Zvířata v Austrálii: kde vidět klokany a koaly v roce 2026

Většina lidí přiletí k protinožcům s naivní představou, že zvířata v Austrálii čekají na každém rohu, klokani poskakují rovnou u dálnice a roztomilou koalu si po příletu pohladí v každém městě na potkání. Realita, kterou vám barevné turistické brožury často zamlčují, je ale mnohem složitější a záleží především na tom, ve kterém australském státě se zrovna nacházíte. Věděli jste například, že podržet si koalu v náručí je v některých částech země naprosto legální, zatímco jinde za to hrozí poměrně přísné tresty? Právě tyto regionální rozdíly dokážou cestovatelům plány pořádně zkomplikovat.

Pozorování ikonické australské fauny navíc vyžaduje velmi dobré načasování, protože většina místních zvířat ožívá až za svítání nebo za soumraku. Přes den se totiž instinktivně schovávají před neúprosným sluncem a vysokými teplotami. Ať už toužíte spatřit ve volné přírodě plachého ptakopyska, nebo vás naopak láká bezpečné setkání s tasmánským čertem v záchranné stanici, připravila jsem pro vás podrobného průvodce. Vychází z detailních rešerší a zkušeností mnoha cestovatelů.

Najdete tu ověřená místa s těmi nejlepšími hodnoceními, praktické rady pro ohleduplné pozorování i definitivní vyvrácení největších mýtů o nebezpečných tvorech. Věřte mi, že dobrá příprava je klíčem k těm nejkrásnějším zážitkům, které si z této fascinující země můžete odvézt.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kde si smíte podržet koalu: Legální je to výhradně ve státech Queensland, Jižní Austrálie a Západní Austrálie. V Novém Jižním Walesu (Sydney) a ve Victorii (Melbourne) je to přísně zakázané.
• Klokani ve volné přírodě: Největší šanci na jejich pozorování máte za svítání a soumraku na otevřených travnatých plochách nebo přímo v národních parcích.
• Kdy vyrážet na pozorování: Většina australských zvířat je noční nebo soumračná, takže přes den obvykle tvrdě spí a hledají se jen velmi těžko.
• Sanctuary versus divočina: Záchranné stanice (sanctuary) vám dají naprostou jistotu setkání a navíc financují ochranu přírody, zatímco divočina nabízí autentický zážitek bez jakýchkoliv záruk.
• Hlavní bezpečnostní pravidlo: Statisticky nejnebezpečnějším živlem v Austrálii nejsou žraloci ani krokodýli, ale zrádné trhací proudy v oceánu a prudké slunce.

Kde si smíte podržet koalu (a kde je to zakázané)

Pokud je vaším velkým snem chovat v náručí chlupatou koalu, musíte svůj itinerář plánovat opravdu velmi strategicky. Držení koaly je totiž z legislativních důvodů legální jen v Queenslandu, Jižní Austrálii a Západní Austrálii. Spousta turistů přiletí do Sydney nebo do Melbourne s tím, že si tento zážitek zkrátka zaplatí, ale následně zjistí, že v Novém Jižním Walesu a ve Victorii je to zcela nezákonné. Tamní zákony zvířata chrání před stresem z neustálého chování, takže si je můžete nanejvýš zblízka vyfotit nebo si je pohladit pod přísným dozorem ošetřovatele. Nikdy se ale nenechte nachytat tvrzením, že existuje jen jediné místo v Austrálii, kde je chování povoleno, protože legálních možností je ve zmíněných třech státech hned několik.

Dlouhá léta platilo, že nejslavnějším místem pro tento zážitek byla rezervace Lone Pine Koala Sanctuary v Brisbane, což je vůbec nejstarší a největší koalí útočiště na světě založené už v roce 1927. Jenže Lone Pine s držením koal definitivně skončil 1. července 2024 a dnes návštěvníkům nabízí pouze takzvaný „Koala Moment“. Jde o placený zážitek, kdy si stoupnete vedle koaly sedící na větvi, můžete se jí dotknout a vyfotit se s ní, ale vše probíhá bez záruky a vyžaduje to předchozí rezervaci. Běžné vstupné do tohoto obrovského areálu, kam se mimochodem dostanete i scénickou plavbou Koala & River Cruises, v současnosti vyjde na 63 AUD pro dospělého, 45 AUD pro dítě a 193 AUD pro rodinu.

Dnes je tak pravděpodobně nejdostupnějším místem pro chování koaly Cleland Wildlife Park nedaleko Adelaide v Jižní Austrálii. Samotný vstup do parku plného volně pobíhajících klokanů stojí 35,80 AUD pro dospělého, 20 AUD pro dítě a 94 AUD pro celou rodinu. Za speciální zážitek „Hold a Koala“ zaplatíte 89,50 AUD, trvá třicet minut a koná se pouze v úterý a v sobotu ve 14:30 pro maximálně čtyři osoby starší třinácti let. Park vyžaduje přísný dvojí check-in, přičemž ten na pokladně musíte stihnout do 14:00, jinak vám rezervace bez náhrady propadá. Pokud nechcete platit extra částku, v ceně základního vstupného je denně mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou zahrnut i „Koala Close-up“, tedy možnost pohlazení. Vedení parku ale tento program z bezpečnostních důvodů okamžitě ruší, jakmile teploty překročí 32 °C. Cleland navíc nedávno otevřel zbrusu nový Koala Loft a svou nabídku zážitků výrazně rozšířil, takže vám rozhodně doporučuji ověřit si aktuální ceny a termíny na jejich webu těsně před cestou.

Skvělé možnosti nabízí i slunný Queensland. Velmi oblíbené jsou například Kuranda Koala Gardens na severu u Cairns, kde běžné vstupné vyjde na 24 AUD pro dospělého a 12 AUD pro dítě (rodinné za 60 AUD), případně si můžete pořídit výhodné kombo tří místních parků začínající na 35,50 AUD. Další variantou v tropickém severu je rozlehlý Wildlife Habitat Port Douglas, kde dospělá vstupenka stojí 50 AUD, dětská 30 AUD a rodinná 130 AUD, přičemž obrovskou výhodou je, že tato vstupenka vám platí celých pět dní. Za zhruba 90 AUD (59 AUD pro děti) si zde dokonce můžete zarezervovat oblíbený program Breakfast with the Birds & Koalas a posnídat vegetariánské dobroty v bezprostřední blízkosti těchto roztomilých vačnatců. Pokud naopak toužíte vidět koaly zcela volně v přírodě, vydejte se na Magnetic Island. Asi 76 procent rozlohy tohoto ostrova tvoří národní park, kde žijí stovky koal, a navíc jde o vůbec nejsevernější hranici jejich přirozeného výskytu. Z Townsville tam jezdí pravidelný trajekt za zhruba 42 AUD za zpáteční lístek. Další oblíbenou divokou lokalitou je pak Noosa National Park, který je paradoxně nejnavštěvovanějším národním parkem Austrálie s více než milionem návštěvníků ročně, nebo oblast Kennett River podél slavné Great Ocean Road.

Kdy a jak zvířata vůbec hledat

Abyste nebyli z australské přírody zklamaní, musíte se naprosto přizpůsobit biorytmům místní fauny. Drtivá většina australských zvířat je totiž aktivní především za svítání a za soumraku, kdy teploty klesají na snesitelnou úroveň. Přes den se zvířata schovávají do stínu, odpočívají v norách nebo nehybně podřimují v korunách stromů. Pokud vyrazíte na túru v pravé poledne, kdy slunce nemilosrdně pálí, s největší pravděpodobností neuvidíte kromě poletujících ptáků a ještěrek vůbec nic. Hledání navíc vyžaduje specifický přístup podle toho, co přesně chcete vidět. Například koala prospí až dvacet hodin denně a dokonale splývá s kůrou blahovičníků, takže ji musíte hledat neustálým pohledem nahoru do větví, zatímco klokani se většinou pasou v podvečer na velkých otevřených plochách.

Samostatnou kapitolou je pak ptakopysk, který je extrémně plachý a navíc převážně noční tvor. U něj pozorování není nikdy zaručené, i když budete hodiny tiše sedět na břehu řeky a upřeně sledovat drobné vlnky na hladině. Právě tato nejistota přivádí mnoho cestovatelů k rozhodování, zda zvolit pro pozorování volnou divočinu, nebo raději vyrazit do specializované záchranné stanice. Vždy je dobré si uvědomit, že sanctuary vám dává stoprocentní jistotu setkání, můžete si návštěvu přesně časově naplánovat a peníze ze vstupného přímo financují záchranu zraněných zvířat a udržování ohrožených druhů.

Na druhé straně divočina nabízí ten nejautentičtější možný zážitek, ale naprosto bez záruky. Radost z toho, když po dvou hodinách opatrného našlapování v národním parku konečně spatříte ve větvích divokou koalu, se zkrátka nedá s ničím srovnat. Cestovatelé se shodují, že ideální je oba přístupy kombinovat. Do záchranných stanic vyrazte za zvířaty, která se ve volné přírodě hledají jen velmi těžko (jako je tasmánský čert nebo ptakopysk), a ta běžnější zvířata se naopak vydejte hledat do národních parků během chladnějších ranních hodin.

12 nejznámějších zvířat v Austrálii a kde je uvidíte

Austrálie je domovem naprosto unikátních tvorů, které nikde jinde na planetě nepotkáte. Mnoho z nich si vyvinulo fascinující způsoby přežití v drsných podmínkách tohoto kontinentu. Připravila jsem pro vás podrobný seznam dvanácti nejznámějších zástupců místní fauny a tipy na oblasti, kde máte vůbec největší šanci je spatřit. 😉

Ať už toužíte vidět poskakující klokany, podivuhodného ptakopyska nebo se z bezpečné vzdálenosti podívat do očí krokodýlovi, tahle zvířata prostě musíte mít na svém radaru. Jen pamatujte na zlaté pravidlo: nejlepší čas na jejich pozorování je vždy za svítání a soumraku.

1. Klokan

Klokani jsou naprostým symbolem Austrálie a jejich pozorování patří k těm vůbec nejkrásnějším zážitkům. Žijí v organizovaných skupinách, mají neuvěřitelně silné zadní nohy pro dlouhé skoky a jako správní vačnatci nosí svá mláďata v břišní kapse. Jsou to převážně býložravci, kteří většinu horkého dne prospí ve stínu stromů a aktivně se začínají pást až s příchodem chladnějšího podvečera, kdy se zvedají a pomalu se přesouvají na otevřené travnaté plochy.

Podle zkušeností mnoha cestovatelů je naprosto fantastickým místem pro jejich pozorování městečko Halls Gap přímo v srdci Grampians National Parku ve Victorii. Tato lokalita má mimochodem na Googlu skvělé hodnocení 4,8 z více než 4 100 recenzí. Klokani se zde totiž zcela běžně a bez ostražitosti pasou přímo v obci na louce u kriketového hřiště. Pokud preferujete záchranné stanice, úžasný je Cleland Wildlife Park v Jižní Austrálii (hodnocení 4,7 z 2 737 recenzí), kde se klokani a emu pohybují naprosto volně po celém rozlehlém areálu a můžete je dokonce krmit speciálními granulemi.

💡 Tip: Na klokany se vždy vydejte buď brzy ráno, nebo těsně před západem slunce. Dodržujte od nich bezpečný odstup a pamatujte, že ačkoliv vypadají velmi roztomile, velcí samci mohou být při pocitu ohrožení nepředvídatelní. Během jízdy autem buďte mimořádně opatrní, protože právě klokani často a nečekaně křižují venkovské silnice.

2. Koala

Tento ikonický vačnatec tráví téměř celý svůj život vysoko v korunách eukalyptů. Protože je jejich strava složená z blahovičníkového listí velmi chudá na živiny a těžko stravitelná, koala prospí běžně osmnáct až dvacet hodin denně, aby ušetřila drahocennou energii. Jsou to samotáři, kteří se dorozumívají překvapivě hlubokým a hlasitým mručením, jež byste od tak malého zvířátka rozhodně nečekali.

Velmi populárním a spolehlivým místem pro jejich hledání ve volné přírodě je Magnetic Island v Queenslandu, kde 76 procent ostrova tvoří chráněný národní park. Je to zároveň nejsevernější hranice jejich výskytu a za zpáteční trajekt z pevniny zaplatíte zhruba 42 AUD. Výbornou dostupnost nabízí také Noosa National Park s krásnou pobřežní stezkou nebo okolí Kennett River Family Caravan Parku (hodnocení 4,3 z 502 recenzí) podél Great Ocean Road ve Victorii, kde často sedávají na stromech přímo u cesty.

💡 Tip: Při hledání koal musíte mít velkou trpělivost a neustále zvedat hlavu k nebi, protože dokonale splývají s šedavou kůrou stromů. Pokud vyrazíte na Magnetic Island, doporučuje se jet bez vlastního auta a na místě si pro snazší pohyb po ostrově pronajmout roztomilý moke nebo malý skútr.

3. Vombat

Vombati jsou neuvěřitelně houževnatí a podsadití vačnatci, kteří ze všeho nejvíce připomínají malého medvídka s krátkýma nohama. Jsou to vynikající kopáči s obrovskými drápy, kteří si budují spletité systémy nor. Jednou z jejich největších anatomických zvláštností je fakt, že mají vak obrácený dozadu, aby do něj při hrabání nepadala hlína, a navíc produkují zcela unikátní trus ve tvaru dokonalých kostiček.

Naprostým rájem pro pozorování vombatů je Tasmánie. Turisté si obrovsky pochvalují lokalitu u řeky Ronny Creek (nádherné hodnocení 5,0 z 49 recenzí) v národním parku Cradle Mountain, kde vombati bývají často k vidění hned vedle dřevěných chodníčků. Stejně fantastický je pak ostrov Maria Island (hodnocení 4,8 z 190 recenzí), který funguje jako obrovská přírodní rezervace s fascinující historií a divokým pobřežím.

💡 Tip: Na ostrov Maria Island jezdí pravidelný trajekt z městečka Triabunna, který stojí 59 AUD pro dospělého a 36,50 AUD pro dítě za zpáteční jízdenku. Cesta trvá asi třicet minut a pamatujte na to, že na ostrov jsou přísně zakázána veškerá auta, takže se po něm budete pohybovat výhradně pěšky nebo na vypůjčeném kole.

4. Ptakopysk

Ptakopysk podivný je jedním z nejpodivuhodnějších tvorů naší planety, protože patří mezi takzvané ptakořitné savce, kteří kladou vejce. Má široký kachní zobák vybavený neuvěřitelně citlivými elektroreceptory, díky kterým dokáže pod vodou se zavřenýma očima detekovat drobné pohyby své kořisti. Je to převážně noční tvor a jeho pozorování ve volné přírodě vyžaduje obrovskou dávku štěstí.

Mezi nejznámější místa patří Yungaburra Platypus Viewing Platform (hodnocení 4,2 z 672 recenzí) na řece Peterson Creek v oblasti Atherton Tablelands v Queenslandu, kde je přístup na vyhlídkovou plošinu zcela zdarma. Další ověřenou lokalitou na jihu je pak Bombala Platypus Reserve (hodnocení 4,7 z 166 recenzí) v Novém Jižním Walesu, která nabízí klidné břehy řeky ideální pro tiché a dlouhé vyčkávání.

💡 Tip: Pokud chcete ptakopyska skutečně spatřit, musíte k řece dorazit buď za brzkého svítání, nebo těsně před soumrakem. Základním pravidlem je absolutní ticho a nehybnost, protože ptakopysk je extrémně plachý a sebemenší otřes půdy nebo hlasitý zvuk ho okamžitě zažene zpět do bezpečí nory.

5. Tasmánský čert

Tento masožravý vačnatec s obrovskou silou stisku čelistí si vysloužil své jméno díky hrůzostrašným skřekům, které vydává při bojích o potravu. Jsou to převážně mrchožrouti, kteří plní v tasmánském ekosystému nesmírně důležitou čisticí roli. Bohužel jejich populaci v posledních desetiletích drasticky zdecimovala specifická a vysoce nakažlivá rakovina tváře, kvůli které se stali ohroženým druhem.

Zkušení průvodci se shodují, že ve volné přírodě tohoto tvora dnes už prakticky neuvidíte, takže realistickou šancí jsou výhradně záchranné stanice. Skvělou volbou je Bonorong Wildlife Sanctuary nedaleko Hobartu (hodnocení 4,7 z 4 622 recenzí), která provozuje aktivní záchrannou službu a nabízí parádní denní i noční prohlídky. Další možností je inovativní Tasmanian Devil Unzoo (hodnocení 4,4 z 1 653 recenzí) nedaleko Port Arthuru, jež se prezentuje jako koncept bez klasických klecí.

💡 Tip: Při plánování cesty na Tasmánii mějte na paměti, že v současnosti byla na ostrově potvrzena ptačí chřipka H5N1. Záchranné stanice jako Bonorong sice zůstávají otevřené, ale raději si předem na jejich webu ověřte případná dočasná bezpečnostní opatření a změny v provozu.

6. Tučňák nejmenší

Tučňák nejmenší je vůbec nejdrobnějším zástupcem svého druhu na světě, dorůstá výšky pouhých třiceti centimetrů a váží sotva jeden kilogram. Celý den tráví lovem drobných rybek na otevřeném moři a na pevninu se vrací do svých hnízdních nor až pod rouškou tmy, aby se vyhnul hladovým dravcům. Sledovat tyto malé tvory, jak se hromadně kolébají z vln na pláž, je obrovský zážitek.

Nejznámější komerční atrakcí je legendární Phillip Island Penguin Parade ve Victorii (hodnocení 4,4 z více než 12 600 recenzí), kterou provozuje organizace spravující přes 1 980 hektarů pláží a buše v regionu. Skvělou alternativou je pak přístavní molo na předměstí St Kilda přímo v Melbourne, kde žije divoká městská kolonie a kde je pozorování zcela zdarma. Z dřívějších tipů ale raději vyškrtněte Granite Island v Jižní Austrálii, protože tam tučňáci bohužel zcela vymizeli.

💡 Tip: Pozorování tučňáků v melbournské St Kildě sice zůstává zdarma, ale od prosince 2024 je zde nově povinná bezplatná online rezervace přes oficiální portál, přičemž nové termíny se otevírají vždy v úterý. Ať už vyrazíte kamkoliv, pamatujte, že je absolutně zakázáno používat při focení jakýkoliv blesk, který by tučňákům trvale poškodil zrak.

7. Kvokka

Tento drobný zavalitý vačnatec velikosti domácí kočky si vysloužil přezdívku „nejšťastnější zvíře na světě“ díky specifické stavbě čelisti, která působí jako neustálý a velmi fotogenický úsměv. Kvokky jsou extrémně zvědavé, přátelské a na rozdíl od mnoha jiných australských zvířat nemají z lidí prakticky žádný strach, takže se k vám často samy s velkým zájmem přiblíží.

Jejich domovem a naprosto nezpochybnitelným centrem jejich výskytu je Rottnest Island, malebný ostrov ležící jen kousek od pobřeží Západní Austrálie nedaleko Perthu. Tento ostrov je chráněnou rezervací bez automobilové dopravy, kde na kvokky narazíte snad na každém kroku, ať už se vydáte prozkoumávat odlehlé zátoky na kole, nebo si jen sednete na kávu v hlavním návštěvnickém centru u přístavu.

💡 Tip: Kvokky jsou sice velmi roztomilé a zvyklé na lidskou přítomnost, ale stále jde o divoká zvířata. Je přísně zakázáno je čímkoliv krmit, protože lidská strava jim způsobuje vážné zdravotní problémy, a stejně tak byste se jich neměli vůbec dotýkat. Na ostrově platí za porušení těchto pravidel vysoké pokuty.

8. Kasuár

Kasuár přílbový vypadá prostě jako živý dinosaurus. Tento obrovský nelétavý pták, který může vážit až šedesát kilogramů, má na hlavě výraznou kostěnou přilbu, zářivě modrý krk a na nohou smrtelně nebezpečné drápy připomínající dýky. Je to samotářský obyvatel pralesů, který hraje klíčovou roli v roznášení semen velkých tropických stromů, jež by jiná zvířata nedokázala spolknout.

Největší šanci na setkání s tímto majestátním ptákem máte v hustých deštných pralesích na severu Queenslandu, konkrétně v širší oblasti Daintree, kde podle odhadů vědců žije zhruba 1 500 až 2 500 jedinců. Často se objevují nečekaně na okrajích pralesních silnic nebo při toulkách kolem pláží na Cape Tribulation, kde hustý tropický prales sestupuje přímo k hladině korálového moře.

💡 Tip: Kasuár umí být při pocitu ohrožení neuvěřitelně agresivní a dokáže se velmi tvrdě bránit. Zásadním pravidlem je zvířata v žádném případě nekrmit a nikdy se nepřibližovat k jejich mláďatům, protože dospělí ptáci je chrání s obrovskou vervou. Pokud kasuára potkáte, v klidu a pomalu couvejte pryč.

9. Krokodýl mořský

Krokodýl mořský, v Austrálii zvaný prostě „saltie“, je největším a nejmohutnějším plazem naší planety, který může dorůstat délky přes šest metrů. Je to dokonalý a velmi trpělivý predátor, který dokáže pod hladinou nehybně čekat dlouhé hodiny a zaútočit s explozivní rychlostí. Zvládá žít jak ve slané vodě v ústí řek, tak i hluboko ve vnitrozemských sladkovodních bažinách.

Pokud chcete tyto giganty pozorovat bezpečně ve volné přírodě, vydejte se na plavbu po řekách v Kakadu National Parku v Severním teritoriu (hodnocení 4,5 z 1 556 recenzí), který je domovem tisíců jedinců. Pro ty, kteří preferují bezpečí pevných bariér, je skvělou volbou legendární Australia Zoo v Queenslandu (hodnocení 4,7 z 25 684 recenzí), kterou proslavil Steve Irwin. Běžný vstup sem stojí 76,95 AUD pro dospělého a 51,95 AUD pro dítě (rodinné za 229,25 AUD) a určitě si na návštěvu vyhraďte celý den, protože krokodýlí show v obří aréně je skutečně velkolepá.

💡 Tip: V severní Austrálii se striktně řiďte vládním bezpečnostním programem Be Crocwise. Nikdy neplavte v neoznačených řekách nebo mokřadech a důsledně respektujte všechny varovné cedule u vody. Jde o predátory, kteří nevyjednávají.

10. Delfín

Delfíni skákaví patří k nejoblíbenějším mořským savcům a australské pobřeží je jejich velkým domovem. Jsou nesmírně inteligentní, hraví a často se s radostí prohánějí v těsné blízkosti lodí nebo surfují ve vlnách blízko pobřeží. Žijí ve složitých sociálních skupinách a jejich komunikace nepřestává fascinovat mořské biology z celého světa.

Unikátním místem je Adelaide Dolphin Sanctuary, což je vůbec první městská delfíní rezervace na světě o rozloze 118 kilometrů čtverečních. Můžete sem vyrazit například s Port River Cruises, kdy plavba vyjde na zhruba 55 AUD. Úžasné zážitky nabízí také agentura Temptation Sailing v nedalekém Glenelgu, kde klasický Dolphin Watch stojí od 92 AUD a aktivní plavání s divokými delfíny od 154 AUD. Známé je také návštěvnické centrum Monkey Mia v Západní Austrálii (hodnocení 4,2 z 3 062 recenzí).

💡 Tip: Pokud se chystáte do Monkey Mia, dejte si velký pozor na plánování. Večerní krmení divokých delfínů při západu slunce je zde vyhrazeno JEN pro hotelové hosty. Denní výletníci totiž musí areál opustit kolem čtvrté hodiny odpoledne, takže pokud chcete tento zážitek absolvovat, musíte v místním resortu přímo přespat.

11. Velryba

Migrace velryb podél australského pobřeží je jednou z nejúchvatnějších přírodních podívaných. Jižní pobřeží je domovem mohutných velryb jižních, které sem připlouvají z ledových vod Antarktidy, aby v chráněných zátokách porodily mláďata a nabraly sílu. Naopak teplé vody severněji lákají menší, ale neméně fascinující druhy.

Velryby jižní můžete nejlépe pozorovat z vysokých útesů na jižním pobřeží pevniny v období od června do září. Pokud toužíte po něčem opravdu exkluzivním, vydejte se k Velkému bariérovému útesu za trpasličími plejtváky minke. Ti se zde objevují pouze v krátkém okně během června a července a tato oblast je sice nejznámějším místem na světě, kde se s nimi dá šnorchlovat, ale rozhodně to není jediné místo. Skvělé zázemí pro námořní výlety mají operátoři v Západní Austrálii, jako je Kings Ningaloo Reef Tours (dokonalé hodnocení 5,0 z 346 recenzí) nebo Ningaloo Discovery (hodnocení 4,9 z 633 recenzí).

💡 Tip: Pozorování velryb je vždy silně závislé na počasí a mořských proudech. Pokud trpíte mořskou nemocí, rezervujte si raději výlet na větším a stabilnějším katamaránu a preventivní léky si vezměte s dostatečným předstihem ještě na pevnině.

12. Mořská želva

Karety obrovské a další druhy mořských želv jsou prastarými obyvateli světových oceánů, kteří se na australské pláže vracejí s neomylnou přesností. Samice dokážou po mnoha letech doplavat přesně na tu stejnou pláž, kde se samy narodily, aby do hlubokého písku nakladly desítky křehkých kožovitých vajec, ze kterých se po několika týdnech vyklubou drobné želvičky.

Fantastické podmínky pro jejich bezpečné sledování nabízí tropické ostrovy na jižním okraji Velkého bariérového útesu, především pak Heron Island a Lady Elliot Island. Samotné hnízdění a kladení vajec zde probíhá od listopadu do března, zatímco dojemné líhnutí malých želviček můžete pozorovat od ledna do května. Tyto ostrovy fungují jako přísně chráněné eko-resorty s maximálním důrazem na ochranu přírody.

💡 Tip: Při večerním pozorování želv platí naprosto nekompromisní pravidla. Musíte udržovat bezpečný odstup minimálně 10 metrů, je přísně zakázáno používat jakékoliv svítilny nebo blesky u fotoaparátů a v žádném případě nesmíte sahat na čerstvě vylíhnutá mláďata, která si instinktivně hledají cestu do oceánu.

Rezervace a parky, které stojí za zajížďku

Pokud chcete mít setkání s místní faunou opravdu jisté, připravila jsem pro vás přehlednou tabulku těch nejlépe hodnocených míst napříč státy.

Místo	Stát	Hodnocení Google	Za čím tam jet
Australia Zoo	Queensland (QLD)	4,7 (25 684 recenzí)	Odkaz Steva Irwina, obří krokodýlí show, záchranná nemocnice
Lone Pine Koala Sanctuary	Queensland (QLD)	4,6 (13 322 recenzí)	Nejstarší koalí sanctuary na světě s obrovskými tradicemi
Cleland Wildlife Park	Jižní Austrálie (SA)	4,7 (2 737 recenzí)	Volně pobíhající klokani a legální chování koal v náručí
Bonorong Wildlife Sanctuary	Tasmánie (TAS)	4,7 (4 622 recenzí)	Záchrana ohroženého tasmánského čerta a noční krmení
Phillip Island Penguin Parade	Victoria (VIC)	4,4 (12 661 recenzí)	Večerní pozorování kolonie drobných tučňáků nejmenších
Caversham Wildlife Park	Západní Austrálie (WA)	4,6 (9 411 recenzí)	Setkání se zvířaty tváří v tvář a skvělé farmářské show
Kakadu National Park	Severní teritorium (NT)	4,5 (1 556 recenzí)	Pozorování obrovských mořských krokodýlů v divokých řekách
Grampians National Park	Victoria (VIC)	4,8 (4 154 recenzí)	Divocí klokani pasoucí se přímo u městečka Halls Gap

Nebezpečná zvířata: co je mýtus a co ne

Austrálie má ve světě pověst kontinentu, kde se vás snaží zabít snad každý pavouk a had, ale skutečná realita je mnohem střízlivější a plná zbytečných mýtů. Vezměme si například obávaného krokodýla mořského. Jeho výskyt je jasně ohraničený a táhne se od města Broome na západě, přes celé Severní teritorium až po město Gladstone v Queenslandu. V těchto oblastech platí vládní program Be Crocwise, který říká jasně: neplavte v řekách, ústích ani neprozkoumaných mokřadech. Pokud ale vyrazíte například ke kráterovým jezerům Eacham a Barrine, můžete se tam bez obav koupat, protože nemají žádný přítok a krokodýli se do nich zkrátka nedostanou. Krokodýli budí obrovský respekt, ale statisticky mají v celé zemi na svědomí jen zhruba 1 až 2 smrtelné útoky ročně. Pro zajímavost dodávám, že slavný obří krokodýl Cassius, který dlouhé roky žil v zajetí na Green Islandu, bohužel v říjnu 2024 uhynul.

Dalším velkým strašákem jsou jedovaté medúzy, konkrétně smrtelně nebezpečná čtyřhranka smrtelná (box jellyfish) a drobná irukandji. Mnoho průvodců vás bude strašit takzvanou „stinger sezónou“, která trvá zhruba od října do května, ale faktem je, že tato sezóna neplatí plošně pro celé pobřeží. Zatímco na severním Fitzroy Islandu si musíte dávat velký pozor, jižněji položený ostrov Lady Musgrave žádnou medúzovou sezónu vůbec nezná a agentury jako Cruise Whitsundays vám pro jistotu zapůjčí ochranný oblek celoročně. Pokud už k popálení dojde, základní první pomocí je okamžité polití rány obyčejným octem, který zastaví vypouštění dalších toxinů. Pamatujte ale, že na bodnutí drobnou medúzou irukandji bohužel žádný antivenin dosud neexistuje.

Hodně se mluví také o dokonale maskované kamenné rybě (stonefish), na kterou můžete v mělkých vodách nechtěně šlápnout, a proto se vždy doporučují pevné boty do vody. I tady je první pomoc poměrně překvapivá – ránu musíte ponořit do horké vody o teplotě minimálně 45 °C, která rozkládá bílkovinný jed. Přes děsivou pověst této ryby ale existují v australské historii jen 2 doložená úmrtí, a to z let 1915 a 2010. Stejně tak útesoví žraloci (bělocípý a černoploutvý) jsou pro potápěče prakticky neškodní. Víte, co je skutečným a největším zabijákem? Průvodci a záchranáři se shodují, že zrádné trhací proudy v oceánu zabíjejí v Austrálii mnohem víc lidí než buše, povodně, cyklony a žraloci dohromady. Pokud vás takový proud nečekaně zachytí, zásadním pravidlem je nepanikařit a plavat vždy rovnoběžně s břehem, nikdy se nesnažte bojovat proti síle vody směrem k pláži.

Zvěř na silnicích

Řízení v Austrálii, zejména mimo velká města, vyžaduje obrovskou obezřetnost a pochopení chování divoké zvěře. Jak už jsem zmínila, zvířata jako klokani a vombati jsou nejaktivnější právě za svítání, za soumraku a uprostřed noci. Přesně v těchto hodinách tvoří na venkovských silnicích obrovské nebezpečí, protože jsou oslněni reflektory aut a často zcela nečekaně skočí přímo pod kola. Pokud se vydáte do odlehlého vnitrozemí (outbacku), důrazně se doporučuje po tmě vůbec nejezdit, protože srážka s mohutným zvířetem mimo civilizaci mívá fatální následky nejen pro auto, ale i pro posádku.

Zlaté a naprosto klíčové pravidlo při nevyhnutelném střetu s klokanem zní: hlavně neškubat volantem. Pokud vám zvíře skočí do cesty, měli byste pouze prudce brzdit a zpomalit v přímém směru. Strhnutí řízení ve vysoké rychlosti totiž většinou končí tvrdým nárazem do stromu nebo převrácením vozu do příkopu, což má mnohem horší následky než samotná srážka se zvířetem. Extrémní opatrnost vyžaduje zejména Tasmánie, která má neblahou pověst ostrova s nejvyšším počtem sražených zvířat na silnicích. Proto je tam také plošně doporučená noční rychlost maximálně 65 km/h, což vám dává alespoň nějakou šanci včas zareagovat.

Jak zvířata nerušit

Ohleduplnost k přírodě by měla být naprostou prioritou každého návštěvníka. Prvním a nejdůležitějším etickým pravidlem je nikdy nekrmit divoká zvířata mimo místa, kde je to výslovně povolené a řízené odborníky. Kousek lidského jídla může dingům nebo kvokkám způsobit vážné trávicí problémy a navíc je učí ztrácet přirozený strach z lidí, což často vede k jejich utracení z bezpečnostních důvodů. Stejně tak se musíte naučit respektovat osobní prostor zvířat. U hnízdících mořských želv platí přísný odstup minimálně 10 metrů a ke kasuárům či divokým dingům byste se neměli přibližovat vůbec, protože mohou být nevyzpytatelní.

Fotografování je kapitola sama pro sebe. U tučňáků a mořských želv platí absolutní a striktní zákaz používání jakéhokoliv blesku, který zvířata dokáže trvale oslepit a dezorientovat natolik, že nenajdou cestu zpět do vody nebo ke svým mláďatům. Pokud chcete mít jistotu, že vaše peníze jdou správným směrem, hledejte operátory s certifikací od organizace Ecotourism Australia. Ti udělují stupně Ecotourism a Advanced Ecotourism, které si snadno ověříte v online adresáři Green Travel Guide. Dejte si ale pozor na podvodné agentury, které se rády zaštiťují vymyšlenou nálepkou „Nature Tourism“ – taková úroveň totiž v oficiálním systému vůbec neexistuje.

V posledních měsících navíc do ochrany zvířat promluvily i nečekané globální události. Například ptačí chřipka H5N1 byla bohužel potvrzena už i na Tasmánii a v dalších oblastech. Některé oblíbené parky, jako je právě tasmánský Bonorong nebo Cleland u Adelaide, proto zavedly dočasná bezpečnostní opatření, aby ochránily své ptačí svěřence. Vždy je tedy rozumné podívat se před cestou na jejich oficiální weby a ověřit si, zda areál funguje v běžném režimu, nebo zda narazíte na nějaká drobná omezení v provozu.

Kam dál

Pokud vás láká další poznávání tohoto úžasného kontinentu a chcete si svůj itinerář vyšperkovat k dokonalosti, určitě se podívejte na naše další podrobné průvodce. Připravili jsme pro vás obrovský přehled na téma Dovolená v Austrálii: 30 nejkrásnějších míst + praktické tipy, kde najdete spoustu inspirace. Pro milovníky velkých měst s uvolněnou atmosférou vřele doporučuji články Brisbane, Austrálie: 20 tipů, co vidět a dělat a také Adelaide, Austrálie: 18 tipů, co vidět a dělat. Zajímají vás spíše tropy a šnorchlování? Pak nevynechejte praktického průvodce Cairns a Daintree: 18 tipů, co vidět v bráně do tropů a detailní rozbor Velký bariérový útes: výlety, ceny a jak ho zažít.

Quokky se dají fotit prakticky jen na jednom místě a to popisujeme v článku Rottnest Island, Austrálie: 12 tipů, co vidět – quokky a pláže. Za velrybími žraloky se jezdí k útesu popsanému v článku Ningaloo Reef, Austrálie: 12 míst a zážitků, které stojí za to. O trhacích proudech a bezpečném koupání píšeme také v článku Pláže v Sydney: 12 nejlepších a která je pro koho.

Často kladené otázky