Gruzie – malá země na pomezí Evropy a Asie, která v posledních letech nabývá na popularitě mezi cestovateli. A není se čemu divit. Tato perla Kavkazu nabízí neuvěřitelnou směsici starobylých tradic, dechberoucí přírody, vynikající gastronomie a především nekonečné pohostinnosti místních lidí. Poznejte zemi, kde se historie setkává se současností a kde každý návštěvník zanechá kousek svého srdce.

Při své první návštěvě Gruzie jsem byla ohromena rozmanitostí krajiny – na poměrně malém území najdete zasněžené štíty Kavkazu, svěží údolí plná vinic, divoké kaňony i poklidné pobřeží Černého moře. A právě tato různorodost dělá z Gruzie ideální destinaci pro všechny typy cestovatelů – od milovníků aktivní dovolené přes nadšence do historie až po gurmány a vyznavače relaxu.

Pojďme se společně podívat na to nejlepší, co tato fascinující země nabízí. Připravila jsem pro vás 20 tipů, které byste při návštěvě Gruzie rozhodně neměli minout.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Gruzie, kam můžete vyrazit po celý rok – v létě nabízí hory a moře, na podzim vinobraní, v zimě lyžování a na jaře rozkvétající krajinu.
• Nejkrásnější přírodní místa zahrnují Kazbek, Svanetii s vesničkou Ušguli (UNESCO), Martvilský kaňon a pobřeží Černého moře v Batumi.
• Historické památky, které nesmíte vynechat, jsou Mccheta s katedrálou Sveticchoveli, Tbilisi se sirnými lázněmi, skalní města Vardzia a Uplisciche.
• Gruzínská kuchyně a víno jsou světovým unikátem – ochutnejte chačapuri, chinkali a vína vyráběná tradiční metodou v kvevri (hliněné amfory).
• Nejlepší způsob, jak poznat místní kulturu, je zúčastnit se tradiční gruzínské supry (hostiny) a zhlédnout představení lidových tanců a zpěvů.
• Nezapomeňte na cestovní pojištění.

Roadtrip po Gruzii: 10denní itinerář na vlastní pěst

Doporučuji si rezervovat auto klasicky přes RentalCars, bylo to bezproblémové.

Praktické poznámky:

• Na cestu do Svanetie a Ušguli si vyhraďte dostatek času – silnice jsou fakt nic moc a cesta trvá dlouho
• Na cestu do Ušguli je nejlepší najmout místního řidiče s terénním vozidlem v Mestii, my jsme to neudělali a bylo to hardcore. Nejjednodušší je si to rezervovat jako výlet přes GetYourGuide.
• Nejlepší doba k návštěvě Ušguli je od června do září, mimo sezónu mohou být silnice ještě větší hardcore než běžně.
• V horských oblastech počítejte s chladnějším počasím i v létě
• Cestování mezi hlavními městy (Tbilisi, Kutaisi, Batumi) je možné marshrutkami nebo pronajatým autem

Kdy jet do Gruzie?

Gruzie je zemí, která má co nabídnout v každém ročním období, ale kdy ji navštívit, záleží na tom, co od své cesty očekáváte.

Jaro (březen–květen) probouzí gruzínskou krajinu do svěží zeleně. Teploty jsou příjemné, většinou mezi 15–20 °C v nížinách, což je ideální pro objevování měst a historických památek. Jarní příroda poskytuje nádherné kulisy – představte si pohled z kláštera Jvari nad Mcchetou na soutok řek obklopený rozkvetlou krajinou. Je to také dobrá doba pro lehčí turistiku v nižších polohách, zatímco v horách ještě leží sníh.

Léto (červen–srpen) přináší horké dny v nížinách (často 30–35 °C), a proto mnoho místních i turistů míří buď do hor, nebo k moři. V horských oblastech Svanetie, Tušetie nebo Horní Adžárii panuje příjemné klima kolem 15–25 °C, což z nich dělá ideální místa pro treking a horskou turistiku. Letoviska u Černého moře, jako Batumi nebo Kobuleti, jsou v plném proudu – můžete si užívat koupání, plážové aktivity i rušný noční život.

Podzim (září–listopad) je považován za nejkrásnější období k návštěvě Gruzie. Začátkem podzimu jsou dny ještě teplé, moře vyhřáté, a přitom ubývá davů turistů. Hory a lesy se zbarvují do odstínů červené a zlaté, což vytváří úchvatnou scenérii. Podzim je také časem sklizně – v Kachetii a dalších vinařských regionech probíhá tradiční vinobraní (rtveli), během kterého můžete pomáhat se sběrem hroznů a ochutnávat čerstvý burčák.

Zima (prosinec–únor) má v Gruzii dvě tváře – mírné klima v nížinách a pravou zimu v horách. Ve městech jako Tbilisi se teploty pohybují kolem 0 až 5 °C a sníh není příliš častý, což umožňuje pohodlné poznávání památek bez davů turistů. Naproti tomu horská střediska jako Gudauri, Bakuriani nebo Mestia nabízejí skvělé podmínky pro lyžování a snowboarding od prosince do března, a to za zlomek cen evropských středisek.

Nejkrásnější místa v Gruzii

💰 Blog, který právě čtete, vydělává měsíčně 130 000 Kč.

A my jsme se rozhodli, že vás naučíme, jak můžete na internetu vydělávat taky.

🎉 Akční cena e-booku

Jen do 30. 7. 2025 můžete získat e-book za 299 Kč místo původních 999 Kč.

⌛ Tisíce hodin zkušeností jsme pro vás zabalili do přehledného a akčního návodu.

⏳ Největší úsporu ale získáte díky chybám, které díky e-booku vůbec neuděláte.

299 Kč (sleva 700 Kč do 30. 7. 2025)

📥 To mě zajímá!

Pojďme se už podívat na to, co vidět a dělat v Gruzii.

1. Tbilisi – metropole plná kontrastů

Hlavní město Tbilisi je pulzující metropole, kde se prolíná historie se současností. Město založené v 5. století leží na řece Kura a je obklopeno kopci, které nabízejí působivé výhledy.

V historickém centru se projděte klikatými uličkami Starého Města s dřevěnými balkony a tradiční architekturou. Dominantou je pevnost Narikala, k níž se můžete vydat pěšky nebo se svézt lanovkou. Odměnou vám budou panoramatické výhledy na celé město.

V srdci Starého Tbilisi navštivte čtvrť Abanotubani se slavnými sirnými lázněmi. Poznáte je snadno podle charakteristických cihlových kupolí, z nichž stoupá pára. Voda o teplotě kolem 40 °C má léčivé účinky na kůži a klouby, a proto si nenechte ujít tradiční lázeňský zážitek – koupel v soukromé lázni následovanou tradiční masáží. Připravte se však na typický sirný zápach, který ale k autentickému zážitku neodmyslitelně patří.

Symbolem moderního Tbilisi je skleněný Most míru přes řeku Kuru, který v noci svítí tisíci LED světly. Další moderní dominantou je monumentální katedrála Sameba (Nejsvětější Trojice) z roku 2004, která patří k největším pravoslavným chrámům na světě.

Tbilisi je také centrem gastronomie – v tradičních restauracích ochutnejte ty nejlepší gruzínské speciality jako chačapuri, chinkali nebo kupati, doprovázené kvalitním místním vínem nebo koňakem.

2. Kazbek a Kazbegi

Vyhaslá sopka Kazbek (5 047 m n.m.) je jedním z nejvyšších a nejimpozantnějších vrcholů Kavkazu. Oblast kolem Kazbeku, známá také jako Kazbegi (dnes oficiálně Stepancminda), nabízí některé z nejúchvatnějších horských scenérií v Gruzii.

Nejfotografovanějším místem je kostelík Cminda Sameba (Kostel Svaté Trojice), tyčící se na kopci nad městečkem Stepancminda v nadmořské výšce 2 170 metrů. Trek ke kostelíku trvá přibližně 2 hodiny a nabízí dechberoucí výhledy na okolní hory. Za jasného dne uvidíte i majestátní vrchol Kazbeku v pozadí.

Do oblasti Kazbegi se dostanete po tzv. Gruzínské vojenské cestě, která sama o sobě představuje zážitek. Tato historická silnice spojuje Tbilisi s ruským pohraničím a vede přes průsmyk Jvari (2 379 m n.m.). Cestou míjíte lyžařské středisko Gudauri a impozantní pevnost Ananuri tyčící se nad tyrkysovou Žinvalskou přehradou.

Pro zdatnější turisty je možný i výstup na samotný Kazbek, který však vyžaduje horolezecké vybavení a zkušeného průvodce. Méně náročnou alternativou jsou jednodenní treky v okolí, například k ledovcům nebo do divoké přírody národního parku Kazbegi.

3. Svanetie – kraj věží a nedotčené přírody

Svanetie je horský region na severozápadě Gruzie, který si díky své odlehlosti uchoval unikátní kulturu a tradice. Oblast je proslulá středověkými obrannými věžemi, které jsou charakteristickým rysem zdejší krajiny.

Srdcem Svanetie je městečko Mestia, které slouží jako základna pro výlety do okolí. Odtud se můžete vydat na populární čtyřdenní trek do vesnice Ušguli, která je zapsána na seznamu UNESCO. Ušguli je považováno za nejvýše trvale obydlené místo v Evropě (kolem 2 200 m n.m.) a nabízí pohled na život, který se za staletí příliš nezměnil. Desítky kamenných věží ze 12. století zde stojí na pozadí majestátních hor, včetně druhé nejvyšší hory Gruzie – Šchary (5 193 m n.m.).

V létě je Svanetie ideální destinací pro pěší turistiku, horské výstupy nebo jízdu na koni. V zimě se oblast mění v lyžařské středisko – kolem Mestie fungují areály Hatsvali a Tetnuldi, které lákají na prašan a prázdné sjezdovky.

Nezapomeňte ochutnat tradiční svanskou kuchyni – zejména kubdari (chléb plněný kořeněným masem) a svanskou sůl, směs koření s neopakovatelnou chutí.

4. Mccheta – duchovní centrum Gruzie

Mccheta, ležící jen 20 km severně od Tbilisi, je jedním z nejstarších měst Gruzie a jeho duchovním centrem. Do 6. století sloužila jako hlavní město iberského království a dodnes zde najdete některé z nejposvátnějších míst země.

Dominantou města je katedrála Sveticchoveli z 11. století, která je zapsána na seznamu UNESCO. Podle tradice je zde pohřben Kristův plášť, což z ní činí jedno z nejsvětějších míst gruzínského pravoslaví. Prohlédněte si detailní kamenné reliéfy na fasádě i uvnitř chrámu a nasajte atmosféru místa, kde byli po staletí korunováni a pohřbíváni gruzínští králové.

Na kopci nad soutokem řek Aragvi a Kury se tyčí klášter Džvari ze 6. století, který nabízí panoramatický výhled na Mcchetu a okolní krajinu. Tento klášter je také zapsán na seznamu UNESCO a patří k nejstarším příkladům gruzínské křesťanské architektury.

Mccheta je často navštěvována jako půldenní výlet z Tbilisi, ale zaslouží si více času. Projděte se po historickém centru, navštivte místní trhy s tradičními výrobky a ochutnejte speciality v některé z rodinných restaurací.

5. Batumi – perla Černého moře

Batumi, hlavní město autonomní republiky Adžárie, je nejpopulárnějším přímořským letoviskem Gruzie. Leží na pobřeží Černého moře a kombinuje v sobě prvky lázeňského města, přístavu i moderní metropole.

Podél pobřeží se táhne několik kilometrů dlouhá promenáda Batumi Boulevard s palmami, fontánami a sochami – ideální místo pro večerní procházky. V létě se na oblázkových plážích můžete koupat v moři, opalovat nebo si užívat vodní sporty. Kdo preferuje písečné pláže, může zajet do nedaleké Ureki, která je známá svým unikátním magnetickým pískem s údajnými léčivými účinky.

Batumi je známé svou extravagantní architekturou – od elegantních budov z 19. století až po futuristické mrakodrapy 21. století. K ikonám města patří pohyblivá socha Aliho a Nino, která symbolizuje tragický příběh lásky mezi muslimským chlapcem a gruzínskou dívkou, a 130 metrů vysoká Abecední věž zdobená písmeny gruzínské abecedy.

V historickém centru Batumi najdete náměstí Piazza s evropskou atmosférou a Náměstí Evropy s bronzovou sochou Medey připomínající legendu o Zlatém rounu. Za návštěvu stojí i rozsáhlá Botanická zahrada Batumi pár kilometrů za městem, která díky subtropickému klimatu hostí tisíce exotických rostlin.

Večery v Batumi jsou plné života – od rušného přístavu přes restaurace a bary až po tančící fontány a kasina na pobřeží. Nezapomeňte ochutnat místní specialitu – chačapuri adžaruli, plněnou placku ve tvaru loďky s vejcem.

6. Kachetie

Kachetie na východě Gruzie je nejdůležitějším vinařským regionem země a kolébkou vinařství s 8 000 let starou tradicí. Právě zde byly nalezeny nejstarší důkazy o výrobě vína na světě.

V Kachetii se dodnes používá tradiční metoda fermentace vína v hliněných amforách zvaných kvevri, které jsou zakopané v zemi. Tato metoda byla dokonce zapsána na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO a dává vzniknout charakteristickým oranžovým vínům.

Při návštěvě regionu si nenechte ujít prohlídku tradičních vinařství, kde můžete sledovat celý proces výroby vína a samozřejmě ochutnávat místní odrůdy jako Saperavi, Kindzmarauli nebo Khvanchkara.

Centrem Kachetie je město Telavi, odkud můžete podnikat výlety za vínem i památkami. Nedaleko leží katedrála Alaverdi z 11. století s působivou 55 metrů vysokou kupolí, klášterní komplex Nekresi s výhledy na Alazanské údolí nebo pevnost Gremi, bývalé hlavní město Kachetinského království.

Romantickým městečkem je Signagi, často nazývané „město lásky“. Leží na kopci nad údolím Alazani a je obehnáno zachovanými hradbami. Panuje tu poklidná atmosféra s dlážděnými uličkami, kavárnami a nádhernými výhledy na okolní vinice a vzdálený Kavkaz.

Nejlepší doba pro návštěvu Kachetie je podzim, kdy probíhá tradiční vinobraní (rtveli). Můžete se zapojit do sběru hroznů, sledovat výrobu vína a účastnit se oslav spojených s touto důležitou událostí.

7. Vardzia – monumentální skalní město

Ve skalách jižní Gruzie se ukrývá fascinující jeskynní město Vardzia, které bylo vybudováno ve 12. století za vlády legendární královny Tamary. Tento monumentální komplex byl původně navržen jako pevnost, ale postupně se rozrostl v celé podzemní město s chrámy, obydlími a zásobárnami.

Vardzia se rozkládá na délce půl kilometru podél řeky Mtkvari a měla kdysi až 13 úrovní a kolem 3 000 místností propojených tunely. Dnes je přístupných asi 500 prostor včetně hlavního chrámu Nanebevzetí Panny Marie s cennými freskami z 12. století, které zobrazují královnu Tamaru.

I když část komplexu byla poničena zemětřesením v roce 1283, Vardzia stále ohromuje svou velikostí a propracovaností. Některé části jsou dodnes obývány mnichy, kteří pokračují v duchovní tradici místa.

Vardzia se nachází asi 60 km od města Achalciche a na návštěvu vám stačí 2 hodinky.

8. Uplisciche – nejstarší skalní město

Poblíž města Gori leží jedno z nejstarších sídlišť na území Gruzie – skalní město Uplisciche založené již v 1. tisíciletí př. n. l. Toto prastaré město vytesané do pískovcového masivu poskytuje fascinující vhled do života dávných civilizací.

Uplisciche bylo významným politickým a náboženským centrem pohanské Gruzie před příchodem křesťanství. Na vrcholu své slávy mělo kolem 20 000 obyvatel a bylo důležitou zastávkou na Hedvábné stezce. Město přežilo mongolské vpády i arabské invaze, ale začalo upadat po založení nových center jako Tbilisi a Mccheta.

Při návštěvě můžete procházet labyrintem vytesaných uliček, obytných prostor, skladů a chrámů. K nejpůsobivějším částem patří pohanská svatyně, později přestavěná na křesťanskou baziliku, vinný sklep (marani) s velkými kvevri nádobami a velký sál s klenbou podpíranou skalními sloupy. Zajímavá je také stará lékárna a divadlo.

Uplisciche se nachází asi 10 km východně od města Gori a lze jej snadno navštívit jako jednodenní výlet z Tbilisi.

9. Tušetie – odlehlý horský ráj

Tušetie na severovýchodě Gruzie je jedním z nejodlehlejších a nejkrásnějších regionů země. Tato horská oblast je přístupná pouze několik měsíců v roce (obvykle od června do září), kdy je průjezdná prašná cesta přes průsmyk Abano (2 926 m n.m.).

Cesta do Tušetie je dobrodružstvím sama o sobě – 72 km dlouhá prašná silnice s prudkými srázy a bez svodidel je považována za jednu z nejnebezpečnějších cest na světě. Odměnou za odvahu jsou však nedotčené horské scenérie, tradiční kamenné vesnice a autentický způsob života, který se za staletí příliš nezměnil.

Hlavní vesnicí Tušetie je Omalo s charakteristickou pevností Keselo, která poskytuje úchvatné výhledy na okolní hory. Další pozoruhodné vesnice jsou Dartlo s typickou tušetskou architekturou a Diklo, odkud se naskýtá pohled na hranici s ruským Dagestánem.

Tušetie je rájem pro milovníky přírody a pěší turistiky. Můžete zde podnikat jednodenní výlety i vícedenní treky údolími řek Pirikiti a Gomecari, objevovat odlehlé vesnice a pozorovat divokou zvěř včetně kamzíků, kozorožců a vzácných ptáků.

Region je známý svými tradicemi – místní pastevci dodnes žijí polonomádským způsobem života, v létě vyhánějí stáda do hor a v zimě sestupují do nížin. Tušetské ovčí sýry, vlněné výrobky a silná pálenka chacha jsou vyhledávanými suvenýry.

Návštěva Tušetie vyžaduje důkladnou přípravu – region nemá stálou elektřinu, mobilní signál je omezený a ubytovací možnosti jsou skromné (většinou rodinné penziony nebo kemping).

10. Martvilský kaňon

V západní části Gruzie, v regionu Samegrelo, se nachází úchvatný přírodní útvar – Martvilský kaňon. Tato 2,4 km dlouhá soutěska vytvořená řekou Abasha je extrémně populárnc a stojí na místní poměry (a skoro i na naše) spoustu peněz. Samotný kaňon je sice pěkný, ale za tu cenu malinký a jízda na lodičce trvá asi 10 minut. 

Nedaleko Martvilského kaňonu stojí za návštěvu i Okatse – další kaňon s 780 metrů dlouhou závěsnou stezkou a vodopádem. Oba kaňony se nacházejí asi 50 km od města Kutaisi a jsou ideálním cílem pro jednodenní výlet.

11. Prométheovy jeskyně

V krasové oblasti Imeretie, nedaleko města Ckaltubo, se nachází fascinující jeskynní komplex známý jako Prométheovy jeskyně. Tento podzemní labyrint, objevený v roce 1984, patří k největším jeskyním v Gruzii a nabízí návštěvníkům pohled do kouzelného světa krápníkových útvarů.

Prohlídková trasa vede šesti hlavními sály, které jsou efektně nasvíceny barevnými světly. Jeskyně dostala své jméno podle legendy o Prométheovi, který byl podle řecké mytologie připoután ke Kavkazu jako trest za to, že ukradl bohům oheň a dal ho lidem. Gruzínci věří, že to bylo právě zde, kde trpěl.

Prohlídka jeskyně trvá přibližně hodinu a na konci trasy můžete zvolit návrat pěšky nebo se svézt lodí po podzemní řece (podle mě to za ty peníze nestojí). Teplota v jeskyni se celoročně pohybuje kolem 14 °C, proto je vhodné mít s sebou lehkou bundu i v horkých letních dnech.

Názory na Prometheovu jeskyni se různí. Mnozí ji považují za nejkrásnější jeskyni v Gruzii, zatímco jiní ji označují za turistickou past.

Při plánování návštěvy mějte na paměti několik důležitých faktů:

• Jeskyně je velmi populární turistickou atrakcí
• Prohlídky probíhají organizovaně každou půlhodinu
• Ve skupině může být až 60 návštěvníků najednou
• Soukromí si zde příliš neužijete

Pokud vám nevadí přítomnost dalších turistů a dokážete se od toho oprostit, určitě stojí za návštěvu. Jeskyně je rozsáhlá a skutečně působivá.

12. Adžárie – subtropický ráj

Adžárie je autonomní republika na jihozápadě Gruzie, známá svým subtropickým klimatem, dlouhým pobřežím Černého moře a bujnou vegetací. Jejím hlavním městem je již zmíněné Batumi, ale region nabízí mnohem více než jen plážové radovánky.

Vnitrozemí Adžárie je hornaté a pokryté hustými lesy – je to jedna z nejdeštivějších oblastí Kavkazu. Národní parky Mtirala a Machakhela chrání jedinečné subtropické ekosystémy a poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům rostlin a živočichů.

K přírodním pokladům regionu patří Mahuncétský vodopád, který padá z výšky 20 metrů do úzkého kaňonu, a kamenný most královny Tamary, jenž se klene nad divokou řekou Adžarisckali.

Adžárie je také známá svými horskými vesnicemi, kde se dodnes udržují tradiční řemesla a způsob života. V obcích jako Khulo nebo Shuakhevi můžete vidět výrobu adžárského sýra, medoviny nebo tradičních huňatých čapek.

Gastronomie Adžárie je ovlivněna blízkostí Turecka a hojností subtropických plodin. Kromě chačapuri adžaruli stojí za ochutnání i další speciality jako borano (tavený sýr s máslem), sinori (rolky z těsta plněné sýrem) nebo achma (vrstvené těsto podobné lasagním).

13. Gruzínské lázeňství

Gruzie je zemí termálních pramenů a lázeňské tradice zde mají hluboké kořeny. Už v antických dobách byly gruzínské minerální vody ceněny pro své léčivé účinky a později se staly oblíbeným cílem ruské šlechty i slavných osobností jako Alexandr Puškin nebo Alexandre Dumas.

Nejznámějším lázeňským místem jsou sirné lázně v tbiliské čtvrti Abanotubani. Tyto lázně s charakteristickými cihlovými kupolemi nabízejí tradiční zážitek – koupel v horké sirné vodě následovanou masáží s exfoliační rukavicí kese. Můžete si pronajmout soukromou koupelnu různých kategorií, od základních až po luxusní s mramorovými bazény.

Dalším významným lázeňským centrem je Borjomi ve střední Gruzii, proslavené svou minerální vodou, která se vyváží do celého světa. V městském parku můžete ochutnat teplou minerálku přímo z pramene – má specifickou chuť, je slanější a teplejší než lahvovaná verze.

Méně známým, ale fascinujícím lázeňským místem je Cchaltubo nedaleko Kutaisi. Za sovětské éry to bylo luxusní lázně, kam jezdil i Stalin. Dnes jsou některé budovy opuštěné (a staly se cílem urbexových nadšenců), ale jiné jsou renovovány a opět nabízejí léčebné koupele v radioaktivní minerální vodě, která údajně pomáhá při léčbě řady onemocnění.

V horských oblastech Gruzie najdete další termální prameny, některé jsou upravené jako venkovní bazény, jiné zůstávají v přírodním stavu. K těm známějším patří například horké prameny v Tbatani v regionu Tušetie nebo termální jezírka v Nokalakevi v západní Gruzii.

14. Gruzínská gastronomie – co ochutnat v Gruzii?

Gruzínská kuchyně patří k nejbohatším a nejrozmanitějším na světě. Díky poloze na křižovatce kultur v sobě spojuje vlivy Kavkazu, Středního východu i Středomoří, a přitom si zachovává svou jedinečnou identitu.

Neodmyslitelnou součástí gruzínské gastronomie je chačapuri – placka plněná sýrem, která má v různých regionech odlišné podoby. Nejznámější varianty jsou adžaruli (ve tvaru loďky s vejcem), imeruli (kulatá placka) a megruli (s dvojitou vrstvou sýra). Další oblíbenou specialitou jsou chinkali – masové knedlíčky ve tvaru uzlíků, které se jí rukama podle specifického postupu: nejprve vysajete šťávu, pak sníte knedlík a špičku (uzlík) necháte na talíři.

Gruzínci milují maso – typické jsou špízy mcvadi (šašlik), kuřecí tabaka (pečené pod tlakem) nebo čachochbili (kuře dušené s rajčaty a bylinkami). Vegetariáni si mohou pochutnat na pestré paletě zeleninových pokrmů – například badridžani (rolky z lilku plněné ořechovou pastou), pchali (zeleninové paštiky s ořechy a granátovým jablkem) nebo lobio (pikantní fazole v hliněném hrnci).

K jídlu se v Gruzii tradičně podává chléb puri pečený v peci tone a samozřejmě víno. Jako dezert vyzkoušejte čurčchelu – vlašské ořechy nebo lískové oříšky namáčené v zahuštěné hroznové šťávě, které připomínají svíce a prodávají se na každém trhu.

Neodmyslitelnou součástí gruzínské kultury je supra – tradiční hostina, při níž se podává nepřeberné množství chodů a pronášejí se promyšlené přípitky vedené tamadou (toastmasterem). Supra není jen jídlo, ale společenský rituál oslavující pohostinnost, přátelství a radost ze života.

15. Gruzínské víno

Gruzie je považována za kolébku vinařství – archeologické nálezy dokazují, že víno se zde vyrábělo již před 8 000 lety, což z této země činí nejstarší vinařskou oblast na světě. Dodnes se zde pěstuje přes 500 původních odrůd vinné révy, což je světový unikát.

Nejoriginálnějším aspektem gruzínského vinařství je tradiční metoda výroby v hliněných nádobách kvevri, které jsou zakopané v zemi. Mošt fermentuje společně se slupkami, jadérky a třapinami, což dává vínu charakteristickou barvu a chuť. Tato metoda byla v roce 2013 zapsána na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.

Hlavní vinařskou oblastí je Kachetie na východě země, ale vinná réva se pěstuje téměř ve všech regionech. Mezi nejznámější gruzínské odrůdy patří bílé Rkaciteli a Mtsvane a červené Saperavi. Typické jsou oranžová (jantarová) vína vyráběná tradiční metodou, která mají komplexní chuť s vyšším obsahem tříslovin.

16. Gruzínské lidové tance a hudba

Gruzínská lidová kultura je známá svými energickými tanci a unikátním polyfonním zpěvem, které patří k nejpůsobivějším na světě.

Gruzínské tance jsou směsicí atletických výkonů a dramatického umění. Mužské tance jako khorumi nebo chdao znázorňují válečné motivy a vyžadují neuvěřitelnou fyzickou zdatnost – tanečníci víří po jevišti v krkolomných pohybech, balancují na špičkách prstů a předvádějí akrobatické prvky. Ženské tance jako kartuli nebo acharuli jsou naopak graciózní a ladné, tanečnice se jakoby vznášejí v tradičních krojích s dlouhými sukněmi. Tance často vypráví příběhy z historie nebo každodenního života a odrážejí duši a temperament gruzínského národa.

Neméně fascinující je gruzínský polyfonní zpěv, který byl zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Tyto vícehlasé chorály s překvapivými harmonickými postupy znějí při církevních obřadech i světských oslavách. Každý region má svůj charakteristický styl zpěvu – od drsných horských melodií Svanetie až po složité harmonické struktury západní Gruzie.

17. Lyžování v Gruzii v Gudauri a dalších střediscích

Gruzie se v posledních letech stává stále populárnější destinací pro zimní sporty. Díky zasněženým svahům Kavkazu, moderní infrastruktuře a cenám nižším než v alpských střediscích láká lyžaře z celého světa.

Největším a nejmodernějším střediskem je Gudauri, které leží na Gruzínské vojenské cestě asi 120 km severně od Tbilisi.

Sjezdovky v nadmořské výšce 2 000–3 000 metrů mají ideální podmínky od prosince do dubna. Středisko disponuje více než 70 km sjezdovek různé obtížnosti, sedmi lanovkami a moderním vybavením včetně umělého zasněžování.

Gudauri je známé svými širokými svahy a množstvím freeridových terénů, což z něj dělá ráj pro milovníky volného terénu. Pro ty nejodvážnější je zde možnost heliskiingu – lyžování ve volném terénu s přístupem pomocí vrtulníku.

Dalším populárním střediskem je Bakuriani v Malém Kavkaze, asi 180 km západně od Tbilisi. Toto tradiční rodinné středisko má mírnější svahy a je ideální pro začátečníky a středně pokročilé lyžaře. Bakuriani hostilo v roce 2023 mistrovství světa ve freestyle lyžování a snowboardingu, což přispělo k modernizaci jeho infrastruktury.

Ve Svanetii, poblíž městečka Mestia, se nacházejí střediska Hatsvali a Tetnuldi. Tato odlehlejší střediska nabízejí lyžování s úchvatnými výhledy na kavkazské štíty a autentickou atmosféru daleko od davů turistů. Tetnuldi je novější středisko s moderními lanovkami a širokými svahy, zatímco Hatsvali je menší a útulnější.

Nejnovějším přírůstkem je středisko Goderdzi v Adžárii, které se nachází na hřebeni Malého Kavkazu. Jeho unikátním rysem je blízkost Černého moře – za jasných dnů můžete lyžovat s výhledem na mořskou hladinu.

Kromě lyžování a snowboardingu nabízejí gruzínská střediska i další zimní aktivity jako skitouring, sněžnice, snowkiting nebo motoskijöring. Po dni stráveném na svahu se můžete zahřát v některé z tradičních restaurací u sklenky místního vína nebo koňaku.

18. Gruzínská pohostinnost a tradiční supra

Gruzínci jsou proslulí svou pohostinností – podle místního přísloví je „host darem od Boha“ a podle toho s ním také zacházejí. Když vás Gruzínec pozve domů nebo třeba jen na skleničku vína, buďte připraveni na nezapomenutelný zážitek plný jídla, pití a srdečnosti.

Vrcholem gruzínské pohostinnosti je supra – tradiční hostina, která se pořádá při různých příležitostech, od rodinných oslav přes náboženské svátky až po přivítání hostů. Slovo „supra“ doslova znamená „ubrus“ a odkazuje na stůl prostřený množstvím pokrmů.

Supra má svá pevná pravidla a etiketu. V čele stolu sedí tamada (toastmaster), který je pečlivě vybírán pro svou moudrost, výřečnost a znalost tradic. Tamada pronáší během večera sérii promyšlených přípitků, na které ostatní odpovídají a postupně vypijí svou sklenici.

Témata přípitků obvykle začínají poděkováním Bohu, pokračují přes rodinu, přátele, vlast, zesnulé až po různá filozofická zamyšlení. Každý přípitek je malým uměleckým dílem, které může obsahovat příběhy, básně, citáty nebo osobní vzpomínky.

Neméně důležitou součástí supry je samozřejmě jídlo. Stůl se prohýbá pod množstvím chodů, které jsou servírovány postupně, ale často zůstávají na stole, takže ke konci večera už není vidět ubrus. Typicky začínáte studenými předkrmy (sýry, zelenina, uzeniny), pokračujete teplými předkrmy (chačapuri, lobio) a hlavními chody (chinkali, šašlik, různé masové a zeleninové pokrmy) a končíte sladkostmi a ovocem.

K supře neodmyslitelně patří víno nebo čača (gruzínská pálenka), které se pije výhradně v rámci přípitků, nikdy samostatně. Sklenky se obvykle dolévají, sotva je dopijete, a odmítnout další přípitky může být považováno za nezdvořilé.

Supra není jen o jídle a pití, ale především o společenství, sdílení, oslavě života a udržování tradic. Je to sociální rituál, který posiluje vazby mezi lidmi a vytváří prostor pro hluboké rozhovory i veselé historky. Pokud dostanete pozvání na autentickou supru, rozhodně si ji nenechte ujít – je to jeden z nejautentičtějších způsobů, jak zažít gruzínskou kulturu.

19. Kutaisi

Kutaisi, třetí největší město Gruzie a bývalé hlavní město království Kolchida, je ideálním výchozím bodem pro objevování západní části země. Město samo o sobě má bohatou historii sahající až do starověku – podle řecké mytologie právě sem přišel Iásón se svými Argonauty hledat zlaté rouno.

V centru Kutaisi stojí za návštěvu barevný místní trh, kde můžete ochutnat speciality západogruzínské kuchyně a nakoupit čerstvé produkty. Nad městem se tyčí katedrála Bagrati z 11. století, která byla zapsána na seznam UNESCO, ale po kontroverzní rekonstrukci v roce 2012 byla ze seznamu vyřazena. Přesto nabízí působivé výhledy na město a řeku Rioni.

Asi 12 km od Kutaisi se nachází klášterní komplex Gelati, který je skutečným pokladem středověké gruzínské architektury a umění. Tento klášter, založený králem Davidem IV. Stavitelem kolem roku 1106, sloužil jako centrum vzdělanosti a je známý svými nádhernými freskami a mozaikami.

Hlavní chrám Panny Marie ukrývá působivé nástěnné malby z 12.–18. století a monumentální mozaiku v apsidě zobrazující Pannu Marii s dítětem. Komplex Gelati je zapsán na seznamu UNESCO a patří k nejdůležitějším památkám gruzínského pravoslaví.

Okolí Kutaisi nabízí mnoho dalších zajímavostí. Kromě již zmíněných Prométheových jeskyní a Martvilského kaňonu stojí za návštěvu i přírodní rezervace Sataplia s dinosauřími stopami a vyhlídkovou plošinou, vodopád Kinchkha (jeden z nejvyšších v Gruzii) nebo starobylé město Nokalakevi s pozůstatky pevnosti ze 4. století.

20. Oslavy a festivaly

Gruzie je země bohatá na tradice a oslavy, které odrážejí její jedinečnou historii, náboženství a kulturu.

Tbilisoba je každoroční festival, který se koná v říjnu a oslavuje založení hlavního města. Ulice Tbilisi se během tohoto víkendu promění v obrovskou slavnost s hudebními vystoupeními, tanečními soubory, trhy s řemeslnými výrobky a samozřejmě spoustou jídla a vína. Můžete sledovat tradiční řemeslníky při práci, koupit si suvenýry nebo ochutnat speciality z různých regionů Gruzie. Festival vrcholí ohňostrojem a koncerty na náměstí Svobody.

Rtveli (vinobraní) není jednorázová událost, ale spíše období od konce srpna do října, kdy se v různých vinařských regionech sklízí hrozny. Je to čas radosti a hojnosti, kdy se rodiny a přátelé scházejí, aby společně sbírali a lisovali hrozny, připravovali čurčchelu a slavili úrodu. Pokud navštívíte v této době Kachetii nebo jiné vinařské oblasti, můžete se připojit k místním při sklizni, sledovat tradiční výrobu vína a zúčastnit se bujarých oslav s hudbou a tancem.

Mtskhetoba se slaví koncem října v bývalém hlavním městě Mccheta. Tento svátek zahrnuje procesí, bohoslužby v katedrále Sveticchoveli a lidové veselí s hudbou, tancem a trhy s místními produkty. Je to příležitost vidět tradiční náboženské obřady i světské oslavy v jednom z nejposvátnějších míst Gruzie.

Berikaoba je tradiční masopustní svátek, který se slaví před začátkem velikonočního půstu. Jeho kořeny sahají do předkřesťanských dob a zahrnuje maškarní průvody, divadelní představení a karnevalové veselí. Účastníci si nasazují masky zvířat a mytických postav a procházejí vesnicemi, přinášejí štěstí a plodnost a vybírají dary. Nejautentičtější oslavy Berikaoba můžete zažít ve venkovských oblastech, například v Kachetii nebo Kartli.

Lomisoba je pohansko-křesťanský svátek, který se slaví každoročně v červnu v horské vesnici Lomisi ve východní Gruzii. Lidé sem putují, aby uctili svatého Jiří a obětovali zvířata (obvykle ovce) u starobylého kláštera. Svátek zahrnuje tradiční rituály, hostiny a sportovní soutěže a poskytuje fascinující pohled na synkrezi předkřesťanských a křesťanských tradic v gruzínské kultuře.

Pravoslavné Vánoce a Nový rok se v Gruzii slaví podle juliánského kalendáře – Vánoce 7. ledna a Starý nový rok 14. ledna. O Vánocích je tradicí procesí Alilo, kdy lidé v tradičních krojích procházejí ulicemi, zpívají koledy a vybírají dary pro chudé. Silvestr se v Gruzii slaví dvakrát – 31. prosince podle gregoriánského kalendáře a 13. ledna podle juliánského. Obě oslavy zahrnují bohaté hostiny, přípitky a tradici Mekvle – první návštěvník v novém roce, který přináší štěstí a prosperitu.

Často kladené otázky