Pražské kostely a synagogy: 15 nejkrásnějších sakrálních staveb

Pražské kostely a synagogy by vydaly na celou knižní encyklopedii, a tak jsem vybrala jen ty sakrální stavby, které formovaly můj vztah k městu svou syrovou historií, architektonickou genialitou či zkrátka tím, že se v nich dá na chvíli uniknout před hlukem tramvají. Nejde pouze o gotické klenby a barokní andělíčky. Jsou to i místa, kde se psaly novodobé dějiny a kde dodnes cítíte tíhu minulosti.

Zjistíte, proč je chrám svatého Mikuláše na obou březích Vltavy úplně jiný zážitek, kde visí uťatá zlodějská ruka, a jak si naplánovat trasu tak, aby vám neunikla žádná zásadní památka.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně představuje absolutní vrchol pražského baroka, na zdejší varhany hrál sám Wolfgang Amadeus Mozart.
• Krypta pod kostelem svatého Cyrila a Metoděje ukrývá mrazivé svědectví o posledním odporu československých parašutistů po atentátu na Heydricha.
• Pražské jezulátko v kostele Panny Marie Vítězné přitahuje poutníky z celého světa, jeho šatník čítá přes sto bohatě zdobených oblečků.
• Týnský chrám na Staroměstském náměstí schovává hrobku slavného dánského astronoma Tychona Brahe.
• Bazilika svatého Jakuba Většího se pyšní nejdelší lodí v republice a děsivou raritou, mumifikovanou rukou zloděje visící u vchodu.
• Emauzský klášter utrpěl těžké rány při bombardování v roce 1945, dnes ho zdobí ikonické betonové věže s pozlacenými hroty.
• Staronová synagoga je nejstarší aktivní synagogou v Evropě a podle legendy se na její půdě ukrývají pozůstatky hliněného Golema.
• Pinkasova synagoga slouží jako památník obětem holokaustu, její zdi pokrývá téměř 80 000 ručně psaných jmen.
• Španělská synagoga vás ohromí dechberoucím maurským interiérem plným zlatých arabesek a vynikající akustikou.
• Jeruzalémská synagoga poblíž hlavního nádraží spojuje secesi s maurským slohem a tvoří nejmladší, ač často přehlíženou židovskou modlitebnu ve městě.

Kdy vyrazit za sakrální architekturou

Přiznám se, že jsem to pár let řešila metodou pokus-omyl. Sakrální stavby fungují jako přirozené klimatizace, takže v létě vás zachrání před vedrem, ale v zimě si připravte bundu, ty staré zdi drží mráz stejně nekompromisně jako teplo. Otevírací doby se navíc striktně řídí liturgickým kalendářem, takže nedělní dopoledne rovnou vyškrtněte: probíhají mše a turistický provoz je přerušen.

Jaro a léto: Hra světla a večerní koncerty

Duben a květen nabízejí ideální světelné podmínky. Slunce ještě není tak vysoko, aby vypalovalo detaily na fotografiích, a skrz vitráže pronikají měkké paprsky. V letních měsících od června do srpna počítejte s tím, že se u vstupů do nejznámějších památek tvoří fronty.

Věnujte pozornost večerním programům, letní měsíce jsou hlavní sezónou pro varhanní koncerty. Španělská synagoga nebo bazilika svatého Jakuba pořádají hudební večery, které vám umožní zažít prostor s úplně jinou akustikou a bez tlačenic.

Podzim a zima: Melancholie a mrazivé klenby

Září je z mého pohledu nejlepší měsíc. Turistická vlna opadá, město se vrací do studentského rytmu a probíhá festival Dvořákova Praha (5. až 23. září 2026), který často využívá sakrální prostory pro svá vystoupení.

S úderem listopadu se ulice vyprázdní a chlad začne zalézat za nehty. Zimní návštěva vyžaduje teplé oblečení, protože silné zdi drží mráz nekompromisně uvnitř. Prosinec pak přináší specifickou atmosféru adventních koncertů a výstav betlémů, například slavný slaměný betlém v kostele Panny Marie Vítězné.

Kde se ubytovat

Když se s Lukášem vracíme do Prahy, potřebujeme strategický výchozí bod. S kočárkem a večerní únavou už nás nelákají hlučné hostely, ale hledáme klid a špičkový servis v docházkové vzdálenosti od centra. Naposledy jsme zakotvili v The Julius Hotel na Senovážném náměstí a tahle volba se ukázala jako trefa do černého.

Bydleli jsme v prostorném One Bedroom Suite, kde měl Jonáš dost místa na své hračky a my plně vybavenou kuchyňku na večerní přípravu čaje. Jako vegetariánka jsem byla nadšená z jejich ranního bufetu, který kromě obligátních vajíček nabízí skvělé bezmasé pomazánky, čerstvou zeleninu a výběrovou kávu. Hotel je perfektně odhlučněný a k Jeruzalémské synagoze dojdete za tři minuty. Ceny a dostupnost pro váš termín si rezervujete přes Booking.com.

Kostely Starého Města: Od astronomů po uťaté ruce

Staroměstské uličky tvoří labyrint, ve kterém se i po deseti letech dokážu na okamžik ztratit. Pražské kostely tu často splývají s okolní zástavbou a jejich skutečná velikost vás překvapí až ve chvíli, kdy překročíte práh.

Týnský chrám (Kostel Matky Boží před Týnem)

Dvě asymetrické gotické věže, které se tyčí nad Staroměstským náměstím, fungují jako kompas pro zbloudilé turisty. Týnský chrám je mistrovskou ukázkou gotiky s bohatou barokní přestavbou interiéru. Pro mě je to místo spojené především s osobností Tychona Brahe. Tento geniální dánský astronom, který působil na dvoře Rudolfa II., zde má z pravého mramoru vytesanou náhrobní desku. Stojíte-li před oltářem, stačí se podívat napravo k prvnímu pilíři.

Vstup do chrámu je zdarma, respektive za dobrovolný příspěvek (doporučuje se 50 Kč). Otevřeno bývá od úterý do soboty mezi 10:00 a 13:00, a poté od 15:00 do 17:00. V neděli jen dopoledne od 10:00 do 12:00. Pamatujte, že se sem nedostanete s velkými batohy a focení uvnitř je striktně zakázáno, na což dohlíží poměrně přísná ostraha.

💡 Tip od místní: Hlavní vchod nehledejte přímo z náměstí. Musíte projít nenápadným podloubím Týnské školy mezi restauracemi, úzká ulička vás dovede přímo k portálu.

Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí

Často se plete se svým slavnějším malostranským jmenovcem, ale kostel svatého Mikuláše na Starém Městě nabízí úplně jinou energii. Postavil ho Kilián Ignác Dientzenhofer a dnešní bělostná fasáda kontrastuje s tmavými gotickými věžemi Týnského chrámu naproti. Interiéru dominuje masivní křišťálový lustr, který kostelu daroval ruský car Mikuláš II., protože stavba na přelomu 19. a 20. století sloužila pravoslavné církvi. Dnes patří Církvi československé husitské.

Vstup je volný, otevřeno je denně od 10:00 do 16:00 (v neděli od 12:00). Kostel funguje celoročně, protože je vytápěný, což z něj dělá strategickou zastávku při zimních procházkách.

💡 Tip od místní: Akustika pod kupolí je tak specifická, že se sem vyplatí zajít na večerní koncert vážné hudby. Konají se tu téměř denně a vstupenky seženete přímo u vchodu za zhruba 500 Kč.

Bazilika svatého Jakuba Většího

Hned u vchodu do baziliky svatého Jakuba v Praze, vysoko na pravé straně, visí na řetízku zčernalá, seschlá lidská ruka, které člověk na první pohled sotva uvěří. Podle legendy patřila zloději, který se pokusil ukrást šperky ze sochy Panny Marie. Socha ho chytila za paži tak pevně, že mu ji museli katovi pacholci uříznout. Kromě této makabrózní kuriozity jde o kostel s nejdelší hlavní lodí v Praze a s naprosto fenomenálními varhanami z roku 1705.

Najdete ho v ulici Malá Štupartská, jen pár kroků od rušného náměstí Republiky. Otevřeno je denně od 9:30 do 16:00. Vstupné se neplatí.

💡 Tip od místní: Každý rok na přelomu léta a podzimu se zde koná Mezinárodní varhanní festival. Zážitek, kdy zvuk tisíců píšťal rezonuje obrovským prostorem, překonává jakoukoliv nahrávku.

Kostel svatého Havla

Zatímco venku na Havelském tržišti křičí trhovci a cinkají turistické cetky, uvnitř kostela svatého Havla panuje absolutní ticho. Tento kostel založil už král Václav I. a později ho spravovali karmelitáni. Pro českou historii je významný tím, že zde v roce 1369 kázal Jan Milíč z Kroměříže a později i Jan Hus. Uvnitř se nachází hrobka slavného barokního malíře Karla Škréty.

Vstup je zdarma, otevřeno bývá nepravidelně, největší šanci máte odpoledne mezi 14:00 a 16:00, a od Můstku je to pár minut pěšky.

💡 Tip od místní: Fasáda kostela tvoří fantastické pozadí pro fotky trhů. Pokud přijdete brzy ráno, než prodejci rozbalí své stánky, zachytíte surovou atmosféru probouzejícího se města.

Kostel svatého Jiljí

Skrytý poklad dominikánského řádu v Husově ulici. Mohutná gotická stavba se zvenku tváří nenápadně, vmáčknutá mezi okolní domy tak těsně, že si ji z ulice sotva celou prohlédnete. Uvnitř ale narazíte na dramatické barokní fresky od Václava Vavřince Reinera. Reiner zde byl na vlastní žádost po své smrti i pochován. Pro filmové fanoušky: Miloš Forman tu točil některé scény pro svůj oscarový film Amadeus.

Otevřeno je denně v časech bohoslužeb a často i přes den pro tichou modlitbu a prohlídku. Vstup je zdarma.

💡 Tip od místní: Projděte nenápadnými dveřmi do přilehlého klášterního nádvoří. Je to oáza klidu, kam nedoléhá hluk z Karlovy ulice, a s kočárkem si tu můžete bez stresu oddechnout.

Malá Strana a Nové Město: Barokní dramata a moderní historie

Jakmile přejdete most, jako by se město přepnulo do jiného módu. Na Malé Straně se člověk cítí, jako by vlezl dovnitř barokní opery, a pak najednou odbočí do Resslovy ulice a je z toho úplně jiný film.

Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně

Tohle je on. Ztělesnění pražského baroka a moje denní kulisa ze středoškolských let. Chrám svatého Mikuláše (často hledaný jako kostel svatého Mikuláše na Malé Straně) stavěly tři generace rodiny Dientzenhoferů. Uvnitř vás okamžitě ohromí stropní freska Oslava svatého Mikuláše, která je s plochou 1500 metrů čtverečních jednou z největších v Evropě. Na zdejší varhany hrál v roce 1787 Wolfgang Amadeus Mozart. Když sem zajdu dnes, pořád mě fascinuje ta opulentní přehlídka mramoru, zlata a soch v nadživotní velikosti, které jako by vypadly z divadelního představení.

Vstupné stojí 150 Kč (studenti a senioři 100 Kč). Otevřeno je denně od 9:00 do 17:00 (v létě do 18:00). Nachází se přímo na Malostranském náměstí (zastávka tramvají 12, 15, 20, 22).

💡 Tip od místní: Zaplaťte si vstup na galerii v patře. Získáte těsný kontakt se stropní freskou Jana Lukáše Krackera a z ochozu uvidíte celý prostor chrámu v úplně jiné, mnohem dramatičtější perspektivě.

Kostel Panny Marie Vítězné a Pražské jezulátko

Raně barokní stavba v Karmelitské ulici by možná zapadla mezi ostatní chrámy, nebýt jedné drobné voskové sošky. Kostel Panny Marie Vítězné ukrývá Pražské jezulátko (Bambino di Praga), magnet na poutníky z Latinské Ameriky, Španělska i Filipín. Je fascinující sledovat cizince, jak v slzách padají na kolena před soškou měřící sotva 47 centimetrů. Jezulátko vlastní přes sto luxusních šatiček, které se střídají podle liturgických období. Zvláštní pozornost poutá stříbrná kolébka posetá diamanty a rubíny.

Vstup do kostela i přilehlého muzea šatiček je zdarma. Otevřeno je od pondělí do soboty 8:30 až 18:00, v neděli 8:30 až 19:00. Pěšky sem dojdete za tři minuty od Malostranského náměstí.

💡 Tip od místní: Běžte rovnou do prvního patra za oltářem, kde se nachází muzeum šatů Jezulátka. Najdete tam i obleček, který sošce vlastnoručně vyšila císařovna Marie Terezie.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Krypta parašutistů)

Z barokního opojení do tvrdé reality 20. století. Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se v červnu 1942 stal dějištěm posledního odporu sedmi československých parašutistů zapojených do operace Anthropoid. Stísněný pocit na vás v podzemní kryptě dolehne během pár vteřin. Vidět na vlastní oči rýhy po kulkách v okenním rámu a vlhké zdi, kde Jozef Gabčík, Jan Kubiš a pět dalších hrdinů bojovalo proti obrovské přesile SS, je zážitek, který z hlavy nevymažete.

Krypta je otevřena úterý až neděle od 9:00 do 17:00, vstupné je 100 Kč a od metra B Karlovo náměstí dojdete pěšky za zhruba pět minut.

💡 Tip od místní: Zastavte se nejprve zvenku u pamětní desky v Resslově ulici. Dodnes jsou v omítce kolem malého větracího okénka zřetelně vidět díry po kulkách ze samopalů německých vojáků.

Emauzský klášter (Na Slovanech)

Tento komplex představuje neuvěřitelný architektonický kompromis mezi středověkem a modernou. Emauzský klášter (nebo také Emauzy v Praze) založil Karel IV. pro slovanské benediktiny. Staletí měl nádherné gotické malby v křížové chodbě, ale spojenecký nálet v únoru 1945 ho zasáhl tak tvrdě, že z původní slávy zbyla jen torza. V roce 1968 pak klášter získal svou současnou, nezaměnitelnou siluetu. Architekt František Maria Černý navrhl odvážné betonové skořepinové věže s pozlacenými hroty, které se kříží a připomínají sepjaté ruce. Betonové věže proti modré obloze přitom tvoří jeden z nejvděčnějších motivů pro geometrické kompozice.

Vstup do areálu a ambitů stojí 80 Kč. Otevřeno je od pondělí do soboty 11:00 až 17:00. Zastávka tramvaje Moráň leží hned pod klášterem.

💡 Tip od místní: Nespěchejte jen k moderním věžím. Křížová chodba ukrývá cyklus 85 gotických nástěnných maleb. Sice jsou částečně poškozené, ale patří k nejvzácnějším památkám českého gotického umění.

Pražské synagogy: Svědectví Josefova a Nového Města

Až s odstupem člověk pochopí, že to, co se tu zachránilo, tedy šest synagog a hřbitov, je vlastně zázrak, protože celé Židovské město prošlo na přelomu 19. a 20. století brutální asanací. Dnes jde o jeden z nejucelenějších židovských muzejních komplexů na světě. Pokud chcete pochopit historii pražských Židů do hloubky, doporučuji rezervaci komentované prohlídky přes GetYourGuide, kde vás místní průvodci provedou i kontextem, který z popisek nevyčtete.

Staronová synagoga

Nejstarší aktivní synagoga v Evropě, postavená v raně gotickém slohu kolem roku 1270. Její strmá sedlová střecha a cihlové štíty působí v okolní luxusní zástavbě Pařížské ulice jako zjevení. Pro město je Staronová synagoga pevně spjata s legendou o Golemovi, hliněném obrovi, kterého měl stvořit rabi Löw na ochranu židovské obce. Podle pověsti leží zbytky Golema dodnes na půdě synagogy, kam je přísný zákaz vstupu.

Není součástí základního okruhu Židovského muzea, vstupenka se kupuje zvlášť a v roce 2026 vyjde na 250 Kč. Otevřeno je denně kromě pátku večer a soboty (šabat) a židovských svátků od 9:00 do 18:00.

💡 Tip od místní: Muži musí mít při vstupu pokrytou hlavu. Pokud nemáte vlastní čepici, u vchodu vám půjčí tradiční papírovou kipu (jarmulku).

Pinkasova synagoga

Místo, které vás zaručeně umlčí. Pinkasova synagoga dnes neslouží k bohoslužbám, ale jako památník obětem holokaustu z Čech a Moravy. Všechny vnitřní zdi pokrývá téměř 80 000 ručně zapsaných jmen mužů, žen a dětí, kteří nepřežili nacistické vyhlazovací tábory. V prvním patře je pak stálá expozice dětských kreseb z koncentračního tábora Terezín. Je to syrové, bolestné a nesmírně důležité. Je to místo, kde se vyplatí na chvíli zastavit a ztišit se.

Součást vstupenky do Židovského muzea (Židovské město pražské). Otevřeno od neděle do pátku 9:00 až 18:00 (v zimě do 16:30).

💡 Tip od místní: Běžte sem hned ráno v devět hodin. Jakmile dorazí velké organizované skupiny, prostor ztratí svou pietní intimitu. Tento památník vyžaduje absolutní ticho.

Španělská synagoga

Zvenku nenápadná stavba vás po vstupu dovnitř doslova přimrazí. Maurský interiér plný arabesek a zlatých štuků totiž čeká málokdo. Španělská synagoga získala své jméno právě proto, že se inspiruje španělskou Alhambrou, a po vstupu nevíte, kam se dívat dřív. Expozice v prvním patře mapuje moderní dějiny Židů v českých zemích od josefínských reforem až po současnost.

Součást vstupenky do Židovského muzea. Otevřeno neděle až pátek 9:00 až 18:00.

💡 Tip od místní: Prostor má fantastickou akustiku a pravidelně hostí večerní koncerty klasické hudby či židovských melodií. Je to skvělá příležitost vidět nasvícený zlatý interiér bez davu turistů.

Klausova a Maiselova synagoga

Obě tyto stavby jsou součástí prohlídkového okruhu Židovského muzea. Maiselova synagoga uctívá památku svého mecenáše Mordechaje Maisela, bankéře a primase židovského města z 16. století, a dnes ukrývá cenné stříbrné synagogální předměty.

Klausova synagoga stojí hned u vstupu na Starý židovský hřbitov a její expozice se věnuje židovským tradicím, zvykům a svátkům. Zjistíte tu, jak probíhá bar micva nebo co obnáší košer stravování. Klausova synagoga navíc bývá nejklidnější ze všech, protože turisté většinou spěchají dál na hřbitov a tohle tiché místo tak nějak přeskočí. Asi je to škoda, protože vystavené předměty, třeba Tóry, patří k nejsilnějším exponátům celého okruhu.

Vstup na kombinovanou vstupenku, otevírací doba kopíruje ostatní objekty muzea (neděle až pátek).

💡 Tip od místní: V Klausově synagoze si prohlédněte detailně vystavené svitky Tóry. Jde o originály zachráněné z různých částí republiky během druhé světové války.

Jeruzalémská synagoga (Jubilejní)

Turisté ji často míjejí, protože neleží v Josefově, ale na Novém Městě, jen kousek od hlavního nádraží a našeho oblíbeného The Julius Hotel. Jeruzalémská synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogou v Praze. Byla postavena v roce 1906 jako náhrada za modlitebny zbourané během asanace. Fasáda je neuvěřitelným mixem vídeňské secese a maurského slohu, se zářivými barvami a obrovským rozetovým oknem. Interiér je neméně pompézní, zdobený bohatými malbami a zlatem.

Vstupné stojí 150 Kč. Otevřeno bývá od dubna do října, neděle až pátek 10:00 až 17:00.

💡 Tip od místní: V prvním patře na galerii bývají výborné dočasné výstavy věnované historii židovské komunity a záchraně židovských památek po druhé světové válce.

Kde se najíst

Po několika hodinách obdivování klenb a fresek člověku vyhládne. S Lukášem a Jonášem už máme svoje ověřené zastávky, kde se dá nejen dobře najíst, ale i v klidu zaparkovat kočárek. Turistickým pastem se obloukem vyhýbáme a raději si zajdeme tam, kde vaří poctivě a s láskou.

Kolem Staroměstského náměstí

Když se motáme kolem Týnského chrámu a svatého Mikuláše, naše kroky skoro vždycky míří do Skautského institutu. Je schovaný přímo na Staroměstském náměstí, ale musíte vědět, do jakých dveří a na jaké nádvoří zaplout. Dáte si tu skvělou kávu, domácí limonádu a něco menšího k zakousnutí za ceny, které z vás nesedřou kůži. Navíc je tam uprostřed turistického shonu naprostý klid.

Pokud máme chuť na něco většího, kousek od svatého Jakuba je výborná vegetariánská restaurace Maitrea. Mají krásný interiér inspirovaný feng-šuej a s mým bezmasým jídelníčkem je to pro mě vždycky sázka na jistotu. Skvělá je tu třeba vegetariánská svíčková, která směle konkuruje té klasické od babičky.

Na Malé Straně a u Jezulátka

Na Malé Straně je to s jídlem občas trochu minové pole, ale my nedáme dopustit na Café Savoy. Jasně, je to trochu luxusnější záležitost a bývá tu plno, ale jejich snídaně nebo jen odpolední káva s věnečkem po prohlídce Jezulátka jsou prostě dokonalé. Navíc jsou velmi baby-friendly, což s dvouletým Jonášem pokaždé hodně oceníme.

Na rychlou polévku nebo poctivý sendvič se rádi stavíme v Roesel – beer & food jen malý kousek od Karlova mostu. Je to taková schovaná ulička, do které jen tak nezabloudíte, mají výborné řemeslné pivo a k tomu skvělý domácí chleba s pomazánkami.

Katedrála a Loreta (Jen pro připomenutí)

Tento článek by nebyl kompletní, kdybych nezmínila dva absolutní giganty pražské sakrální architektury. Oběma se však věnuji do detailu v samostatných textech, protože jejich návštěva vydá na půl dne.

Katedrála svatého Víta na třetím nádvoří Pražského hradu je duchovním středobodem české státnosti, kde jsou uloženy korunovační klenoty i ostatky českých králů. Detailní průvodce najdete v článku o Hradu.

Loreta na Hradčanech se zvonkohrou a Svatou chýší je unikátním barokním komplexem, který obklopují tiché arkády. Více informací o otevírací době a slavném Loretánském pokladu hledejte v našem hradčanském průvodci.

Praktické info

• Vstupné do synagog: Nejkupovanější lístek „Židovské město pražské“ (zahrnuje Pinkasovu, Klausovu, Maiselovu, Španělskou synagogu, Obřadní síň a Starý židovský hřbitov) stojí v roce 2026 zhruba 600 Kč. Vyplatí se ho koupit online, abyste nečekali ve frontě.
• Doprava MHD: Většina kostelů v centru je snadno dostupná pěšky. Pokud plánujete přejíždět mezi Novým Městem, Malou Stranou a Hradčany, kupte si 24hodinovou jízdenku za 150 Kč (případně 72hodinovou za 330 Kč).
• Dress code: Ačkoliv jsme silně ateistická země, při vstupu do funkčních kostelů se očekává základní respekt. Pánové by měli sundat pokrývku hlavy (s výjimkou synagog, kde je to naopak povinnost) a všichni by se měli vyhnout příliš odhalujícímu oblečení (tílka, velmi krátké šortky apod.).
• Focení: V chrámech bývá často zakázáno používat blesk a stativ. Některé objekty (Týnský chrám) focení zakazují plošně. Respektujte to.

Kam dál

Pokud máte sakrální architektury dost a chcete zkoumat další vrstvy města, mrkněte na tyhle články:

• Co vidět v Praze: 100+ tipů na památky, kavárny, restaurace
• Pražský hrad: Kompletní průvodce pro rok 2026
• Strahov, Loreta a Hradčany: Nejkrásnější vyhlídky a knihovny
• Staroměstské náměstí a orloj: Jak se vyhnout pastím na turisty
• Josefov: Tajemství pražské židovské čtvrti
• Karlův most: Kdy vyrazit, abyste se vyhnuli davům

Často kladené otázky