Klementinum

Proč sem jet

Klementinum je druhý největší stavební komplex v Praze hned po Pražském hradě, a přitom kolem něj většina lidí jen projde cestou od Karlova mostu na Staroměstské náměstí. Schovává se za nenápadnými průčelími na Starém Městě, mezi Křižovnickým náměstím a Karlovou ulicí, a zvenčí vůbec neprozradí, co je uvnitř.

Hlavní důvod, proč sem zajít, je barokní knihovní sál, který se pravidelně objevuje v žebříčcích nejkrásnějších knihoven světa. Druhým je Astronomická věž s vyhlídkou na střechy Starého Města a se sálem, odkud se po staletí určoval pražský poledník a hlásilo přesné poledne.

Počítejte s tím, že tohle není hrad ani zámek, kde se sami procházíte. Do Barokní knihovny i na věž se dostanete jen s průvodcem, ve skupině a v pevně daných časech. V hlavní sezóně a o víkendech bývá plno, takže dorazte spíš dopoledne nebo si termín zajistěte předem.

Co uvidíte v Klementinu

Aktuální ceny prohlídky a koncertů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Na Barokní knihovnu i věž se jde jen s průvodcem a ve skupinách v daných časech — samostatně se komplexem procházet nedá. V sezóně dorazte dřív nebo si termín zajistěte předem.
• Do sálu knihovny se nevstupuje, prohlížíte si ho od dveří. Kdo si představuje procházku mezi regály jako v americkém filmu, bude překvapený.
• Na Astronomickou věž vede úzké točité schodiště bez výtahu. S kočárkem to nahoru nedáte a lidem s horšíma kolenama nebo závratí se výstup nemusí líbit.
• Prohlídky bývají v češtině i angličtině a kapacita je omezená. Ranní prohlídky mívají zvýhodněné vstupné — aktuální ceník je v kartě nad článkem.
• Zrcadlová kaple na běžné trase většinou není, slouží jako koncertní sál. Chcete-li ji vidět zevnitř, jděte na koncert.
• Klementinum je v samém centru Prahy, kde se prakticky nedá zaparkovat. Počítejte s MHD, ne s autem.

Jak se tam dostat

MHD je jednoznačně nejlepší volba. Nejblíž je stanice metra Staroměstská na lince A, odkud jsou to k Klementinu jen minuty pěšky. Ke stejnému místu jezdí i tramvaje k zastávkám Staroměstská a Karlovy lázně.

Pěšky je Klementinum pár kroků od Karlova mostu na staroměstské straně a zhruba pět minut ze Staroměstského náměstí. Vchod na prohlídky hledejte z Mariánského náměstí nebo z Karlovy ulice, nenápadné dveře se snadno minou.

Autem do centra nejezděte. Staré Město je pěší zóna s minimem parkování a placené stání je drahé. Když přijedete vlakem na hlavní nádraží, dojedete k Klementinu metrem nebo tramvají za pár minut.

Historie Klementina v kostce

Jméno nese Klementinum po kostele svatého Klimenta a původním klášteře dominikánů, který na tomhle místě stál ve středověku. Roku 1556 pozval císař Ferdinand I. do Prahy jezuity a ti si tu založili kolej.

Rozlehlý barokní komplex, jak ho známe dnes, začali jezuité stavět od roku 1653 na místě zbořeného kláštera a desítek středověkých domů. Dokončen byl na počátku 18. století; podíleli se na něm architekti jako Carlo Lurago, František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer.

Klementinum se stalo centrem vzdělanosti: fungovala tu tiskárna, hvězdárna i bohatá knihovna. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 areál převzala Karlova univerzita a její knihovna, ze které vyrostla dnešní Národní knihovna.

Ve 20. století byl komplex částečně upraven právě pro potřeby Národní knihovny, která tu sídlí dodnes. Astronomická věž přitom nikdy nepřestala měřit počasí, takže vedle knih tu pořád žije i věda.

Legendy a zajímavosti

Klementinum bylo dlouho hlídačem pražského času. Podle poledníku změřeného v Astronomické věži se dával signál praporem a na Pražském hradě se pak vystřelilo z děla — polední výstřel tak vlastně řídilo Klementinum.

Traduje se, že v klementinských sálech hrál i W. A. Mozart. Ať už je to jistě doložené nebo ne, k místu, které bylo po staletí centrem umění a vědy, se historka hodí.

Nad věží od nepaměti drží nebe obr Atlas a uvnitř běží nejstarší nepřetržitá klimatická řada v českých zemích. Málokterá turistická zastávka v Praze zároveň slouží jako funkční vědecké pracoviště.

Často kladené otázky