Když jsme v roce 2017 s Lukášem brázdili Aljašku v našem starém campervanu Chiquita a mířili na jih do města Homer, netušila jsem, že to bude patřit k mým naprosto nejoblíbenějším zážitkům vůbec. Asfalt dálnice Sterling Highway nekompromisně končí po více než třech stech kilometrech dlouhé jízdy z Anchorage, kde už prostě dál není nic, jen hluboký oceán. Vy se najednou ocitnete na místě, kterému se naprosto poprávu přezdívá Konec silnice (End of the road).
Tady leží Homer, Aljaška. Je to městečko s přibližně pět a půl tisíci obyvateli, které si už roky hrdě nese trochu bláznivou přezdívku kosmická vesnička u moře. Jakmile sem dojedete, vylezete z vyhřátého auta a nasajete první plný lok vlhkého slaného vzduchu, okamžitě pochopíte proč. ☺️ Místní komunita je totiž takový neskutečný a barevný mix drsných námořníků, vousatých rybářů, nadšených umělců a starých hippies, kteří sem kdysi přijeli na jednu krátkou letní sezónu a už se prostě nikdy nedokázali sbalit a vrátit do civilizace. Lidé se tu na vás usmívají na ulici a všude cítíte takový zvláštní, uklidňující pomalý rytmus.
Zatímco zaparkujete auto u pláže a vylezete ven do chladného severského vánku, na obzoru severního břehu zálivu Kachemak Bay se před vámi otevře tak úchvatná scenérie, že pravděpodobně na malou chvíli zapomenete zavřít pusu. Horizontu tu s naprostou suverenitou dominují majestátní, ledem a třpytivým sněhem pokryté vrcholky pohoří Kenai Mountains. V dálce na vás jako spící obři dohlížejí aktivní sopky Mount Iliamna a Mount Redoubt, a občas si dokonce můžete všimnout, jak se nad jedním z kráterů líně převaluje slabý obláček kouře. Homer má zkrátka atmosféru, kterou jen tak někde ve světě nezažijete, a ačkoliv je to vlastně ve své podstatě malá rybářská osada, dokážete tu s obrovským přehledem strávit několik dnů, nebo i týdnů naplněných objevováním divoké přírody.
Společně se podíváme do hloubky na to, jak z vaší návštěvy onoho proslulého Halibutího hlavního města světa vyždímat naprosté maximum, a to hezky krok za krokem.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Nejlepší čas k návštěvě: Červen až srpen, kdy vrcholí tah majestátních lososů, teploty se bez problémů pohybují kolem 15 stupňů a fungují všechna místní vodní taxi i výletní lodě.
- Hlavní atrakce: Homer Spit (dlouhý štěrkový poloostrov posetý barevnými obchůdky a přístavem), Kachemak Bay State Park a nádherný ledovec Grewingk.
- To, z čeho vám fakt spadne brada: Výlet do divočiny na pozorování obřích medvědů (odlétá se přímo z Homeru do proslulého národního parku Katmai) nebo celodenní charterový rybolov platýsů.
- Nejikoničtější hospoda: Salty Dawg Saloon, původní dřevěný srub posetý mnoha tisíci přibitými dolarovkami, kde se prostě s přáteli musíte zastavit na jedno večerní pivo.
- Doprava: Do Homeru vede jediná přístupová silnice (Sterling Highway z Anchorage), půjčení auta přes DiscoverCars.com doporučujeme z vlastní zkušenosti řešit dlouhé měsíce dopředu.
Kdy vyrazit do Homeru a jak se sem dostat
Pokud plánujete vysněnou cestu na Aljašku, pravděpodobně už tušíte, že turistická sezóna je tu extrémně krátká a nekompromisní vůči jakýmkoliv chybám v plánování. Aljaška se v podstatě otevírá turistům až na konci května a už někdy v polovině září se zase nekompromisně ukládá k hlubokému zimnímu spánku, takže vaše časové okno pro návštěvu není zrovna veliké. My jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži, když jsme jednou chtěli něco na poslední chvíli změnit a narazili jsme na zavřené brány parků a odtažená mola.
Nejlepší měsíce pro návštěvu
Klimatické a faunové okno na nádherném poloostrově Kenai trvá zhruba od poloviny května do poloviny září. Pokud vyrazíte v květnu, obrovskou výhodou jsou o něco nižší ceny ubytování a znatelně menší davy turistů s fotoaparáty, nicméně musíte prostě počítat s tím, že spousta zvířat se teprve líně stahuje do zátok a operátoři výletních lodí pomalu a opatrně spouštějí své flotily na vodu. Je to ale úžasná doba, kdy začíná ten vytoužený tah slavných lososů čavyča (King Salmon), takže břehy řek už obklopují první nadšení rybáři a všude voní blížící se léto.
Červen a červenec jsou absolutní vrchol. My jsme to na vlastní kůži zažili v červenci, kdy teploty šplhaly na příjemných 15 až 18 stupňů, řeky prostě vřely pod náporem lososů a my jsme se každé ráno nemohli přestat divit, jak je tohle celé vůbec reálné. Slunce tu navíc v červnu zapadá až hluboko po půlnoci, takže máte pocit, že dny nemají konce a vaše energie se násobí s každou hodinou venku. Ubytování a lodě mívají v tuto dobu už dávno vyprodáno, takže s rezervacemi opravdu neotálejte.
Srpen je pak fantastický měsíc na pozorování skákajících velryb a obdivování hnízdících ptáků na útesech, ale teploty už začínají pomalu klesat k deseti stupňům a viditelně roste šance na typické severské mrholení a srážky. V polovině září pak sezóna tvrdě a bez výčitek končí, a většina vodních taxi definitivně vytahuje své kotvy na břeh a místní se začínají připravovat na dlouhé měsíce sněhu a tmy.
Jak se dostat na Konec silnice
Drtivá většina cestovatelů letí nejprve do města Anchorage (levné letenky pravidelně hledejte na Kiwi, je to náš oblíbený portál, kde často narazíme na skvělé akční ceny) a tam si hned na letišti půjčí auto nebo vysněný obytňák. S Lukášem máme dlouhodobě dobrou zkušenost s DiscoverCars, které s oblibou využíváme všude po světě po našich cestách. Na Aljašce to pak platí dvojnásob, protože poptávka po jakýchkoliv pronajímatelných vozech v létě obrovsky a bláznivě převyšuje dostupnou nabídku, takže se vám bez rezervace snadno může stát, že z letiště odejdete pěšky.
Z letiště v Anchorage vás čeká zhruba 350 kilometrů dlouhá jízda, která čistého času zabere čtyři až pět hodin, ale reálně na ní strávíte klidně i celý jeden den. Zvláště poprvé. Cesta vede přes naprosto dechberoucí majestátní hory, podél dramatické zátoky Turnagain Arm (kde jsme s Lukášem strávili dobrou hodinu jen tím, že jsme z auta v ledovém větru zkoušeli pozorovat bílé velryby běluhy) a nakonec pohodlně po Sterling Highway. Tato silnice se malebně kroutí podél divokých lososích řek, projíždí temně zelenými lesy a nabízí tolik lákavých míst k zastavení s foťákem, až vás nakonec vyplivne přímo na větrném břehu zálivu Kachemak Bay v Homeru.
Kde se ubytovat v Homeru a kolik to stojí
Aljaška od nepaměti patří k nejdražším státům v USA a v její krátké nabité letní sezóně to pocítíte v peněžence na každém jednotlivém kroku. My jsme sice s naším přísným denním limitem 50 USD pro oba spali celou dobu v naší dodávce Chiquitě, ale pokud hledáte pevnou střechu nad hlavou, možností je spousta. Můžete si vybrat, jestli chcete bydlet přímo ve městě na stabilní pevnině blízko všech obchodů, nebo si trochu připlatíte za naprosto jedinečnou atmosféru na ikonickém úzkém poloostrově Homer Spit, kde budete mít rozbouřený oceán a houpající se rybářské lodě rovnou pod okny.
Pro nízkorozpočtové cestovatele je skvělou volbou Driftwood Inn Homer, který nabízí útulné pokoje i kempovací místa blízko pláže Bishop’s Beach. Zlatou střední cestou s dobrým poměrem ceny a kvality je Best Western Bidarka Inn Homer, ležící nedaleko centra a letiště. A pokud si chcete dopřát opravdový luxus s tím nejlepším výhledem na oceán přímo na samotné špičce poloostrova, určitě zvolte Land’s End Resort Homer Spit.
Ceny vašeho pobytu se samozřejmě hodně odvíjejí i od toho, jak se během něj stravujete a jak moc si užíváte místní restaurace. Pokud zvolíte kempování v pronajatém obytném autě (což je mimochodem u všech cestovatelů asi ten nejtypičtější aljašský způsob cestování a cítíte se při něm hrozně svobodně), ušetříte obrovské peníze za ubytování pod pevnou střechou. Nezapomeňte si ale svá místa v lepších RV parcích na Homer Spit rezervovat klidně i půl roku předem, protože ty nejlepší parcely s výhledem na pláž mizí rychlostí blesku a trávit noc natlačení u prašné cesty váš zážitek trochu pokazí.
Homer, Aljaška: 12 tipů, co vidět a dělat
Upřímně, když jsem ten seznam sestavovala, měla jsem problém ho zkrátit na dvanáct. Homer toho totiž nabízí víc, než by málokdo čekal od osady, kde asfalt prostě skončí. Ale tady jsou věci, které bychom s Lukášem udělali znovu bez jediného zaváhání. Pokud nechcete všechny výlety zařizovat složitě sami až na místě v infocentru a riskovat u toho, že bude beznadějně vyprodáno, mrkněte níže na ty nejlépe hodnocené dostupné aktivity, které si můžete s dostatečným předstihem online zarezervovat.
1. Homer Spit: srdce celého městečka
Geologickou i komerční osou celého tohohle fascinujícího města je bez jakýchkoliv pochyb slavný Homer Spit. Představte si úzký štěrkový val, který vybíhá jako dlouhý tenký prst více než 7 kilometrů hluboko do modrého oceánu krásného zálivu Kachemak. Celý tento útvar vznikl už před zhruba patnácti tisíci lety jako přirozená moréna ustupujícího ledovce, ale dnes je to absolutně tepající srdce místního rybářského turismu, kde to žije neuvěřitelnou energií od brzkého mlhavého rána až do pozdní chladné noci.
Najdete tu po obou stranách naprosto všechno, co ke správnému aljašskému dobrodružství potřebujete mít po ruce. Dlouhé dřevěné chodníky všude lemují roztomilé obchůdky se suvenýry, prodejny profi rybářského vybavení, i hlučné restaurace, ze kterých na dálku voní čerstvě smažené ryby s křupavými hranolky, a samozřejmě ten obrovský překypující přístav plný nejrůznějších lodí. Všude na vás křičí drzí rackové a občas se musíte vyhýbat mužům v gumákách, kteří tahají vozíky s ledem.
Spit si v sobě ale nese i dost děsivou a dramatickou minulost, protože během masivního ničivého zemětřesení v roce 1964 zde velká část pevniny nečekaně klesla o několik metrů a spousta historických budov musela být místní komunitou složitě zachraňována a na kůlech přesouvána z dosahu přílivu. Dnes se tu můžete úplně v klidu procházet s horkou kávou v jedné ruce, pozorovat mořské vydry mezi vlnami a zhluboka nasávat ten nefalšovaný ostrý námořnický vzduch.
2. Lov pacifických platýsů (Halibutů)
Homer si mezi rybáři drží oficiální a nutno dodat, že po všech stránkách naprosto zasloužený titul Halibut Fishing Capital of the World, tedy obávané Hlavní město lovu platýsů na celém širém světě. Jakmile se jen trochu projdete po dřevěných molech přístavu, uvidíte, že vášnivý sportovní rybolov tu naprosto a bez diskuzí diktuje tempo i atmosféru celého léta. Každý den sem míří stovky nadšenců v pogumovaných oblecích pro obří trofejní pacifické platýsy, jejichž váha tu běžně přesahuje i sto kilogramů. Když se pak odpoledne tyhle obrovské ryby věší na váhu, je to pohled, který vám opravdu vyrazí dech.
Pokud si chcete tento mokrý, voňavý a poměrně drsný zážitek dopřát, připravte si na to docela napěchovanou peněženku, protože ceny charterových lodí obrovskou letní poptávku velmi rychle a sebevědomě reflektují. Půldenní až vyčerpávající celodenní výlety na houpavé a rozbouřené moře s profesionálním průvodcem dnes vyjdou zhruba na 400 až 550 USD za jednu osobu. Na oplátku ale dostanete od posádky kompletní servis, zapůjčení veškerého silného vybavení a docela velkou šanci, že si večer na grilu upečete vlastní úlovek.
3. Dejte si pivo v Salty Dawg Saloon
Po jakémkoliv úspěšném lovu velkých ryb, po náročném odpoledním treku horami nebo prostě jen tak ze zvědavosti či letního rozmaru musí každý dospělý návštěvník Homeru alespoň na skok zakotvit v Salty Dawg Saloon. Tento původní, poněkud ošlehaný malý dřevěný srub z roku 1897, ke kterému je pro jistotu z boku přistavěný nepřehlédnutelný maják, sloužil v minulosti postupně jako pošta, maličká železniční stanice i docela obyčejný smíšený obchod. Až později v padesátých letech minulého století ho místní partička nadšenců přeměnila na tuhle unikátní hospodu. Po zmíněném ničivém zemětřesení ho dokonce museli celý přesunout o kousek vedle na jeho současné místo přímo na pevném okraji Spitu.
Když do zšeřelého prostoru Salty Dawg Saloon přes vrzající dveře vejdete, asi chvíli vůbec nebudete vědět, kam se máte dívat dřív. Interiér je totiž od podlahy až nahoru tvořený desítkami tisíc popsaných a různě podepsaných dolarových bankovek, které jsou po celá desetiletí zběsile přibité na všech stěnách, sloupech a vlastně visí i v neuvěřitelných trsech na celém nízkém stropě. Visí tu záchranné kruhy, cizí podprsenky, nášivky z uniforem a dýchá na vás pach rozlitého piva smíchaný s kouřem z kamen.
Jídlo tu na lístku sice raději vůbec nehledejte (dojděte si na něj někam jinam hned vedle), ale dát si tu poctivé ledové točené pivo nebo jejich vyhlášenou limonádu, dlouze pak hledat aspoň kousek volného dřeva, připíchnout tam na zeď svou vlastní zmuchlanou jednodolarovku s pečlivě napsaným českým vzkazem a povídat si u toho s hlučnými místními námořníky, to je prostě takový krásný aljašský rituál, který nemůžete vynechat. 😅
4. Kachemak Bay State Park: Divočina bez silnic
Přímo naproti rušnému Homeru, jen kousek přes tu třpytivou chladnou hladinu zálivu, leží jako zapomenutý svět neuvěřitelných 400 000 akrů rozeklaných hor, hustých pralesů a divokých kamenitých pláží, které jsou naštěstí pečlivě chráněné v rámci krásného Kachemak Bay State Park. Je to mimochodem vůbec první státní park, který byl na celé Aljašce tehdy v roce 1971 oficiálně vyhlášen, a má to jeden obrovský háček, který ho dělá tak naprosto speciálním: nevede do něj ani jeden jediný metr asfaltové silnice.
Prakticky to znamená, že se tam jako běžný turista dostanete výhradně s pomocí komerčních vodních taxi, která každé ráno odjíždějí rovnou z přístavu na Homer Spitu. My jsme využívali místní flotily, které vás ochotně naloží do poněkud malé, ale velmi robustní lodičky z hliníku. Za zhruba dvacet až třicet minut poskakující plavby přes vlny vás ostřílený kapitán vysadí na pláži přímo v nedotčené divočině. Během jízdy navíc máte obrovskou šanci vidět velryby odfukující vzduch do výšky nebo všudypřítomné zvědavé mořské vydry.
Za zpáteční jízdenku přes hluboký záliv zaplatíte sice necelých 100 USD na osobu (což zahrnuje i ten malý vstupní poplatek do parku), ale ta výjimečná možnost ocitnout se najednou naprosto o samotě uprostřed severské přírody bez signálu a bez davů lidí za ty peníze rozhodně stojí. Nezapomeňte si ale s kapitánem opravdu pečlivě a jasně domluvit ten přesný odpolední čas, kdy vás má na tom stejném místě zase vyzvednout, protože strávit tam noc bez pořádného vybavení by asi nikdo nechtěl.
5. Túra k jezeru Grewingk Glacier Lake
Když už si s radostí zaplatíte vodní taxi přes oceán do zmíněného státního parku, rozhodně se od kapitána nechte rovnou vysadit u samotného začátku značené stezky Grewingk Glacier Lake Trail. Tahle konkrétní trasa patří podle mě k naprostým klenotům a je opravdu skvělá i v tom vzácném případě, že nejste zrovna zkušení horalové v super drahých botách. Její výškové převýšení je tu opravdu zanedbatelné a stezka měří od pláže necelých pět kilometrů jen jedním směrem, takže ji s trochou dobré vůle bez větších problémů zvládnou i rodiny s menšími dětmi.
První polovina vašeho treku vás pomalu provede nádherným, temně zeleným a tichým boreálním pralesem, který je plný obřích popadaných topolů a těch klasických jehličnatých smrků sitka. Tyhle prastaré stromy jsou ze všech stran obalené hustým zeleným mechem jako z nějaké vymyšlené pohádky o dinosaurech. Občas máte pocit, že na vás zpoza kapradí něco vykoukne. S Lukášem jsme tu celou dobu naschvál dělali obrovský hluk a pořád jsme nahlas pokřikovali naše zavedené „Hej méďo“, protože viditelnost přes ty natlačené stromy často neexistovala vůbec žádná a potkat tu grizzlyho je víc než běžné.
Následně po nějaké době stezka konečně ústí u šedivé morény a před vámi se úplně najednou a bez varování otevře dechberoucí chladný pohled na obří ledovcové jezero Grewingk Glacier Lake. Přímo tam blízko na hladině plavou obrovské, zářivě tyrkysově modré ledové kry, které se s dunivým zvukem neustále odlamují z masivu starého ledovce kdesi v dálce.
6. Odpočívejte na Bishop’s Beach
Zatímco ten zmíněný komerční Homer Spit je skoro pořád plný spěchajících turistů a hlučných rybářů, oblázková pláž Bishop’s Beach nabízí všem mnohem klidnější útočiště na té naprosto opačné straně města u starého centra. Zvlášť při pravidelném letním odlivu je to naprosto ohromující a tiché magické místo. Pěnící oceán v tu chvíli bez problému ustoupí stovky a stovky metrů daleko od břehu do dálky a odhalí obrovskou fascinující plochu plnou malých prohlubní, jezírek a slaných louží.
Těmto drobným nádržkám se říká tide pools a ve všech se to jen hemží miniaturním zajímavým mořským životem. Uvidíte fialové hvězdice plazící se po kamenech, miniaturní kraby, oranžové sasanky a spoustu zvláštních mořských řas, které po odlivu zůstanou ležet na oblázcích. Místní obyvatelé sem velmi rádi a často chodí venčit svoje unavené psy, po večerech pálit malé ohně z toho krásně vyběleného a oceánem vyplaveného dřeva, nebo prostě jen tak osamoceně hledat blyštivé acháty a další poklady, které jim tam oceán přes noc sám milosrdně přinese a zanechá.
7. Udělejte si radost v Salmon Sisters
Pokud zrovna patříte k těm typickým cestovatelkám, které si z každé delší dovolené rády vždycky přivezou domů něco vážně hezkého, kvalitního, praktického a taky naprosto lokálního, pak se určitě během procházky zastavte v tom nádherně voňavém obchůdku Salmon Sisters. Tuhle mladou značku založily před několika lety dvě nadšené skutečné sestry pocházející přímo z tvrdé aljašské rybářské rodiny. Během pouhých pár let vytrvalosti z ní pak naprosto nečekaně vybudovaly obrovský komerční hit, který dnes nosí hrdě celá Aljaška.
Najdete u nich v obchůdku ty nejnádhernější kousky oblečení s motivy vln a ryb, velmi kvalitní pevné gumáky do mokrého podnebí a hromadu různých doplňků, které jsou všechny do jednoho s láskou inspirované tím extrémně drsným každodenním životem na širém moři a tou divokou aljašskou přírodou okolo. Tím, že si tu něco koupíte, jdou peníze přímo k lidem, kteří tu žijí a pracují, a to je mi osobně mnohem příjemnější než nakupovat suvenýry v bezejmenném krámu na Spitu.
8. Kayakování s velrybami a vydrami
Pokud jste vy i vaši parťáci alespoň trochu odvážní, nebojíte se hluboké vody a jste i dostatečně otužilí (voda v celém hlubokém zálivu Kachemak Bay má i uprostřed léta k nějakému příjemnému osvěžujícímu koupání opravdu hodně daleko a pád do ní by byl dost vážný problém), rozhodně si aspoň na půl dne pronajměte dvoumístný mořský kajak s nějakým zkušeným místním průvodcem.
Různí větší lokální operátoři, jako je třeba známý Mako’s Water Taxi, vás dokážou i se žlutými plastovými kajaky naložit na palubu a odvézt do těch odlehlejších, tichých a hlavně před větrem chráněnějších zátok, jakou je třeba nádherná Tutka Bay nebo klidnější Peterson Bay. Tam jsou povětrnostní podmínky a celkové vlny pro nezkušené pádlování o poznání mnohem přívětivější než na tom zrádném otevřeném moři v hlavním zálivu.
Pohled na aljašskou přírodu z hladiny oceánu je zkrátka úplně jiná dimenze: kolem kajaku se budou zvědavě vynořovat roztomilé mořské vydry s mláďaty na břiše a při troše štěstí v dálce uslyšíte odfukovat velryby, takže jen nezapomeňte na pořádné nepromokavé oblečení ve vrstvách, protože od ledovců tu táhne opravdu studený vítr.
Vydat se takhle na vodu znamená bojovat občas chvíli s obavou z nechtěného převrácení a taky s tím, jak je vlastně hrozně namáhavé a těžké se narvat do té těsné zapůjčené suché kombinézy (tzv. dry suit). Výsledek ale tvoří absolutní ticho přírody rušené jen rytmickým zvukem vašeho střídavého pádlování ve vodě. A ten obrovský respekt k oceánu, který na té tenké vrstvě laminátu pocítíte, si pak se sebou ponesete ještě opravdu hodně dlouho.
9. Zastávka v Cooper Landing a šílenství na Russian River
Tento malý praktický tip sice neleží svou polohou úplně přímo v městečku Homer, ale jelikož jím během své dlouhé cesty po dálnici Sterling Highway tak či tak naprosto jistě autem projedete, nesmím ho prostě v tomto průvodci vůbec vynechat. Rozlehlá kopcovitá oblast známá jako Cooper Landing, která se rozprostírá přímo na obřím tyrkysovém soutoku překrásných řek Kenai River a Russian River, je každoročně absolutním hlučným epicentrem další vlny typického aljašského šílenství, kterým je hromadný sportovní lov mrštných lososů nerka (tzv. Sockeye Salmon).
Zvlášť na horkém přelomu července a srpna sem míří obrovské statisícové tahy těchto krásně červeně zbarvených silných ryb, které hromadně a naprosto odhodlaně putují z hlubokého oceánu stovky kilometrů nahoru po divokém proudu, aby se na mělkých štěrkových místech vytřely a následně bohužel hned zemřely. Je to ohromující a docela smutný přírodní cyklus. Zastavte na obřím odstavném parkovišti u sjezdu a běžte se aspoň na deset minut podívat přímo k řece, kde uvidíte stovky rybářů natěsnaných rameno na rameni v ledové vodě, což místní vtipně a naprosto trefně nazývají combat fishing.
10. Navštivte starou zlatokopeckou vesnici Hope
Když už takhle unavení pojedete s obytňákem po tom krásném poloostrově Kenai pořád víc a víc směrem na jih rovnou dolů do přístavního Homeru, udělejte si s rodinou malou krátkou odbočku do docela ztracené, ale úžasné historické vesničky jménem Hope. Založili ji velmi optimističtí a chudí nadšení zlatokopové už kdysi dávno v roce 1896 v době, kdy byla Aljaška uprostřed své největší divoké zlaté horečky. Tahle osada si dodnes díky svému absolutnímu odříznutí od velkého světa zachovala neuvěřitelně romantický a silně autentický starodávný ráz dřevěných srubů, ve kterém momentálně podle čísel žije celoročně a trvale jen asi 160 houževnatých obyvatel s generátory.
11. Pozorování medvědů: Let z Homeru do Katmai
Jestli je jedna jediná věc, kterou si myslím, že by měl na Aljašce aspoň jednou zažít absolutně každý jeden návštěvník (tedy aspoň pokud mu to jeho napnutý rozpočet po všech nákladech na ubytování alespoň trochu dovolí), je to ten bláznivý a úchvatný celodenní výlet malým lehkým hydroplánem za pozorováním stovek divokých medvědů hnědých v jejich naprosto přirozeném prostředí v říčních údolích. A právě zmíněný Homer je k tomu díky své dokonalé poloze naprosto tím ideálním startovním bodem, odkud různé lokální letecké společnosti, jako je třeba rodinná Smokebay Air, vypravují za dobrého počasí své bezpečné denní lety rovnou směrem k nepřístupnému národnímu parku Katmai nebo zalesněnému oblasti Lake Clark.
Ráno prostě odhodlaně nastoupíte na asfaltové dráze Spitu s partičkou lidí do nějakého maličkatého hučícího letadýlka (kde Lukáš v těsné sedačce obvykle vždycky trochu trpí úzkostí a křečovitě svírá madlo, zatímco já se absolutně nadšeně s velkými sluchátky na uších lepím na boční špinavé sklo a fotím). Během letu se nízko proletíte vysoko nad zasněženými vrcholky, obřími dýmajícími sopkami a stříbrnými zátokami, abyste následně jako pták dosedli poměrně tvrdě přímo na nějaké široké opuštěné písčité pláži doslova úplně uprostřed ničeho.
Pod přísným a profesionálním dohledem velmi zkušeného, po zuby ozbrojeného pilota a průvodce v jedné osobě, pak budete klidně i dlouhé mrazivé hodiny nečinně sedět schovaní za nějakou suchou trávou nebo stát s foťákem u prudké mělké řeky a z nepatrné vzdálenosti budete oněměle pozorovat ty obrovské huňaté medvědy, jak mrštně tlapami loví mrskající se lososy ve vodě.
Můžete je sledovat, jak si hrají na břehu s těmi svými zvědavými huňatými mláďaty, jak se perou o nejlepší lovecké místo, nebo jak prostě jen s plnými břichy neohrabaně a líně na kamenech odpočívají a tráví tučná sousta. Je to přesně ten okamžik, ze kterého budete žít ještě roky, a jeden z těch momentů, kdy si uvědomíte, jak jsme oproti přírodě maličkatí. Tyhle celodenní letecké výlety se pochopitelně cenově pohybují dost extrémně vysoko (v sezóně zaplatíte často i hodně přes 1000 USD na osobu), ale věřte mi s rukou na srdci, že ten absolutně každý jeden utracený ušetřený dolar za to nekonečně stojí a nebudete litovat ani vteřinu.
12. Umělecká osada Halibut Cove
Náš úplně poslední dnešní malý výletní tip vás pomalu zavede na jedno opravdu magické odlehlé místo, kam se opět jako běžný smrtelník z pevniny dostanete jen po vodě nějakou tou malou pronajatou lodí z přístavu. Malebná osada jménem Halibut Cove je spíše taková roztomilá malá romantická shlučenina srubů posazená na ohromných dřevěných kůlech vyčnívajících přímo nad tou temnou klidnou vodou v chráněné zátoce. Dostat se do ní můžete buď peším přístupem z okraje onoho zmíněného krásného státního parku přes klesající značený okruh zvaný Saddle Trail a zavolat si tam pak odvozovou loďku z břehu, nebo k té osadě prostě a jednoduše dojedete z Homeru nějakým domluveným přímým vodním taxi už rovnou od rána.
Dnes je z této chráněné osady taková zvláštní a jakási polouzavřená velmi exkluzivní kolonie umělců, bláznivých i talentovaných malířů a trvalých rezidentů, kteří zde rádi nerušeně tráví celé své severské léto schovaní kdesi daleko od hluku běžné civilizace. Nevedou tu nikde žádné štěrkové a už vůbec ne asfaltové silnice pro auta, takže všichni místní bez rozdílu se tu prostě ladně pohybují jen po těch vyvýšených vratkých dřevěných chodníčcích spojujících budovy nebo rovnou na velmi malých motorových člunech. A vládne tu zkrátka úplně neuvěřitelný klid narušovaný maximálně tak vlnami pleskajícími o pilíře srubů.
V létě tady pro hladové výletníky funguje také mimo jiné jedna opravdu velmi proslulá (a pochopitelně neskutečně exkluzivně drahá) lokální restaurace nesoucí jméno The Saltry. Restaurace je vyhlášená svými rybími specialitami pro milovníky mořských plodů, ale i když si tu formální večeři s několika chody nakonec nedáte, samotná ta tichá klidná procházka mezi malinkými obchůdky, otevřenými soukromými uměleckými galeriemi a všemi těmi miniaturními kavárničkami nad tmavou vodou je takovým krásně pohádkovým, romantickým a pomalým kouzelným zakončením vašeho divokého aljašského putování.
Kde se v Homeru dobře najíst a napít
Jelikož jsme s Lukášem vegetariáni a náš denní rozpočet byl pouhých 50 USD pro oba, vařili jsme si hodně sami v Chiquitě ze surovin z místního supermarketu Safeway. Upřímně mě ale Homer naprosto zaskočil tím, co všechno se tam dá sníst. Pro rybářskou osadu na konci světa má tahle kuchyně vážně co nabídnout. Ať už na konci dne toužíte po hezké klidné večeři, nebo jen potřebujete vletět do dveří a sebrat rychlou kalorickou snídani před náročnou túrou a ranní lodičkou, prostě tu nebudete vůbec zklamaní.
Restaurace, pekárny a pivovary, které stojí za to
Na tom úplně prvním místě svého žebříčku doporučení musím pochopitelně okamžitě zmínit útulný rodinný podnik Two Sisters Bakery, který leží nenápadně zastrčený v historické části klidného centra Old Town blízko oblázků Bishop’s Beach. Tahle kouzelná malá komunitní pekárna tam úspěšně a voňavě funguje už od roku 1993 a upřímně, dělají tu bez jakékoliv nadsázky ty absolutně nejlepší velké skořicové rolky na celém tom poloostrově (a z mé vlastní perspektivy možná i na celém širém světě 😅). Pokud hledáte skvělou kávu a něco malého k snídani, určitě je nevynechejte. Pro milovníky piva je pak naprostou povinností návštěva lokálního pivovaru Homer Brewing Company, kde můžete ochutnat skvělá řemeslná piva za rozumnou cenu.
A co restaurace? I když my jsme ryby nejedli, pro běžné turisty je Homer rájem. Pokud hledáte formálnější místo, vyhlášená je restaurace Fat Olives. Pro masožrouty dělají skvělé mořské plody a halibuta, ale my jsme tam ocenili výbornou vegetariánskou pizzu margheritu a horkou polévku. Pro ten úplně nejtypičtější aljašský rybářský oběd plný smažených dobrot turisté často míří do Captain Pattie’s Fish House přímo v rušném srdci větrného Homer Spitu.
A když už ráno nebo dopoledne opravdu zoufale nestíháte a spěcháte a chcete se jen rychle za pochodu a hodně sytě levně najíst za pár dolarů, zajděte raději hned k pultu do stísněného a přeplněného obchůdku nazvaného The Bagel Shop. Tam vám s úsměvem udělají ten ze všech možných prostě nejpoctivější horký snídaňový bagel – pro turisty s uzeným lososem, pro nás vegetariány s poctivou porcí smetanového sýra a zeleniny.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem na AljašceHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut na Aljašce →Často kladené otázky (FAQ)
Kdy je nejlepší doba pro návštěvu Homeru?
Červen až srpen, bez debat. Počasí je nejstabilnější (12-18 °C), tah lososů je v plném proudu a funguje všechno od vodních taxi po medvědí výlety. My jsme volili červenec a byl to skvělý výběr, jen opravdu rezervujte s předstihem.
Je cesta z Anchorage do Homeru obtížná?
Vůbec ne, po celou dobu jedete po zpevněné dálnici Sterling Highway. Z Anchorage je to necelých 350 kilometrů, což zabere čistého času asi 4 až 5 hodin. Počítejte ale s celodenním výletem kvůli krásným zastávkám a letnímu provozu obytných aut.
Kolik stojí pronájem lodi na lov halibutů?
Homer je hlavním městem lovu halibutů, což se odráží na velké poptávce. V letní sezóně vyjde celodenní skupinový charter s průvodcem zhruba na 400 až 550 USD za osobu. Vybavení bývá v ceně a často vám ulovenou rybu i profesionálně vyfiletují.
Dá se do státního parku Kachemak Bay dojet autem?
Nedá, do Kachemak Bay State Park nevede žádná pozemní silnice. Jedinou možností je využít vodní taxi odjíždějící z přístavu na Homer Spit. Cesta lodí trvá 20-30 minut a zpáteční jízdenka vyjde zhruba na 90-100 USD za osobu.
Potřebuji na procházky v okolí Homeru sprej na medvědy?
Ano, absolutně. Aljaška je divočina a i na oblíbených trasách můžete snadno narazit na medvěda. Sprej noste vždy připevněný na pásku nebo batohu a v nepřehledném terénu dělejte hluk.
Co je to Homer Spit a měl/a bych tam bydlet?
Homer Spit je více než 7 kilometrů dlouhý štěrkový poloostrov vybíhající do oceánu. Najdete na něm veškerý turistický život, restaurace, přístav i kempingová místa. Bydlet zde je obrovský zážitek, ale počítejte s vyššími cenami a větším ruchem než v centru.
Zvládnou túru k ledovci Grewingk i děti?
Ano, Grewingk Glacier Lake Trail je poměrně nenáročná trasa bez výrazného převýšení. Jedním směrem k jezeru s plovoucími krami měří zhruba 4,8 kilometru. Je dobře udržovaná a velmi oblíbená právě pro rodinné výlety.
