Norsko je obrovská země plná přírodních extrémů, kde už samotná jízda autem představuje naprosto jedinečný zážitek. Region Møre og Romsdal na západním pobřeží nabízí hned dvě architektonicky unikátní silnice, které pravidelně vyhrávají světové žebříčky těch nejkrásnějších vyhlídkových tras.
Na jedné straně tu najdete Atlantickou cestu (Atlanterhavsveien), která ladně přeskakuje přes malé ostrůvky a útesy přímo nad hladinou nepředvídatelného oceánu. O kousek dál do vnitrozemí se zase do strmých horských srázů zařezává slavná Trollstigen neboli Cesta trolů, jež svými ostrými zatáčkami zkouší nervy i těm nejzkušenějším řidičům.
Pokud uvažujete o tom, že vyrazíte na sever a milujete svobodu cestování autem, tyto dva inženýrské zázraky byl by obrovský hřích vynechat. V tomto průvodci vám ukážu, jak si tento ikonický norský road trip nejlépe naplánovat, kde najít strategické ubytování a na co si dát při projíždění horských průsmyků pozor.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Atlantická cesta (Atlanterhavsveien): Úsek dlouhý 8,3 kilometru mezi městy Kristiansund a Molde, který pomocí osmi mostů propojuje malé pobřežní ostrůvky.
- Most Storseisundet: Nejznámější fotogenický bod Atlantické cesty, který z určitého úhlu vypadá jako odrazový můstek do nebe.
- Trollstigen (Cesta trolů): Extrémně strmá horská silnice u městečka Åndalsnes s 11 ostrými serpentinami a dechberoucími vyhlídkami.
- Trollveggen: Nejvyšší kolmá skalní stěna v Evropě, kterou najdete nedaleko nástupu na Cestu trolů v údolí Romsdalen.
- Zlatá trasa: Populární propojení Trollstigen přes trajekt a Orlí cestu (Ørnevegen) až ke slavnému Geirangerfjordu.
- Otevírací doba: Zatímco Atlantická cesta je průjezdná celoročně, Trollstigen se otevírá pouze na letní sezónu a často trpí na nečekané uzávěry.
- Základny pro výlety: Nejlepší místa pro hledání noclehu jsou města Molde, Ålesund nebo přímo horské středisko Åndalsnes.
Kdy vyrazit do západního Norska
Plánování cesty do Norska se vždy točí kolem nevyzpytatelného počasí a v případě horských silnic to platí dvojnásob. Atlantická cesta je sice otevřená po celý rok, ale její atmosféra se diametrálně mění podle ročního období a aktuálních podmínek.
Mnoho cestovatelů se shoduje, že nejdramatičtější zážitek získáte během podzimních bouří, kdy se obrovské vlny tříští přímo o pilíře mostů a voda občas stříká až na auta. Naopak v létě tu bývá moře klidné a tyrkysové, což vytváří ideální podmínky pro pozorování tuleňů a pohodové rybaření z pobřežních lávek.
Úplně jiná pravidla ale platí pro horskou silnici Trollstigen, která funguje striktně sezónně. Běžně se otevírá zhruba v polovině května a s prvními sněhy v říjnu se opět nekompromisně uzavírá. V posledních letech navíc Cesta trolů čelí častým uzávěrám kvůli nebezpečným sesuvům půdy, takže je naprosto nutné sledovat aktuální dopravní informace těsně před odjezdem.
Kde se ubytovat poblíž Atlantické cesty a Trollstigen
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Výběr správné základny je pro tento road trip naprosto klíčový, abyste nemuseli trávit zbytečné hodiny přejezdy. Nejstrategičtější polohu mají města Molde a Åndalsnes, ze kterých se snadno dostanete jak k oceánu, tak do strmých hor.
Pokud hledáte ubytování přímo v centru dění pod horami, skvělou volbou je vyhlášený Hotel Aak v městečku Åndalsnes. Jedná se o historický horský hotel s fantastickou atmosférou a výhledy na okolní štíty, kde za noc ve dvoulůžkovém pokoji zaplatíte přibližně 2 000 NOK (asi 4 400 Kč).
Pro milovníky moderního designu a výhledů na fjordy se nabízí Scandic Seilet ve městě Molde. Tento hotel ve tvaru plachty stojí přímo na břehu fjordu a představuje ideální startovní bod pro výlet na Atlantickou cestu, přičemž nocleh vás vyjde na zhruba 1 800 NOK (kolem 3 960 Kč).
Cestovatelé s mírnějším rozpočtem nebo ti, kteří preferují sepětí s přírodou, často volí Trollstigen Camping, který leží nedaleko nástupu na proslulé serpentiny. Pronájem útulné dřevěné chatky zde stojí okolo 1 400 NOK (zhruba 3 080 Kč) za noc a ubytování je samozřejmě ideální rezervovat s velkým předstihem přes Booking.com.
Atlantická cesta: skákání po ostrůvcích
Atlantická cesta (norsky Atlanterhavsveien) je považována za mistrovské dílo moderního norského stavitelství. Tento poměrně krátký, ale neuvěřitelně intenzivní úsek silnice spojuje města Molde a Kristiansund, přičemž překonává otevřené moře pomocí soustavy mostů a náspů.
Při průjezdu touto oblastí máte pocit, jako byste spíše pluli na lodi než jeli autem. Pojďme se detailněji podívat na to, co konkrétně tato národní turistická trasa nabízí a kde se rozhodně vyplatí šlápnout na brzdu.
1. Atlantická cesta v celé své kráse
Samotná Atlanterhavsveien měří pouhých 8,3 kilometru, ale i na takto krátkém úseku dokázali norští inženýři vybudovat neuvěřitelných osm mostů. Silnice kličkuje přes souostroví Hustadvika, které je proslulé jako jeden z nejnebezpečnějších námořních úseků podél celého norského pobřeží.
Během klidných letních dnů se jedná o velmi odpočinkovou jízdu s nádhernými výhledy na modravé dálky. Jakmile ale přijde podzimní tlaková níže, silnice ukáže svou pravou tvář a projížďka se změní v adrenalinový zážitek, kdy musíte čelit silným poryvům větru a mořské tříšti.
Tento stavební unikát byl dokončen v roce 1989 a od té doby získal řadu architektonických ocenění. Silnice je navíc kompletně zdarma a neplatí se na ní žádné mýtné, což je v Norsku poměrně příjemná výjimka.
2. Most Storseisundet neboli most do nebe
Největším a bezpochyby nejfotografovanějším bodem celé trasy je konzolový most Storseisundet. Měří 260 metrů a jeho hlavní oblouk se tyčí úctyhodných 23 metrů nad hladinou moře, aby pod ním mohly bezpečně proplouvat lodě i během přílivu.
Díky svému asymetrickému tvaru vytváří z určitých úhlů dokonalou optickou iluzi. Když se k němu blížíte od jihozápadu, vypadá to, jako by silnice náhle končila ve vzduchu a auta padala přímo do oceánu, což mu vyneslo přezdívku most do nebe.
💡 Tip: Pro pořízení těch nejlepších fotografií tohoto mostu zastavte na vyhrazeném parkovišti těsně před ním. Najdete tam bezpečné pěší stezky, ze kterých zachytíte ten správný úhel zakřivení.
3. Zastávky a vyhlídky na ostrůvku Eldhusøya
Aby si návštěvníci mohli drsnou přírodu vychutnat opravdu zblízka, vybudovali Norové na ostrůvku Eldhusøya moderní architektonický komplex. Jeho hlavní dominantou je vyvýšený vyhlídkový chodník z ocelových roštů, který bezpečně obkrouží celý ostrov.
Z tohoto chodníku se otevírají fantastické výhledy na otevřený oceán a za dobrého počasí prý můžete v dálce zahlédnout i velryby nebo tuleně. Součástí areálu je také elegantní prosklená kavárna, která zvenku připomíná spíše umělecké dílo ladící s okolními skalami.
Mnoho mostů na Atlantické cestě je navíc speciálně upraveno pro sportovní rybáře. Zabezpečené boční lávky umožňují bezpečné nahazování udic přímo do silných mořských proudů, kde se prý s oblibou zdržují velká hejna tresek.
Trollstigen a Zlatá trasa: horské dobrodružství
Když se z rovinatého pobřeží přesunete hlouběji do vnitrozemí k městečku Åndalsnes, krajina se začne dramaticky zvedat. Rázem se ocitnete v obklopení strmých žulových masivů, které svírají hluboká a temná údolí.
Právě zde se nachází legendární Trollstigen, silnice, která si od svého otevření ve třicátých letech minulého století drží status jednoho z největších inženýrských počinů v zemi. Opatrná jízda těmito místy zanechá hluboký dojem naprosto v každém.
4. Trollstigen a jejích 11 serpentin
Cesta trolů je ztělesněním řidičské výzvy. Tato úzká silnička se zařezává do kolmé skalní stěny a překonává výškový rozdíl přes 850 metrů pomocí jedenácti extrémně ostrých serpentin, přičemž průměrné stoupání dosahuje úctyhodných devíti procent.
Silnice je místy tak úzká, že se na ní dvě větší vozidla jen těžko vyhnou, proto zde platí přísný zákaz vjezdu pro vozidla delší než 13,1 metru. Každá zatáčka má dokonce své vlastní jméno, většinou podle předáka stavební čety, která daný úsek ve třicátých letech ručně vytesala do skály.
Při řízení je potřeba maximální soustředěnost, protože svodidla jsou na mnoha místech tvořena jen nízkými kamennými zídkami. Odměnou za trochu toho stresu za volantem jsou však naprosto neuvěřitelné výhledy do údolí, které se s každou další zatáčkou neustále zlepšují.
5. Vodopád Stigfossen a vyhlídkové plošiny
Během stoupání po serpentinách vám bude dělat společnost burácející vodopád Stigfossen. Tato mohutná masa vody padá z výšky úctyhodných 320 metrů a na několika místech protéká starými kamennými mosty těsně pod silnicí, takže v jarních měsících z něj na auta často stříká ledová voda.
Jakmile s úlevou vyjedete všechny zatáčky až na vrchol, narazíte na rozlehlé návštěvnické centrum Trollstigen. Odsud vede krátká a nenáročná betonová stezka k soustavě moderních ocelových vyhlídkových plošin, které visí vysoko nad propastí.
Pohled z nejvzdálenější plošiny, která trčí přímo do prázdna, je prý opravdu jen pro otrlé povahy. Z ptačí perspektivy odtud uvidíte kompletní klikatici všech jedenácti zatáček hluboko pod vámi, zaříznutou do drsné severské krajiny.
6. Údolí Romsdalen a kolmá stěna Trollveggen
Ještě než vůbec začnete stoupat na Cestu trolů, vyplatí se udělat si krátkou odbočku údolím Romsdalen. Zde se totiž nachází slavná Trollveggen neboli Trolí stěna, což je nejvyšší kolmá skalní stěna v celé Evropě.
Od úpatí až po rozeklané vrcholky měří tento skalní masiv zhruba 1 100 metrů a v některých místech dokonce hrozivě převisuje. Není divu, že se toto místo stalo světovou mekkou pro ty nejzkušenější horolezce a v minulosti přitahovalo i milovníky extrémního base jumpingu.
Kvůli obrovskému riziku a několika tragickým nehodám je však skákání z Trolí stěny dnes přísně zakázáno. Vy si ale můžete tento přírodní gigant bezpečně prohlédnout z moderního návštěvnického centra Trollveggen Besøkssenter, které leží přímo pod stěnou a nabízí výbornou kavárnu s obrovskými panoramatickými okny.
7. Zlatá trasa Geiranger–Trollstigen a Ørnevegen
Mnoho cestovatelů spojuje průjezd Cestou trolů do delšího itineráře, kterému se přezdívá Zlatá trasa. Tento zhruba sto kilometrů dlouhý úsek totiž propojuje Trollstigen se slavným Geirangerfjordem, který je zapsaný na seznamu UNESCO.
Po překonání vrcholu Trollstigen silnice pokračuje horskou plošinou plnou jezer a sněhových polí až k městečku Valldal, kde je nutné využít krátký trajekt přes fjord na trase Linge–Eidsdal. Následně trasa stoupá k další ikonické silnici zvané Orlí cesta (Ørnevegen).
Ørnevegen nabízí podobně strmé serpentiny jako Trollstigen, ale s tím rozdílem, že se z jejího vrcholu otevírá jeden z nejslavnějších výhledů na temně modrý Geirangerfjord a vodopád Sedm sester. Celá tato trasa prý představuje to absolutně nejlepší, co norské silnice dokážou nabídnout.
8. Uzávěry, bezpečnost a kdy jsou silnice otevřené
Zatímco Atlantická cesta trápí řidiče maximálně silným větrem, na Trollstigen představuje příroda mnohem reálnější hrozbu. Horský průsmyk bývá pod silnou vrstvou sněhu běžně od konce října až do poloviny května, kdy se silnice kompletně uzavírá závorou.
V posledních letech se však objevil mnohem závažnější problém v podobě padajícího kamení a rozsáhlých sesuvů půdy. Kvůli tání sněhu a nestabilnímu podloží musely norské úřady Cestu trolů již několikrát dlouhodobě uzavřít i uprostřed hlavní letní sezóny.
💡 Tip: Před každou cestou do těchto hor je naprosto nezbytné ověřit si aktuální průjezdnost na oficiálním webu norských silnic (Statens vegvesen). Pokud by byla silnice uzavřena, museli byste volit velmi zdlouhavou objížďku přes sousední údolí.
Jak naplánovat road trip západním Norskem
Ideální road trip propojující Atlantickou cestu a Trollstigen zabere v pohodovém tempu zhruba dva plné dny. Pokud se rozhodnete přidat i Zlatou trasu až do Geirangeru, počítejte raději se třemi dny, abyste měli dostatek času na focení a kochání.
Jako výchozí bod se nejčastěji volí překrásné secesní město Ålesund, na které navazují oblasti Molde a Kristiansund. Trasa z Atlantické cesty na jih k horám vyžaduje překonání Romsdalsfjordu, což znamená využití pravidelného trajektu mezi přístavy Sølsnes a Åfarnes.
Časy v Norsku plynou na silnicích úplně jinak než ve zbytku Evropy. Rychlostní limity jsou velmi přísné (často jen 60 nebo 80 km/h) a horské cesty neumožňují rychlou jízdu, proto si na každý úsek raději vyhraďte o třetinu více času, než vám ukazuje navigace.
💡 Tip: Pokud si netroufáte řídit vlastní auto na takto extrémních silnicích, určitě mrkněte na GetYourGuide. Místní agentury tam pravidelně nabízejí bezpečné organizované výlety autobusem, které vyrážejí přímo z Ålesundu nebo Molde.
Kam dál z oblasti Møre og Romsdal
Západní pobřeží Norska je protkané místy, která vyráží dech, a tyto dvě silnice jsou jen malou ochutnávkou. Pokud hledáte inspiraci, kam nasměrovat volant po překonání Cesty trolů, připravila jsem pro vás odkazy na další užitečné články:
- Objevte dokonalé uličky v článku Ålesund — secesní město u moře.
- Naplánujte si plavbu v průvodci na Geirangerfjord.
- Prozkoumejte celou zemi díky článku Norsko: 50 tipů, co vidět.
- Nebo si přečtěte velký manuál Norské fjordy — průvodce.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v NorskuHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut v Norsku →Často kladené otázky
Kdy přesně je Trollstigen otevřený?
Horská silnice se otevírá pouze sezónně, obvykle od poloviny května do konce října. Termíny se však mění podle sněhové nadílky a v posledních letech hrozí časté letní uzávěry kvůli nebezpečným sesuvům půdy. Aktuální stav musíte vždy ověřit.
Je Atlantická cesta průjezdná celoročně?
Ano, tato pobřežní trasa zůstává otevřená po celý rok a nevybírá se na ní žádné mýtné. Mnoho cestovatelů se shoduje, že nejdramatičtější podívanou nabízí během drsných podzimních bouří, kdy přes ni přepadávají obrovské mořské vlny.
Jak dlouho trvá tento road trip?
Pokud chcete propojit pobřeží s horami a pokračovat až do Geirangeru, vyhraďte si na cestu ideálně dva plné dny. Samotný průjezd silnic nezabere tolik času, ale neustálé zastávky na focení a čekání na trajekty harmonogram výrazně prodlouží.
Dá se jet na tyto silnice s karavanem?
Atlantická cesta je pro karavany naprosto bezproblémová a nachází se na ní spousta odpočívadel. Naopak na Trollstigen vyžadují ostré serpentiny obrovskou řidičskou zkušenost a platí zde přísný zákaz pro všechna vozidla delší než 13,1 metru.
Kde je nejlepší mít základnu?
Pro návštěvu Atlantické cesty jsou nejlepší volbou města Kristiansund nebo Molde. Pokud se chystáte na horské průsmyky, ideální zázemí najdete v městečku Åndalsnes, které leží přímo na úpatí hor v údolí Romsdalen.
Co přesně je Zlatá trasa?
Jedná se o oblíbenou turistickou trasu, která začíná na úpatí Trollstigen, pokračuje přes horské plató k trajektu Linge–Eidsdal a následně stoupá přes Orlí cestu (Ørnevegen) až ke Geirangerfjordu. Tento úsek patří k těm nejhezčím v zemi.
Stojí za to fotit most Storseisundet?
Určitě ano, je to nejfotografovanější bod celé oblasti, kterému se často přezdívá most do nebe. Pokud zastavíte na přilehlém vyhrazeném parkovišti, najdete bezpečné chodníčky, odkud zachytíte ten slavný úhel, kdy silnice jakoby končí ve vzduchu.
