Když jsme letěli do Gruzie, byl to už víc jak rok, co jsme začali non-stop cestovat a byli jsme unavení. Zdálo se, že nás nic nemůže překvapit, ale když jsem poprvé spatřila kamenné obranné věže na pozadí majestátních kavkazských štítů, změnila jsem názor. Ushguli (v češtině Ušguli), nejvýše položená trvale obydlená vesnice v Evropě (pokud počítáme Gruzii k Evropě), je pokladem ukrytým ve výšce přes 2100 metrů nad mořem, v odlehlém koutě horské oblasti Svanetie.

Toto seskupení čtyř malých vesnic s charakteristickými obrannými věžemi, zasazené pod majestátní masiv hory Šchara (5068 m), představuje jedno z nejautentičtějších míst celého Kavkazu. Místo, kde se čas zastavil, kde lidé žijí v rytmu přírody a kde můžete zažít atmosféru středověku v jeho nejryzejší podobě.

Pojďme společně prozkoumat tento skrytý klenot gruzínských hor a zjistit, proč stojí za to vydat se na náročnou cestu až sem.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Ushguli tvoří soubor čtyř vesnic s unikátními kamennými obrannými věžemi, které jsou součástí světového dědictví UNESCO
• Nejlepší doba pro návštěvu je od června do září, kdy jsou cesty sjízdné
• K dopravě do Ushguli využijte terénní taxi z města Mestia (cca 2 hodiny jízdy náročným terénem) nebo můžete vyrazit vlastním autem, to jsme udělali my a moc to nedoporučuji
• Nezapomeňte na dostatek hotovosti, teplé oblečení i v létě a pevnou obuv
• Zůstaňte alespoň přes noc v místním guesthousu (Gamarjoba Guest and Art House), pokud to chcete mít se vším všudy

Kde leží Ushguli a co byste měli vědět?

Ushguli se nachází v severozápadní části Gruzie, v historické oblasti zvané Horní Svanetie. Ve skutečnosti nejde o jednu vesnici, ale o soubor čtyř malých osad – Zhibiani, Chvibiani, Chazhashi a Murkmeli – s přibližně 70 rodinami a asi 200 obyvateli celkem.

Tato oblast je proslulá svými typickými středověkými obrannými věžemi (koški) z 9.-12. století, které byly vystavěny jako ochrana před nájezdníky. Každá rodina mívala svou věž, jež sloužila zároveň jako útočiště, sýpka i nouzové obydlí.

Celá Horní Svanetie je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. A věřte mi, oprávněně – krajina obranných věží na pozadí pětitisícových vrcholů je něco, co vám vyrazí dech.

Co činí Ushguli tak výjimečným? Je to nejenom jeho poloha ve výšce kolem 2100-2200 metrů nad mořem (což z něj činí jedno z nejvýše trvale obydlených míst v Evropě), ale také jeho izolovanost. Půl roku zde leží sníh a v zimě bývá Ushguli na celé měsíce odříznuto od světa. Díky této izolaci si vesnice zachovala svůj autentický charakter.

Kde se ubytovat a na co si dát pozor

Většina lidí přespává v Mestii, ale já doporučuji se přes léto ubytovat i v Ushguli. Ubytování bývá skromnější, ale to je součástí zážitku. Drahé to zatím také není, takže proč se tam neubytovat? Nám se líbilo v Gamarjoba Guest and Art House.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu Ushguli

Pokud to chcete mít bez problémů, ideální doba je od června do konce září. V těchto měsících bývá nejstálejší počasí – dostatek slunce, minimum srážek a všechny cesty jsou průjezdné.

💰 Blog, který právě čtete, vydělává měsíčně 130 000 Kč.

A my jsme se rozhodli, že vás naučíme, jak můžete na internetu vydělávat taky.

🎉 Akční cena e-booku

Jen do 30. 7. 2025 můžete získat e-book za 299 Kč místo původních 999 Kč.

⌛ Tisíce hodin zkušeností jsme pro vás zabalili do přehledného a akčního návodu.

⏳ Největší úsporu ale získáte díky chybám, které díky e-booku vůbec neuděláte.

299 Kč (sleva 700 Kč do 30. 7. 2025)

📥 To mě zajímá!

Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce, ale také nejrušnější – v tomto období vyráží na trek mnoho skupin a v penzionech může být plno, takže si rezervujte ubytování včas. Září je vhodnější pro ty, kteří chtějí méně turistů, ale stále dobré počasí.

Červen může být zpočátku upršený a v sedlech na trekových trasách může ležet sníh. Říjen je loterie – první polovina často ještě nabízí slunné dny, ale také může předčasně nasněžit a uzavřít průsmyky.

Od listopadu do května se do Ushguli běžně nedostanete – silnice bývá uzavřena sněhem a guesthousy jsou zavřené. Pokud nejste zkušený expediční cestovatel, nepouštějte se do Svanetie v zimě.

Osobně doporučuji září – příroda hraje všemi barvami, počasí bývá stabilní a můžete si užít to nejlepší z Ushguli bez davů turistů.

Jak se dostat do Ushguli: cesta je sama o sobě zážitek

Cesta do Ushguli je zážitkem sama o sobě a pokud to chcete mít v pohodě, využijte služby místních. Většina lidí vyráží z Mestie, což je hlavní Svanetie, odkud je Ushguli vzdáleno zhruba 46 km východně (po silnici).

Přímo do Ushguli neexistuje žádná veřejná doprava – nejezdí sem maršrutky ani autobusy. Máte několik možností, jak se tam dostat:

Terénním taxi z Mestie

Nejobvyklejší variantou je terénní taxi z Mestie. Na centrálním náměstí v Mestii každé ráno čekají řidiči s 4×4 vozy (nejčastěji dodávky Delica). Cena za cestu tam i zpět bývá kolem 50 GEL na osobu.

Funguje to jako sdílený taxi/shuttle – vyjíždí se asi v 10:00 dopoledne, když se naplní auto, a do Ushguli se dorazí přibližně za 1,5-2 hodiny. Řidiči po cestě dělají zastávky na vyhlídkách. Na místě máte pár hodin na prohlídku a kolem 15-16 hodiny odpoledne se vůz vrací do Mestie.

Pokud chcete v Ushguli zůstat přes noc (což vřele doporučuji), domluvte si s řidičem rovnou individuální odvoz zpět následující den a plaťte až při návratu.

Privátní řidič nebo tour

Pokud to chcete mít fakt na pohodu, doporučuji vyrazit na výlet přes GetYourGuide. Je to bezpečné, pohodlné a hlavně bez stresu.

Pěšky po horách – slavný trek z Mestie do Ushguli

Nejznámější dálková trasa v Gruzii je čtyřdenní horský trek z Mestie do Ushguli (celkem asi 56 km). Cestou překonáte sedla okolo 2500-2700 m n.m. a projdete malebnými údolími s panoramaty Kavkazu.

Klasické denní etapy jsou: Mestia → Žabeši (16 km), Žabeši → Adiši (12 km), Adiši → Iprari (18 km) přes sedlo Čchunderi (2719 m) a brod řeky Adišchaly, a závěrečný Iprari → Ushguli (12 km).

Nocuje se po cestě v jednoduchých horských guesthousech, které vznikly v posledních letech v každé vesnici (Adishi, Iprari aj.). Pro milovníky horské turistiky je tento trek skutečným vrcholem návštěvy Gruzie.

Vlastním autem

Do Ushguli se dá dojet pouze v létě a za sucha, to jsme udělali my a bylo to docela hardcore. Víc než cestování po Evropě nám to připomínalo cestování po Ugandě. Cesta z Mestie vede úzkým údolím podél řeky Inguri – prvních přibližně 30 km je nyní nově zpevněno (beton/asfalt), posledních zhruba 15 km je štěrková a hrbolatá cesta.

Úsek před Ushguli je nejhorší – rozbitý povrch, výmoly, občas brod přes potok. Pokud však nebyly nedávno deště, zkušený řidič to zvládne i běžným autem. Rozhodně je ale lepší mít vůz 4×4 s vyšším podvozkem, aby nedošlo k poškození na kamenité cestě.

Z Mestie do Ushguli počítejte přibližně 2 hodiny čisté jízdy (50 km), s focením a zastávkami klidně 3 hodiny.

12 tipů, co vidět a dělat v Ushguli

Ale teď už se pojďme podívat na to, co vidět a dělat v Ushguli.

1. Svánské obranné věže (koški)

Symbol Ushguli i celé Svanetie. Jde o vysoké kamenné věže z 9.-12. století, které sloužily jako opevněné útočiště a obrana před nájezdníky. Každá rodina mívala svou věž, využívanou i jako sýpka, chlév či nouzové obydlí.

Dodnes se v Ushguli dochovalo několik desítek těchto věží vysokých 3-5 pater – typicky čtverhranných s malými okny. Věže spolu s kamennými domy vytvářejí jedinečný středověký skanzen pod širým nebem, díky němuž je Ushguli pod ochranou UNESCO.

Nejmalebnější je z tohoto hlediska vesnice Chazhaši, kde je koncentrace věží největší a kde se dodnes dochoval tradiční ráz osídlení.

2. Kostel Lamaria (Nanácilevi)

Na vyvýšeném návrší nad vesnicí Zhibiani stojí bílý kostel Panny Marie (Uspenie Bohorodice) z 9.-10. století, známý jako Lamaria. Jde o nejvýznamnější svatyni v Ushguli, obklopenou starým hřbitovem ze 12. století. V interiéru se dochovaly původní nástěnné malby a fresky.

Lamaria je mezi Svanety opředena legendami – například se traduje, že do kostela nesměly vstoupit ženy (snad kvůli dávné pověře). Dnes je Lamaria volně přístupná všem návštěvníkům a nabízí ikonický pohled – často fotografovaný záběr kostelíku s věží na pozadí ledovce Šchara.

Pro Svanety má místo duchovní význam; Lamaria je svanský název Bohorodičky a dodnes sem místní chodí prosit o ochranu. U kostela visí starobylé zvony a v okolí najdete i drobné kamenné kapličky.

3. Muzea a poklady Ushguli

Přestože je Ushguli velmi odlehlé, ukrývá překvapivě cenné historické exponáty. Hlavní Historické muzeum Ushguli sídlí v jedné z věží poblíž rozcestí v části Chazhaši.

Za symbolické vstupné (cca 3 GEL) tu uvidíte sbírku unikátních artefaktů, a to například staré zlaté a stříbrné šperky, zdobené kříže z 10. století vykládané zlatem či syrský zlatý pohár ze 6. století s biblickými motivy. Tyto poklady svědčí o bohaté historii Svanetie; podle místních pochází zlato přímo z okolních hor. Fotografování uvnitř je sice zakázáno, ale zážitek stojí za to.

Etnografické muzeum najdete nedaleko Lamárie. Provází tu velmi stará paní, která pamatuje původní využití vystavených předmětů. Uvidíte tradiční svanské nástroje, zbraně, kroje i třeba ruční mlýnek na mouku poháněný vodou. Vstupné se pohybuje kolem 5-10 GEL.

4. Ledovec Šchara a túra k němu

Výšlap k ledovci Šchary (cca 8 km jedním směrem) patří k nejkrásnějším a zároveň poměrně nenáročným túrám ve Svanetii. Stezka sleduje tok řeky Inguri a mírně stoupá k moréně, odkud je fantastický výhled na ledovcový splaz a štíty Šchary přímo nad vámi.

Cesta tam i zpět trvá kolem 5-6 hodin; většina návštěvníků vychází časně ráno, kdy je hora nejlépe vidět (odpoledne se často halí do mraků).

5. Jízda na koni

Kdo si netroufá pěšky, může využít nabídky místních a najmout si koně s průvodcem. Za několikahodinovou vyjížďku k ledovci zaplatíte řádově desítky lari (přibližně od 50 GEL výše na osobu, dle délky a počtu osob ve skupině).

Ke svanskému životu koně neodmyslitelně patří, a pohled na Ushguli ze hřbetu koně má své neopakovatelné kouzlo. Místní koně jsou zvyklí na horský terén a bezpečně vás dopraví i do náročnějších míst.

6. Průsmyk Zagaro (Zagari)

Další přírodní atrakcí je Zagaro (Zagari) Pass – vysokohorský průsmyk ve výšce 2622 m n.m. na hranici Horní a Dolní Svanetie. Z Ushguli k němu vede stará prašná cesta klikatící se do svahu; jako vycházka je to cca 7-8 km (2-3 hodiny) jedním směrem.

Odměnou je panoramatický rozhled na obě strany hlavního kavkazského hřebene. Tato trasa pokračuje dále do odlehlého kraje Lentekhi, ale kvůli náročnosti (strmé serpentiny, brody) je vhodná jen pro zkušené turisty s terénním vozidlem či horská kola.

7. Věž lásky a Tamarin hrad

Při procházce Ushguli rozhodně neminete tzv. věž lásky. Tato osamocená věž stojí u cesty z Mestie ještě před Ushguli a řidiči zde rádi zastavují. Váže se k ní tragický milostný příběh (podle kterého věž dostala jméno) – jde o svanskou obdobu Romeo a Julie.

V samotném Ushguli pak navštivte Tamarin hrad v osadě Chazhaši. Zřícenina známá také jako Letní zámeček královny Tamary stojí na malém vršku nad vesnicí. Podle legendy zde ve 12. století skutečně pobývala legendární královna Tamara, kterou Svanové dodnes uctívají – dokonce tvrdí, že v nedostupných horách Svanetie je královna pohřbena. Z rozvalin hradu je krásný výhled na celou obec.

8. Procházka všemi čtyřmi vesnicemi

Celým Ushguli lze projít od nejvýše položené části Zhibiani po nejníže ležící Murkmeli za pouhých přibližně 30 minut. Cestou se pokocháte různými pohledy na věže, nahlédnete do dvorků a možná potkáte i volně se pasoucí krávy, kozy či prasata procházející se mezi domy – v Ushguli se hospodářská zvířata pohybují samostatně a večer se sama vracejí do chlévů.

Doporučuji začít v Zhibiani (horní část, kde se nachází Lamaria), poté sejít dolů do Chvibiani, která leží při řece. Dále pokračovat do Chazhaši (přes nízký kopec) a nakonec navštívit Murkmeli s dalšími věžemi a kostelíkem.

9. Ochutnávka svanské kuchyně

Horská strava je sytá a jednoduchá, založená na mléčných produktech, masu a bramborách. Typickým pokrmem, který musíte v Ushguli ochutnat, je kubdari – plněná placka s kořeněným masem, považovaná za národní jídlo Svanů.

Jedná se o hutný kynutý chléb plněný nasekaným vepřovým či hovězím masem, dochucený horskými bylinkami, česnekem a hlavně svanetskou solí (svanuri marili) – směsí soli a aromatických koření (mimo jiné kmín, koriandr, pískavice, kopr). Díky této směsi má kubdari výraznou pikantní chuť a krásné aroma kavkazských bylin. Placka se tradičně peče v peci na dřevěném uhlí, aby těsto křupalo a maso uvnitř bylo šťavnaté.

Další místní specialitou je tašmijabi – sýrové pyré z brambor a domácího sýra (podobné známému gruzínskému elardži). Ochutnat můžete také čvishtari (kukuřičné placky s kousky sýra) nebo známé chačapuri (plněné sýrové chleby) v horské variantě. Svanetská sůl se zde používá téměř do všeho a můžete si ji i koupit domů jako jedlý suvenýr.

10. Západ slunce nad věžemi Ushguli

Jeden z nejmagičtějších zážitků, který v Ushguli můžete mít, je pozorování západu slunce. Když večerní paprsky ozáří štíty Šchary a obranné věže vrhají dlouhé stíny do údolí, vytváří se pohled jako z jiného světa.

Doporučuji najít si vyvýšené místo s výhledem na vesnici (například od kostela Lamaria nebo z Tamarina hradu) a v klidu pozorovat, jak se krajina postupně zabarvuje do oranžových a následně purpurových odstínů. Je to moment, kdy si plně uvědomíte, proč bylo vážení náročné cesty do tohoto odlehlého koutu světa.

11. Pozorování hvězdné oblohy

V Ushguli není téměř žádné světelné znečištění, což z něj činí ideální místo pro pozorování noční oblohy. Pokud máte štěstí na jasnou noc, spatříte neuvěřitelné množství hvězd, jasně viditelnou Mléčnou dráhu a možná i některé planety.

Místní často vyprávějí, že v zimních měsících, kdy je vesnice odříznutá od světa a pokrytá sněhem, je pohled na hvězdy nad zasněženými horami ještě intenzivnější. Je to jedna z mála výhod těžkého zimního života v těchto odlehlých končinách.

12. Setkání s místními Svany a jejich kulturou

Svanové – původní obyvatelé Svanetie – jsou malý kavkazský národ, který si po staletí uchoval svébytnou kulturu, jazyk i zvyky. Žijí v odlehlých údolích a nikdy nebyli plně podmaněni cizími dobyvateli. Název Ushguli údajně pochází ze svanského „uš-išhari guli“ – „nebojácné srdce“, což vystihuje odhodlanost místních zůstat v drsných horách.

Svanové jsou pravoslavní křesťané, avšak s mnoha původními prvky víry. Dlouhé zimní měsíce odříznutí od světa vedly generace Svanů k hluboké zbožnosti – „v tichu zasněžených hor nezbývá než obrátit mysl k věčnosti,“ píše se v jedné gruzínské reportáži.

Život v Ushguli je dodnes rustikální a skromný. Místní se tradičně věnují chovu dobytka a lovu, na rozdíl od většiny Gruzínců téměř nepěstují vinnou révu ani neholdují velkým vinným slavnostem. Horský život byl vždy tvrdý a Svanové jsou zvyklí na asketickou jednoduchost.

Co vědět před návštěvou

Nyní se pojďme podívat na nějaké praktické tipy

Mobilní signál a internet

Kupodivu je zde mobilní pokrytí poměrně dobré – podle cestovatelů mají někteří operátoři (Magti, Geocell) v Ushguli dokonce LTE signál. Nicméně kvalita kolísá a výpadky nejsou vyloučeny.

Wi-Fi sítě jsou dostupné jen výjimečně (možná v jednom dvou penzionech přes satelit), proto nespoléhejte na Wi-Fi a raději si pořiďte datovou SIM kartu už ve městě.

Respekt k místním a jejich zvykům

Svanové jsou hrdí lidé – chovejte se s respektem k jejich tradicím. Například do kostela Lamaria vstupujte slušně oblečeni (pro ženy se doporučuje šátek a zahalená kolena, ačkoli dnes to už striktně nevyžadují).

Není vhodné lézt na věže bez dovolení – některé jsou soukromé nebo v havarijním stavu. Při fotografování lidí je zdvořilé požádat posunkem či slovem „photo ok?“. Mnozí místní se focení rádi vyhnou, jiní překvapí a sami vás pozvou třeba na čaj.

Naučte se pár gruzínských nebo svanských slov (např. díky = madlobt, svansky hva) – prolomíte tím ledy.

Pozor na psy

Ve Svanetii se chovají velcí kavkazští ovčáci – v Ushguli je potkáte volně pobíhat. Většinou nejsou nebezpeční (pokud se k nim nepřibližujete), mnohdy naopak slouží jako neoficiální „průvodci“ turistů po vesnici.

Přesto je dobré mít se na pozoru, obzvláště mimo vesnici u stád, kde psi hlídají ovce před vlky – v takovém případě se raději skupině velkých psů vyhněte.

Často kladené otázky