jsou v létě k prasknutí plné života. Nás zajímali hlavně keporkaci, kteří sem migrují obrovskou dálku až z Havaje, aby se tu vykrmili. Pokud sem vyrazíte v srpnu, máte obrovskou šanci vidět něco absolutně unikátního, takzvaný bubble-net feeding.

Je to lovecká technika, při které velryby vytvoří pod vodou neprostupný kruh z bublin, naženou do něj celá hejna ryb a pak se společně s dokořán otevřenými tlamami vynoří nad hladinu. Kdo to vidí na vlastní oči, na ten pohled a zvuk do smrti nezapomene. Kolem lodí se navíc běžně potulují mořské vydry, které leží na zádech a vypadají, že nemají žádné starosti.

Jedna rada, která se vyplatí: vykašlete se na obří výletní katamarány pro sto lidí a raději si připlaťte za malý člun s místním kapitánem. Ten pocitový rozdíl, když sedíte kousek nad hladinou a cítíte, jak se s každým vynořením obrovské velryby zhoupnete na vlně, se zkrátka nedá slovy popsat.

7. Castle Hill

Na první pohled je to jen obyčejný holý kopeček kousek od přístavu, ale přepsaly se tu dějiny celého světa. Přesně na tomhle pahorku proběhlo 18. října 1867 slavnostní předání Aljašky Spojeným státům. Ruská vlajka s dvouhlavým orlem šla dolů a ta americká nahoru.

Dnes tu nenajdete žádný hrad, i když jméno Baranof Castle State Historic Site to napovídá, ale je odtud naprosto fenomenální výhled na záliv Sitka Sound a sopku Mt. Edgecumbe v dálce. Neplatí se sem žádné vstupné, stačí jen vyjít pár schodů, opřít se do studeného větru a užívat si výhled.

Nahoře ale opravdu strašně fouká, takže i v letním srpnu si na sebe budete ochotně oblékat snad všechny vrstvy, co máte v batohu. Ohromující fotky s výhledem na sopku ty zmrzlé prsty stoprocentně vyváží — fotografové tu obvykle vycvakají snad půlku paměťové karty.

8. Sheldon Jackson Museum

Tohle nenápadné muzeum založené v roce 1887 je vlastně nejstarším muzeem na Aljašce. Očekávali jsme nějakou malou výstavku, ale uvnitř se nám úplně zatajil dech. Sheldon Jackson Museum totiž ukrývá neuvěřitelnou sbírku artefaktů původních obyvatel, kterou dal dohromady docela aktivní stejnojmenný misionář.

Najdete tu výrobky a nástroje Inuitů, Aleuťanů i Tlingitů z dob, než jejich tradiční kulturu převálcoval moderní americký svět. Od mistrně vyřezávaných masek až po kajaky potažené kůžemi, tohle muzeum je skvost pro každého, koho zajímá antropologie.

Mě osobně tu zdaleka nejvíc fascinovala ta obrovská sbírka dřevěných rituálních masek. Některé vypadají docela děsivě, jiné zase úsměvně, ale z každé z nich neuvěřitelně dýchá ta letitá zručnost lidí, kteří je vyřezávali za dlouhých temných večerů u praskajícího ohně.

9. Procházka po Indian River Trail

Sitka nabízí neskutečné možnosti pro turistiku hned za městem. Pokud nejste zrovna horolezci a chcete spíš pohodovou procházku, vyrazte na Indian River Trail. Stezka měří jedním směrem něco málo přes čtyři kilometry, je v podstatě po rovině a vede nádherným deštným pralesem podél řeky až k menšímu vodopádu.

Tahle trasa je vážně nádherná, ale je potřeba mít se na pozoru. Na podzim se řeka plní táhnoucími lososy, což pochopitelně přitahuje místní huňaté obyvatele. Pokud sem vyrazíte, rozhodně si s sebou vezměte sprej na medvědy (bear spray) a celou dobu se bavte nahlas, abyste nikoho v křoví nepřekvapili.

Doporučuje se jít po stezce ve dvou a více lidech a každých pár minut hlasitě zpívat nebo halekat, ať o vás každý medvěd v okruhu jednoho kilometru ví. Je to zpočátku trochu komické, ale všichni místní rangeři vám s vážnou tváří potvrdí, že právě tohle je ta nejlepší možná životní pojistka.

10. Výšlap na Mount Verstovia pro odvážné

Pokud máte dobrou fyzičku a chcete vidět Sitku z ptačí perspektivy, tohle je túra pro vás. Trasa na Mt. Verstovia má dohromady sice jen pět kilometrů tam a zpět, ale na téhle krátké vzdálenosti nastoupáte brutálních 760 výškových metrů. Je to v podstatě nekonečné stoupání po schodech z kořenů a bláta.

Cestou nahoru si pár krát zanadáváte 😅, ale když se konečně vyškrábete na vyhlídku zvanou Picnic Rock, zapomenete na všechny bolavé svaly. Otevře se vám výhled na celý záliv se stovkami zelených ostrůvků. Nahoru na samotný skalnatý vrchol se už pak moc nechodí, hřeben je neudržovaný a nebezpečný.

Cesta dolů je snad ještě o trochu horší než to trmácení se nahoru, protože ta všudypřítomná směs bláta a kořenů neskutečně klouže. Moje kolena si tenhle sestup pamatovala ještě dobré tři dny potom, ale s odstupem času musím uznat, že ten epický pocit nahoře stál za tu námahu i za ty sprosté slova.

11. Mt. Edgecumbe: Aljašská Fudži

Když se podíváte ze Sitky na oceán, hned vás praští do očí dokonalý kužel spící sopky Mt. Edgecumbe, která se tyčí do výšky bezmála tisíc metrů na sousedním ostrově Kruzof Island. Kvůli svému tvaru se jí často přezdívá japonská Fudži a je to obrovská výzva pro všechny zdatné hikery.

Dostat se k ní ale není žádná legrace. Musíte si v centru pronajmout loď, nechat se vysadit na pláži a pak vás čeká 11 kilometrů dlouhý pochod jedním směrem. Cesta začíná v otravných bažinách (místní jim říkají muskeg), pokračuje lesem a končí stoupáním v sypkém sopečném popelu. Rozhodně to není výlet na nedělní odpoledne pro začátečníky.

Během samotné plavby malou lodí k ostrovu to na otevřenější vodě navíc často pěkně háže, takže kinedryl by měl být asi povinnou výbavou každého středoevropského suchozemce. Ale už jen samotná tahle strastiplná cesta po moři prostě neodmyslitelně patří k celému tomu drsnému dobrodružství.

12. Sitka Sound Science Center

Pokud vám ještě zbyde čas nebo s sebou máte děti, určitě se zastavte u ústí Indian River, kde sídlí místní výzkumné centrum a akvárium. Sitka Sound Science Center není žádný obrovský mořský svět, ale mají tu skvělé dotykové nádrže s mořskými hvězdicemi a sasankami, které si můžete opatrně osahat.

Součástí centra je navíc plně funkční líheň lososů. Dozvíte se tu všechno o drsném životním cyklu aljašských ryb a celkově je to moc příjemná zastávka na hodinku, obzvlášť když venku zrovna leje jako z konve (což je tu dost pravděpodobné).

Já jsem se nejdřív docela zdráhala na cokoliv v těch dotykových nádržích vůbec sáhnout, ale nakonec jsem si opatrně pohladila fialovou hvězdici a byla k mému údivu překvapivě tvrdá. Je to sice jen naprostá drobnost, ale tak nějak vás to s tím fascinujícím podmořským světem osobně propojí o dost víc.

Kde se dobře najíst: Aljašské mořské plody a káva

V Sitce jíte to, co rybáři ráno vytáhli z oceánu, a to na talíři poznáte okamžitě. Halibut, divoký losos a fantastický krab Dungeness tu necestují přes půl světa, ale putují z ledové vody téměř rovnou k vám na talíř. Jídlo v restauracích je tu dost drahé, průměrná večeře pro dva s pitím vás vyjde klidně na sto dolarů, ale zážitek to bývá parádní.

Pokud chcete zažít něco speciálního a nevadí vám si připlatit, zajděte si do Beak Restaurant. Vaří tu s tím nejlepším, co se ráno vyloví, a losos je u nich zážitek sám o sobě. Navíc jako jeden z mála podniků v USA spropitné odmítají, protože prostě rovnou platí lidem slušnou mzdu. Osvěžující. Dalším obrovským hitem je Ludvig’s Bistro, což je takový kousek Středomoří na Aljašce, ale prostor je fakt mikroskopický a rezervaci sem musíte mít snad už v době, kdy si kupujete letenky.

Pro rodiny s dětmi nebo na uvolněný večer je skvělá Mean Queen Pizza. Je tam docela hlučno, dělají výbornou pizzu a můžete se od stolu dívat přímo na záliv a přístav. Pro rychlou energii po túře nebo když potřebujete dobrou kávu na probrání, skočte do Highliner Coffee, kam po ránu chodí nasávat kofein i drsní komerční rybáři, než vyrazí na moře. No a pokud hledáte něco levnějšího, v přízemí Sitka Hotelu funguje restaurace Mangiare s docela dostupnou italskou klasikou.

Kam dál na Aljašce

Aljaška je obrovská a Sitka je často jen jednou ze zastávek při cestování po jihovýchodním pobřeží. Pokud se chystáte zkoumat region Inside Passage dál, určitě se podívejte na náš článek o hlavním městě Juneau, kam se dá ze Sitky snadno přeletět.

Pokud se chystáte cestovat lodí, sepsali jsme pro vás obsáhlý průvodce aljašskými plavbami, kde najdete tipy, co čekat a jak si vybrat tu správnou trasu. Za zastávku rozhodně stojí také úžasná zlatokopecká městečka Haines a Skagway, která vás okamžitě přenesou v čase o více než sto let zpět.

Tipy a triky pro cestování (nejen) po Aljašce

Když se balíte do takové divočiny, logistika hraje hlavní roli. Plánování takové cesty zabere dost večerů a pár věcí dokáže pořádně překvapit.

Abyste nemuseli všechno dlouze googlit od nuly, sepsala jsem vám ty nejdůležitější praktické tipy pěkně na jedno místo. Ušetří vám to spoustu času, nervy a ve finále i nějakou tu tisícovku, kterou pak můžete raději utratit za lepší večeři nebo výlet lodí.

Kde sehnat letenky

Na vyhledávání přeletů, obzvlášť tady v Severní Americe, používáme neustále to samé. Levné letenky hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál, který dokáže skvěle prokombinovat i menší aerolinky.

Vždycky si ale dávejte velký pozor na to, jaká je povolená hmotnost zavazadel, u malých aljašských letadel se to totiž z bezpečnostních důvodů bere opravdu hodně striktně a za nadměrné kufry padají tučné pokuty.

Půjčení auta

Ačkoliv v Sitce auto nebudete potřebovat, ve zbytku Aljašky se bez něj nehnete. RentalCars používáme dlouhodobě po celém světě — poprvé jsme je vyzkoušeli v Kanadě, kde nás na místě přehodili na větší auto bez příplatku, a od té doby je neměníme. Mají dobré pojištění a zatím nás nepřekvapili ničím nepříjemným.

Na Aljašce navíc v hlavní sezóně mizí ta nejlepší a nejspolehlivější SUVéčka hodně rychle. Rozhodně doporučuji zablokovat si auto hned, jakmile máte v ruce zaplacené letenky, abyste nakonec neskončili s nějakým malým městským prdítkem na blátivých cestách.

Rezervace ubytování

Booking.com je náš nejoblíbenější vyhledávač hotelů, doporučuju zakládat rezervace co nejdříve (zvlášť u míst jako je Aljaška to platí dvojnásob), protože mají často možnost storna zdarma až do pár dní před příjezdem.

Na první dny se vyplatí udělat si rovnou dvě záložní rezervace na různá místa (pokud je u nich bezplatné zrušení povolené) a pak se podle aktuálního itineráře a počasí finálně rozhodnout.

Nezapomeňte na pojištění a připojení

Do Států bez pořádného pojištění vůbec nejezděte. Na kratší dovolené volíme pojištění od AXA, kde pro vás máme 50 % slevu, na delší dobrodružství a dlouhodobé cesty nedáme dopustit na SafetyWing. A abychom nezruinovali peněženku za roaming a měli i v pralese v rámci možností data, používáme eSIM od Holafly.

Díky všudypřítomnému blátu a dešti vám na Aljašce obyčejné tenisky stačit nebudou. Pokud nevíte, co obout, koukněte na náš článek jak vybrat správné boty na turistiku.

Často kladené otázky (FAQ)

Když jsme na Aljašku kdysi letěli my, měla jsem v hlavě obrovskou spoustu otázek a přiznám se, že některé z nich byly asi dost naivní. Sice jsme si spoustu věcí načetli, ale realita pak občas vypadala trochu jinak.

Tady jsem proto sepsala ty vůbec nejčastější dotazy, na které se nás kamarádi ptají, když jim u vína vyprávíme o našich zážitcích ze Sitky a okolí. Třeba vám to pomůže udělat si o tomhle úžasném a divokém koutu světa o něco ucelenější a lepší představu.