Sedm divů světa: starověké i nové na jednom místě

Obrovské mramorové sloupy tyčící se do nebes, majestátní pyramidy uprostřed nekonečné pouště nebo kolosální sochy chránící starověké přístavy. Lidská touha tvořit něco, co přesahuje běžné chápání, je naprosto fascinující a budí úžas už po celá tisíciletí.

Už staří Řekové si pečlivě sepisovali seznamy těch nejúchvatnějších lidských výtvorů, které by měl každý vzdělaný cestovatel alespoň jednou za život spatřit. A i když dnes z původních antických divů světa zbyl v podstatě už jen jediný, lidstvo si před několika lety zvolilo sedm nových divů, za kterými se s obdivem vydávají cestovatelé dodnes.

Stručná odpověď

Kolik je vlastně divů světa a co přesně tento pojem znamená? Historicky existují dva hlavní seznamy čítající vždy sedm monumentálních staveb. Z původních sedmi divů antického světa se do dnešních dnů dochovala pouze egyptská Velká pyramida. V roce 2007 pak proběhlo masivní globální hlasování, ze kterého vzešlo sedm nových divů světa, mezi něž patří například italské Koloseum nebo incké Machu Picchu.

Shrnutí

• Jediný dochovaný antický div: Velká pyramida v Gíze (Egypt) jako jediná přečkala staletí a dodnes bere návštěvníkům dech.
• 7 nových divů světa: Velká čínská zeď, skalní město Petra, socha Krista Spasitele, pevnost Machu Picchu, pyramida Chichén Itzá, Koloseum a Tádž Mahal.
• Čestný člen v Egyptě: Pyramidy v Gíze se novodobého hlasování nakonec vůbec neúčastnily, protože jako přeživší starověký div dostaly speciální čestný status.
• Záhada Visutých zahrad: Visuté zahrady Semiramidiny jsou jediným antickým divem, o jehož skutečné existenci historikové dodnes pochybují, protože chybí archeologické důkazy.
• Nová volba není oficiální: Hlasování z roku 2007 uspořádala soukromá nadace a organizace UNESCO se od něj distancovala, přesto se tento nový seznam celosvětově ujal.
• 💡 Tip pro cestovatele: Lístky na ty nejvytíženější novodobé divy si vždy rezervujte raději i několik měsíců předem.

7 divů antického světa

Pojďme se společně ponořit do hluboké historie a prozkoumat původní seznam antických divů, který kdysi sloužil jako takový starověký turistický průvodce. Z těchto neuvěřitelných architektonických skvostů sice většinu neúprosně odnesl čas, ničivá zemětřesení nebo požáry, ale jejich legendy žijí dál a nepřestávají inspirovat stavitele po celém světě.

1. Velká pyramida v Gíze (Egypt)

Tento fascinující architektonický zázrak stojí na okraji dnešní Káhiry a je naprostou raritou, protože se jako jediný ze sedmi starověkých divů dochoval až do současnosti. Pyramidu nechal postavit faraon Chufu (známý také jako Cheops) zhruba kolem roku 2560 před naším letopočtem a její stavba trvala neuvěřitelných dvacet let.

Původně se tyčila do výšky téměř 147 metrů a po více než tři tisíce let si hrdě držela titul nejvyšší stavby na světě. Tvoří ji odhadem přes dva miliony těžkých kamenných bloků a dříve byla obložena hladkým zářivým vápencem, který se ovšem ve středověku rozebral na stavby v nedalekém městě.

Dnes je pyramida pochopitelně o něco nižší a má onen typický stupňovitý povrch, který všichni známe z fotek. Přesto jde o jeden z nejnavštěvovanějších monumentů planety a při pohledu na její dokonalou symetrii se tají dech nejednomu návštěvníkovi.

2. Visuté zahrady Semiramidiny (Babylon)

Příběh o dechberoucích stupňovitých terasách plných bujné zeleně a exotických stromů patří k těm nejromantičtějším vůbec, ale má to jeden podstatný háček. Jedná se o jediný starověký div, jehož skutečná existence je vysoce sporná a dodnes nedává spát mnoha archeologům.

Podle starých řeckých legend nechal tento rajský kout vybudovat babylonský král Nabukadnesar II. pro svou manželku, které se stýskalo po zelených horách její domoviny. Jiné pověsti zase zahrady připisují polomytické královně Semiramidě, ale v oblasti starověkého Babylonu v dnešním Iráku se nenašla vůbec žádná stopa po zavlažovacích systémech.

Hlavní historické teorie se proto přiklánějí k tomu, že šlo buď o pouhý literární mýtus, nebo tyto zahrady stály úplně jinde. Respektovaná britská historička přišla s tvrzením, že se nádherné zahrady ve skutečnosti nacházely v asyrském městě Ninive.

3. Diova socha v Olympii (Řecko)

Ve slavné svatyni v řecké Olympii stávalo něco naprosto nevídaného. Uvnitř obrovského Diova chrámu seděla na bohatě zdobeném trůnu kolosální socha boha Dia, kterou zhruba v roce 435 před naším letopočtem vytvořil geniální sochař Feidiás.

Socha měřila na výšku přes dvanáct metrů a byla vyrobena neuvěřitelně nákladnou technikou. Její tvůrci na dřevěnou kostru připevnili pláty z ryzího zlata a jemně vyřezávané slonovinové desky, takže bůh hromovládce doslova zářil do celého prostoru chrámu.

Zánik tohoto velkolepého díla provází řada nejasností. Podle některých pramenů socha shořela přímo s chrámem na začátku pátého století, jiné zdroje uvádějí, že ji odvezli do Konstantinopole, kde ji nakonec pohltil zničující požár paláce. Dnes si v Olympii můžete prohlédnout už jen posvátné archeologické naleziště a zbytky Feidiovy dílny.

4. Artemidin chrám v Efesu (Turecko)

Na území dnešního západního Turecka stával chrám, který svou obrovskou rozlohou a nádherou hravě strčil do kapsy i slavný aténský Parthenón. Tento rozlehlý mramorový svatostánek zasvěcený bohyni lovu Artemis financoval mimo jiné i pohádkově bohatý lýdský král Kroisos.

Chrám zdobilo přes sto dvacet majestátních sloupů vysokých osmnáct metrů a uvnitř se skrývala mistrovská umělecká díla. Jeho osud je ale spojen s velmi neblahou událostí. V roce 356 před naším letopočtem ho úmyslně zapálil muž jménem Hérostratos, který chtěl tímto šíleným činem získat nesmrtelnou slávu.

Od té doby se mimochodem používá obrat „hérostratovská sláva“ pro lidi, kteří se proslaví nějakým ohavným skutkem. Následně byl chrám sice znovu velkolepě obnoven, ale ve čtvrtém století našeho letopočtu byl definitivně zničen. Na původním místě v Efesu dnes stojí už jen jediný znovuvztyčený sloup, který smutně připomíná zašlou slávu.

5. Mauzoleum v Halikarnassu (Turecko)

Pojem „mauzoleum“ známe dnes všichni jako označení pro velkou a zdobenou hrobku, ale málokdo tuší, že toto slovo vzniklo právě díky pátému divu světa. Nechala ho totiž postavit Artemis pro svého manžela a bratra v jedné osobě, perského vládce Mausóla, ve městě Halikarnassos, což je dnešní oblíbené letovisko Bodrum.

Stavba byla dokončena kolem roku 350 před naším letopočtem a tyčila se do výšky úctyhodných pětačtyřiceti metrů. Její fasádu bohatě zdobily stovky nádherných soch, na kterých pracovali ti nejlepší tehdejší řečtí sochaři, a na samotném vrcholku se pyšnilo mohutné mramorové sousoší vozu taženého čtyřmi koňmi.

Hrobka úspěšně odolávala času téměř šestnáct set let, než ji bohužel rozvrátila série silných zemětřesení. Na místě v Turecku dnes najdete jen základy, ale některé cenné sochy a reliéfy si můžete prohlédnout během návštěvy Britského muzea v Londýně.

6. Rhodský kolos (Řecko)

Obyvatelé řeckého ostrova Rhodos se kdysi ubránili těžkému vojenskému obléhání a z vděčnosti se rozhodli postavit obrovskou bronzovou sochu boha slunce Hélia. Dílo sochaře Charése z Lindu měřilo neuvěřitelných třiatřicet metrů a stalo se tak nejvyšší sochou celé antiky.

Mnoho lidí si dodnes myslí, že tato obrovská postava stála doširoka rozkročená přímo nad vjezdem do přístavu a lodě musely proplouvat pod jejíma nohama. Jedná se ale o velmi oblíbený historický mýtus, protože staticky by taková konstrukce byla naprosto nemožná a nedávají jí za pravdu ani žádné dobové prameny. Socha stála s největší pravděpodobností na pevném podstavci někde v těsné blízkosti přístavu.

Je obrovská škoda, že toto mistrovské dílo zdobilo ostrov pouhých čtyřiapadesát let. Zhruba v roce 226 před naším letopočtem se ostrovem prohnalo drtivé zemětřesení, socha se zlomila v kolenou a obrovské bronzové trosky ležely na zemi dalších osm set let, než je tehdejší dobyvatelé definitivně odvezli.

7. Maják na ostrově Faru (Egypt)

Představte si obrovskou věž, která se tyčí do výšky více než sto metrů a na jejímž vrcholu plápolá jasný oheň. Světlo tohoto ohně navíc zesiluje obří zrcadlo, takže je bezpečně vidět na desítky kilometrů daleko na širé moře. Přesně takhle fungoval nejslavnější maják všech dob u egyptské Alexandrie.

Nechal ho postavit panovník z ptolemaiovské dynastie ve třetím století před naším letopočtem na malém ostrůvku jménem Faros. Právě z tohoto jména mimochodem vzniklo slovo pro maják v mnoha světových jazycích. Šlo o jeden z nejvyšších výtvorů tehdejšího člověka a inženýrský zázrak své doby.

Stejně jako u mnoha dalších antických památek se mu stala osudná ničivá zemětřesení, která ho ve středověku proměnila v ruiny. Dnes na jeho místě stojí mohutná pevnost Kajtbaj, ale archeologové a potápěči stále nacházejí v přilehlé zátoce obrovské kamenné bloky, které se na mořské dno zřítily před stovkami let.

7 nových divů světa

Protože starověkých památek zub času opravdu moc neušetřil, proběhlo v roce 2007 masivní celosvětové hlasování, které určilo nové divy světa. Tyto fascinující stavby jsou rozeseté po nejrůznějších kontinentech a co je na nich to úplně nejlepší, ke všem si můžete bez problémů naplánovat výlet a zažít jejich kouzlo na vlastní kůži. Egyptské pyramidy v Gíze navíc získaly speciální status čestného člena, aby jako jediný dochovaný antický div nemusely soutěžit o hlasy mladších staveb.

1. Velká čínská zeď (Čína)

Tento ohromující obranný systém se klikatí napříč severní Čínou a jeho celková délka dosahuje těžko uvěřitelných jednadvaceti tisíc kilometrů. Nejstarší úseky sice vznikly už hluboko před naším letopočtem, ale ty nejznámější a nejlépe dochované části s masivními strážními věžemi postavila až slavná dynastie Ming.

Ačkoliv se často traduje populární legenda, že je zeď krásně viditelná z vesmíru pouhým okem, jedná se ve skutečnosti o často vyvracený mýtus. Nic to ale nemění na faktu, že jde o jednu z nejimpozantnějších staveb, na kterou kdy lidská ruka sáhla.

Při plánování cesty se nejčastěji jezdí na úseky poblíž Pekingu. Pokud se chcete vyhnout těm největším návalům, vyrazte raději na úsek Mutianyu, kam se dostanete pohodlně lanovkou a cestu dolů si můžete zpestřit třeba zábavnou jízdou na tobogánu.

2. Petra (Jordánsko)

Hluboko v jordánské poušti se ukrývá naprostý poklad, který před více než dvěma tisíci lety vytesali do narůžovělé pískovcové skály zruční Nabatejci. Kdysi šlo o neuvěřitelně bohatou křižovatku karavanních cest, ale dnes sem cestovatelé z celého světa míří hlavně za obdivováním dokonalé skalní architektury.

Když se projdete úzkou dramatickou soutěskou Síq a na jejím konci se před vámi najednou zjeví devětatřicet metrů vysoká fasáda takzvané Pokladnice, je to moment, na který se prostě nezapomíná. Původní název stavby je sice jen pozdější legendou a pravděpodobně šlo o královskou hrobku, ale to jí na kráse vůbec neubírá.

💡 Tip: Pokud se do Jordánska chystáte, určitě se vám vyplatí pořídit si předem výhodný Jordan Pass. Ten totiž rovnou zahrnuje jak docela drahé vízum, tak i vstupenku do samotné Petry.

3. Socha Krista Spasitele (Brazílie)

Nad pulzujícím brazilským velkoměstem Rio de Janeiro dohlíží z vrcholu hory Corcovado obrovská socha Ježíše Krista s doširoka rozevřenou náručí. Byla slavnostně otevřena v roce 1931 a jedná se tak o suverénně nejmladšího zástupce na celém seznamu novodobých divů.

Celé dílo měří i s masivním podstavcem osmatřicet metrů a váží neuvěřitelných šest set pětatřicet tun. Zajímavostí je, že vzhledem ke své exponované poloze je socha velmi často zasahována blesky a zkušení restaurátoři ji musí po silných bouřkách pravidelně opravovat.

K samotné památce se návštěvníci nejčastěji vydávají roztomilou zubačkou, která se pomalu šplhá strmým kopcem přímo skrz nádherný národní park Tijuca. Výhledy z horní vyhlídkové plošiny na celé rozpálené Rio a přilehlé pláže jsou naprosto fenomenální.

4. Machu Picchu (Peru)

Vysoko v majestátních peruánských Andách se ukrývá magická incká citadela, kterou v patnáctém století nechal vybudovat mocný vládce Pachacuti. Protože se nachází na opravdu těžko přístupném horském hřebeni, unikla kdysi ničivé španělské conquisti a zůstala po staletí dokonale nedotčená.

Západní svět o tomto místě neměl tušení až do roku 1911, kdy ho pro veřejnost znovuobjevil americký badatel Hiram Bingham. Dnes je procházka mezi precizně poskládanými kamennými terasami a chrámy jedním z největších cestovatelských snů vůbec.

Pokud si chcete tento jedinečný zážitek odškrtnout ze svého seznamu, musíte si ale vše velmi pečlivě naplánovat. Vstupenky se totiž prodávají výhradně přes oficiální vládní weby a v hlavní sezóně bývají často vyprodané i několik měsíců dopředu.

5. Chichén Itzá (Mexiko)

Na vyprahlém mexickém poloostrově Yucatán zanechali staří Mayové celou řadu fascinujících měst, ale toto archeologické naleziště je bezpochyby tím nejslavnějším ze všech. Největší dominantou celého rozlehlého areálu je stupňovitá pyramida El Castillo, která v sobě ukrývá obrovskou astronomickou symboliku.

Když totiž sečtete všechny schody na čtyřech stranách pyramidy a přidáte k nim ten úplně vrchní, dostanete se přesně k číslu tři sta pětašedesát, což odpovídá počtu dní ve slunečním roce. Z bezpečnostních důvodů a kvůli ochraně památky se už na pyramidu nesmí od roku 2006 lézt.

Úplně nejvíce návštěvníků sem ale proudí během jarní a podzimní rovnodennosti. Zapadající slunce totiž v tyto dny vrhá na hlavní schodiště naprosto dokonalý stínový obrazec, který připomíná plazícího se hada Kukulkána sestupujícího z nebes až na zem.

6. Koloseum (Itálie)

Tento ikonický římský amfiteátr postavili císaři z rodu Flaviovců v prvním století našeho letopočtu a ve své době šlo o naprostý triumf starověkého inženýrství. Obrovská stavba dokázala pojmout odhadem padesát až osmdesát tisíc diváků, kteří se sem chodili bavit krvavými gladiátorskými zápasy a velkolepými štvanicemi na exotická zvířata.

Když jsme s Lukášem stáli uvnitř této obrovské arény, úplně na nás dýchla ta drsná a velkolepá historie. Člověk si vedle těch masivních kamenných zdí až připadal maličký a museli jsme si představovat, jak neuvěřitelně hlučná a napjatá atmosféra tu asi panovala během těch největších antických her.

Je to jedna z těch památek, kterou prostě musíte vidět na vlastní oči, abyste pochopili její skutečnou velikost. Určitě ale doporučuji rezervovat lístky s dostatečným předstihem, protože fronty u pokladen bývají v horkých letních dnech opravdu nekonečné.

7. Tádž Mahal (Indie)

V severoindickém městě Ágra stojí na břehu řeky Jamuny pravděpodobně ta nejkrásnější oslava lásky, jakou kdy lidstvo stvořilo. Mughalský císař Šáhdžahán nechal toto bělostné mramorové mauzoleum vystavět v sedmnáctém století jako věčnou vzpomínku na svou milovanou zesnulou manželku Mumtáz Mahal.

Dokonalá symetrie celé stavby, nádherné vodní kanály a fasáda jemně vykládaná polodrahokamy dělají z této hrobky absolutní mistrovské dílo. Velmi fascinující je pozorovat, jak bílý mramor mění svůj odstín podle denní doby, od narůžovělé barvy za svítání až po oslnivě bílou v pravé poledne.

Pokud se sem někdy vydáte, pamatujte na to, že areál je pro veřejnost vždy v pátek uzavřen kvůli pravidelným modlitbám. Nezapomenutelný zážitek naopak slibuje brzká ranní návštěva hned při východu slunce, kdy se vyhnete těm největším davům turistů.

Jak vznikly oba seznamy

Možná si říkáte, proč se vlastně mluví zrovna o sedmi divech a kdo vůbec rozhoduje o tom, jaké stavby si tento prestižní titul zaslouží. Historie obou seznamů je plná zajímavých zvratů, legend i moderního marketingu, který dokázal nadchnout miliony lidí po celém světě.

Antický seznam se ustálil už v helénistickém Řecku a za jeho hlavní autory se většinou považují učenci Filón Byzantský a Antipatros ze Sidónu. Číslo sedm si nevybrali náhodou, pro staré Řeky totiž představovalo symbol úplnosti a dokonalosti. Je zajímavé, že původní verze obou pánů obsahovaly místo alexandrijského majáku mohutné babylonské hradby a seznam se do dnešní podoby vyvinul až mnohem později.

Moderní volba z roku 2007 byla iniciativou podnikatele Bernarda Webera a jeho nadace New7Wonders. Šlo o naprosto gigantickou kampaň, ve které padlo přibližně sto milionů hlasů z celého světa. Ačkoliv se jednalo o komerční projekt a organizace UNESCO se od něj oficiálně distancovala, titul se celosvětově vžil. Stejná nadace mimochodem o pár let později vyhlásila i sedm nových přírodních divů, kam se probojoval třeba Amazonský prales nebo vodopády Iguazú.

Srovnání v přehledné tabulce

Pokud si rádi udržujete přehled a chcete mít všechna zásadní data pěkně po ruce, připravila jsem pro vás tabulku sedmi nových divů světa. Rychle v ní najdete, do jaké země si případně koupit letenky a ze kterého období tyto fascinující architektonické poklady vlastně pocházejí.

Div	Země	Postaveno
Velká čínská zeď	Čína	nejstarší úseky 7. až 3. stol. př. n. l.; hlavní části 15. až 17. stol.
Petra	Jordánsko	cca 1. stol. n. l. (Nabatejci)
Kristus Spasitel	Brazílie (Rio de Janeiro)	dokončeno v roce 1931
Machu Picchu	Peru	15. století (během vlády inckého vládce Pachacutiho)
Chichén Itzá	Mexiko	hlavní stavby 9. až 12. stol. n. l. (Mayové)
Koloseum	Itálie (Řím)	v letech 70 až 80 n. l. (Flaviovci)
Tádž Mahal	Indie (Ágra)	v letech 1632 až 1653 (Šáhdžahán)

Kam dál

Láká vás vyrazit za některým z těchto architektonických skvostů na vlastní pěst a zažít jejich nezaměnitelnou atmosféru? Pokud plánujete objevit skryté krásy mayské kultury nebo se raději vydáte po stopách římských gladiátorů, určitě mrkněte na naše podrobné cestovatelské průvodce. Najdete v nich spoustu praktických rad, osobních tipů a kompletních itinerářů, které vám výrazně usnadní plánování celé cesty.

Pokud se chystáte do Itálie, přečtěte si náš článek Co vidět v Římě, kde samozřejmě nechybí ani obrovské Koloseum a spousta dalších antických památek. Milovníci exotiky a pradávných civilizací zase určitě ocení našeho průvodce mayským městem Chichén Itzá, kde se dozvíte vše důležité o magické pyramidě El Castillo.

Často kladené otázky

Při plánování cest za těmi nejikoničtějšími památkami planety se cestovatelé opravdu velmi často ptají na spoustu praktických i historických detailů. Vybrala jsem proto ty nejčastější dotazy ohledně divů světa a sepsala k nim stručné a jasné odpovědi, které vám možná vyjasní i pár zažitých historických mýtů.