Kiruna, Švédsko: 18 tipů, co vidět a zažít ve městě, které se stěhuje

V arktické Kiruně na severu Švédska se právě odehrává inženýrský a architektonický zázrak, který se zatajeným dechem sleduje celý svět. Kvůli gigantickému podzemnímu dolu na železnou rudu se totiž celé město musí přestěhovat o tři kilometry dál, aby se jeho ulice nepropadly do země.

Z původně drsné industriální osady se tak stala naprosto fascinující brána do arktické divočiny, kam cestovatelé míří za těmi nejsilnějšími severskými zážitky. Najdete tu úplně vše. Od legendárního ledového hotelu v nedalekém Jukkasjärvi přes nekonečné zasněžené pláně až po dokonalé podmínky pro pozorování magické polární záře.

Ať už vás to táhne k polární záři, sobím spřežením nebo na letní horský trek, tady je 18 tipů, jak Kirunu a okolí pořádně prozkoumat. Poradím vám také, jakou zvolit strategii pro lov aurory, kde se strategicky ubytovat a na kolik takové laponské dobrodružství vlastně vyjde.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Město v pohybu: Kiruna se přesouvá kvůli těžbě rudy a v srpnu 2025 se úspěšně přestěhoval i obrovský historický dřevěný kostel.
• Ledové království: Kousek od města leží slavný ICEHOTEL, který můžete navštívit i v rámci mnohem levnějšího denního vstupu.
• Arktické aktivity: Připravte se na adrenalinové jízdy na sněžných skútrech a tichou nádheru jízdy se psím spřežením.
• Polární záře: Pro největší šanci na zelenou oblohu vyrazte z Kiruny do národního parku Abisko, kde panuje specifické mikroklima.
• Sámská kultura: Poznejte život původních obyvatel Laponska, prohlédněte si sobí stáda a ochutnejte tradiční suroviny.
• Letní tvář: Od června do srpna sníh střídá půlnoční slunce a otevírají se nádherné treky včetně výstupu na nejvyšší horu Švédska.
• Praktické plánování: Běžný zimní pobyt trvá tři až pět dní a vyžaduje opravdu poctivé vrstvení kvalitního oblečení.

Kdy vyrazit do Kiruny

Zvolit ten správný termín pro cestu za polární kruh je naprosto klíčové, protože arktická příroda diktuje vše od otevírací doby až po vaši fyzickou výdrž. Pokud je vaším hlavním cílem sníh a polární záře, nejlepším obdobím pro návštěvu jsou měsíce únor a březen. V této době se už dny příjemně prodlužují a slunce se opírá do bílých závějí. Můžete si tak naplno užít všechny denní aktivity od běžek po skútry, aniž byste neustále mrzli ve tmě. Noci jsou přitom stále dostatečně dlouhé na to, abyste měli obrovskou šanci spatřit auroru borealis, která bývá kolem jarní rovnodennosti mimořádně aktivní. V tomto období se navíc denní teploty pohybují okolo minus deseti stupňů, což je poctivý, ale stále snesitelný severský mráz.

Prosinec a první polovina ledna představují naopak období temné romantiky, kdy slunce vůbec nevyjde nad obzor. Město se noří do polární noci, což ale neznamená absolutní tmu. Kolem poledne se krajina na několik hodin zbarví do neuvěřitelných fialových a modrých odstínů, kterým fotografové přezdívají modrá hodina. Připravte se ale na to, že teploty v tomto období běžně padají k minus dvaceti až třiceti stupňům. Takový mráz může nebezpečně zkomplikovat delší pobyt venku a mnoho operátorů při extrémních teplotách ruší vyjížďky se psy kvůli bezpečnosti zvířat. Pokud se vydáte ven, musíte opravdu pečlivě sledovat varovné signály vlastního těla a nehrát si na hrdiny.

Zajímavou a často přehlíženou alternativou je podzim. Během září a října můžete polární záři pozorovat v mnohem příjemnějších teplotách nad nulou. Obrovským bonusem pro fotografy je fakt, že jezera ještě nejsou zamrzlá a zelená obloha se nádherně zrcadlí na vodní hladině, což dává vzniknout naprosto magickým zrcadlovým odrazům. Odpadá nutnost nakupování těžkého arktického vybavení a navíc už vás nebudou trápit nálety letního hmyzu.

Léto v Laponsku je pak kapitolou samou o sobě. Nabízí naprosto odlišný, ale neméně úchvatný svět. Od konce května do poloviny července tu panuje půlnoční slunce, kdy světlo nikdy nekončí a příroda úplně exploduje zelení. Jde o ideální čas pro pěší turistiku, kempování a zdolávání horských vrcholů. Jen musíte počítat s tím, že se v červenci v bažinatých oblastech u jezer objevují obrovská mračna komárů, takže kvalitní silný repelent zakoupený přímo na místě se stane vaším nejlepším přítelem. Středoevropské přípravky na drsné arktické komáry totiž většinou příliš nezabírají.

Kde se ubytovat v Kiruně a okolí

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Výběr ubytování na dalekém severu zásadně ovlivní nejen váš rozpočet, ale také to, jak snadno se dostanete k nočnímu pozorování oblohy. Většina cestovatelů řeší klasické dilema, zda zůstat v civilizaci, nebo vyrazit rovnou do divočiny. Pokud hledáte veškerý komfort, dobré restaurace a snadnou dostupnost letiště, zůstaňte přímo v novém centru Kiruny. Odsud vás operátoři pohodlně vyzvednou na všechny plánované výlety a budete mít blízko k nákupům potravin, což výrazně uleví vaší peněžence.

Pro milovníky přírody a lovce polární záře se naopak vyplatí popojet zhruba sto kilometrů na severozápad do národního parku Abisko. Právě tady uniknete světelnému smogu města a auroru můžete sledovat rovnou z okna vašeho pokoje. Ubytování v celém regionu ale není nafukovací a v hlavní zimní sezóně mizí fakt rychle, takže rezervovat klidně půl roku dopředu je rozhodně moudré. Za běžný dvoulůžkový pokoj ve střední třídě zaplatíte částky od 3 500 do 6 000 Kč za noc. Ceny se mohou v obdobích švédských státních svátků a školních prázdnin ještě výrazně zvýšit.

Zde jsou konkrétní tipy na ubytování, která si cestovatelé dlouhodobě pochvalují a mají skvělé recenze:

• Camp Ripan: Fantastický resort přímo na okraji Kiruny, který nabízí samostatné útulné chatky. Jeho největším lákadlem je vlastní špičkové arktické wellness centrum s vyhřívanými venkovními bazény, kde se můžete po dni v mrazu dokonale prohřát.
• Scandic Kiruna: Zbrusu nový a architektonicky velmi zajímavý hotel přímo v novém centru města. Hosté si tu nejvíce chválí bohaté severské snídaně a panoramatický bar v nejvyšším patře, odkud je nádherný výhled na okolní hory.
• STF Abisko Turiststation: Ikonická horská stanice ležící přímo u jezera Torneträsk v národním parku. Představuje absolutní svatý grál pro všechny lovce polární záře, protože leží v takzvané modré díře s minimem mraků.
• Icehotel Jukkasjärvi: Pokud si chcete splnit životní sen, zarezervujte si kombinovaný pobyt. Strávíte jednu noc ve slavném ledovém pokoji ve spacáku a zbytek dovolené odpočinete ve vytápěné dřevěné chatě, kterou komplex také nabízí.

18 tipů, co vidět a dělat v Kiruně

Kiruna toho nabízí překvapivě hodně: od inženýrských unikátů přes sámskou kulturu až po přírodu, která vám prostě vyrazí dech. Tady jsou ty nejlepší tipy. Poradím vám, jak si chytře rozvrhnout čas, abyste stihli to nejdůležitější a zbytečně nepřišli o tisíce korun za předražené atrakce. Doporučuji si na každý den naplánovat maximálně jednu velkou aktivitu, protože severská zima a brzké stmívání vás spolehlivě unaví víc, než čekáte.

1. Nová radnice Kristallen

Srdcem nově budovaného města je nepřehlédnutelná radnice zvaná Kristallen, jejíž kruhový design symbolizuje znovuzrození a sjednocení obyvatel. Uvnitř této moderní stavby najdete nejen úřední prostory, ale také krásné výstavní sály mapující historii těžby a složitý proces přesunu celého urbanistického celku. Původní radnice musela být bohužel zbourána, ale architekti z ní zachránili ikonickou železnou zvonici, kterou velmi citlivě zakomponovali do nového náměstí.

Začít tu dává velký smysl. Za hodinu pochopíte, proč se vlastně celé město stěhuje a co to v praxi obnáší za inženýrskou výzvu. Vstup do veřejných částí budovy a na výstavy je zcela zdarma, což váš rozpočet na severu určitě potěší. Nezapomeňte si prohlédnout i detailní modely nového městského plánu, které ukazují, jak bude Kiruna vypadat za pár desítek let, až po původní zástavbě nezbyde ani památka.

Uvnitř radnice funguje také velmi příjemná kavárna, kde se můžete schovat před arktickým mrazem. Švédové milují svůj kávový rituál fika, takže si tu můžete v klidu naplánovat zbytek dne nad šálkem horkého nápoje a čerstvým skořicovým šnekem.

💡 Tip: Radnice je otevřená především během běžných pracovních hodin ve všední dny. Pokud přijedete o víkendu, dostanete se pravděpodobně jen na venkovní náměstí ke zvonici.

2. Dřevěný kostel Kiruna kyrka

Tento nádherný cihlově červený kostel z roku 1912 připomíná tvarem tradiční sámský stan a Švédové ho v minulosti dokonce zvolili nejkrásnější stavbou celé země. Kvůli rozšiřující se těžbě rudy se však ocitl v kritické zóně propadu a v srpnu 2025 proběhla jeho ostře sledovaná záchrana. Inženýři naložili celou budovu o váze 672 tun na speciální podvozky a rychlostí chůze ji převezli po pětikilometrové trase na nové bezpečné místo. Šlo o jednu z nejkomplexnějších operací v moderní evropské historii.

Dnes už kostel hrdě stojí v novém centru a vy si můžete v klidu prohlédnout jeho unikátní dřevěný interiér, který zdobí nádherný oltářní obraz zalitý zvláštním arktickým světlem. Rozhodně si nenechte ujít detaily na fasádě a masivní zvonici, která k budově neodmyslitelně patří a zvládla přesun bez jediného šrámu. Uvnitř panuje neuvěřitelný klid, který ostře kontrastuje s hlukem těžebních strojů v dálce.

Vstup je zdarma, ale kostel bývá zavřený při bohoslužbách nebo svatbách. I tak ale rozhodně nevynechejte alespoň obchůzku zvenku, protože to červené dřevo proti bílému sněhu je fakt záběr. Zkuste ho zachytit právě během ranního svítání nebo při západu slunce, kdy fasáda získá neuvěřitelně sytou barvu.

💡 Tip: Kostel má pro turisty specifickou otevírací dobu, proto si před návštěvou raději zkontrolujte aktuální časy na oficiálním webu místní farnosti, ať nevážíte cestu zbytečně.

3. Důl LKAB a InfoMine

Důvodem existence i stěhování celého města je gigantický důl státní společnosti LKAB, který představuje největší podzemní naleziště železné rudy na světě. Těžba tu probíhá v neuvěřitelných hloubkách a společnost nabízí poutavé exkurze pro veřejnost přímo do útrob země. Speciální autobus vás odveze více než pět set metrů pod povrch do obrovského návštěvnického centra InfoMine, kde na vlastní oči uvidíte těžkou důlní techniku a nekonečné tunely.

Během zhruba tříhodinové prohlídky pochopíte obrovské měřítko celého průmyslového kolosu. Zkušení průvodci vám detailně vysvětlí, jak se z obrovských kusů tvrdé skály stávají malé pelety připravené k transportu po železnici do norského Narviku. Dozvíte se mimo jiné i to, jak se celý podzemní labyrint neustále rozrůstá a formuje osud lidí na povrchu.

Vstupenky mizí opravdu rychle, klidně i měsíce dopředu, takže s rezervací fakt neotálejte. Lístek pro dospělého vyjde zhruba na 400 SEK, což v přepočtu dělá asi 880 Kč. V podzemí panuje stálá teplota kolem deseti stupňů nad nulou, takže zatímco venku může mrznout až praští, dole se docela ohřejete. Dostanete povinnou bezpečnostní helmu a kávu se sušenkou v místní podzemní kavárně.

💡 Tip: Exkurze startují vždy z turistického informačního centra ve městě, odkud vás naberou do autobusu. K dolu se nesnažte přijet vlastním autem, protože do přísně střeženého areálu vás ostraha samotné bez průvodce nepustí.

4. Denní vstup do ICEHOTELu v Jukkasjärvi

Asi dvacet minut jízdy od Kiruny leží vesnička Jukkasjärvi, která ukrývá vůbec první a nejslavnější ledový hotel na světě. Každý podzim sem najíždějí umělci z nejrůznějších zemí, aby z masivních bloků čistého ledu vytěžených z nedaleké řeky Torne vytesali zbrusu nová umělecká apartmá. Ledové bloky se těží během brzkého jara a uchovávají ve speciálních chladicích halách po celé léto. Pokud nechcete platit horentní sumy za nocleh v mrazu, můžete si zaplatit denní vstup za 325 SEK (zhruba 720 Kč) a projít si celý komplex jako dechberoucí galerii.

Během denní prohlídky nahlédnete do všech ledových pokojů, vyfotíte si neuvěřitelně detailní sochy a budete obdivovat hru světla procházejícího skrz zmrzlé stěny. Každý pokoj má zcela jedinečný design a jméno svého tvůrce vytesané do ledové tabulky. Pro rodiny s dětmi jde o naprosto ideální kompromis, protože malí návštěvníci zaplatí jen symbolických 39 SEK (asi 85 Kč) a vy se večer v klidu vrátíte do vyhřátého penzionu. Dnes už navíc existuje i budova ICEHOTEL 365, která je chlazená solární energií a neroztaje ani v létě.

K hotelu se z Kiruny dostanete velmi snadno místním autobusem číslo 501, takže si nemusíte nutně půjčovat drahé auto. Cesta trvá chvilku a zastávka je kousek od hlavní recepce. Zastávky ve Švédsku sice nemají vždy digitální cedule, ale řidiči autobusu u hotelu spolehlivě hlásí výstup všem turistům.

💡 Tip: Na prohlídku hotelu si vyhraďte zhruba dvě hodiny. Uvnitř je stálá teplota minus pět stupňů, takže si rozhodně nechte oblečenou zimní bundu a čepici, i když jdete jen na kukačku.

5. Nocleh v ledovém pokoji

Pro opravdové dobrodruhy představuje spánek v obřím mrazáku zážitek, o kterém budou s nadšením vyprávět ještě vnoučatům. V pokojích se teplota trvale drží na minus pěti stupních Celsia a hosté spí ve speciálních expedičních spacácích položených na sobích kůžích. Pro nadcházející sezónu 2026/2027 se navíc otevírá jubilejní ICEHOTEL 37, který přivítá první zmrzlé nocležníky v pátek 11. prosince 2026.

Zkušení cestovatelé se jednohlasně shodují na jedné naprosto zásadní radě. Zaplaťte si na ledu pouze a jenom jednu noc. Spánek v mrazu je totiž fyzicky velmi náročný a připomíná spíše polární expedici než odpočinkovou dovolenou. Záchody a sprchy na pokoji pochopitelně nenajdete, uprostřed noci musíte přeběhnout mrazivou chodbou do vedlejší teplé budovy. Do samotného ledového pokoje si navíc neberete žádná zavazadla, ta zůstávají uzamčená ve vyhřívané šatně, aby vám přes noc nepromrzla na kost. Ráno vás pak personál probudí hrnkem horkého brusinkového džusu přímo do postele.

Cena za tento unikátní zážitek není vůbec nízká. Běžný ledový pokoj začíná na částce kolem 6 000 SEK (více než 13 000 Kč) za noc a luxusní umělecká apartmá s vlastními sochami stojí ještě mnohem více.

💡 Tip: Zbytek svého pobytu si naplánujte v klasických teplých chatkách, které hotelový komplex v Jukkasjärvi také nabízí. Po noci na ledu horkou sprchu a běžnou měkkou matraci opravdu oceníte.

6. ICEBAR a drinky z ledu

I když se rozhodnete v hotelu nespat a přijedete jen na denní exkurzi, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu místního ledového baru, který je pevnou součástí prohlídkové trasy. Uvnitř najdete masivní zmrzlý pult, ledové stoly i křesla pokrytá teplými kožešinami. Zkušení barmani vám tu namíchají barevné koktejly do masivních sklenic vyrobených z čistého říčního ledu. Každý nápoj má své specifické jméno a barvu, která nádherně prosvěcuje ledové sklo.

Atmosféra uvnitř je velmi uvolněná a drink z ledového poháru patří k těm vůbec nejikoničtějším fotkám, které si z Laponska můžete přivézt na památku. Nezapomeňte si ale nechat nasazené teplé rukavice, jinak vám sklenice plná mrazivého nápoje velmi rychle a dost nepříjemně přimrzne k holé kůži. Koktejly stojí obvykle kolem 150 SEK (zhruba 330 Kč) a v nabídce najdete i vynikající nealkoholické verze plné severských lesních plodů, jako jsou ostružiny a brusinky.

Bar bývá otevřený už od oběda pro denní návštěvníky, takže nemusíte čekat až do večerních hodin. Uvnitř potkáte lidi z celého světa v obrovských péřových bundách, jak se snaží elegantně usrkávat drink z pět centimetrů tlustého kusu ledu. 😅

💡 Tip: Prázdnou ledovou sklenici na konci nemusíte nikam vracet. Spousta návštěvníků ji prostě vyhodí do sněhu před hotelem, kde na jaře přirozeně roztaje zpátky do řeky.

7. Jízda se psím spřežením (Husky safari)

Slyšet jen křupání sněhu a oddychování smečky nadšených tažných psů patří k těm nejromantičtějším okamžikům, jaké drsná severská zima nabízí. Aljašští a sibiřští husky jsou pro běh ve sněhu doslova zrození a jejich energie je neuvěřitelně nakažlivá. Při rezervaci si ale dejte velký pozor na to, jaký typ výletu vlastně kupujete. Můžete si zvolit pohodlnější variantu, kdy sedíte zabalení v dekách a saně řídí zkušený průvodce, nebo si připlatíte za možnost řídit vlastní menší spřežení, což celému zážitku dodá úplně nový rozměr.

Ukočírovat saně je fyzicky docela náročné. Musíte psům aktivně pomáhat do kopce tím, že seskočíte z lyžin a tlačíte, tvrdě brzdit z kopce a vyvažovat váhu v ostrých zatáčkách, takže se pod tlustou bundou pořádně zapotíte. Zároveň se musíte spolehnout na zkušenosti vůdčích psů, kteří moc dobře vědí, jakou stopu mají následovat. Ceny za husky safari se běžně pohybují mezi 2 200 a 3 400 Kč na osobu (1 000 až 1 500 SEK). Běžná vyjížďka trvá dvě až čtyři hodiny a v polovině cesty vás čeká pauza v tradičním stanu u ohně s horkým čajem a koláčem.

Operátoři vám před jízdou vždy zapůjčí masivní arktické overaly i speciální teplé boty, takže se nemusíte bát, že byste ve vlastním oblečení zmrzli. Zvířata jsou neuvěřitelně přátelská a po jízdě se s nimi můžete do sytosti pomazlit, což většina psů s nadšením vítá.

💡 Tip: Pokud teplota spadne pod minus dvacet stupňů, operátoři jízdy často ruší kvůli zdraví psů. Nejstabilnější podmínky proto nabízí až únor a březen, kdy je už přes den tepleji a sníh má tu správnou konzistenci.

8. Sněžné skútry do divočiny

Zatímco psi představují klid a spojení s přírodou, výprava na sněžných skútrech znamená čistý adrenalin a obrovskou efektivitu při překonávání vzdáleností. Zmrzlá jezera a nekonečné zasněžené pláně v okolí Kiruny fungují jako dokonalá síť zimních dálnic. Po nich se dostanete hluboko do nedotčené divočiny, kam byste jinak museli šlapat celé dny na sněžnicích.

K řízení skútru vám stačí běžný řidičský průkaz na osobní auto a před samotnou jízdou projdete důkladným bezpečnostním školením. Dozvíte se, jak se vyhýbat skrytým kamenům, jak pracovat s plynem a že brzdit na čistém ledu nemá příliš velký smysl. Počítejte s tím, že na otevřených prostranstvích panuje krutý mráz a silný vítr, který snižuje pocitovou teplotu hluboko pod bod mrazu. Kvalitní zapůjčená výbava od operátora a vyhřívané rukojeti stroje se ale postarají o to, abyste tříhodinový výlet přežili v relativním komfortu. Výlety vychází obvykle na 1 900 až 3 100 Kč (80 až 130 EUR) podle délky trasy.

Na jednom skútru mohou sedět dva lidé a v polovině cesty se můžete v řízení vystřídat. Řidič si užívá adrenalin a plné soustředění na trať, zatímco spolujezdec má čas kochat se ubíhající zasněženou krajinou, která vypadá jako z jiné planety.

💡 Tip: Pod helmu si určitě vezměte kvalitní kuklu (balaclavu), která vám ochrání krk a bradu před ledovým vzduchem. Samotná šála se do větru na skútru vůbec nehodí, protože se snadno rozmotá a ztrácí izolační schopnosti.

9. Lov polární záře v okolí Kiruny

Město samotné produkuje poměrně silný světelný smog, který bohužel znemožňuje pozorování slabších geomagnetických bouří přímo z ulic. Pokud chcete vidět polární záři v plné kráse, musíte se dostat do absolutní tmy mimo obydlené oblasti. To místní agentury řeší organizovanými večerními výjezdy v mikrobusech, kdy vás zkušení průvodci odvezou přesně tam, kde modely slibují jasnou oblohu. Dnes už si sice každý může stáhnout chytré aplikace jako My Aurora Forecast nebo SpaceWeatherLive, ale místní průvodci přesně vědí, v jakém údolí se oblačnost nejčastěji trhá.

Během čekání na zelené divadlo vám průvodci obvykle roztopí oheň v lese, uvaří horký čaj a pomohou vám se správným nastavením fotoaparátu na dlouhou expozici. Bez stativu a manuálního ostření na hvězdy to totiž nepůjde. Tyto výlety vyjdou zhruba na 2 000 až 3 000 Kč na osobu. Je dobré vědět, že zkušení lovci aurory nesledují jen známý KP index, ale především detailní hodnoty slunečního větru a mapy oblačnosti. Sebemenší magnetická aktivita totiž vykouzlí nádhernou show, pokud máte nad hlavou čisté nebe.

A ještě jedno důležité: vlastníma očima záře vypadá zpočátku spíš jako podezřelý šedavý mrak. Sytou zelenou barvu odhalí teprve fotoaparát, takže se nelekněte, že jste přijeli zbytečně. 😅 V momentě, kdy ale propukne silná solární bouře, roztančí se vám přímo před zraky i bez foťáku neskutečné zelené, růžové a fialové pruhy táhnoucí se přes celý obzor.

💡 Tip: Většina komerčních tour má pravidlo, že peníze nevrací, pokud záři neuvidíte. Počasí zkrátka neporučíte, takže k tomu přistupujte jako k loterii s příjemným večerem v lese a neočekávejte zázraky na počkání.

10. Národní park Abisko a Modrá díra

Zhruba sto kilometrů od Kiruny leží národní park Abisko, který je po celém světě proslulý jako jedno z absolutně nejspolehlivějších míst pro pozorování aurory borealis. Za tento status vděčí unikátnímu mikroklimatu a srážkovému stínu okolních hor. Ty vytváří takzvanou modrou díru nad obrovským jezerem Torneträsk. Díky tomu se tu oblačnost velmi často trhá i ve chvílích, kdy zbytek Laponska beznadějně hlásí zataženo a sněžení.

Přes den nabízí park nádherné možnosti pro zimní procházky. Nejoblíbenější je krátký a nenáročný trek k zamrzlému kaňonu řeky Abiskojåkka, který zvládnete i bez sněžnic. Můžete tu pozorovat zvláštní ledové útvary na zamrzlých peřejích a užívat si naprosté ticho severského pralesa. Do Abiska se z Kiruny dostanete velmi snadno pohodlným vlakem (cesta trvá asi hodinu a půl) nebo vypůjčeným autem. Rozhodně se vyplatí strávit tu alespoň dvě nebo tři noci, čímž radikálně zvýšíte své šance na úspěšný lov.

Vesnička Abisko je maličká, najdete tu jen pár ubytování, malý supermarket a turistickou stanici. O to silnější je tu ale pocit spojení s opravdovou arktickou přírodou, daleko od světel městských aglomerací.

💡 Tip: Pokud spíte přímo v turistické stanici v Abisku, nemusíte si platit žádné drahé večerní tour. Stačí se dobře obléknout, popojít pět set metrů k jezeru do tmy a čekat s termohrnkem v ruce. Ušetříte tak obrovské množství peněz, které můžete raději investovat do kvalitnějšího ubytování.

11. Aurora Sky Station na hoře Nuolja

Přímo v Abisku funguje unikátní pozorovací stanice, která leží vysoko na svazích hory Nuolja v naprosto dokonalé tmě bez jediného pouličního světla. Nahoru vás vyveze starší otevřená sedačková lanovka, což je samo o sobě v arktickém mrazu docela intenzivní zážitek, při kterém se budete celou cestu modlit za co nejteplejší oblečení. Na vrcholu na vás pak čeká teplá budova s malou kavárnou a obrovskou vyhlídkovou terasou, odkud máte celou oblohu jako na dlani.

Lístky na večerní návštěvu takzvaného Night Visit bývají poměrně drahé (pohybují se kolem 750 až 900 SEK, tedy 1 650 až 2 000 Kč). V hlavní sezóně se navíc velmi rychle vyprodávají, takže rezervace měsíce dopředu je absolutní nutností, protože kapacita vrcholu je z bezpečnostních důvodů striktně omezená. Pokud chcete ušetřit, stačí vyjet lanovkou přes den, kdy zaplatíte jen zlomek ceny (kolem 220 SEK).

Denní výhledy z hory na zamrzlé jezero a slavný profil hor ve tvaru písmene U, kterému se říká Lapporten, jsou naprosto dechberoucí. Nahoře si můžete dát v teple kávu, nafotit panoramata zalitá nízkým odpoledním sluncem a užít si scenérii bez nočního mrznutí.

💡 Tip: Jízda lanovkou nahoru trvá asi dvacet minut. Operátoři vám dole půjčí tlusté deky a overaly, ale i tak si na sebe vezměte úplně všechno, co máte v batohu, protože lanovka jede velmi pomalu a vystaví vás prudkému větru.

12. Setkání se soby a sámská kultura

Sámové představují původní obyvatele severských oblastí a jediný uznaný domorodý národ v Evropské unii. Chov sobů je dodnes naprosto klíčovou součástí jejich kultury i obživy. Pokud se chcete dozvědět více o jejich fascinujícím životě, cestovatelé velmi doporučují návštěvu komunity Nutti Sámi Siida, která leží kousek od Jukkasjärvi a provozují ji přímo místní obyvatelé s obrovským respektem k tradicím.

Tohle fakt není ta santovská kýčárna z finské strany hranice. Jde o skutečnou komunitu, kde se na tradice kouká s respektem a bez divadelního šmrncu. Během návštěvy se dostanete do těsné blízkosti polodivokých sobů, které můžete opatrně krmit speciálním sušeným lišejníkem z ruky. Poslechnete si poutavé vyprávění o tom, jak se staré pastevectví přizpůsobuje moderní době plné klimatických změn a všudypřítomné těžby, která narušuje staré migrační trasy zvířat.

Exkurze obvykle trvá dvě až tři hodiny. Posezení probíhá v tradičním stanu lávvu u otevřeného ohně, kde se podává káva z plecháčku a vypráví se příběhy ze života v divočině, které v turistických průvodcích rozhodně nenajdete.

💡 Tip: Při setkání se soby buďte klidní a nedělejte prudké pohyby. Sobi jsou sice zvyklí na lidi, ale stále jde o polodivoká plachá zvířata, která se snadno vylekají nečekaného hluku nebo blesku z fotoaparátu.

13. Zimní trh v Jokkmokku

Pokud plánujete cestu na úplný začátek února, měli byste vážně zvážit celodenní výlet do městečka Jokkmokk ležícího jižně od Kiruny. Koná se tu totiž legendární zimní trh s nepřerušenou tradicí trvající přes čtyři sta let, na který se každoročně sjíždějí Sámové z celého severu. Městečko s pár tisíci obyvateli se na tři dny promění v tepající centrum, kam dorazí až třicet tisíc nadšených návštěvníků a desítky prodejců z celé Skandinávie.

Uvidíte tu nádherné ukázky tradičních řemesel zvaných duodji, poslechnete si hrdelní zpěv jojk a můžete sledovat napínavé závody sobích spřežení přímo na zamrzlém jezeře. Atmosféra je naprosto elektrizující a jde o tu nejlepší příležitost, jak nakoupit opravdu autentické ruční výrobky z březového dřeva, stříbra nebo kvalitní kůže, které vám vydrží celý život.

Ubytování v okolí trhu mizí klidně i rok dopředu, takže většina lidí volí brzký ranní příjezd z Kiruny a večerní návrat na základnu. Cesta autem zabere zhruba tři hodiny jedním směrem, ale ty výhledy po cestě podél starých říčních koryt za to rozhodně stojí.

💡 Tip: Oblečte se opravdu extrémně teple. Celý den budete trávit venku mezi stánky a teploty v Jokkmokku v únoru padají proklatě nízko, často hluboko pod třicet stupňů. Horký nápoj do termosky je naprostou nutností, bez které na trh ani nevyrážejte.

14. Ochutnávka arktické a sámské kuchyně

Severská gastronomie je drsná, jednoduchá a stojí na lokálních surovinách, které dokážou přežít v extrémních podmínkách. Pro tradiční sámskou kulturu je sice typické uzené sobí maso podávané s bramborovou kaší a nejrůznější druhy arktických ryb (především siven arktický), ale Švédsko patří k velmi uvědomělým zemím s obrovskou nabídkou výborných bezmasých alternativ. V každé restauraci narazíte na vynikající krémové polévky, vydatné pečené brambory s bylinkami nebo bohaté severské saláty s kořenovou zeleninou.

Z lokálních specialit určitě ochutnejte zářivě oranžové morušky (cloudberries), kterým se na severu přezdívá arktické zlato. Rostou převážně v bažinách a skvěle chutnají s teplými vaflemi, šlehačkou, zmrzlinou nebo dokonce naslano se speciálním sýrem. Po náročném dni v mrazu vás pak naprosto spolehlivě zachrání posvátný švédský rituál zvaný fika, při kterém si dáte silnou kávu a teplého skořicového šneka (kanelbulle) nebo zákusek s kardamomem. Tento sladký relax vás vyjde zhruba na 65 až 100 SEK (140 až 220 Kč).

Zajímavostí je i místní přístup k alkoholu. Ve Švédsku funguje státní monopol Systembolaget, což znamená, že silnější pivo a víno nekoupíte v běžném supermarketu, ale pouze ve specializovaných obchodech s velmi omezenou otevírací dobou. Pokud plánujete večerní přípitek na chatě, nakupte si zásoby s předstihem přes den. Voda z kohoutku je tu naopak tak čistá a lahodná, že by byl doslova hřích kupovat tu balenou v plastu.

💡 Tip: Jídlo z večerního lístku v restauracích je extrémně drahé. Vyplatí se proto hledat podniky nabízející zvýhodněné polední menu zvané dagens rätt. Za zhruba 120 až 150 SEK (270 až 330 Kč) dostanete teplé hlavní jídlo, volný salátový bufet, křupavý chléb a kávu na závěr.

15. Arktická sauna a ledová koupel

Bastu neboli sauna není ve Švédsku jen nějakým luxusním doplňkem dražších hotelů, ale naprostou životní nutností a místem pro společenská setkávání napříč generacemi. Po dni stráveném venku v minus dvaceti stupních neexistuje nic lepšího než rozpálená dřevěná sauna postavená přímo na břehu zamrzlého jezera. Příjemné sálavé teplo vám okamžitě pomůže uvolnit ztuhlé svaly po jízdě na skútru, nastartuje imunitu a dokonale vás prohřeje až do morku kostí.

K tradičnímu arktickému saunování ovšem neodmyslitelně patří i díra vysekaná v ledu (isvak), do které se musíte alespoň na pár vteřin odvážně ponořit. Šok z ledové vody vyplaví do těla neuvěřitelné množství endorfinů. Jakmile vylezete ven, bude vám i ten nejkrutější severský mráz připadat na chvíli jako příjemný jarní vánek a pokožka vás bude krásně brnět.

Vynikající veřejně dostupné arktické spa najdete například v resortu Camp Ripan, kde celodenní vstup vyjde zhruba na 400 SEK (asi 880 Kč). Mají tu i venkovní vyhřívané bazénky, ze kterých se dá večer krásně a pohodlně pozorovat hvězdná obloha plná aurory.

💡 Tip: Do veřejných saun ve Švédsku se často chodí bez plavek, ale muži a ženy mají obvykle oddělené potírny. U smíšených saun nebo venkovních kádí pod širým nebem jsou plavky naopak nutností, proto si je raději vždy přibalte s sebou.

16. Výstup na Kebnekaise

Pokud se do Kiruny vydáte v letních měsících, vaší největší výzvou se pravděpodobně stane výstup na nejvyšší horu Švédska, která měří lehce přes dva tisíce metrů. Výchozím bodem je malebná vesnička Nikkaluokta ležící na konci silnice zhruba sedmdesát kilometrů od města. Odsud musíte nejprve dojít zhruba devatenáct kilometrů k horské stanici Kebnekaise Fjällstation, kde si můžete postavit vlastní stan nebo pohodlně přespat v posteli. Tato základna je navíc skvěle vybavená restaurací i sušárnou na promoklé boty.

Samotný výstup na vrchol pak představuje velmi dlouhý a fyzicky náročný denní trek kamenitým terénem, který vám tam a zpět zabere deset až čtrnáct hodin podle zvolené trasy (východní nebo západní cesta). Vrchol hory pokrývá ledovec, který bohužel kvůli klimatickým změnám pomalu odtává, takže se jeho přesná výška každý rok mírně mění a snižuje. Oteplování navíc činí ledovcové trhliny stále nepředvídatelnějšími.

Pro výstup po západní trase nepotřebujete speciální horolezecké vybavení, ale perfektní kondici a naprosto spolehlivé nepromokavé oblečení. Počasí se v těchto zeměpisných šířkách mění z minuty na minutu a v srpnu vás tu klidně může zastihnout nečekaná sněhová vánice nebo neprostupné mlhy.

💡 Tip: Pokud si chcete ušetřit síly na samotný vrchol, můžete si cestu z Nikkaluokty k horské stanici zkrátit lodí přes jezero Ladtjojaure, což vám ušetří asi šest kilometrů zdlouhavé chůze údolím.

17. Trek po slavné Kungsleden

Národní park Abisko neslouží jen zimním lovcům polární záře, ale v létě funguje jako severní brána pro vůbec nejslavnější švédskou dálkovou trasu zvanou Kungsleden neboli Královská stezka. Celá trasa měří přes čtyři sta kilometrů, ale většina běžných cestovatelů si vybírá jen její nejkrásnější a nejlépe dostupný severní úsek z Abiska do Nikkaluokty, který zabere zhruba pět až sedm dní plynulé chůze krásnými horami a sedly.

Cestou budete spát v jednoduchých, ale fantasticky udržovaných horských chatách turistické asociace STF. Nocleh vyjde zhruba na 400 až 500 SEK (asi 880 až 1 100 Kč). V mnoha z nich si můžete přikoupit základní trvanlivé potraviny, takže nemusíte tahat jídlo na celý týden na zádech, a večer si odpočinout u roztopených kamen v milé společnosti dalších turistů z celého světa.

Krajina kolem stezky je naprosto dechberoucí, plná divokých dravých řek, hlubokých ledovcových údolí a volně se pasoucích sobů na letních rozkvetlých loukách. Orientace je velmi snadná, protože stezka je perfektně značená typickými červenými kříži a na těch nejhorších bažinatých úsecích leží spolehlivé dřevěné povalové chodníky.

💡 Tip: Nejlepší období pro tento trek je srpen a začátek září, kdy už opadnou ta nejhorší mračna komárů, teploty jsou příjemné na chůzi a příroda se začíná pomalu barvit do nádherných oranžových a červených podzimních odstínů.

18. Půlnoční slunce a letní tvář Laponska

Zatímco zima je ve znamení tmy a třeskutého mrazu, od konce května do poloviny července se celá oblast ponoří do nekončícího světla. Slunce totiž v tomto období vůbec nezapadá pod obzor a pouze se klouže těsně nad linkou lesa. Tento neuvěřitelný fenomén zvaný půlnoční slunce dodává krajině obrovskou energii a umožňuje vám podnikat túry klidně ve tři hodiny ráno, kdy máte celou přírodu jen pro sebe zalitou zvláštním nazlátlým světlem, aniž byste se báli, že zabloudíte potmě.

Letní Kiruna je překvapivě zelená a ve slunečných dnech se teploty mohou vyšplhat i ke dvaceti stupňům, což vysloveně láká k procházkám v tričku. Musíte ale počítat s jedním drobným háčkem v podobě všudypřítomného hmyzu. Do batohu si rozhodně přibalte kvalitní lokální repelent (osvědčená švédská značka se jmenuje Mygga). Arktičtí komáři dokážou být v bezvětří u jezer poměrně dost otravní a kousaví, i když na otevřených větrných hřebenech hor o nich naštěstí ani nebudete vědět.

Odměnou za letní návštěvu jsou dokonale klidná jezera připravená pro kanoistiku, možnost kempování nadivoko téměř kdekoli díky švédskému právu allemansrätten a nádherné výhledy, které v zimě skrývá sněhová vánice.

💡 Tip: Spánek za plného světla může být pro středoevropany náročný a tělo se jen těžko přepíná do nočního režimu. Pokud jedete v létě a spíte ve stanu nebo levnější chatce bez zatemňovacích závěsů, kvalitní maska na oči je naprostou nutností, pokud nechcete být po třech dnech k smrti unavení.

Kde se najíst v Kiruně

Arktické město o velikosti okresu má překvapivě slušnou nabídku, i když si na ni musíte zvyknout: večeře končí dřív než ve střední Evropě a v neděli má spousta podniků zavřeno. Počítejte s tím, že hlavní chod vyjde na 150 až 250 SEK (330 až 550 Kč).

Nejlepší zastávkou přes den je Café Safari v centru. Je to přirozené srdce místního společenského života, peče se tu obrovský skořicový šnek a káva s pečivem vyjde kolem 80 SEK (175 Kč). Vegetariáni tu i v mrazech dobře pochodí, stejně jako v podnicích s polévkami a salátovým bufetem, které v poledne nabízejí dagens lunch za 120 až 150 SEK včetně kávy.

Do moderní severské kuchyně se dá nahlédnout v restauraci Spis Mat & Dryck v novém centru, kterou si oblíbili i místní. Kuchyně tu stojí na lokálních surovinách, takže vedle vegetariánských variant najdete i tradiční arktické ryby a zvěřinu, kterou tu jedí hlavně Švédové. Podobně funguje Stejk Street Food ve stanu lávvu s ohništěm uvnitř, kde se podávají burgery se sobím a losím masem jako místní klasika, ale i verze bez masa.

💡 Tip: V Kiruně a okolí je jen pár supermarketů a v Jukkasjärvi prakticky žádný. Pokud si berete ubytování s kuchyňkou, nakupte ve městě, než vyrazíte na sever.

Jak se do Kiruny dostat

Cesta za polární kruh z Česka už dávno neznamená namáhavou týdenní expedici. Máte na výběr ze tří hlavních možností, které se liší časem, cenou a mírou dobrodružství.

Letecky: Toto je jednoznačně nejrychlejší a nejpohodlnější varianta. Z Prahy létá přímo na hlavní stockholmské letiště Arlanda (ARN) například Ryanair nebo Norwegian, přičemž zpáteční letenku seženete v akcích mezi 2 000 a 4 000 Kč. Z Arlandy pak navazují vnitrostátní lety SAS přímo do Kiruny, cesta trvá hodinu a půl a na letišti vás čekají autobusy nebo taxíky. Obrovský pozor si dejte na low-cost letenky na letiště Skavsta nebo Västerås, leží totiž sto kilometrů od Stockholmu a následný přesun na Arlandu vám sežere obrovskou spoustu drahocenného času i peněz.

Vlakem: Pro milovníky pomalého cestování a nekonečné romantiky je tu spolehlivý noční vlak. Ze Stockholmu vyráží každý večer dlouhé lůžkové spoje (provozované společnostmi SJ nebo Vy), které vás za 15 až 18 hodin dovezou přes magickou zasněženou krajinu přímo do Kiruny nebo dál do Abiska. Místo k sezení seženete od zhruba 475 SEK (1 050 Kč), pohodlnější a výrazně soukromější lůžko ve sdíleném kupé začíná na 835 SEK (1 840 Kč). Cesta ubíhá překvapivě rychle díky jídelnímu vozu, ale počítejte s tím, že severní trať Malmbanan bývá v zimě extrémně přetížená nákladními vlaky s železnou rudou a zpoždění kvůli závějím tu nejsou žádnou velkou výjimkou, proto si na den příjezdu neplánujte žádné důležité zaplacené aktivity s fixním časem.

Autem: Pokud máte dostatek času, řízení v zimě vás děsí jen trochu a vezete si vlastní objemnou výbavu, můžete vyrazit autem po dlouhé a krásné dálnici E10 vedoucí celým Švédskem na sever. Cesty se v arktických oblastech vůbec nesolí, jen se občas pluhují a lehce sypou drobným štěrkem pro základní trakci, takže se naprosto běžně jezdí po tvrdé vrstvě ujetého sněhu nebo přímo po ledu (tzv. black ice). Proto jsou zimní pneumatiky nutností a místní řidiči používají výhradně pneumatiky s kovovými hroty (dubbade däck), které se mimochodem dají na mnoha místech ve Švédsku půjčit společně s autem. Na silnicích musíte být neustále v pozoru, protože hlavním nebezpečím nejsou kupodivu smyky, ale obrovští sobi a nevypočitatelní losi, kteří se obzvlášť za soumraku velmi rádi stahují k prohrnutým silnicím lízat uvízlou sůl. Auta z místních půjčoven jsou navíc standardně vybavena malým konektorem v přední masce – jde o připojení takzvaného motorvärmare, tedy předehřívání motoru z obyčejné elektrické zásuvky, které se v noci na parkovištích u hotelů běžně používá.

Co si vzít na arktickou zimu

Zimní Laponsko naprosto neodpouští žádné hrubé chyby ve vybavení. Běžná denní teplota se po většinu sezóny pohybuje mezi minus patnácti a minus třiceti stupni, takže tenké džíny a obyčejná bavlněná trička můžete bez přemýšlení rovnou nechat doma v šuplíku. Základem veškerého úspěchu a pocitu tepla je promyšlené vrstvení oblečení, nikoliv jedna obří neforemná bunda.

Oblečení: Jako úplně první a nejdůležitější vrstvu přímo na holé tělo použijte kvalitní a silnou merino vlnu (ideálně triko s dlouhým rukávem o gramáži alespoň 200 až 250 g/m2 a stejné spodky). Merino na rozdíl od syntetiky krásně hřeje i když je mírně vlhké a spolehlivě odvádí pot pryč od pokožky. Bavlna by do sebe okamžitě nasála veškerou vlhkost, studila by vás na zádech a vy byste zaručeně velice rychle prochladli. Jako střední izolační vrstva skvěle poslouží silný technický fleece nebo poctivý hrubý vlněný svetr, případně obojí přes sebe v závislosti na tom, jaká zima zrovna panuje. Poté následuje hlavní izolační vrstva v podobě kvalitní a hodně nadýchané péřové bundy, která drží vzduch. Zcela nakonec to všechno musíte uzavřít skořápkou odolnou proti mrazivému větru, tedy svrchní goretexovou bundou a kalhotami, přes které sníh ani vítr nemají vůbec žádnou šanci proniknout.

Ochrana končetin: Hlava, ruce a hlavně nohy trpí v extrémním mrazu ze všeho úplně nejvíce, protože si tělo instinktivně stahuje teplou krev do středu ke klíčovým orgánům. Vezměte si proto dvoje rukavice. Tenké merino prstové rukavice nasadíte pod tlusté vnější palčáky, abyste mohli venku snadno obsluhovat telefon nebo fotoaparát a neupadly vám u toho omrzlé prsty. Boty si vždy vybírejte minimálně o jedno celé číslo větší, aby se do nich vešla jak tenká liner ponožka, tak tlustá pletená vlněná vrstva přes ni a zároveň vám v botě zůstal prostor pro izolační vrstvu vzduchu. Stísněná noha totiž omrzne nejdříve. Na hlavu patří pořádná tlustá čepice a pod helmu na skútr se hodí pletená kukla (balaclava), která spolehlivě ochrání nos i tváře před nebezpečnými omrzlinami ze zrádného studeného větru.

Nemusíte kupovat všechno: Dobrá zpráva pro vaši peněženku i místo v kufru zní, že naštěstí nemusíte rovnou v Česku kupovat těžké expediční sněhule do minus čtyřiceti za desítky tisíc korun, které už pak doma nikdy nevyužijete. Téměř všichni solidní operátoři v Kiruně a okolí vám totiž před jakoukoliv naplánovanou jízdou se psy nebo na skútrech v ceně aktivity automaticky a ochotně zapůjčí obří teplé arktické overaly i ty správné masivní boty dimenzované na zdejší smrtící mráz.

Technika v mrazu: Baterie v chytrých telefonech a moderních fotoaparátech umírají v arktických podmínkách bleskovým tempem, často klidně z plného nabití do vypnutí během pouhých dvaceti minut pobytu venku. Noste telefon v náprsní kapse, aby ho hřálo vaše teplo, vytahujte ho jen na focení a výkonnou powerbanku prostě berte vždy — to je zákon číslo jedna arktické turistiky. Pokud to myslíte s večerním focením polární záře vážně, pořiďte si předem malé nalepovací chemické hřejivé polštářky a gumičkou je připevněte rovnou na tělo objektivu nebo k prostoru pro baterii na foťáku, abyste výrazně prodloužili jejich výdrž.

Kolik stojí výlet do Kiruny: 3 modelové rozpočty

Švédsko sice pro Středoevropany rozhodně nepatří mezi levné a nízkonákladové destinace, ale s trochou chytrosti a dlouhodobého plánování se dá tenhle severský výlet poskládat i bez toho, aniž byste museli rozbíjet rodinné prasátko. Zde jsou tři orientační rozpočty na osobu pro pěkný pětidenní zimní pobyt (přepočítáno do českých korun kurzem cca 2,2 Kč za 1 SEK).

1. DIY Backpacker (cca 18 000 – 21 000 Kč) Cestujete sice chytře a velmi úsporně, ale i tak získáte nádherné zážitky. Letíte s nízkonákladovkou do Stockholmu, odkud pokračujete levným nočním lůžkovým nebo sedadlovým vlakem rovnou do Abiska. Spíte ve skromném sdíleném pokoji v některém z mála místních hostelů (např. v STF Turiststation). Veškeré jídlo si vaříte sami ze základních surovin pořízených v lokálním malém supermarketu. Namísto kupování drahých organizovaných aurora tours chodíte večer prostě pěšky s termoskou k jezeru, kde je naprostá tma a polární záře je přes objektiv krásně vidět i bez průvodce. Zaplatíte si z našetřených peněz jen základní denní vstup do slavného Icehotelu a jednu tříhodinovou jízdu se psím spřežením, kde se s někým vystřídáte u řízení.

2. Zlatá střední cesta (cca 25 000 – 30 000 Kč) Toto je naprosto ideální a velmi častý kompromis pro mladé i starší páry bez dětí. Letíte hezky pohodlně rovnou z Prahy přes Stockholm na malé domovské letiště v Kiruně. Bydlíte ve svém vlastním soukromém a příjemně vytápěném dvoulůžkovém pokoji v pěkném penzionu nebo chatičce (např. v oblíbeném Camp Ripan). Přes den si sem tam zajdete na vydatné zvýhodněné polední menu (dagens rätt), které vás zasytí na dlouhou dobu, a večer si buď uvaříte sami v kuchyňce, nebo zajdete na oblíbenou švédskou fiku do kavárny. V rozpočtu na aktivity máte zahrnutou denní prohlídku Icehotelu, fantastickou vyjížďku na sněžných skútrech se zapůjčením veškeré teplé výbavy i večerní organizovaný lov polární záře s průvodcem do okolní hluboké divočiny, kde vám zaručí úprk před mraky.

3. Arktický komfort (cca 45 000+ Kč) Chcete zkrátka zažít ze zimy úplně všechno naplno a absolutně bez kompromisů nebo ústupků z pohodlí. Bydlíte v krásném moderním hotelu s panoramatickým výhledem přímo v centru Kiruny včetně bohaté hotelové snídaně a na jednu jedinou noc se ze zvědavosti přesunete do slavného uměleckého ledového pokoje v Icehotelu. Večeříte zásadně ve vyhlášených místních klasických restauracích a vychutnáváte si výbornou arktickou sobí i rybí gastronomii. Máte zaplacený lístek a výjezd starou lanovkou na prestižní Aurora Sky Station na exkluzivní večerní pozorování polární záře, řídíte výhradně vlastní menší spřežení husky psů jen sami pro sebe a na závěr výletu si vyzkoušíte špičkové arktické wellness s venkovními horkými vyhřívanými bazény a pravou švédskou saunou s možností ledové koupele.

Kam dál z Kiruny

Pokud zvažujete širší skandinávský itinerář nebo hledáte další inspiraci pro lov aurory, určitě se podívejte na naše podrobné články z regionu. Sepsali jsme pro vás hned několik průvodců, kde zjistíte, jak poskládat tu nejlepší cestu dál na jih nebo jak navštívit ohromující národní parky v sousedních severských zemích.

• Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít
• Polární záře: kde a kdy ji uvidíte
• Laponsko: 20 tipů, co vidět a zažít
• Island, Finsko a Norsko: jak a kde chytit polární záři
• Norsko: 50 tipů, co vidět

Často kladené otázky