Pokud řešíte, kdy jet do Švédska, pamatujte, že mezi jihošvédským Malmö a severní Kirunou panuje v lednu teplotní rozdíl klidně i dvacet stupňů, a zatímco na jihu prší, sever zahaluje temná polární noc. Otázka, kdy přesně vyrazit na sever, tak nemá jen jednu jednoduchou odpověď, protože vše závisí na tom, kterou polovinu země si pro svou cestu vyberete. Švédsko se totiž z pohledu cestovatele dělí na dvě úplně odlišné destinace, které se v jednom itineráři dají jen stěží spojit.

Pokud hledáte letní pohodu u jezer, designová města a červené chatičky, zamíříte do jižní a střední části, ale pro arktické dobrodružství se psím spřežením musíte překonat dalších tisíc kilometrů na sever. Připravila jsem pro vás kompletního průvodce počasím a sezónami měsíc po měsíci, abyste přesně věděli, kdy koupit letenky a čemu se naopak velkým obloukem vyhnout.

Shrnutí

• Dvě odlišné sezóny: Jih a města lákají turisty primárně v létě, zatímco severní Laponsko zažívá svůj největší boom v hluboké zimě.
• Nejlevnější měsíce: Pokud chcete výrazně ušetřit za ubytování a letenky, vyrazte do měst v květnu nebo v říjnu, kdy panuje mimosezóna.
• Letní paralýza: V červenci zažívá země takzvaný Industrisemester, kdy si většina místních bere dovolenou a města se na měsíc vylidní.
• Komáří invaze: Od poloviny června do poloviny srpna se na severu a ve vnitrozemí připravte na obrovské množství komárů a mušek, které vyžadují silné lokální repelenty.
• Polární záře: Nejlepší statistické šance na pozorování nebeského divadla máte v únoru, březnu a překvapivě také v září, kdy jsou navíc mnohem příjemnější teploty.
• Orientační kurz: Pro rok 2026 platí, že jedna švédská koruna (SEK) odpovídá zhruba 2,21 Kč, takže pro rychlý přepočet stačí ceny vynásobit dvěma a kousek.

12 měsíců ve Švédsku, které musíte znát

Celý rok měsíc po měsíci — protože Švédsko je tak obrovské a proměnlivé, že jedno obecné doporučení zkrátka nestačí. Každý měsíc hraje jinou hru, takže čtěte pozorně a vyberte ten svůj.

1. Leden: Polární noc a mrazivá exotika

Leden představuje měsíc extrémních kontrastů, protože zatímco ve Stockholmu se denní teploty pohybují jen těsně kolem nuly a často prší nebo padá mokrý sníh, na severu vládne pravá arktická zima. V Kiruně a národním parku Abisko teploty běžně padají k minus dvaceti až třiceti stupňům, což vyžaduje opravdu poctivé vrstvené oblečení. Zapomeňte na bavlnu a džíny, základem úspěchu je kvalitní merino vlna, silný fleece, hřejivá péřová bunda a neprofoukavá svrchní vrstva. Na dalekém severu navíc až do poloviny ledna panuje polární noc, kdy slunce vůbec nevyjde nad obzor. Nečekejte ale černočernou tmu, protože kolem poledne nastává takzvaná modrá hodina, kdy se celá zasněžená krajina zalije do magického, měkkého namodralého světla, které je pro fotografy snem.

Na jihu země si užijete zhruba šest hodin denního světla, protože slunce vychází před devátou ranní a zapadá už kolem třetí hodiny odpolední. Právě v tomto období ale běží naplno sezóna v legendárním ledovém hotelu v Jukkasjärvi, kam se sjíždějí cestovatelé z celého světa za unikátním mrazivým noclehem. Pokud se vám nechce platit zhruba 6 000 SEK (více než 13 000 Kč) za jedinou noc ve spacáku v minus pěti stupních, můžete si zaplatit jen denní vstup za 325 SEK, v klidu si prohlédnout všechny ledové sochy a na večer se vrátit do vytopeného penzionu. Arktické aktivity jako jízdy na sněžných skútrech fungují na plné obrátky, i když vyžadují notnou dávku fyzické odolnosti. V jižních městech naopak většina sezónních muzeí a kempů zůstává pevně zavřená.

Pokud jde o váš rozpočet, leden nabízí dvě zcela odlišné cenové hladiny. Ceny letenek a hotelů ve městech po vánočních svátcích prudce klesají, takže si můžete dopřát prodloužený víkend ve Stockholmu za zlomek letních cen. Naopak na severu panuje hlavní sezóna a arktické zážitky si nekompromisně drží své prémiové cenovky. Leden je tak asi nejlepší měsíc pro lovce mrazivé exotiky, co snídají ve spacáku při minus dvaceti 😅, nebo naopak pro ty, kteří hledají levnou městskou turistiku.

💡 Tip: Pokud plánujete jízdu se psím spřežením, která běžně vyjde na 2 200 až 3 400 Kč, raději si rezervujte termíny až na konec měsíce, protože při extrémních mrazech pod minus dvacet stupňů operátoři jízdy kvůli bezpečnosti zvířat často ruší.

2. Únor: Návrat světla a top zimní sezóna

Druhý měsíc v roce je skvělý pro pravou zimní dovolenou, protože se dny začínají viditelně prodlužovat a slunce se konečně opírá do zasněžených plání. V Kiruně si užijete příjemných sedm až devět hodin denního světla, přičemž slunce vychází kolem osmé a zapadá po čtvrté hodině odpolední. Mrazy na severu už nebývají tak kruté a stabilně se drží kolem minus deseti až patnácti stupňům, zatímco ve Stockholmu se teploty pohybují jen těsně pod bodem mrazu. Zima zkrátka polevuje ze svého extrémního sevření, což dělá pobyt venku mnohem snesitelnějším.

Toto období je jako stvořené pro lov polární záře, jízdu na sněžných skútrech nebo běžkování v nedotčené přírodě. Ve Švédsku v únoru probíhají takzvané sportlov, což jsou jarní prázdniny, během kterých se celé rodiny přesouvají do horských středisek. Tím vůbec nejznámějším je Åre, největší lyžařské středisko celé Skandinávie, které nabízí jistotu přírodního sněhu a nádherné výhledy na zamrzlá jezera v údolí. Počítejte proto s tím, že lyžařské resorty praskají ve švech, restaurace mají plno a ceny ubytování na horách i skipasů dosahují svého ročního maxima.

V prvním únorovém týdnu navíc probíhá proslulý zimní trh v Jokkmokku (Jokkmokks marknad), který se pyšní tradicí dlouhou přes čtyři sta let. Jde o úchvatnou přehlídku tradičních řemesel zvaných duodji a kultury původního národa Sámů, která do malého městečka s pěti tisíci obyvateli přitáhne na třicet tisíc návštěvníků. Únor zkrátka přeje všem milovníkům zimních sportů a arktických radovánek, i když si za tyto zážitky v hlavní sezóně připlatíte a na klid opuštěné divočiny narazíte spíše dál od velkých center.

💡 Tip: Ubytování na vyhlášený zimní trh v Jokkmokku bývá vyprodané i rok dopředu, takže pokud chcete zažít tuto autentickou sámskou kulturu a vidět závody sobů na vlastní oči, musíte svůj výlet plánovat s obrovským předstihem.

3. Březen: Jarní rovnodennost a běžky

Březen představuje skrytý poklad pro všechny milovníky zimních sportů, protože kombinuje dostatek sněhu s dlouhými dny plnými slunce. Kolem jarní rovnodennosti se délka dne vyrovnává na dvanáct hodin po celé zemi a sluneční paprsky začínají mít konečně opravdovou sílu. Tvrdý a upěchovaný sníh vytváří výborné podmínky pro běžecké lyžování, které je v této zemi takovým národním náboženstvím, a na tratích potkáte místní všech generací. Teploty na severu se přes den často přehoupnou i mírně nad nulu, což dělá pobyt venku nesrovnatelně příjemnějším než v hluboké zimě a dovoluje vám strávit na sněžném skútru klidně celý den bez omrzlin.

Kolem jarní rovnodennosti se navíc historicky objevuje velmi silná geomagnetická aktivita, což z března dělá jeden z vůbec nejlepších měsíců pro sledování polární záře. Vzhledem k aktuálnímu solárnímu cyklu jsou navíc šance na epické nebeské divadlo nad národním parkem Abisko skvělé. Křišťálově čistá obloha a příznivější večerní teploty znamenají, že na zelenou plazmu nemusíte čekat v třeskutém mrazu a focení zvládnete i bez speciálních vyhřívaných rukavic.

Na jihu země, v regionech Skåne nebo v Göteborgu, už pomalu začíná nesmělé jaro a denní maxima šplhají k pěti stupňům. První kavárny v ulicích začínají vytahovat stolky na chodníky, i když na vysedávání u tradiční fiky to ještě vyžaduje teplou deku a horkou kávu. Ceny letenek do velkých měst se drží na velmi příznivé úrovni, ale horská střediska jsou stále poměrně drahá, protože zimní sezóna ještě zdaleka neřekla své poslední slovo. Březen je zkrátka ideální volbou pro ty, kteří chtějí zažít pravou severskou zimu, ale děsí je představa třicetistupňových mrazů a nekonečné tmy.

💡 Tip: Březen je posledním spolehlivým měsícem pro návštěvu slavného ledového hotelu v Jukkasjärvi, protože s přibývajícím sluncem a oteplením začíná ledová struktura pomalu měknout, ztrácet své ostré rysy a připravovat se na jarní tání.

4. Duben: Nespolehlivé jaro a konec ledového snu

Duben je typický přechodový měsíc, který vás může potěšit prvními hřejivými paprsky, ale stejně tak vás dokáže nepříjemně zaskočit nečekanou sněhovou vánicí. Na jihu země příroda pomalu ožívá, slaví se Velikonoce a města se začínají plnit lidmi, počasí je ale extrémně nestálé, větrné a často se mění z hodiny na hodinu. Ve Stockholmu se denní maxima pohybují kolem osmi až deseti stupňů, takže teplou bundu a čepici rozhodně ještě neodkládejte a do kufru pro jistotu přibalte i spolehlivý deštník. Pokud vyrazíte během velikonočních svátků, narazíte v obchodech na speciální jarní dobroty a v oknech domů uvidíte tradiční výzdobu s barevnými pírky.

Na dalekém severu duben znamená definitivní konec hlavní arktické sezóny. Sníh pod jarními paprsky rychle taje, led na obrovských jezerech se začíná nebezpečně tenčit a slavný Icehotel v Jukkasjärvi se v polovině měsíce definitivně zavírá, aby se roztál zpět do řeky Torne. Dny se prodlužují natolik neuvěřitelným tempem, že v Kiruně slunce zapadá až po osmé hodině večerní a světlo nad tmou jednoznačně vyhrává. Šance na pozorování polární záře tak klesají prakticky k nule, protože obloha už zkrátka není dostatečně tmavá ani uprostřed noci. Operátoři arktických aktivit ve velkém ruší jízdy se psím spřežením a pomalu uklízejí sněžné skútry k letnímu spánku, protože rozbředlý terén přestává být pro turistiku bezpečný.

Duben se absolutně nehodí pro Laponsko, ale jih vás odmění — většina hradů a muzejních atrakcí právě přechází na delší letní provoz, takže v poloprázdném muzeu Vasa strávíte klidně celé odpoledne bez loktů od australského turisty a uličkami Gamla Stan se procházíte vlastně sami. Hotely ve velkých městech zejí prázdnotou a nabízejí fantastické mimosezónní slevy, což ocení hlavně páry hledající klidný městský víkend plný vynikající výběrové kávy a severského designu.

💡 Tip: Duben je naprosto skvělý čas na městskou turistiku, pokud vám nevadí občasný déšť a vítr, protože ceny letenek do Stockholmu bývají před letní sezónou na naprostém minimu a v poloprázdných kavárnách si v klidu vychutnáte ty nejlepší kardamomové šneky bez nekonečného čekání ve frontě.

5. Květen: Rozkvetlý jih a nejnižší ceny

Pokud míříte do jižního a středního Švédska a chcete se vyhnout obřím davům i zbytečně vysokým cenám, květen je pro vás tou nejlepší volbou. V parcích všechno naplno kvete, dny jsou neuvěřitelně dlouhé a teploty ve městech často šplhají k velmi příjemným patnácti stupňům, což tvoří krásnou kulisu pro celodenní objevování památek pěšky. Většina turistických atrakcí už bezpečně najela na plný letní provoz a slunce ve Stockholmu zapadá až před desátou hodinou večerní. Ty pravé letní davy turistů sem ale dorazí až za několik týdnů, takže si všechna ta krásná místa, jako je třeba malebná čtvrť Haga v Göteborgu, užijete v naprostém klidu. Personál v restauracích na vás bude mít mnohem více času a rezervace stolů dopředu většinou nejsou potřeba.

Severní Laponsko se ovšem v květnu mění v jedno obrovské, těžko prostupné bahniště. Tající sníh a rozvodněná jezera dělají z většiny přírodních stezek neprůchodný terén a pro milovníky horských treků je tento měsíc vyloženě nevhodný, jelikož slavná dálková trasa Kungsleden i divoký národní park Sarek zůstávají pod vrstvou mokrého sněhu. Horské chaty švédské turistické asociace STF mají ještě pevně zavřené okenice a na letní sezónu se teprve pomalu připravují. Zimní arktické aktivity už pochopitelně vůbec nefungují a komáří peklo ještě nezačalo, takže severní divočina vlastně jen tak tiše spí.

Tento měsíc tak jednoznačně a bez debat patří velkým městům a jižnímu pobřeží. Ceny za pronájmy aut a ubytování se drží proklatě nízko, což skvěle nahrává prvním jarním roadtripům po malebném regionu Skåne nebo podél úchvatného západního pobřeží Bohuslän. Květen zkrátka ocení především milovníci kávy, čistého designu a pohodových procházek.

💡 Tip: Využijte oblíbených květnových prodloužených víkendů k návštěvě Göteborgu nebo Stockholmu, protože pořídíte fantastické luxusní ubytování přímo v centru za ceny, které v červenci s přehledem zaplatíte za obyčejný kemp někde na okraji města.

6. Červen: Midsommar a půlnoční slunce

Červen je pro místní obyvatele suverénně nejdůležitějším měsícem v roce, protože se úplně všechno točí kolem velkolepých oslav letního slunovratu zvaného Midsommar. Tento magický svátek připadá vždy na pátek mezi devatenáctým a pětadvacátým červnem a celá země se během něj prakticky zastaví a přesune na své oblíbené letní chaty. Místní tradice velí uplést si věneček z lučního kvítí, tančit jako žáby kolem ozdobené májky a hodovat. Na stole nesmí chybět nakládaní sledi, nové brambory a obrovské množství kopru, což se hojně zapíjí ledově vychlazeným akvavitem a pivem. Jde o hluboce rodinnou záležitost, kterou jako turista nejlépe zažijete ve skanzenech nebo v tradičním regionu Dalarna v okolí jezera Siljan, kde veřejné oslavy přitahují tisíce lidí v malebných krojích.

Na sever od polárního kruhu, zejména v okolí hornické Kiruny a národního parku Abisko, začíná úchvatné období půlnočního slunce. Světlo se neztratí z oblohy celých čtyřiadvacet hodin a teploty na jihu stabilně překračují krásných osmnáct až dvacet stupňů, zatímco na severu se rtuť teploměru pohybuje spíše kolem příjemných deseti až patnácti stupňů. Horská turistická sezóna se ovšem otevírá až na samém konci června. Teprve tehdy konečně rozmrznou vysoko položená jezera a turistická asociace STF otevírá své horské chaty pro první nedočkavé trekaře, kteří míří do divočiny.

S blížícím se opravdovým létem začínají ceny ubytování pochopitelně strmě stoupat a první populární kempy už hlásí plnou kapacitu. Červen je skvělý pro ty cestovatele, kteří chtějí zažít nekonečné prosluněné dny a severskou kulturu v plném proudu. Pokud cestujete obytným vozem, najdete ještě skvělá místa na divoko přímo u vody bez boje.

💡 Tip: Jako turisté bez pozvání do místní rodiny si dejte obrovský pozor na pátek během Midsommaru, protože města se kompletně vylidní a většina restaurací, supermarketů i obchodů zůstane po celý víkend nekompromisně zavřená.

7. Červenec: Industrisemester a komáří peklo

Většina zahraničních turistů míří do Švédska logicky právě v červenci, což je ovšem měsíc, který vyžaduje ze všech vůbec nejvíce pečlivého plánování. Země totiž zažívá takzvaný Industrisemester, kdy si velká část celého národa bere tři až čtyři týdny dovolené v kuse, což v praxi znamená, že spousta rodinných kaváren, menších obchodů a lokálních podniků ve městech má často na celý měsíc zavřeno. Švédové se hromadně stěhují do obytňáků, kempů a na slunné pobřeží regionu Bohuslän. Pláže a rekreační oblasti tak praskají ve švech a vyžadují pevné rezervace chatiček nebo míst pro karavany klidně i půl roku dopředu.

Příroda je v plném květu a samotný Stockholm nabízí průměrná maxima kolem jedenadvaceti až pětadvaceti stupňů, zatímco severní oblasti hlásí spíše chladnějších třináct až osmnáct stupňů. Kdo vyráží k jezerům na sever nebo hlouběji do vnitrozemí, musí se ale nutně připravit na brutální nájezdy komárů a drobných kousavých mušek knott, které dokážou romantické kempování u zrcadlícího se jezera proměnit v opravdovou zkoušku nervů. Slunce tu svítí neskutečně dlouho, na jihu zapadá až kolem jedenácté hodiny v noci, takže máte spoustu času na dlouhé podvečerní procházky a grilování.

Ceny pronájmů typických červených chatiček (stugor) a míst v kempech dosahují v červenci svého maxima. Na druhou stranu vás možná příjemně překvapí, že velké hotelové řetěze ve městech paradoxně nabízejí zajímavé slevy, protože businessoví cestovatelé jsou pryč a konferenční sály zejí prázdnotou. Červenec je tak tou nejlepší volbou pro klasické rodinné roadtripy u vody, pokud ovšem máte úplně všechno dopředu pečlivě zarezervované.

💡 Tip: Nekupujte si drahé repelenty před odletem doma, protože na místní agresivní hmyz většinou vůbec nefungují, a pořiďte si raději spolehlivý švédský přípravek Mygga a kvalitní moskytiéru přes hlavu hned po příjezdu do prvního supermarketu.

8. Srpen: Teplá voda a račí hody

Srpen patří k nejoblíbenějším letním měsícům pro chytřejší cestovatele, protože voda v tisících jezerech a v Baltském moři se přes léto dostatečně prohřála a nabízí ty nejlepší možné podmínky pro koupání. Města a silnice se v polovině měsíce začínají pomalu vracet k normálnímu životu, protože švédským dětem končí letní prázdniny a vrací se zpět do školových lavic, což pro vás automaticky znamená prázdnější kempy, dostupnější ubytování a nesrovnatelně klidnější dálnice pro váš vysněný roadtrip. Ranní koupel v tichém jezeře bez davů křičících dětí vás pak dokonale probere do dalšího dne.

Teploty se na jihu stále velmi stabilně drží kolem příjemných dvaceti stupňů, zatímco na dalekém severu už začíná pomalu přituhovat a rtuť teploměru přes den ukazuje spíše kolem patnácti stupňů. Kulturní život v srpnu zcela ovládne tradice zvaná Kräftskiva, kdy výlohy obchodů zaplaví papírové lampiony s motivem měsíce a místní se scházejí k venkovním hostinám, při kterých konzumují vařené raky, obrovské množství kopru a ledově vychlazený akvavit. Na ostrově Gotland navíc v tomto období probíhá legendární Středověký týden, který promění celé historické město Visby v jednu obrovskou dobovou slavnost s rytířskými turnaji a trhy.

Dny se začínají viditelně zkracovat, což s sebou ovšem přináší jednu obrovskou výhodu pro lovce přírodních úkazů. Konec srpna na severu přináší temnější noci a s nimi i první reálné šance na zachycení magické polární záře, zatímco venkovní teploty ještě zdaleka nevyžadují těžkou zimní výbavu. Ceny ubytování v přírodě od poloviny měsíce navíc sympaticky klesají a ušetříte nemalé peníze.

💡 Tip: Konec srpna je ideální cestovatelský kompromis, protože nabízí stále velmi příjemné letní teploty pro kempování, otravní komáři spolehlivě mizí a silnice jsou po hromadném odjezdu místních rodin znatelně prázdnější.

9. Září: Skrytý klenot a podzimní ruska

Pokud se chystáte na trekování do severské přírody nebo na pořádnou fotografickou expedici, zapište si září tučným písmem do kalendáře jako top volbu. Příroda na severu prochází úchvatným fenoménem zvaným ruska, kdy se celá krajina zbarví do neuvěřitelných odstínů zlaté, oranžové a zářivě červené, což v kombinaci s křišťálově čistým podzimním vzduchem vytváří dechberoucí scenérie. Teploty na severu se přes den pohybují mezi pěti a deseti stupni, takže se při náročném stoupání neupečete, zatímco na jihu si pořád užijete krásných a slunečných patnáct stupňů. Lesy jsou v tuto dobu navíc plné hub a sladkých brusinek, které si můžete volně nasbírat.

Díky prvním nočním mrazíkům navíc definitivně mizí všudypřítomní komáři a drobné mušky, takže si můžete kempování v divočině konečně užít v božském klidu a bez neustálého ohánění rukama. Polární záře se na podzim nádherně zrcadlí v dosud nezamrzlých jezerech, což je unikátní vizuální úkaz, který v hluboké zimě prostě neuvidíte, protože všude leží jen silná vrstva bílého sněhu. Délka dne se po celé zemi pohybuje kolem ideálních dvanácti až třinácti hodin, takže máte stále dostatek přirozeného světla na opravdu dlouhé pochody přírodou a bezpečné návraty do kempu.

Ceny za pronájmy typických dřevěných chat a hotelových pokojů padají na velmi příjemné mimosezónní hodnoty, takže váš rozpočet si konečně oddychne. Září je tak ideální pro páry bez dětí, zapálené outdoorové nadšence a vůbec všechny, kteří na cestách hledají klid bez davů. Podzimní Švédsko má zkrátka neopakovatelnou, trochu melancholickou atmosféru, na kterou podle všeho nikdo nezapomene.

💡 Tip: Září je naprosto ideální čas pro průchod slavné dálkové trasy Kungsleden, ale nezapomeňte si předem velmi pečlivě ověřit otevírací dobu horských chat turistické asociace STF, které obvykle zavírají už ve třetím zářijovém týdnu.

10. Říjen: Mrtvá sezóna a padající listí

S příchodem října se celá země pomalu, ale jistě halí do podzimní sychravosti a turistický ruch utichá na své roční minimum. Dny se znatelně zkracují, slunce ve Stockholmu zapadá už kolem páté hodiny odpolední a často prší a fouká opravdu silný studený vítr, což dělá z pobytu v přírodě spíše boj o holé přežití než příjemnou a odpočinkovou dovolenou. Teploty na jihu rychle padají k osmi stupňům, zatímco na severu se už běžně objevují první celodenní mrazíky a rtuť teploměru osciluje nepříjemně blízko kolem nuly. Zlaté listí začíná hnědnout a rychle padat ze stromů.

Mnoho sezónních památek, romantických letních kaváren a trajektů na menší ostrůvky v souostrovích nadobro přerušuje svůj provoz a otevírá znovu až na jaře. Pro milovníky kultury, severského designu a gastronomie ale říjen nabízí bezvadné podmínky k objevování velkých měst hezky pod střechou. Stockholm a Göteborg lákají na útulné fika pauzy v teplých kavárnách, vynikající muzea, ve kterých se nebudete mačkat ve frontách, a špičkovou lokální gastronomii. Na severu sice obvykle napadne první sníh, ale na provozování jakýchkoliv zimních aktivit na skútrech nebo běžkách ho ještě rozhodně není dostatek a jezera nejsou bezpečně zamrzlá.

Říjen je zkrátka měsícem pro opravdové lovce levných letenek a rozpočtově velmi obezřetné cestovatele. Ceny ubytování se drží na svém úplném dně, takže si můžete za rozumné peníze dovolit rezervovat luxusnější designové hotely s úžasnými snídaněmi, které by v létě stály celé jmění. Hodí se spíše pro víkendové pobyty zaměřené na městskou kulturu než na cesty do zrádné přírody.

💡 Tip: Ve Švédsku se čtvrtého října celonárodně slaví oblíbený den skořicového šneka (Kanelbullens dag), takže si rozhodně nenechte ujít ochutnávku této čerstvé a voňavé dobroty v některé z lokálních tradičních pekáren, kam se v tento den tvoří obrovské fronty místních.

11. Listopad: Temno a čekání na sníh

Listopad? Ne. Opravdu ne. Jde o suverénně nejtemnější, nejsychravější a nejdepresivnější období v celém roce a upřímně vás od cesty v tomto měsíci bez okolků odrazuji. Slunce vychází jen na pár hodin denně a oblohu navíc neustále zakrývá těžká, neprůhledná deka olověných mraků. Ve Stockholmu si užijete sotva sedm hodin ponurého šera, zatímco v severní Kiruně se den smrskne na pouhé tři až čtyři hodiny velmi slabého světla, což dává psychice pořádně zabrat. Pokud už tu jste, zachrání vás jedině časté návštěvy rozpálených saun.

Sníh, který by severskou krajinu alespoň trochu vizuálně prosvětlil, na jihu většinou ještě vůbec nepadá a teploty se drží kolem nepříjemných tří až pěti stupňů, takže vše halí jen šedivé zrádné bláto a vtíravé vlhko. Na severu místní obyvatelé netrpělivě čekají, až konečně bezpečně zamrznou jezera a napadne dostatečná vrstva sněhu pro provozování zimních sportů. Většina zimních arktických aktivit na skútrech nebo se psím spřežením ještě není v provozu, protože terén zkrátka není bezpečný, a tak zde vlastně není kromě čekání na tmu vůbec co dělat.

Letenky a hotely jsou sice extrémně levné a seženete je úplně za pakatel, ale jakýkoliv pobyt venku je vyloženě nepříjemný a brzy vás zažene zpět do postele s horkým čajem. Listopad zkrátka představuje takové vleklé a smutné čekání na pravou severskou zimu, kdy letní radovánky dávno skončily a ty zimní ještě nezačaly. Cestu v tomto měsíci si proto raději dvakrát dobře rozmyslete.

💡 Tip: Pokud do Švédska v listopadu opravdu musíte vyrazit pracovně, přibalte si koňskou dávku vitaminu D a velmi kvalitní nepromokavou výbavu, protože všudypřítomné severské temno dokáže s psychikou nepřipraveného cestovatele pořádně zamávat.

12. Prosinec: Vánoční trhy a modré šero

S příchodem prosince a oblíbeného adventního období se švédská města rozzáří tisíci drobných světýlek, která velmi úspěšně bojují s všudypřítomnou tmou, a ulice nádherně provoní horké kořeněné víno zvané glögg. Vyhlášené vánoční trhy ve stockholmském historickém centru Gamla Stan nebo v obrovském zábavním parku Liseberg v Göteborgu patří k těm vůbec nejkrásnějším v celé Evropě a dýchají neuvěřitelně kouzelnou, byť na naše poměry poněkud drahou sváteční atmosférou. Teploty na jihu se stabilně pohybují kolem nuly, zatímco sever už hlásí tvrdých minus patnáct stupňů a poctivé sněhové závěje.

Na dalekém severu v tomto měsíci oficiálně začíná temná polární noc, ale i přes úplnou absenci přímého slunce krajina naplno ožívá arktickým turistickým ruchem. Pro nadcházející sezónu 2026 se nový ledový Icehotel v Jukkasjärvi otevírá podle aktuálních plánů jedenáctého prosince, což do regionu okamžitě přitahuje davy nadšených zážitkových turistů ochotných zaplatit astronomické částky za přespání. Většina lokálních firem pořádajících výlety se psím spřežením, projížďky na skútrech a večerní lovy na polární záři otevírá své brány naplno, protože rozlehlá jezera už konečně bezpečně zamrzla a unesou i těžké stroje.

Vánoční a silvestrovské pobyty na severu ovšem spolehlivě patří k nejdražším v celém roce, takže se připravte, že váš bankovní účet dostane pořádně zabrat. Prosinec je zkrátka jak stvořený pro nadšené lovce vánoční romantiky a arktické exotiky, kteří cíleně hledají nezapomenutelný životní zážitek a nehledí na každou utracenou korunu. Pokud hledáte levnou dovolenou, raději zůstaňte doma.

💡 Tip: Vánoční a novoroční termíny na severu patří k nejdražším v celém roce, takže pokud chcete ušetřit tisíce korun za úplně stejný arktický zážitek a polární záři, posuňte svou vysněnou cestu raději o pár týdnů dál na druhou polovinu ledna.

Teploty a délka dne v přehledu

Aby se vám cesta plánovala co nejlépe, připravila jsem jasný přehled toho, co od počasí reálně čekat. Švédsko je obrovská země a rozdíly mezi jihem a severem vás mohou snadno zaskočit, takže se nevyplatí balit kufr jen podle jednoho údaje z předpovědi.

Zatímco ve Stockholmu si v létě vystačíte s tričkem a kraťasy, v Kiruně budete i v červenci večer nutně potřebovat teplou mikinu a neprofoukavou bundu. Podívejte se na průměrné hodnoty, které vám pomohou s hrubou orientací pro ty nejdůležitější měsíce v roce.

• Leden: Ve Stockholmu čekejte denní maxima kolem 0 °C a zhruba 6 hodin světla. V severní Kiruně se připravte na krutých -15 až -25 °C a polární noc, kdy slunce vůbec nevyjde nad obzor a vládne jen modré šero.
• Duben: Jih se probouzí při teplotách kolem 8 až 10 °C s příjemnými 14 hodinami světla. Na severu se rtuť teploměru drží kolem nuly, sníh začíná měknout a slunce svítí už více než 15 hodin denně.
• Červenec: Stockholm nabízí krásných 21 až 25 °C a světlo celých 18 hodin. Voda v jezerech a Baltském moři se prohřívá na příjemných 18 až 20 °C. Sever hlásí spíše 13 až 18 °C, ale zato si užijete fenomén půlnočního slunce, kdy je světlo celých 24 hodin.
• Říjen: Podzimní Stockholm chladne na 8 až 10 °C a dny se zkracují na 10 hodin světla. Kiruna už padá k nule nebo mírně pod ni, objevuje se první sníh a denní světlo mizí neuvěřitelnou rychlostí.

Kdy jet za konkrétní aktivitou

Každý cestovatel má svůj vlastní vysněný zážitek a správné načasování je naprosto klíčové. Není nic horšího, než přijet za polární září a zjistit, že slunce v noci vůbec nezapadá, nebo vyrazit na horský trek v době, kdy jsou stezky pod metrem mokrého sněhu.

Pokud je vaším hlavním cílem polární záře, zamiřte na sever v únoru nebo v březnu, kdy je stabilnější počasí a méně mraků. Skvělou a levnější alternativou je také září a říjen, kdy se navíc vyhnete extrémním arktickým mrazům. Fenomén půlnočního slunce naopak zažijete pouze od konce května do poloviny července, a to výhradně na sever od polárního kruhu v okolí Kiruny nebo národního parku Abisko. Milovníci horských treků by si měli vyhradit okno od poloviny července do poloviny září, přičemž září je naprostý top díky podzimním barvám a absenci agresivních komárů.

Pro letní koupání v jezerech je jednoznačně nejlepší srpen, kdy se voda stihne dostatečně prohřát. Pokud vás lákají zimní sporty a jízda se psím spřežením, ideální podmínky najdete od konce ledna do března, kdy už nehrozí nebezpečné třicetistupňové mrazy. Pro městskou turistiku a kavárny jsou naopak nejlepší květen a září, kdy pořídíte nejlevnější letenky a vyhnete se letnímu návalu rodin s dětmi.

Praktické shrnutí a orientační ceny

Švédsko sice platí za dražší destinaci, ale díky slabší koruně z posledních let už rozhodně není noční můrou pro vaši peněženku. Pro rok 2026 se kurz pohybuje zhruba kolem 2,21 Kč za 1 SEK, což zemi dělá mnohem dostupnější než sousední Norsko. Připravte se na to, že hotovost tu prakticky neexistuje a i na farmářském trhu nebo na veřejných toaletách využijete platební kartu.

V restauracích vás večeře snadno vyjde přes pět set korun, ale pokud přes oběd využijete oblíbené polední menu zvané dagens rätt, dostanete za zhruba 120 až 150 SEK vydatný hlavní chod, bezedný salátový bufet a kávu, čímž ušetříte obrovské peníze. Alkohol nad 3,5 % nakoupíte pouze ve státních obchodech Systembolaget, které v sobotu nemilosrdně zavírají už ve tři odpoledne a v neděli neotevřou vůbec. Úplnou novinkou je takzvaný Gårdsförsäljning — od léta 2025 si konečně můžete koupit lokální pivo nebo víno přímo u drobných výrobců, když se u nich zastavíte na degustaci nebo prohlídce.

Pro druhou polovinu roku 2026 vláda masivně zadotovala veřejnou dopravu, takže třicetidenní jízdenky na MHD po celé zemi stojí přesně polovinu své původní ceny. Ve Stockholmu (síť SL) tak měsíční kupon vyjde na neuvěřitelných 530 SEK (kolem 1 170 Kč), což se rozhodně vyplatí koupit, i když ve městě strávíte třeba jen pět aktivních dnů. Můžete tak neomezeně cestovat metrem, tramvajemi i trajekty za fantastickou cenu. Pokud vyrážíte autem, potěší vás, že švédské dálnice jsou zcela zdarma a platí se jen poplatky za velké mosty nebo za vjezd do center největších měst.

💡 Tip: Zimní aktivity jako psí spřežení, sněžné skútry nebo výjezdy za polární září mívají v hlavní sezóně kapacitu vyprodanou týdny dopředu. Porovnat a zarezervovat je můžete předem třeba přes GetYourGuide, u menších místních farem a průvodců ale často pořídíte stejný program levněji, když napíšete přímo jim.

Kde se najíst a ochutnat Švédsko

Švédská gastronomie už dávno není jen o masových kuličkách, i když ty tu samozřejmě umí ze všech nejlépe. Od útulných kaváren nabízejících tradiční fiku až po špičkové restaurace zaměřené na lokální arktické suroviny, jídlo tu představuje zážitek sám o sobě. Jen se připravte na to, že stravování venku ukrojí z vašeho rozpočtu poměrně velkou část.

Pokud chcete ušetřit, zamiřte do restaurací v čase oběda na takzvaný dagens rätt (denní menu). Za fixní cenu dostanete hlavní chod, salátový bufet, chleba s máslem a kávu. Je to oblíbený způsob, jak ochutnat místní speciality a nezruinovat přitom peněženku.

Tipy na konkrétní podniky

V Göteborgu nesmíte vynechat Kafé Husaren v malebné čtvrti Haga. Právě tady pečou největší skořicové šneky v zemi (hagabullen), které mají velikost talíře a v klidu se o ně podělíte ve dvou. Je to dokonalá zastávka na odpolední fiku po dlouhých procházkách městem.

Ve Stockholmu si pro klasickou fiku zajděte do Vete-Katten na Kungsgatan, kavárny z roku 1928, kde káva s kanelbulle vyjde kolem 90 SEK (200 Kč). Vydatný oběd nabízí rostlinný bufet Hermans na Södermalmu, kde za zhruba 280 SEK (615 Kč) dostanete neomezený talíř a k tomu výhled na celé staré město.

Tradiční švédskou klasikou, kterou tu jedí hlavně místní, jsou masové kuličky köttbullar s brusinkami a bramborovou kaší. Podávají se třeba v legendární pivnici Pelikan na Södermalmu, kde k nim patří i dřevěné obložení z počátku minulého století. V zimě na severu se pak běžně setkáte se sobím masem a v srpnu s račími hostinami kräftskiva.

Kde se ubytovat a jak se mění ceny

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Ubytování se dramaticky liší podle toho, v jaké sezóně a do jaké části země vyrazíte. Švédsko je v tomhle ohledu skvělé: právo allemansrätten vám dovoluje stanovat v přírodě prakticky kdekoliv zdarma, ale pokud chcete postel a snídani, možnosti sahají od jednoduchých hostelů přes útulné chatičky u jezer až po designové hotely, kde vám přinesou kávu dřív, než otevřete oči. Cenové rozdíly mezi hlavní sezónou a mimosezónou vám mohou ušetřit tisíce, ale i pořádně vyděsit. Ve Stockholmu platí zajímavý paradox, že v červenci nabízejí luxusní byznys hotely často obrovské slevy, protože korporátní klientela odjíždí na prázdniny. Naopak kempy a letní chatičky v srpnu šplhají na svá cenová maxima. Zimní Laponsko je kapitolou samou o sobě, tam si za vánoční a novoroční termíny připlatíte klidně i stoprocentní přirážku oproti klidnějšímu březnu.

• Stockholm a městské pobyty: Pokud vyrazíte na jaře nebo na podzim, dvoulůžkový pokoj v solidních sítích seženete kolem 2 200 až 3 500 Kč za noc. Skvělý poměr ceny a výkonu nabízí Clarion Hotel Stockholm, který si cestovatelé velmi chválí pro fantastickou polohu v trendy čtvrti Södermalm a vynikající bohaté snídaně. Další obrovskou jistotou přímo v centru je elegantní Scandic Continental, kde najdete rovnou na střeše krásný bar s výhledem na město a postele, ze kterých se vám zaručeně nebude chtít vstávat.
• Göteborg a západní pobřeží: V Göteborgu se vyplatí ubytovat blízko historického centra, abyste měli všechny kavárny po ruce. Úžasnou atmosféru nabízí butikový Hotel Flora, který u hostů naplno boduje svým originálním hravým designem a neuvěřitelně milým personálem.
• Letní roadtrip a kempy: V červenci a srpnu jsou absolutním hitem typické červené dřevěné chatičky (stugor) umístěné v perfektně vybavených kempech u jezer. Skvělou a spolehlivou volbou je celonárodní síť First Camp s pobočkami po celé zemi. Za menší chatičku zaplatíte zhruba 1 000 až 2 000 Kč za noc, ale v hlavní prázdninové sezóně musíte rezervovat s obrovským předstihem.
• Zimní Laponsko a polární záře: Tady váš rozpočet zapláče nejvíce. Jako absolutně nejlepší základnu pro lov aurory doporučuji oblíbený komplex STF Abisko Turiststation, kde máte podle statistik tu vůbec největší šanci na čistou oblohu a hosté milují zdejší útulnou saunu po mrazivém dni. Pokud chcete zkusit noc v opravdovém mrazáku, slavný ICEHOTEL Jukkasjärvi vás vyjde minimálně na 13 000 Kč za jedinou ledovou noc. Pro běžné a podstatně levnější přespání v Kiruně pak skvěle poslouží vyhlášený Camp Ripan, kde mají navíc perfektní venkovní vyhřívané bazény.

Kam dál

• Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít
• Stockholm: 25 tipů, co vidět a zažít
• Kiruna: 18 tipů, co vidět a zažít
• Ceny ve Švédsku: kolik stojí dovolená
• Polární záře: kde a kdy ji uvidíte

Často kladené otázky

Plánování cesty na sever může přinést spoustu nejasností. Proto jsem pro vás sepsala odpovědi na ty nejčastější dotazy, které mi ohledně švédského počasí a sezón chodí.

Öland je ostrov plný neuvěřitelných kontrastů, který měří na délku 137 kilometrů, ale na šířku má místy jen pár kilometrů. Spolu s nedalekým Gotlandem sbírá nejvyšší počet slunečných hodin ve Švédsku, a to na ostrově, kde se za dobré počasí vůbec nestydí. Zatímco střední Evropa si Švédsko spojuje hlavně s hlubokými lesy a jezery, tady na vás čeká úplně jiný svět ☺️.

Přímo uprostřed ostrova totiž leží obrovská vápencová step, na které nerostou téměř žádné stromy a která připomíná spíše africkou savanu než tradiční Skandinávii. Öland je švédská letní klasika, kterou zbytek Evropy zatím trestuhodně přehlíží, i když němečtí karavanisté sem jezdí už dlouhé roky. Obrovskou výhodou je fakt, že se sem dostanete pohodlně autem po mostě, takže nemusíte řešit žádné drahé trajekty z pevniny na ostrov.

Možná si teď říkáte, jaký je vlastně rozdíl mezi Ölandem a Gotlandem, který leží opodál. Zatímco Gotland láká hlavně na středověké hanzovní město Visby a dramatické vápencové věže zvané raukary, Öland je ostrovem nekonečných pláží, stovek starých větrných mlýnů a naprosto placaté krajiny. Je to zkrátka ideální destinace pro rodiny s dětmi, nadšené cyklisty a všechny, kteří chtějí zažít pravé severské léto bez komárů.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Pokud zrovna spěcháte a potřebujete jen ty nejdůležitější body pro rychlé plánování, připravila jsem pro vás stručný přehled toho hlavního. Tady máte ostrov Öland v kostce:

• Dostupnost zdarma: Na ostrov dojedete z pevninského města Kalmar po šestikilometrovém mostě Ölandsbron a za průjezd se neplatí vůbec žádné mýto.
• Švédská savana: Jižní polovinu ostrova pokrývá vápencová step Stora Alvaret zapsaná na seznamu UNESCO, kde na jaře kvetou vzácné orchideje.
• Královské léto: Na západním pobřeží najdete majestátní zříceninu hradu Borgholm a hned vedle ní letní sídlo švédské královské rodiny Solliden.
• Ráj pro cyklisty: Öland je naprosto placatý a protkaný sítí bezpečných cyklostezek, takže si ostrov zamilujete i v případě, že na kole běžně moc nejezdíte.
• Ostrov mlýnů: Dříve jich tu klapaly přes dva tisíce, dnes jich krajinu zdobí něco málo přes čtyři sta a tvoří nejikoničtější fotopointy celého regionu.
• Kempingová velmoc: Na severu leží obří resort Böda Sand s kilometry bílých písečných pláží, které vám budou připomínat spíše Karibik než Baltské moře.
• Místní gastronomie: Určitě ochutnejte lokální chřest, sladké ölandské jahody a užijte si tradiční kávovou pauzu zvanou fika v některé z mnoha malebných kaváren.

Kdy vyrazit na Öland

Plánování termínu je pro návštěvu Ölandu naprosto klíčové, protože ostrov během roku drasticky mění svou tvář. Pokud vás zajímá především unikátní příroda a chcete vidět kvetoucí vápencovou step Stora Alvaret, doporučuji vám vyrazit v květnu nebo v první polovině června. V tomto období tu kvetou desítky druhů divokých orchidejí a ostrov se teprve probouzí do hlavní turistické sezóny, takže tu najdete božský klid. Jarní měsíce jsou navíc ideální pro pozorovatele ptactva, kteří se sjíždějí k jižnímu majáku. Na pobřeží ale občas pořádně fouká, nezapomeňte si proto do kufru přibalit pár teplejších vrstev navíc.

Hlavní letní sezóna startuje na konci června po tradičním svátku slunovratu a trvá zhruba do poloviny srpna. V červenci má většina Švédů takzvaný industrisemester, což je hromadná celonárodní dovolená. V tuto dobu Öland pulzuje a bzučí životem, všechny letní kavárny jedou naplno a pláže jsou plné rodin s dětmi. Na rozdíl od severního Švédska se tu navíc nemusíte bát náletů agresivních komárů a mušek. Počítejte ale s tím, že ceny ubytování v tomto období letí strmě nahoru a populární kempy bývají beznadějně vyprodané dlouho dopředu.

Září nabízí naprosto kouzelnou atmosféru, kdy davy turistů zmizí, ale Baltské moře je po létě ještě docela vyhřáté. Zlatým hřebem podzimu je pak slavný Skördefest neboli slavnost sklizně, která se koná vždy na konci září (v roce 2026 to vychází na poslední zářijový víkend). Celý ostrov se rozzáří tisíci vydlabanými dýněmi, farmáři otevřou své dvorky a všude se ochutnávají lokální dobroty od marmelád až po sýry.

Naopak zimní měsíce bych vám pro první návštěvu spíše nedoporučila. Spousta hradů, muzeí i vyhlášených pekáren přechází na podzim na zkrácenou otevírací dobu nebo rovnou úplně zavře s cedulí, že majitelé odjeli na dovolenou. Zůstane vám sice krásná a drsná severská příroda, ale přijdete o spoustu z toho typického letního koloritu, který dělá švédskou riviéru tak výjimečnou. Na ostrov si určitě vyhraďte alespoň tři až čtyři dny, pro pohodovou rodinnou dovolenou klidně celý týden.

Kde se ubytovat na Ölandu

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Jižní Švédsko je zaslíbené kempování a pronájmu typických červených dřevěných chatek, kterým se tu říká stuga. Přestože ve Švédsku platí slavné právo volného pohybu v přírodě allemansrätten, pamatujte ale na to, že s autem nebo obytňákem nesmíte kempovat nadivoko na loukách ani u pláží. Tento zákon platí výhradně pro pěší s vlastním stanem. S vozidlem musíte vždy využít oficiální kempy nebo vyhrazená stání pro karavany zvaná ställplats, kterých je tu naštěstí požehnaně a jsou skvěle vybavená.

Pokud dáváte přednost pevné střeše nad hlavou, nejlepší strategickou základnou je městečko Borgholm na západním pobřeží nebo menší Färjestaden hned u mostu. Najdete tu spoustu obchodů, restaurací a večer to tu příjemně žije. Ceny za noc ve dvoulůžkovém pokoji se v letní sezóně pohybují zhruba od 1 200 do 2 500 SEK (cca 2 600 až 5 500 Kč), takže se rozhodně vyplatí rezervovat ubytování s velkým předstihem 😉.

Zde je několik konkrétních tipů, kde složit hlavu a užít si severskou pohodu:

• Villa Sol: Útulný penzion v centru Borgholmu s krásnou zahradou a snídaněmi, po kterých budete litovat, že musíte vůbec vstávat. Za noc tu v sezóně zaplatíte kolem 1 200 SEK (cca 2 650 Kč) a získáte perfektní výchozí bod pro výlety po střední a severní části ostrova.
• Drottning Victorias Vilohem: Luxusnější butikový hotel kousek od Borgholmu, který dříve sloužil jako odpočinkové sídlo samotné královny Viktorie. Atmosféra tu připomíná spíše anglický venkovský dům než hotel. Čekají na vás vysoké stropy, historický nábytek a klidná zahrada, kde se chce jen tak posedávat s knihou. Noc vyjde zhruba na 1 800 SEK (cca 4 000 Kč).
• Böda Sand: Ultimátní volba pro rodiny s dětmi na severu ostrova. Jde o největší kemp ve Švédsku s vlastní pekárnou, bazény a bílou pláží. Klasická dřevěná chatka (stuga) tu vyjde orientačně na 1 000 až 1 500 SEK (2 200 až 3 300 Kč) za noc podle velikosti a vybavení.
• Haga Park Camping & Stugor: Skvělá a cenově dostupnější varianta na jižní polovině ostrova, kterou milují hlavně windsurfaři a rodiny hledající klid. Chatku tu pořídíte už od 800 SEK (cca 1 750 Kč) a oblázkovou pláž máte jen pár kroků od postele.
• Ekerum Resort Öland: Pokud si chcete dopřát maximální komfort s výhledem na moře a přístupem na špičkové golfové hřiště, tento resort kousek od Borgholmu je sázkou na jistotu. Ceny startují kolem 1 500 SEK (cca 3 300 Kč) za prostorný pokoj s famózní snídaní plnou lokálních surovin.

16 tipů, co vidět a dělat na Ölandu

Ostrov je sice úzký, ale nabízí neuvěřitelné množství zážitků od historických ruin přes přírodní rezervace až po malebné vesničky. Tady je 16 míst, která byste při své cestě rozhodně neměli vynechat.

1. Most Ölandsbron a majestátní příjezd na ostrov

Vaše dobrodružství začne ještě předtím, než se vůbec dotknete půdy ostrova. Z pevninského města Kalmar se totiž přes mořskou úžinu klene více než šestikilometrový Ölandský most. Když ho v září roku 1972 slavnostně otevírali, pyšnil se titulem nejdelšího mostu v celé Evropě a dodnes jde o naprosto fascinující inženýrské dílo, které navždy změnilo život ostrovanů. Do té doby se museli spoléhat výhradně na pomalé a často přeplněné trajekty.

Nejvyšší bod mostu se tyčí 36 metrů nad hladinou moře, takže při průjezdu budete mít naprosto dechberoucí výhled na Kalmarskou úžinu i blížící se ostrov. Cesta trvá zhruba deset minut a betonová silnice se na mostě mírně vlní, což vytváří krásný vizuální efekt. Most spojuje pevninu s ostrovním městečkem Färjestaden, které slouží jako takový hlavní uvítací bod plný obchodů a kaváren.

💡 Tip: Průjezd po mostě je zcela zdarma a neplatí se tu žádné mýto, což je ve srovnání s drahými mosty v Dánsku obrovská výhoda. Pamatujte ale na to, že na mostě platí přísný zákaz zastavení. Pokud si chcete tuto betonovou dominantu v klidu vyfotit, musíte to udělat z pevniny v Kalmaru, případně z parkoviště a odpočívadla hned za mostem na ölandské straně. Bývá tu dost větrno, takže opatrně při otevírání dveří u auta.

2. Stora Alvaret: Vápencová step a švédská savana

Tohle místo je pravděpodobně tím největším přírodním unikátem, který na ostrově najdete. Jižní polovinu Ölandu pokrývá obrovská vápencová step Stora Alvaret, která si díky své výjimečnosti vysloužila zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Vrstva půdy na vápencové desce je tu tak neuvěřitelně tenká, že tu nepřežijí žádné stromy a rostliny tu bojují o každý centimetr prostoru.

Při procházce touto krajinou budete mít pocit, jako byste se omylem teleportovali někam do africké savany. Krajina je plochá, kamenitá, posetá jalovci a neustále bičovaná větrem od moře. Právě tyto drsné podmínky ale vytvořily dokonalý ekosystém pro vzácné druhy flóry. Během jarních měsíců, především v květnu a červnu, tu ze spár v kamenech vyrůstají desítky druhů divokých orchidejí. Je to vizuální podívaná, kterou si nesmíte nechat ujít a kvůli které sem jezdí botanici z celé Evropy.

💡 Tip: Dostatek vody a opalovací krém jsou tady zkrátka povinná výbava. Stín tu opravdu nehledejte, step ho na vás jednoduše nemá. Nejlepší výchozí body pro pěší túry najdete v okolí malebných vesniček Resmo nebo Vickleby, kde jsou vybudovaná malá parkoviště s informačními tabulemi. Pamatujte, že step je chráněná, takže je tu přísně zakázáno kempovat nadivoko, rozdělávat oheň nebo trhat jakékoliv rostliny.

3. Zřícenina hradu Borgholm: Největší v severní Evropě

Na západním pobřeží ostrova se do výšky tyčí mohutná zřícenina hradu Borgholm, která funguje jako hlavní historický magnet celého Ölandu. Původní pevnost ze 12. století tu stála na obranu proti dánským nájezdům, později z ní král Jan III. vybudoval velkolepý renesanční palác plný luxusu. Bohužel v roce 1806 hrad do základů vyhořel, podle legendy kvůli neopatrnosti při výrobě střelného prachu, a zbyly z něj jen obrovské vápencové zdi.

Dnes se můžete volně procházet obrovskými prázdnými sály, nahlížet do bývalých komnat a představovat si, jak to tu vypadalo v dobách největší slávy, kdy se tu pořádaly královské hostiny. Z hradeb je navíc fantastický výhled na moře a okolní dubové lesy. Vstupné pro dospělého vyjde zhruba na 130 SEK (cca 285 Kč) a pro děti je tu připravena spousta interaktivních her, rytířských úkolů a malování štítů.

💡 Tip: Zkuste si návštěvu hradu naplánovat na pozdní odpoledne nebo podvečer. Zdi Borgholmu získávají při západu slunce nádherný zlatavý nádech a atmosféra je tu neuvěřitelně dramatická a romantická zároveň. V letních měsících se tu navíc velmi často konají velké venkovní koncerty slavných švédských kapel, takže se vyplatí zkontrolovat si kulturní program předem, abyste znali případná omezení návštěvní doby.

4. Královské letní sídlo Solliden

Hned v sousedství zříceniny Borgholm narazíte na úplně jiný svět plný zeleně a dokonalého řádu. Nachází se tu totiž Solliden, což je oficiální letní sídlo švédské královské rodiny. Tento bělostný palác si nechala na začátku 20. století postavit královna Viktorie. Byla to žena s chatrným zdravím, která milovala slunnou Itálii, a proto se inspirovala tamní architekturou a nechala kolem sídla vybudovat naprosto nádherné parky.

I když dovnitř paláce vás nepustí, royals si soukromí střeží zuby nehty, rozlehlé královské zahrady jsou přístupné veřejnosti od května do září. Během procházky tu objevíte dokonale střižené italské partery, uklidňující vodopády, bohaté růžové zahrady i stinné listnaté lesíky, které nabízí úkryt před letním sluncem. Vstupné do zahrad stojí kolem 140 SEK (cca 310 Kč) a rozhodně to za tu krásu a klid stojí.

💡 Tip: Pokud navštívíte Öland přesně 14. července, můžete zažít obrovskou slávu plnou hudby a květin. V tento den totiž slaví švédská korunní princezna Victoria narozeniny a královská rodina běžně vychází před palác, aby pozdravila zástupy nadšených gratulantů. Je to obrovská událost, kterou Švédové naprosto milují, ale počítejte v tento den s obrovskými davy a problémy s parkováním v celém okolí Borgholmu.

5. Větrné mlýny v Lerkace a Störlinge

Když se řekne Öland, většině Švédů se okamžitě vybaví charakteristická silueta starého větrného mlýna. Ostrov byl dříve obilnicí regionu a klapalo tu více než dva tisíce mlýnů, které sloužily farmářům k mletí úrody. S nástupem průmyslové revoluce sice ztratily svůj význam, ale dnes jich krajinu zdobí něco málo přes čtyři sta. Tyto typické dřevěné stavby jsou přísně chráněné jako kulturní památka a tvoří neodmyslitelnou součást místního koloritu.

Většina z nich je dřevěná a stojí na takzvaném pařezu, který umožňoval celou budovu otáčet za větrem. Nejkrásnější podívanou pak nabídnou tam, kde jich několik stojí seřazených v dlouhé řadě podél silnice, přičemž tím nejznámějším fotopointem je pečlivě udržovaná linie ve vesničce Lerkaka, nebo pětice překrásných mlýnů nedaleko Störlinge.

💡 Tip: Zastavte se u nich brzy ráno nebo naopak v podvečer, kdy je sluneční světlo nejměkčí a stíny se dlouze táhnou po trávě. Většina mlýnů na ostrově je volně přístupná zvenku po celý rok. Do některých zrekonstruovaných kousků, o které se starají místní komunity, se dá přes léto dokonce nahlédnout i dovnitř a zblízka si prohlédnout staré masivní mlecí mechanismy a obrovská dřevěná ozubená kola.

6. Böda Sand: Největší kemp ve Švédsku

Na severu ostrova leží fenomén, který má dokonce i svou vlastní velmi populární reality show ve švédské státní televizi. Böda Sand je obří kempingový resort s 1 350 místy a 125 chatkami, který v letních měsících funguje jako naprosto samostatné městečko. Najdete tu vlastní řemeslnou pekárnu, obrovské supermarkety, kadeřnictví, bazény s tobogány, venkovní posilovny a hlavně úchvatné kilometry neuvěřitelných pláží.

Písek je tu tak neskutečně jemný a bílý, že si budete připadat spíše jako někde v Karibiku než na chladných březích Baltského moře. I když zrovna nejste ubytovaní přímo v kempu, můžete sem přijet na jednodenní výlet. Stačí zaparkovat na vyhrazených plochách opodál, projít borovicovým hájem a užít si dokonalý plážový den s celou rodinou, protože vstup na pláž je volný.

💡 Tip: V průběhu července, během švédských průmyslových prázdnin, je Böda Sand beznadějně plný karavanů a pulzuje tu velmi rušný společenský život od rána do večera. Pokud hledáte spíše klid a poloprázdné pláže, vyrazte sem na konci srpna nebo na začátku září. Voda v mělkém zálivu je po dlouhém létě překvapivě vyhřátá a vy budete mít ty nejkrásnější úseky pobřeží skoro sami pro sebe.

7. Pláže Byxelkrok, Grönhögen a koupání v Baltu

Koupání ve Švédsku možná nezní jako ten úplně nejlepší nápad pro letní dovolenou, ale ostrov Öland vás velmi rychle vyvede z omylu. Díky mělkým písčitým zálivům a mimořádně vysokému počtu slunečných dnů se tu voda v létě běžně prohřeje na 20 až 22 °C. Celé pobřeží lemují nesčetné malebné zátoky, které jsou naprosto ideální a bezpečné i pro rodiny s menšími dětmi, protože moře tu bývá klidné.

Na severu ostrova rozhodně doporučuji navštívit pláže v okolí staré rybářské vesničky Byxelkrok. Najdete tu skvělé zázemí s toaletami, převlékárnami i spoustu stánků s výbornou točenou zmrzlinou. Na jihu zase lákají klidnější oblázkové a písečné pláže u Grönhögenu, kde panuje mnohem uvolněnější atmosféra, nepotkáte tu takové davy jako na rušném severu a voda tu bývá krásně průzračná.

💡 Tip: Švédové naprosto milují ranní koupání spojené s bohatým piknikem na pláži. Udělejte to úplně stejně jako oni, kupte si v místním obchodě čerstvé pečivo, uvařte si kávu do termosky a vyrazte k vodě hned po probuzení, než slunce začne pálit. Je to ten vůbec nejlepší způsob, jak nasát místní pohodovou ostrovní atmosféru a začít den plný energie.

8. Neptuni Åkrar: Kamenná pole a modré fialky

Na severozápadním pobřeží ostrova objevíte magické místo s velmi poetickým názvem Neptuni Åkrar, což se dá volně přeložit jako Neptunova pole. Toto jméno mu nedal nikdo jiný než slavný švédský přírodovědec Carl Linné už v 18. století během svých cest po ostrově. Jde o rozlehlé, stupňovité terasy složené z vápencových kamenů a hladkých oblázků, které po dlouhá tisíciletí formovaly narážející mořské vlny a ústup doby ledové.

Největší kouzlo místa ale teprve přijde v červnu a červenci, kdy celé zdánlivě pusté kamenné pole vykvete tisíci zářivě modrými květy hadince obecného, kterému Švédové s oblibou říkají blåeld (modrý oheň). Kontrast modrých květů, šedých vybělených kamenů a temně modrého moře v pozadí je naprosto uhrančivý a zaručuje vám parádní fotky do rodinného alba.

💡 Tip: Místo je celoročně volně přístupné a vede jím několik příjemných pěších stezek těsně kolem vody. Terén je tu ale kvůli nánosům oblých i ostrých kamenů dost nerovný a kluzký, takže si sem určitě obujte pevnější tenisky. Rozhodně si nenechávejte na nohou jen plážové žabky, ve kterých byste si snadno zvrtli kotník.

9. Trollskogen: Pokroucený les na severu

Pokud cestujete po Švédsku s dětmi, tohle místo je naprostou povinností a bude je obrovsky bavit. Trollskogen neboli Trolí les leží na úplně nejsevernějším cípu ostrova a funguje jako přísně chráněná přírodní rezervace. Stromy jsou tu díky staletím neutuchajících silných větrů z Baltského moře bizarně pokroucené, ohnuté k zemi a porostlé hustým břečťanem, takže celý les vypadá jako kulisy z nějaké strašidelné pohádky.

Kromě pokroucených borovic tu najdete i prastaré, mechem obrostlé duby, z nichž ten nejstarší, takzvaný Trolleken, pamatuje podle odhadů více než devět set let. Celou rezervací prochází několik skvěle značených okruhů různé délky, které bez problémů zvládnou i menší děti. Cestou po pobřeží navíc narazíte na dramatické zbytky starých dřevěných lodních vraků, které sem kdysi vyvrhly podzimní bouře.

💡 Tip: Vstup do rezervace i na parkoviště je zcela zdarma. Hned u vstupu funguje výborné, architektonicky zajímavé informační centrum zvané Naturum, kde se hravou formou dozvíte spoustu zajímavostí o místní fauně a flóře. Určitě si tam před procházkou vyzvedněte bezplatný plánek stezek, abyste v lese neminuli ta nejzajímavější místa a ty nejstarší stromy.

10. Maják Långe Erik na severním mysu

Öland je slavný jako ostrov dvou ikonických majáků, které jako věrní strážci hlídají jeho protilehlé konce. Na malém kamenitém ostrůvku Stora Grundet, těsně u severního cípu Ölandu, stojí Långe Erik (Dlouhý Erik). Tento nádherný vápencový maják vysoký 32 metrů byl postaven v polovině 19. století, aby chránil lodě před zrádnými útesy, a dodnes slouží jako nesmírně důležitý orientační bod pro námořníky v Kalmarském průlivu.

V letní sezóně je věž majáku otevřená pro veřejnost a vy si můžete vyšlápnout všech 138 úzkých točitých schodů až na samotný ochoz. Odměnou za trochu fyzické námahy vám bude naprosto fantastický výhled na rozbouřené Baltské moře, zalesněný Trolí les a klidný záliv Grankullaviken v dálce. Vstupné na vyhlídku stojí kolem 60 SEK (cca 130 Kč) a rozhodně doporučuji ho nevynechat, protože ten rozhled je nezapomenutelný.

💡 Tip: Ostrůvek, na kterém maják Erik stojí, je s pevninou spojený malým, úzkým mostkem pro pěší. Baltské moře tu ukazuje svou sílu, a pokud fouká opravdu silný vítr, může být přístup na venkovní ochoz majáku z bezpečnostních důvodů náhle uzavřen. Proto si raději zkontrolujte aktuální předpověď počasí, než vyrazíte na úplný sever ostrova.

11. Maják Långe Jan a ptačí stanice Ottenby

Zatímco sever ostrova hlídá Erik, na samém jižním cípu Ölandu drží už staletí stráž slavný Långe Jan (Dlouhý Jan). S úctyhodnou výškou téměř 42 metrů jde o vůbec nejvyšší maják v celém Švédsku a jeden z nejvyšších ve Skandinávii. Byl postaven už v roce 1785 a k jeho stavbě se tehdy prakticky použily kameny ze staré rozbořené křesťanské kaple. Výhled z jeho vrcholu na nekonečnou vápencovou step a moře bere dech, ale připravte se na náročný výstup čítající 197 schodů.

Okolí majáku tvoří přírodní rezervace Ottenby, která celosvětově funguje jako vyhlášená ornitologická stanice. Během jarních a podzimních tahů tu odpočívají obrovská hejna ptáků, kteří míří z mrazivého severu na jih nebo naopak. Najdete tu davy nadšených fotografů v nepromokavých bundách s obřími teleobjektivy i výborné moderní návštěvnické centrum, kde si můžete prohlédnout expozici nebo půjčit profesionální dalekohled.

💡 Tip: Dole u paty majáku funguje skvělá kavárna a restaurace Fågel Blå, kde si po zdolání všech těch schodů můžete v klidu dát vynikající horkou kávu a tradiční koláč. Samotný maják je otevřený pro návštěvníky od jara do podzimu a vstupné činí zhruba 60 SEK (cca 130 Kč). Na jihu ostrova bývá o poznání chladněji a vítr tady opravdu nepáře kapsy, větrovka je tedy naprostá nezbytnost.

12. Hradiště Eketorp: Živé muzeum doby železné

Pokud chcete zažít opravdovou historii na vlastní kůži a nebaví vás jen číst informační tabule, vyrazte na jižní část vápencové stepi k hradišti Eketorp. Jde o zcela zrekonstruované kruhové kamenné hradiště, jehož původní základy sahají až hluboko do doby železné. Skupina archeologů tu strávila dlouhé roky pečlivými vykopávkami a následně celou masivní pevnost znovu postavila přesně tak, jak vypadala před patnácti sty lety.

Uvnitř mohutných kamenných hradeb totiž od jara do podzimu funguje živé muzeum, kde volně pobíhají prasata, ovce a slepice. Průvodci oblečení v dokonalých dobových kostýmech tu pečou placky na otevřeném ohni, kují železo a předvádějí každodenní rutinu starověkých obyvatel. Děti si tu mohou vyzkoušet střelbu z luku, ražbu mincí nebo se podívat, jak se spalo ve starých chýších.

💡 Tip: Vstupné do Eketorpu vyjde v hlavní letní sezóně zhruba na 130 SEK (cca 285 Kč) pro dospělého. Vyhraďte si na návštěvu alespoň dvě až tři hodiny, protože ukázky historických řemesel a povídání s nadšenými průvodci jsou neuvěřitelně poutavé a vtáhnou do děje dospělé i ty nejmenší návštěvníky.

13. Pohřebiště Gettlinge a kamenné lodě Mysinge

Bohatá historie na Ölandu přímo vystupuje z kamenité země na každém vašem kroku. Podél hlavní západní silnice na jihu ostrova leží několik naprosto fascinujících archeologických nalezišť z doby bronzové a železné, která zůstala nedotčená po tisíciletí. Tím nejimpozantnějším je bezesporu pohřebiště Gettlinge, které se táhne v délce téměř dvou kilometrů podél okraje vápencové stepi a čítá stovky hrobů.

Největší pozornost tu přitahuje obrovská kamenná loď dlouhá třicet metrů, precizně složená ze vztyčených žulových balvanů. Tyto symbolické památníky stavěli staří seveřané pro své mrtvé náčelníky a bojovníky, aby jim usnadnili cestu do záhrobí. Dodnes z nich vyzařuje silně mystická atmosféra. O kousek dál směrem na sever pak najdete velmi podobné rozsáhlé pohřebiště Mysinge, odkud je navíc krásný panoramatický výhled do okolní ploché krajiny.

💡 Tip: Vstup na obě tato historická pohřebiště je zcela zdarma a navíc leží hned u hlavní silnice, takže tu stačí zastavit na dvacet minut cestou k jižnímu majáku Långe Jan. Zvláště při ranních mlhách nebo při západu slunce vypadají obří stojící kameny obklopené pasoucími se ovcemi neuvěřitelně tajemně a fotogenicky.

14. Na kole po Ölandu: Ráj pro cyklisty

Zapomeňte na chvíli na auto a poznejte ostrov pomalým tempem ze sedla kola. Öland je pro cyklistiku jako stvořený, protože je neuvěřitelně placatý a nejvyšší bod celého ostrova leží jen pár desítek metrů nad mořem. Najdete tu hustou síť perfektně značených a bezpečných cyklostezek, které vás zavedou podél pobřeží, přes rozkvetlé vápencové stepi i starými rybářskými vesničkami.

Nejznámější dálkovou trasou pro opravdové nadšence je Ölandsleden, která měří úctyhodných 400 kilometrů a provede vás po všech koutech ostrova. Vlastní kolo si ale vůbec nemusíte složitě vozit z domova. V Borgholmu, ve Färjestadenu nebo u velkých kempů funguje hromada skvěle vybavených půjčoven, kde vám za zhruba 150 až 200 SEK (cca 330–440 Kč) na den půjčí parádní bicykl včetně helmy a mapy.

💡 Tip: Jediným vaším nepřítelem na naprosto rovném ostrově bude vítr, který tu od otevřeného moře fouká prakticky neustále. Při plánování denního cyklistického výletu si proto vždy zkontrolujte předpověď a snažte se trasu chytře postavit tak, abyste měli silný vítr v zádech alespoň na náročnější cestu zpátky do ubytování.

15. Kde se najíst: Farmářské obchody, kroppkakor a fika

Öland je právem vyhlášený jako zemědělská perla Švédska a místní suroviny jsou tu naprosto prvotřídní. Během léta tu na každém rohu narazíte na malé farmářské stánky, kde si můžete koupit neskutečně sladké ölandské jahody, čerstvé sýry nebo vynikající zelený chřest. Vřele vám doporučuji se u nich zastavit, ta chuť vypěstovaná pod severským sluncem se s tou ze supermarketu nedá vůbec srovnat.

Když se řekne oběd na Ölandu, místní vám okamžitě doporučí kroppkakor. Jde o velké bramborové knedlíky plněné vepřovým masem a slaninou, štědře přelité rozpuštěným máslem. Je to taková ta pravá venkovská klasika, která sice vypadá docela prostě, ale je to přesně ten typ jídla, od kterého se nedokážete odtrhnout. Vy ale určitě v místních restauracích sáhněte po vynikající vegetariánské verzi plněné houbami nebo lahodnou zeleninovou směsí, kterou běžně podávají s typickými brusinkami. Pokud hledáte konkrétní místa, kde se dobře najíst, zastavte se v restauraci Kaffestugan i Böda, kde dělají fantastické lokální menu a domácí pečivo. Na jihu zase nevynechejte legendární kavárnu a pekárnu Gårdby Kafé & Lanthandel, která vás nadchne nejen svými dortíky, ale i kouzelným retro interiérem.

💡 Tip: Určitě nevynechejte švédský národní sport zvaný fika, což je naprosto posvátná odpolední kávová pauza. Zastavte se v některé z desítek útulných místních pekáren, objednejte si silnou překapávanou kávu a k tomu čerstvě upečeného skořicového šneka (kanelbulle) nebo tradiční nadýchaný kardamomový uzlík.

16. Kalmar: Renesanční brána na ostrov

I když město Kalmar neleží přímo na samotném ostrově, funguje jako hlavní přístupový bod a rozhodně si zaslouží alespoň půldenní zastávku předtím, než přejedete přes velký most na Öland. Toto nádherné historické město bylo kdysi nejdůležitější švédskou pevností na staré hranici s Dánskem a jeho staré dlážděné uličky mají úžasnou a velmi poklidnou atmosféru.

Hlavním magnetem pro návštěvníky je pochopitelně Kalmar slott, suverénně nejzachovalejší renesanční zámek v celé Skandinávii. Právě tady se v roce 1397 podepsala slavná Kalmarská unie, která pod taktovkou královny Markéty I. spojila celé severské území. Zámek nabízí nádherné bohaté interiéry, temné tajné chodby a výborné prohlídky, za které zaplatíte zhruba 160 SEK (cca 350 Kč).

💡 Tip: Projděte si i malebné staré město (Gamla stan) kousek od zámku a zajděte se podívat do místní mariny, kde kotví jachty. Je to skvělé místo na oběd, kde funguje několik výborných restaurací (zkuste třeba oblíbenou kavárnu Kullzénska Caféet pro autentickou kávovou fiku v historickém domě, nebo restauraci Postgatan na skvělý severský oběd) s nabídkou zvýhodněného denního menu zvaného dagens rätt. Za cenu kolem 120 až 150 SEK (270–330 Kč) dostanete hlavní jídlo, salátový bufet, vodu a kávu, což je nejlepší způsob, jak se ve Švédsku dobře a levně najíst.

Jak se na Öland dostat a jak se po něm pohybovat

Cesta na Öland ze střední Evropy je poměrně přímočará a na rozdíl od cesty na sousední Gotland nevyžaduje složité rezervace trajektů na samotný ostrov. Pokud vyrážíte autem z Česka, nejlepší možností je využít trajekt z německého Rostocku nebo polského Svinoústí, který vás vyloží na jihu Švédska ve městech Trelleborg či Ystad. Odtud vás čeká zhruba tříhodinová velmi pohodlná jízda po švédských dálnicích (které jsou zdarma) a silnicích napříč malebným regionem Småland až do přístavního města Kalmar. Rychlostní limity jsou ve Švédsku přísně hlídané, takže se opravdu vyplatí je dodržovat, pokuty dokážou dovolenou docela prodražit.

Z Kalmaru se na ostrov dostanete už zmíněným šestikilometrovým mostem Ölandsbron. Průjezd nezabere více než deset minut, je zcela osvobozen od mýta a funguje 24 hodin denně, takže nejste vázáni na žádné lodní řády. Pokud cestujete bez auta, můžete do Kalmaru dojet vlakem ze Stockholmu nebo Kodaně, případně využít místní letiště Kalmar Öland Airport, kam létají vnitrostátní spoje. Z Kalmaru pak přes most pravidelně pendlují žluté autobusy místní dopravy (Kalmar Länstrafik), které vás dovezou do hlavních uzlů jako Färjestaden a Borgholm.

Samotný Öland je podlouhlý ostrov, který měří 137 kilometrů na délku. Rozhodně se nedá projít pěšky, takže pokud chcete prozkoumat jeho severní i jižní cíp, vlastní auto nebo obytňák vám dodá potřebnou svobodu. Doprava na ostrově je velmi klidná, jen v červenci se může hlavní silnice číslo 136 občas ucpat. Jak už jsem zmínila, naprosto fenomenální možností je poznávat Öland ze sedla jízdního kola. Díky úplné rovině a husté síti bezpečných stezek oddělených od aut slouží kolo jako naprosto plnohodnotný dopravní prostředek i pro přejezdy mezi plážemi a kempy.

Okruh po Ölandu na 3 dny

Ostrov sice vypadá na mapě úzce, ale kvůli jeho délce se tu dají strávit hodiny v autě. Pokud máte na návštěvu zhruba tři dny, ideální je rozdělit si Öland na geografické třetiny a každý den věnovat jedné oblasti. Vyhnete se tak zbytečnému přejíždění nahoru a dolů. Jako strategickou základnu pro ubytování na všechny tři noci zvolte střed ostrova, ideálně okolí Borgholmu nebo Färjestadenu.

Den 1: Mystický jih a vápencové stepi Hned první den vyrazte na úplný jih. Cesta z Borgholmu k jižnímu cípu měří zhruba 80 kilometrů. Zastavte se u starověkého pohřebiště Gettlinge s kamennou lodí a projděte se kousek po obří vápencové stepi Stora Alvaret, kde na jaře kvetou orchideje. Odpoledne věnujte návštěvě zrekonstruovaného hradiště z doby železné Eketorp. Den zakončete výstupem na nejvyšší švédský maják Långe Jan v rezervaci Ottenby a pozorováním ptáků.

Den 2: Královský střed a větrné mlýny Druhý den si nechte na kratší přejezdy ve středu ostrova. Ráno vyrazte prozkoumat majestátní zříceninu hradu Borgholm a hned vedle ležící letní sídlo královské rodiny Solliden s jeho dokonalými zahradami. Na oběd si zajděte přímo do městečka Borgholm a odpoledne se vydejte na východní pobřeží. Právě tam najdete ty nejkrásnější řady starých větrných mlýnů, například v Lerkace nebo Störlinge, které zapadajícím sluncem vytváří dokonalou romantiku.

Den 3: Drsný sever a karibské pláže Poslední den věnujte severní části, která je od Borgholmu vzdálená asi 60 kilometrů. Zamiřte do magického Trolího lesa (Trollskogen) a nechte se okouzlit větrem pokroucenými borovicemi a vraky lodí. Cestou zpět se zastavte u vápencových teras Neptuni Åkrar plných modrých květů. Odpoledne zasvěťte čistému odpočinku a přejeďte do obřího resortu Böda Sand, kde můžete strávit zbytek dne na bělostném jemném písku a vykoupat se v klidném zálivu.

Kam dál z Ölandu

Pokud máte na objevování severu více času, vaše cesta rozhodně nemusí končit jen na tomto slunečném ostrově. Jižní část země skrývá nespočet dalších pokladů a my pro vás máme zpracované podrobné průvodce.

• Chcete si udělat představu o tom, co dalšího nabízí celá země? Přečtěte si náš článek Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít, kde najdete inspiraci pro nezapomenutelný roadtrip.
• Láká vás další baltský ostrov s úplně jinou atmosférou a středověkým městem? Podívejte se na Gotland a Visby: 20 tipů, co vidět na hanzovním ostrově.
• Pokud se vracíte zpět na jih k trajektům, určitě se zastavte v malebném regionu Skåne. Více najdete v článku Ystad a Skåne: 18 tipů, co vidět na jihu Švédska.
• Zajímá vás, jak si správně načasovat cestu a vyhnout se komárům? Prostudujte si průvodce Kdy jet do Švédska: počasí měsíc po měsíci.
• A pokud si chcete spočítat přesný rozpočet a zjistit, jak ušetřit, mrkněte na Ceny ve Švédsku: kolik stojí dovolená.

Často kladené otázky

Přinášíme odpovědi na ty nejčastější dotazy, které vám pomohou s plánováním vaší cesty na tento slunečný švédský ostrov. Pokud se chystáte na Öland poprvé, tyhle praktické tipy vám určitě ušetří spoustu času i starostí.