Švédské Laponsko: 20 tipů, co zažít za polárním kruhem v roce 2026

Švédské Laponsko zabírá celou čtvrtinu rozlohy Švédska, ale žijí tu pouhá dvě procenta obyvatel celé země. V praxi to znamená, že v této obrovské severské pustině s největší pravděpodobností potkáte víc sobů než lidí. Pokud hledáte Santovu vesničku a komerční vánoční pozlátko, musíte vyrazit k sousedům do Finska, protože tady vládne čistá, syrová a neuvěřitelně tichá arktická divočina.

Zima za severním polárním kruhem není jen běžné roční období, ale spíše svébytný vesmír plný extrémů a kontrastů. Slunce tu na několik týdnů vůbec nevyjde nad obzor a teploty běžně padají k hodnotám, při kterých vám bude mrznout i dech na límci bundy. Odměnou vám ale bude temné nebe, které v noci exploduje zelenou plazmou, a nekonečné pláně jiskřivého sněhu táhnoucí se až k obzoru.

Tyhle tipy jsem pro vás sepsala proto, abyste si cestu na sever užili opravdu naplno, a taky abyste věděli, kde ušetřit a na co si dát pozor. Poradím vám, kde se strategicky ubytovat, jak si vybrat jízdu se psím spřežením a kolik celý tento arktický špás stojí. Dozvíte se také, kdy je nejlepší čas vyrazit, abyste se vyhnuli mrakům letních komárů nebo naopak těm nejdrsnějším zimním mrazům.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Nejlepší základna: Pro lov polární záře je absolutní špičkou vesnička Abisko s mikroklimatem bez mraků, pro aktivity a zázemí pak poslouží město Kiruna.
• Psí spřežení a skútry: Tyto aktivity tvoří jádro zimní zábavy, ale připravte si štědrý rozpočet, protože ceny za půldenní výlet běžně startují na 80 až 140 eurech.
• Ledový hotel: Ikonický ICEHOTEL v Jukkasjärvi můžete navštívit jen na denní prohlídku za 325 SEK, což je skvělá alternativa k drahému noclehu v mrazu.
• Sámská kultura: Původní obyvatelé severu nejsou turistická atrakce, ale hrdý národ s vlastním parlamentem, jehož zimní trh v Jokkmokku patří k vrcholům sezóny.
• Letní turistika: Legendární Kungsleden (Královská stezka) nabízí 440 kilometrů treků s výborným zázemím horských chat, kde nepotřebujete vlastní stan.
• Doprava na sever: Z Česka se sem dostanete nejlépe letecky přes Stockholm do Kiruny, případně můžete zvolit romantickou cestu nočním arktickým vlakem.
• Rozpočet: Zatímco s cestovní kanceláří zaplatíte za týden přes 70 000 Kč, na vlastní pěst se s přehledem vejdete do 25 000 Kč na osobu.

Kdy vyrazit do švédského Laponska

Výběr správného ročního období je pro cestu na sever naprosto klíčový, protože Laponsko se mění k nepoznání s každým měsícem. Pokud je vaším hlavním cílem polární záře a zimní radovánky, ideální okno se otevírá v únoru a březnu. V této době už se dny prodlužují, slunce má sílu, sníh tvoří dokonalé jiskřivé závěje, ale stále je dostatek tmy na večerní zelené divadlo na obloze. Prosinec a leden sice nabízejí magickou polární noc, kdy slunce vůbec nevyjde a krajina se topí v úchvatných modrých a fialových stínech, ale musíte počítat s extrémními mrazy padajícími k minus třiceti stupňům.

Léto za polárním kruhem představuje úplně jiný svět, kterému vládne fenomén půlnočního slunce. Během června a července je světlo celých 24 hodin denně, což je naprosto ideální pro dlouhé horské túry nebo noční rybaření na jezerech. Letní měsíce ale mají jeden obrovský háček, kterým jsou gigantická mračna komárů a drobných kousavých mušek zvaných knott. Ty vás u vody v bezvětří dokážou úplně sežrat zaživa.

Zkušení cestovatelé proto často doporučují vyrazit na letní treky až na přelomu srpna a září, kdy nastává období takzvané rusky. První noční mrazíky hmyz spolehlivě zlikvidují a příroda se navíc zbarví do neuvěřitelných hořících podzimních barev. Zářijová polární záře má pak jeden obrovský vizuální bonus, protože jezera ještě nejsou zamrzlá a zelená světla se tak nádherně zrcadlí přímo na vodní hladině.

Kde se ubytovat ve švédském Laponsku

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Základem úspěšné arktické výpravy je dobré logistické plánování a výběr správného ubytování v závislosti na vašem itineráři. Vzdálenosti na severu jsou obrovské, takže se nevyplatí spoléhat na jedno místo, ale spíše kombinovat několik lokalit podle toho, co zrovna chcete dělat. Pokud přiletíte do Kiruny a hledáte kvalitní zázemí s nádechem luxusu, určitě se podívejte na Camp Ripan. Tento resort nabízí nádherné samostatné chatky s obrovskými okny a fantastické arktické wellness centrum, kde se můžete po dni v mrazu prohřát v saunách. Skvělou a moderní alternativou přímo v nově vybudovaném centru města je pak Scandic Kiruna, který boduje bohatými snídaněmi a výbornou dostupností k místní dopravě.

Pro lovce polární záře je absolutní nutností přesunout se k jezeru do národního parku Abisko. Zde funguje legendární horská stanice STF Abisko Turiststation, která nabízí vše od levnějších lůžek ve sdílených pokojích až po soukromé hotelové pokoje a samostatné chatky. Rezervaci sem ale musíte řešit dlouhé měsíce dopředu, protože místo bývá v hlavní sezóně beznadějně vyprodané.

Jestliže vás láká spíše pobřeží a zamrzlé moře, v moderním městě Luleå vám skvěle poslouží Clarion Hotel Sense, odkud máte výhled přímo na ledové plochy zálivu. Speciální zmínku si pak zaslouží lyžařské středisko Åre, které sice leží o něco jižněji v regionu Jämtland, ale slouží jako dokonalá brána na sever. Pro milovníky designu a prvotřídního servisu je tu připraven Copperhill Mountain Lodge, obrovský dřevěný hotel tyčící se přímo na vrcholu hory s vlastní lanovkou a luxusními měděnými doplňky.

Kde se ve švédském Laponsku najíst

Když vám po celém dni na mrazivém vzduchu vyhládne, švédská gastronomie vás zaručeně postaví na nohy. I přes vyšší ceny tu najdete skvělé podniky, které vaří z poctivých arktických surovin, a to včetně sobího masa, polárních ryb nebo morušek.

Naše tipy na konkrétní restaurace

V Kiruně určitě nevynechejte restauraci Spis Mat & Dryck, která nabízí skvělá polední menu a večer se mění na útulný podnik s fantastickou atmosférou. Pro milovníky kávy a tradiční fiky je pak povinností Café Safari, kde mají ty nejlepší skořicové šneky široko daleko. Pokud zavítáte do Jokkmokku, zastavte se v restauraci Restaurang Ájtte přímo v muzeu, kde umí dokonalé vegetariánské polévky i tradiční severské speciality. A jestli toužíte po opravdovém gurmánském zážitku, Icehotel Restaurant v Jukkasjärvi servíruje luxusní arktické degustační menu, na které hned tak nezapomenete.

20 tipů, co vidět a dělat ve švédském Laponsku

Pojďme se společně podívat na ty nejlepší tipy a aktivity, které vám švédský sever nabídne. Poradím vám, jak ušetřit na drahých vstupech a na co si dát v extrémních mrazech největší pozor.

1. Kiruna a unikátní stěhování celého města

Vaše cesta s největší pravděpodobností začne v Kiruně, což je město s naprosto fascinujícím osudem. Leží totiž přímo na obřím ložisku kvalitní železné rudy, kterou tu těží státní společnost LKAB v největším podzemním dole svého druhu na světě. Těžba je v současnosti tak masivní, že úplně podkopala samotné základy města, jehož centru reálně hrozilo propadnutí do země. Švédové se proto rozhodli k nevídanému kroku a celé město postupně stěhují o tři kilometry na východ.

Tento gigantický proces s napětím sleduje celý svět a přesun přes sto let starého dřevěného kostela Kiruna kyrka je naplánován na rok 2025. Tuto majestátní stavbu o váze 672 tun a šířce čtyřicet metrů vcelku převezou po pětikilometrové trase na nové místo, což bude technická operace, jakou svět dosud neviděl. Až bude tento architektonický skvost bezpečně usazen v novém centru, budete si moci prohlédnout město, které se rodí znovu před očima.

💡 Tip: Pokud vás industriální historie zajímá, rozhodně si rezervujte prohlídku samotného dolu LKAB. Autobus vás zaveze stovky metrů pod zem do rozlehlého návštěvnického centra, kde na vlastní oči pochopíte, proč se muselo celé stotisícové město dát do pohybu. Dostupnost a časy exkurzí se mění podle aktuální těžby, takže si lístky musíte zajistit s dostatečným předstihem přes internet.

2. ICEHOTEL v Jukkasjärvi a noc v mrazáku

Asi dvacet minut jízdy od Kiruny najdete fenomén, který v podstatě definoval zimní turistiku ve Skandinávii. Místní ICEHOTEL je vůbec prvním ledovým hotelem na světě, jehož tradice se píše už od roku 1989. Každý podzim dělníci vysekají z nedaleké řeky Torne obrovské bloky dokonale čistého ledu, ze kterých umělci z celého světa postaví zbrusu novou a dechberoucí stavbu. Na jaře pak celá tato nádhera jednoduše roztaje a steče zpátky do řeky, přičemž pro sezónu 2026/2027 se otevírá v pořadí už 37. edice.

Nocleh v ledovém pokoji představuje zážitek balancující na hraně luxusu a arktické expedice. Teplota uvnitř se trvale drží na minus pěti stupních a vy spíte ve speciálním zatepleném spacáku na lůžku pokrytém sobími kůžemi. Záchody a sprchy na pokoji pochopitelně nehledejte: uprostřed noci se musíte obléknout a přeběhnout mrazivou chodbou do vedlejší teplé budovy. Cena za tento chladný špás začíná zhruba na 6 000 SEK (asi 13 200 Kč), přičemž luxusnější umělecká apartmá stojí ještě mnohem víc.

💡 Tip: Naprostá většina návštěvníků se shoduje, že bohatě stačí zaplatit si denní vstup za 325 SEK (zhruba 715 Kč). Můžete si tak v klidu projít všechny ledové pokoje, dát si drink v ICEBARu a na noc se vrátit do běžného, příjemně vytopeného penzionu. Díky nové hale ICEHOTEL 365, která je chlazená solární energií, si navíc ledové sochy můžete prohlédnout i uprostřed léta.

3. Psí spřežení a ticho arktického lesa

Jízda se psím spřežením neboli husky safari je hned po polární záři hlavním důvodem, proč lidé na sever cestují. Ticho zasněženého lesa, které přerušuje jen radostné oddychování psů a křupání saní, působí na psychiku naprosto hypnoticky. Běžná cena za tento půldenní zážitek se pohybuje mezi 80 a 140 eury na osobu (zhruba 2 000 až 3 500 Kč), což sice není málo, ale rozhodně to stojí za každou korunu.

Při rezervaci si dobře rozmyslete, zda chcete saně sami řídit, nebo se jen nechat vézt. Ukočírovat smečku nadšených psů je totiž fyzicky poměrně náročné, musíte vyvažovat saně v zatáčkách a do kopce psům aktivně pomáhat odrážením. Obrovský adrenalin se tak mísí se slušným sportovním výkonem. Pokud si nejste jistí svou kondicí, varianta s průvodcem jako řidičem je naprosto plnohodnotná, mnohem odpočinkovější a vy si tak můžete celou cestu v klidu fotit.

💡 Tip: Mnoho operátorů z bezpečnostních důvodů ruší jízdy, jakmile teplota spadne pod minus dvacet stupňů. Vdechovat ledový vzduch při fyzické námaze je nebezpečné pro lidi i pro zvířata. Prosinec a leden bývají extrémně mrazivé, proto jsou únor a březen pro tuto aktivitu statisticky mnohem spolehlivější volbou.

4. Sněžné skútry pro milovníky adrenalinu

Zatímco psi představují romantiku a sepětí s přírodou, sněžné skútry znamenají čistý adrenalin a obrovskou efektivitu. Je to suverénně nejlepší způsob, jak se během krátkého času dostat hluboko do neprostupné divočiny, na zamrzlá jezera a nekonečné bílé pláně. K řízení tohoto silného stroje potřebujete pouze běžný platný řidičský průkaz na auto a ceny se pohybují velmi podobně jako u psů, tedy mezi 80 a 130 eury.

Operátoři vás před jízdou důkladně navlečou do speciálních těžkých termo overalů, dostanete teplou kuklu, ochrannou helmu a masivní rukavice i sněhule. Bez této výbavy byste v rychlosti kolem padesáti kilometrů v hodině na otevřené pláni velmi rychle omrzli. Samotné řízení není složité, přidáváte plyn palcem pravé ruky a brzdíte levou, ale vyžaduje to neustálé soustředění na terén a respekt k obrovské síle stroje.

💡 Tip: Zvolte si raději delší, alespoň tříhodinový výlet spojený s obědem u ohně v přírodě. Hodinové rychlojízdy v okolí Kiruny vás často vezmou jen na vyježděné trasy kolem silnic, kde nezažijete ten pravý pocit arktické izolace a nestihnete si jízdu pořádně osahat.

5. Sámská kultura a respekt k tradicím

Sámové jsou původní obyvatelé severní Skandinávie a zároveň jediný oficiálně uznaný domorodý národ v Evropské unii. Švédské Laponsko je jejich historickým domovem, kterému ve svém jazyce říkají Sápmi, a mají zde dokonce i svůj vlastní fungující parlament. Je naprosto klíčové si uvědomit, že Sámové nejsou žádná historická turistická kulisa, ale živá a moderní kultura, která často velmi tvrdě bojuje za svá práva na půdu proti těžařům.

Chov sobů dodnes tvoří naprosté jádro sámské kultury a tradiční obživy. Pokud chcete tento fascinující svět poznat zblízka a s respektem, vybírejte si programy, které provozují přímo místní sámské rodiny. Skvělým příkladem je organizace Nutti Sámi Siida, kde se dozvíte o reálném životě pastevců v moderním světě, nakrmíte zvědavá zvířata a posedíte u ohně v tradičním stanu zvaném lávvu.

💡 Tip: Místní specialitou, kterou Sámové tradičně jedí, je suovas neboli uzené sobí maso. Jako turisté si ale při rezervaci programu můžete vyžádat i vegetariánské pohoštění, ke kterému se často podává hustá černá káva a vynikající sladký chléb pečený přímo na otevřeném ohni.

6. Zimní trh v Jokkmokku s obrovskou tradicí

Absolutním vrcholem společenského roku na celém severu je slavný zimní trh v městečku Jokkmokk. Koná se pravidelně vždy začátkem února a pyšní se neuvěřitelnou, nepřerušenou tradicí trvající více než čtyři sta let. Do poklidného městečka s pouhými pěti tisíci stálými obyvateli se na tři dny sjedou desítky tisíc lidí z celého světa a místo se promění v epicentrum všeho severského.

Trh funguje jako gigantická přehlídka nádherných sámských řemesel zvaných duodji, tradiční hrdelní hudby jojk a lokálních severských specialit. Atmosféra je tu naprosto elektrizující, na zamrzlém jezeře probíhají populární závody sobů a zasněžené ulice jsou plné lidí v barevných tradičních krojích. Jde o neopakovatelný kulturní zážitek, který vám dá nahlédnout do duše skutečného Laponska mnohem hlouběji než jakákoliv muzejní expozice.

💡 Tip: Pokud plánujete návštěvu Jokkmokku v době konání trhu, musíte si ubytování rezervovat klidně i rok dopředu. Kapacity v širokém okolí mizí bleskovým tempem, ceny letí do závratných výšin a na poslední chvíli neseženete ani místo pro obytné auto.

7. Ájtte: Fascinující muzeum sámské kultury

Když už budete vážit cestu do Jokkmokku, vaše první kroky by měly mířit do muzea Ájtte. Jde o hlavní švédské muzeum věnované sámské kultuře a horské přírodě, které je zpracované naprosto brilantním a poutavým způsobem. Získáte zde ucelený kontext o historii, mytologii a každodenním boji o přežití v nehostinných podmínkách Arktidy, což vám pomůže lépe pochopit všechno to, co uvidíte venku.

Expozice jsou rozdělené do několika tematických celků a provedou vás celým rokem sámského pastevce. Uvidíte originální stříbrné šperky, nádherně vyřezávané nože z březového dřeva a sobích parohů, ale také se dozvíte o temných kapitolách švédské historie, kdy byli Sámové násilně asimilováni. Muzeum je velmi interaktivní, skvěle funguje i pro rodiny s dětmi a neuhýbá ani před složitými politickými tématy současnosti.

💡 Tip: Vyhraďte si na prohlídku alespoň tři hodiny a určitě nevynechejte místní muzejní restauraci, kde servírují vynikající krémové vegetariánské polévky a borůvkové dezerty, které vás po třech hodinách chůze po expozici naprosto spolehlivě zachrání.

8. Abisko a modrá díra pro lovce polární záře

Vesnička Abisko a stejnojmenný národní park představují naprostý svatý grál pro všechny lovce polární záře. Leží zhruba sto kilometrů severozápadně od Kiruny na břehu obrovského jezera Torneträsk a vděčí za svou slávu jedinečnému meteorologickému fenoménu zvanému modrá díra. Díky specifickému srážkovému stínu okolních hor se nad jezerem často trhá oblačnost i ve chvílích, kdy zbytek regionu leží pod mraky. Statisticky tu tak máte nejvyšší šanci na čisté nebe.

Hlavním magnetem je tu slavná Aurora Sky Station umístěná na hoře Nuolja. Vyveze vás tam pomalá sedačková lanovka (v zimě lístek stojí od 220 SEK výše) a nahoře se ocitnete v absolutní tmě s dokonalým výhledem na ikonický profil hor zvaný Lapporten. Cena speciálního večerního balíčku Night Visit se pohybuje mezi 750 a 900 SEK, přičemž zážitek ze sledování nebeského divadla z této observatoře je naprosto výjimečný a fotogenický.

💡 Tip: Pokud chcete ušetřit za drahou lanovku, stačí se večer teple obléct a odejít pět set metrů od osvětlené stanice STF přímo k jezeru. Tma je tam úplně stejná, vaše šance na spatření polární záře jsou naprosto srovnatelné a navíc vás to nebude stát ani korunu.

9. Kungsleden neboli Královská stezka

Kungsleden je v outdoorovém světě naprostá legenda — lidé si na ni berou dovolenou roky dopředu a pak o ní mluví ještě roky potom. Nejpopulárnější severní úsek vede z Abiska do osady Nikkaluokta a jedná se o 108 kilometrů čisté arktické nádhery, kterou průměrně zdatný chodec zvládne za pět až sedm dní naprostého odpojení od civilizace.

Obrovskou výhodou tohoto treku je perfektně fungující systém horských chat, které provozuje Švédský turistický svaz (STF). Jsou od sebe vzdálené zhruba deset až dvacet kilometrů, takže nemusíte na zádech tahat těžký stan ani zásoby jídla na celý týden. V chatách si můžete zatopit, uvařit jídlo na plynovém vařiči a za poplatek kolem 470 až 520 SEK (zhruba 1 150 Kč) zde složit hlavu v teple. Některé z nich, jako například Alesjaure, mají dokonce i vlastní saunu.

💡 Tip: Největší nápor zažívá stezka v srpnu, kdy se koná masová akce Fjällräven Classic, na kterou vyráží přes tisíc lidí. Mnohem lepším termínem je první polovina září, kdy už spolehlivě zmizí komáři, příroda září podzimními barvami a večer už můžete přes okno chaty pozorovat polární záři.

10. Kebnekaise: Výstup na střechu Švédska

Během treku po Královské stezce se trasa stáčí k horské stanici Kebnekaise fjällstation, což je ideální výchozí bod pro zdolání nejvyšší hory Švédska. Samotný masiv Kebnekaise působí neuvěřitelně majestátně a výstup na něj představuje pro mnoho Švédů splněný životní sen. Stanice nabízí výborné zázemí s restaurací, sprchami a možností pronájmu veškerého potřebného vybavení.

Výstup na vrchol ovšem vyžaduje velmi dobrou fyzickou kondici a ideálně i horské zkušenosti, protože cesta vede přes ledovec, který kvůli globálnímu oteplování znatelně odtává a samotný jižní vrchol hory se tak rok od roku snižuje. Pokud si nejste jistí svými schopnostmi, rozhodně si na stanici najměte zkušeného horského vůdce, který vás kritickými úseky bezpečně provede a půjčí vám cepín i mačky.

💡 Tip: Počítejte s tím, že počasí se v tomto masivu dokáže změnit z minuty na minutu. Vždy mějte v batohu dostatek teplých vrstev, spolehlivou nepromokavou bundu a rozhodně nespoléhejte na mobilní signál, který v okolních horách často úplně chybí.

11. Sarek: Poslední skutečná evropská divočina

Pokud je Královská stezka udržovanou a přehlednou dálnicí, pak Národní park Sarek připomíná neprostupnou a divokou džungli. Často a právem dostává nálepku poslední velké divočiny Evropy, protože tu nenajdete absolutně žádné značené cesty, pohodlné chaty ani mosty přes dravé ledovcové řeky. Jste tu jen vy, tištěná mapa, buzola a obrovský batoh na zádech, který na začátku cesty váží klidně pětadvacet kilo.

Brody místních řek reálně ohrožují život a mobilní signál tu zkrátka neexistuje po celou dobu pochodu. Sarek funguje jako obrovský magnet pro experty a sólo dobrodruhy, kteří hledají absolutní odpojení od civilizačního komfortu. Atmosféra rozeklaných štítů a hlubokých údolí je tu sice naprosto nepřekonatelná, ale chyby se v tomto nehostinném prostředí neodpouštějí.

💡 Tip: Pokud nemáte za sebou těžké vícedenní treky s plnou polní a neumíte spolehlivě číst v mapě bez GPS navigace, nechte si Sarek zatím jen na seznamu snů. Raději nabírejte zkušenosti na přístupnějších švédských trasách, kde máte jistotu pomoci.

12. Åre: Největší lyžařské středisko Skandinávie

Přestože Åre leží geograficky v regionu Jämtland trochu jižněji, patří k naprostým klenotům zimního severu. Jde o vůbec největší a nejlépe vybavené lyžařské středisko v celé Skandinávii, které provozuje společnost SkiStar a snese ta nejpřísnější srovnání s alpskými resorty. Sice tu nenajdete třítisícové vrcholy a sjezdovky jsou o něco kratší, ale vše vám vynahradí absolutní jistota kvalitního přírodního sněhu a poloprázdné svahy.

Scenérie je tu úchvatná, protože lyžujete na svazích obrovské hory Åreskutan s výhledem na zamrzlé jezero hluboko v údolí. Středisko pravidelně hostí závody Světového poháru, nabízí perfektní infrastrukturu pro rodiny s dětmi a pyšní se legendární après-ski scénou. Ceny skipasů jsou srovnatelné s lepším Rakouskem, ale za jídlo a alkohol na svahu si kvůli švédským daním výrazně připlatíte.

💡 Tip: Obrovskou výhodou Åre je jeho bezproblémová dostupnost. Ze Stockholmu sem jezdí pohodlné noční vlaky, ze kterých ráno vystoupíte prakticky přímo u spodní stanice lanovky, takže neztrácíte čas zdlouhavými přesuny autem.

13. Luleå a fascinující zimní ledové silnice

Na pobřeží zamrzlého Bottnického zálivu leží město Luleå, které představuje důležité centrum severu s úplně jinou atmosférou než vnitrozemská Kiruna. Obrovským tahákem tohoto města v zimních měsících jsou takzvané ledové silnice, které silničáři každoročně vytyčí přímo na zamrzlém moři a jezerech. Tyto trasy běžně slouží místním ke zkrácení cesty a propojení pevniny s nedalekými ostrovy.

Jízda běžným autem po zamrzlém moři je surreálný zážitek, ze kterého vám bude zaručeně běhat mráz po zádech. Led musí být dostatečně silný a trasy se otevírají většinou až v únoru, kdy zima dosahuje svého absolutního vrcholu. Kromě aut tyto široké ledové bulváry masivně využívají i místní běžkaři a dálkoví bruslaři, což vytváří neuvěřitelně živou zimní komunitu přímo na ledě.

💡 Tip: Pokud si netroufáte vyrazit na led vypůjčeným autem, půjčte si v centru města speciální dálkové brusle (långfärdsskridsko). Švédové si je připínají na pevné boty a s hůlkami v ruce překonávají obrovské vzdálenosti na vyčištěných drahách poblíž pobřeží.

14. Gammelstad: Unikátní kostelní městečko UNESCO

Jen kousek za hranicemi města Luleå najdete historický klenot Gammelstad, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o vůbec nejlépe zachované takzvané kostelní městečko ve Švédsku. Tvoří ho úchvatný kamenný kostel z patnáctého století, který obklopuje více než čtyři sta tradičních, sytě červených dřevěných domků, jež jsou úzce naskládané jeden vedle druhého.

Tyto drobné domky v minulosti sloužily věřícím ze vzdálených koutů farnosti k přespání, když o víkendech cestovali na nedělní bohoslužby nebo velké církevní svátky. Cesty drsnou přírodou tehdy trvaly příliš dlouho na to, aby se lidé stihli vrátit domů ve stejný den. Procházka úzkými zasněženými uličkami mezi červenými stěnami působí jako cesta strojem času do dob hlubokého severského středověku.

💡 Tip: Určitě se zastavte v místním návštěvnickém centru, kde získáte podrobnou mapku, a využijte možnosti nahlédnout do interiérů některých domků, které jsou pro veřejnost občas přístupné a zařízené v dobovém stylu s dobovým nábytkem.

15. Arktická sauna a ledová koupel isvak

Sauna neboli bastu je ve Švédsku naprostým náboženstvím a na chladném severu to platí dvojnásob. Nejde tu o žádný předražený luxusní wellness zážitek, ale o naprostou nutnost a hlavní místo pro společenské setkávání po práci. Po celém dni stráveném v minus dvaceti stupních neexistuje lepší pocit, než se zavřít do rozpálené dřevěné boudy na břehu zamrzlého jezera.

K pravé švédské sauně ovšem neodmyslitelně patří i vysekaná díra v ledu zvaná isvak. Šok z ponoření do ledové vody vám v těle vyplaví tolik endorfinů, že si budete připadat jako znovuzrození. Po takové lázni vám venkovní mráz při cestě zpět do chaty bude připadat jako příjemný jarní vánek a vaše imunita dostane ten vůbec nejlepší možný trénink.

💡 Tip: V saunách se dodržuje přísná etiketa a často se tu vyžaduje úplná nahota, přičemž se sedí na vlastním čistém ručníku. Pokud navštívíte smíšenou veřejnou saunu na pláži, nenápadně okoukejte, jaká pravidla ohledně plavek zrovna dodržují místní.

16. Stromové hotely a arktické lodže

Švédové jsou absolutní mistři v propojování dechberoucího moderního designu s drsnou přírodou. Kromě ledového hotelu v Jukkasjärvi nabízí sever několik dalších ubytovacích unikátů, které obletěly světové architektonické magazíny. Tím nejznámějším je Treehotel ve vesničce Harads, kde můžete přespat v supermoderních buňkách zavěšených vysoko v korunách stromů. K dispozici je například kabina ve tvaru UFO nebo dokonalé zrcadlové krychle, které splývají s lesem.

Dalším obrovským hitem jsou luxusní arktické lodže a plovoucí skleněná iglú, jako je například úchvatný Arctic Bath. Tato kruhová stavba připomínající hnízdo pluje na řece Lule a v zimě zamrzá přímo do ledu. Nabízí absolutní luxus, špičkovou gastronomii a výhledy na polární záři přímo z postele. Za tenhle luxus pochopitelně zaplatíte — klidně desítky tisíc korun za noc. Ale aspoň budete mít co vyprávět.

💡 Tip: I když si nemůžete dovolit nocleh za tyto peníze, kolem Treehotelu vede veřejně přístupná stezka, ze které si můžete tyto architektonické skvosty prohlédnout a nafotit z bezpečné vzdálenosti alespoň zvenku při běžné procházce lesem.

17. Půlnoční slunce a letní Laponsko

Letní Laponsko nabízí zážitek, který naprosto rozbourá váš dosavadní životní biorytmus. Díky poloze za polárním kruhem zde během června a července slunce vůbec nezapadá a krajina se koupe v nekonečném denním světle. Otevírají se tak neomezené možnosti pro turistiku, protože nemusíte řešit, jestli stihnete dorazit do cíle před setměním, a plánování tras je tak mnohem svobodnější.

Tato nepřetržitá světelná show dodává lidem obrovskou dávku energie, takže není vůbec výjimečné vyrazit na náročný horský výšlap o půlnoci. Zlatavé světlo těsně nad obzorem navíc vytváří absolutně dokonalé podmínky pro fotografování přírody, protože takzvaná zlatá hodinka tu trvá celou noc. Letní sever je zkrátka o maximálním využití každé minuty k pobytu venku.

💡 Tip: Nezapomeňte si do zavazadla přibalit opravdu kvalitní masku na oči. Většina severských chatek sice má zatemňovací rolety, ale spát v plném denním světle je pro středoevropský mozek zpočátku velmi náročný úkol.

18. Kanoe a rybaření na jezerech

Léto na severu patří bez debat vodním sportům a tichému klouzání po hladině. Švédsko je protkané desítkami tisíc jezer a díky právu volného přístupu do krajiny (allemansrätten) tu můžete s kanoí zakotvit u jakéhokoliv opuštěného ostrůvku a postavit si tam na noc stan. Půjčovny lodí fungují u každého většího jezera a rádi vám dají i mapu doporučených tábořišť s ohništi. V provincii Dalsland si dokonce můžete koupit speciální kartu DANO za padesát korun, která vám umožní tábořit na připravených místech.

Rybaření je tu pak považováno za naprostý národní sport. Na celém pobřeží Baltského moře a pěti největších švédských jezerech můžete chytat ryby na běžnou udici zcela zdarma, zatímco na vnitrozemská jezera a řeky si musíte pořídit povolenku zvanou fiskekort. Ty se dnes dají jednoduše naklikat online a stojí od 50 do 200 SEK (110 až 440 Kč) na den, což je drobná investice do fantastického relaxu u vody.

💡 Tip: Švédové si svou přírodu nesmírně chrání a dodržují pravidlo zvané „chyť a pusť“ u trofejních kusů. Odnést si víc ryb, než kolik dokážete ten den reálně sníst k večeři, se považuje za hrubý prohřešek proti místní etice.

19. Komáři a mušky knott: Odvrácená tvář léta

Pokud se rozhodnete vyrazit na sever v červenci, musím vás velmi důrazně varovat před místním hmyzem. Letní Laponsko se v bezvětří a u vody mění v opravdové peklo, protože se tu rojí miliardy agresivních komárů a drobných kousavých mušek zvaných knott. Tyto malé potvory dokážou prolézt i těmi nejmenšími oky v běžných moskytiérách a jejich kousnutí nepříjemně svědí i několik dní po sobě.

Běžné středoevropské repelenty tu bohužel fungují asi jako byste se polili čistou vodou. Naštěstí se dají v každém místním supermarketu koupit silné švédské repelenty (například značka Mygga), které jsou na tamní podmínky přímo stavěné. Zásadní obranou je ovšem správné oblečení, tedy dlouhé nohavice, pevné košile a klobouk se síťkou přes obličej, jakmile se zastavíte.

💡 Tip: Množství hmyzu dramaticky klesá nad hranicí lesa a na otevřených větrných pláních. Pokud se chcete komárům úplně vyhnout, plánujte letní cestu až na samotný přelom srpna a září, kdy je spolehlivě zlikvidují první mrazy.

20. Fika a lokální dobroty do mrazu

Když už budete na severu mrznout, musíte se odměnit tradičními lokálními dobrotami. Během dne se určitě zastavte na takzvanou fiku, což je posvátný švédský rituál pauzy na kávu se sladkým pečivem, u kterého se zastaví čas. V místních kavárnách vám k horké černé kávě naservírují dokonalého skořicového šneka (kanelbulle) nebo kardamomovou briošku, přičemž za tento set zaplatíte zhruba 65 až 100 SEK (140 až 220 Kč).

Pokud vás v poledne přepadne větší hlad, hledejte před restauracemi cedule s nápisem dagens lunch. Jde o výhodné polední menu v hodnotě 110 až 145 SEK, kde kromě hlavního chodu dostanete i neomezený přístup k salátovému bufetu, kávu a vodu. Místní si s oblibou dávají sobí maso nebo fermentovaného sledě, ale vegetariáni tu mají vždy na výběr z výborných krémových polévek, hutných sýrových koláčů a lokálních lesních plodů, jako jsou nesmírně ceněné žluté ostružiníky morušky.

💡 Tip: Při dlouhých výletech na běžkách nebo skútrech mějte v termosce hustou borůvkovou polévku zvanou blåbärssoppa. Pije se horká, dodá vám okamžitou energii a je to ten vůbec nejlepší tekutý svetr, jaký si do závějí můžete přát.

Jak se do švédského Laponska dostat

Překonat vzdálenost dvou tisíc kilometrů a ocitnout se hluboko za polárním kruhem je dnes překvapivě snadné, ale vyžaduje to trochu strategického plánování. Pokud chcete ušetřit čas, nejrychlejší variantou je jednoznačně letecké spojení. Z Prahy nebo Vídně se nejlépe letí se společnostmi SAS či Norwegian s jedním přestupem na stockholmském letišti Arlanda. Odtud pak navazují vnitrostátní lety přímo do Kiruny (KRN) nebo Luleå (LLA). Zpáteční letenka vás při včasném nákupu vyjde zhruba na 3 500 až 6 000 Kč. Přímé lety z Česka na sever se objevují jen velmi zřídka a mají spíše podobu sezónních charterů.

Pro vlakové romantiky a milovníky pomalého cestování se nabízí fantastická cesta nočním expresem zvaným Arctic Circle Train. Tyto vlaky provozují společnosti SJ nebo Vy a vyjíždí ze Stockholmu v podvečer. Cesta do Kiruny a Abiska trvá 15 až 18 hodin a vy se ráno probudíte uprostřed zasněžené divočiny. Jízdenka na běžné sedadlo začíná na 475 SEK, zatímco pohodlnější lůžko pořídíte od 835 SEK. Místa v lůžkových vozech ovšem mizí bleskovým tempem, takže je musíte kupovat klidně i několik měsíců dopředu. Trať na severu, zvaná Malmbanan, navíc bývá v zimě velmi přetížená nákladními vlaky s rudou a může docházet ke zpožděním.

Pokud se rozhodnete pro roadtrip a půjčíte si na místě auto, čeká vás úžasné dobrodružství. Hlavními tepnami severu jsou silnice E10 a E45. Švédské půjčovny jsou na extrémní zimu perfektně připravené, auta mají špičkové zimní pneumatiky s kovovými hroty a často i elektrické vyhřívání motoru. Silnice se tady nesolí, jen se pluhují a sypou štěrkem, takže se neustále jezdí po uježděném sněhu a ledu. Největším nebezpečím za volantem je ovšem všudypřítomná tma a sobi, kteří se často stahují k silnicím a za polární noci je uvidíte až na poslední chvíli. Vzdálenosti jsou zrádné, například cesta z Kiruny do Abiska měří sto kilometrů a zabere vám zhruba hodinu a půl opatrné jízdy.

Kolik stojí týden v Laponsku

Švédské Laponsko je drahé, to vám nebudu nalhávat. Ochota cestovatelů platit tu ale pramení z faktu, že jde o unikátní zážitky, které nikde jinde v Evropě zkrátka neseženete. Pokud si cestu poskládáte sami a vynecháte luxusní služby cestovních kanceláří, dá se celý výlet zvládnout i s rozumným rozpočtem. Níže vám přináším tři orientační varianty, se kterými můžete při plánování týdenní cesty (5 až 7 dní) počítat.

1. Nízkonákladová varianta na vlastní pěst (kolem 20 000 Kč na osobu) Tato varianta vyžaduje pečlivé plánování a včasný nákup akčních letenek přes Stockholm. Ubytujete se v levnějších sdílených pokojích horské stanice STF v Abisku a jídlo si budete vařit sami z lokálních supermarketů, což vám ušetří obrovské peníze za restaurace. Polární záři budete lovit pěšky po vlastních ose u jezera zdarma a jako hlavní placený zážitek si dopřejete denní vstup do Icehotelu.

2. Střední zlatá cesta (25 000 až 35 000 Kč na osobu) V tomto rozpočtu si užijete pohodlný let a ubytujete se v teplé, soukromé chatce, například v Camp Ripan v Kiruně. Přes den vyrazíte na obědové polední menu (dagens lunch) a nevynecháte ani odpolední kávu s tradičním pečivem. Co je ale hlavní, tento rozpočet vám dovolí zaplatit si dvě velké zimní aktivity, tedy například půldenní jízdu se psím spřežením a výlet na sněžných skútrech.

3. Arktický komfort bez kompromisů (od 70 000 Kč výše) Pokud toužíte po absolutním bezstarostném luxusu, necháte si celou cestu poskládat na klíč od specializované cestovní kanceláře. Ubytujete se v architektonických skvostech typu Arctic Bath nebo strávíte noc přímo v uměleckém apartmá Icehotelu. Každý večer vás nabere soukromý průvodce a vyveze vás speciální dodávkou daleko od civilizace za polární září.

Kam dál ze švédského Laponska

Švédský sever by vydal na celý život výletů — ale pro začátek jsme pro vás sepsali pár dalších průvodců, které se vám při plánování budou hodit:

• Chcete si udělat celkový obrázek o tom, co dalšího nabízí zbytek země? Přečtěte si náš obsáhlý článek Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít.
• Pokud se chystáte letět přímo na sever a potřebujete detaily k největšímu městu regionu, mrkněte na Kiruna: 18 tipů, co vidět a zažít.
• Pro všechny lovce nebeských úkazů jsme sepsali podrobný návod Polární záře ve Švédsku: kdy, kde a jak si ji nespálit, kde najdete ty nejlepší triky.
• Zajímá vás celá oblast z širšího pohledu? V článku Laponsko: 20 tipů, co vidět a zažít najdete další inspiraci.
• Nejste si jistí termínem cesty? Praktický přehled počasí najdete v průvodci Kdy jet do Švédska: počasí měsíc po měsíci.

Často kladené otázky

Než se vydáte za polární kruh, možná se vám v hlavě honí pár praktických otazníků. Tady jsem pro vás sepsala odpovědi na to, na co se ohledně cesty na daleký sever ptáte nejčastěji 😉.